(ES) č. 3073/95Nařízení Rady (ES) č. 3073/95 ze dne 22. prosince 1995, kterým se stanoví standardní jakost rýže

Nařízení Rady (ES) č. 3073/95

ze dne 22. prosince 1995,

kterým se stanoví standardní jakost rýže

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ze dne 22. prosince 1995 o společné organizaci trhu s rýží [1], a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k tomu, že intervenční cena neloupané rýže by měla odpovídat určité standardní jakosti; že tato jakost je stanovena nařízením Rady (EHS) č. 1423/76 ze dne 21. června 1976, kterým se stanoví standardní jakost rýže a zlomkové rýže [2];

vzhledem k tomu, že pokud jde o jakost, je vhodné vzhledem k vývoji poptávky po rýži na trhu Společenství, jakož i obecným zásadám reformy společné organizace trhu, znovu stanovit standardní jakost s přihlédnutím k typickým vlastnostem produkce Společenství, pokud jde o jakost, a také k nejreprezentativnějším jakostem dovážené rýže; že z těchto faktorů a rovněž z dalších faktorů týkajících se reformy společné organizace trhu vyplývá, že by měly být zpřísněny požadavky a měl by být nahrazen režim stanovený uvedeným nařízením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní jakost neloupané rýže, pro niž se stanoví intervenční cena, je definována takto:

a) rýže řádné a uspokojivé obchodní jakosti, bez zápachu;

b) obsah vlhkosti: 14 % v roce 1996/97 a 13 % od roku 1997/98 dále;

c) výnos při zpracování celoomleté rýže: 63 % hmotnostních v celých zrnech (s tolerancí 3 % useknutých zrn), z čehož hmotnostní procentní podíl zrn celoomleté rýže, která jsou snížené jakosti, činí:

| | 1996/97 | 1997/98 a následující |

—křídově bílá zrna neloupané rýže (KN 100610): | | |

—kódů KN 10061027 a KN 10061098 kódů KN jiných než | 2 % | 1,5 % |

—KN 10061027 a KN 10061098 | 2,5 % | 2 % |

—červeně pruhovaná zrna: | 1,00 % | | |

—zrna se skvrnami: | 0,50 % | | |

—zbarvená zrna: | 0,25 % | | |

—žlutá zrna: | 0,02 % | | |

—jantarově žlutá zrna: | 0,05 %. | | |

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení je definice zrn, která jsou snížené jakosti, uvedena v příloze.

Článek 3

Nařízení (EHS) č. 1423/76 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení (EHS) č. 1423/76 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. září 1996.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 1995.

Za Radu

předseda

L. Atienza Serna

[1] Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 18.

[2] Úř. věst. L 166, 25.6.1976, s. 20. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3290/94 (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 105).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

DEFINICE ZRN RÝŽE A ZLOMKOVÉ RÝŽE, KTERÁ JSOU SNÍŽENÉ JAKOSTI

A. Celá zrna:

Zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.

B. Useknutá zrna:

Zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.

C. Zlomková zrna nebo zlomková rýže:

Zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec. Zlomková rýže zahrnuje:

- zlomková zrna velká (části zrn, které jsou rovny nebo delší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),

- zlomková zrna střední (části zrn, které jsou rovny nebo delší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost "velkých zlomkových zrn"),

- zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),

- úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).

D. Zelená zrna:

Zrna, která plně nedozrála.

E. Přirozeně deformovaná zrna:

Za přirozené deformace se považují deformace, ať dědičného původu či nikoli, v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.

F. Křídově bílá zrna:

Zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.

G. Červeně pruhovaná zrna:

Zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.

H. Zrna se skvrnami:

Zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmí mít žlutou nebo tmavou aureolu.

I. Zbarvená zrna:

Zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé, atd.); za skvrny jsou rovněž považována hluboká černá pruhování. Pokud je barva skvrn dostatečně zřetelná (černá, růžová, načervenalá až hnědá), aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.

J. Žlutá zrna:

Zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citrónově žlutého až po oranžově žlutý.

K. Jantarově žlutá zrna:

Zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.

--------------------------------------------------