(ES) č. 850/98NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů

Nařízení Rady (ES) č. 850/98

ze dne 30. března 1998

o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

(1) vzhledem k tomu, že nařízení Rady (ES) č. 894/97 [4] je úplným zněním nařízení (EHS) č. 3094/86 o technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů, které bylo mnohokrát zásadně změněno;

(2) vzhledem k tomu, že při provádění nařízení (EHS) č. 3094/86 se objevily určité nedostatky, které s sebou přinášejí potíže při používání a prosazování tohoto nařízení a které by měly být odstraněny zejména snížením počtu různých požadavků na velikost ok rybářských sítí, odstraněním pojmu chráněné druhy a omezením počtu sítí o různé velikosti ok, které smějí být na plavidle; že z tohoto důvodu je vhodné nahradit nařízení (ES) č. 894/97 s výjimkou článků 11,18, 19 a 20 novým zněním;

(3) vzhledem k tomu, že je nutné stanovit určité zásady a postupy pro přijetí technických opatření pro zachování zdrojů na úrovni Společenství, aby každý členský stát mohl řídit rybolovné činnosti v mořských vodách, které spadají pod jeho jurisdikci nebo svrchovanost;

(4) vzhledem k tomu, že by se měla vytvořit rovnováha mezi přizpůsobením technických opatření pro zachování zdrojů rozmanitostem lovišť a potřebou jednotných snadno použitelných pravidel;

(5) vzhledem k tomu, že podle čl. 130r odst. 2 Smlouvy musejí být do všech opatření na úrovni Společenství zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na zásadu obezřetnosti;

(6) vzhledem k tomu, že je třeba v co nejvyšší míře omezit vhazování mořských živočichů zpět do moře;

(7) vzhledem k tomu, že je třeba chránit oblasti, které jsou místem reprodukce, s ohledem na zvláštní biologické podmínky různých dotčených oblastí;

(8) vzhledem k tomu, že směrnicí č. 92/43/EHS [5] stanovila Rada opatření k zachování přírodních stanovišť a volně žijící živočichů a rostlin; že seznam mořských živočichů v působnosti tohoto nařízení, obsahuje názvy druhů chráněných požadavky výše uvedené směrnice;

(9) vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal dne 25. října 1996 rozhodnutí ke sdělení Komise o provedení technických opatření v rámci společné rybářské politiky;

(10) vzhledem k tomu, že k zajištění ochrany mořských biologických zdrojů a vyváženého využívání rybolovných zdrojů v zájmu jak rybářů, tak spotřebitelů, je třeba stanovit technická opatření pro zachování zdrojů, která zejména upřesňují rozměry ok sítí a jejich vhodnou kombinaci pro lov určitých druhů a ostatní parametry lovných zařízení, minimální velikost mořských živočichů, jakož i omezení rybolovu v určitých oblastech a v určitých obdobích a s použitím určitých lovných zařízení a vybavení;

(11) vzhledem k tomu, že s ohledem na vědecká stanoviska by se měla přijmout opatření na zvětšení rozměrů ok u vlečných zařízení používaných pro lov určitých druhů mořských živočichů, a že je třeba přijmout opatření, která stanoví povinné používání sítí se čtvercovými oky, neboť tyto sítě mohou významně přispět ke snížení objemu úlovků nedospělých mořských živočichů;

(12) vzhledem k tomu, že by se měla stanovit velikost ok sítě upevněných lovných zařízení, aby se zabránilo možnosti používat stále nižší velikosti ok u upevněných lovných zařízení;

(13) vzhledem k tomu, že složení úlovků podle druhů a odpovídajících metod rybolovu se liší podle jednotlivých zeměpisných oblastí; že tyto rozdíly opravňují k provádění různých opatření v těchto oblastech;

(14) vzhledem k tomu, že určité druhy, které se zpracovávají na rybí moučku nebo rybí olej, mohou být loveny sítěmi s malými oky, nemá-li tento rybolov nepříznivý vliv na ostatní druhy;

(15) vzhledem k tomu, že by se měly stanovit minimální velikosti druhů, které tvoří velkou část vykládky loďstva Společenství, a druhů, které přežijí navrácení do moře,

(16) vzhledem k tomu, že minimální velikost určitého druhu musí odpovídat výběru velikosti ok sítě příslušné pro tento druh;

(17) vzhledem k tomu, že je nutné stanovit způsob jakým bude velikost mořských živočichů měřena;

(18) vzhledem k tomu, že na ochranu nedospělých sleďů je třeba přijmout zvláštní opatření k odlovům a skladování šprotů na plavidle;

(19) vzhledem k tomu, že s ohledem na tradiční způsoby rybolovu v některých oblastech je třeba přijmout zvláštní opatření k odlovům a skladování sardinek a tuňáků na plavidle;

(20) vzhledem k tomu, že pro zajištění dohledu nad rybářskými činnostmi v některých oblastech uskutečňovanými plavidly, která splňují zvláštní podmínky, vstup do těchto oblastí musí podléhat zvláštním povolením k rybolovu podle nařízení Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu [6];

(21) vzhledem k tomu, že používání košelkových nevodů k zátahům na hejna ryb, která se vyskytují společně s mořskými savci, může způsobit ulovení a usmrcení těchto savců; že jsou-li však správně používány, je možné košelkové nevody účinně využít pro lov požadovaných cílových druhů; že zatahování mořských savců košelkovými nevody musí být proto zakázáno;

(22) vzhledem k tomu, s cílem nebránit vědeckém výzkumu, umělému doplňování populací ryb nebo jejich přesídlování, nevztahuje se toto nařízení na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností;

(23) vzhledem k tomu, že určitá opatření nutná v rámci ochrany jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel [7], a nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku [8], a nemusí být proto opakovaně zahrnuta do tohoto nařízení;

(24) vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly být oprávněny přijmout vhodná prozatímní opatření, je-li vážně ohroženo zachování zdrojů;

(25) vzhledem k tomu, že dodatečná vnitrostátní opatření výhradně místní povahy, mohou být zachována nebo přijata; přezkoumá-li Komise jejich slučitelnost s právními předpisy Společenství a soulad se společnou rybářskou politikou;

(26) vzhledem k tomu, že v případě, kdy by se zdálo nezbytným stanovit prováděcí pravidla k tomuto nařízení, stanoví se tato pravidla postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92 [9],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování zdrojů, se vztahuje na odlov a vykládku rybolovných zdrojů vyskytujících se v mořských vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států a ležící v jednom z regionů vyjmenovaných v článku 2, s výhradou článků 26 a 33.

HLAVA I

VYMEZENÍ

Článek 2

1. Pro účely tohoto nařízení, se použijí následující vymezení mořských vod:

a) Region 1

Všechny vody severně a západně od linie vycházející z 48° severní šířky a 18° západní délky a pokračující přímo na sever až k 60° severní šířky, odtud přímo na východ až k 5° západní délky, poté přímo na sever až k 60° 30′ severní šířky, odtud přímo na východ až k 4° západní délky, pak přímo na sever až k 64° severní šířky a nakonec přímo na východ až k pobřeží Norska.

b) Region 2

Všechny vody na sever od 48° severní šířky, s výjimkou vod regionu 1 a divizí ICES IIIb, IIIc a IIId.

c) Region 3

Všechny vody v podoblastech ICES VIII a IX.

d) Region 4

Všechny vody v podoblasti ICES X.

e) Region 5

Všechny vody ve středovýchodním Atlantiku, které zahrnují oblasti 34.1.1, 34.1.2 a 34.1.3, a podoblast 34.2.0 oblasti 34 regionu CECAF.

f) Region 6

Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Guyane, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie.

g) Region 7

Všechny vody při pobřeží francouzských departementů Martinique a Guadeloupe, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie.

h) Region 8

Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Réunion, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie.

2. Zeměpisné oblasti označené v tomto nařízením zkratkami "ICES" a "CECAF" jsou oblasti vymezené Mezinárodní radou pro průzkum moří a Výborem pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku. S výhradou pozdějších změn, jsou popsány ve sděleních Komise č. 85/C 335/02 [10] a 85/C 347/05 [11].

3. Regiony uvedené v odstavci 1 mohou být postupem podle článku 48 rozděleny na zeměpisné oblasti, zejména na základě vymezení podle odstavce 2.

4. Bez ohledu na odstavec 2, pro účely provádění tohoto nařízení:

- je Kattegat na severu ohraničen linií spojující maják Skagen s majákem Tistlarna a poté pokračující až k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží, na jihu je ohraničen linií od mysu Hasenøre k mysu Gniben, od Korshage do Spodsbjerg a od mysu Gillbjerg do Kullen,

- je Skagerrak na západě ohraničen linií od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes, na jihu je ohraničen linií spojující maják Skagen s majákem Tistlarna a pokračující k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží,

- zahrnuje Severní moře podoblast ICES IV, přilehlou část divize ICES IIa jižně od 64° severní šířky a část divize ICES IIIa, na kterou se nevztahuje vymezení Skagerraku podle druhé odrážky.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

mořskými živočichy všechny mořské ryby včetně anadromních a katadromních druhů v průběhu jejich života v moři, mořské korýše a mořské měkkýše, jakož i jejich části;

velikostí ok tažené sítě velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě nebo nástavce, které se nacházejí na palubě rybářského plavidla a jsou nebo mohou být připojeny k vlečené síti. Velikost ok je určena v souladu s pravidly nařízení (EHS) č. 2108/84 [12]. Tato definice velikosti ok se nevztahuje na síťovinu se čtvercovými oky;

síťovinou z několika vláken síťovina tvořená alespoň dvěma vlákny, přičemž vlákna mohou být mezi uzly od sebe oddělena, aniž by byla porušena struktura vlákna;

síťovinou se čtvercovými oky struktura síťoviny, která je uvázána takovým způsobem, že paralelní linie, které tvoří strany na sebe navazujících ok, v jednom směru probíhají rovnoběžně s podélnou osou sítě a ve druhém směru jsou k této podélné ose kolmé;

velikostí ok dílce nebo okna ze sítě se čtvercovými oky nejvyšší stanovitelný rozměr oka dílce nebo okna připojených k vlečené síti. Velikost ok je určena podle pravidel nařízení (EHS) č. 2108/84;

síťovinou bez uzlů síťovina z ok s přibližně stejnými rameny, jejichž rohy vzniknou spletením vláken dvou vedle sebe ležících stran oka;

tenatovou sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně nebo tenatovou sítí upevněná lovná zařízení z jednoduché síťoviny, která jsou nebo mohou být jakkoli upevněna u mořského dna;

třístěnnou tenatovou sítí upevněná lovná zařízení ze dvou nebo více sítí paralelně připevněných na jednoduché horní žíni, která jsou nebo mohou být upevněna u mořského dna.

HLAVA II

SÍTĚ A PODMÍNKY PRO JEJICH POUŽITÍ

KAPITOLA I

USTANOVENÍ PRO VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 4

1. Pro každý region a zeměpisnou oblast uvedenou v příloze I až V a případně pro každé vymezení velikosti ok v závislosti na období, cílových druzích jsou tato ustanovení uvedena v příslušné příloze.

2. V každém regionu nebo zeměpisné oblasti uvedené v příloze I až V je během rybářské výpravy zakázáno používat nebo mít na plavidle vlečné sítě, jejichž velikost ok se liší od velikosti stanovené v příslušné příloze.

