96/706/ES96/706/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 1996 o přijetí pokynů pro programy finančních a technických opatření (MEDA) doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří

Rozhodnutí Rady

ze dne 6. prosince 1996

o přijetí pokynů pro programy finančních a technických opatření (MEDA) doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří

(96/706/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických opatřeních (MEDA) doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří [1], a zejména na čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby Komise vzala v úvahu závěry a doporučení ze zpráv Účetního dvora o spolupráci se středomořskými partnery;

vzhledem k tomu, že článek 9 nařízení (ES) č. 1488/96 stanoví, že Rada přijímá na návrh Komise pokyny pro programy, které vymezují hlavní cíle spolupráce se středomořskými partnery;

vzhledem k tomu, že Komise předložila dne 8. března 1995 sdělení nazvané,,Posílení středomořské politiky Evropské unie: návrhy k rozvoji spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří;

vzhledem k tomu, že v prohlášení z Barcelony bylo k překonání problémů v regionu dohodnuta spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Tímto rozhodnutím se přijímají pokyny pro programy finančních a technických opatření doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří (program MEDA).

Článek 2

Tyto pokyny se přezkoumají ve spojitosti s nařízením (ES) č. 1488/96 podle čl. 15 odst. 6 uvedeného nařízení.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

Nabývá účinku dnem zveřejnění.

V Bruselu dne 6. prosince 1996.

Za Radu

předseda

D. Spring

[1] Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

POKYNY PRO PROGRAM MEDA

1. Program zřízený nařízením (ES) č. 1488/96 (dále jen "program MEDA") je hlavním finančním nástrojem Evropského společenství k provedení spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří (evropsko-středomořského partnerství). Hlavním účelem programu je posílit a podpořit reformu hospodářských a sociálních struktur středomořských partnerů, zejména v přípravě na volný obchod s Evropským společenstvím.

2. Program MEDA je založen na respektování demokratických zásad a právního státu, jakož i na respektování lidských práv a základních svobod, s nimiž jsou nerozlučně spojeny; porušení těchto zásad a práv by odůvodňovalo přijetí příslušných opatření.

Zkušenosti s dvoustrannými protokoly

3. Program MEDA se má zakládat na zkušenostech, které byly získány při uplatňování nástrojů Nové středomořské politiky, zejména dvoustranných finančních protokolů a možností pro regionální spolupráci. Po čtyřech generacích finančních protokolů se středomořskými partnery se nyní musí zlepšit systém uskutečňování činností v oblasti spolupráce. Jestliže má program MEDA vyhovět jak stávajícím, tak také novým oblastem požadavků podstatně intenzivnější spolupráce, musí být programování pružnější. Tak lze zabránit rozšíření úsilí o spolupráci na příliš mnoho činností a příliš mnoho oprávněných z programu a dát podnět k rychlému a účinnému provádění závazku a vyplacení prostředků. Program MEDA musí být kromě toho schopný přizpůsobit se tak, aby se mohly využít zkušenosti z provádění programu a aby se k nim mohlo přihlédnout z hlediska sociálních a hospodářských výzev měnících se potřeb a priorit středomořských partnerů. Především pro částky přidělené na programy jakožto nevázaná rozpočtová podpora by mělo zůstat ponecháno tolik pružnosti, aby se mohlo přidělování prostředků přizpůsobit tempu reformy a pokroku dosaženému v makroekonomické stabilizaci.

Víceleté plánování

4. V zájmu účinnějšího plánování a provádění musí být doplněna mimořádná pružnost programu MEDA jasnou metodou programování. Zejména se musí partnerům oznámit, jaké prostředky mají být v příštích letech k dispozici. Takové víceleté programování lepe umožňuje, aby se přijímala opatření se střednědobými účinky. V nařízení (ES) č. 1488/96 (dále jen "nařízení MEDA") se stanoví pro období let 1995-1999 [1] finanční referenční částka 3 424,5 milionů ECU, která se má rozdělit mezi dvoustranné programy a regionální program. Programy MEDA mají uvést činnosti, které přispívají k dosažení širších cílů partnerství. Důležitá zásada nového přístupu programování však spočívá v tom, že lze tyto programy a doprovodný dvoustranný finanční rámec během provádění projektu přizpůsobovat. Mimořádná pozornost je věnována transparentnosti, přiměřenému monitorování projektu a celkovému souladu akcí, které jsou financovány z příslušných rozpočtových prostředků.

