(ES) č. 515/97NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů

Nařízení Rady (ES) č. 515/97

ze dne 13. března 1997

o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 43 a 235 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 729/70 ze dne 21. dubna 1970 o financování společné zemědělské politiky [1], a zejména na čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise [2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [3],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [4],

vzhledem k tomu, že boj proti podvodům v rámci celní unie a společné zemědělské politiky vyžaduje úzkou spolupráci mezi správními orgány příslušnými v každém členském státě k uplatňování právních předpisů přijatých v těchto oblastech; že tento boj vyžaduje rovněž vhodnou spolupráci mezi těmito vnitrostátními orgány a Komisí, jejímž úkolek je zajišťovat uplatňování Smlouvy a předpisů přijatých na jejím základě; že účinná spolupráce v této oblasti zejména posiluje ochranu finančních zájmů Společenství;

vzhledem k tomu, že by proto měla být vymezena pravidla, na jejichž základě by si správní orgány členských států poskytovaly vzájemnou pomoc a spolupracovaly s Komisí, aby zajistily řádné používání celních a zemědělských předpisů a právní ochranu finančních zájmů Společenství, zejména předcházením a vyšetřováním porušování těchto předpisů a vyšetřováním činností, která jsou nebo se jeví v rozporu s těmito předpisy;

vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 1468/81 ze dne 19. května 1981 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských právních předpisů [5] zavedlo úzkou spolupráci mezi správními orgány členských států a mezi nimi a Komisí; že tento systém se osvědčil jako účinný;

vzhledem k tomu, že je přesto na základě nabytých zkušeností nezbytné zcela nahradit nařízení (EHS) č. 1468/81, aby byla posílena jak spolupráce mezi správními orgány členských států příslušnými k uplatňování předpisů přijatých v oblasti celní unie a společné zemědělské politiky, tak spolupráce mezi těmito orgány a Komisí; že by proto měla být stanovena nová pravidla na úrovni Společenství;

vzhledem k tomu, že zavedením předpisů Společenství o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a o jejich spolupráci s Komisí s cílem zajistit řádné používání celních a zemědělských předpisů není dotčeno uplatňování úmluvy z roku 1967 o vzájemné pomoci mezi celními orgány v oblastech, které zůstávají ve výlučné pravomoci členských států; že těmito ustanovení Společenství nebude v členských státech dotčeno uplatňování pravidel týkajících se soudní spolupráce v trestních věcech;

vzhledem k tomu, že obecná pravidla Společenství upravující systém vzájemné pomoci a spolupráce mezi správními orgány členských států a mezi nimi a Komisí se nepoužijí, pokud se překrývají s pravidly podle zvláštních předpisů, s výjimkou případů, kdy obecná pravidla zdokonalují nebo posilují správní spolupráci; že zejména zavedením celního informačního systému nebude dotčena povinnost členských států poskytovat informace Komisi, stanovená mimo jiné v nařízeních (EHS, Euratom) č. 1552/89 [6] a (EHS) č. 595/91 [7], ani zavedené používání tiskopisů pro oznámení podvodu k předávání informací, jež se dotýkají zájmu Společenství;

vzhledem k tomu, že posílení spolupráce mezi členskými státy vyžaduje koordinaci šetření a dalších činností, jež vykonávají příslušné orgány; že je proto nezbytné, aby členské státy poskytovaly Komisi podrobnější informace o těchto činnostech;

vzhledem k tomu, že Komise musí zajistit, aby se s hospodářskými subjekty zacházelo rovnocenně a aby uplatňování systému vzájemné správní pomoci členskými státy nevedlo k diskriminaci mezi hospodářskými subjekty z různých členských států;

vzhledem k tomu, že je třeba vymezit povinnosti členských států v rámci systému vzájemné správní pomoci, pokud zástupci vnitrostátních správních orgánů členských států provádějí šetření týkající se uplatňování celních nebo zemědělských předpisů na příkaz soudních orgánů nebo na základě jejich zmocnění;

vzhledem k tomu, že by měly být upřesněny pravomoci zástupců členských států provádějících šetření v jiných členských státech; že by rovněž měla být stanovena pro zástupce Komise možnost, aby byli v odůvodněných případech přítomni při vnitrostátních šetřeních týkajících se vzájemné správní pomoci, a měly by být vymezeny jejich pravomoci;

vzhledem k tomu, že pro úspěch správní spolupráce je nezbytné, aby Komise byla uvědomována o výměně informací mezi členskými státy a třetími zeměmi v případech, na kterých má Společenství zvláštní zájem;

vzhledem k tomu, že má-li být zajištěna rychlá a systematická výměna informací zasílaných Komisi, je třeba vytvořit automatizovaný celní informační systém na úrovni Společenství; že by v této souvislosti citlivá data týkající se podvodů a nesrovnalostí v oblasti cel a zemědělství měla být uložena v centrální databázi přístupné členským státům, přičemž musí být zajištěno, aby byla respektována důvěrná povaha vyměňovaných informací, zejména údajů osobní povahy; že v důsledku oprávněné citlivosti otázky by měla existovat jasná a průhledná pravidla na ochranu svobod jednotlivce;

vzhledem k tomu, že celní orgány musí denně uplatňovat jak předpisy Společenství, tak jiné předpisy; že je proto vhodné, aby měly k dispozici jednotnou infrastrukturu pro uplatňování těchto předpisů;

vzhledem k tomu, že vyměňované informace se mohou týkat fyzických osob a že toto nařízení musí proto v celé své působnosti provést zásadu ochrany osob, pokud se jedná o automatické či jiné zpracování osobních údajů; že tyto zásady uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [8] by měly být samy, v souladu s podmínkami uvedené směrnice, upřesněny a doplněny tímto nařízením; že až do nabytí účinnosti vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici by některé členské státy, které v současnosti nemají pravidla pro ochranu osobních údajů vyměňovaných neautomaticky, měly být vyňaty z působnosti odpovídajících ustanovení tohoto nařízení;

vzhledem k tomu, že k účasti v celním informačním systému musí členské státy a Komise přijmout právní předpisy o právech a svobodách jednotlivců, pokud se týče zpracování osobních údajů; že až do nabytí účinnosti vnitrostátních opatření provádějících směrnici 95/46/ES je důležité, aby členské státy a Komise zajistily úroveň ochrany založenou na zásadách obsažených v uvedené směrnici;

vzhledem k tomu, že k zajištění dostatečné ochrany práv dotčených osob je třeba zaručit nezávislý dozor nad zpracováním osobních údajů v celním informačním systému na úrovni členských států i Komise;

vzhledem k tomu, že Komise by v úzké spolupráci s členskými státy měla usnadnit instalaci a řízení počítačových systémů v členských státech;

vzhledem k tomu, že Komise by měla být vyrozumněna o soudních a správních řízení vedených s cílem potrestat porušování právních předpisů v oblasti cel nebo zemědělství;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zřídit výbor, aby bylo možné provést některá ustanovení tohoto nařízení, usnadnit zřízení a provoz celního informačního systému a zkoumat možné obtíže vznikající v souvislosti s rozvojem správní spolupráce podle tohoto nařízení;

vzhledem k tomu, že ustanovení tohoto nařízení se týkají jak uplatňování pravidel společné zemědělské politiky, tak uplatňování celních předpisů; že systém vytvořený na základě tohoto nařízení vytváří úplný institut Společenství; že zvláštní ustanovení Smlouvy o celních záležitostech nedávají Společenství pravomoc k vytvoření takového systému, a proto je nezbytné použít článek 235,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých správní orgány příslušné k uplatňování celních a zemědělských předpisů v členských státech spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí, aby zajistily dodržování uvedených předpisů v rámci systému Společenství.

2. Ustanovení tohoto nařízení se nepoužijí, pokud se překrývají se zvláštními ustanoveními jiných předpisů o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí za účelem uplatňování celních a zemědělských předpisů.

Článek 2

1. Pro účely tohoto nařízení se

- "celními předpisy" rozumějí veškeré právní předpisy Společenství a související prováděcí předpisy, které upravují dovoz, vývoz, tranzit a přítomnost zboží obchodovaného mezi členskými státy a třetími zeměmi a mezi členskými státy v případě zboží, které nemá status Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 2 Smlouvy, nebo zboží, které je předmětem dodatečných kontrol nebo šetření za účelem stanovení, zda mají status Společenství,

- "zemědělskými předpisy" rozumějí veškeré právní předpisy přijaté v rámci společné zemědělské politiky a zvláštní právní předpisy přijaté s ohledem na zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů,

- "dožadujícím orgánem" rozumí příslušný orgán členského státu, který podává žádost o pomoc,

- "dožádaným orgánem" rozumí příslušný orgán členského státu, kterému je určena žádost o pomoc,

- "správním šetřením" rozumějí veškeré kontroly, prověrky a jiné kroky, které provádějí zástupci správních orgánů uvedených v čl. 1 odst. 1 při výkonu svých funkcí, aby zajistili správné uplatňování celních a zemědělských předpisů a případně odhalili protiprávní povahu operací, které se s nimi jeví v rozporu, s výjimkou kroků učiněných na příkaz soudních orgánů nebo na základě jejich zmocnění; pojem "správní šetření" zahrnuje rovněž úkoly Společenství uvedené v článku 20,

- "osobními údaji" rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě; identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, která může být identifikována, přímo či nepřímo, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity.

2. Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi seznam příslušných orgánů, které určí pro účely uplatňování tohoto nařízení.

Pro účely tohoto nařízení se "příslušnými orgány" rozumějí orgány jmenované v souladu s předchozím pododstavcem.

Článek 3

Pokud se vnitrostátní orgány rozhodnou na základě žádosti o správní pomoc nebo sdělení podle tohoto nařízení učinit kroky zahrnující opatření, která lze realizovat pouze na příkaz soudních orgánů nebo na základě jejich zmocnění, musí být jako součást správní pomoci poskytnuté podle tohoto nařízení sděleny

- informace takto získané, které se týkají uplatňování celních a zemědělských předpisů, nebo alespoň

hlavní prvky souboru, které umožní zastavit podvodnou činnost.

Sdělení však musí být předem schváleno soudním orgánem, je-li to podle vnitrostátních právních předpisů nezbytné.

HLAVA I

POMOC NA POŽÁDÁNÍ

Článek 4

1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán předá veškeré informace, které mu umožní zajistit dodržování celních nebo zemědělských předpisů, a zejména ty, které se týkají

- uplatňování cel a poplatků s rovnocenným účinkem, zemědělských dávek a jiných poplatků stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo zvláštních režimů, kterým podléhá některé zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů,

- operací tvořících součást systému financování Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem.

2. K získání požadovaných informací postupuje dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se obrátí, jako kdyby jednal na vlastní účet nebo na dožádání jiného orgánu vlastní země.

Článek 5

Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán předá potvrzení, dokument nebo ověřený opis dokumentu, který má nebo který získal způsobem uvedeným v čl. 4 odst. 2 a který se týká operací upravených celními nebo zemědělskými předpisy.

Článek 6

1. Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu, při dodržení pravidel platných v členském státě, ve kterém má sídlo, oznámí anebo dá oznámit adresátovi veškeré akty nebo rozhodnutí, které vydaly správní orgány a které se týkají uplatňování celních nebo zemědělských předpisů.

2. Žádosti o oznámení uvádějí předmět oznamovaného aktu nebo rozhodnutí a jsou provázeny překladem do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, aniž je dotčeno právo tohoto orgánu, aby se zřekl požadavku na překlad.

Článek 7

Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu vykonává nebo dá vykonávat, nakolik je to možné, zvláštní dohled v rámci své působnosti

a) nad osobami a zejména nad jejich pohybem, existuje-li důvodné podezření, že porušují celní nebo zemědělské předpisy;

b) nad místy, kde je zboží skladováno způsobem, který odůvodňuje podezření, že jejich účelem jsou operace v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy;

c) nad pohybem zboží ohlášeného jako předmět možného porušení celních nebo zemědělských předpisů;

d) nad dopravními prostředky, existuje-li důvodné podezření, že jsou používány k provádění operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.

Článek 8

Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán předá informace, které má nebo které získal způsobem uvedeným v čl. 4 odst. 2, zejména zprávy a jiné dokumenty, jejich ověřené opisy nebo výpisy z nich, a které se týkají odhalených nebo zamýšlených operací, jež jsou nebo se dožadujícímu orgánu jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, nebo které se případně týkají výsledků zvláštního dohledu prováděného na základě článku 7.

Originály dokumentů a předmětů však budou předány pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými právními předpisy členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo.

Článek 9

1. Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu provede nebo nechá provést vhodná správní šetření týkající se operací, které jsou nebo se dožadujícímu orgánu jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.

Dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se obrátí, provede tato správní šetření, jako kdyby jednal na vlastní účet nebo na dožádání jiného orgánu vlastní země.

Dožádaný orgán sdělí výsledky takových správních šetření dožadujícímu orgánu.

2. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem mohou být zástupci určení dožadujícím orgánem přítomni při správních šetřeních uvedených v odstavci 1.

Správní šetření provádějí vždy zástupci dožádaného orgánu. zástupci dožadujícího orgánu nesmějí z vlastního podnětu uplatnit kontrolní pravomoci svěřené zástupcům dožádaného orgánu. Mají však přístup do stejných prostor a ke stejným dokumentům jako oni jejich prostřednictvím a pouze za účelem provádění daného správního šetření.

Pokud vnitrostátní předpisy o trestním řízení vyhrazují určité úkony zástupcům zvlášť určeným vnitrostátními zákony, neúčastní se těchto úkonů zástupci dožadujícího orgánu. V žádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek nebo formálních výslechů osob podle trestního práva. Mají však přístup k takto získaným informacím za podmínek stanovených v článku 3.

Článek 10

Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a postupem stanoveným dožádaným orgánem mohou řádně zmocněn zástupci dožadujícího orgánu získat v úřadovnách, v nichž vykonávají svou činnost správní orgány členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, informace o uplatňování celních a zemědělských předpisů, které dožadující orgán potřebuje a které pocházejí z dokumentace, ke které mají pracovníci těchto úřadoven přístup. Tito zástupci jsou oprávněni pořizovat opisy zmíněné dokumentace.

Článek 11

Zástupci dožadujícího orgánu přítomní v jiném členském státě v souladu s články 9 a 10 musí být kdykoli schopni předložit písemné zmocnění uvádějící jejich totožnost a úřední postavení.

Článek 12

Zjištění, potvrzení, informace, dokumenty, ověřené opisy a jakékoliv vědomosti získané zástupci dožádaného orgánu a sdělené dožadujícímu orgánu při poskytování pomoci podle článků 4 až 11 mohou příslušná místa členského státu dožadujícího orgánu uplatnit jako důkazy.

HLAVA II

SPONTÁNNÍ POMOC

Článek 13

Příslušné orgány každého členského státu poskytují příslušným orgánům ostatních členských států pomoc podle článků 14 a 15 bez předchozí žádosti.

Článek 14

Považují-li to za užitečné pro zajištění dodržování celních nebo zemědělských předpisů, příslušné orgány každého členského státu

a) vykonávají nebo dají vykonávat, nakolik je to možné, zvláštní dohled uvedený v článku 7;

b) sdělují příslušným orgánům ostatních dotčených členských států veškeré informace, které mají o operacích, které jsou nebo se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, zejména zprávy a jiné dokumenty nebo ověřené opisy nebo výpisy z nich.

Článek 15

Příslušné orgány každého členského státu bezodkladně sdělí příslušným orgánům ostatních dotčených členských států veškeré užitečné informace o operacích, které jsou nebo se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, zejména informace o zboží, které je jejich předmětem, a o nových způsobech a prostředcích použitých k uskutečňování těchto operací.

Článek 16

Informace získané pracovníky jednoho členského státu a sdělené jinému členskému státu v rámci spontánní pomoci podle článků 13 až 15 mohou příslušná místa členského státu, jemuž jsou tyto informace určeny, uplatnit jako důkazy.

HLAVA III

VZTAHY S KOMISÍ

Článek 17

1. Příslušné orgány každého členského státu sdělí Komisi, jakmile je mají k dispozici,

a) veškeré informace, které pokládají za důležité a které se týkají

- zboží, které je nebo se jeví předmětem operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy,

- metod nebo postupy, které byly nebo se jeví použity k porušování celních nebo zemědělských předpisů,

- žádostí o pomoc, kroků uskutečněných a informací vyměněných na základě článků 4 až 16 a které mohou odhalit tendence podvodů v oblasti cel a zemědělství;

b) veškeré informace o nedostatcích nebo neúplnostech celních a zemědělských předpisů, které se objevily nebo byly vyvozeny z uplatňování těchto předpisů.

2. Komise sdělí příslušným orgánům každého členského státu veškeré informace, které by jim mohly pomoci zajistit dodržování celních a zemědělských předpisů, jakmile je má k dispozici.

Článek 18

1. Pokud se příslušné orgány členského státu dozvědí o operacích, které jsou nebo se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, které mají na úrovni Společenství zvláštní význam, a zejména

- pokud se šíří nebo by se mohly rozšířit do jiných členských států nebo

- pokud mají uvedené orgány za to, že podobné operace mohou být uskutečňovány také v ostatních členských státech,

sdělí Komisi co nejdříve z vlastního podnětu nebo na odůvodněnou žádost Komise veškeré užitečné informace, případně ve formě dokumentů, jejich opisů nebo výpisů z nich, které jsou potřebné ke zjištění skutečností, na jejichž základě by Komise mohla koordinovat kroky učiněné členskými státy.

Komise předá tyto informace příslušným orgánům ostatních členských států.

2. Pokud příslušné orgány některého členského státu použijí odstavec 1, nejsou povinny sdělit informace příslušným orgánům ostatních členských států způsobem uvedeným v čl. 14 písm. b) a článku 15.

3. Na odůvodněnou žádost Komise jednají příslušné orgány členského státu způsobem stanoveným v článcích 4 až 8.

4. Pokud se Komise domnívá, že došlo k nesrovnalostem v jednom nebo více členských státech, uvědomí o tom dotčený členský stát nebo státy a tento stát nebo tyto státy provedou při nejbližší příležitosti šetření, při kterém mohou být přítomni zástupci Komise za podmínek stanovených v čl. 9 odst. 2 a článku 11.

Dotčený členský stát nebo státy co nejdříve sdělí Komisi výsledky šetření.

5. Zástupci Komise mohou shromažďovat informace uvedené v článku 10 za podmínek stanovených ve zmíněném článku na základě vzájemné dohody.

6. Tímto článkem nejsou dotčena práva Komise na informace a kontrolu vyplývající z jiných platných právních předpisů.

HLAVA IV

VZTAHY S TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 19

Pokud se dotčená třetí země právně zavázala poskytovat pomoc nezbytnou ke shromáždění důkazů o protiprávní povaze operací, které se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, nebo k určení rozsahu operací, u nichž bylo shledáno, že jsou v rozporu s těmito předpisy, mohou být informace získané podle tohoto nařízení třetí zemi sděleny jako součást dohodnutého postupu se souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a v souladu s jejich vnitřními předpisy týkajícími se předávání osobních údajů třetím zemím.

Informace sdělí buď Komise, nebo členské státy v rámci dohodnutého postupu uvedeného v prvním pododstavci; v každém případě musí být v dané třetí zemi zajištěn stupeň ochrany odpovídajícího tomu, který stanoví čl. 45 odst. 1 a 2.

Článek 20

1. Při uskutečňování cílů tohoto nařízení může Komise za podmínek stanovených v článku 19 vysílat do třetích zemí mise Společenství pro správní a vyšetřovací spolupráci, a to za koordinace a úzké spolupráce s příslušnými orgány členských států.

2. Mise Společenství ve třetích zemích uvedené v odstavci 1 se uskutečňují za těchto podmínek:

a) mohou být prováděny z podnětu Komise, případně na základě informací dodaných Evropským parlamentem nebo na žádost jednoho nebo více členských států;

b) jsou vykonávány zástupci Komise jmenovanými k tomuto účelu a zástupci jmenovanými k tomuto účelu příslušným členským státem nebo státy;

c) mohou je také se souhlasem Komise a příslušných členských států vykonávat v zájmu Společenství pracovníci členského státu, zejména na základě dvoustranné dohody o pomoci s třetí zemí; v takovém případě musí být Komise informována o výsledcích mise;

d) náklady mise hradí Komise.

3. Komise informuje členské státy a Evropský parlament o výsledcích misí vykonaných podle tohoto článku.

Článek 21

1. S poznatky a informacemi získanými v průběhu misí Společenství uvedených v článku 20, a zejména s dokumenty předanými příslušnými orgány dotčených třetích zemí, se zachází v souladu s článkem 45.

2. Článek 12 se použije přiměřeně na poznatky a informace uvedené v odstavci 1.

3. Pro účely jejich použití podle článku 12 předá Komise originály získaných dokumentů nebo jejich ověřené opisy příslušným orgánům členských států, pokud o ně požádají.

Článek 22

Členské státy oznámí Komisi informace vyměněné v rámci vzájemné správní pomoci s třetími zeměmi, mají-li ve smyslu čl. 18 odst. 1 zvláštní význam pro účinné používání celních a zemědělských předpisů v souladu s tímto nařízením a jestliže informace spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

HLAVA V

CELNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM

Kapitola 1

Zřízení celního informačního systému

Článek 23

1. Zřizuje se automatizovaný informační systém nazývaný "celní informační systém" (dále jen "CIS"), který odpovídá požadavkům správních orgánů příslušných k uplatňování celních a zemědělských předpisů a požadavkům Komise.

2. Cílem CIS je v souladu s tímto nařízením napomáhat při předcházení, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, tím, že rychlejší šíření informací zvýší účinnost postupů spolupráce a kontrolních postupů příslušných orgánů uvedených v tomto nařízení.

3. Celní orgány členských států mohou využívat technickou infrastrukturu CIS v rámci celní spolupráce uvedené v čl. K.1 bodě 8 Smlouvy o Evropské unii.

V takovém případě zajišťuje Komise technické řízení infrastruktury.

4. Operace týkající se uplatňování zemědělských předpisů, o nichž je třeba zanášet informace do CIS, určí Komise postupem podle čl. 43 odst. 2.

5. Na výměnu informací podle článků 17 a 18 se tato hlava nevztahuje.

6. Členské státy a Komise (dále jen "partneři CIS") se podílejí na CIS za podmínek stanovených v této hlavě.

Kapitola 2

Provoz a využívání CIS

Článek 24

Základem CIS je centrální databáze a přístupná přes terminály v každém členském státě a v Komisi. Obsahuje výlučně data nezbytná k plnění jeho cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2, včetně osobních údajů, v těchto kategoriích:

a) zboží;

b) dopravní prostředky;

c) podniky;

d) osoby;

e) tendence podvodů;

f) dostupnost odborných znalostí.

Článek 25

Položky dat pro každou z kategorií a) až f) článku 24, které mají být zaneseny v CIS, budou stanoveny postupem podle čl. 43 odst. 2 v míře nezbytné k dosažení cíle systému. Položky osobních údajů nesmí být v žádném případě obsaženy v kategoriích e) a f) článku 24. V kategoriích a) až d) článku 24 se osobní údaje, které mají být zanášeny, omezí na

a) příjmení, rodné příjmení, jména a pseudonymy;

b) datum a místo narození;

c) státní příslušnost;

d) pohlaví;

e) jakákoli objektivní a trvalá zvláštní znamení;

f) důvod pro zanesení dat;

g) navrhovaná opatření;

h) výstražný kód upozorňující na předchozí zkušenosti týkající se ozbrojení, násilí nebo útěku;

i) poznávací značka dopravního prostředku.

V žádném případě nesmějí být zaneseny osobní údaje odhalující rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, členství v odborech, ani údaje týkající se zdraví nebo pohlavního života fyzické osoby.

Článek 26

Jedná-li se o osobní údaje, musí být při využívání CIS dodržovány tyto zásady:

a) sběr a ostatní operace pro zpracování osobních údajů musí být prováděny čestně a zákonně;

b) údaje musí být sbírány pro účely vymezené v čl. 23 odst. 2 a nesmějí být následně zpracovány způsobem neslučitelným s těmito účely;

c) údaje musí odpovídat účelu, pro který jsou zpracovávány, musí být pro něj významné a ve vztahu k němu přiměřené;

d) údaje musí být přesné a, je-li to nezbytné, aktualizované;

e) údaje musí být uchovávány ve formě, která neumožňuje identifikaci dotyčných osob déle, než je nezbytné pro sledované účely.

Článek 27

1. Údaje v kategoriích a) až d) článku 24 se zanášejí do CIS pouze za účelem pozorování a zpravodajství, skrytého sledování nebo zvláštních kontrol.

2. Pro účely činností uvedených v odstavci 1 mohou být osobní údaje z kategorií a) až d) článku 24 zaneseny do CIS pouze tehdy, pokud zejména na základě předchozí nezákonné činnosti existuje skutečné náznaky, že daná osoba uskutečnila, uskutečňuje nebo uskuteční operace, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy a které mají zvláštní význam na úrovni Společenství.

Článek 28

1. Jsou-li prováděny činnosti uvedené v čl. 27 odst. 1, mohou být zcela nebo zčásti shromážděny a předány partnerovi CIS, který zmíněné činnosti navrhnul, tyto informace:

a) skutečnost, že dotyčné zboží, dopravní prostředky, podnik nebo osoba byly nalezeny;

b) místo, čas a důvod kontroly;

c) trasa a cíl cesty;

d) osoby doprovázející danou osobu nebo uživatelé použitých dopravních prostředků;

e) použité dopravní prostředky;

f) převážené předměty;

g) okolnosti, za kterých byly zboží, dopravní prostředky, podnik nebo osoba nalezeny.

Jsou-li tyto informace shromážděny během skrytého sledování, je třeba učinit opatření, aby bylo zajištěno, že tajnost sledování nebude ohrožena.

2. V rámci zvláštních kontrol uvedených v čl. 27 odst. 1 mohou být osoby, dopravní prostředky a předměty prohledávány v přípustné míře a v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, v němž se prohlídka uskutečňuje. Pokud právní předpisy členského státu neumožňují zvláštní kontroly, daný členský stát je automaticky změní na pozorování a zpravodajství nebo skryté sledování.

Článek 29

1. Přímý přístup k datům obsaženým v CIS je vyhrazen výlučně vnitrostátním orgánům určeným každým členským státem a odborům určeným Komisí. Vnitrostátními orgány jsou orgány celní správy, ale jimi být i jiné orgány příslušné podle právních předpisů a postupů daného členského státu jednat za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2.

2. Každý členský stát zašle Komisi seznam svých určených příslušných orgánů, které mají přímý přístup k CIS, a pro každý orgán uvede, ke kterým datům může mít přístup a za jakými účely.

Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Sdělí všem členským státům rovněž odpovídající údaje týkající se odborů Komise oprávněných k přístupu k CIS.

Seznam takto určených vnitrostátních orgánů a svých odborů zveřejní Komise pro informaci v Úředním věstníku Evropských společenství.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 může Rada na návrh Komise rozhodnout o povolení přístupu k CIS mezinárodním nebo oblastním organizacím, je-li v příslušných případech uzavřen protokol s těmito organizacemi v souladu s čl. 7 odst. 3 úmluvy mezi členskými státy Společenství o využití informační technologie pro celní účely. Při rozhodování přihlíží zejména ke stávajícím dvoustranným ujednáním nebo ujednáním Společenství a k přiměřenosti úrovně ochrany dat.

Článek 30

1. Partneři CIS mohou využívat data získaná z CIS pouze k dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2; mohou je však využívat pro správní nebo jiné účely s předchozím souhlasem partnera CIS, který data zanesl do systému, a za podmínek jím uložených. Jiné využití musí být v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, který je zamýšlí využívat, a případně s odpovídajícími předpisy platnými v této souvislosti pro Komisi, a mělo by se při něm přihlédnout k zásadám uvedeným v příloze.

2. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 4 tohoto článku a čl. 29 odst. 3, mohou data získaná z CIS využívat pouze vnitrostátní orgány určené členskými státy a odbory určené Komisí, příslušné v souladu s právními předpisy a postupy, které se na ně vztahují, jednat za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2.

3. Každý členský stát zašle Komisi seznam orgánů nebo odborů zmíněných v odstavci 2.

Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Sdělí všem členským státům rovněž odpovídající údaje týkající se odborů Komise oprávněných k přístupu k CIS.

Seznam takto určených vnitrostátních orgánů a svých odborů zveřejní Komise pro informaci v Úředním věstníku Evropských společenství.

4. Data získaná z CIS mohou být s předchozím schválením a za podmínek uložených členským státem, který je zanesl do systému, sdělena vnitrostátním orgánům jinými než těm, které jsou uvedeny v odstavci 2, třetím zemím a mezinárodním nebo oblastním organizacím, které je zamýšlejí využít. Každý členský stát přijme zvláštní opatření k zajištění bezpečnosti těchto dat, když jsou předávána nebo dodávána úřadům mimo jeho území.

První pododstavec se použije přiměřeně na Komisi, pokud ona zanesla data do systému.

Článek 31

1. Na zanášení dat do CIS se vztahují právní předpisy a postupy zanášejícího členského státu a případně odpovídající předpisy platné v této souvislosti pro Komisi, pokud toto nařízení nestanoví přísnější ustanovení.

2. Na zpracování dat získaných z CIS, včetně jejich využití nebo provádění některé činnosti podle čl. 27 odst. 1 navrženého partnerem CIS, který data zanesl, se vztahují právní předpisy a postupy členského státu zpracovávajícího nebo využívajícího tato data a odpovídající předpisy platné v této souvislosti pro Komisi, pokud toto nařízení nestanoví přísnější ustanovení.

Kapitola 3

Změna dat

Článek 32

1. Pouze dodávající partner CIS má právo měnit, doplňovat, opravovat nebo mazat data, která zanesl do CIS.

2. Pokud dodávající partner CIS zjistí nebo zpozoruje, že data, která zanesl, jsou obsahově nepřesná nebo byla zanesena nebo jsou uchovávána v rozporu s tímto nařízením, změní je, doplní, opraví nebo vymaže vhodným způsobem a zpraví o tom ostatní partnery CIS.

3. Má-li partner CIS důkaz naznačující, že je určitá datová položka obsahově nepřesná nebo byla zanesena do CIS nebo v něm je uchovávána v rozporu s tímto nařízením, zpraví o tom co nejdříve dodávajícího partnera CIS. Ten daná data zkontroluje, a je-li to nezbytné, neprodleně dotyčnou položku opraví nebo vymaže. Dodávající partner CIS zpraví ostatní partnery o veškerých provedených opravách nebo výmazech.

4. Pokud při zanášení dat do CIS některý partner CIS zjistí, že jeho zpráva je v rozporu s předchozí zprávou z hlediska obsahu nebo navrhovaných opatření, neprodleně o tom zpraví partnera, který vyhotovil předchozí zprávu. Oba partneři se poté pokusí věc vyřešit. Nedohodnou-li se, bude zachována první zpráva, avšak ty části nové zprávy, které s ní nejsou v rozporu, budou do systému zaneseny.

5. Pokud s výhradou ostatních ustanoveních tohoto nařízení v kterémkoli členském státě soud nebo jiný orgán k tomu zmocněný přijme konečné rozhodnutí o změně, doplnění, opravě nebo výmazu dat v CIS, přizpůsobí tomu partneři CIS svou činnost.

V případě rozporu mezi takovými rozhodnutími soudů nebo jiných orgánů k tomu zmocněných, včetně rozhodnutí uvedených v článku 36 týkajících se opravy nebo výmazu, vymaže dotyčná data ze systému členský stát, který je zanesl.

Prvního pododstavec se použije přiměřeně, pokud rozhodnutí Komise o datech obsažených v CIS prohlásí za neplatné Soudní dvůr.

Kapitola 4

Uchovávání dat

Článek 33

1. Data zanesená do CIS jsou uchována pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který byla zanesena. Potřebu jejich uchování přezkoumává alespoň jednou ročně dodávající partnerem CIS.

2. Dodávající partner CIS může při přezkumu rozhodnout o uchování dat až do dalšího přezkumu, je-li jejich uchování nezbytné pro účely, pro které byla zanesena. Aniž je dotčen článek 36, není-li rozhodnuto data uchovat, jsou automaticky převedena do části CIS, ke které je přístup omezen v souladu s odstavcem 4.

3. CIS automaticky informuje dodávajícího partnera CIS o zamýšleném převedení dat v CIS podle odstavce 2 jeden měsíc předem.

4. Data převedená podle odstavce 2 jsou po dobu jednoho roku nadále uchovávána v CIS, jsou však, aniž je dotčen článek 36, přístupna pouze zástupci výboru uvedeného v článku 43 v souvislosti s použitím odst. 4 sedmé, osmé a deváté odrážky a odstavce 5 uvedeného článku nebo dozorčím orgánům uvedeným v článku 37. Během tohoto období je lze použít pouze pro účely kontroly jejich přesnosti a zákonnosti. Poté musí být vymazána.

Kapitola 5

Ochrana osobních údajů

Článek 34

1. Každý partner CIS, který má v úmyslu získat osobní údaje z CIS nebo je do něj zanést, přijme nejpozději ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost vnitrostátní právní předpisy nebo vnitřní pravidla platná pro Komisi, které zaručují ochranu práv a svobod jednotlivců, pokud se jedná o zpracování osobních údajů.

2. Partner CIS může získávat osobní údaje z CIS nebo je do něj zanášet pouze za podmínky, že již vstoupila v platnost úprava ochrany těchto údajů zmíněná v odstavci 1. Každý členský stát také předem určí vnitrostátní dozorčí orgán nebo orgány tak, jak stanoví článek 37.

3. K zajištění správného uplatňování ustanovení tohoto nařízení o ochraně osobních údajů považují všechny členské státy a Komise CIS za systém pro zpracování osobních údajů, na který se vztahují předpisy zmíněné v odstavci 1 a přísnější ustanovení tohoto nařízení.

Vnitřní pravidla platná pro Komisi zmíněná v odstavci 1 budou zveřejněna v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 35

1. S výhradou čl. 30 odst. 1 je zakázáno, aby partneři CIS využívali osobní údaje z CIS jinak než k účelu uvedenému v čl. 23 odst. 2.

2. Údaje mohou být reprodukovány pouze pro technické účely za předpokladu, je-li to nezbytné pro šetření prováděná orgány uvedenými v článku 29. S výhradou čl. 30 odst. 1 nelze osobní údaje zanesené jinými členskými státy nebo Komisí kopírovat z CIS do jiných datových souborů, za které nesou odpovědnost členské státy nebo Komise.

Článek 36

1. Práva osob, pokud jde o osobní údaje v CIS, zejména jejich právo na přístup k nim, jsou vykonávána

- v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, ve kterém jsou uplatňována,

- v souladu s vnitřními pravidly platnými pro Komisi zmíněnými v čl. 34 odst. 1.

Stanoví-li tak právní předpisy a postupy daného členského státu, rozhodne vnitrostátní dozorčí orgán uvedený v článku 37 o tom, zda budou informace sděleny a jakým postupem.

2. Partner CIS, jemuž je žádost o přístup k osobním údajům podána, jej může odepřít, pokud by jejich sdělení mohlo poškodit předcházení, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy. Členský stát může přístup odepřít rovněž na základě svých právních předpisů a postupů v případech, kdy je odepření opatřením nezbytným k ochraně bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti a práv a svobod ostatních. Komise může přístup odepřít, je-li odepření opatřením nezbytných k ochraně práv a svobod ostatních.

Přístup musí být v každém případě odepřen během doby, kdy je prováděna činnost pro účely pozorování a zpravodajství nebo skrytého sledování.

3. Pokud osobní údaje, pro které je žádost o přístup podána, dodal jiný partner CIS, je přístup povolen pouze tehdy, pokud dodávající partner dostal příležitost zaujmout stanovisko.

4. Kdokoli může v souladu s právními předpisy a postupy každého členského státu nebo s vnitřními pravidly platnými pro Komisi nechat opravit nebo vymazat osobní údaje, které se jej osobně týkají, každým partnerem CIS, jsou-li obsahově nepřesné nebo byly zaneseny do CIS nebo jsou v něm uchovávány v rozporu s cílem uvedeným v čl. 23 odst. 2 nebo pokud nebyly dodrženy zásady článku 26.

5. Na území každého členského státu může kdokoli v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu podat žalobu nebo případně stížnost k soudům nebo k orgánu k tomu určenému na základě právních předpisů a postupů v souvislosti s osobními údaji v CIS, které se jej osobně týkají, za účelem

a) opravy nebo výmazu obsahově nepřesných osobních údajů;

b) opravy nebo výmazu osobních údajů zanesených do CIS nebo v něm uchovávaných v rozporu s tímto nařízením;

c) získání přístupu k osobním údajům;

d) získání náhrady škody podle čl. 40 odst. 2.

Pokud se jedná o údaje zanesené Komisí, může být podána žaloba k Soudnímu dvoru v souladu s článkem 173 Smlouvy.

Členské státy a Komise se vzájemně zavazují, že vykonají konečná rozhodnutí přijatá soudem, Soudním dvorem nebo jiným orgánem k tomu určeným, která se týkají prvního pododstavce písm. a), b) a c).

6. Použití výrazu "konečné rozhodnutí" v tomto článku a v čl. 32 odst. 5 neznamená povinnost členského státu nebo Komise odvolat se proti rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu k tomu určenému.

Kapitola 6

Dozor nad ochranou osobních údajů

Článek 37

1. Každý členský stát určí vnitrostátní dozorčí orgán nebo orgány pověřené ochranou osobních údajů, aby prováděly nezávislý dozor nad osobními údaji zanesenými v CIS.

Dozorčí orgány provádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezávislý dozor a kontroly, aby zajistily, že zpracování a využívání údajů obsažených v CIS není v rozporu s právy dotčených osob. K tomuto účelu mají dozorčí orgány přístup k CIS.

2. Kdokoli může požádat kterýkoli vnitrostátní dozorčí orgán o kontrolu osobních údajů v CIS, který se jej osobně týká, a jejich využití. Na toto právo se vztahují právní předpisy a postupy členského státu, ve kterém je žádost podána. Pokud údaje zanesl jiný členský stát nebo Komise, provede se kontrola v úzké spolupráci s vnitrostátním dozorčím orgánem daného členského státu nebo s úřadem uvedeným v odstavci 4.

3. Komise učiní všechny kroky v rámci svých odborů, aby zajistila dozor nad ochranou osobních údajů, který poskytuje ochranu na stejné úrovni, jaká plyne z odstavce 1.

4. Až do určení úřadu nebo úřadů vytvořených pro orgány a instituce Společenství podléhají činnosti Komise týkající se pravidel pro ochranu údajů zmíněných v čl. 34 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 kontrole ombudsmana podle článku 138e Smlouvy v rámci úkolů, které mu Smlouvy svěřuje.

Kapitola 7

Bezpečnost CIS

Článek 38

1. Veškerá vhodná technická a organizační opatření nezbytná k zachování bezpečnosti musí učinit

a) členské státy a Komise, každý v rozsahu své působnosti, pokud jde o terminály CIS umístěných na jejich územích a v úřadovnách Komise;

b) výbor uvedený v článku 43, pokud jde o CIS a terminály umístěné ve stejných prostorách jako CIS používané pro technické účely a pro kontroly vyžadované podle odstavce 3.

2. Členské státy, Komise a výbor uvedený v článku 43 přijmou opatření zejména s cílem

a) zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování dat;

b) zabránit tomu, aby data a jejich nosiče byly čteny, kopírovány, měněny nebo mazány nepovolanými osobami;

c) zabránit nepovolenému zanášení dat a jakémukoli neoprávněnému použití, změně nebo mazání dat;

d) zabránit tomu, aby data obsažená v CIS byla přístupná nepovolaným osobám pomocí vybavení pro přenos dat;

e) zajistit, aby při používání CIS měly oprávněné osoby právo přístupu pouze k datům, které spadají do jejich působnosti;

f) zajistit, aby bylo možné zkontrolovat a určit, kterým orgánům mohou být data předána pomocí vybavení pro přenos dat;

g) zajistit, aby bylo možné zkontrolovat a následně určit, jaká data byla zanesena do CIS, kdy a kým a sledovat jejich využívání;

h) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo výmazu dat při přenosu dat a přepravy nosičů dat.

3. V souladu s článkem 43 výbor ověří, zda provedená šetření byla oprávněná a zda je provedli oprávnění uživateli. Ověřeno musí být nejméně 1 % všech provedených šetření. Záznamy o šetřeních a ověřeních se zanášejí do systému a využívají se pouze pro zmíněná ověření. Po šesti měsících se vymažou.

Článek 39

1. Každý členský stát určí úřad odpovědný za bezpečnostní opatření uvedená v článku 38 ve vztahu k terminálům umístěným na jeho území, za přezkum uvedený v čl. 33 odst. 1 a 2 a obecně za správné uplatňování tohoto nařízení, nakolik je to nezbytné podle jeho právních předpisů a postupů.

2. Komise určí své odbory odpovědné za opatření uvedená v odstavci 1.

Kapitola 8

Odpovědnosti a zveřejňování

Článek 40

1. Každý partner CIS, který zanesl data do systému, je odpovědný za jejich přesnost, aktuálnost a zákonnost. Každý členský stát a případně Komise také odpovídají za dodržování článku 26.

2. Každý partner CIS je v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy nebo obdobnými předpisy Společenství odpovědný za škodu způsobenou osobě používáním CIS v daném členském státě nebo v Komisi.

To platí i v případě, kdy škodu způsobil dodávající partner CIS, který zanesl nepřesná data nebo je zanesl v rozporu s tímto nařízením.

3. Pokud partner CIS, proti kterému byla podána žaloba pro nepřesná data, tato data nedodal, budou dotčení partneři usilovat o dohodu o tom, jakou část částek vyplacených jako náhrada škody uhradí druhému partnerovi dodávající partner. Takové dohodnuté sumy budou uhrazeny na požádání.

Článek 41

Komise zveřejní sdělení o zahájení činnosti CIS v Úředním věstníku Evropských společenství.

HLAVA VI

OCHRANA DAT PŘI NEAUTOMATICKÉ VÝMĚNĚ DAT

Článek 42

Ustanovení o automatické výměně a zpracování dat se použijí přiměřeně na neautomatickou výměnu a zpracování dat.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese v lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.

3. Postup podle odstavce 2 se týká zejména

a) rozhodnutí o položkách dat, které mají být zaneseny do CIS, jak je uvedeno v článku 25;

b) určení operací týkajících se uplatňování zemědělských předpisů, o nichž je třeba zanášet informace do CIS, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 4.

4. Výbor zkoumá všechny otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení, které mu může přednést jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu, a které se týkají zejména

- obecného fungování úpravy vzájemné pomoci stanovené v tomto nařízení,

- přijetí praktických opatření pro sdělování informací podle článků 16 a 17,

- informací sdělovaných Komisi podle článků 17 a 18 ke zjištění, zda z nich lze vyvodit nějaké důsledky, k rozhodnutí o opatřeních nezbytných k ukončení operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, a případně k navržení změn nebo doplňků stávajících předpisů Společenství,

- přípravy šetření prováděných členskými státy a koordinovaných Komisí a misí Společenství uvedených v článku 20,

- opatření přijatých k ochraně důvěrnosti informací, zejména osobních údajů, vyměňovaných podle tohoto nařízení, jiných než těch, které jsou uvedeny v hlavě V,

- zahájení činnosti a řádného provozu CIS a všech technických a provozních opatření směřujících k zajištění bezpečnosti systému,

- nezbytnosti uchovávání dat v CIS,

- opatření přijatých k ochraně důvěrnosti informací zanesených do CIS podle tohoto nařízení, zejména osobních údajů, a zajištění dodržování povinností osobami odpovědnými za jejich zpracování,

- opatření přijatých k provedení čl. 38 odst. 2.

5. Výbor přezkoumá veškeré obtíže spojené s provozem CIS, kterým čelí dozorčí orgány uvedené v článku 37. V těchto případech zasedá výbor ve složení ad hoc, sestávajícím ze zástupců jmenovaných každým členským státem z jeho vnitrostátního dozorčího orgánu nebo orgánů. Zasedání výboru ve složení ad hoc se může rovněž zúčastnit ombudsman, uvedený v čl. 37 odst. 4, nebo jeho zástupce z vlastního podnětu, pokud to pokládá za slučitelné se svou funkcí. Výbor se bude scházet ve složení ad hoc nejméně jednou ročně.

6. Pro účely tohoto článku má výbor přímý přístup k datům obsaženým v CIS a může je přímo využívat.

Článek 44

Aniž jsou dotčena ustanovení hlavy V o CIS, lze poskytnutí dokumentů podle tohoto nařízení nahradit sdělením počítačových informací vytvořených v jakékoli formě ke stejnému účelu.

Článek 45

1. Informace sdělené v jakékoli formě v souladu s tímto nařízením mají důvěrnou povahu, včetně dat uložených v CIS. Vztahuje se na ně služební tajemství a požívají stejné ochrany, jakou obdobným informacím poskytují vnitrostátní právní předpisy členských států, které je získaly, a odpovídající předpisy platné pro orgány Společenství.

Informace uvedené v prvním pododstavci nesmějí být zejména sděleny osobám jiným než těm, které jsou v členských státech nebo v orgánech Společenství na základě svého úředního postavení povoláni je znát nebo využívat. Smějí být rovněž použity k jiným účelům, než stanoví toto nařízení, pouze pokud s tím členský stát nebo Komise, kteří je dodali nebo zanesli do CIS, výslovně souhlasí a za podmínek, které tento členský stát nebo Komise stanoví, a pokud toto sdělení nebo použití nezakazují platné právní předpisy členského státu, ve kterém má sídlo orgán, který informace obdržel.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení hlavy V o CIS, jsou informace týkající se fyzických a právnických osob sdělovány podle tohoto nařízení pouze v rozsahu nezbytné m pro předcházení, vyšetřování nebo stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují použití informací získaných podle tohoto nařízení v následně zahájeném soudním řízení nebo stíhání ve věci porušení celních nebo zemědělských předpisů.

Příslušný orgán, který tyto informace dodal, musí být neprodleně uvědomen o takovém použití.

4. Oznámí-li některý členský stát Komisi, že další šetření zprostilo podezření z účasti na nesrovnalostech fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž jméno jí bylo sděleno podle tohoto nařízení, Komise to ihned oznámí všem osobám, kterým tyto osobní údaje sdělila na základě tohoto nařízení. Daná osoba přestane být považována za účastnící se nesrovnalostí ve smyslu původního oznámení.

Nacházejí-li se osobní údaje o této osoby v CIS, musí z něj být odstraněny.

Článek 46

Pro účely uplatňování tohoto nařízení členské státy učiní veškeré kroky nezbytné k

a) zajištění účinné vnitřní koordinace mezi správními orgány uvedenými v čl. 1 odst. 1;

b) navázání veškeré potřebné přímé spolupráce ve vzájemných vztazích mezi orgány, které k tomu účelu zvlášť určí.

Článek 47

Členské státy mohou na základě vzájemné dohody rozhodnout o stanovení postupů nezbytných k tomu, aby bylo zajištěno správné fungování vzájemné pomoci stanovené v tomto nařízení, a zejména aby bylo zabráněno přerušení sledování osob nebo zboží, pokud by to mohlo poškodit odhalování operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.

Článek 48

1. Toto nařízení nestanoví pro správní orgány členských států povinnost poskytovat vzájemnou pomoc tam, kde by to mohlo poškodit veřejný pořádek nebo jiné důležité zájmy členského státu, ve kterém mají sídlo, zejména v oblasti ochrany dat.

2. Každé odepření pomoci musí být odůvodněno.

Každé odepření pomoci musí být co nejdříve spolu s odůvodněním oznámeno Komisi.

Článek 49

Aniž je dotčeno právo Komise na informace podle jiných platných předpisů, sdělují členské státy Komisi správní nebo soudní rozhodnutí nebo jejich podstatné prvky týkající se ukládání sankcí za porušení celních nebo zemědělských předpisů v případech, které byly předmětem sdělení podle článků 17 nebo 18.

Článek 50

Aniž jsou dotčeny výdaje spojené s provozem CIS nebo náhrada škod podle článku 40, zřeknou se členské státy a Komise všech nároků na náhradu výdajů vzniklých na základě tohoto nařízení, s výjimkou případných odměn znalců.

Článek 51

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel trestního řízení a vzájemné pomoci v trestních věcech v členských státech, včetně utajení soudního vyšetřování.

Článek 52

1. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1468/81.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 53

1. Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 13. března 1998.

2. Avšak článek 42 se vztahuje na Dánsko, Irsko, Švédsko a Spojené království, až ode dne, kdy budou existovat pravidla Společenství pro všechna data, na která se vztahuje toto nařízení.

Ode dne zahájení používání pravidel zmíněných v prvním pododstavci ve všech členských státech se zrušuje článek 42 a odchylka uvedená v prvním pododstavci pozbývá účinku.

Pokud zmíněná pravidla nejsou použitelná do pěti let, sestaví Komise zprávu a případně přednese návrhy, které bude považovat za nezbytné.

Dokud čtyři členské státy uvedené v prvním pododstavci nebudou uplatňovat ustanovení článku 42, mohou členské státy a Komise podřídit neautomatizované zpracování osobních údajů, která mohou sdělovat těmto čtyřem členským státům, takovým pravidlům o ochraně dat, jaká samy uplatňují pro neautomatizované zpracování těchto dat.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. března 1997.

Za Radu

předseda

M. Patijn

[1] Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2048/88 (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 1).

[2] Úř. věst. C 56, 26.2.1993, s. 1; Úř. věst. C 262, 28.9.1993, s. 8 a Úř. věst. C 80, 17.3.1994, s. 12.

[3] Úř. věst. C 20, 24.1.1994, s. 85 a stanovisko ze dne 16. ledna 1997 (Úř. věst. C 33, 3. 2. 1997).

[4] Úř. věst. C 161, 14.6.1993, s. 15.

[5] Úř. věst. L 144, 2.6.1981, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 945/87 (Úř. věst. L 90, 2.4.1987, s. 3).

[6] Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1552/89 ze dne 29. května 1989, kterým se provádí rozhodnutí 88/376/EHS, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 2729/94 (Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 5).

[7] Nařízení Rady (EHS) č. 595/91 ze dne 4. března 1991 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, o organizaci informačního systému v této oblasti a o zrušení nařízení (EHS) č. 283/72 (Úř. věst. L 67, 14.3.1991, s. 11).

[8] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

SDĚLOVÁNÍ DAT

(Čl. 30 odst. 1)

1. Sdělování dat jiným veřejným orgánům

Sdělení dat veřejnoprávním orgánům by mělo být možné pouze tehdy, pokud v konkrétním případě

a) existuje jasná zákonná povinnost nebo zmocnění nebo povolení dozorčího orgánu nebo

b) jsou tato data nezbytná pro to, aby příjemce splnil svůj zákonný úkol, pokud cíl sběru nebo zpracování příjemcem není neslučitelný s původním cílem a že to nevylučují zákonné povinnosti sdělujícího orgánu.

Sdělení je výjimečné možné, jestliže je v konkrétním případě:

a) sdělení nepochybně v zájmu dotyčné osoby a dotyčná osoba s tím souhlasí nebo jestliže jsou okolnosti takové, že je možné s určitostí předpokládat, že takový souhlas by byl dán, nebo

b) sdělení je nezbytné k odvrácení vážného a bezprostředního nebezpečí.

2. Sdělování dat soukromým osobám

Sdělení dat soukromým osobám by mělo být možné pouze tehdy, pokud v konkrétním případě existuje jasná zákonná povinnost nebo zmocnění nebo povolení dozorčího orgánu.

Sdělení soukromým osobám je výjimečně možné, jestliže je v konkrétním případě

a) sdělení nepochybně v zájmu dotyčné osoby a dotyčná osoba s tím souhlasí nebo jestliže jsou okolnosti takové, že je možné s určitostí předpokládat, že takový souhlas by byl dán, nebo

b) sdělení je nezbytné k odvrácení vážného a bezprostředního nebezpečí.

3. Mezinárodní sdělování dat

Sdělení dat zahraničním orgánům by mělo být možné pouze tehdy,

a) pokud existuje jasné právní ustanovení podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva;

b) neexistuje-li takové ustanovení, pokud je sdělení nezbytné k odvrácení vážného a bezprostředního nebezpečí,

a za předpokladu, že nejsou porušeny vnitřní předpisy na ochranu dané osoby.

4.1. Žádosti o sdělení dat

Nestanoví-li konkrétní ustanovení vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodních dohod jinak, měly by žádosti o sdělení dat obsahovat označení orgánu nebo osoby, která žádost podává, jakož i důvod žádosti a její účel.

4.2. Podmínky sdělení dat

Kvalita dat by měla být pokud možno ověřena nejpozději před jejich sdělením. Je-li to možné, měla by být při sdělování dat vždy vyznačena všechna soudní rozhodnutí a rozhodnutí o zastavení stíhání a data založená na názorech nebo osobních hodnoceních by měla být zkontrolována u zdroje před jejich sdělením a měla by být označena míra jejich přesnosti nebo spolehlivosti.

Ukáže-li se, že data již nejsou přesná a aktuální, neměla by se sdělovat; jsou-li neaktuální nebo nepřesná data sdělena, sdělující orgán by měl uvědomit pokud možno všechny příjemce dat o jejich neshodě se skutečností.

4.3. Záruky týkající se sdělení dat

Data sdělená jiným orgánům, soukromým osobám a zahraničním orgánům by měla být používána výhradně pro účely, které jsou uvedeny v žádosti o sdělení.

Použití dat pro jiné účely, aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4.2, by mělo podléhat souhlasu sdělujícího orgánu.

--------------------------------------------------