95/48/ESSměrnice Komise 95/48/ES ze dne 20. září 1995, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 92/21/EHS o hmotnostech a rozměrech motorových vozidel kategorie M1 (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 233, 30.9.1995, s. 73-85 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 20. září 1995 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 20. října 1995 | Nabývá účinnosti: | 20. října 1995 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Směrnice Komise 95/48/ES ze dne 20. září 1995, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 92/21/EHS o hmotnostech a rozměrech motorových vozidel kategorie M1 (Text s významem pro EHP) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na směrnici Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 týkající se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [1], naposledy pozměněnou směrnicí Komise 93/81/EHS [2], a zejména na čl. 13 odst. 2 uvedené směrnice, s ohledem na směrnici Rady 92/21/EHS ze dne 31. března 1992 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hmotností a rozměrů motorových vozidel kategorie M1 [3], a zejména na článek 3 uvedené směrnice, vzhledem k tomu, že směrnice 92/21/EHS je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu EHS schvalování typu zavedeného směrnicí 70/156/EHS; že se proto ustanovení směrnice 70/156/EHS týkající se systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidel vztahují i na směrnici 92/21/EHS; vzhledem k tomu, že se odkazuje na směrnici Rady 77/649/EHS [4], naposledy pozměněnou směrnicí Komise 90/630/EHS [5], která obsahuje postup stanovení vztažného bodu místa k sedění v motorových vozidlech, a v důsledku toho není nutné tento postup opakovat v této směrnici; že se též odkazuje na směrnici Rady 92/23/EHS [6]; vzhledem k tomu, že na základě zkušeností získaných při praktickém uplatňování směrnice 92/21/EHS je třeba upřesnit některá její ustanovení, aby se zajistil jejich jednotný výklad ve všech členských státech; vzhledem k tomu, že bude nezbytné v budoucnu stanovit zvláštní podmínky pro zatížení sedadel, která nejsou konstruována pro dospělého cestujícího nebo neumožňují, aby se na ně posadil; že však definice těchto sedadel a stanovení podmínek zatížení vyžadují další rozbor; že z tohoto důvodu musí být tyto změny odloženy na pozdější dobu; vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku, zřízeného směrnicí 70/156/EHS, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 1. V článku 1 směrnice 92/21/EHS se slova "v příloze I směrnice 70/156/EHS" nahrazují slovy "v příloze II části A směrnice 70/156/EHS". 2. Přílohy směrnice 92/21/EHS se nahrazují přílohami této směrnice a mezi články a přílohu I se vkládá seznam příloh. Článek 2 1. Od 1. ledna 1996 nesmějí členské státy z důvodů týkajících se hmotností a rozměrů - odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro typ motorového vozidla kategorie M1, ani - zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu vozila, pokud tento typ nebo toto vozidlo splňuje požadavky směrnice 92/21/EHS ve znění této směrnice. 2. Od 1. ledna 1997 členské státy - nesmějí již udělit EHS schválení typu a - mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla kategorie M1 z důvodů týkajících se jeho hmotností a rozměrů, pokud tento typ nesplňuje požadavky směrnice 92/21/EHS ve znění této směrnice. Článek 3 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 1996. Neprodleně o tom uvědomí Komisi. 