Strategická opatření

5. Nakonec bude záviset na úsilí středomořských partnerů samotných, zda jejich sociální a hospodářský rozvoj proběhne úspěšně. Základem programu musí proto být v zájmu jeho účinnosti společné pochopení pro hospodářské, sociální a politické výzvy, s nimiž je konfrontován každý jednotlivý partner a region jakožto celek. Pravidelný, obsáhlý dialog na dvoustranné a regionální úrovni je proto základním předpokladem pro úspěch programu MEDA. Programy se budou soustřeďovat na omezený počet přednostních oblastí, které se mají stanovit po dohodě s těmito zeměmi, jakož i v koordinaci s dvoustrannými snahami členských států a jiných dárců, a zejména na ty oblasti, v nichž může Evropské společenství na základě svých zkušeností a svého know-how nejlépe přispět. K tomu účelu se Komise při programování a provádění programu stará o nutnou koordinaci s členskými státy a jinými dárci, aby se dosáhlo optimálního sladění s jejich příslušnými činnostmi a opatřeními. Komise a členské státy těsně spolupracují při plánování a navrhování programů, jakož i při vypracování jednotlivých návrhů projektů. Každý program a každý návrh projektu obsahuje odkaz na příslušné studie o zkušenostech, které byly v minulosti nashromážděny, a o dosažených výsledcích.

6. Ve smyslu svých cílů trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje bude Komise přihlížet při analýzách obsažených v programech a při vymezování a sestavování programů spolupráce zejména k těmto hlediskům: nezávadnost pro životní prostředí, finanční a hospodářská výnosnost, trvale udržitelný rozvoj, specifické dopady na pohlaví a způsobilost místních orgánů (také v oblastech výzkumu, technologického vývoje a převodu technologií). Komise při své analýze bude dále pečlivě zkoumat účinnost dřívějších činností Společenství, jakož i akcí podporovaných členskými státy a jinými dárci. Cílové skupiny, jako jsou nejpotřebnější vrstvy obyvatelstva, ženy a mládež si zasluhují při analýze obzvláštní pozornost. Dvoustranné programy MEDA budou v partnerských zemích podporovat hospodářský přechod a upevnění sociální a hospodářské rovnováhy. Formuláře hodnocení vlivu na životní prostředí v souladu s právními předpisy Společenství v této oblasti budou požadovány pro dotyčné projekty v rámci dvoustranných a regionálních programů. Komise by měla do návrhu projektu zahrnout přiměřenou podmíněnost a popřípadě zajistit podle přílohy II k nařízení MEDA soulad s kritérii z Bretton Woodu.

7. i) Regionální ekonomiky čelí společné výzvě, aby přes rychlý přírůstek obyvatelstva vytvářely pracovní příležitosti a zlepšovaly životní úroveň. Urychlení, které je k tomu nezbytné, může být dosaženo pouze lepší konkurenceschopností na světovém trhu. K tomu se musí mimo jiné zvýšit schopnost partnerů inovovat. V průběhu postupného zavádění volného obchodu musí vlády ponechat prostor pro růst vytvářený soukromým sektorem a pro zahraniční investice. Řádné makroekonomické řízení musí být doplněno prorůstovou a proinvestiční hospodářskou politikou a pořádkovým a politickým rámcem. Při plánování opatření programů se má přihlédnout ke specifickým rysům každého jednotlivého národního hospodářství.

ii) Hospodářský růst musí být doprovázen větší sociální soudržností. Stále ještě neexistuje rovný přístup k základním službám, jako jsou vzdělání, zdravotnictví, systémy sociálního zabezpečení, ubytování a zásobování vodou. Toto zmenšuje životní očekávání velké části obyvatelstva v partnerských zemích a škodí vyhlídkám na dlouhodobý růst. Tyto potřeby by měly být bez odkladu pokryty zlepšením kvality služeb a větší účinností jejich poskytování. Rozvoj lidských zdrojů, které jsou obecně hlavní výhodou regionu do budoucna, vyžaduje strategická opatření. Zvláště integrace mládeže a žen na trhu práce je důležitým prvkem rozvoje regionu.