3. a) Pro každý region nebo zeměpisnou oblast uvedenou v příloze VIII a IX a případně v závislosti na období, je během rybářské výpravy zakázáno používat nebo mít na plavidle veškeré vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě, není-li velikost ok zařízení, která se nacházejí na plavidle v souladu s ustanoveními příslušné přílohy.

b) Plavidla Společenství však mohou v rybářské oblasti Společenství a během celé rybářské výpravy mít na plavidle sítě o velikosti ok nižší než 120 milimetrů, která neodpovídají přílohám VIII a IX, pokud:

- mohou předložit oprávnění k rybolovu mimo vody Společenství během této výpravy, a

- ve vodách Společenství jsou veškeré sítě o velikosti ok neodpovídající přílohám VIII a IX připevněny a uskladněny podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

4. Úlovky umístěné na plavidle a odlovené v každém z regionů nebo zeměpisných oblastí uvedených v přílohách I až V, X a XI mohou být vyloženy na pevninu pouze odpovídá-li jejich složení příslušné příloze.

5. Podíl cílových druhů a ostatních druhů se získá sečtením všech množství cílových druhů a ostatních druhů podle přílohy I až V, které jsou na plavidle nebo byly přeloženy na jiné plavidlo.

Článek 5

1. Procentní podíly podle příloh I až V, X a XI se vypočítají úměrně k živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky.

2. Jsou-li však podíly podle odstavce 1 vypočítávány pro plavidlo, ze kterého bylo určité množství mořských živočichů přeloženo na jiné plavidlo, přihlédne se k tomuto množství.

3. Velitelé rybářských plavidel, kteří nevedou lodní deník podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2847/93 nesmí překládat mořské živočichy na jiné plavidlo ani přebírat mořské živočichy z jiného plavidla.

4. Procentní podíly podle odstavce 1 mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

5. Bez ohledu na odstavec 1, v případě úlovků smáčků umístěných na plavidle a odlovených do sítí o velikosti ok nižší než 16 milimetrů, může být procentní podíl vypočten před tříděním.

6. Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečkem získá znásobením hmotnosti zadečku třemi.

Článek 6

1. a) Je zakázáno držet na plavidle nebo používat veškeré vlečné sítě pro lov při dně, dánské nevody nebo podobné vlečné sítě, které mají více než 100 ok po celém obvodu kapsy sítě, bez spojek a okrajů. Toto ustanovení se použije na vlečné sítě pro lov při dně, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě o velikosti ok v rozmezí od 90 do 119 milimetrů.

b) Ustanovení prvního pododstavce se nevztahuje na vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě.

2. Počet ok po celém obvodu samotné kapsy vlečné sítě se nesmí zvětšovat směrem od přední části k zadní. Toto ustanovení se použije na všechny vlečné sítě o velikosti ok 55 milimetrů nebo vyšší.

3. Počet ok v každém místě prodloužení nebo nástavce, s výjimkou okrajů, nesmí být nižší než maximální počet ok v přední části kapsy vlečné sítě samotné, s výjimkou ok okrajů. Toto ustanovení se použije na všechny vlečné sítě o velikosti ok 55 milimetrů nebo vyšší.

Článek 7

1. a) Dílce ze sítě se čtvercovými oky o velikosti ok alespoň 80 milimetrů mohou být umístěny u každé vlečné sítě.

b) Jinak každá vlečná síť pro lov při dně, dánský nevod nebo podobná vlečná síť o velikosti ok 100 milimetrů nebo výše může být vybavena dílci schválenými podle nařízení Rady (EHS) č. 1866/86 ze dne 12. června 1986, o určitých technických opatřeních k zachování rybolovných zdrojů v Baltském moři, v oblasti Velkého a Malého Beltu a Öresundu [13].

2. Každý dílec ze sítě se čtvercovými oky:

a) je umístěn v horní polovině nebo horním křídle sítě před nástavcem nebo v bodě mezi přední částí nástavce a zadní částí kapsy vlečné sítě;

b) nesmí být žádným způsobem ucpáván vnějšími nebo vnitřními díly, které jsou k němu připevněny;

c) je nejméně tři metry dlouhý, s výjimkou umístění do sítí vlečených plavidly o výkonu motoru nižším než 112 kW, kdy musí být alespoň dva metry dlouhý;

d) je tvořen síťovinou bez uzlů nebo nekošelkovou síťovinou s uzly a umístěn tak, že oka sítě jsou plně průchodná během celé rybolovné činnosti;

e) je uzpůsoben tak, aby byl počet ok z první řady ok roven nebo vyšší než počet ok z poslední řady ok dílce.

3. V každé síti, do které byl v nezúžené části umístěn dílec ze sítě se čtvercovými oky, je nejvýše pět průchodných kosočtverečných ok mezi každou stranou stěny a přilehlými okraji sítě.

V každé síti, do které byl v zúžené části úplně nebo částečně umístěn dílec ze sítě se čtvercovými oky, je nejvýše pět průchodných kosočtverečných ok mezi poslední řadou ok dílce ze sítě se čtvercovými oky a přilehlými okraji sítě.

4. Bez ohledu na odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a), je každá vlečná síť pro lov při dně, dánský nevod nebo podobná vlečená síť o velikosti ok v rozmezí mezi 70 až 79 milimetry, vybavena dílcem ze sítě se čtvercovými oky, který je umístěn před kapsou vlečné sítě a jehož velikost ok je 80 milimetrů nebo vyšší.

5. Bez ohledu na odst. 1 písm. a), je zakázáno uchovávat na plavidle jakékoli množství korýšů druhu Pandalus odlovené vlečnou sítí pro lov při dně o velikosti ok mezi 32 a 54 milimetry, není-li vybavena dílcem nebo oknem ze sítě se čtvercovými oky o velikosti ok 70 milimetrů nebo vyšší.

6. Ustanovení odst. 4 a 5 se nevztahují na region 1 a 2.

7. Velikost ok síťoviny se čtvercovými oky, která je umístěna kdekoli v síti, se nebere v úvahu při hodnocení velikosti ok tažené sítě.

Článek 8

1. Je zakázáno mít na plavidle nebo používat vlečnou síť, jejíž kapsa vlečné sítě je zcela nebo částečně tvořena síťovým materiálem z jednoduchého vlákna o síle vyšší než 8 milimetrů.

2. Je zakázáno držet na plavidle nebo používat vlečnou síť, jejíž kapsa vlečné sítě je zcela nebo částečně tvořena síťovým materiálem z více vláken, nejsou-li jednotlivá vlákna stejné síly a nepřesahuje-li celková síla vláken na každé straně oka 12 milimetrů.

3. Ustanovení odst. 1 a 2 se nevztahují na pelagické vlečné sítě.

Článek 9

1. Je zakázáno držet na plavidle nebo používat vlečnou síť, jejíž kapsa je zcela nebo částečně tvořena síťovým materiálem jiného typu ok než jsou oka čtvercová nebo kosočtverečná.

2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vlečné sítě, jejíchž kapsa má velikost ok 31 milimetrů nebo nižší.

Článek 10

Ustanovení článku 4 se nevztahuje na drapáky, nepřesahuje-li množství mořských živočichů uložených na plavidle a odlovených těmito sítěmi, kromě mlžů, 5 % celkové hmotnosti mořských živočichů na plavidle.

KAPITOLA II

USTANOVENÍ PRO UPEVNĚNÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 11

1. Pro každý z regionů nebo zeměpisných oblastí uvedených v přílohách VI a VII a případně v závislosti na období, je zakázáno používat nebo mít na plavidle nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě nebo třístěnné tenatové sítě, pokud

a) úlovek odlovený těmito sítěmi a skladovaný na plavidle neobsahuje alespoň ze 70 % cílové druhy a

b) - v případě nástrahových tenatových sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatových sítí, velikost ok neodpovídá jedné z kategorií stanovených v příslušné příloze,

- v případě třístěnných tenatových sítí, velikost ok v té části sítě, kde jsou oka nejmenší, neodpovídá jedné z kategorií stanovených v příslušné příloze.

2. Minimální podíl cílových druhů lze získat sečtením všech odlovených množství cílových druhů.

Článek 12

1. Podíl podle čl. 11 odst. 1 se vypočítá úměrně k živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky.

2. Podíl podle odstavce 1 může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

Článek 13

Články 11 a 12 se nevztahují na úlovky lososovitých, mihulovitých nebo sliznatek.

KAPITOLA III

OBECNÁ USTANOVENÍ PRO SÍTĚ A PODMÍNKY JEJICH POUŽITÍ

Článek 14

Třídění následuje ihned po odebrání úlovků ze sítě (sítí).

Článek 15

1. Množství odlovených mořských živočichů, která překračují povolené podíly podle přílohy I až VII, X a XI, se před návratem do přístavu vhodí zpět do moře.

2. Kdykoli před návratem do přístavu, musí podíl cílových druhů podle přílohy I až VII, X a XI skladovaných na plavidle představovat alespoň polovinu minimálních podílů cílových druhů podle výše zmíněných příloh.

3. Po uplynutí prvních 24 hodin rybářské výpravy, musí být odloven minimální podíl cílových druhů podle přílohy I až VII, X a XI při každodenním zápisu do lodního deníku v souladu s článkem 6 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 16

Je zakázáno používat zařízení, která ucpávají oka kterékoli části sítě, nebo která významnou měrou zmenšují jejich rozměry.

Toto ustanovení však nevylučuje používání určitých zařízení, která jsou spolu s technickým popisem na seznamu přijatém postupem podle článku 48.

HLAVA III

MINIMÁLNÍ VELIKOST MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

Článek 17

Mořský živočich nemá požadovanou velikost jsou-li jeho rozměry menší než minimální rozměry stanovené pro daný druh a zeměpisnou oblast v příloze XII.

Článek 18

1. Velikost mořských živočichů je měřena v souladu s přílohou XIII.

2. Je-li stanoveno více metod měření velikosti mořských živočichů, má živočich minimální požadovanou velikost pokud je při použití jedné nebo více zmíněných metod zjištěna odpovídající minimální velikost nebo vyšší.

3. Humři, langusty, mlži a plži patřící do jednoho z druhů, který má podle přílohy XII stanovenou minimální velikost, mohou být uloženi na plavidle a vyloženi pouze v neporušeném stavu.

4. a) Krab německý může být uložen na plavidle a vyložen pouze v neporušeném stavu.

b) Maximálně 5 % hmotnosti celkového úlovku kraba německého nebo částí kraba německého uloženého na plavidle nebo vyloženého, se však může skládat z oddělených klepet.

Článek 19

1. Mořští živočichové, kteří nedosahují požadované velikosti, nesmějí být uloženi na plavidle nebo překládání na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře.

2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:

a) sardinky, sardele, sledě, kranase a makrely do 10 % živé hmotnosti celkového úlovku jednotlivých uvedených druhů uložených na plavidle. Podíl sardinek, sardelí, sleďů, kranasů nebo makrel, které nemají požadovanou velikost se vypočítá úměrně k živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky. Podíl může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. Omezení 10 % nesmí být během překládky, vykládky, převozu, skladování, vystavování nebo prodeje překročeno;

b) mořské živočichy, s výjimkou živočichů vymezených v příloze I až V jako cílové druhy pro velikost ok nižší než 16 milimetrů nebo mezi 16 až 31 milimetry a lovených vlečnými zařízeními o velikosti ok nižší než 32 milimetrů, nejsou-li uvedení živočichové ani tříděni, prodáváni, vystavováni, nabízeni k prodeji určeném k lidské spotřebě.

3. Sardinky, sardele, kranasi nebo makrely, kteří nedosahují požadované velikosti a mají být použiti jako živá návnada, však mohou být uloženi na plavidle pod podmínkou, že jsou po dobu uložení živí.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RYBOLOV URČITÝCH MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

Článek 20

Omezení lovu sleďů

1. Je zakázáno mít na plavidle sledě odlovené v níže uvedených zeměpisných oblastech a ve vymezeném období:

a) od 1. ledna do 30. dubna v zeměpisné oblasti na severovýchod od linie mezi Mull of Kintyre a Corsewall Point;

b) od 1. července do 31. října v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- západní pobřeží Dánska při 55° 30′ severní šířky,

- 55° 30′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,

- 57° 00′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,

- západní pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky;

c) od 15. srpna do 15. září v oblasti ležící od 6 do 12 mil od východního pobřeží Spojeného království, měřeno od základních linií, mezi 55° 30′ a 55° 45′ stupni severní šířky;

d) od 15. srpna do 30. září v zeměpisné oblasti ohraničené linií spojující tyto body:

- Butt of Lewis,

- Cape Wrath,

- 58° 55′ severní šířky, 05° 00′ západní délky,

- 58° 55′ severní šířky, 07° 10′ západní délky,

- 58° 20′ severní šířky, 08° 20′ západní délky,

- 57° 40′ severní šířky, 08° 20′ západní délky,

- západní pobřeží ostrova North Uist při 57° 40′ severní šířky, poté podél severního pobřeží tohoto ostrova až k 57° 40′ 36″ severní šířky, 07° 20′39″ západní délky,

- 57° 50′ 3″ severní šířky, 07° 8′ 6″ západní délky,

- severovýchodně podél západního pobřeží ostrova Lewis až k výchozímu bodu (Butt of Lewis);

e) od 15. srpna do 30. září v oblasti ležící od 6 do 12 mil od východního pobřeží Spojeného království, měřeno od základních linií, mezi 54° 10′ a 54° 45′ stupni severní šířky;

f) od 21. září do 31. prosince v části divize ICES VIIa ohraničené těmito souřadnicemi:

i) - východní pobřeží ostrova Man při 54° 20′ severní šířky,

- 54° 20′ severní šířky, 3° 40′ západní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 3° 50′ západní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 4° 50′ západní délky,

- jihozápadní pobřeží ostrova Man při 4° 50′západní délky;

a

ii) - východní pobřeží Severního Irska při 54° 15′severní šířky,

- 54° 15′ severní šířky, 5° 15′ západní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 5° 50′ západní délky,

- východní pobřeží Irska při 53° 50′ severní šířky;

g) celoročně v divizi ICES VIIa, v zeměpisné oblasti mezi západním pobřežím Skotska, Anglie a Walesu a linií vedoucí 12 mil od základních linií těchto pobřeží, ohraničené na jihu 53° 20′ severní šířky a na severozápadě linií mezi Mull of Galloway (Skotsko) a výběžkem Ayre (ostrov Man);

h) celoročně v Logan Bay, tzn. ve vodách na východ od linie jdoucí od Mull of Logan při 54° 44′severní šířky a 4° 59′západní délky do Laggantalluch Head při 54° 41′severní šířky a 4° 58′západní délky;

i) v roce 1997 a poté každý třetí rok, od druhého pátku měsíce ledna na období 16 na sebe navazujících dnů v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- jihovýchodní pobřeží Irska při 52° 00′ severní šířky,

- 52° 00′ severní šířky, 6° 00′ západní délky,

- 52° 30′ severní šířky, 6° 00′ západní délky,

- jihovýchodní pobřeží Irska při 52° 30′ severní šířky;

j) v roce 1997 a poté každý třetí rok, od prvního pátku měsíce listopadu na období šestnácti na sebe navazujících dnů v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- jižní pobřeží Irska při 9° 00′ západní délky,

- 51° 15′ severní šířky, 9° 00′ západní délky,

- 51° 15′ severní šířky, 11° 00′ západní délky,

- 52° 30′ severní šířky, 11° 00′ západní délky,

- západní pobřeží Irska při 52° 30′ severní šířky,

k) v roce 1998 poté každý třetí rok, od prvního pátku měsíce listopadu na období šestnácti na sebe navazujících dnů v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- jižní pobřeží Irska při 9° 00′ západní délky,

- 51° 15′ severní šířky, 9° 00′ západní délky,

- 51° 15′ severní šířky, 7° 30′ západní délky,

- jižní pobřeží Irska při 52° 00′ severní šířky.

2. Plavidla však mohou mít na plavidle určité množství sleďů z popsaných oblastí, nepřesahuje-li 5 % celkové hmotnosti mořských živočichů na plavidle odlovených v každé z oblastí ve vymezeném období.

3. Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. f) bodu ii) a písm. h), mohou plavidla o délce nepřesahující 12,2 metrů a kotvící v přístavech na východním pobřeží Irska a Severního Irska mezi 53° 00′ a 55° 00′ severní šířky mít na plavidle určitá množství sleďů z oblastí podle odst. 1 písm. f) bodu ii) a písm. h). Jedinou povolenou rybolovnou metodou je rybolov s unášenými tenatovými sítěmi o velikosti ok 54 milimetrů nebo vyšší.

Článek 21

Omezení lovu šprotů k ochraně sleďů

1. Je zakázáno mít na plavidle šproty odlovené v níže uvedených zeměpisných oblastech a ve vymezeném období:

a) od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve statistickém obdélníku ICES 39E8. Pro účely tohoto nařízení je tento obdélník ICES ohraničen linií jdoucí přímo na východ od východního pobřeží Spojeného království, podél 55° 00′ severní šířky, až do 1° 00′ západní délky, pak přímo na sever až do 55° 30′ severní šířky a nakonec přímo na západ až na pobřeží Spojeného království;

b) od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve vnitřních vodách Moray Firth západně od 3° 30′ západní délky a ve vnitřních vodách Firth of Forth západně od 3° 00′západní délky;

c) od 1. července do 31. října v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- západní pobřeží Dánska při 55° 30′ severní šířky,

- 55° 30′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,

- 57° 00′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,

- západní pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky.

2. Plavidla však mohou mít na plavidle určité množství šprotů z popsaných oblastí, nepřesahuje-li 5 % celkové živé hmotnosti mořských živočichů na plavidle odlovených v každé z oblastí v kterémkoli z vymezených období.

Článek 22

Omezení lovu makrel

1. Je zakázáno skladovat na plavidle makrely odlovené v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- bod na jižním pobřeží Spojeného království při 2° 00′ západní délky,

- 49° 30′ severní šířky, 2° 00′ západní délky,

- 49° 30′ severní šířky, 7° 00′ západní délky,

- 52° 00′ severní šířky, 7° 00′ západní délky,

- bod na západním pobřeží Spojeného království při 52° 00′ severní šířky,

s výjimkou, kdy hmotnost makrel nepřesahuje 15 % živé hmotnosti celkového množství makrel a ostatních mořských živočichů na plavidle, odlovených v této oblasti.

2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:

a) plavidla, která loví pouze s nástrahovými tenatovými sítěmi a/nebo s ručními šňůrami;

b) plavidla, která loví s vlečnými sítěmi pro lov při dně, dánskými nevody nebo podobnými vlečenými sítěmi, mají-li na plavidle 75 % minimálního množství živé hmotnosti mořských živočichů, s výjimkou sardelí, sleďů, kranasů, makrel, pelagických hlavonožců a sardinek, toto množství se vypočte jako podíl k celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle;

c) plavidla, která nejsou vybavena k rybolovu a na která se makrely překládají.

3. Předpokládá se, že všechny makrely na plavidle byly odloveny v oblasti podle odstavce 1, není-li doloženo postupem podle následujících pododstavců množství, které se nacházelo na plavidle před vstupem plavidla do této oblasti.

Velitel plavidla, které hodlá vplout do této oblasti za účelem rybolovu a které má na plavidle makrely, je povinen oznámit kontrolnímu orgánu členského státu, v jehož oblasti hodlá lovit, odhadovaný čas a místo vplutí do této oblasti. Toto oznámení musí být učiněno nejdříve 36 hodin a nejpozději 24 hodin před vplutím do této oblasti.

Po vplutí do této oblasti, musí příslušnému kontrolnímu orgánu oznámit množství makrel, která jsou na plavidle a která byla zapsána do lodního deníku. Velitel může být vyzván, aby předložil k ověření lodní deník a množství úlovků na plavidle v čase a místě, které určí příslušný kontrolní orgán. Ověření však může proběhnout pouze do 6 hodin poté, co kontrolní orgán přijal sdělení o množství makrel na plavidle, a musí se odehrát co nejblíže místu vstupu do této oblasti.

Velitel plavidla, který hodlá vplout do této oblasti za účelem překládky makrel na své plavidlo, je povinen oznámit kontrolnímu orgánu členského státu, v jehož oblasti bude překládka uskutečněna, plánovaný čas a místo překládky. Toto oznámení musí být učiněno nejdříve 36 hodin a nejpozději 24 hodin před začátkem překládky. Velitel je povinen informovat příslušný kontrolní orgán o množství makrel, které bylo přeloženo na jeho plavidlo.

Příslušné kontrolní orgány jsou tyto:

- pro Francii:

Mimer, dálnopis: Paris 25 08 23,

- pro Irsko:

Department of Marine, dálnopis: Dublin 91798 MRNE,

- pro Spojené království:

Ministry of Agriculture, Fisheries and Food, dálnopis: London 21274.

Článek 23

Omezení lovů sardelí

1. Je zakázáno mít na plavidle sardele odlovené v divizi ICES VIIIc pelagickou vlečnou sítí nebo pelagickou vlečnou sítí v této divizi sardele lovit.

2. V divizi podle odstavce 1, je zakázáno mít na plavidle zároveň pelagické vlečné sítě a košelkové nevody.

Článek 24

Omezení lovu tuňáků

1. Je zakázáno mít na plavidle jakékoli množství tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého a tuňáka žlutoploutvého odloveného košelkovými nevody ve vodách pod jurisdikcí nebo svrchovaností Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36° 30′ severní šířky nebo v oblastech CECAF severně od 31° severní šířky a východně od 17° 30′ západní délky, nebo lovit tyto druhy ryb v uvedených oblastech těmito lovnými zařízeními.

2. Je zakázáno mít na plavidle tuňáky odlovené unášenými tenatovými sítěmi ve vodách pod jurisdikcí nebo svrchovaností Španělska nebo Portugalska v podoblastech ICES VIII, IX nebo X nebo v oblastech CECAF v blízkosti Kanárských ostrovů a Madeiry nebo lovit tyto druhy ryb v uvedených oblastech těmito lovnými zařízeními.

Článek 25

Omezení lovu garnátů k ochraně platýsů

1. Je zakázáno mít na plavidle jakékoli množství garnátů obecných a krevetek růžových odlovených vlečenou sítí pro lov při dně o velikosti ok mezi 16 a 31 milimetry, nemá-li plavidlo na plavidle funkční zařízení, které třídí úlovky na platýse, garnáty obecné a krevetky růžové.

2. K odlovu garnátů obecných a krevetek růžových se používá třídící vlečná síť nebo síť doplněná třídící mřížkou. Prováděcí pravidla k tomuto odstavci se stanoví postupem podle článku 48.

3. Je však povoleno skladovat určité množství garnátů obecných a krevetek růžových na palubě plavidel, která nesplňují ustanovení odstavců 1 a 2, pokud toto množství nepřekračuje 5 % celkové živé hmotnosti mořských živočichů na plavidle.

Článek 26

Omezení lovu lososů a pstruhů obecných

1. Lososi a pstruzi obecní nesmějí být uloženi na plavidle nebo překládání na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře, pokud byli odloveni:

- ve vodách mimo šestimílovou zónu, měřenou od základních linií členských států, v regionech 1, 2, 3 a 4,

- odchylně od ustanovení čl. 2 odst. 1, mimo vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států, v regionech 1, 2, 3 a 4, s výjimkou vod pod jurisdikcí Grónska a Faerských ostrovů,

- jakoukoli vlečenou sítí.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na lososy a pstruhy obecné odlovené ve Skagerraku a Kattegatu.