2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 4 Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Článek 5 Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne 20. září 1995. Za Komisi Martin Bangemann člen Komise [1] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. [2] Úř. věst. L 264, 23.10.1993, s. 49. [3] Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 1. [4] Úř. věst. L 267, 19.10.1977, s. 1. [5] Úř. věst. L 341, 6.12.1990, s. 20. [6] Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 95. -------------------------------------------------- SEZNAM PŘÍLOH Příloha I: | Správní ustanovení pro schválení typu Dodatek 1Informační dokumentDodatek 2Certifikát schválení typu | Příloha II: | Oblast působnosti, definice, požadavky DodatekZpůsob ověření hmotností motorových vozidel kategorie M1 | -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO SCHVÁLENÍ TYPU 1. Žádost o EHS schválení typu pro typ vozidla 1.1 Žádost o EHS schválení typu podle čl. 3 odst. 4 směrnice 70/156/EHS pro typ vozidla kategorie M1 z hlediska jeho hmotností a rozměrů podává výrobce. 1.2 Vzor informačního dokumentu je uveden v dodatku 1. 1.3 Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží: 1.3.1 vozidlo představující typ, který má být schválen. 2. EHS schválení typu vozidla 2.1 Jsou-li splněny odpovídající požadavky, udělí se EHS schválení typu podle čl. 4 odst. 3 směrnice 70/156/EHS. 2.2 Vzor certifikátu EHS schválení typu je uveden v dodatku 2. 2.3 Pro každý schválený typ vozidla se přidělí číslo schválení typu podle přílohy VII směrnice 70/156/EHS. Tentýž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla. 3. Úpravy typu a změny schválení typu 3.1 V případě úprav typu schváleného podle této směrnice se použije článek 5 směrnice 70/156/EHS. 4. Shodnost výroby 4.1 Opatření k zajištění shodnosti výroby jsou obecně přijímána v souladu s článkem 10 směrnice 70/156/EHS. Dodatek 1 +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ Dodatek 2 +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ -------------------------------------------------- Dodatek 1 +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ -------------------------------------------------- Dodatek 2 +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE, POŽADAVKY 1. OBLAST PŮSOBNOSTI Tato směrnice se týká hmotností a rozměrů motorových vozidel kategorie M1 podle článku 1. 2. Definice 2.1 Odpovídající definice uvedené v příloze I (včetně poznámek pod čarou) a v příloze II směrnice 70/156/EHS platí i pro tuto směrnici. 2.2 "Hmotností konvenční zátěže" se rozumí hmotnost 75 kg násobená počtem míst k sedění pro cestující (včetně sklopných sedadel) podle údaje výrobce. 2.3 "Hmotností další zátěže" se rozumí rozdíl mezi maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla a hmotností v provozním stavu zvětšenou o hmotnost konvenční zátěže. Hmotnost další zátěže může zahrnovat hmotnost volitelného zařízení, např. posuvné střechy, klimatizace, spojovacího zařízení. 2.4 "Hmotností spojovacího zařízení" se rozumí hmotnost vlastního zařízení a součástí jeho připevnění podle údaje výrobce vozidla. 2.5 "Maximálním statickým svislým zatížením v bodu spojení" se rozumí technicky přípustné svislé zatížení přenášené při stojícím vozidle ojí přívěsu na střed spojovacího zařízení. Toto zatížení musí být stanoveno výrobcem. 2.6 "Přípojnou hmotností" se rozumí hmotnost taženého přívěsu bez hmotnosti odpovídající svislému zatížení v bodě spojení s tažným vozidlem. 2.7 "Sklopným sedadlem" se rozumí pomocné sedadlo určené pro příležitostné použití, které je obvykle sklopeno. 