96/43/ESSMĚRNICE RADY 96/43/ES ze dne 26. června 1996, kterou se mění a kodifikuje směrnice 85/73/EHS tak, aby se zajistilo financování veterinárních prohlídek a kontrol živých zvířat a některých živočišných produktů, a kterou se mění směrnice 90/675/EHS a 91/496/EHS

Publikováno: Úř. věst. L 162, 1.7.1996, s. 1-13 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 26. června 1996 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. července 1996 Nabývá účinnosti: 1. července 1996
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 96/43/ES

ze dne 26. června 1996,

kterou se mění a kodifikuje směrnice 85/73/EHS tak, aby se zajistilo financování veterinárních prohlídek a kontrol živých zvířat a některých živočišných produktů, a kterou se mění směrnice 90/675/EHS a 91/496/EHS

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že živá zvířata a živočišné produkty jsou součástí seznamu produktů obsažených v příloze II Smlouvy; že tato zvířata a živočišné produkty představují pro část zemědělské populace zdroj příjmů;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 85/73/EHS ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních prohlídek a kontrol živočišných produktů ve smyslu přílohy A směrnice 89/662/EHS a ve smyslu směrnice 90/675/EHS [4] stanovila zásady pro účtování poplatků za tyto kontroly;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu [5] stanoví zejména požadavky na veterinární kontroly živých zvířat a některých živočišných produktů, které se mají provádět ve členském státě odeslání;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 90/675/EHS ze dne 10. prosince 1990, kterou se stanoví zásady organizace veterinární kontroly produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí [6], a směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS [7], stanoví zejména požadavky na kontroly dokumentace, identity a fyzických prohlídek prováděných u zvířat ze třetích zemí;

vzhledem k tomu, že financování těchto hygienických prohlídek a kontrol je v různých členských státech různé a realizuje se zejména ukládáním poplatků, které mohou být různé; že takovými rozdíly mohou být dotčeny podmínky soutěže, pokud jde o produkty, které jsou z větší části obchodovány společnými organizacemi trhu;

vzhledem k tomu, že – v případě živých zvířat přicházejících do Společenství ze třetích zemí – mohou být provozovatelé zatěžováni rozdílnými poplatky, což může mít za následek odklony obchodu;

vzhledem k tomu, že k nápravě této situace by měla být přijata opatření k harmonizaci pravidel financování takových prohlídek a kontrol;

vzhledem k tomu, že za provádění takových prohlídek a kontrol odpovídají veřejné orgány; že je však třeba přijmout opatření k tomu, aby se na financování těchto prohlídek a kontrol podíleli provozovatelé;

vzhledem k potřebě upravit směrnice 90/675/EHS a 91/496/EHS tak, aby odpovídaly těmto zásadám;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit financování kontrol stanovených směrnicí Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/496/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS [8];

vzhledem k tomu, že na základě získaných zkušeností je potřebné provést technické úpravy ve stávajících přílohách směrnice 85/73/EHS;

vzhledem k tomu, že pro produkty jiného živočišného původu, než je maso uvedené ve směrnicích 64/433/EHS [9], 71/118/EHS [10] a 72/462/EHS [11], bude nutno stanovit podrobná pravidla pro financování veterinárních prohlídek;

vzhledem k tomu, že k zajištění efektivního fungování režimu kontrol produktů rybolovu a v zájmu zamezení narušení hospodářské soutěže v tomto odvětví by měla být stanovena podrobná pravidla pro produkty rybolovu, na něž se vztahuje směrnice Rady 91/493/EHS ze dne 22. července 1991 o hygienických předpisech pro produkci a uvádění produktů rybolovu na trh [12];

vzhledem k tomu, že navržená podrobná pravidla berou v úvahu specifika produktů rybolovu, charakter kontrol stanovených ve směrnici 91/493/EHS a význam stanovení poplatků Společenství s přihlédnutím na pravidla soutěže;

vzhledem k tomu, že tyto úpravy by se neměly vztahovat na produkty rybolovu, na jejichž uvádění na trh se nevztahují pravidla stanovená ve směrnici 91/493/EHS;

vzhledem k tomu, že pro živočišné produkty ze třetích zemí by měla být vytvořena vazba na datum, k němuž by měly být uzavřeny dohody o rovnocennosti veterinárních záruk,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Název, články a přílohy směrnice 85/73/EHS se nahrazují přílohou této směrnice.

Článek 2

1. Ve směrnici 90/675/EHS článku 3 se v bodu ii) za slova "ii) poplatky za veterinární kontroly [13]" vkládají slova "podle směrnice 96/23/ES".

