96/35/ESSměrnice Rady 96/35/ES ze dne 3. června 1996 o jmenování a odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách

Publikováno: Úř. věst. L 145, 19.6.1996 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 3. června 1996 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 9. července 1996 Nabývá účinnosti: 9. července 1996
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2008/68/ES Pozbývá platnosti: 20. října 2008
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 96/35/ES

ze dne 3. června 1996

o jmenování a odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 75 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy [3],

vzhledem k tomu, že v průběhu let značně vzrostlo množství nebezpečných věcí přepravovaných ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě, čímž se zvýšilo nebezpečí nehod;

vzhledem k tomu, že některé nehody při přepravě nebezpečných věcí mohou být způsobeny nedostatečnou znalostí rizik spojených s touto přepravou;

vzhledem k to mu, že v souvislosti s dotvořením vnitřního dopravního trhu je nezbytné přijmout opatření k lepšímu předcházení rizikům spojeným s touto přepravou;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci [4] nestanoví opatření proti rizikům spojeným s přepravou nebezpečných věcí;

vzhledem k tomu, že od podniků provozujících přepravu nebezpečných věcí nebo související nakládku nebo vykládku musí být vyžadováno, aby dodržovaly pravidla pro předcházení rizikům spojeným s přepravou nebezpečných věcí, ať jde o dopravu po silnici, železnici nebo vnitrozemských vodních cestách; že je proto třeba upravit jmenování bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, kteří získali odpovídající odborné vzdělání;

vzhledem k tomu, že cílem odborného vzdělávání těchto bezpečnostních poradců musí být získání znalostí základních právních a správních předpisů vztahujících se na tuto přepravu;

vzhledem k tomu, že členské státy musí stanovit společný minimální rámec pro odborné vzdělávání, které bude prokázáno úspěšným složením zkoušky;

vzhledem k tomu, že členské státy musí vydávat osvědčení o odborné způsobilosti poradců podle vzoru Společenství, na jehož základě smějí držitelé tohoto osvědčení vykonávat své povolání v celém Společenství;

vzhledem k tomu, že odborná způsobilost bezpečnostních poradců pomůže zlepšit kvalitu služeb poskytovaných uživatelům; že tato odborná způsobilost rovněž pomůže snížit na nejnižší možnou míru riziko nehod, které mohou způsobit nenávratné škody životnímu prostředí a vážná zranění osobám, které přicházejí do styku s nebezpečnými věcmi,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel

Členské státy přijmou v souladu s podmínkami stanovenými touto směrnicí nezbytná opatření, aby zajistily, že nejpozději do 31. prosince 1999 každý podnik, jehož činnost zahrnuje přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici nebo vnitrozemských vodních cestách nebo s touto přepravou související nakládku nebo vykládku, jmenuje jednoho nebo více bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, jejichž úkolem je přispívat k předcházení rizikům pro osoby, majetek a životní prostředí, souvisejícím s těmito činnostmi.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

a) "podnikem" rozumí každá fyzická osoba, každá právnická osoba, bez ohledu na to, zda založená za účelem zisku, každé sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo každý subjekt veřejné moci, ať již s vlastní právní subjektivitou ne bo na orgánu s právní subjektivitou závislý, který provozuje přepravu, nakládku nebo vykládku nebezpečných věcí;

b) "bezpečnostním poradcem pro přepravu nebezpečných věcí" (dále jen "poradce") rozumí každá osoba jmenovaná vedoucím podniku, která má vykonávat úkoly a plnit funkce podle článku 4 a která je držitelem osvědčení o odborném vzdělání podle článku 5;

c) "nebezpečnými věcmi" rozumějí věci, které jsou tak definovány v příloze A směrnice Rady 94/55/ES ze dne 21. listopadu 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se silniční přepravy nebezpečných věcí [5];

d) "činnostmi" rozumí přeprava nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách s výjimkou vnitrostátních vodních cest nenapojených na vnitrozemské vodní cesty ostatních členských států nebo nakládka a vykládka související s touto přepravou.