3. Požadavky 3.1 Rozměry 3.1.1 Maximální přípustné rozměry vozidla jsou: 3.1.1.1 Délka: 12000 mm 3.1.1.2 Šířka: 2500 mm 3.1.1.3 Výška: 4000 mm 3.2 Hmotnosti a hmotnosti na nápravu 3.2.1 Součet maximálních technicky přípustných hmotností na nápravu nesmí být menší než maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla. Maximální technicky přípustná hmotnost vozidla nesmí být menší než hmotnost vozidla v provozním stavu plus hmotnost konvenční zátěže. Je-li vozidlo naloženo na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla podle bodů 3.2.2 a 3.2.3, nesmějí hmotnosti na každou z náprav překročit maximální technicky přípustnou hmotnost na dotyčnou nápravu. Jsou-li vozidlo a zároveň i jeho zadní náprava zatíženy na maximální technicky přípustnou hmotnost, nesmí být hmotnost na přední nápravu menší než 30 % maximální technicky přípustné hmotnosti vozidla. 3.2.2 Při ověřování požadavků podle bodu 3.2.1 třetího pododstavce musí být hmotnosti cestujících, zavazadel a další zátěže překračující konvenční zátěž rozloženy tak, jak je uvedeno v dodatku. Způsob ověření hmotností je popsán v dodatku. Je-li vozidlo vybaveno odnímatelnými sedadly, omezí se ověření na stav s maximálním počtem namontovaných sedadel. 3.2.3 Je-li vozidlo určeno k tažení přívěsu, ověří se další dva stavy v souladu s bodem 3.2.1 třetím pododstavcem a s bodem 3.2.2: a) včetně maximální hmotnosti spojovacího zařízení a b) včetně maximální hmotnosti spojovacího zařízení a maximálního statického svislého zatížení v bodu spojení s přívěsem. Pro účely pozdějšího ověřování: 3.2.3.1 Maximální technicky přípustná hmotnost na zadní nápravu (nápravy) nesmí být překročena o více než 15 % a maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla nesmí být překročena o více než 10 % nebo o 100 kg, podle toho, která hodnota je nižší; to platí pouze pro toto konkrétní použití vozidla, pokud je provozní rychlost omezena na 100 km/h nebo méně. 3.2.3.2 Výše uvedené zvýšené hmotnosti se neberou v úvahu při jiném schvalování typu než podle této směrnice, není-li v dané směrnici výslovně uvedeno jinak. 3.2.3.3 Výrobce uvede v příručce uživatele všechna omezení rychlostí, která se týkají bodu 3.2.3.1, nebo jiné provozní podmínky. 3.2.4 Jestliže výrobce vozidla vybavuje vozidlo spojovacím zařízením, je povinen na něm nebo v jeho blízkosti na vozidle vyznačit maximální přípustné statické svislé zatížení působící v bodu spojení. 3.3 Přípojná hmotnost a statické svislé zatížení spojovacího zařízení 3.3.1 Maximální technicky přípustnou přípojnou hmotnost určuje výrobce. 3.3.1.1 Přípojná hmotnost vozidla určeného k tažení přívěsu vybaveného zařízením pro provozní brzdění (při výpočtu přípojné hmotnosti se nebere v úvahu překročení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla podle bodu 3.2.3.1): 3.3.1.1.1 Maximální přípustná přípojná hmotnost je nižší hodnotou z těchto hodnot: a) maximální technicky přípustná přípojná hmotnost stanovená na základě konstrukce vozidla nebo pevnosti mechanického spojovacího zařízení nebo b) maximální technicky přípustná hmotnost tažného vozidla (motorového vozidla) nebo u terénního vozidla podle směrnice 70/156/EHS 1,5násobek této hmotnosti. 3.3.1.1.2 Maximální technicky přípustná hmotnost přívěsu však nesmí být v žádném případě větší než 3500 kg. 3.3.1.2 Přípojná hmotnost vozidla určeného k tažení přívěsu bez zařízení pro provozní brzdění: 3.3.1.2.1 Přípustná přípojná hmotnost je maximální technicky přípustná přípojná hmotnost nebo polovina hmotnosti tažného vozidla v provozním stavu, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. 3.3.1.2.2 Maximální technicky přípustná hmotnost přívěsu nesmí být v žádném případě větší než 750 kg. 3.3.2 Technicky přípustné statické svislé zatížení spojovacího zařízení určuje výrobce; toto zatížení nesmí být menší, než odpovídá 4 % maximální přípustné přípojné hmotnosti, a menší než 25 kg. Výrobce je povinen v příručce uživatele určit maximální přípustné statické svislé zatížení spojovacího zařízení, body upevnění spojovacího zařízení na motorovém vozidle a maximální přípustný převis spojovacího zařízení. 3.3.3 Motorové vozidlo táhnoucí přívěs musí být schopno pětkrát během pěti minut rozjet jízdní soupravu naloženou na svou maximální hmotnost do svahu o stoupání nejméně 12 %. 3.4 Maximální počet míst k sedění pro cestující stanovený výrobcem nesmí záviset na tom, zda vozidlo táhne, nebo netáhne přívěs. Dodatek Způsob ověřování hmotností a hmotností na nápravu motorových vozidel kategorie M1 1. Hmotnost vozidla se ověřuje tímto způsobem: 1.1 nenaložené vozidlo, tj. vozidlo v provozním stavu podle bodu 2.6 dodatku 1 k příloze I, avšak bez řidiče. U obytných automobilů se bere v úvahu též hmotnost odpovídající nádržím na čerstvou vodu a zásobním nádržím plynu naplněným na 90 % objemu; 1.2 plně naložené vozidlo (za podmínek podle bodů 3.2.1 a 3.2.3 přílohy II) na základě výpočtu, přičemž se berou v úvahu tyto okolnosti: - je-li sedadlo přestavitelné, musí být posunuto do krajní zadní obvyklé polohy pro řízení nebo sedění určené výrobcem, přičemž se bere v úvahu pouze podélné nastavení sedadla; sedadla používaná jinak než jako běžná sedadla pro řízení a sedění se neuvažují. V případě dalších možností seřízení sedadla (výškové seřízení, úhlové seřízení, seřízení opěradla apod.) se zvolí poloha určená výrobcem vozidla. V případě odpružených sedadel musí být sedadlo aretováno v obvyklé poloze pro jízdu podle pokynu výrobce; - v úvahu se berou tyto hmotnosti: - hmotnost každého cestujícího 68 kg (včetně řidiče) - hmotnost zavazadla každého cestujícího 7 kg (včetně řidiče) - hmotnost každého cestujícího působí svisle v bodu ležícím u podélně seřiditelného sedadla 100 mm před R-bodem [1] a u všech ostatních sedadel 50 mm před R-bodem [2]. Hmotnost zavazadla každého cestujícího představuje svislá síla, která prochází středem průmětu do vodorovné roviny maximální využitelné délky zavazadlového prostoru ležící ve střední podélné rovině vozidla. V případě vozidla pro zvláštní účely se působiště hmotnosti zavazadel zvolí podle určení výrobce se souhlasem technické zkušebny; - jakákoli zátěž překračující konvenční zátěž se rozloží podle určení výrobce se souhlasem technické zkušebny, přičemž se bere v úvahu různá úroveň výbavy vozidla a její hmotnost a umístění; - v případě obytného automobilu musí být hmotnost další zátěže rovna nejméně (10 kg × N) + (10 kg × L), kde L je celková délka obytného automobilu a N je počet cestujících včetně řidiče podle údajů výrobce. Hmotnost další zátěže se rozloží po všech zavazadlových prostorech podle údajů výrobce a se souhlasem technické zkušebny. 1.3 Jednotlivé hmotnosti a hmotnosti na nápravu se určují podle tabulky: +++++ TIFF +++++ 2. Výsledky ověření (Je-li v bodech 2.8 a 2.9 informačního dokumentu uvedena více než jedna hodnota, musí se výsledky ověřit pro každou hodnotu.) Výsledky se považují za vyhovující, jestliže: - hmotnosti a hmotnosti na nápravu nenaloženého vozidla (sloupec a)) odpovídají s odchylkou ± 5 % hmotnostem udaným výrobcem (v tomto případě se hodnota hmotnosti udaná výrobcem použije pro výpočet hmotností ve sloupcích b) a c)), - hmotnosti a hmotnosti na nápravu ověřené pro stavy uvedené ve sloupcích b) a c) nepřekračují maximální přípustné hmotnosti udané výrobcem, - jsou splněny požadavky uvedené ve čtvrtém odstavci bodu 3.2.1 přílohy II, - hmotnosti a hmotnosti na nápravu udané výrobcem jsou v souladu s únosností pneumatik určených pro dotyčné motorové vozidlo, přičemž se berou v úvahu omezení rychlosti pro tažné vozidlo podle bodu 3.7.3 přílohy IV směrnice 92/23/EHS. [1] Stanovení R-bodu podle přílohy III směrnice 77/649/EHS. [2] Stanovení R-bodu podle přílohy III směrnice 77/649/EHS. -------------------------------------------------- Dodatek Způsob ověřování hmotností a hmotností na nápravu motorových vozidel kategorie M1 1. Hmotnost vozidla se ověřuje tímto způsobem: 1.1 nenaložené vozidlo, tj. vozidlo v provozním stavu podle bodu 2.6 dodatku 1 k příloze I, avšak bez řidiče. U obytných automobilů se bere v úvahu též hmotnost odpovídající nádržím na čerstvou vodu a zásobním nádržím plynu naplněným na 90 % objemu; 1.2 plně naložené vozidlo (za podmínek podle bodů 3.2.1 a 3.2.3 přílohy II) na základě výpočtu, přičemž se berou v úvahu tyto okolnosti: - je-li sedadlo přestavitelné, musí být posunuto do krajní zadní obvyklé polohy pro řízení nebo sedění určené výrobcem, přičemž se bere v úvahu pouze podélné nastavení sedadla; sedadla používaná jinak než jako běžná sedadla pro řízení a sedění se neuvažují. V případě dalších možností seřízení sedadla (výškové seřízení, úhlové seřízení, seřízení opěradla apod.) se zvolí poloha určená výrobcem vozidla. V případě odpružených sedadel musí být sedadlo aretováno v obvyklé poloze pro jízdu podle pokynu výrobce; - v úvahu se berou tyto hmotnosti: - hmotnost každého cestujícího 68 kg (včetně řidiče) - hmotnost zavazadla každého cestujícího 7 kg (včetně řidiče) - hmotnost každého cestujícího působí svisle v bodu ležícím u podélně seřiditelného sedadla 100 mm před R-bodem [1] a u všech ostatních sedadel 50 mm před R-bodem [2]. Hmotnost zavazadla každého cestujícího představuje svislá síla, která prochází středem průmětu do vodorovné roviny maximální využitelné délky zavazadlového prostoru ležící ve střední podélné rovině vozidla. V případě vozidla pro zvláštní účely se působiště hmotnosti zavazadel zvolí podle určení výrobce se souhlasem technické zkušebny; - jakákoli zátěž překračující konvenční zátěž se rozloží podle určení výrobce se souhlasem technické zkušebny, přičemž se bere v úvahu různá úroveň výbavy vozidla a její hmotnost a umístění; - v případě obytného automobilu musí být hmotnost další zátěže rovna nejméně (10 kg × N) + (10 kg × L), kde L je celková délka obytného automobilu a N je počet cestujících včetně řidiče podle údajů výrobce. Hmotnost další zátěže se rozloží po všech zavazadlových prostorech podle údajů výrobce a se souhlasem technické zkušebny. 1.3 Jednotlivé hmotnosti a hmotnosti na nápravu se určují podle tabulky: +++++ TIFF +++++ 2. Výsledky ověření (Je-li v bodech 2.8 a 2.9 informačního dokumentu uvedena více než jedna hodnota, musí se výsledky ověřit pro každou hodnotu.) Výsledky se považují za vyhovující, jestliže: - hmotnosti a hmotnosti na nápravu nenaloženého vozidla (sloupec a)) odpovídají s odchylkou ± 5 % hmotnostem udaným výrobcem (v tomto případě se hodnota hmotnosti udaná výrobcem použije pro výpočet hmotností ve sloupcích b) a c)), - hmotnosti a hmotnosti na nápravu ověřené pro stavy uvedené ve sloupcích b) a c) nepřekračují maximální přípustné hmotnosti udané výrobcem, - jsou splněny požadavky uvedené ve čtvrtém odstavci bodu 3.2.1 přílohy II, - hmotnosti a hmotnosti na nápravu udané výrobcem jsou v souladu s únosností pneumatik určených pro dotyčné motorové vozidlo, přičemž se berou v úvahu omezení rychlosti pro tažné vozidlo podle bodu 3.7.3 přílohy IV směrnice 92/23/EHS. [1] Stanovení R-bodu podle přílohy III směrnice 77/649/EHS. [2] Stanovení R-bodu podle přílohy III směrnice 77/649/EHS. --------------------------------------------------