Článek 27

Omezení odlovu tresky norské k ochraně ostatních kruhoústých ryb

1. Je zakázáno mít na plavidle tresky norské odlovené jakýmkoli vlečným zařízením v oblasti ohraničené linií spojující tyto body:

- od bodu u 56° severní šířky na východním pobřeží Spojeného království až k 2° východní délky,

- pak severním směrem až k 58° severní šířky, západním směrem až k 0° 30′ západní délky, severním směrem až k 59° 15′ severní šířky, východním směrem až k 1° východní délky, severním směrem až k 60° severní šířky, západním směrem až k 0° 00′ zeměpisné délky,

- odtud severním směrem až k 60° 30′ severní šířky, západním směrem až k pobřeží Shetlandských ostrovů, pak západním směrem od 60° severní šířky na západním pobřeží Shetlandských ostrovů až k 3° západní délky, jižním směrem až k 58° 30′ severní šířky,

- nakonec západním směrem až k pobřeží Spojeného království.

2. Plavidla mohou však skladovat na plavidle určité množství tresky norské, které pochází z popsané oblasti a bylo odlovené zařízením uvedeným v odstavci 1, nepřesahuje-li toto množství 5 % celkové hmotnosti mořských živočichů na plavidle, kteří byli odloveni v této oblasti uvedeným zařízením.

Článek 28

Omezení lovu štikozubce obecného

1. Je zakázáno používat k rybolovu veškeré vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě v uvedených zeměpisných oblastech a během následujících období:

a) od 1. září do 31. prosince v zeměpisné oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:

- bod zvaný "Cabo Prior" na severním pobřeží Španělska (43° 34′ severní šířky, 8° 19′ západní délky),

- 43° 50′ severní šířky, 8° 19′ západní délky,

- 43° 25′ severní šířky, 9° 12′ západní délky,

- bod zvaný "Cabo Villano" na západním pobřeží Španělska (43° 10′ severní šířky, 9° 12′ západní délky),

b) od 1. října do 31. prosince v zeměpisné oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:

- bod zvaný "Cabo Corrubedo" na západním pobřeží Španělska (42° 35′ severní šířky, 9° 05′ západní délky),

- 42° 35′ severní šířky, 9° 25′ západní délky,

- 43° 00′ severní šířky, 9° 30′ západní délky,

- 43° 00′ severní šířky na západním pobřežím Španělska;

c) od 1. prosince až do posledního dne měsíce února následujícího roku v zeměpisné oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:

- bod na západním pobřeží Portugalska při 37° 50′ severní šířky,

- 37° 50′ severní šířky, 9° 08′ západní délky,

- 37° 00′ severní šířky, 9° 07′ západní délky,

- bod na západním pobřeží Portugalska při 37° 00′ severní šířky.

2. V oblastech a během období podle odstavce 1 je zakázáno mít na plavidle veškeré vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečné sítě, nejsou-li tato zařízení uskladněna podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 29

Omezení lovu platýse velkého

1. Plavidlům o celkové délce vyšší než 8 metrů je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení v těchto zeměpisných oblastech:

a) ve dvanáctimílové oblast podél francouzského severního pobřeží při 51° 00′ severní šířky, belgického a nizozemského pobřeží až k 53° 00′ severní šířky, měřeno od základní linie;

b) v oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:

- bod na západním pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky,

- 57° 00′ severní šířky, 7° 15′ východní délky,

- 55° 00′ severní šířky, 7° 15′ východní délky,

- 55° 00′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- 54° 30′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- 54° 30′ severní šířky, 7° 30′ východní délky,

- 54° 00′ severní šířky, 7° 30′ východní délky,

- 54° 00′ severní šířky, 6° 00′ východní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 6° 00′ východní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 5° 00′ východní délky,

- 53° 30′ severní šířky, 5° 00′ východní délky,

- 53° 30′ severní šířky, 4° 15′ východní délky,

- 53° 00′ severní šířky, 4° 15′ východní délky,

- bod na pobřeží Nizozemska při 53° 00′ severní šířky;

c) ve dvanáctimílové oblasti podél západního pobřeží Dánska od 57° 00′ severní šířky až k majáku Hirtshals, měřeno od základních linií.

2. a) Plavidla, kterým bylo vydáno zvláštní povolení k rybolovu podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1627/94, jsou však oprávněna lovit v oblastech podle odstavce 1 vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích lodě. Je zakázáno používat vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě o délce výložníku vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů nebo vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, není-li používáno zařízení o velikosti ok mezi 16 a 31 milimetry. Délka výložníků se měří mezi jeho okrajovými body, včetně všech příslušenství.

b) Bez ohledu na čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94, mohou být zvláštní povolení k rybolovu udělena plavidlům o celkové délce vyšší než 8 metrů, pro účely podle písmene a).

c) Plavidla, kterým bylo uděleno zvláštní povolení k rybolovu podle písmen a) a b) musejí splňovat následující kritéria:

- musejí být na seznamu, který předkládá každý členský stát Komisi, celkový výkon motoru plavidel na seznamu nesmí překročit celkový výkon motoru vyhrazený pro každý členský stát k 1. lednu 1998,

- výkon motoru nesmí nikdy překročit 221 kW a v případě motorů s přiškrceným výkonem 300 kW před přiškrcením výkonu.

d) Každé plavidlo na seznamu může být nahrazeno jiným plavidlem nebo jinými plavidly, pokud:

- žádné nahrazení nevede ke zvýšení celkového výkonu motoru příslušného členského státu podle písmene c) první odrážky,

- výkon motoru plavidla, které nahrazuje jiné plavidlo, není v žádném případě vyšší než 221 kW,

- výkon motoru náhradního plavidla nebyl přiškrcen a

- celková délka plavidla není vyšší než 24 metrů.

e) Motor plavidla na seznamu členského státu může být nahrazen pokud:

- vlivem výměny motoru není nikdy celkový výkon motoru plavidla vyšší než 221 kW,

- výkon vyměněného motoru nebyl přiškrcen a

- výkon vyměněného motoru nezpůsobuje dotyčnému členskému státu zvýšení celkového výkonu motoru podle písmene c).

f) Rybářským plavidlům, která nesplňují měřítka podle tohoto odstavce, bude zvláštní povolení k rybolovu odebráno.

3. Bez ohledu na ustanovení odst. 2 písm. a), jsou plavidla, která jsou držiteli zvláštního povolení k rybolovu a jejichž hlavní činností je lov garnáta obecného, oprávněna používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů, mají-li použitá zařízení velikost ok sítě mezi 80 až 99 milimetry, pokud bylo za tímto účelem těmto plavidlům vydáno doplňující zvláštní povolení k rybolovu. Toto doplňující zvláštní povolení k rybolovu je nutné každoročně obnovovat.

Jedno nebo více plavidel, kterým bylo uděleno doplňující zvláštní povolení k rybolovu, mohou být nahrazena jiným plavidlem pokud:

- prostornost nahrazujícího plavidla není vyšší než 70 BRT a jeho celková délka nepřesahuje 20 m, nebo

- pokud kapacita nahrazující plavidla není vyšší než 180 kW a jeho celková délka nepřesahuje 20 m.

Rybářským plavidlům, která přestanou vyhovovat měřítkům podle tohoto odstavce, bude zvláštní povolení k rybolovu definitivně odebráno.

4. a) Odchylně od ustanovení odstavce 1:

- jsou plavidla o výkonu motoru nepřesahujícím nikdy 221 kW a, v případě motoru o přiškrceném výkonu, nepřesahujícím 300 kW před přiškrcením, oprávněna lovit vlečnými sítěmi s rozpěrnými deskami pro lov při dně v oblastech podle výše uvedeného odstavce,

- jsou plavidla lovící v páru o společném výkonu motoru nepřesahujícím nikdy 221 kW a, v případě motoru o přiškrceném výkonu, nepřesahujícím 300 kW před přiškrcením, oprávněna lovit párovými vlečnými sítěmi pro lov při dně v uvedených oblastech.

b) Plavidla o výkonu motoru přesahujícím 221 kW však mohou používat vlečné sítě s rozpěrnými deskami pro lov při dně nebo plavidla lovící v páru o společném výkonu motorů vyšším než 221 kW mohou používat párové vlečné sítě pro lov při dně pokud:

i) - úlovky smáčků a/nebo šprotů uložené na plavidle a odlovené v uvedených oblastech představují nejméně 90 % celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v těchto oblastech, a

- množství platýse evropského a/nebo jazyka mořského uložená na plavidle a odlovená v uvedených oblastech nepřevyšují 2 % celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v uvedených oblastech;

nebo

ii) - velikost použitých ok je alespoň 100 milimetrů, a

- množství platýse velkého a/nebo jazyka mořského uložená na plavidle a odlovená v uvedených oblastech nepřevyšují 5 % celkové hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v uvedených oblastech;

nebo

iii) - velikost použitých ok je alespoň 80 milimetrů, a

- použití této velikosti ok sítě je omezeno na dvanáctimílovou oblast u severního pobřeží Francie při 51° 00′ severní šířky, a

- množství platýse velkého a jazyka mořského skladovaná na plavidle a odlovená v uvedených oblastech nepřevyšují 5 % celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v uvedených oblastech.

5. V oblastech, kde není povoleno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě, vlečné sítě s rozpěrnými deskami nebo párové vlečné sítě pro lov při dně, je zakázáno mít tyto sítě na plavidle nejsou-li připevněny a uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 48.

HLAVA V

OMEZENÍ URČITÝCH DRUHŮ RYBOLOVU A ČINNOSTÍ S NIMI SPOJENÝCH

Článek 30

Omezení užívání vlečných zařízení pro lov při dně

1. Plavidlům je zakázáno mít na plavidle nebo používat jakoukoli vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě o délce výložníku vyšší než 24 metrů nebo o dosahu vyšším než 24 metrů, nebo vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 24 metrů nebo o dosahu vyšším než 24 metrů. Délka výložníku se měří mezi jeho okrajovými body, včetně všech příslušenství.

2. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o velikosti ok sítě mezi 32 až 99 milimetry v těchto zeměpisných oblastech:

a) Severní moře na sever od linie spojující tyto body:

- bod na východním pobřeží Spojeného království při 55° severní šířky,

- pak východním směrem až k 55° severní šířky, 05° východní délky,

- pak severním směrem až k 56° severní šířky

- a nakonec východním směrem až k západnímu pobřeží Dánska při 56° severní šířky;

b) divize ICES Vb, podoblast ICES VI severně od 56° severní šířky a podoblast ICES XII severně od 56° severní šířky.

V oblastech podle písmen a) a b) je zakázáno mít na plavidle jakoukoli vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě o velikosti ok sítě mezi 32 až 99 milimetry, není-li tato síť uskladněna podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

3. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě s rozpěrnými deskami pro lov při dně, párové vlečné sítě pro lov při dně nebo dánské nevody o velikosti ok sítě mezi 80 až 99 milimetry v zeměpisné oblasti podle odst. 2 písm. a). V této oblasti je zakázáno mít na plavidle jakoukoli vlečnou síť s rozpěrnými deskami pro lov při dně, párovou vlečnou síť pro lov při dně nebo dánský nevod o velikosti ok sítě mezi 80 až 99 milimetry, není-li tato síť uskladněna podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 31

Netradiční metody rybolovu

1. Je zakázáno lovit mořské živočichy metodami, které zahrnují použití výbušnin, jedů, omamných látek nebo elektrického proudu.

2. Je zakázáno prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mořské živočichy odlovené metodami, které zahrnují použití jakéhokoli typu střeliva.

Článek 32

Omezení použití automatických třídících zařízení

1. Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví.

2. Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno pokud:

a) nejsou současně na palubě jednoho plavidla drženy nebo používány vlečné sítě o velikosti ok nižší než 70 milimetrů, jeden nebo více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení

nebo

b) i) je celkový úlovek, který je v souladu s právními předpisy na plavidle, po zamrazení uskladněn nebo pokud jsou vytříděné ryby ihned po třídění zamrazeny a žádná vytříděná ryba není vhozena zpátky do moře, mimo případu použití článku 19;

a

ii) automatická třídící zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.

3. Všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu nebo Öresundu, mohou přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu.

Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.

Článek 33

Omezení používání košelkových nevodů

1. Je zakázáno obklopovat košelkovými nevody hejna nebo skupiny mořských savců.

2. Bez ohledu na ustanovení článku 1 se odstavec 1 vztahuje na všechna plavidla pod vlajkou členského státu nebo registrovaná v členském státu, ve všech vodách.

Článek 34

Omezení rybolovu ve dvanáctimílové oblasti podél pobřeží Spojeného království a Irska

1. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocích výložníků na bocích lodě ve dvanáctimílové oblasti podél pobřeží Spojeného království a Irska, měřené od základních linií, které ohraničují teritoriální vody.

2. Plavidla následujících kategorií jsou však oprávněna lovit vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích ě v oblasti podle odstavce 1:

a) plavidla, která byla dána do provozu před 1. lednem 1987 a jejichž výkon motoru není vyšší než 221 kW, nebo v případě motorů s přiškrceným výkonem nebyl před přiškrcením výkonu vyšší než 300 kW;

b) plavidla, která byla dána do provozu po 31. prosinci 1986 a jejichž výkon motoru není přiškrcen a není vyšší než 221 kW a jejichž celková délka nepřesahuje 24 m;

c) plavidla, jejichž motor byl nahrazen po 31. prosinci 1986 motorem s nepřiškrceným výkonem, jehož výkon není vyšší než 221 kW.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, je zakázáno používat veškeré vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o délce výložníků vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, nebo vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, není-li používáno zařízení o velikosti ok mezi 16 a 31 milimetry. Délka výložníku se měří mezi jeho okrajovými body, včetně všech příslušenství.

4. Rybářská plavidla, která nesplňují měřítka podle odstavců 2 a 3, nejsou oprávněna vykonávat rybářské činnosti uvedené v těchto odstavcích.

5. V případě plavidel, která nejsou oprávněna používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě, je zakázáno v oblastech podle tohoto článku mít na plavidle tyto sítě, nejsou-li připevněny a uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 48.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO SKAGERRAK A KATTEGAT

Článek 35

Bez ohledu na ustanovení čl. 19 odst. 1, mořští živočichové, kteří nedosahují minimální předepsané velikosti a byli odloveni ve Skagerraku nebo Kattegatu, mohou být, do 10 % živé hmotnosti celkového úlovku na plavidle, uloženi na plavidle, překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji.

Článek 36

Lososi a pstruzi obecní nesmějí být uložení na plavidle nebo překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře, pokud byli odloveni v té části Skagerraku a Kattegatu, která se nachází za čtyřmílovou hranicí od základních linií členských států.

Článek 37

1. Od 1. července do 15. září je zakázáno používat vlečné sítě o velikosti ok nižší než 32 milimetrů ve vodách v okruhu tří mil od základních linií Skagerraku a Kattegatu.

2. Rybolov vlečnou sítí ve vodách a během období podle odstavce 1 je však povolen:

- sítěmi o minimální velikosti ok 30 milimetrů k odlovu krevetek severních (Pandalus borealis),

- sítěmi o jakékoli velikosti ok k odlovu slimule živorodé (Zoarces viviparus), hlaváčovitých (Gobiidae) nebo vranek (druh Cottus), kteří budou sloužit jako živá návnada.

Článek 38

Je zakázáno mít na plavidle jakékoli množství sleďů, makrel nebo šprotů odlovených vlečnými sítěmi nebo košelkovými nevody od sobotní půlnoci do nedělní půlnoci ve Skagerraku a od páteční půlnoci do nedělní půlnoci v Kattegatu.

Článek 39

V Kattegatu je zakázáno používat jakoukoli vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě.

Článek 40

V obdobích, během kterých není v oblastech podle článků 37, 38 a 39 povoleno použití vlečných sítí nebo vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích lodě, je zakázáno mít na plavidle tyto sítě, nejsou-li uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 41

Bez ohledu na článek 31, je ve Skagerraku a Kattegatu povoleno používat elektrický proud nebo harpunová děla k odlovu tuňáků a žraloka velikého (Cetorhinus maximus).

HLAVA VII

TECHNICKÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Zpracování

1. Je zakázáno na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě moučky, oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem na jiné plavidlo. Tento zákaz se nevztahuje na zpracování nebo překládku odpadu.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na výrobu surimi a rybí pulpy na palubě rybářského plavidla.

Článek 43

Vědecký výzkum

1. Toto nařízení se nevztahuje na rybářské úkony, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s pověřením a pod dohledem dotyčného členského států nebo členských států, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu nebo členským státům, v jejichž vodách je tento výzkum uskutečněn.

2. Mořští živočichové odlovení za účelem podle odstavce 1, mohou být prodáni, skladováni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, pokud:

- odpovídají normám podle přílohy XII tohoto nařízení a obchodním normám přijatých podle článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 3759/92 ze dne 17. prosince 1992 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury [14], nebo

- jsou přímo prodáni k jiným účelům než k lidské spotřebě.

Článek 44

Umělé obnovování populací a přesídlování

1. Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem umělého obnovování populací nebo přesídlování mořských živočichů s pověřením a pod dohledem dotyčného členského států nebo členských států. Je-li umělé obnovování populací nebo přesídlování uskutečňováno ve vodách jednoho nebo více členských států, musejí být o tom Komise a dotyčné členské státy předem informovány.

2. Mořští živočichové odlovení za účelem podle odstavce 1 tohoto článku a poté živí navráceni do moře, mohou být prodáni, skladováni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, pokud odpovídají obchodním normám přijatým podle článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 3759/92.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

1. Vyžaduje-li ochrana populací mořských živočichů neprodlený zásah, může Komise, dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, učinit všechna nezbytná opatření postupem podle článku 48.

2. Je-li ochrana určitých druhů nebo určitých lovišť ryb závažně ohrožena a způsobilo-li by jakékoli prodlení obtížně napravitelnou škodu, může členský stát učinit ve vodách pod jeho jurisdikcí ochranná a nediskriminující opatření.

3. Opatření podle odstavce 2 a jejich důvody jsou ihned po jejich přijetí oznámeny Komisi a členským státům.

Ve lhůtě 10 pracovních dní od doručení tohoto oznámení, potvrdí Komise opatření nebo požádá, aby byla zrušena nebo změněna. Rozhodnutí Komise je neprodleně oznámeno členským státům.

Členské státy mohou Radě předložit rozhodnutí Komise ve lhůtě 10 pracovních dnů od přijetí tohoto oznámení.

Rada může ve lhůtě jednoho měsíce přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.

Článek 46

1. Členské státy jsou zmocněné přijmout opatření pro zachování a řízení populací v případě:

a) výlučně místních populací, které mají význam pouze pro rybáře z dotyčného členského státu nebo

b) podmínek a pravidel, které mají omezit úlovky pomocí technických opatření, která:

i) doplňují ta, jež jsou stanovena v právních předpisech Společenství o rybolovu, nebo

ii) překračují minimální podmínky stanovené v uvedených právních předpisech,

vztahují-li se tato opatření pouze na rybáře dotyčných členských států, jsou slučitelné s právními předpisy Společenství a jsou v souladu se společnou rybářskou politikou.

2. Komise musí být včas informována o všech záměrech zavést nebo pozměnit vnitrostátní technické předpisy, aby mohla podat svá vyjádření.

Pokud ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto oznámení Komise o to požádá, pak zúčastněný členský stát pozastaví uvedení zamýšlených opatření v účinnost až do vypršení lhůty 3 měsíců od data oznámení, aby bylo Komisi umožněno rozhodnout v této lhůtě o souladu dotyčných opatření s ustanoveními odstavce 1.

Zjistí-li Komise rozhodnutím, které oznámí všem členským státům, že nějaké ze zamýšlených opatření není v souladu s ustanoveními odstavce 1, není členský stát oprávněn uvést toto opatření v platnost, ledaže by jej patřičným způsobem změnil.

Zúčastněný členský stát neprodleně informuje ostatní členské státy a Komisi o přijatých opatřeních, případně poté, co provedl příslušné změny.

3. Členské státy poskytují na žádost Komise všechny údaje nutné k posouzení shody jejich vnitrostátních technických opatřeních s ustanoveními odstavce 1.

4. Z podnětu Komise nebo na žádost členského státu může být soulad členským státem uplatňovaného vnitrostátního technického opatření s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku předmětem rozhodnutí, které je učiněno postupem podle článku 48. Je-li takové rozhodnutí přijato, použijí se ustanovení odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.

5. Opatření vztahující se k rybolovu z pobřeží sděluje příslušný členský stát Komisi pouze pro informaci.

Článek 47

1. Nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost, rozhodne Rada na návrh Komise o stanovení pravidel pro užívání kombinací ok sítí, která začnou být uplatňována ke stejnému datu jako toto nařízení.

Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost, rozhodne Rada na návrh Komise o případných přepracováních nebo změnách ustanovení podle příloh I až XI, která začnou být uplatňována po uplynutí jednoho roku od tohoto rozhodnutí.

2. V letech 1998, 1999 a 2000 dají členské státy při svých žádostech na financování výzkumných projektů ze strany Komise přednost projektům, jejichž obsahem je využití dílců ze sítí se čtvercovými oky nebo jiných zařízení ke zvýšení selektivity vlečných zařízení. Komise bude při posuzování poskytnutí finanční podpory na financování výzkumných projektů dávat takovýmto projektům přednost.

Nejpozději 4 roky po přijetí tohoto nařízení, podá Komise Radě zprávu o výsledcích uvedených výzkumných projektů a zároveň předloží příslušné návrhy.

Rada o těchto návrzích rozhodne do jednoho roku od jejich předložení.

Článek 48

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména:

- technická pravidla k určení síly vláken,

- technická pravidla k určení velikosti ok sítí,

- pravidla k odebírání vzorků,

- seznamy a technické popisy zařízení, která mohou být připojena k sítím,

- technická pravidla k měření výkonu motoru,

- technická pravidla k síťovině se čtvercovými oky,

- technická pravidla pro materiál na výrobu sítí,

- změny pravidel k používání kombinací velikostí ok sítí.

Článek 49

Od 1. ledna 2000 se zrušují následující články a přílohy nařízení (ES) č. 894/97:

- články 1 až 10,

- články 12 až 17,

- přílohy I až VII.

Odkazy na uvedené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XV.

Vědecké názvy mořských živočichů, kteří jsou jmenováni v tomto nařízení, se nacházejí v příloze XIV.

Článek 50

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 1. ledna 2000 s výjimkou čl. 32 odst. 3 a článku 47, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 1998.

Za Radu

předseda

Lord Simon of Highbury

[1] Úř. věst. C 292, 4.10.1996, s. 1 aÚř. věst. C 245, 12.8.1997, s. 10.

[2] Úř. věst. C 132, 28.4.1997, s. 235.

[3] Úř. věst. C 30, 30.1.1997, s. 26.

[4] Úř. věst. C 132, 23.5.1997, s. 1.

[5] Úř. věst. C 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[6] Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

[7] Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, 29.12.1994, s. 11).

[8] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 686/97 (Úř. věst. L 102, 19.4.1997, s. 1).

[9] Úř. věst. L 389, 31.12.1992, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[10] Úř. věst. C 335, 24.12.1985, s. 2.

[11] Úř. věst. C 347, 31.12.1985, s. 14.

[12] Úř. věst. L 194, 24.7.1984, s. 22.

[13] Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno nařízením (ES) č. 1821/96 (Úř. věst. L 241, 21.9.1996, s. 8).

[14] Úř. věst. L 388, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno nařízením (ES) č. 3318/94 (Úř. věst. L 350, 31.12.1994, s. 15).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: Regiony 1 a 2 (kromě oblasti Skagerrak a Kattegat)

Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě

Cílový druh | Velikost ok sítě (mm) |

| | < 16 | 16–31 | 32–54 | 55–69 | 70–79 | 80–99 | ≥ 100 |

Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |

95 | 90/60 [3] [5] | 60 | 30 | 90/60 [4] | 90 | 35 | 30 | 70 [6] | Žádný |

Smáčkovití (Ammodytidae) [1] | × | × | | | × | | × | × | × | × |

Smáčkovití (Ammodytidae) [2] | | × | | | × | | × | × | × | × |

Treska norská (Trisopterus esmarkii) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Aterina (rod) a koruška (rod) (Atherina spp. a Osmerus spp.) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Treska malá (Trispoterus minutus) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Treska stříbrná (Gadus argenteus) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Gospicovití (Cepolidae) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Šprot obecný (Sprattus sprattus) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Sardel obecná (Engraulis encrasicolus) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Treska modravá (Micromesistius poutassou) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Stříbrnice (Argentinidae) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | | | × | | | × | | × | × | × | × |

Garnáti/krevety (Pandalus montagui, Cragnon spp., Palaemon spp.) | | | | × | × | × | | × | × | × | × |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | Ø | | | | | × | × | × | × | × | × |

Kranas (rod) (Seriola spp.) | | | | | | × | | × | × | × | × |

Sleď obecný (Clupea harengus) | | | | | | × | | × | × | × | × |

Olihňovití (Loliginidae, Ommastrephidae) | Ø | | | | | × | | × | × | × | × |

Jehlice (rod) (Belone spp.) | Ø | | | | | × | | × | × | × | × |

Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) | Ø | | | | | × | | × | × | × | × |

Garnáti, krevety (Pandalus spp., Parapenaeus longirostris) | Ø | | | | × | | | × | × | × | × |

Úhořovec mořský (Conger conger) | Ø ÿ | | | | | | | × | × | × | × |

Ostnatcovití (Trachinidae) | Ø ÿ | | | | | | | × | × | × | × |

Štítníkovití (Triglidae) | ÿ | | | | | | | × | × | × | × |

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) | Ø ÿ | | | | | | | × | × | × | × |

nemá český název (Galatheidae) | Ø ÿ | | | | | | | × | × | × | × |

Humr severský (Nephrops norvegicus) | Ø ÿ | | | | | | | × | × | × | × |

Jazyk obecný (Solea vulgaris) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Pakambala kosočtverečná (Scopthalmus rhombus) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Treska pollak (Pollachius pollachius) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Platýs limanda (Limanda limanda) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Sépie obecná (Sepia officinalis) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Mořčák evropský (Dicentrachus labrax) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Platýs červený (Microstomus kit) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Máčkovití (Scyliorhinidae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Platýs šedohnědý (Glyptocephalus cynoglussus) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Pilobřich ostnitý (Zeus faber) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Hřebenatka malá (Chlamys opercularis) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Parmicovití (Mullidae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Cípalovití (Mugilidae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

nemá český název (Nezumia spp., Trachyrhynchus spp., Malacocephalus spp.) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Tkaničnicovití (Trichuridae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Ďasovití (Lophidae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Rejnokovití (Rajidae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Pražmovití (Sparidae) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Kambala velká (Psetta maxima) | Ø ÿ | | | | | | | | | × | × |

Všichni ostatní mořští živočichové | | | | | | | | | | | × |

[1] V jiných oblastech a v jiném období než je uvedeno v poznámce pod čarou 2.

[2] V Severním moři od 1. listopadu do posledního dne měsíce února.

[3] Úlovek na plavidle musí mít následující složení:

- minimálně 90 % směsi ze dvou nebo více cílových druhů nebo

- minimálně 60 % z kteréhokoli cílového druhu a maximálně 5 % ze směsi tresky obecné, tresky skvrnité a tresky tmavé a maximálně 15 % ze směsi druhů označených symbolem "Ø".

[4] Úlovek na plavidle musí mít následující složení:

- minimálně 90 % směsi ze dvou nebo více cílových druhů nebo

- minimálně 60 % z kteréhokoli cílového druhu a maximálně 5 % ze směsi tresky obecné, tresky skvrnité a tresky tmavé a maximálně 15 % ze směsi druhů označených symbolem "ÿ".

[5] Ustanovení na omezení lovu sleďů, kteří smějí být uloženi na plavidle, poté co byly odloveni sítěmi o velikosti ok mezi 16 až 31 mm, jsou uvedeny v předpisech Společenství, kterými se stanoví přípustná celková množství úlovků a určité podmínky, za kterých mohou bý určité populace nebo skupiny populací loveny.

[6] Během prvního roku od vstupu tohoto nařízení v platnost, bude uplatňován minimální 50 % podíl cílových druhů pro odlovy v regionu 2, s výjimkou Severního moře, divize ICES Vb, podoblasti ICES VI na sever od 56o severní šířky a podoblasti ICES XII severně od 56o severní šířky.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: Region 3, kromě divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky

Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě

Cílový druh | Velikost ok sítě (mm) |

16–31 | 32–54 | 55–59 | 60–69 | ≥ 70 |

Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |

50 % | 90 % | 90 % | 90 % | 30 % | 70 % | 70 % | Žádný |

Smáčkovití (Ammodytidae) | | × | | × | | × | × | × |

Treska norská (Trisopterus esmarkii) | | × | | × | | × | × | × |

Šprot obecný (Sprattus sprattus) | | × | | × | | × | × | × |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | | × | | × | | × | × | × |

Sardel obecná (Engraulis encrasicolus) | | × | | × | | × | × | × |

Aterina (rod) a koruška (rod) (Atherina spp. a Osmerus spp.) | | × | | × | | × | × | × |

Treska malá (Trispoterus minutus) | | × | | × | | × | × | × |

Treska stříbrná (Gadus argenteus) | | × | | × | | × | × | × |

Gospicovití (Cepolidae) | | × | | × | | × | × | × |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | | × | | × | | × | × | × |

Krab vlnitý (Polybius henslowi) | × | | | × | | × | × | × |

Garnáti/krevety (Pandalus montagui, Cragnon spp., Palaemon spp.) | × | | × | × | × | × | × | × |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | | | | × | | × | × | × |

Kranas (rod) (Seriola spp.) | | | | × | | × | × | × |

Sleď obecný (Clupea harengus) | | | | × | | × | × | × |

Treska modravá (Micromesistius poutassou) | | | | × | | × | × | × |

Stříbrnice (Argentinidae) | | | | × | | × | × | × |

Olihňovití (Loliginidae, Ommastrephidae) | | | | × | | × | × | × |

Jehlice (rod) (Belone spp.) | | | | × | | × | × | × |

Treska (rod) (Trisopterus spp.) | | | | × | | × | × | × |

nemá český název (Dicologlossa cuneata) | | | | × | | × | × | × |

Krevetka (rod) (Pandalus spp.) | | | × | | × | × | × | × |

Pražmovití, pilonoši (Bramidae, Berycidae) | | | | | | × | × | × |

Úhořovec mořský (Conger conger) | | | | | | × | × | × |

Pražmovití (Sparidae mimo Spondyliosoma cantharus) | | | | | | × | × | × |

Ropušnicovití (Scorpaenidae) | | | | | | × | × | × |

Jazyk mořský, jazyk pruhovaný (Microchirus azevia, Microchirus variegatus) | | | | | | × | × | × |

Treska (rod) (Phycis spp.) | | | | | | | × | × |

Ostnatcovití (Trachinidae) | | | | | | × | × | × |

Štítníkovití (Triglidae) | | | | | | × | × | × |

nemá český název (Centracanthidae) | | | | | | × | × | × |

Chobotnice (Octopus vulgaris, Eledone cirrosa) | | | | | | × | × | × |

Pyskounovití (Labridae) | | | | | | × | × | × |

Garnáti, krevety (Aristeus antennatus, Aristaeomorpha foliacea, Parapenaeus longirostris) | | | | | × | | × | × |

Sépie obecná (Sepia officinalis) | | | | | | | × | × |

nemá český název (Nezumia spp., Trachyrhynchus spp., Malacocephalus spp.) | | | | | | | × | × |

Máčkovití (Scyliorhinidae) | | | | | | × | × | × |

Morida obecná (Mora moro) | | | | | | | × | × |

nemá český název (Galatheidae) | | | | | | | × | × |

Pilobřich ostnitý (Zeus faber) | | | | | | | × | × |

Parmicovití (Mullidae) | | | | | | | × | × |

Všichni ostatní mořští živočichové | | | | | | | | × |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky

Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě

Cílový druh | Velikost ok sítě (mm) |

40–54 | ≥ 55 |

Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |

60 % [1] | Žádný |

Cípalovití (Mugilidae) | x | x |

Pražmovití (Sparidae) | x | x |

Parmicovití (Mullidae) | x | x |

Štítníkovití (Triglidae) | x | x |

Ostnatcovití (Trachinidae) | x | x |

Pyskounovití (Labridae) | x | x |

Treska (rod) (Phycis spp.) | x | x |

nemá český název (Dicologlossa cuneata) | x | x |

Platýs – nemá český název (Citharus linguatula) | x | x |

Úhořovec mořský (Conger conger) | x | x |

Strašek kudlankový (Squilla mantis) | x | x |

Garnáti, krevety (Parapenaeus longirostris, Pandalus spp.) | x | x |

Olihňovití (Loliginidae, Ommastrephidae, Allotheuthis spp.) | x | x |

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) | x | x |

Sépie (rod) (Sepia spp.) | x | x |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | x | x |

Kranas (rod) (Seriola spp.) | x | x |

Treska modravá (Micromesistius poutassou) | x | x |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | x | x |

Aterina (rod) a koruška (rod) (Atherina spp. a Osmerus spp.) | x | x |

Jehlice (rod) (Belone spp.) | x | x |

Všichni ostatní mořští živočichové | | x |

[1] U všech směsí úlovků ostatních druhů podle přílohy XII nesmí překročit množství úlovků na plavidle více než 10 % hmotnosti celkového úlovku na plavidle.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: Skagerrak a Kattegat

Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě

Druh | Velikost ok sítě (mm) |

< 16 | 16–31 | 32–69 | 70–89 | ≥ 90 |

Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |

50 % | 50 % | 20 % | 50 % | 20 % | 50 % | 30 % | Žádný |

Smačkovití (Ammodytidae) [3] | x | x | x | x | x | x | x | x |

Smačkovití (Ammodytidae) [4] | | x | | x | x | x | x | x |

Treska norská (Trisopterus esmarkii) | | x | | x | x | x | x | x |

Treska modravá (Micromesistius poutassou) | | x | | x | x | x | x | x |

Ostnatec veliký (Trachinus draco) [1] | | x | | x | x | x | x | x |

Měkkýši (mimo Sepia) [1] | | x | | x | x | x | x | x |

Jehlice rohozobá (Belone belone) [1] | | x | | x | x | x | x | x |

Štítník šedý (Eutrigla gurnardus) [1] | | x | | x | x | x | x | x |

Stříbrnice (Argentinidae) | | x | | x | x | x | x | x |

Šprot obecný (Sprattus sprattus) | | x | | x | x | x | x | x |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | | | x | x | x | x | x | x |

Granáti, krevety (Crangon spp., Palaemon adspersus) [2] | | | x | x | x | x | x | x |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | | | | x | | x | x | x |

Kranas (rod) (Seriola spp.) | | | | x | | x | x | x |

Sleď obecný (Clupea harengus) | | | | x | | x | x | x |

Krevetka severní (Pandalus borealis) | | | | | x | x | x | x |

Granáti, krevety (Crangon spp., Palaemon adspersus) [1] | | | | | x | x | x | x |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | | | | | | | x | x |

Humr severský (Nephrops norvegicus) | | | | | | | x | x |

Všichni ostatní mořští živočichové | | | | | | | | x |

[1] Pouze ve čtyřmílové oblasti od základních linií.

[2] Mimo čtyřmílovou oblast od základních linií.

[3] Od 1. března do 31. července v Kattegatu.

[4] Ve Skagerraku od 1. listopadu do posledního dne měsíce února. V Kattegatu od 1. srpna do posledního dne měsíce února.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: region 4, 5 a 6

A. Region 4 a 5

Druh | Velikost ok sítě (mm) |

20–39 | 40–64 | ≥ 65 |

Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |

50 % | 80 % | Žádný |

Očnatec štíhlý (Boops boops) | * | * | * |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | * | * | * |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | | * | * |

Kranas (rod) (Seriola spp.) | | * | * |

Všichni ostatní mořští živočichové | | | * |

B. Region 6

Druh | Velikost ok sítě (mm) |

45–50 | ≥ 100 |

Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % | Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |

30 % | Žádný |

Garnáti, krevety (Penaeus subtilis, Penaeus brasiliensis, Xiphopenaeus kroyeri) | * | * |

Všichni ostatní mořští živočichové | | * |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

UPEVNĚNÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ: region 1 a 2

velikost ok sítěDruh | | 10–30 mm | 50–70 mm | 90–99 mm | 100–119 mm | 120–219 mm | ≥ 220 mm |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | * | * | * | * | * | * |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | * | * | * | * | * | * |

Šprot obecný (Sprattus sprattus) | * | * | * | * | * | * |

Kranas (rod)(Seriola spp.) | | * | * | * | * | * |

Sleď obecný (Clupea harengus) | | * | * | * | * | * |

Makrela (rod)(Scomber spp.) | | * | * | * | * | * |

Parmicovití (Mullidae) | | * | * | * | * | * |

Jehlice (rod)(Belone spp.) | | * | * | * | * | * |

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) | | | * | * | * | * |

Cípalovití (Mugilidae) | | | * | * | * | * |

Platýs limanda (Limanda limanda) | | | | * | * | * |

Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) | | | | * | * | * |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) [2] | | | | * | * | * |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | | | | * | * | * |

Jazyk obecný (Solea vulgaris) | | | | * | * | * |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | | | | * | * | * |

Sépie obecná (Sepia officinalis) | | | | * | * | * |

Treska obecná (Gadus morhua) | | | | | * | * |

Treska pollak (Pollachius pollachius) [3] | | | | | * | * |

Mník mořský (Molva molva) | | | | | * | * |

Treska tmavá (Pollachius virens) | | | | | * | * |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) [3] | | | | | * | * |

Ostroun obecný (Squalus acanthias) | | | | | * | * |

Máčka (rod)Scyliorhinus spp.) | | | | | * | * |

Kambala (rod)(Lepidorhombus spp.) | | | | | * | * |

Hranáč šedý (cyclopterus lumpus) | | | | | * | * |

Ostatní mořští živočichové | | | | | | * [1] |

[1] Úlovky ďase (Lophius spp.) z podoblastí ICES VI a VII v množství vyšším než 30 % celkového úlovku z těchto oblastí nacházejícího se na plavidle se musejí odlovit sítí s oky o minimální velikosti 250 mm nebo vyšší.

[2] V divizích ICES VIIe e VIId je od 31. prosince 1999 minimální velikost ok sítě 90 mm.

[3] V divizích ICES VIIe e VIId je od 31. prosince 1999 minimální velikost ok sítě 110 mm.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

UPEVNĚNÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ: region 3

velikost ok sítěDruh | | < 40 mm | 40–49 mm | 50–59 mm | 60–79 mm | 80–99 mm | ≥ 100 mm |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | x | x | x | x | x | x |

Kreveta (rod) (Palaemon spp.) | x | x | x | x | x | x |

Kněžík duhový (Coris julis) | x | x | x | x | x | x |

Očnatec štíhlý (Boops boops) | x | x | x | x | x | x |

Krevet (rod) (Penaeus spp.) | | x | x | x | x | x |

Strašek kudlankový (Squilla mantis) | | x | x | x | x | x |

Parmicovití (Mullidae) | | x | x | x | x | x |

nemá český název (Dicologoglossa cuneata) | | x | x | x | x | x |

Pyskounovití (Labridae) | | x | x | x | x | x |

Kranas (rod) (Seriola spp.) | | | x | x | x | x |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | | | x | x | x | x |

Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) | | | x | x | x | x |

Sépie obecná (Sepia officinalis) | | | x | x | x | x |

Štítníkovití (Triglidae) | | | x | x | x | x |

Pražmovití (Sparidae) | | | | x | x | x |

Ropušnicovití (Scorpaenidae) | | | | x | x | x |

Jazyk mořský (Microchirus azevia) | | | | x | x | x |

Olihňovití (Ommastrephidae) | | | | x | x | x |

Úhořovec mořský (Conger conger) | | | | x | x | x |

Treska (rod) (Phycis spp.) | | | | x | x | x |

Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) | | | | x | x | x |

Ostnatcovití (Trachinidae) | | | | x | x | x |

nemá český název (Centracanthidae) | | | | x | x | x |

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) | | | | | x | x |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | | | | | x | x |

Kambala velká (Psetta maxima) | | | | | x | x |

Treska pollak (Pollachius pollachius) | | | | | x | x |

Platýsovití (Pleuronectidae) | | | | | x | x |

Jazyk obecný (Solea vulgaris) [1]x | | | | | | x |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) [1] | | | | | | x |

Ostatní mořští živočichové [2] | | | | | | x |

[1] V divizích ICES VIIIc a IX je minimální velikost ok sítě 60 mm. Od 31. prosince 1999 však bude minimální velikost oka sítě 80–99 mm.

[2] Úlovky ďase (Lophius spp.) v množství vyšším než 30 % celkového úlovku z těchto oblastí nacházejícího se na plavidle musejí být odloveny sítí s oky o velikosti 220 mm nebo vyšší.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

Povolené kombinace velikostí ok sítě pro regiony 1 a 2, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu

v milimetrech

< 16 + 16–31

16–31 + 32–54

16–31 + 70–79

16–31 + 80–99

16–31 + ≥ 100

32–54 + 70–79

32–54 + 80–99

32–54 + ≥ 100

70–79 + 80–99

70–79 + ≥ 100

80–99 + ≥ 100

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

Povolené kombinace velikostí ok sítě pro region 3, s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky

v milimetrech

16–31 + 32–54

16–31 + ≥ 70

32–54 + ≥ 70

55–59 + ≥ 70

70–79 + ≥ 70

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

Podmínky pro použití kombinací velikostí ok sítě v regionech 1 a 2, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu

k doplnění

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XI

Podmínky pro použití kombinací velikostí ok sítě v regionu 3, s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky

k doplnění

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XII

MINIMÁLNÍ VELIKOSTI

DRUH | Minimální velikost |

Region 1 až 5, s výjimkou Skagerraku/Kattegatu | Skagerrak/Kattegat |

Treska obecná (Gadus morhua) | 35 cm | 30 cm |

Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) | 30 cm | 27 cm |

Treska tmavá (Pollachius virens) | 35 cm | 30 cm |

Treska pollak (Pollachius pollachius) | 30 cm | — |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) | 27 cm | 30 cm |

Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) | 20 cm | 25 cm |

Jazyk (rod) (Solea spp.) | 24 cm | 24 cm |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | 22 cm | 27 cm |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | 27 cm | 23 cm |

Mník mořský (Molva molva) | 63 cm | — |

Mník modrý (Molva dipterygia) | 70 cm | — |

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) | 36 cm | — |

Humr severský (Nephrops norvegicus) [1] Zadeček humra severského | | 130 (40) mm [1] |

Makrela obecná (Scomber scombrus) | | 20 cm [2] |

Sleď obecný (Clupea harengus) | 20 cm | 18 cm |

Kranas obecný (Trachurus trachurus) | 15 cm | 15 cm |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | 11 cm | — |

Humr evropský (Homarus gammarus) | 85 mm [3] | 220 (78) mm [1] |

Krab trnitý (Maia squinado) | 120 mm | — |

Hřebenatka (rod) (Chlamys spp.) | 40 mm | — |

Velká kobercová škeble (Ruditapes decussatus) | 40 mm | — |

Malá kobercová škeble (Venerupis pullastra) | 40 mm | — |

Japonská kobercová škeble (Ruditapes philippinarum) | 40 mm | — |

Zaděnka bradavičnatá (Venus verructosa) | 40 mm | |

Zaděnka chione (Callista chione) | 5 cm | |

Střenky (Ensis spp., Pharus legumen) | 10 cm | |

Mlž — nemá český název (Spisula solidissima) | 25 mm | |

nemá český název (Donax spp.) | 25 mm | |

Surmovka čeřitá (Buccinum undatum) | 45 mm | — |

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) | 750 g | |

Mečoun obecný (Xiphias gladius) [4] | 25 kg nebo 125 cm (spodní čelist) | |

Tuňák obecný (Thunnus thynnus) [5] | 6,4 kg | |

Langusta (rod) (Palinurus spp.) | 110 mm | |

Druh | Minimální velikost; regiony 1–5, s výjimkou Skagerraku/Kattegatu |

Humr severský (Nephrops norvegicus) | V celé oblasti, s výjimkou regionu 3 a divizí ICES VIa, VIIa: celková délka 85 mm, délka krunýře 25 mm |

Divize ICES VIa, VIIa; region 3: celková délka 70 mm, délka krunýře 20 mm |

Zadeček humra severského | V celé oblasti, s výjimkou regionu 3 a divizí ICES VIa, VIIa: 46 mm |

Divize ICES VIa, VIIa; region 3: 37 mm |

Makrela obecná (Scomber scombrus) | Celá oblast s výjimkou Severního moře: 20 cm |

Severní moře: 30 cm |

Sardel obecná (Engraulis encrasicholus) | Celá oblast, s výjimkou divize ICES IXa, východně od 7o 23′48″ západní délky: 12 cm |

Divize ICES IXa východně od 7° 23′48″ západní délky: 10 cm |

Krab německý (Cancer pagarus) | Regiony 1 a 2 severně od 56° severní šířky:140 mm |

Region 2 jižně od 56° severní šířky s výjimkou divize ICES VIId, VIIe, VIIf a divizí ICES IVb, IVc: 130 mm |

Divize ICES IVb, IVc jižně od 56° severní šířky: 115 mm |

Divize ICES VIId, VIIe, VIIf: 140 mm |

Region 3: 130 mm |

Hřebenatka svatojakubská (Pecten maximus) | Celá oblast s výjimkou divizí ICES VIIa severně od 52° 30′ severní šířky: 100 mm |

Divize ICES VIIa severně od 52° 30′ severní šířky a divize ICES VII d: 110 mm |

[1] Celková délka (délka krunýře).

[2] 30 cm pouze k průmyslovému využití.

[3] Od 1. ledna 2002 platí délka krunýře 87 mm.

[4] Je zakázáno vyložit celkově více než 15 % mečounů o hmotnosti nižší než 25 kg nebo o délce nižší než 125 cm.

[5] Je zakázáno vyložit celkově více než 15 % tuňáka obecného o hmotnosti nižší než 6,4 kg nebo o délce nižší než 70 cm. Totéž se týká jednotlivých jedinců tuňáka obecného o hmotnosti nižší než 1,8 kg.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIII

URČOVÁNÍ VELIKOSTI MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

1. Velikost ryby se měří od předního konce hlavy až ke konci ocasní ploutve (obrázek 1).

2. Velikost humra severského se měří způsobem podle obrázku 2:

- jako délka krunýře rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi a/nebo

- jako celková délka od špičky nosce až ke konci posledního tělového článku, bez štětin a/nebo

- v případě oddělených zadečků humra severského: od předního okraje prvního přítomného článku zadečku až ke konce posledního tělového článku, bez štětin. Zadeček musí být při měření narovnaný, nevytažený a položený na hřbetní straně.

3. Délka humra nebo langusty z regionů 1 až 5, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu se určuje jako délka krunýře měřená podle obrázku 3 rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi.

4. Velikost humrů ze Skagerraku nebo Kattegatu se měří způsobem podle obrázku 3:

- jako délka krunýře měřená rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi a/nebo

- jako celková délka měřená od špičky nosce až ke konci posledního tělového článku, bez štětin.

5. Velikost kraba trnitého nebo kraba německého se určí způsobem podle obrázku 4A a 4B, jako maximální šířka krunýře měřená kolmo na předozadní středovou osu krunýře.

6. Velikost mlžů odpovídá rozměru v nejširším místě jejich schránky (obrázek 5).

7. Velikost surmovky se určí jako délka ulity měřená podle obrázku 6.

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

a) délka hlavohrudi

b) celková délka

+++++ TIFF +++++

a) délka hlavohrudi

b) celková délka

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIV

BĚŽNÉ A VĚDECKÉ NÁZVY

BĚŽNÝ NÁZEV | VĚDECKÝ NÁZEV |

nemá český název | Centracanthidae |

Aterin (rod) | Atherina spp. |

Cípalovití | Mugilidae |

Ďasovití | Lophiidae |

Garnáti, krevety | Aristaeomorpha foliacea, Aristeus antennatus, Crangon spp, Palaemon adspersus, Palaemon spp, Pandalus montagui, Pandalus spp, Parapenaeus longirostris, Penaeus aztecus |

Gospicovití | Cepolidae |

nemá český název | Malococephalus spp., Nezumia spp., Trachyrhynchus spp. |

Hranáč šedý | Cyclopterus lumpus |

Hřebenatka — nemá český název | Chlamys varia |

Hřebenatka malá | Chlamys opercularis |

Hřebenatka svatojakubská | Pecten maximus |

Humr evropský | Homarus gammarus |

Humr severský | Nephrops norvegicus |

nemá český název | Galatheidae |

nemá český název | Eledone cirrosa |

Chobotnice pobřežní | Octopus vulgaris |

Japonská kobercová škeble | Ruditapes philipinarum |

nemá český název | Microchirus ocellatus, Dicologlossa cuneata |

Jazyk obecný | Solea solea/vulgaris |

Jazyk pruhovaný | Microchirus variegatus |

Jehlice (rod) | Belone spp. |

Pakambala kosočtverečná | Scophthalmus rhombus |

Kambala velká | Psetta maxima |

Pakambala (rod) | Lepidorhombus spp. |

Kněžík duhový | Coris julis |

Koruška (rod) | Osmerus spp. |

Krab německý | Cancer pagurus |

Krab trnitý | Maja squinado |

Krab vlnitý | Polybius henslowi |

Kranas (rod) | Seriola spp. |

Krevetka severní | Pandalus borealis |

Langusta (rod) | Palinurus spp. |

Losos obecný | Salmo salar |

Lososovití | Salmonidae |

Máčkovití | Scyliorhinidae |

Makrela obecná | Scomber scomber |

Makrela (rod) | Scomber spp. |

Malá kobercová škeble | Venerupis pullastra |

Mečoun obecný | Xiphias gladius |

Mihulovití | Petromyzonidae |

Mlži | Bivalvia |

Mník modrý | Molva dypterygia |

Mník mořský | Molva molva |

Morida obecná | Mora mora |

nemá český název | Donax spp. |

Očnatec štíhlý | Boops boops |

Mořčák evropský | Dicentrarchus labrax |

Olihňovití | Loliginidae, Ommastrephidae, Allotheuthis spp. |

Ostnatcovití | Trachinidae |

Ostroun obecný | Squalus acanthias spp. |

Parmicovití | Mullidae |

Pilobřich ostnitý | Zeus faber |

Platýs — nemá český název | Citharus linguatula |

Platýs bradavičnatý | Platichthys flesus |

Platýs velký | Pleuronectes platessa |

Platýs limanda | Limanda limanda |

Platýs šedohnědý | Glyptocephalus cynoglossus |

Platýsovití | Pleuronectidae |

Plži | Gastropoda |

Pražmovití | Bramidae, Berycidae, Sparidae |

Pstruh obecný | Salmo trutta |

Pyskounovití | Labridae |

Rejnokovití | Rajidae |

Ropušnicovití | Scorpaenidae |

Sardel obecná | Engraulis encrasicholus |

Sardinka obecná | Sardina pilchardus |

Sépie (rod) | Sepia spp. |

Sépie obecná | Sepia officinalis |

Sleď obecný | Clupea harengus |

Sliznatky | Myxinidae |

Smáčkovití | Ammodytidae |

Strašek kudlankový | Squilla mantis |

Střenka — nemá český název | Pharus legumen |

Střenka (rod) | Ensis spp. |

Stříbrnice | Argentinidae |

Surmovka čeřitá | Buccinum undatum |

Mlž — nemá český název | Spisula solidissima |

Šprot obecný | Sprattus sprattus |

Štikozubec obecný | Merluccius merluccius |

Štítník šedý | Eutrigla gurnardus |

Štítníkovití | Triglidae |

Šupinoploutvci | Trichiuridae |

Treska bezvousá | Merlangius merlangus |

Treska malá | Trisopterus minutus |

Treska modravá | Micromesistius poutassou |

Treska norská | Trisopterus esmarki |

Treska obecná | Gadus morhua |

Treska pollak | Pollachius pollachius |

Treska příčnopruhá | Trisopterus luscus |

Treska jednoskvrnná | Melanogrammus aeglefinus |

Treska stříbrná | Gadus argenteus |

Treska tmavá | Pollachius virens |

Treska (rod) | Phycis spp. |

Tuňáci | Auxis spp., Euthynnus spp., Katsuwonus spp., Thunnus spp. |

Tuňák pruhovaný | Katsuwonus pelamis |

Tuňák obecný | Thunnus thynnus |

Tuňák velkooký | Thunnus obesus |

Tuňák žlutoploutvý | Thunnus albacares |

Úhořovec mořský | Conger conger |

Úhoř říční | Anguilla anguilla |

Velká kobercová Škeble | Ruditapes decussatus |

Zaděnka kulovitá | Mercenaria mercenaria |

Zaděnka bradavičnatá | Venus verrucosa |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 894/97 | Toto nařízení |

Článek 1 | Články 1 a 2 |

Čl. 2 odst. 1 | Článek 4 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 10 |

Čl. 2 odst. 3 | Článek 5 |

Čl. 2 odst. 4 | Články 14 a 15 |

Čl. 2 odst. 5 | — |

Čl. 2 odst. 6 pododstavec 1 | Čl. 5 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 6 pododstavec 2 | Čl. 5 odst. 6 |

Čl. 2 odst. 7 | — |

Čl. 2 odst. 8 | — |

Čl. 2 odst. 9 pododstavec 1 | Článek 6 |

Čl. 2 odst. 9 pododstavec 2 | Článek 7 |

Čl. 2 odst. 9 pododstavec 3 | Čl. 3 písm. d) |

Čl. 2 odst. 10 pododstavec 1 písm. a), b) a c) | Čl. 11 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 10 pododstavec 1 písm. d) | Čl. 3 písm. g) a h) |

Čl. 2 odst. 10 pododstavec 1 písm. e) | Článek 13 |

Čl. 2 odst. 10 pododstavec 2 | Článek 48 |

Článek 3 | Článek 48 |

Článek 4 | Článek 16 |

Čl. 5 odst. 1 | Článek 17 a čl. 18 odst. 2 |

Čl. 5 odst. 2 | Příloha XIII |

Čl. 5 odst. 3 pododstavec 1 | Čl. 19 odst. 1 |

Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. a) | Čl. 19 odst. 2 písm. b) |

Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. b) první a druhá odrážka | Čl. 19 odst. 2 písm. a) |

Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. b) třetí odrážka | Článek 35 |

Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. c) | Čl. 19 odst. 3 |

Čl. 5 odst. 3 pododstavec 3 | Čl. 19 odst. 2 písm. a) třetí věta |

Čl. 5 odst. 4 | Čl. 18 odst. 3 a 4 |

Čl. 5 odst. 5 | — |

Čl. 6 odst. 1 | Článek 26 |

Čl. 6 odst. 2 | Článek 36 |

Článek 7 | Článek 20 |

Čl. 8 odst. 1 | — |

Čl. 8 odst. 2 | Článek 21 |

Článek 9 | Článek 22 |

Čl. 10 odst. 1 | — |

Čl. 10 odst. 2 písm. a) | Čl. 30 odst. 1 |

Čl. 10 odst. 2 písm. b) | Článek 39 |

Čl. 10 odst. 3 | Článek 29 |

Čl. 10 odst. 4 | Čl. 34 odst. 1, 2 a 3 |

Čl. 10 odst. 5 | Čl. 34 odst. 4 |

Čl. 10 odst. 6 | Čl. 29 odst. 6 a čl. 34 odst. 5 |

Čl. 10 odst. 7 | — |

Čl. 10 odst. 8 | — |

Čl. 10 odst. 9 | Článek 37 |

Čl. 10 odst. 10 | Článek 23 |

Čl. 10 odst. 11 | Čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 5, čl. 30 odst. 2 pododstavec 2, čl. 30 odst. 3, čl. 34 odst. 5 a článek 40 |

Čl. 10 odst. 12 pododstavec 1 | Článek 31 |

Čl. 10 odst. 12 pododstavec 1 | Článek 41 |

Čl. 10 odst. 13 | — |

Čl. 10 odst. 14 | Čl. 30odst. 1 poslední věta |

Čl. 10 odst. 15 | Čl. 28 odst. 1 |

Čl. 10 odst. 16 | Článek 32 |

Čl. 10 odst. 17 | Článek 33 |

Čl. 10 odst. 18 | Článek 38 |

Čl. 10 odst. 19 | Čl. 24 odst. 1 |

Článek 11 | — |

Článek 12 | Čl. 24 odst. 2 |

Článek 13 | Článek 42 |

Článek 14 | Článek 43 |

Článek 15 | Článek 44 |

Článek 16 | Článek 45 |

Článek 17 | Článek 46 |

Článek 18 | Článek 48 |

Článek 19 | Článek 49 |

Článek 20 | Článek 50 |

Příloha I | Příloha I, II, II, IV a V |

Příloha II | Příloha XII |

Příloha III | Příloha XII |

Příloha IV | Příloha XIII |

Příloha V | Příloha VI |

Příloha VI | Příloha VII |

Příloha VII | Příloha XV |

--------------------------------------------------