Článek 3

Výjimky

Členské státy mohou stanovit, že se tato směrnice nevztahuje na podniky,

a) jejichž činnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí dopravními prostředky, které náležejí ozbrojeným silám nebo za něž ozbrojené síly odpovídají;

b) jejichž činnosti se týkají omezených množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než množství definovaná v bodech 10010 a 10011 přílohy B směrnice 94/55/ES, nebo

c) jejichž hlavní ani vedlejší činností není přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní dopravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představující pouze velmi malé nebe zpečí nebo riziko znečištění.

Článek 4

Úkoly a jmenování poradce

1. Hlavním úkolem poradce je, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, usilovat v rámci činností podniku všemi vhodnými prostředky a způsoby o opatření, která usnadní provádění těchto činností za dodržení platných předpisů a co nejlepších bezpečnostních podmínek. Jeho úkoly přizpůsobené činnostem podniku jsou stanoveny v příloze I.

2. Funkce poradce smí být rovněž vykonávána vedoucím podniku, osobou s jinými úkoly v podniku nebo osobou, která není zaměstnancem dotyčného podniku, pokud je tato osoba skutečně schopna plnit úkoly poradce.

3. Podnik sdělí jméno poradce na žádost příslušného orgánu nebo subjektu určeného pro tento účel členským státem.

Článek 5

Osvědčení o odborném vzdělání

1. Poradce musí být držitelem osvědčení o odborném vzdělání podle vzoru Společenství (dále jen "osvědčení") vztahujícího se k danému oboru nebo oborům dopravy. Toto osvědčení vydává příslušný orgán nebo subjekt určený k tomuto účelu členským státem.

2. K zís kání osvědčení se uchazeč musí podrobit školení a složit zkoušku schválenou příslušným orgánem členského státu.

3. Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o rizicích spojených s přepravou nebezpečných věcí, o právních a správních předpisech vztahujících se na dotyčné obory dopravy a o úkolech uvedených v příloze I.

4. Zkouška musí zahrnovat alespoň oblasti uvedené v příloze II.

5. Osvědčení se vystavuje podle vzoru v příloze III.

6. Osvědčení uznávají všechny členské státy.

Článek 6

Platnost osvědčení

Osvědčení platí po dobu pěti let. Doba platnosti osvědčení se automaticky prodlužuje o pět let, jestliže se během posledního roku před uplynutím platnosti osvědčení jeho držitel zúčastnil doplňujícího školení schváleného příslušným orgánem nebo složil zkoušku schválenou příslušným orgánem.

Článek 7

Zpráva o nehodě

Jestliže dojde během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotyčným podnikem k nehodě poškozující osoby, majetek nebo životní prostředí, zajistí poradce po shromáždění všech příslušných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo případně pro místní orgán veřejné moci.

Tato zpráva nenahrazuje žádnou zprávu vedení podniku, která je v členských státech případně vyžadována podle jakýchkoli jiných mezinárodních nebo vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Společenství.

Článek 8

Úpravy směrnice

Změny nezbytné pro přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku v oblastech její působnosti se přijímají postupem podle článku 9.

Článek 9

1. Komisi je nápomocen Výbor pro přepravu nebezpečných věcí zřízený v souladu s článkem 9 směrnice 94/55/ES (dále jen "výbor") složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k tomuto návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům členských států je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. a) Komise přijme zamýšlená opatření, pokud jsou v souladu se stanoviskem výboru.

b) Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise neprodleně Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese ve lhůtě tří měsíců od předložení věci Radě, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 10

Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení o bezpečnosti a zdraví pracovníků na pracovištích stanovená směrnicí 89/391/EHS a jednotlivými prováděcími směrnicemi k ní.

Článek 11

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1999. Neprodleně o nich informují Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si určí členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 3. června 1996.

Za Radu

předseda

T. Treu

[1] Úř. věst. C 185, 17.7.1991, s. 5 a Úř. věst. C 233, 11.9.1992, s. 5.

[2] Stanovisko ze dne 27. listopadu 1991 (Úř. věst. C 40, 17.2.1992, s. 46).

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. května 1992 (Úř. věst. C 150, 15.6.1992, s. 332), společný postoj Rady ze dne 6. října 1995 (Úř. věst. C 297, 10.11.1995, s. 13) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 1996 (Úř. věst. C 32, 5.2.1996, s. 49).

[4] Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

[5] Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 7.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

ÚKOLY PORADCE PODLE ČL. 4 ODST. 1

Poradce má zejména tyto povinnosti:

- sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,

- poskytovat svému podniku doporučení týkající se přepravy nebezpečných věcí,

- vypracovávat pro vedení podniku nebo případně pro místní orgán veřejné moci výroční zprávu o činnostech podniku v přepravě nebezpečných věcí. Tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu pěti let a musí být předloženy na žádost orgánů členských států.

Kromě toho má poradce rovněž povinnost sledovat tyto činnosti a postupy vztahující se k činnostem podniku:

- postupy pro dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcí,

- pořizování dopravních prostředků podnikem s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům souvisejícím s nebezpečnými věcmi, které se jimi mají přepravovat,

- postupy týkající se kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí,

- řádné školení příslušných zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení v jejich dokumentaci,

- uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

- šetření a případně vypracovávání zpráv o vážných nehodách, mimořádných událostech nebo vážných rušivých zásazích zaznamenaných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

- uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů,

- zohlednění právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran,

- ověřování, zda zaměstnanci zapojení do přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny,

- zavádění opatření ke zvýšení vědomí o nebezpečích při přepravě, nakládce a vykládce nebezpečných věcí,

- uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy,

- uplatňování postupu ke kontrole dodržování předpisů pro nakládku a vykládku.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Oblasti podle čl. 5 odst. 4

Znalosti požadované pro vydání osvědčení musí zahrnovat nejméně

I. Všeobecná preventivní a bezpečností opatření:

- znalost následků nehod při přepravě nebezpečných věcí,

- znalosti hlavních příčin nehod.

II. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Společenství, mezinárodních smluv a dohod, která se vztahují na jednotlivé obory dopravy Společenství, zejména pokud jde o

1. klasifikaci nebezpečných věcí:

- postupy pro klasifikaci roztoků a směsí,

- strukturu výčtu látek,

- třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace,

- vlastnosti přepravovaných nebezpečných látek a předmětů,

- jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti;

2. obecné požadavky na obaly včetně cisteren, cisternových kontejnerů apod.:

- druhy obalů, kódování a značení,

- požadavky na obaly a předpisy pro zkoušení obalů,

- stav obalů a pravidelné kontroly;

3. nápisy a bezpečnostní značky:

- nápisy na bezpečnostních značkách,

- umísťování a odstraňování bezpečnostních značek,

- označování;

4. zápisy v přepravních dokladech:

- informace v přepravních dokladech,

- prohlášení odesílatele o shodě;

5. způsob přepravy a omezení při odesílání:

- vozová zásilka,

- přeprava volně ložených zásilek,

- přeprava ve velkých kontejnerech pro volně ložené zásilky,

- přeprava v kontejnerech,

- přeprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách;

6. přeprava cestujících;

7. zákazy a bezpečnostní opatření při přepravě týkající se společné nakládky;

8. vzájemné oddělování látek;

9. omezení přepravovaných množství a osvobozená množství;

10. manipulace a uložení nákladu:

- nakládka a vykládka (stupeň plnění),

- uložení a vzájemné oddělování;

11. čištění nebo odplynování před nakládkou a po vykládce;

12. osádku: odborné školení;

13. průvodní doklady:

- přepravní doklad,

- písemné pokyny,

- osvědčení o schválení vozidla,

- osvědčení o školení řidiče vozidla,

- potvrzení o školení ve vnitrozemské vodní dopravě,

- kopie všech odchylek,

- ostatní doklady;

14. bezpečnostní pokyny: uplatňování pokynů a ochranné prostředky řidiče;

15. povinnosti dozoru nad vozidly: stání a parkování;

16. dopravní a plavební předpisy a omezení;

17. únik znečišťujících látek během provozu a při nehodách;

18. požadavky týkající se dopravních prostředků.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

FORMULÁŘ OSVĚDČENÍ PODLE ČL. 5 ODST. 5

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU