(ES) č. 550/97Nařízení Rady (ES) č. 550/97 ze dne 24. března 1997 o akcích v souvislosti s HIV/AIDS v rozvojových zemích

Nařízení Rady (ES) č. 550/97

ze dne 24. března 1997

o akcích v souvislosti s HIV/AIDS v rozvojových zemích

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 130w této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

v souladu s postupem uvedeným v článku 189c Smlouvy [2],

vzhledem k tomu, že rozpočtový orgán rozhodl v rámci rozpočtu na rok 1988 o vytvoření rozpočtové linie navržené na podporu boje proti epidemii HIV/AIDS, jejímž prostřednictvím bude usilovat o rozvoj inovačních opatření doplňujících opatření již zavedená na jiných úrovních;

vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu ze dne 7. ledna 1994 o HIV/AIDS v rozvojových zemích popsala zásady politiky a strategické priority potřebné ke zvýšení účinnosti akcí Společenství a členských států v této oblasti;

vzhledem k tomu, že HIV/AIDS již není vznikající epidemií, ale stala se pandemií rozšířenou po celém světě a vyvíjí se s různými sociálními a politickými důsledky v závislosti na postižených oblastech nebo zemích, a vyžaduje tedy vhodnou strukturální a meziodvětvovou reakci, jež přesahuje finanční i lidské zdroje většiny rozvojových zemí;

vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení ze dne 6. května 1994 zdůraznila závažnost epidemie HIV/AIDS a potřebu vystupňovat úsilí za účelem poskytnutí větší podpory vnitrostátním strategiím rozvojových zemí; že jako priority pro tuto podporu označila strategie zaměřené na účinnější prevenci přenosu, založené na vzdělávání, podpoře sexuálního a reprodukčního zdraví a bezpečnosti transfuzí spolu se strategiemi pomoci HIV pozitivním a nemocným, zejména posilováním zdravotnických systémů a boje proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení;

vzhledem k tomu, že Evropský parlament a paritní shromáždění ES-AKT v usneseních přijatých dne 14. dubna 1986 a dne 15. února 1993 rovněž zdůraznily potřebu brát vážněji v úvahu příčiny a činitele, jako je chudoba, při šíření epidemie a hospodářské a sociální souvislosti HIV/AIDS, především prostřednictvím opatření navrhovaných ke zlepšení postavení žen a pro pomoc místním společenstvím v péči o rodiny a jedince postižené touto pandemií;

vzhledem k tomu, že jak Evropský parlament, tak Rada vyzvaly ke zvýšenému zapojení Společenství v této oblasti;

vzhledem k tomu, že účinnost programů podpory vnitrostátních strategií boje s HIV/AIDS záleží na zdokonalené koordinaci pomoci jak na evropské úrovni, tak s ostatními financovateli a orgány OSN, zejména Unaids, a na využívání pružných postupů vypracovaných s ohledem na zvláštní povahu souvisejících akcí a dotyčných partnerů; že usnesení Evropského parlamentu a Rady vyzývají k úsilí v tomto směru;

vzhledem k tomu, že je třeba zavést správní pravidla a postupy pro spolupráci v oblasti HIV/AIDS;

vzhledem k tomu, že ve smyslu bodu 2 usnesení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 6. března 1995 [3] je v tomto nařízení zahrnuta finanční referenční částka na období let 1997 až 1999, aniž tím jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, jak jsou vymezeny Smlouvou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Společenství provádí program na podporu rozvojových zemí (dále jen "program") v jejich úsilí o minimalizaci rozšiřování epidemie HIV/AIDS a při zvládání jejích dopadů na zdraví a na sociální a hospodářský rozvoj.

Program se zaměřuje v první řadě na nejchudší a nejméně rozvinuté země a na nejvíce znevýhodněné skupiny obyvatelstva rozvojových zemí.

Společenství upřednostňuje sledování těchto cílů:

a) omezování přenosu HIV/AIDS a šíření ostatních pohlavně a perinatálně přenosných nemocí;

b) posilování zdravotnických a sociálních služeb tak, aby se mohly vyrovnat s narůstající zátěží rozšiřující se epidemie;

c) pomoc vládám a společenstvím při posuzování dopadu epidemie na různá odvětví hospodářství a sociální skupiny a při určování a provádění strategií jeho zvládání;

d) rozvíjení vědeckých znalostí o epidemii a o dopadu opatření s cílem zvyšování jejich kvality, při vyloučení základního výzkumu;

e) boj proti diskriminaci a sociálnímu a ekonomickému vyloučení osob infikovaných HIV/AIDS.

2. K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 podpoří Společenství řadu opatření, která musí přihlížet k těmto základním strategickým principům, a to:

a) přizpůsobit se riziku vyvstávajícímu z hospodářského a společenského prostředí a potřebám zranitelných skupin, jež se určují individuálním chováním a hospodářskými, sociálními a demografickými činiteli;

b) přistupovat specificky ke každému z obou pohlaví;

c) vycházet z úcty k právům jedince a poskytovat dotyčným osobám sociální výchovu;

d) zvyšovat motivaci jednotlivců a společenství a umožnit jim, aby si osvojili odpovědnost a více spoléhali na sebe;

e) integrovat se do zdravotních, vzdělávacích a jiných programů;

f) přizpůsobovat se různým stadiím vývoje epidemie;

g) povzbuzovat politickou i finanční angažovanost vlád v reakci na HIV/AIDS.

Článek 2

Opatření, která je třeba přijmout za účelem dosažení přednostních cílů uvedených v článku 1, podporují strategie vyvinuté s oprávněnými zeměmi na mezinárodní, oblastní a vnitrostátní úrovni a ve vztahu ke každému cíli zahrnují

1. omezování přenosu HIV/AIDS a rozšiřování ostatních pohlavně a perinatálně přenosných nemocí prostřednictvím

a) informování a vzdělávání o sexuálním a reprodukčním zdraví a o právech týkajících se reprodukce; zvláštní pozornost se věnuje akcím zvlášť přizpůsobeným a přístupným cílovým skupinám, zejména lidem ve vysoce rizikovém prostředí a nejvíce sociálně a ekonomicky zranitelným jedincům a společenstvím, zejména ženám a mladým lidem. Tato opatření rovněž zahrnují dialog s náboženskými společenstvími;

b) vyšší účinnosti omezování přenosu HIV a pohlavně přenosných chorob mj. podporou lepších metod depistáže a léčení těchto chorob;

c) zlepšené dostupnosti a využití různých prostředků a metod ochrany, včetně bezpečnosti krevních transfuzí a jiných způsobů injekčních aplikací;

d) podpory zapracování problému HIV/AIDS do rozvojových politik a strategií;

e) podpory opatřením, která mají za cíl rozšířit rozhodovací možnosti žen ve všech oblastech sexuality a reprodukčního zdraví, za účelem umožnit jim podporu širokého používání různých prostředků a metod ochrany proti infekci HIV a pohlavně přenosných chorob a jejich přenosu, jednat odpovídajícím způsobem a chránit zdraví nenarozených dětí a zvyšovat povědomí o těchto záležitostech a odpovědnost za ně mezi obyvatelstvem, zejména u mužské populace;

2. posilování zdravotních a sociálních služeb tak, aby mohly zvládat vzrůstající zátěž rozšiřující se epidemie, prostřednictvím

a) posilování zdravotních služeb, zejména primární péče, opatřeními k rozšíření celostátních, oblastních a místních kapacit pro rozvoj preventivních opatření a péče a ke zlepšení přístupnosti pro nejzranitelnější;

b) zkoumání způsobů a prostředků zlepšujících přístupnost léčení pro lidi infikované HIV v nejchudších zemích. Tento výzkum je třeba provádět v úzké spolupráci s agenturami Organizace spojených národů, zúčastněnými nevládními organizacemi, farmaceutickými laboratořemi a členskými státy Evropské unie;

c) posilování kapacit s ohledem na bezpečnost krevních transfuzí a nemocničních kapacit;

d) lepšího vzdělávání lékařského a ošetřovatelského personálu;

e) zdokonalených systémů hlášení a statistických systémů pro účely epidemiologického dozoru.

3. podpora vlád a společenství při posuzování dopadu epidemie na různá odvětví hospodářství a sociální skupiny a při definování a zavádění strategií pro jejich zvládání prostřednictvím

a) technické podpory vládám k analýze sociálních a hospodářských dopadů epidemie a zavádění vhodných strategií reakce v dotyčných odvětvích;

b) technické a finanční podpory umožňující nevládním organizacím a místním společenstvím optimalizovat jejich účast na prevenci a ošetřování, zejména prostřednictvím podpory při vytváření sítí zaměřených na zlepšení účinnosti akcí a zlepšení informovanosti, koordinace a spolupráce všech zúčastněných;

c) podpory účasti místních společenství na vývoji místních strategií pro informační programy, programy sexuální výchovy a péče.

4. rozvoj vědeckých znalostí o epidemii a o dopadu opatření s cílem zvyšování jejich kvality, při vyloučení základního výzkumu, prostřednictvím

a) rozvoje vědeckého vzdělávání prostřednictvím lepšího monitorování programů pomocí účelných ukazatelů a posilování aplikovaného lékařského, sociologického a antropologického výzkumu;

b) podpory výměny informací o získaných zkušenostech;

5. boj proti diskriminaci a sociálnímu a ekonomickému vyloučení osob infikovaných HIV/AIDS prostřednictvím

a) podpory úcty k právům jedince, a zejména právům týkajícím se reprodukce;

b) podpory nediskriminace a boje proti stigmatizaci jedinců žijících s virem, zejména veřejnými informačními kampaněmi a vytvářením vhodného právního rámce.

Článek 3

Účastníci spolupráce, kteří mohou získat finanční podporu na základě tohoto nařízení, jsou

- celostátní, oblastní a místní správní orgány a agentury,

- orgány místní samosprávy a jiné decentralizované orgány, včetně tradičních sociálních struktur,

- regionální organizace a mezinárodní organizace,

- výzkumné ústavy a vysoké školy,

- místní společenství a soukromý sektor, včetně nevládních organizací, ženských organizací a skupin a reprezentativních organizací schopných přispět na základě zkušeností ke koncipování, provádění a monitorování přednostních strategií v oblasti HIV/AIDS popsaných v článku 2.

Článek 4

1. Prostředky, které lze použít v rámci akcí uvedených v článku 2, zahrnují zejména studie, technickou pomoc, vzdělávací akce nebo jiné služby, dodávky a stavební práce, jakož i audity a hodnotící a pozorovací mise. Přednost se dává zvyšování vnitrostátní kapacity, zejména pomocí školení a rozvoje lidských zdrojů s dlouhodobou perspektivou.

2. Financování z prostředků Společenství může krýt jak investiční výdaje, kromě nákupu nemovitostí, tak z důvodu co největšího zaměření projektu na střednědobou životnost také běžné náklady (zahrnující správní výdaje, provozní náklady a náklady na údržbu).

3. Pro každou akci spolupráce se usiluje o finanční příspěvek od partnerů uvedených v článku 3. Jejich příspěvek se požaduje v rámci jejich možnosti a v závislosti na povaze akce.

4. Je možné hledat možnosti spolufinancování u ostatních poskytovatelů prostředků, zejména u členských států.

5. Budou přijata nezbytná opatření pro zdůraznění, že při poskytování podpor podle tohoto nařízení jde o podpory Společenství.

6. K dosažení cílů soudržnosti a doplňkovosti uvedených ve Smlouvě a s cílem zajistit co nejvyšší účinnost všech těchto akcí může Komise přijmout veškerá nezbytná koordinační opatření, zejména

a) zřízení systému pro systematickou výměnu a analýzu informací o akcích financovaných Společenstvím a o akcích, jejichž financování Společenství a členské státy zamýšlejí;

b) koordinace provádění těchto akcí přímo na místě prostřednictvím pravidelných jednání a výměny informací mezi zástupci Komise a členských států v přijímající zemi.

7. Ve spolupráci s členskými státy Komise vyvíjí veškeré úsilí nezbytné k zabezpečení náležité koordinace a úzké spolupráce s přijímajícími zeměmi, poskytovateli prostředků a ostatními dotčenými mezinárodními orgány, zejména s těmi, které tvoří součást systému OSN, a zvláště pak Unaids, aby dopad její činnosti na světové i vnitrostátní úrovni byl co největší.

Článek 5

Finanční podpora podle tohoto nařízení se poskytuje formou grantů.

Článek 6

Finanční referenční částka na provádění tohoto programu v letech 1997 až 1999 činí 45 milionů ECU.

Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 7

1. Komise hodnotí, schvaluje a řídí akce uvedené v tomto nařízení na základě platných rozpočtových a ostatních postupů, zejména postupů stanovených ve finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. Rozhodnutí o grantech o hodnotě vyšší než 2000000 ECU na jednu akci financovanou podle tohoto nařízení se přijímají postupem podle článku 8.

Komise uvědomí výbor uvedený v článku 8 stručně o rozhodnutích o financování, která zamýšlí přijmout u projektů a programů, jejichž hodnota nedosahuje 2000000 ECU. Tyto informace poskytne nejpozději jeden týden před přijetím rozhodnutí.

3. Komise je oprávněna schvalovat, aniž by musela zjistit stanovisko výboru uvedeného v článku 8, všechny dodatečné závazky potřebné ke krytí očekávaného nebo skutečného zvýšení nákladů v souvislosti s akcemi, u kterých činí překročení původního závazku nebo dodatečná potřeba nejvýše 20 % původního závazku stanoveného rozhodnutím o financování.

4. Veškeré finanční dohody nebo smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení stanoví, že Komise a Účetní dvůr mohou podle potřeby provádět kontroly na místě v souladu s obvyklými postupy stanovenými Komisí na základě platných předpisů, zejména na základě ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

5. Pokud jsou akce předmětem finančních dohod mezi Společenstvím a přijímající zemí, stanoví tyto dohody, že Společenství nehradí daně, cla ani jiné poplatky.

6. Účast ve veřejných nabídkových řízeních a zadávání zakázek je za stejných podmínek otevřená všem fyzickým i právnickým osobám členských států a přijímající země. Může být rozšířena i na další rozvojové země a ve výjimečných, řádně odůvodněných případech na jiné třetí země.

7. Dodávky musí pocházet z členských států, z přijímající země nebo z jiných rozvojových zemí. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou dodávky pocházet odjinud.

8. Zvláštní pozornost je třeba věnovat

- úsilí o dosažení efektivnosti nákladů a trvalého účinku při plánování projektu,

- jasné definici a kontrole cílů a ukazatelů splnění těchto cílů u všech projektů.

9. Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje a posiluje podporu poskytovanou podle jiných nástrojů rozvojové spolupráce.

Článek 8

1. Komisi je nápomocen zeměpisně příslušný výbor pro rozvoj.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 9

Jednou ročně se v rámci společné schůze výborů uvedených v čl. 8 odst. 1 koná rozprava na základě zprávy zástupce Komise o obecných zásadách pro akce, které mají být provedeny v následujícím roce.

Článek 10

1. Na konci každého rozpočtového roku Komise předkládá zprávu Evropskému parlamentu a Radě, která obsahuje shrnutí akcí financovaných během uvedeného roku a hodnotí provádění tohoto nařízení během uvedeného období.

Ve shrnutí jsou uvedeny zejména informace o subjektech, se kterými byly uzavřeny smlouvy.

2. Komise pravidelně hodnotí akce financované Společenstvím za účelem zjištění, zda bylo dosaženo cílů těchto akcí, a aby se stanovily zásady ke zlepšení účinnosti budoucích akcí. Komise předloží výboru uvedenému v článku 8 přehled hodnocení, která tento výbor případně potřeby projedná. Hodnotící zprávy se na žádost zpřístupní kterémukoliv členskému státu.

3. Komise uvědomí členské státy nejpozději jeden měsíc po přijetí rozhodnutí o schválených akcích a projektech a uvede jejich náklady a povahu, přijímající zemi a partnery.

Článek 11

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě celkové hodnocení akcí financovaných Společenstvím na základě tohoto nařízení, jakož i návrhy týkající se budoucího provádění tohoto nařízení, popřípadě rovněž návrhy na jeho změnu nebo zrušení.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 1997.

Za Radu

předseda

H. Van Mierlo

[1] Úř. věst. C 252, 28.9.1995, s. 4.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. května 1996 (Úř. věst. C 152, 27.5.1996, s. 44), společný postoj Rady ze dne 27. června 1996 (Úř. věst. C 264, 11.9.1996, s. 21) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. listopadu 1996 (Úř. věst. C 362, 2.12.1996, s. 43).

[3] Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 4.

--------------------------------------------------