Dvoustranné a regionální programy se musí doplňovat

8. Podpora se bude provádět prostřednictvím opatření stanovených v nařízení MEDA. Kromě toho mohly být v rámci trvalého dialogu s partnery rozvinuty obecné pokyny.

9. Opatření na dvoustranné a regionální úrovni se musí doplňovat a/nebo vzájemně posilovat, aby program MEDA dosáhl trvale udržitelného politického a ekonomického účinku a aby mohl lépe dosáhnout cílů, které byly společně přijaty v barcelonském prohlášení. Na základě svých vlastních zkušeností je Unie toho názoru, že budoucí blahobyt a budoucí stabilita jejích partnerů je založena na prohloubení jejich vzájemné, hospodářské, sociální a politické spolupráce. Odstraněním překážek se podpoří ekonomiky a zpřístupní se větší trhy. Výsledkem je podpora investic a usnadnění výměny myšlenek a větší vzájemné pochopení. Regionální program ukáže, jakého pokroku bylo dosaženo v procesu, který byl zahájen v Barceloně, při mnohostranné spolupráci v otázkách společného zájmu, jak je stanoveno v dohodnutém prohlášení, a více podpoří decentralizovanou spolupráci. Regionální opatření však nesmí vést k tomu, aby se prostředky na dvoustranná opatření používaly jiným způsobem. Každý dvoustranný program bude obsahovat informace o všech opatřeních, která jsou financována v rámci programu regionální spolupráce Společenství, která se týkají nebo budou týkat dotyčné partnerské země.

Decentralizovaný přístup

10. Za účelem lepšího dosažení cílových skupin obyvatelstva a rozšíření účasti v programu MEDA na různé vrstvy občanské společnosti, které jsou zahrnuty do evropsko-středomořského partnerství, usiluje Komise o to, aby svá opatření plánovala a prováděla společně s činiteli, jichž se přímo týkají a kteří mají zkušenosti, které jsou pro úspěšné plánování a provádění projektu potřebné. Komise věnuje velkou pozornost svědomitému řízení a pravidelnému přezkoumávání těchto programů.

Dvoustranné programy

11. Při stanovení priorit dvoustranných programů se přihlíží k etapě rozvoje hospodářství a společnosti příslušné země, jakož i ke způsobilosti jejích orgánů. S přihlédnutím k uzavření nebo provedení dohod o přidružení se musí mít při přijetí rozhodnutí o programu na zřeteli potřeby středomořských partnerů, jejich způsobilost k přijetí prostředků a pokrok při strukturních reformách, právě tak jako společně stanovené priority, vyplývající zejména z hospodářského dialogu a ze samotných dohod o přidružení. Bude vynaložena značná snaha, aby se podpořily programy, které by mohly přispět k rozvoji demokracie a k respektování lidských práv. Mezi hledisky a oblastmi hospodářského a sociálního vývoje, které přicházejí v úvahu pro finanční podporu, poskytují následující obecné pokyny informaci o hlavním směru dvoustranných programů mezi Společenstvím a jednotlivými středomořskými partnery během prvního roku programu MEDA.

12. Ohledně Maghrebu platí toto:

- v Maroku se má podpora zakládat na dvou hlavních směrech, které se doplňují. U prvního se jedná o upevnění sociálně-ekonomické rovnováhy opatřeními v oblastech rozvoje venkova, zásobování vodou a rozvoje sociálních zařízení, zejména školství a zdravotní péče. V této souvislosti se má brát zřetel také na potřeby severních provincií. Druhý směr se týká podpory hospodářského přechodu v souvislosti s provedením dohody o přidružení a obsahuje zejména finanční podporu z rozpočtu k podpoře střednědobé strategie makroekonomické stabilizace a pro již založené strukturální reformy, jakož i opatření ke zvyšování konkurenceschopnosti podniků,

- v Tunisku se má podpora soustředit na dva hlavní směry, které se doplňují. Prvním je požadavek hospodářského přechodu v souvislosti s provedením dohody o přidružení, zahrnuje v podstatě tato opatření: finanční podporu hospodářských reforem, pomoc pro hospodářská strukturální opatření (včetně rozvoje finančního sektoru), podporu tuzemské investiční činnosti, program pro střední odborné vzdělávání, jakož i modernizaci hospodářských infrastruktur. U druhého směru, upevnění sociální rovnováhy, se jedná zejména o opatření na podporu rozvoje venkovských oblastí a k vytváření pracovních příležitostí, včetně rozvoje drobných podniků,

- opatření ve prospěch Alžírska se zaměřují na dvě hlavní oblasti, které se doplňují. U prvního se jedná o podporu sociálně-ekonomické rovnováhy zlepšením nástrojů sociální péče s ohledem na uspokojení hlavních sociálních potřeb, vytvoření pracovních míst během krátkých lhůt a podporu bytové výstavby. Dále se mají zavést opatření na ochranu životního prostředí. Druhý hlavní směr se má vztahovat na podporu hospodářského přechodu pomocí programů přizpůsobení struktury, na podporu rozvoje malých a středních podniků, na program průmyslové restrukturalizace a modernizace, jakož i rozvoj finančního sektoru.

13. Ohledně Maschriku platí toto:

- v Egyptě se má podpora zakládat na dvou hlavních směrech, které se doplňují. Větší část finanční spolupráce má sloužit upevnění sociální rovnováhy. Obsahuje příspěvek do fondu pro sociální rozvoj na zlepšení služeb, zmírnění chudoby a vytvoření pracovních míst, společně s programem k reformě základního školství. Dále se mají zavést opatření na ochranu životního prostředí. Podpora hospodářského přechodného stadia má tvořit druhý hlavní směr a zahrnovat program průmyslové modernizace, program pro odborné školství a vybudování a rozšíření finančního sektoru,

- spolupráce s Jordánskem by měla obsahovat především program přizpůsobení struktury, jímž by se měly uvolnit potřebné prostředky ke stabilizaci vážné makroekonomické nerovnováhy a k podpoře strukturálních hospodářských reforem, přičemž se má přihlédnout k nejcitlivějším sociálním oblastem. Mohou se zavést také jiná opatření, jako je poskytnutí rizikového kapitálu k podpoře podniků. V sociální oblasti se mohou zavést opatření odborného vzdělávání, jakož i opatření ochrany životního prostředí,

- v rámci programu pro Libanon má být nadále podporován proces obnovy. Pokud jde o sociálně-ekonomickou rovnováhu, musí být kladen důraz na posílení správních kapacit státu, včetně místních orgánů a řízení veřejné služby. Dále by se měla přijmout opatření v oblastech zásobovaní vodou a ochrany životního prostředí. Pokud jde o hospodářské přechodné stadium, mají se podpořit opatření obnovy, vzestup soukromého sektoru, poskytnutí rizikového kapitálu, odborné vzdělávání a certifikační opatření,

- za účelem podpory postupné hospodářské liberalizace v Sýrii by se měla spolupráce soustředit na vybudování správy, zejména u veřejných služeb a sociálních služeb, územních samosprávných celků a ústředních ministerstev. Toto slouží dvojímu stanovení cíle, aby se poskytly soukromému sektoru lepší rámcové podmínky a aby se zlepšily životní podmínky obyvatelstva. Dále se má podpořit modernizace bankovního sektoru,

- od roku 1993 je Evropská unie nejdůležitějším finančním partnerem palestinských orgánů. Hlavním cílem této spolupráce byla podpora palestinského hospodářství, aby se snížila jeho závislost na Izraeli vybudováním výrobní základny a usnadněním při integraci do regionálního a mezinárodního obchodu. Rekonstrukce a obnova základních infrastruktur, jakož i podpora procesu budování palestinských institucí a rozvoj soukromého sektoru se mají podpořit přednostně.

14. Program pro Turecko bude upřednostňovat opatření, která jednak podporují potřebné hospodářské přizpůsobování, a jednak sociální služby, jakož i opatření, která se týkají životního prostředí; obecným cílem bude, aby se podpořilo zřízení celní unie. Tato opatření mají být přijata na podporu konkurenceschopnosti MSP a na rozvoj správy prostřednictvím institucionální spolupráce. Opatření v sociální oblasti se zaměřují především na potřeby chudých, na vzdělávání a zdraví.

Podpora hospodářského přechodu

15. Středomořské partnerské země potřebují ve svých přípravách na volný obchod se Společenstvím a ve svém úsilí o vyšší životní úroveň pomoc. Širším cílem opatření Společenství proto bude zvyšování konkurenceschopnosti hospodářství partnerů, aby se zejména rozšířením vývozu vytvářel trvale udržitelný hospodářský růst.

Pomoc má proto plynout zejména do těchto oblastí:

- vytvoření příznivých životních podmínek k posílení makroekonomického rámce a rozvoj potřebných právních předpisů a institucí pro konkurenceschopné tržní hospodářství, které je nezbytným základem pro hospodářský a sociální rozvoj. Za tímto účelem by se měla podpořit opatření k přizpůsobení struktury u partnerů, kteří jsou připraveni k zavedení nezbytných reforem, v úzké spolupráci s institucemi z Bretton Woods,

- vytvoření vhodného právního a správního rámce, který je stabilní a spolehlivý a je v souladu s cíli evropsko-středomořského partnerství,

- usnadnění obchodních výměn, včetně pomoci v oblasti celní správy a nepřímého zdanění, harmonizace norem, jakož i předpisů v oblasti veterinářství a ochrany rostlin a programů k podpoře vývozu,

- harmonizace právních předpisů a norem, jakož i posílení institucí v oblasti životního prostředí,

- rozvoj finančního sektoru podporou při rozvoji strategie a posílení centrálních bank, aby se umožnil rozvoj obchodních bank, jakož i rozšíření a prohloubení finančních trhů. Zvláštní pozornost přitom bude věnována stimulování tuzemských aktivit v oblasti spoření a investic, rovněž podpoře především evropských investic v regionu. Zvláštní význam má zlepšení přístupu k finančním službám, a zejména soukromých malých a středních podniků,

- zlepšení produktivity podniků, zejména modernizací malých a středních podniků, jakož i podporou a pobídkou k zakládání nových podniků poradenstvím, školením a informacemi,

- spolupráce mezi evropskými podniky a podniky středomořského prostoru, zejména mezi malými a středními podniky, např. prostřednictvím výstavby sítí, společného podnikání, licenčních ujednání, používání franšízy, subdodávek a specializovaných středisek služeb,

- podpora privatizace, aby se zaručil úspěšný převod vlastnictví, řízení a kontroly do soukromého sektoru,

- spolupráce v sektoru energetiky, dopravy, vody a telekomunikací, s ohledem na politické orientace, propojení a interoperabilitu infrastruktury a sítí, zlepšení kvality a snížení nákladů poskytování služeb, průmyslovou spolupráci, včetně spolupráce v průmyslových zónách, ve výzkumu a technologickém vývoji,

- podpora nejmenších podniků v zájmu podpory obce podnikatelů a jako příspěvek k integraci všech společenských sil v procesu růstu,

- rozvoj lidských zdrojů zlepšením řízení, směřováním k cíli a kvalitou odborného školství a vzdělávání v oblasti řízení,

- rozšíření inovačních systémů partnerů zlepšenými kapacitami pro výzkum a vývoj technologií a zlepšení mechanismů pro převod technologií, jakož i na podporu vhodných vnitrostátních inovačních politik.

Upevnění sociálně-ekonomické rovnováhy

16. Za účelem udržení sociálních nákladů krátkodobě vznikajících při hospodářském přechodu a toho, aby se společnost lépe připravila na budoucnost, má mimořádný význam, aby byl proces přechodu doprovázen vhodnými opatřeními v oblasti sociální politiky.

- Rozvoj venkova zůstává základní strategií pro překonání bídy a pro zabránění prohloubení rozdílů v sociálním blahobytu mezi venkovským a městským obyvatelstvem. Většina obyvatelstva partnerských zemí Středomoří zůstává kulturně a hospodářsky spojena s venkovem. Zvýšená migrace do městských oblastí by mohla mít vážné sociální, politické a ekologické následky. Růst produktivity zemědělství má značný význam pro zlepšení životní úrovně na venkově; totéž platí pro rozvoj malých a nejmenších podniků. Cílené programy jsou proto potřebné také ke krytí základních potřeb jako je základní zdravotní péče a vzdělání, zásobování vodou a odvoz odpadních vod, jakož i energie.

- Zvláštní pozornost by měla být věnována ochraně rovnováhy životního prostředí v partnerských zemích, a to podporou vytvoření kapacit v oblasti hodnocení životního prostředí, řízení, jakož i právních předpisů a prosazení těchto předpisů. Pro půjčky Evropské investiční banky na projekty v oblasti životního prostředí mohou být poskytovány příspěvky na úroky, aby se vyrovnaly náklady na vytvoření lepších rámcových podmínek pro projekty v oblasti životního prostředí.

- Programy ke zlepšení životních podmínek městského obyvatelstva, případně včetně rozvoje sítí sociálního zabezpečení, by měly být podpořeny aktivní politikou zaměstnanosti a opatřeními boje proti chudobě. To se může uskutečnit prostřednictvím sociálního fondu, který podpoří nezvýhodněné společenské skupiny na trhu práce a cílenými opatřeními zdravotní péče a vzdělání. Také při rozvoji strategií sociální politiky, zejména v oblastech zdravotního pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti, jakož i důchodových systémů, může být rovněž poskytnuta podpora.

- Opatření ke zlepšení sociální infrastruktury a poskytování sociálních služeb by se měla podpořit. Základní zdravotní péče může být financována také v rámci strategie ke snížení přírůstku obyvatelstva. Opatření ke zlepšení bytových poměrů by měla být rovněž podpořena.

- Opatření ke zlepšení nabídek vzdělávání a školení, zejména v oblasti základního školního vzdělávání a odborného vzdělávání pro dívky a ženy, a to především na venkově, by mělo být rovněž podpořeno.

- Opatření k prohloubení spolupráce v rybářství, jakož i trvalé užívání mořských zdrojů, by mělo být podpořeno.

Rozvoj občanské společnosti

17. Rozvoj občanské společnosti by měl být podpořen opatřeními k podpoře lidských práv, demokracie a právního státu. Tato podpora může také zahrnovat decentralizovanou spolupráci. Spolupráce v oblasti rozvoje výzkumu a technologií a převodu technologií má být stimulována, aby soukromí a veřejní činitelé navázali kontakt. Kulturní aktivity, které usnadňují dialog a výměnu mezi kulturními sdruženími a sítěmi, by měly být podporovány. Transstředomořské informační a komunikační činnosti by měly být v rámci rozvoje evropsko-středomořské informační společnosti zesíleny. Sociální partneři a nevládní organizace by měly být povzbuzeni k aktivní roli.

Pokyny pro regionální program

18. Regionální spolupráce je zamýšlena jako doplněk dvoustranné spolupráce a má pokrýt tři hlavní oblasti evropsko-středomořského partnerství. K aspektům a oblastem hospodářského a sociálního rozvoje, které přicházejí v úvahu pro finanční podporu ve smyslu barcelonského prohlášení a přílohy II k nařízení MEDA, poskytují následující obecné pokyny informaci o hlavní linii současných regionálních programů mezi Společenstvím a středomořskými partnery. Přitom se má přiměřeně přihlédnout k výsledkům zasedání, která byla zorganizována v rámci následujících opatření k meziministerské konferenci v Barceloně. Nadřazeným cílem je podpora lepšího vzájemného pochopení mezi partnery prostřednictvím lepší znalosti regionálních problémů v politické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti. Za tímto účelem je podporována výměna nejlepších zkušeností, výměna know-how a společné projekty společného zájmu. Evropská unie bude kromě toho dále podporovat mírový proces na Blízkém východě.

19. V politické oblasti, jakož i v dvoustranných programech, lze opatřeními v rámci nařízení MEDA podporovat:

- rozvoj demokracie a respektování lidských práv,

- zlepšení transparentnosti a výkonnosti veřejné správy,

- vytvoření důvěry k zesílení stability v regionu.

20. V oblasti hospodářství a financí bude pro vytvoření oblasti volného obchodu podporou konkurenceschopnosti a usnadnění hospodářského přechodu poskytnuta pomoc zejména v oblasti celních předpisů, pravidel o původu, statistik, norem, jakož i předpisů veterinárního lékařství a právních předpisů, které se týkají ochrany rostlin, jakož i v oblasti bank a burz.

Příslušná opatření budou přijata také v oblasti dopravy, energie (v této oblasti bude Energetické fórum Evropa – Středozemní moře sloužit jako nástroj koordinace), telekomunikací a informační technologie, regionální spolupráce, cestovního ruchu, životního prostředí, vědy a technologie, vody a rybářství. Také síť spolupráce výzkumných a vývojových středisek a hospodářských činitelů bude podporována, aby se usnadnila výměna know-how a rozvoj společných podniků a obchodních možností.

21. V sociální a kulturní oblasti budou na vysokých školách, ve sdělovacích prostředcích, na územních samosprávných celcích, v technologiích a v jiných oblastech společného zájmu prováděny decentralizované programy výměn mezi občanskými společnostmi Evropské unie a středomořskými partnery.

Dále se budou v rámci evropsko-středomořského partnerství brát v úvahu opatření, jako jsou dialogy, projekty společného zájmu nebo vytvoření sítí, aby se podpořily územní samosprávné celky, kulturní dialog, sdělovací prostředky, výměna mládeže a výměna mezi občanskými společnostmi. Výzkum a vývoj technologií, převod technologií, informační a komunikační činnosti budou uplatněním moderních informačních technologií posíleny.

Konečně může být poskytnuta technická pomoc k boji proti drogám, terorismu a mezinárodní trestné činnosti. Opatření by se mohla týkat výměny informací a zkušeností, slučitelnosti dat a posilování právních systémů.

Pravidelné přezkoumávání a následné hodnocení

22. Komise věnuje nejvyšší pozornost svědomité správě dvoustranných a regionálních programů, jakož i jednotlivým projektům a programům financovaným těmito programy. Bude prováděno jejich pravidelné přezkoumávání a následné hodnocení. Takové analýzy budou zahrnovat posouzení, do jaké míry bylo dosaženo specifických cílů, ekonomické životaschopnosti a poměru nákladů a užitku různých opatření, jakož i jejich přínosu k celkovému evropsko-středomořskému partnerství. Zvláštní pozornost bude věnována otázce, do jaké míry byla v programech a projektech zohledněna hlavní hlediska těchto pokynů. Výsledky těchto analýz budou sděleny členským státům.

[1] Evropská rada v Cannes udělila na svém zasedání dne 12. června 1995 souhlas s celkovým finančním rámcem 4685 milionů ECU pro období 1995 – 1999 třetím zemím Středomoří. Program MEDA s 3424, 5 miliony ECU tvoří největší část. Zbytek se skládá ze zvláštních protokolů zemí a tematických rozpočtových směrů.

--------------------------------------------------