2. Článek 15 směrnice 91/496/EHS se nahrazuje tímto:

"Článek 15

Členské státy dbají při dovozu zvířat uvedených v této směrnici na výběr poplatků za veterinární a hygienické kontroly podle směrnice 96/23/ES [*] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.."

Článek 3

Do 1. ledna 1999 Rada přezkoumá tuto směrnici na základě zprávy z Komise doplněné případnými návrhy.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s:

i) ustanoveními článku 7 a kapitoly I oddílu 1 písm. e) přílohy A do 1. července 1996;

ii) ustanoveními kapitoly II, ustanoveními kapitoly III části II přílohy A a ustanoveními kapitoly II přílohy C do 1. ledna 1997;

iii) dalšími změnami do 1. července 1997.

Členské státy budou mít doplňkovou lhůtu, která může být prodloužena až do 1. července 1999 a v rámci které musí být dosaženo souladu s kapitolou III oddílem I přílohy A.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici, nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku 26. června 1996.

Za Radu

předseda

M. Pinto

[1] Úř. věst. C 219, 3.8.1993, s.15.

[2] Úř. věst. C 315, 22.11.1993, s. 630.

[3] Úř. věst. C 34, 2.4.1994, s. 23.

[4] Úř. věst. L 32, 5.2.1985, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/17/ES (Úř. věst. L 78, 28.3.1996, s. 30).

[5] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/118/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).

[6] Úř. věst. L 373, 31.12.1990, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/52/ES (Úř. věst. L 265, 8.11.1995, s. 16).

[7] Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím 92/438/EHS (Úř. věst. L 243, 25.8.1992, s. 27).

[8] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

[9] Úř. věst. č. 121, 29.7.1964, s. 2012/64. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/5/EHS (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 1).

[10] Úř. věst. L 55, 8.3.1971, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/116/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 1).

[11] Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (EHS) č. 1601/92 (Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13).

[12] Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 15.

[13] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

SMĚRNICE RADY 85/73/EHS

ze dne 29. ledna 1985

o financování veterinárních prohlídek a kontrol podle směrnic 89/662/EHS, 90/425/EHS, 90/675/EHS a 91/496/EHS

(pozměněná a kodifikovaná)

Článek 1

Členské státy podle přílohy A zajistí, aby byl vybírán poplatek Společenství k úhradě nákladů souvisejících s prohlídkami a kontrolami produktů uvedených v této příloze, a to včetně poplatků, které se týkají zajištění ochrany zvířat na jatkách podle požadavků směrnice 93/119/EHS.

Článek 2

Členské státy musí v souladu s opatřeními stanovenými v příloze B zajistit, aby byl vybírán poplatek Společenství k úhradě nákladů souvisejících s prohlídkami a kontrolami stanovenými ve směrnici 96/23/ES [1].

Článek 3

Členské státy v souladu s opatřeními stanovenými v příloze C zajistí, aby byl vybírán poplatek Společenství k úhradě nákladů souvisejících s prohlídkami a kontrolami živých zvířat uvedených v uvedené příloze.

Článek 4

1. Až do přijetí ustanovení o poplatcích Společenství zajistí členské státy financování prohlídek a kontrol, na něž se nevztahují ustanovení článků 1, 2 a 3.

2. Pro účely odstavce 1 mohou členské státy účtovat vnitrostátní poplatky v souladu se zásadami přijatými pro poplatky Společenství.

Článek 5

1. Poplatky Společenství se stanoví v takové výši, která pokrývá náklady příslušných orgánů, pokud jde o:

- mzdové náklady a náklady na sociální pojištění připadající na výkon prohlídky,

- správní náklady související s prováděním prohlídek a kontrol, které mohou zahrnovat i náklady na školení personálu provádějícího prohlídky,

u prohlídek a kontrol podle článků 1, 2 a 3.

2. Je zakázána přímá i nepřímá refundace poplatků stanovených v této směrnici. Pokud však členské státy použijí způsob průměrných paušálních poplatků stanovených v přílohách A, B a C, nepovažuje se to, při hodnocení jednotlivých případů, za nepřímou refundaci.

3. Členské státy mohou účtovat poplatky vyšší, než jsou poplatky Společenství, pokud celková částka poplatku nepřekračuje skutečné náklady na prohlídku.

4. Aniž je dotčen výběr orgánu zmocněného účtovat poplatky Společenství, nahradí poplatky Společenství veškeré další poplatky ukládané celostátními, oblastními a místními orgány členských států za prohlídky a kontroly uvedené ve článcích 1, 2 a 3 a za vystavení odpovídajících osvědčení.

Tato směrnice nebrání členským státům v ukládání poplatků za tlumení nákaz zvířat a enzootických chorob.

Článek 6

1. Členské státy pravidelně sdělují Komisi:

- údaje týkající se rozdělování a využití poplatků Společenství; musí být schopny zdůvodnit svoje metody výpočtu,

- přepočítací koeficienty přijaté každý rok v souladu s článkem 7,

- místo nebo místa, kde jsou poplatky účtovány, včetně všech potřebných vysvětlení.

2. Jako součást kontrol, které má Komise provádět na místě, může Komise ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem kontrolovat, zda jsou uplatňována ustanovení této směrnice.

3. Domnívá-li se některý členský stát, že kontroly v jiném členském státě nejsou prováděny uspokojivě a že poplatky stanovené touto směrnicí nekryjí náklady na tyto kontroly, nebo je nekryjí přiměřeným způsobem, postupuje podle odpovídajících ustanovení směrnice 89/608/EHS, a zejména jejích článků 10 a 11.

Článek 7

1. Pro přepočet částek ECU uvedených v této směrnici na národní měnu se musí používat přepočítací koeficient uveřejňovaný každoročně první pracovní den v září v sérii C Úředního deníku Evropských společenství.

Tento koeficient je použitelný od 1. ledna následujícího roku.

2. Odchylně od odstavce 1:

- pro rok 1994 použijí členské státy přepočítací koeficient platný k 1. září 1992,

- pro roky 1995 až 1998 použijí členské státy průměr přepočítacích koeficientů uveřejněných v souladu s odstavcem 1 v předchozích třech letech.

Článek 8

Rada může na základě rozhodnutí kvalifikované většiny pozměnit na návrh Komise přílohy A, B a C této směrnice, zejména se zřetelem na stanovení paušálních poplatků Společenství, stanovením prováděcích pravidel k poplatkům a k udělování výjimek.

Článek 9

1. Řecké republice se povoluje odchýlit se od zásad obsažených v této směrnici tam, kde vzhledem k zeměpisnému uspořádání jsou náklady na účtování poplatků v zeměpisně vzdálených oblastech vyšší než výnos z poplatků.

Řecké orgány musí Komisi informovat o rozsahu území, pro která byly přiznány odchylky.

Tato informace musí být doprovázena veškerými nezbytnými vysvětleními.

2. V případě jiných nejvzdálenějších regionů mohou být ostatním členským státům postupem podle článku 18 směrnice 89/662/EHS přiznány stejné odchylky.

[1] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA A

KAPITOLA I Poplatky za maso ve smyslu směrnic 64/433/EHS, 71/118/EHS, 91/495/EHS a 92/45/EHS

Poplatek uvedený v článku 1 se stanoví podle čl. 5 odst. 1 takto:

1. Aniž jsou dotčeny body 4 a 5, vybírají členské státy za prohlídky související s porážením poplatky v této paušální výši:

a) hovězí a telecí:

- dospělý skot: 4,5 ECU za zvíře,

- mladá zvířata: 2,5 ECU za zvíře;

b) lichokopytníci/koňovití: 4,4 ECU za zvíře;

c) vepřové maso: zvířata s hmotností poraženého zvířete

- méně než 25 kg: 0,5 ECU za zvíře,

- 25 kg a více: 1,3 ECU za zvíře;

d) maso ovcí a koz: zvířata s hmotností poraženého zvířete

- menší než 12 kg: 0,175 ECU za zvíře,

- mezi 12 a 18 kg: 0,35 ECU za zvíře,

- více než 18 kg: 0,5 ECU za zvíře;

e) drůbeží maso:

i) buď v této paušální sazbě:

- brojleři a ostatní mladá výkrmová drůbež s hmotností pod 2 kg a vyřazené slepice: 0,01 ECU za zvíře,

- ostatní mladá výkrmová drůbež s hmotností jatečného těla rovnou nebo vyšší než 2 kg: 0,02 ECU za zvíře,

- ostatní těžká dospělá drůbež s hmotností 5 kg a více: 0,04 ECU za zvíře;

ii) nebo, pokud se členský stát rozhodne nerozlišovat kategorie drůbeže podle bodu i), 0,03 ECU za ptáka;

f) králičí maso a maso malé pernaté zvěře nebo drobné lovné zvěře:

- králíci a malá pernatá nebo drobná lovná zvěř: paušální sazba stanovená v písmenu e);

- následující suchozemští savci:

- černá zvěř: sazby stanovené v písmenu c), které se zvyšují, pokud nedostačují ke krytí tohoto nákladu a nákladu na trichinoskopické vyšetření stanoveného ve směrnici 92/45/EHS,

- přežvýkavci: sazby stanovené v písmenu d).

2. Náklady na kontroly a prohlídky související s bouráním masa mimo jiné podle čl. 3 odst.1 oddílu B směrnice 64/433/EHS a čl. 3 odst.1 oddílu B směrnice 71/118/EHS se hradí:

a) buď: paušální sazbou, kdy se za každou tunu masa přicházejícího do bourárny přidávají 3 ECU.

Tato částka se připočítává k výše uvedené částce v bodu l;

b) nebo: účtováním skutečných nákladů na prohlídku podle odpracovaných hodin.

Tam, kde se bourání provádí v závodě, v němž bylo maso získáno, budou částky uvedené v prvním pododstavci sníženy až o 55 %.

Členský stát, který se rozhodne stanovit poplatky podle počtu odpracovaných hodin, musí být schopen Komisi prokázat, že poplatky stanovené podle písmene a) nemohou pokrýt skutečné náklady.

3. Členské státy musí účtovat částky odpovídající skutečným výdajům nezbytným pro kontroly a prohlídky masa, které je skladováno mimo jiné podle čl. 3 odst. 1 oddílu D směrnice 64/433/EHS a čl. 3 odst. 1 oddílu C směrnice 71/118/EHS.

Podrobná pravidla pro uplatnění tohoto odstavce mohou být stanovena postupem podle článku 16 směrnice 64/433/EHS a článku 21 směrnice 71/118/EHS, zejména se zřetelem na řešení případů intervenčního masa a masa vícenásobně krátkodobě skladovaného v různých chladírnách.

4. Za účelem pokrytí zvýšených nákladů jsou oprávněny členské státy:

a) buď: zvýšit pro jednotlivá zařízení paušální poplatky stanovené v bodech 1 a 2 písm. a).

Nehledě na ustanovení bodu 5 písm. a) se může jednat o splnění následujících podmínek:

- vyšší náklady na prohlídku v důsledku výrazné nevyrovnanosti jatečných zvířat co do stáří, vzrůstu, hmotnosti a zdravotního stavu,

- delší čekací doby a různé prostoje personálu provádějícího prohlídku v důsledku toho, že v zařízení je nepřiměřené plánování dodávek zvířat, nebo v důsledku technických nedostatků a provozních závad, například ve starších zařízeních,

- časté odkládání procesu porážení, například v důsledku nedostatečného počtu jatečního personálu, a s tím souvisejícího nedostatečného vytížení personálu provádějícího prohlídku,

- vyšší náklady v důsledku časových ztrát při mimořádných cestách,

- času na provedení prohlídky v důsledku častých změn doby porážení, které personál provádějící prohlídku nemůže ovlivnit,

- časté přerušování porážecích operací kvůli splnění požadavků na čištění a dezinfekci,

- prohlídka zvířat, která jsou na žádost majitele porážena mimo normální pracovní dobu.

Míra zvýšení střední paušální sazby poplatků závisí na výši nákladů, které mají být hrazeny;

b) nebo: účtovat zvláštní poplatky, jejichž výše odpovídá skutečným nákladům.

5. Členské státy, v nichž se mzdové náklady, struktura zařízení a poměr mezi počtem veterinárních lékařů a inspektorů vymykají průměru ve Společenství, na jehož základě byly propočteny paušální výše poplatků uvedené v bodu 1 a bodu 2 písm. a), mohou výjimečně snížit tyto poplatky tak, aby odpovídaly skutečným nákladům na prohlídku:

a) obecně tam, kde jsou podstatné rozdíly v životních a mzdových nákladech;

b) v jednotlivých zařízeních, v nichž jsou splněny následující podmínky:

- minimální denní počet porážek, který umožňuje plánovat dopředu rozmístění personálu provádějícího prohlídku,

- žených zvířat je konstantní, takže lze předem plánovat jejich dodávky, což umožňuje racionální využití personálu provádějícího prohlídku,

- přísná organizace a plánování v zařízení a rychlý průběh porážení umožňující optimální využití personálu provádějícího prohlídku,

- vyloučení čekacích dob a různých prostojů personálu provádějícího prohlídku,

- porážená zvířata jsou v nejvyšší možné míře stejná co do stáří, vzrůstu, hmotnosti a zdravotního stavu.

Snížení poplatků na základě těchto výjimek nesmí v žádném případě být větší než 55 % výše stanovené v bodu 1 a bodu 2 písm. a).

6. a) Poplatky uvedené v bodech 1, 2 a 3 se vybírají případ od případu na jatkách, v bourárnách nebo v chladírnách. Jdou k tíži provozovatele nebo majitele provádějícího výše uvedené úkony, kteří však mohou přenést poplatek účtovaný za dotyčné úkony na fyzické nebo právnické osoby, na jejichž jméno se tyto úkony provádějí. Pokud se hygienická prohlídka živé drůbeže provádí v hospodářství původu v souladu se směrnicí 71/118/EHS, může být až 20 % paušálních sazeb stanovených v bodu 1 písm. e) účtováno v tomto hospodářství.

b) Odchylně od pojetí místa výběru poplatku podle první věty písmene a) mohou členské státy v případě, kdy zařízení provádějí více než jednu operaci, nebo v případě produkčního řetězce zařízení tvořeného více než jedním zařízením, účtovat současně v jednom jediném místě celkový sdružený poplatek zahrnující různé částky.

c) Jestliže poplatek účtovaný na jatkách pokrývá celé náklady na prohlídku podle písmene a), nebudou členské státy účtovat další poplatky v bourárnách nebo chladírnách.

KAPITOLA II Poplatky za maso ve smyslu směrnice 72/462/EHS, kapitoly III směrnice 71/118/EHS, kapitoly III směrnice 92/45/EHS a kapitoly 11 přílohy I směrnice 92/118/EHS

1. Poplatek uvedený v článku 1 se stanoví na minimální paušální hodnotu 5 ECU za tunu masa (s kostí), přičemž minimální částka na zásilku je 30 ECU.

Ve výjimečných případech však mohou členské státy tuto částku zvýšit tak, aby byly kryty skutečné náklady.

2. Avšak pro dovoz z kterékoliv země, která do 20. února 1995 zahájila jednání s Evropskou unií s cílem uzavřít souhrnnou dohodu o rovnocennosti veterinárních záruk (týkajících se zdraví zvířat i veřejného zdraví) založenou na zásadě vzájemnosti a se kterou taková dohoda byla uzavřena do 31. prosince 1996, mohou členské státy ponechat až do 30. června 1997 tyto snížené poplatky.

Výše poplatku, která má být účtována za dovoz z některé třetí země uvedené v prvním pododstavci, se stanoví po uzavření souhrnné dohody o rovnocennosti veterinárních záruk s dotyčnou třetí zemí způsobem uvedeným v odstavci 3, přičemž se zohlední tyto skutečnosti:

- frekvence provádění kontrol,

- výše poplatků uplatňovaná danou třetí zemí na dovážené produkty pocházející z Evropské unie,

- zrušení jiných poplatků ukládaných touto třetí zemí, jako například povinných vkladů nebo vybírání veterinárních kaucí.

3. Jsou-li přijata rozhodnutí stanovená v čl. 8 odst. 3 směrnice 90/675/EHS stejným postupem, upraví se výše poplatku uvedená v bodě 1 s přihlédnutím k dohodnutému snížení frekvence kontrol.

Při přijímání těchto rozhodnutí bude Komise brát v úvahu zejména záruky dané třetí zemí, týkající se přijetí zásad regionalizace a ostatních zásad Společenství.

4. Poplatek uvedený v bodu 1 jde k tíži dovozce nebo jeho celního deklaranta a vybírá se na celnici, pod kterou spadá stanoviště hraniční kontroly, nebo přímo na tomto stanovišti.

5. Členské státy mohou část výtěžku z poplatků uvedených v této kapitole alokovat na fond hygienické solidarity určený k posílení veterinárních útvarů, aby mohly účinněji reagovat na výskyt exotické choroby.

KAPITOLA III Poplatky za produkty rybolovu, na něž se vztahuje směrnice 91/493/EHS

Část 1 Produkty rybolovu, na něž se vztahuje kapitola I směrnice 91/493/EHS

Poplatek uvedený v článku 1 se stanoví podle čl. 5 odst. 1 takto:

1. a) Členské státy vybírají poplatek k úhradě nákladů vzniklých z úředních kontrol stanovených v kapitole V oddílu II přílohy směrnice 91/493/EHS;

b) výše poplatku uvedená v písmenu a) se stanoví na 1 ECU za tunu produktů rybolovu pro prvních 50 tun a 0,5 ECU za každou další tunu. Poplatek se vybírá při prvním uvedení produktu na trh, pokud se tak již nestalo při vyložení, a v každém případě jde k tíži prvnímu kupci. Členské státy mohou vytvořit systém umožňující nahromadění produktů rybolovu za určité období a zařídit centralizované vybírání poplatků při prvním prodeji;

c) odchylně od písmene b) nesmí poplatek vybíraný za druhy uvedené v příloze II nařízení Komise (EHS) č. 3703/85 překročit 50 ECU za jednu vyloženou zásilku, jestliže skutečné náklady tuto částku nepřekračují;

d) vybírání poplatku stanoveného v písmenu a) probíhá bez dotčení vybírání poplatků podle bodu 2 v případě následného zpracování produktů rybolovu, aniž je dotčen bod 7 písm. b).

2. a) Členské státy budou vybírat poplatek k úhradě nákladů na prohlídku, týkajících se zejména úředních kontrol prováděných na základě oddílu I kapitoly V přílohy směrnice 91/493/EHS a úředních kontrol prováděných podle oddílu II uvedené kapitoly V.

b) Poplatek uvedený v písmenu a) bude stanoven ve výši 1 ECU za každou tunu produktů rybolovu vstupujících do předzpracovatelského a/nebo zpracovatelského zařízení nebo přicházejících ze zpracovatelské lodě.

Navíc v případě provádění prohlídky ve zpracovatelské lodi v zahraničí členské státy účtují poplatek ve výši skutečných nákladů této prohlídky.

c) Na žádost členského státu, doprovázenou nezbytnou odůvodňující dokumentací, mohou být u druhů uvedených v bodě 1 písm. c) uloženy nižší poplatky, a to postupem podle článku 18 směrnice 89/662/EHS.

3. a) Jestliže na základě podrobného rozboru nákladů na kontroly uvedené v bodu 1 písm. a) daného produktu na svém území dojde členský stát k závěru, že skutečné náklady nemohou být plně hrazeny vybíráním poplatku podle bodu 1 písm. b), může tento stát zavést výši poplatků podle počtu hodin na produktu odpracovaných.

b) Jestliže na základě podrobného rozboru nákladů na kontroly uvedené v bodu 2 písm. a) daného produktu na svém území dojde členský stát k závěru, že skutečné náklady v daném zařízení nemohou být plně hrazeny vybíráním poplatku podle bodu 2 písm. b), může tento stát zavést v zařízení zpracovávajícím daný produkt výši poplatků podle počtu odpracovaných hodin.

Členský stát, který se rozhodne pro vyměřování poplatků podle odpracovaných hodin, musí být schopen Komisi prokázat, že vybíráním poplatků podle bodu 1 písm. b) a bodu 2 písm. b) nemohou být kryty skutečné náklady.

4. a) Členské státy jsou oprávněny snížit poplatky podle bodu 1 písm. b), jestliže jsou kontroly stanovené v bodu 1 usnadněny tím, že:

- ryby jsou roztříděny podle čerstvosti a/nebo velikosti v souladu s nařízením (EHS) č. 103/76 a 104/76, nebo jestliže jsou uznány za odpovídající vnitrostátním předpisům, a/nebo

- transakce při prvním prodeji jsou sdruženy, zejména na rybích aukcích nebo ve velkoobchodu.

Uplatnění výše uvedených ustanovení však za žádných okolností nesmí vést ke snížení většímu než 55 %.

Na žádost členského státu, doprovázenou odpovídající podpůrnou dokumentací, však může být postupem podle článku 18 směrnice 89/662/EHS rozhodnuto o dalším snížení.

b) Členské státy jsou oprávněny snížit poplatek stanovený v bodu 2, jestliže:

- předzpracování nebo zpracování se provádí na stejném místě jako první prodej nebo zpracování, a/nebo

- v daném zařízení provozní podmínky a záruky vyplývající z vlastní podnikové kontroly umožňují, aby požadavky na personál provádějící prohlídku byly zmírněny.

Uplatnění výše uvedených ustanovení však za žádných okolností nesmí vést ke snížení většímu než 55 %.

Na žádost členského státu, doprovázenou odpovídající podpůrnou dokumentací, však může být postupem podle článku 18 směrnice 89/662/EHS rozhodnuto o dalším snížení.

5. V zařízeních provádějících pouze chlazení, mražení, balení nebo skladování produktů rybolovu budou členské státy vybírat poplatky ve výši odpovídající skutečným nákladům na kontroly produktů rybolovu. Jestliže však poplatek vybraný v souladu s body l a 2 plně kryje veškeré náklady související s kontrolami stanovenými v kapitole V přílohy ke směrnici 91/493/EHS, členský stát nebude vybírat poplatky podle tohoto bodu.

6. a) Poplatky stanovené v bodech 2 a 5 jdou k tíži provozovatele nebo majitele zařízení provádějícího shora uvedené úkony, kteří však mohou přenést poplatek účtovaný za dotyčné úkony na fyzickou nebo právnickou osobu, na jejichž účet se uvedené úkony provádějí.

b) V případě produktů rybolovu určených pro následné předzpracování a/nebo zpracování na svých územích mohou členské státy vybírat celkový poplatek, zahrnující různá množství, najednou a na jednom místě.

Členský stát, který si přeje tuto možnost využít, o tom musí předem informovat Komisi.

7. Členské státy zavedou systém, kterým se bude kontrolovat, že poplatky stanovené v této kapitole byly příslušnými provozovateli zaplaceny.

Členské státy zejména zajistí podle svých vnitrostátních předpisů, aby provozovatelé dostávali písemná osvědčení nebo jiný doklad o individuálních nebo souhrnných platbách nebo platební příkaz pro poplatky stanovené v bodu 1 písm. a) této kapitoly, pokud dané produkty rybolovu nejsou určeny k předzpracování nebo zpracování na území členského státu, kde byly vyloženy, a za předpokladu, že celý poplatek je uhrazen ve zpracovatelském nebo předzpracovatelském zařízení.

V případě potřeby se přijmou prováděcí předpisy, a to postupem podle článku 18 směrnice 89/662/EHS.

Členské státy o nich uvědomí Komisi.

8. S přihlédnutím ke strukturálním odchylkám přiznaným Finsku a Švédsku v souvislosti se společnou organizací trhů podle nařízení (EHS) č. 3759/92, aniž jsou dotčena ustanovení této části o výši poplatků, mohou Finsko a Švédsko postupem podle článku 18 směrnice 89/662/EHS a na základě vhodné odůvodňující dokumentace používat alternativní způsob vybírání poplatků, a to až do doby, kdy budou známy výsledky revize podle ustanovení článku 3 směrnice 96/43/ES.

Část II Produkty rybolovu, na něž se vztahují ustanovení kapitoly II směrnice 91/493/EHS

1. V případě produktů rybolovu uvedených v čl. 10 odst. 2 směrnice 91/493/EHS se použijí ustanovení obsažená v bodu 1 části I této přílohy.

Členské státy budou také vybírat příplatek ke krytí nákladů na prohlídky souvisejících s tímto typem plavidel a způsobem vykládky, přičemž minimum je 1 ECU za 1 vyloženou tunu.

2. Pro produkty rybolovu, které nejsou uvedeny v bodu 1, to znamená pro všechny produkty rybolovu, které musejí procházet stanovištěm hraniční kontroly, poplatek podle článku 1 se stanoví podle čl. 5 odst. 1 v minimální výši 5 ECU za 1 tunu, s minimem 30 ECU za 1 zásilku; u zásilek překračujících 100 tun se však paušální poplatek 5 ECU sníží na:

- 1,5 ECU za každou další tunu produktů rybolovu, které neprošly jiným předzpracováním než odstraněním střev;

- 2,5 ECU za každou další tunu ostatních produktů rybolovu.

3. V rámci rozhodnutí podle čl. 8 odst. 3 směrnice 90/675/EHS se stejným postupem přizpůsobí částky uvedené v bodu 2, a to s přihlédnutím k dohodnutému snížení frekvence kontrol.

Při přijímání těchto rozhodnutí bere Komise v úvahu především záruky poskytnuté třetími zeměmi, které se týkají přijetí zásad regionalizace, rovnocennosti, reciprocity a jiných zásad Společenství, zejména v případech, kdy se těchto třetích zemí týká souhrnná dohoda se Společenstvím o rovnocennosti veterinárních záruk (týkajících se zdraví zvířat a veřejného zdraví).

Důsledkem přizpůsobení poplatků nesmí za žádných okolností být, že by poplatky byly nižší než poplatky, které jsou ukládány podle oddílu I odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) za produkty vykládané z plavidel plujících pod vlajkami států Společenství.

V případě dalšího zpracování probíhá vybírání tohoto poplatku nezávisle na vybírání poplatku stanoveného v bodu 2 písm. b) kapitoly I.

Pro účely provedení této kapitoly uplatňují členské státy na dovážené produkty vykládané z plavidel plujících pod vlajkou Grónska výši poplatků uvedenou v části I.

4. Členské státy se mohou odchýlit od bodu 2 zvýšením poplatků na úroveň skutečných nákladů.

5. Poplatek stanovený v bodu 2 jde k tíži dovozce nebo jeho celního deklaranta a vybírá se na celnici, pod kterou spadá stanoviště hraniční kontroly, nebo přímo na tomto stanovišti hraniční kontroly.

6. Na dovážené produkty vykládané z rybářských lodí náležejících společným podnikům registrovaným v souladu s odpovídajícími ustanoveními Společenství smějí členské státy do 31. prosince 1999 používat poplatky stanovené v části I.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA B

Poplatky určené k zajištění toho, aby byly prováděny kontroly živých zvířat a produktů živočišného původu stanovené ve směrnici 96/23/ES

1. Poplatek uvedený v článku 2 se stanovuje následovně:

a) za živá jateční zvířata a maso, na něž se vztahují ustanovení kapitoly I přílohy A: 1,35 ECU za tunu vytěženého masa;

b) za produkty z vodních živočichů, na něž se vztahují ustanovení kapitoly III přílohy A: 0,1 ECU za tunu produktu uváděného na trh;

c) za mléko a mléčné produkty: 0,02 ECU za 1000 litrů syrového mléka;

d) za vaječné produkty: částka odpovídající skutečným nákladům kontroly;

e) za med: členské státy mohou účtovat částku, která kryje skutečné náklady na prohlídku a kontrolu.

2. Pro vybírání poplatků ve výši stanovené v bodu 1 mohou členské státy zvolit jedno z následujících schémat:

a) poplatek uvedený v bodu 1 se v plné výši vybírá v zařízení, které je součástí produkčního řetězce, tj.:

- na jatkách v případě poplatku stanoveného v bodu 1 písm. a),

- v závodu provádějícím předzpracování a/nebo zpracování v případě poplatku stanoveného v bodu 1 písm. b),

- v zařízení pro sběr syrového mléka v případě poplatku stanoveného v bodu l písm. c).

b) poměrná část poplatku uvedeného v bodu 1 se vybírá na každém stupni produkčního řetězce, včetně odchovu, v souladu s kritérii, která mají být definována členskými státy.

3. Poplatek uvedený v bodu 1 jde k tíži provozovatele nebo majitele dotyčného nebo dotyčných zařízení, kteří však mohou přenést účtovaný poplatek na fyzickou nebo právnickou osobu, na jejíž účet se dotyčné úkony provádějí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA C

Poplatky za živá zvířata

KAPITOLA I Živá zvířata a produkty živočišného původu, na něž se vztahuje směrnice 90/425/EHS

1. Poplatek musí být účtován na úhradu kontrol v místě původu.

2. Uplatnění a výše poplatku, podrobná pravidla pro jeho aplikaci, zejména včetně osob odpovědných za placení, a jakékoliv výjimky budou určeny v souladu s postupem v článku 8.

KAPITOLA II Živá zvířata určená pro dovoz, na něž se vztahuje směrnice 91/496/EHS

1. Poplatek uvedený v článku 3 je stanoven takto:

a) v případě zvířat druhů uvedených v kapitole I přílohy A ve paušální výši 5 ECU za 1 tunu živé hmotnosti, přičemž minimum je 30 ECU za zásilku;

b) v případě ostatních druhů zvířat ve výši skutečných nákladů na prohlídku vyjádřených buď na jedno dovezené zvíře, nebo na jednu dovezenou tunu, minimálně však ve výši 30 ECU za jednu zásilku; tato minimální sazba za zásilku neplatí pro dovoz druhů uvedených v rozhodnutí Komise 92/432/EHS.

Členské státy však mohou na základě odchylky zvýšit tyto částky na úroveň skutečných nákladů.

2. Při dovozu z jakékoliv země, která s Evropskou unií zahájila do 20. února 1995 jednání o uzavření souhrnné dohody o rovnocennosti veterinárních záruk (týkajících se zdraví zvířat a veřejného zdraví) založených na zásadě vzájemnosti a s níž taková smlouva byla uzavřena do 31. prosince 1996, mohou členské státy ponechat až do 30. června 1997 sníženou sazbu poplatků.

Výše poplatku, který má být účtován za dovoz ze třetích zemí uvedených v prvním pododstavci, se stanoví v souhrnné dohodě o rovnocennosti veterinárních záruk uzavřené s dotyčnou třetí zemí, přičemž se zohlední tyto zásady:

- frekvence provádění kontrol,

- výše poplatků, které uplatňuje dotyčná třetí země na dovážené produkty pocházející z Evropské unie,

- zrušení jiných poplatků ukládaných třetí zemí, jako jsou povinný vklad nebo vybírání veterinárních kaucí.

3. Poplatek uvedený v bodu 1 jde k tíži dovozce nebo jeho celního deklaranta a vybírá se na celnici, pod kterou spadá dotyčné stanoviště hraniční kontroly, nebo přímo na tomto stanovišti.

4. Na žádost členského státu, doprovázenou odpovídající podpůrnou dokumentací, a postupem podle článku 18 směrnice 89/663/EHS na produkty dovážené z některých třetích zemí mohou uplatňovat nižší poplatky.

5. Členské státy mohou část zisku z poplatků stanovených v této kapitole alokovat na fond hygienické solidarity určený k posílení veterinárních útvarů tak, aby mohly účinněji reagovat na jakýkoliv výskyt exotické choroby.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU