93/38/EHSSměrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

Publikováno: Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 84-138 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 14. června 1993 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. července 1993 Nabývá účinnosti: 1. července 1993
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2004/17/ES Pozbývá platnosti: 30. dubna 2004
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 93/38/EHS

ze dne 14. června 1993

o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na poslední větu čl. 57 odst. 2, články 66, 100a a 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

ve spolupráci s Evropským parlamentem [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

(1) vzhledem k tomu, že je třeba učinit opatření k postupnému vytvoření vnitřního trhu do 31. prosince 1992; že vnitřní trh představuje oblast bez vnitřních hranic, v níž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu;

(2) vzhledem k tomu, že omezení volného pohybu zboží a možnosti poskytovat služby týkající se zakázek zadávaných v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy, a telekomunikací jsou podle článků 30 a 59 Smlouvy o EHS zakázána;

(3) vzhledem k tomu, že článek 97 Smlouvy o Euratomu zakazuje jakákoli omezení založená na státní příslušnosti, pokud jde o společnosti podléhající soudní pravomoci členského státu, které projeví přání podílet se ve Společenství na výstavbě jaderných zařízení vědecké nebo průmyslové povahy nebo zde poskytovat s tím související služby;

(4) vzhledem k tomu, že tyto cíle také vyžadují koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek používaných zadavateli působícími v těchto odvětvích;

(5) vzhledem k tomu, že Bílá kniha o dotvoření vnitřního trhu obsahuje akční program a časový plán pro otevření trhů veřejných zakázek, které jsou v současné době vyňaté ze směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce [4] a ze směrnice Rady 77/62/EHS ze dne 21. prosince 1976 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky [5];

(6) vzhledem k tomu, že Bílá kniha o dotvoření vnitřního trhu také obsahuje akční program a časový plán pro otevření trhů veřejných zakázek na poskytování služeb;

(7) vzhledem k tomu, že k takto vyňatým odvětvím patří vodní hospodářství, energetika a doprava, a pokud jde o směrnici 77/62/EHS, telekomunikace;

(8) vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro jejich vynětí bylo to, že poskytovatelé těchto služeb jsou v některých případech veřejnoprávní a v jiných soukromoprávní subjekty;

(9) vzhledem k tomu, že je třeba zajistit skutečné otevření trhu a přiměřenou rovnováhu při používání pravidel pro zadávání veřejných zakázek v těchto odvětvích, musí být tyto subjekty, jež mají být zahrnuty, vymezeny na jiném základě než odkazem na jejich právního postavení;

(10) vzhledem k tomu, že problémy, které je třeba řešit v těchto čtyřech odvětvích, mají obdobnou povahu a proto mohou být upraveny jedním právním nástrojem;

(11) vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů, proč subjekty působící v těchto odvětvích nenakupují na základě soutěže na úrovni Společenství, je uzavřená povaha trhů, na kterých působí, což je dáno existencí zvláštních a výlučných práv udělovaných vnitrostátními orgány, která se týkají dodávek do sítí, poskytování nebo provozu sítí pro zajištění dotyčných služeb, využití geografické oblasti pro určitý účel, poskytování a provozování veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb;

(12) vzhledem k tomu, že další důležitý důvod, proč v těchto odvětvích neexistuje soutěž na úrovni Společenství, spočívá v tom, že existují různé způsoby, kterými mohou vnitrostátní orgány ovlivnit chování zadavatelů, včetně majetkové účasti a zastoupení ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech zadavatelů;

(13) vzhledem k tomu, že tato směrnice se nevztahuje na činnosti zadavatelů, kteří nepůsobí v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací nebo kteří v těchto odvětvích sice působí, avšak jsou přímo vystaveni konkurenčním silám na trzích, na které je přístup neomezený;

(14) vzhledem k tomu, že je vhodné, aby tito zadavatelé používali při svých činnostech v odvětví vodního hospodářství společné postupy při zadávání zakázek; že pokud se týká činností v oblasti projektování vodohospodářských staveb, zavlažování, odvodňování půdy, čištění a úpravy odpadních vod, vztahovaly se na určité zadavatele dosud směrnice 71/305/EHS a 77/62/EHS;

(15) vzhledem k tomu, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek navržená pro dodávky zboží nejsou vhodná pro nákup vody, protože je třeba získávat vodu ze zdrojů v blízkosti místa, kde bude použita;

(16) vzhledem k tomu, že pokud jsou splněny určité podmínky, může využití geografické oblasti za účelem průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv podléhat alternativním úpravám, které umožní dosažení téhož cíle – otevření trhů veřejných zakázek; že Komise musí zajistit, aby členské státy, které využívají těchto alternativních úprav, tyto podmínky dodržovaly;

(17) vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že do roku 1992 navrhne opatření pro odstranění překážek přeshraniční výměny elektřiny; že pravidla pro zadávání veřejných zakázek navržená pro dodávky zboží by neumožnila překonat stávající překážky při nákupech energie a paliv v energetice; že tudíž není vhodné, aby se na takové nákupy vztahovala tato směrnice, i když je třeba mít na paměti, že toto vynětí bude muset být znovu přezkoumáno Radou na základě zprávy a odpovídajících návrhů Komise;

(18) vzhledem k tomu, že nařízení (EHS) č. 3975/87 [6] a (EHS) č. 3976/87 [7], směrnice 87/601/EHS [8] a rozhodnutí 87/602/EHS [9] jsou určeny k zavedení hospodářské soutěž mezi subjekty poskytujícími leteckou dopravu veřejnosti, a proto není zatím vhodné, aby se tato směrnice na tyto subjekty vztahovala, ačkoli později by měla být situace, pokud jde o hospodářskou soutěž, s ohledem na dosažený pokrok přehodnocena;

(19) vzhledem k tomu, že kvůli soutěži existující v námořní dopravě ve Společenství by nebylo vhodné, aby většina zakázek v tomto odvětví podléhala podrobným postupům; že situace lodních dopravců provozujících námořní trajekty by měla podléhat kontrole; že určité pobřežní a říční trajektové služby provozované veřejnoprávními subjekty by neměly být nadále vyňaty z působnosti směrnic 71/305/EHS a 77/62/EHS;

(20) vzhledem k tomu, že je vhodné usnadnit dodržování ustanovení týkajících se činností, na které se tato směrnice nevztahuje;

(21) vzhledem k tomu, že pravidla pro zadávání zakázek na služby by měla být co nejvíce podobná pravidlům pro zadávání zakázek na stavební práce a dodávky uvedeným v této směrnici;

(22) vzhledem k tomu, že je třeba se vyvarovat překážek volného pohybu služeb; že poskytovatelé služeb proto mohou být buď fyzické, nebo právnické osoby; že tato směrnice však není na vnitrostátní úrovni na újmu použití předpisů týkajících se podmínek výkonu činnosti nebo povolání, za předpokladu, že jsou slučitelné s právem Společenství;

(23) vzhledem k tomu, že pro účely použití procesních pravidel a účely kontroly jsou služby nejlépe charakterizovány tím, že se rozdělí do kategorií, které odpovídají určitým položkám všeobecné klasifikace; že přílohy XVI A a XVI B této směrnice odkazují na nomenklaturu CPC Spojených národů (Central Product Classification), že tato nomenklatura bude v budoucnu pravděpodobně nahrazena nomenklaturou Společenství; že je nezbytné přijmout příslušná ustanovení pro možné přizpůsobení odkazů na nomenklaturu CPC v přílohách XVI A a XVI B;

(24) vzhledem k tomu, že na poskytování služeb se tato směrnice vztahuje, pouze pokud je založeno na smlouvách; že na poskytování služeb na jiném základě například právních a správních předpisech nebo pracovních smlouvách se tato směrnice nevztahuje;

(25) vzhledem k tomu, že podle článku 103f Smlouvy o EHS je podpora výzkumu a vývoje prostředkem posílení vědecké a technické základny evropského průmyslu a otevření veřejných zakázek k tomuto cíli přispěje; že příspěvky na financování programů výzkumu by neměly být předmětem této směrnice; že zakázky na služby týkající se výzkumu a vývoje, jiné než ty, ze kterých vzniká prospěch výlučně zadavateli k využití při vlastní činnosti, za předpokladu, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem, nejsou proto předmětem této směrnice;

(26) vzhledem k tomu, že smlouvy za účelem nabytí nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí mají zvláštní charakter, který činí použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nevhodným;

(27) vzhledem k tomu, že rozhodčí a smírčí řízení obvykle poskytují subjekty nebo jednotlivci, kteří jsou odsouhlaseni nebo vybíráni způsobem, který nemůže být upraven pravidly pro zadávání veřejných zakázek;

(28) vzhledem k tomu, že zakázky na služby, na které se vztahuje tato směrnice, nezahrnují zakázky na vydávání, nákup, prodej nebo převod cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů;

(29) vzhledem k tomu, že tato směrnice by se neměla vztahovat na veřejné zakázky, které jsou prohlášeny za tajné nebo se mohou dotýkat základních bezpečnostních zájmů státu nebo jsou zadávány podle jiných pravidel stanovených stávajícími mezinárodními dohodami nebo mezinárodními organizacemi;

(30) vzhledem k tomu, že zakázky, pro které existuje jediný výhradní dodavatel, mohou za jistých podmínek být zcela nebo částečně vyňaty z působnosti této směrnice;

(31) vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní závazky Společenství nebo členských států nesmí být nepříznivě ovlivněny ustanoveními této směrnice;

(32) vzhledem k tomu, že je vhodné vyloučit určité zakázky na služby, zadávané přidruženému podniku, jehož hlavní činností v oblasti služeb je poskytování takových služeb skupině, jejíž je součástí, a nikoli nabízení těchto služeb na trhu;

(33) vzhledem k tomu, že úplné použití této směrnice musí být na přechodnou dobu omezeno na zadávání zakázek na ty služby, kde její ustanovení umožní, aby se v plné míře realizoval přeshraniční obchod; že zakázky na jiné služby je nutno po určitou dobu sledovat, než dojde k rozhodnutí o plném použití této směrnice; že průběh tohoto sledování je třeba stanovit touto směrnicí; a že by zároveň měl umožnit všem zájemcům obdržet příslušné informace;

(34) vzhledem k tomu, že požaduje-li se pro účast v zadávacím řízení nebo veřejné soutěži na projekt doklad o zvláštní odborné způsobilosti, platí příslušné předpisy Společenství o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci;

(35) vzhledem k tomu, že výrobky, stavební práce a služby musí být popsány odkazem na evropské specifikace; že v zájmu zabezpečení toho, že výrobek, stavební práce nebo služba splňuje účel zamýšlený zadavatelem, může být tento odkaz doplněn specifikacemi, které nemění povahu technického řešení nebo řešení stanovených evropskými specifikacemi;

(36) vzhledem k tomu, že zásady rovnocennosti a vzájemného uznávání vnitrostátních norem, technických specifikací a výrobních postupů jsou použitelné v oblasti působnosti této směrnice;

(37) vzhledem k tomu, že podnikům ze Společenství by měl být umožněn přístup k zakázkám na služby ve třetích zemích; že Společenství by se mělo snažit napravit každou situaci, kdy je tento přístup podle práva či fakticky omezen; a že za jistých podmínek, by mělo být možné učinit opatření týkající se přístupu k zakázkám na služby, na které se vztahuje tato směrnice, pro dané podniky ze třetí země nebo pro nabídky, které z této země pocházejí;

(38) vzhledem k tomu, že pokud zadavatelé společnou dohodou s uchazeči určí lhůty pro obdržení nabídek, musí dodržovat zásadu nediskriminace; a že nedojde-li k dohodě, je nezbytné přijmout vhodná ustanovení;

(39) vzhledem k tomu, že by se mohlo ukázat užitečným zabezpečit větší transparentnost požadavků na bezpečnosti práce a pracovní podmínky, které platí ve členském státě, ve kterém se práce provádějí;

(40) vzhledem k tomu, že je vhodné, aby vnitrostátní pravidla pro zadávání veřejných zakázek byla přizpůsobeny požadavkům regionálního rozvoje, tak aby odpovídala cílům Společenství a byla v souladu se zásadami Smlouvy o EHS;

(41) vzhledem k tomu, že zadavatelé nemohou odmítnout mimořádně nízké nabídky dříve, než písemně požádají o vysvětlení podstatných částí nabídky;

(42) vzhledem k tomu, že do určité míry by měla být dána přednost nabídce ze Společenství, pokud jsou podány rovnocenné nabídky i ze třetích zemí;

(43) vzhledem k tomu, že tato směrnice neovlivňuje postavení Společenství v jakýchkoli současných nebo budoucích mezinárodních jednáních;

(44) vzhledem k tomu, že na základě výsledků těchto mezinárodních jednání by se tato směrnice mohla na základě rozhodnutí Rady rozšířit na nabídky ze třetích zemí;

(45) vzhledem k tomu, že pravidla, která mají zadavatelé použít, by měla vytvořit rámec pro zdravou obchodní praxi a měla by být co nejvíce pružná;

(46) vzhledem k tomu, že jako protějšek takové pružnosti musí být v zájmu vzájemné důvěry zajištěna minimální úroveň transparentnosti a přijaty vhodné způsoby zajišťující kontrolu použití této směrnice;

(47) vzhledem k tomu, že je nezbytné upravit směrnice 71/305/EHS a 77/62/EHS, aby byly přesně stanoveny oblasti působnosti; že oblast působnosti směrnice 71/305/EHS by neměla být s výjimkou zakázek v odvětví vodního hospodářství a telekomunikací omezena; že oblast působnosti směrnice 71/62/EHS by neměla být s výjimkou určitých zakázek v odvětví vodního hospodářství omezena; že oblast působnosti směrnic 71/305/EHS a 77/62/EHS by však neměla být rozšířena na zakázky zadané pozemním, leteckým a námořním dopravcům a dopravcům na příbřežních a vnitrozemských vodních cestách, kteří, i když vykonávají hospodářskou činnost průmyslové nebo obchodní povahy, patří ke státní správě; že však na některé zakázky zadané pozemním, leteckým a námořním dopravcům a dopravcům na příbřežních a vnitrozemských vodních cestách, kteří patří ke státní správě a jsou prováděny pouze z důvodu veřejné služby, by se tyto směrnice měly vztahovat;

(48) vzhledem k tomu, že tato směrnice by měla být s ohledem na nabyté zkušenosti přezkoumána;

(49) vzhledem k tomu, že otevření zakázek v oblasti působnosti této směrnice by mohlo mít nepříznivý vliv na hospodářství Španělského království; že na hospodářství Řecké republiky a Portugalské republiky budou kladeny ještě větší nároky; že je proto vhodné, aby těmto členským státům byly stanoveny přiměřené dodatečné lhůty pro provedení této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Pro účely této směrnice se:

1. "orgány veřejné moci" rozumějí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány nebo veřejnoprávními subjekty.

Subjekt je považován za veřejnoprávní, pokud:

- je zřízen za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá obchodní nebo průmyslovou povahu,

- má právní subjektivitu a

- je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány, nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídicím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

2. "veřejným podnikem" rozumí jakýkoliv podnik, ve kterém orgány veřejné moci mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě jejich vlastnictví podniku, majetkové účasti nebo předpisů, kterými je upraven. Dominantní vliv orgánů veřejné moci se předpokládá, pokud tyto orgány, přímo nebo nepřímo, ve vztahu k podniku:

- vlastní většinu upsaného základního jmění podniku, nebo

- mají většinu hlasovacích práv vyplývajících z podílů na podniku, nebo

- mohou jmenovat více než polovinu členů správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku;

3. "přidruženým podnikem" rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy [10], nebo, v případě zadavatelů, na které se výše uvedená směrnice nevztahuje, jakýkoliv podnik, ve kterém může zadavatel přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv ve smyslu odstavce 2 nebo který může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem nebo který, společně se zadavatelem, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku, v důsledku vlastnictví, majetkové účasti nebo předpisů, jimiž je upraven;

4. "zakázkami na dodávky, stavební práce a služby" rozumějí zakázky sjednané písemně úplatnou smlouvou mezi jedním ze zadavatelů uvedených v článku 2 a dodavatelem, zhotovitelem nebo poskytovatelem služeb, a jejichž předmětem je:

a) v případě zakázek na dodávky – koupě, koupě najaté věci, koupě na splátky nebo nájem výrobků, s předkupním právem nebo bez tohoto práva;

b) v případě zakázek na stavební práce – buď provedení, nebo jak provedení, tak projekt nebo realizace stavebních nebo konstrukčních činností uvedených v příloze XI. Tyto zakázky mohou navíc zahrnovat dodávky a služby nezbytné pro jejich provedení;

c) v případě zakázek na služby – jakýkoli jiný předmět než ty, které jsou uvedeny v písmenech a) a b) a s výjimkou:

i) smluv o nabytí nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv s nimi spojených financovaných různými způsoby; avšak smlouvy o finančních službách uzavřené jakoukoliv formou současně, dříve nebo později, než je uzavřena kupní či nájemní smlouva, se touto směrnicí řídí;

ii) zakázek na telefonní služby, dálnopis, mobilní telefony, pagingové a družicové služby;

iii) zakázek na rozhodčí a smírčí služby;

iv) smluv o vydávání, prodeji, nákupu nebo převodu cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů;

v) pracovních smluv;

vi) zakázek na služby ve výzkumu a vývoji, z nichž výsledky nepřipadají výlučně zadavateli k využití při vlastní činnosti za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem.

Zakázky, které zahrnují jak poskytování služeb tak dodávky jsou považovány za zakázky na dodávky, pokud celková hodnota dodávek je vyšší než hodnota služeb, na které se zakázka vztahuje;

5. "rámcovou dohodou" rozumí dohoda mezi jedním ze zadavatelů ve smyslu článku 2 a jedním nebo více dodavateli, zhotoviteli nebo poskytovateli služeb, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období;

6. "uchazečem" rozumí dodavatel, zhotovitel nebo poskytovatel služeb, který podává nabídku a "zájemcem" rozumí osoba, která se uchází o výzvu k účasti v omezeném nebo vyjednávacím řízení; poskytovatelé služeb mohou být buď fyzické nebo právnické osoby, včetně zadavatelů ve smyslu článku 2;

7. "otevřenými, omezenými a vyjednávacími řízeními" rozumějí řízení při zadávání zakázek použitá zadavateli, ve kterém:

a) v případě "otevřených řízení" mohou všichni dodavatelé, zhotovitelé nebo poskytovatelé služeb, kteří mají zájem, podat nabídku;

b) v případě "omezených řízení" mohou podat nabídku pouze zájemci, které vyzve zadavatel;

c) v případě "vyjednávacích řízení" zadavatel konzultuje dodavatele, zhotovitele nebo poskytovatele služeb podle svého výběru a vyjedná podmínky zakázky s jedním nebo více z nich;

8. "technickými specifikacemi" rozumějí technické požadavky obsažené zejména v zadávací dokumentaci, které definují stavební práce, materiály, výrobky, dodávky nebo služby a umožňující, aby stavební práce, materiály, výrobky, dodávky nebo služby byly objektivně popsány takovým způsobem, který splňuje účel zamýšlený zadavatelem. Tyto technické požadavky mohou zahrnovat jakost, výkon, bezpečnost nebo rozměry, stejně jako požadavky na materiál, výrobek, dodávku nebo službu, týkající se zajištění jakosti, terminologie, symbolů, testování a testovacích metod, balení, značení nebo štítkování. V případě zakázek na stavební práce mohou také zahrnovat pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, inspekci a podmínky pro převzetí staveb, konstrukční metody a postupy a všechny ostatní technické podmínky, které je zadavatel schopen předepsat podle obecných nebo zvláštních předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo stavební díly použité na těchto stavbách;

9. "normou" rozumí technická specifikace schválená uznaným normalizačním subjektem pro opakované a trvalé použití, jejíž dodržování v podstatě povinné není;

10. "evropskou normou" rozumí norma schválená Evropským výborem pro normalizaci (CEN) nebo Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) jako "evropská norma (EN)" nebo "harmonizační dokument (HD)" podle obecných pravidel těchto organizací, nebo Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) podle jeho vlastních předpisů jako "evropská telekomunikační norma (ETS)";

11. "obecnou technickou specifikací" rozumí technická specifikace vypracovaná v souladu s postupem uznávaným členskými státy s cílem sjednotit její použití ve všech členských státech a zveřejněná v Úředním věstníku Evropských společenství;

12. "evropským technickým schválením" rozumí příznivé technické hodnocení vhodnosti výrobku k použití pro určitý účel, založené na splnění základních požadavků na stavební práce, pomocí podstatných znaků výrobku a určených podmínek použití a užití stanovených směrnicí Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků [11]. Evropské technické schválení vydává schvalovací orgán určený pro tento účel členským státem;

13. "evropskou specifikací" rozumí obecná technická specifikace, evropské technické schválení nebo vnitrostátní norma provádějící evropské normy;

14. "veřejnou telekomunikační sítí" rozumí veřejná telekomunikační infrastruktura, kterou mohou být přenášeny signály mezi definovanými koncovými body sítě po drátě, pomocí mikrovln, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

"koncovým bodem sítě" rozumí všechna fyzická spojení a jejich technické specifikace přístupu, které tvoří součást veřejné telekomunikační sítě a jsou nezbytné pro přístup k této veřejné síti a fungující komunikaci uvnitř této sítě;

15. "veřejnými telekomunikačními službami" rozumějí telekomunikační služby, jejichž poskytováním členský stát výslovně pověřil jednu nebo více telekomunikačních organizací;

"telekomunikačními službami" rozumějí služby, jejichž poskytování spočívá zcela nebo zčásti v přenosu a směrování signálů po veřejné telekomunikační síti pomocí telekomunikačních procesů s výjimkou vysílání rádia a televize;

16. "veřejnými soutěžemi na projekt" rozumějí ta vnitrostátní řízení, která zadavateli umožňují získat zejména v oblasti architektury, stavebního inženýrství či počítačového zpracování dat, plán nebo projekt vybraný porotou na základě soutěže s udílením nebo bez udílení cen.

Článek 2

1. Tato směrnice se vztahuje na zadavatele, kteří:

a) jsou orgány veřejné moci nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v odstavci 2;

b) pokud nejsou orgány veřejné moci nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností jakoukoliv z těch, které jsou uvedeny v odstavci 2 nebo jejich kombinaci a působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených příslušným orgánem členského státu.

2. Činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, jsou:

a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí:

i) pitné vody, nebo

ii) elektřiny, nebo

iii) plynu nebo tepla,

nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem;

b) využívání geografické oblasti za účelem:

i) průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

ii) poskytování zařízení letiště, námořního nebo vnitrozemského přístavu a jiného terminálu pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách;

c) provozování sítí poskytujících služby veřejnosti v odvětví železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.

Pokud se týká dopravních služeb, je síť považována za existující tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu; například podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici nebo četnost služeb;

d) poskytování nebo provoz veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytování jedné nebo více veřejných telekomunikačních služeb.

3. Pro účely odst. 1 písm. b) se zvláštními nebo výlučnými právy rozumějí práva vyplývající z oprávnění udělených příslušnými orgány daného členského státu na základě právního nebo správního aktu, jejichž výsledkem je vyhrazení určité činnosti uvedené v odstavci 2 jednomu nebo více zadavatelům.

Zadavatel je považován za osobu požívající zvláštní nebo výlučná práva, zejména pokud:

a) při výstavbě sítí nebo zařízení uvedených v odstavci 2 může využít řízení o vyvlastnění nebo práva užívání nebo může umístit zařízení sítě na, pod nebo nad veřejnou komunikaci;

b) v případě podle odst. 2 písm. a) zásobuje pitnou vodou, elektrickým proudem, plynem nebo teplem síť, která je provozována zadavatelem požívajícím zvláštní nebo výlučná práva udělená příslušným orgánem daného členského státu.

4. Poskytování veřejné autobusové dopravy se nepovažuje za činnost ve smyslu odst. 2 písm. c), pokud mohou jiné subjekty volně poskytovat tyto služby, buď obecně, nebo pouze ve vymezené geografické oblasti, za stejných podmínek jako dotyční zadavatelé.

5. Dodávky pitné vody, elektrického proudu, plynu nebo tepla do sítí, které zásobují veřejnost prostřednictvím zadavatele, který není orgánem veřejné moci, se nepovažují za činnost ve smyslu odst. 2 písm. a), pokud:

a) v případě pitné vody nebo elektrického proudu:

- pitná voda nebo elektrický proud jsou vyráběny dotyčným zadavatelem, protože jejich spotřeba je nezbytná pro výkon činností, které nejsou uvedeny v odstavci 2, a

- dodávky do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě dotyčného zadavatele a nepřesáhly 30 % průměru celkové výroby pitné vody nebo elektrické energie zadavatele za předchozí tři roky, včetně probíhajícího roku;

b) v případě plynu nebo tepla:

- výroba plynu nebo tepla dotyčným zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem výkonu činnosti, která není uvedena v odstavci 2, a

- dodávka do veřejné sítě je určena pouze pro hospodářské využití takové výroby a neobnáší více než 20 % průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku.

6. Zadavatelé uvedení v přílohách I až X splňují kritéria uvedená výše. Aby se zajistilo, že seznamy jsou co nejvíce vyčerpávající, oznámí členské státy Komisi změny ve svých seznamech. Komise přezkoumá přílohy I až X podle postupu uvedeného v článku 40.

Článek 3

1. Členské státy mohou požádat Komisi, aby stanovila, že využívání geografických oblastí za účelem průzkum nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí a jiných pevných paliv se nepovažuje za činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. b) bodu i) a že zadavatelé nejsou považováni za osobu požívající zvláštní nebo výlučná práva ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. b) na základě výkonu jedné nebo více těchto činností, za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky s ohledem na příslušná vnitrostátní ustanovení týkající se těchto činností:

a) v době, kdy je podána žádost o povolení využívat příslušnou geografickou oblast, mohou jiné subjekty žádat o povolení pro tento účel za stejných podmínek jako zadavatelé;

b) technická a finanční kapacita subjektů potřebná k výkonu zvláštních činností se stanoví před vyhodnocením hlavních bodů konkurenčních žádostí o povolení;

c) povolení k výkonu takových činností je udělováno na základě objektivních kritérií týkajících se způsobu, kterým se má provádět využívání nebo těžba, tato kritéria musí být zveřejněna před podáním žádostí a použita nediskriminačním způsobem;

d) všechny podmínky a požadavky týkající se provádění nebo ukončení činnosti, včetně ustanovení o povinnostech spojených s provozem, poplatky a účastí na základním kapitálu nebo příjmem zadavatelů se stanoví a zpřístupní před podáním žádostí o povolení a poté použijí nediskriminačním způsobem; každá změna těchto podmínek a požadavků musí být uplatněna vůči všem daným zadavatelům, popřípadě musejí být změny učiněny nediskriminačním způsobem; avšak povinnosti spojené s výkonem činnosti je možno stanovit až bezprostředně před udělením povolení; a

e) žádný právní nebo správní předpis ani dohoda nebo ujednání nevyžaduje na zadavatelích poskytování informací o jejich budoucích nebo současných zdrojích zakázek, s výjimkou žádostí vnitrostátních orgánů za účelem dosažení cílů uvedených v článku 36 Smlouvy o EHS.

2. Členské státy, které používají ustanovení odstavce 1 zajistí pomocí podmínek pro povolení nebo jinými vhodnými opatřeními, aby zadavatelé:

a) zachovávali zásadu nediskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zakázky na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které zadavatelé zpřístupní podnikům;

b) sdělili Komisi informace o zadání zakázky podle podmínek, které Komise stanovila podle článku 40.

3. Na jednotlivé koncese nebo povolení udělená před vstupem této směrnice v platnost v členských státech podle článku 45 se odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahuje, za předpokladu, že k tomuto dni jiní zadavatelé mohou volně žádat o povolení pro využívání geografických oblastí za účelem průzkumu nebo těžby ropy, plynu, uhlí a jiných pevných paliv, aniž by docházelo k diskriminaci, a na základě objektivních kritérii. Ustanovení odst. 1 písm. d) se nevztahuje na podmínky nebo požadavky stanovené, použité nebo pozměněné před výše uvedeným dnem.

4. Členský stát, který chce použít odstavec 1, o tom informuje Komisi. Přitom informuje Komisi o všech právních a správních předpisech, dohodách a ujednáních se zřetelem na podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2.

Komise přijme rozhodnutí podle postupu uvedeného v čl. 40 odst. 5 až 8. Zveřejní své rozhodnutí, včetně odůvodnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Každý rok předloží Radě zprávu o provádění tohoto článku a přezkoumá jeho použití v rámci zprávy uvedené v článku 44.

Článek 4

1. Při zadávání zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby, nebo při organizování veřejných soutěží na projekt používají zadavatelé postupy přizpůsobené ustanovením této směrnice.

2. Zadavatelé zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci mezi jednotlivými dodavateli, zhotoviteli nebo poskytovateli služeb.

3. Při poskytování technických specifikací zájemcům z řad dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů služeb, hodnocení a výběru dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů služeb a při zadávání zakázek, mohou zadavatelé ukládat povinnosti s cílem chránit důvěrnou povahu poskytnutých informací.

4. Tato směrnice neomezuje právo dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů služeb požadovat na zadavateli, aby v souladu s vnitrostátními předpisy respektoval důvěrnou povahu poskytnutých informací.

Článek 5

1. Zadavatelé mohou považovat rámcovou dohodu za zakázku ve smyslu čl. 1 odst. 4 a zadat ji v souladu s touto směrnicí.

2. Pokud zadavatelé uzavřeli rámcovou dohodu podle této směrnice, mohou při zadávání zakázek založených na této dohodě použít čl. 20 odst. 2 písm. i).

3. Pokud rámcová dohoda nebyla uzavřena podle této směrnice, nemohou zadavatelé použít čl. 20 odst. 2 písm. i).

4. Není přípustné, aby zadavatelé zneužívali rámcové dohody k zabránění, omezování nebo narušování soutěže.

Článek 6

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na projekt, které zadavatelé zadávají nebo organizují za jinými účely, než je provádění jejich činností uvedených v čl. 2 odst. 2 nebo provádění těchto činností v třetí zemi způsobem, který nezahrnuje fyzické využití sítě nebo geografické oblasti ve Společenství.

2. Tato směrnice se však vztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na projekt zadávané či organizované zadavateli, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodu i) a které:

a) souvisejí s projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy, za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody daného k dispozici těmito projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b) souvisejí s čištěním nebo úpravou odpadních vod.

3. Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost jakékoliv činnosti, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznamy kategorií činností, které považuje za takto vyňaté, v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytování těchto informací.

Článek 7

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky zadané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím stranám za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výlučného práva prodávat nebo pronajímat předmět takové zakázky a jiné subjekty mají možnost ho prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako zadavatel.

2. Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost všechny kategorie výrobků nebo činností, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznamy kategorií výrobků nebo činností, které považuje za takto vyňaté, v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytování těchto informací.

Článek 8

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které zadavatelé vykonávající některou z činností uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. d) zadají na nákupy určené výlučně k poskytování jedné nebo více telekomunikačních služeb, pokud jiné subjekty mají možnost nabízet tytéž služby ve stejné geografické oblasti a v podstatě za stejných podmínek.

2. Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost všechny služby, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznamy služeb, které považuje za takto vyňaté, v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytování těchto informací.

Článek 9

1. Tato směrnice se nevztahuje na:

a) zakázky, které zadavatelé uvedení v příloze I zadávají na nákup vody;

b) zakázky, které zadavatelé uvedení v přílohách II až V zadávají na nákup energie nebo paliv určených pro výrobu energie.

2. Rada přezkoumá ustanovení odstavce 1 poté, co jí byla předložena zpráva Komise spolu s příslušnými návrhy.

Článek 10

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které byly členskými státy prohlášeny za tajné, pokud jejich provádění musí být podle právních a správních předpisů platných v daném členském státě doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními, nebo pokud to vyžaduje ochrana základních bezpečnostních zájmů dotyčného státu.

Článek 11

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby zadané subjektu, který je sám zadavatelem ve smyslu čl. 1 písm. b) směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby [12] na základě výlučného práva, které požívá na základě zveřejněného právního nebo správního předpisu, který je slučitelný se Smlouvou.

Článek 12

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které se řídí jinými procesními pravidly a jež jsou zadávané:

1. v návaznosti na mezinárodní dohodu uzavřenou v souladu se Smlouvou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, zahrnující dodávky, stavební práce, služby nebo veřejné soutěže na projekt za účelem společné realizace nebo využití projektu signatářskými státy; všechny dohody se oznamují Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS [13] nebo v případě dohod s účinkem na zakázky zadaných zadavateli, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. d), Poradní výbor pro zakázky v odvětví telekomunikací uvedený v článku 39;

2. podnikům v členském státu nebo ve třetí zemi v souvislosti s mezinárodní dohodou týkající se rozmístění vojsk;

3. podle zvláštního postupu mezinárodní organizace.

Článek 13

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které:

a) zadavatel zadává přidruženému podniku;

b) jsou zadávány společným podnikem vytvořeným několika zadavateli za účelem provedení činnosti ve smyslu čl. 2 odst. 2 jednomu z těchto zadavatelů nebo podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů;

za předpokladu, že alespoň 80 % průměrného obratu výše uvedeného podniku za služby dosaženého v rámci Společenství za předchozí tři roky, pochází z poskytování takových služeb podnikům, ke kterým je přidružen.

Pokud více než jeden podnik přidružený k zadavateli poskytuje stejné nebo podobné služby, bere se v úvahu celkový obrat těchto podniků pocházející z poskytování služeb.

2. Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost níže uvedené informace týkající se použití ustanovení odstavce 1:

- jména dotyčných podniků,

- povahu a hodnotu daných zakázek na služby,

- údaje, které Komise považuje za potřebné k prokázání, že vztah mezi podnikem, kterému byly zakázky zadány a zadavatelem je v souladu s požadavky tohoto článku.

Článek 14

1. Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty není menší než:

a) 400000 ECU v případě zakázek na dodávky a služby zadávaných zadavateli vykonávajícími činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a), b) a c);

b) 600000 ECU v případě zakázek na dodávky a služby zadávaných zadavateli vykonávajícími činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. d);

c) 5000000 ECU v případě zakázek na stavební práce.

2. Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázky na služby vezme zadavatel v úvahu celkovou odměnu pro poskytovatele služeb podle ustanovení odstavců 3 až 13.

3. Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázky na finanční služby je třeba brát v úvahu tyto částky:

- pokud se týká pojišťovacích služeb – splatné pojistné,

- pokud se týká bankovních a jiných finančních služeb – poplatky, provize, úroky a podobné odměny,

- pokud se týká zakázek, které zahrnují projekt – poplatek nebo provize.

4. V případě zakázek na dodávky týkajících se koupě najaté věci, nájmu nebo koupě na splátky, je základem pro výpočet hodnoty zakázky:

a) v případě zakázek na dobu určitou uzavřených na 12 měsíců nebo méně, odhadovaná celková hodnota na dobu trvání zakázky, nebo, pokud doba přesáhne 12 měsíců, její celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že je pochybnost o době trvání zakázky, předpokládaná celková částka, která bude zaplacena v prvních čtyřech letech.

5. V případě zakázek na služby, které neudávají celkové náklady, je základem pro výpočet odhadované hodnoty zakázky:

- u zakázek na dobu určitou, pokud tato doba je 48 měsíců nebo méně, celková hodnota pro celou dobu trvání,

- u zakázek na dobu neurčitou nebo dobu, která přesahuje 48 měsíců, měsíční hodnota vynásobená 48.

6. Pokud navrhovaná zakázka na dodávky nebo služby výslovně stanoví přednostní práva, je základem pro výpočet hodnoty zakázky nejvyšší možný celkový objem koupě, koupě najaté věci, nájmu nebo koupě na splátky, zahrnující přednostní práva.

7. V případě veřejných zakázek na dodávky a služby, které mají být zadány prostřednictvím řady zakázek během určitého časového období jednomu nebo více dodavatelům nebo poskytovatelům služeb, nebo zakázek, které mají být obnovovány, hodnota zakázek se vypočte na základě:

a) celkové hodnoty zakázek s podobnými charakteristikami zadaných během předchozího rozpočtového roku nebo 12 měsíců, pokud možno přizpůsobené předpokládaným změnám v množství nebo nákladech během následujících dvanáct měsíců; nebo

b) celkové hodnoty zakázek, které mají být zadány během 12 měsíců po prvním zadání zakázky nebo po celou dobu trvání zakázky, pokud je delší než 12 měsíců.

8. Základem pro výpočet odhadované hodnoty zakázky zahrnující jak dodávky, tak služby, je celková hodnota dodávek a služeb bez ohledu na jejich jednotlivé hodnoty. Výpočet zahrnuje hodnotu umísťovacích a instalačních prací.

9. Základem pro výpočet hodnoty rámcové dohody je odhadovaná nejvyšší hodnota všech zakázek předpokládaných pro dané období.

10. Základem pro výpočet hodnoty zakázky na stavební práce pro účely odstavce 1 je celková hodnota stavební práce. "Stavební prací" se rozumí výsledek činností pozemního a inženýrského stavitelství jako celek, který má plnit hospodářskou a technickou funkci.

Zejména tehdy, pokud je dodávka, stavební práce nebo služba předmětem několika položek, bere se při stanovení hodnoty uvedené v odstavci 1 v úvahu hodnota všech položek. Pokud se celková hodnota položek rovná nebo je vyšší než hodnota uvedená v odstavci 1, platí výše uvedený odstavec pro všechny položky. V případě zakázek na stavební práce se však zadavatelé mohou odchýlit od odstavce 1 u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než 1000000 ECU, za předpokladu, že souhrnná hodnota těchto položek nepřesáhne 20 % celkové hodnoty položek.

11. Pro účely odstavce 1 zahrnout zadavatelé do odhadované hodnoty zakázky na stavební práce hodnotu jakýchkoliv dodávek nebo služeb nezbytných pro provedení zakázky, které dávají zhotoviteli k dispozici.

12. Hodnota dodávek nebo služeb, které nejsou nezbytné pro provedení určité zakázky na stavební práce, nesmí být přičtena k hodnotě zakázky na stavební práce, pokud by tím došlo k vynětí veřejných zakázek na tyto dodávky nebo služby z oblasti působnosti této směrnice.

13. Zadavatelé nesmějí obcházet tuto směrnici tím, že by rozdělili zakázky nebo použili zvláštní metody výpočtu hodnoty zakázek.

HLAVA II

Dvoustupňové použití

Článek 15

Zakázky na dodávky a stavební práce a zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze XVI A jsou zadávány v souladu s ustanoveními hlav III, IV a V.

Článek 16

Zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze XVI B jsou zadávány v souladu s články 18 a 24.

Článek 17

Zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené jak v příloze XVI A, tak XVI B jsou zadávány v souladu s ustanoveními hlav II, IV a V, pokud hodnota služeb uvedených v příloze XVI A je větší než hodnota služeb uvedených v příloze XVI B. Pokud se nejedná o tento případ, zadávají se v souladu s články 18 a 24.

HLAVA III

Technické specifikace a normy

Článek 18

1. Zadavatelé zahrnou technické specifikace do obecné dokumentace nebo zadávací dokumentace pro každou zakázku.

2. Technické specifikace jsou definovány odkazem na evropské specifikace, pokud tyto existují.

3. Pokud neexistují evropské specifikace, měly by být technické specifikace pokud možno definovány odkazem na jiné normy, které jsou ve Společenství běžné.

4. Zadavatelé určí další požadavky, které jsou nezbytné pro doplnění evropských specifikací nebo jiných norem. Přitom dají přednost specifikacím, které stanoví požadavky na výkonnost, a ne těm, které se týkají projektu nebo popisu, pokud zadavatel nepovažuje z objektivních důvodů tyto specifikace za nepřiměřené pro účely zakázky.

5. Technické specifikace, které odkazují na určitou výrobu nebo zdroj nebo konkrétní postup a které mají za následek upřednostňování nebo vylučování určitých podniků, nesmějí být použity, pokud nejsou tyto specifikace nezbytně nutné pro předmět zakázky. Zejména je zakázáno uvádět obchodní značky, patenty, typy, určitý původ nebo výrobu; pokud je však takové označení doplněné slovy "nebo stejného druhu" je to přípustné tehdy, pokud předmět zakázky nemůže být jinak popsán specifikacemi, které jsou dostatečně přesné a zcela srozumitelné všem zúčastněným.

6. Zadavatelé se mohou odchýlit od odstavce 2, pokud:

a) je technicky nemožné uspokojivě stanovit, že výrobek odpovídá evropským specifikacím;

b) použití odstavce 2 by nepříznivě ovlivnilo použití směrnice Rady 86/361/EHS ze dne 24. července 1986 o počátečním stadiu vzájemného uznávání typových schvalování telekomunikačních koncových zařízení [14], nebo rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací [15];

c) při přizpůsobování stávající praxe evropským specifikacím, by použití těchto specifikací nutilo zadavatele obstarávat si dodávky neslučitelné se zařízením již používaným, nebo by mělo za následek nepřiměřené náklady nebo nepřiměřené technické obtíže. Zadavatelé, kteří využijí tuto výjimku, tak učiní pouze jako součást jasně definované a zaznamenané strategie s ohledem na převzetí evropských specifikací;

d) dotyčná evropská specifikace je nevhodná pro konkrétní použití nebo nebere v úvahu technický vývoj, ke kterému došlo od jejího přijetí. Zadavatelé, kteří využijí tuto výjimku, sdělí příslušnému normalizačnímu úřadu nebo jinému orgánu zmocněnému k přezkoumání evropských specifikací důvody, proč považují evropskou specifikaci za nevhodnou a vyžádají její revizi;

e) projekt má skutečně inovační povahu, pro niž by použití evropských specifikací nebylo vhodné.

7. Vyhlášení zveřejněná podle čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo čl. 21 odst. 2 písm. a) uvedou jakoukoliv použitou výjimku uvedenou v odstavci 6.

8. Tento článek se nedotýká závazných technických předpisů, pokud jsou slučitelné s právem Společenství.

Článek 19

1. Zadavatelé na požádání zpřístupní dodavatelům, zhotovitelům nebo poskytovatelům služeb, kteří mají zájem o veřejnou zakázku, technické specifikace pravidelně uváděné v jejich zakázkách na dodávky, stavební práce nebo služby, nebo technické specifikace, které mají v úmyslu použít u zakázek, na něž se vztahují pravidelná předběžná oznámení ve smyslu článku 22.

2. Pokud jsou tyto technické specifikace založeny na dokumentech, které jsou k dispozici dodavatelům, zhotovitelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem, stačí odkaz na tyto dokumenty.

HLAVA IV

Postupy pro zadávání veřejných zakázek

Článek 20

1. Zadavatelé si mohou vybrat jakýkoliv postup uvedený v čl. 1 bodu 7, za předpokladu, že byla výzva k účasti v soutěži učiněna podle článku 21 s výhradou odstavce 2.

2. Zadavatelé mohou použít postup bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v těchto případech:

a) pokud po předchozí výzvě k účasti v soutěži nebyly podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

b) pokud je zakázka zadána čistě za účelem výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje, a nikoli za účelem zajištění zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj a pokud zadání takové zakázky není na újmu zadávání dalších zakázek, které mají především tyto cíle, na základě soutěže;

c) pokud z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv, může být zakázka provedena pouze určitým dodavatelem, zhotovitelem nebo poskytovatelem služeb;

d) pokud je to nezbytné z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, a nelze proto dodržet lhůty stanovené pro otevřená a omezená řízení;

e) v případě zakázek na dodávky týkajících se dodatečných dodávek původním dodavatelem, které mají za cíl buď částečné nahrazení stávajících dodávek nebo zařízení, nebo rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele získávat materiál, který má jiné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě;

f) u dodatečných stavebních prací nebo služeb nezahrnutých do původně zadaného projektu nebo původně sjednané zakázky, ale které se na základě nepředvídatelných okolností staly nezbytnými pro provedení zakázky, za předpokladu, že je zakázka zadána zhotoviteli nebo poskytovateli služeb, který provádí původní zakázku:

- pokud tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele,

- nebo pokud tyto dodatečné práce nebo služby, i když jsou oddělitelné od provedení původní zakázky, jsou pro ni zcela nezbytné v pozdějších stádiích;

g) v případě zakázek na stavební práce – u nových prací, které spočívají v opakování podobných prací svěřených zhotoviteli, kterému stejní zadavatelé zadali předchozí zakázku, za předpokladu, že takové stavební práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka po výzvě k účasti v soutěži. Možnost použití tohoto postupu musí být uvedena již při vyhlášení první zakázky a celkové odhadované náklady následujících stavebních prací musí být vzaty v úvahu, pokud zadavatelé použijí článek 14;

h) u dodávek zaznamenaných a nakupovaných na burzách komodit;

i) u zakázek, které mají být zadány na základě rámcové dohody, za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v čl. 5 odst. 2;

j) u příležitostných nákupů, kde je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí dostupných po velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší než jsou běžné tržní ceny;

k) pro nákup zboží za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je rušen, likvidován, na jehož majetek byl prohlášen konkurz, probíhá u něho vyrovnání nebo se podle vnitrostátních právních a správních předpisů nachází v podobné situaci;

l) pokud zakázka na služby následuje po výběrovém řízení na projekt provedeném v souladu s ustanoveními této směrnice a musí být, v souladu s těmito pravidly, zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takového výběrového řízení. V druhém jmenovaném případě musí být k účasti na jednáních přizvání všichni vítězové.

Článek 21

1. V případě zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby může být výzva k účasti v soutěži učiněna:

a) pomocí vyhlášení vypracovaného souladu s přílohou XII A, B nebo C; nebo

b) pomocí pravidelného předběžného oznámení vypracovaného v souladu s přílohou XIV; nebo

c) pomocí vyhlášení existence systému kvalifikace vypracovaného v souladu s přílohou XIII.

2. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna pomocí pravidelného předběžného oznámení:

a) musí oznámení zvlášť odkazovat na dodávky, na stavební práce nebo na služby, které budou předmětem zakázky, která má být zadána;

b) musí oznámení uvádět, že zakázka bude zadána na základě omezeného nebo vyjednávacího řízení bez dalšího zveřejnění vyhlášení výzvy k účasti v soutěži, a musí vyzvat dotyčné podniky, aby svůj zájem vyjádřily písemně;

c) zadavatelé následně vyzvou všechny zájemce, aby potvrdili svůj zájem na základě podrobných informací o dané zakázce, před zahájením výběru uchazečů nebo účastníků vyjednávání.

3. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím vyhlášení existence systému kvalifikace, uchazeči v omezeném řízení a účastníci ve vyjednávacím řízení jsou vybíráni ze zájemců kvalifikovaných v rámci takového systému.

4. V případě veřejných soutěží na projekt se výzva k účasti v soutěži vyhlašuje pomocí vyhlášení vypracovaného v souladu s přílohou XVII.

5. Vyhlášení uvedená v tomto článku se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 22

1. Zadavatelé zveřejní nejméně jednou ročně pravidelné předběžné oznámení, které obsahuje tyto informace:

a) v případě zakázek na dodávky – celkové množství zakázek pro každou oblast výrobků, jejichž odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článku 14, se rovná nebo je větší než 750000 ECU, které zamýšlejí zadat v následujících 12 měsících;

b) v případě zakázek na stavební práce – podstatné vlastnosti plánovaných zakázek, jejichž odhadovaná hodnota není menší než prahová hodnota uvedená v čl. 14 odst. 1;

c) v případě zakázek na služby – odhadovaná celková hodnota zakázek na služby v každé z kategorií služeb uvedených v příloze XVI A, jejichž odhadovaná celková hodnota, s přihlédnutím k ustanovení článku 14, se rovná nebo je větší než 750000 ECU, které zamýšlejí zadat v následujících 12 měsících.

2. Oznámení se vypracovává v souladu s přílohou XIV a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství.

3. Pokud oznámení slouží jako výzva k účasti v soutěži podle čl. 21 odst. 1 písm. b), nesmí být zveřejněno dříve než 12 měsíců přede dnem odeslání výzvy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. c). Kromě toho musí zadavatel dodržet lhůty uvedené v čl. 26 odst. 2.

4. Zadavatelé mohou zejména zveřejňovat pravidelná předběžná oznámení týkající se významných projektů, aniž by museli opakovat informace již dříve obsažené v pravidelných předběžných oznámeních, za předpokladu, že je jasně uvedeno, že tato oznámení jsou dodatečná.

Článek 23

1. Tento článek se vztahuje na veřejné soutěže na projekt, organizované jako součást postupu vedoucího k zadání zakázky na služby, jejíž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než hodnota uvedená v čl. 14 odst. 1.

2. Tento článek se vztahuje na všechny veřejné soutěže na projekt, pokud celková výše soutěžních cen a plateb účastníkům není menší než 400000 ECU u veřejných soutěží na projekt organizovaných zadavateli, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a), b) a c), a 600000 ECU u veřejných soutěží na projekt zadavatelů, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. d).

3. Pravidla pro organizování veřejných soutěží na projekt musí být v souladu s požadavky tohoto článku a musí být sdělena zájemcům o účast v soutěži.

4. Přijetí účastníků veřejných soutěží na projekt nesmí být omezeno:

- odkazem na území nebo část území členského státu,

- na základě skutečnosti, že podle právních předpisů členského státu, ve kterém se soutěž organizuje, by museli být buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

5. Pokud jsou veřejné soutěže na projekt omezeny na určitý počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná a nediskriminační kritéria výběru. V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k soutěži dostatečný, aby zajistil skutečnou soutěž.

6. Porota se musí skládat výlučně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá. Rozhoduje na základě anonymně podaných projektů a pouze na základě kritérií uvedených ve vyhlášení uvedeném v příloze XVII.

Článek 24

1. Zadavatelé, kteří zadali zakázku nebo zorganizovali veřejnou soutěž na projekt, sdělí Komisi do dvou měsíců od zadání zakázky výsledky zadávacího řízení pomocí vyhlášení vypracovaného v souladu s přílohou XV nebo XVIII za podmínek, které Komise stanoví v souladu s postupem stanoveným v článku 40.

2. Informace poskytnuté podle oddílu I přílohy XV nebo přílohy XVIII se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství. V této souvislosti Komise respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při podávání těchto informací v souvislosti s body 6 a 9 přílohy XV.

3. Zadavatelé, kteří zadávají zakázky na služby spadající do kategorie č. 8 podle přílohy XVI A, na které se vztahuje čl. 20 odst. 2 písm. b), uvedou, pokud jde o bod 3 přílohy XV, pouze jejich hlavní označení podle klasifikace uvedené v příloze XVI. Zadavatelé, kteří zadávají zakázky na služby spadající do kategorie č. 8 podle přílohy XVI A, na kterou se čl. 20 odst. 2 písm. b) nevztahuje, mohou omezit informace uvedené v bodu 3 přílohy XV, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany obchodního tajemství. Mají však povinnost zabezpečit, aby jakékoliv informace zveřejněné podle tohoto bodu nebyly méně podrobné než informace uvedené ve výzvě k účasti v soutěži zveřejněné podle čl. 20 odst. 1, nebo pokud je použito systému kvalifikace, ne méně podrobné než kategorie uvedené v čl. 30 odst. 7. V případě uvedeném v příloze XVI B uvedou zadavatelé ve vyhlášení, zda souhlasí s jeho zveřejněním.

4. Informace uvedené v oddílu II přílohy XV nesmějí být zveřejněny, s výjimkou zveřejnění pro statistické účely ve zjednodušené formě.

Článek 25

1. Zadavatelé musí být schopni podat doklad o dni odeslání vyhlášení uvedených v článcích 20 až 24.

2. Vyhlášení se zveřejňují v plném znění v Úředním věstníku Evropských společenství a v databance TED v původním jazyce. Shrnutí důležitých prvků každého vyhlášení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích Společenství, přičemž závazný je pouze původní text.

3. Úřad pro úřední tisky Evropských společenství zveřejní vyhlášení nejpozději 12 dní po jejich odeslání. Ve výjimečných případech se snaží zveřejnit vyhlášení uvedená v čl. 21 odst. 1 písm. a) na žádost zadavatele do pěti dnů, za předpokladu, že vyhlášení bylo zasláno Úřadu elektronickou poštou, dálnopisem nebo faxem. Každé vydání Úředního věstníku Evropských společenství, které obsahuje jedno nebo více vyhlášení, otiskne vzor vyhlášení, podle kterého bylo zveřejňované vyhlášení vypracováno.

4. Náklady na zveřejnění vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství nesou Společenství.

5. Zakázky nebo veřejné soutěže na projekt, jejichž vyhlášení se podle čl. 21 odst. 1 nebo 4 zveřejňuje v Úředním věstníku Evropských společenství, nesmějí být žádným způsobem zveřejněny před tím, než je vyhlášení odesláno Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Toto zveřejnění nesmí obsahovat žádné jiné informace než ty, které jsou zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 26

1. V otevřených řízeních nesmí být lhůta pro přijetí nabídek stanovená zadavatelem kratší než 52 dní ode dne odeslání vyhlášení. Tato lhůta může být zkrácena na 36 dní, pokud zadavatelé zveřejnili vyhlášení podle čl. 22 odst. 1.

2. V omezených řízeních a vyjednávacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži se použijí tato pravidla:

a) lhůta pro obdržení žádostí o účast na základě vyhlášení zveřejněného podle čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo na základě výzvy zadavatele podle čl. 21 odst. 2 písm. c) činí zpravidla nejméně pět týdnů ode dne odeslání vyhlášení nebo výzvy a v žádném případě nesmí být kratší než lhůta pro zveřejnění stanovená v čl. 25 odst. 3, plus 10 dní;

b) lhůta pro přijetí nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci, za předpokladu, že všem zájemcům je poskytnuta stejná lhůta pro vypracování a podání nabídek;

c) pokud není možné dosáhnout dohody o lhůtě pro přijetí nabídek, určí zadavatel lhůtu, která činí zpravidla nejméně tři týdny, ale v žádném případě nesmí být kratší než 10 dní ode dne, kdy byla učiněna výzva k účasti v soutěži; při stanovení lhůty je třeba vzít v úvahu zejména okolnosti uvedené v čl. 28 odst. 3.

Článek 27

V zadávací dokumentaci může zadavatel požádat uchazeče, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky zamýšlí zadat třetím stranám.

Tímto údajem není dotčena odpovědnost hlavního zhotovitele.

Článek 28

1. Za předpokladu, že bylo požádáno včas, musí zadavatelé zaslat zadávací a podpůrnou dokumentaci dodavatelům, zhotovitelům nebo poskytovatelům služeb zpravidla do šesti dnů od přijetí žádosti.

2. Za předpokladu, že bylo požádáno včas, poskytnou zadavatelé dodatečné informace týkající se zadávací dokumentace nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro obdržení nabídek.

3. Pokud nabídky vyžadují přezkoumání objemné dokumentace, například v případě rozsáhlých technických specifikací, návštěvu daného místa nebo kontrolu podpůrné dokumentace k zadávací dokumentaci na místě, je to nutné vzít v úvahu při stanovení příslušných lhůt.

4. Zadavatelé vyzvou vybrané zájemce písemně a současně. Výzvu doprovází zadávací a podpůrná dokumentace. Výzva obsahuje alespoň tyto informace:

a) adresu, na které mohou být požadovány jakékoliv dodatečné dokumenty, lhůtu pro podání těchto žádostí a částku a způsob platby za tyto dokumenty; případnou lhůtu žádostí o dodatečnou dokumentaci a částku a způsob platby za tyto dokumenty;

b) lhůtu pro obdržení nabídek, adresu, na kterou musejí být zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých musejí být vypracovány;

c) odkaz na zveřejnění vyhlášení;

d) informace o dokumentech, které mají být přiloženy;

e) kritéria pro zadání zakázky, pokud nejsou uvedena ve vyhlášení;

f) jiné zvláštní podmínky pro účast v soutěži.

5. Žádosti o účast v soutěži a výzvy k účasti v soutěži je třeba podat co nejrychlejším způsobem. Pokud jsou žádosti o účast podány telegramem, dálnopisem, faxem, telefonem nebo jakýmkoli elektronickým prostředkem, je nutno je potvrdit dopisem odeslaným před uplynutím lhůty uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo lhůty stanovené zadavateli podle čl. 26 odst. 2.

Článek 29

1. Zadavatel může uvést v zadávací dokumentaci nebo může být zavázán členským státem, aby tak učinil, orgán nebo orgány, od kterých může uchazeč obdržet příslušné informace o povinnostech týkajících se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou platné v členském státu, regionu nebo místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které platí pro stavební práce prováděné a služby poskytované na místě během realizace zakázky.

2. Zadavatel, který poskytne informace uvedené v odstavci 1, požádá uchazeče nebo účastníky zadávacího řízení, aby uvedli, že při vypracování své nabídky vzali v úvahu povinnosti týkající se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou platné v členském státu, regionu nebo místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby. Tím není dotčeno ustanovení čl. 34 odst. 5 týkající se prověřování mimořádně nízkých nabídek.

HLAVA V

Kvalifikace, výběr a zadání

Článek 30

1. Zadavatelé, kteří si to přejí, mohou zavést a provozovat systém kvalifikace dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů služeb.

2. Systém, který může zahrnovat různé kvalifikační stupně, je provozován na základě objektivních kritérií a pravidel, která určí zadavatel. Zadavatel popřípadě použije odkaz na evropské normy. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.

3. Kritéria a pravidla pro kvalifikaci se na žádost zpřístupní dodavatelům, zhotovitelům a poskytovatelům služeb, kteří projeví zájem. Aktualizace těchto kritérií a pravidel se sděluje dodavatelům, zhotovitelům a poskytovatelům služeb, kteří projevili zájem. Pokud se zadavatel domnívá, že systém kvalifikace určitých třetích subjektů nebo orgánů vyhovuje jeho požadavkům, sdělí jména těchto třetích subjektů dodavatelům, zhotovitelům a poskytovatelům služeb, kteří projeví zájem.

4. Zadavatelé informují v rozumné lhůtě žadatele o svém rozhodnutí týkajícím se kvalifikace. Pokud rozhodnutí nemůže být učiněno do šesti měsíců od podání žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od podání žádosti o důvodech opravňujících delší lhůtu a o dni, kdy jeho žádost bude přijata či zamítnuta.

5. Při svém rozhodování o posuzování kvalifikace nebo při aktualizaci kritérií a pravidel nesmějí zadavatelé:

- ukládat některým dodavatelům, zhotovitelům a poskytovatelům služeb správní, technické nebo finanční povinnosti, které nejsou ukládány jiným,

- požadovat zkoušky nebo doklady, které jsou obsaženy v již předložených objektivních důkazech.

6. Záporné rozhodnutí o kvalifikaci se sdělí žadatelům spolu s důvody odmítnutí. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v odstavci 2.

7. Je veden písemný seznam kvalifikovaných dodavatelů, zhotovitelů a poskytovatelů služeb, který může být rozdělen podle kategorií podle typu zakázky, pro kterou je kvalifikace platná.

8. Zadavatelé mohou ukončit kvalifikaci dodavatele, zhotovitele nebo poskytovatele služeb pouze z důvodů založených na kritériích uvedených v odstavci 2. Úmysl ukončit kvalifikaci musí být předem písemně oznámen dodavateli, zhotoviteli nebo poskytovateli služeb, spolu s důvodem nebo důvody, které navrhovaný postup odůvodňují.

9. Systém kvalifikace podléhá vyhlášení vypracovanému v souladu s přílohou XIII a zveřejněnému v Úředním věstníku Evropských společenství, které uvádí účel systému kvalifikace a dostupnost pravidel jeho fungování. Pokud je doba trvání systému delší než 3 roky, zveřejňuje se vyhlášení ročně. Pokud je doba trvání kratší, stačí první vyhlášení.

Článek 31

1. Zadavatelé, kteří vybírají zájemce pro účast v omezených nebo vyjednávacích řízeních, tak činí podle objektivních kritérií a pravidel, která stanovili písemně a která zpřístupní dodavatelům, zhotovitelům a poskytovatelům služeb, kteří projeví zájem.

2. Použitá kritéria mohou zahrnovat kritéria pro vyloučení uvedená v článku 23 směrnice 71/305/EHS a v článku 20 směrnice 77/62/EHS.

3. Kritéria mohou být založena na objektivní potřebě zadavatele snížit počet zájemců na úroveň, která je odůvodněná potřebou vyvážení zvláštních znaků zadávacího řízení a prostředků nezbytných pro jeho uskutečnění. Počet vybraných zájemců však musí brát v úvahu nutnost zajištění dostatečné soutěže.

Článek 32

Pokud zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaných nezávislými orgány dokládající, že poskytovatel služeb splňuje určité normy pro zajišťování jakosti vycházející z příslušných evropských norem řady EN 29000, schválených orgány vyhovujícími evropským normám řady EN 45000.

Zadavatelé uznají rovnocenná osvědčení od subjektů z jiných členských států. Od poskytovatelů služeb, kteří nemají přístup k uvedeným osvědčením nebo nemají možnosti je získat v daných lhůtách, přijmou rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

Článek 33

1. Skupiny dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů služeb nesmějí být vyloučeny z podávání nabídek nebo účasti na vyjednávacím řízení. Na těchto skupinách nelze vyžadovat přeměnu na určitou právní formu za účelem podání nabídky nebo účasti na vyjednávacím řízení; je ale možné na vybrané skupině požadovat, aby takovou právní formu vytvořila, pokud jí byla zakázka zadána, pokud je to nezbytné pro řádné provedení zakázky.

2. Zájemci nebo uchazeči, kteří jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněni poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuti pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byli buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

3. Od právnických osob však může být požádováno, aby ve své nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a příslušnou odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou zodpovídat za provedení služby.

Článek 34

1. Aniž jsou dotčeny právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií:

a) ekonomicky nejvýhodnější nabídka, která zahrnuje nejrůznější kritéria podle dané zakázky, například: dodací lhůta a lhůta pro dokončení, provozní náklady, efektivnost nákladů, kvalita, estetické a funkční charakteristiky, technická úroveň, záruční servis a technická pomoc, závazky s ohledem na náhradní díly, zabezpečení dodávek a ceny; nebo

b) pouze nejnižší cena.

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. a) stanoví zadavatelé v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která mají v úmyslu použít při zadání zakázky, pokud je to možné v sestupném pořadí podle důležitosti.

3. Pokud je kritériem pro zadání zakázky ekonomicky nejvýhodnější nabídka, mohou vzít zadavatelé v úvahu varianty předložené uchazeči, pokud vyhovují minimálním požadavkům zadavatelů. Zadavatelé stanoví v zadávací dokumentaci minimální požadavky na varianty a zvláštní požadavky pro jejich předložení. Pokud nejsou varianty přípustné, uvedou to zadavatelé v zadávací dokumentaci.

4. Zadavatelé nesmějí odmítnout podání varianty pouze proto, že byla vypracována na základě technických specifikací definovaných odkazem na evropské specifikace nebo na vnitrostátní technické specifikace uznané jako vyhovující základním požadavkům ve smyslu směrnice 89/106/EHS.

5. Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k poskytovaným službám, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by písemně požádal o podrobnosti základních prvků nabídky, které považuje za důležité, a přezkoumal tyto základní prvky s ohledem na přijatá vysvětlení. Může stanovit přiměřenou lhůtu pro odpověď.

Zadavatel může vzít v úvahu vysvětlení, která jsou objektivně odůvodněná vzhledem k hospodárnosti stavebních nebo výrobních metod nebo zvolených technických řešení nebo mimořádně příznivých podmínek pro provedení zakázky, které má uchazeč k dispozici, nebo jedinečnosti výrobku nebo stavební práce navržené uchazečem.

Zadavatelé mohou odmítnout nabídky, které jsou mimořádně nízké díky obdržení státní podpory pouze po konzultaci s uchazečem, pokud uchazeč nebyl schopen doložit, že dotyčná podpora byla oznámena Komisi podle čl. 93 odst. 3 Smlouvy nebo jí byla schválena. Zadavatelé, kteří odmítnou nabídku za těchto okolností, o tom informují Komisi.

Článek 35

1. Ustanovení čl. 34 odst. 1 se nevztahuje na zakázky, při jejichž zadání členský stát vychází z jiných kritérií, v rámci pravidel platných v době přijetí této směrnice, jejichž cílem je dát přednost určitým uchazečům, za předpokladu, že použitá pravidla jsou slučitelná se Smlouvou.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, nebrání tato směrnice do 31. prosince 1992 použití platných vnitrostátních předpisů o zadávání veřejných zakázek na dodávky nebo stavební práce, které mají za cíl snížení regionálních rozdílů a podporu vytváření pracovních míst v nejméně rozvinutých regionech nebo regionech trpících průmyslovým poklesem, za předpokladu, že dotyčná ustanovení jsou slučitelná se Smlouvou a mezinárodními závazky Společenství.

Článek 36

1. Tento článek se vztahuje na nabídky zahrnující výrobky s původem ve třetích zemích, s nimiž Společenství neuzavřelo mnohostrannou ani dvoustrannou dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro podniky ze Společenství na trhy těchto třetích zemí. Tím nejsou dotčeny závazky Společenství nebo jeho členských států vůči třetím zemím.

2. Jakákoliv nabídka učiněná za účelem zadání zakázky na dodávky smí být odmítnuta, pokud podíl výrobků pocházejících ze třetích zemí, určený v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 802/68 ze dne 27. června 1968 o společné definici pojmu původ zboží [16], přesahuje 50 % celkové hodnoty výrobků představujících nabídku.

Pro účely tohoto článku se software používaný v zařízeních telekomunikačních sítí považuje za výrobek.

3. S výhradou odstavce 4, jsou-li dvě nebo více nabídek rovnocenné z hlediska kritérií pro zadání zakázky uvedených v článku 34, mají přednost nabídky, které nesmějí být odmítnuty podle odstavce 2. Ceny těchto nabídek jsou považovány pro účely tohoto článku za rovnocenné, pokud rozdíl mezi cenami nepřesáhne 3 %.

4. Podle odstavce 3 však nesmí být dána přednost jedné nabídce před jinou, pokud by přijetí takové nabídky nutilo zadavatele získávat materiál, který má technické vlastnosti odlišné od vlastností již používaného materiálu, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo neúměrné náklady.

5. Pro účely tohoto článku se při určování podílu výrobků pocházejících ze třetích zemí podle odstavce 2 neberou v úvahu ty třetí země, na které byla rozhodnutím Rady podle odstavce 1 rozšířena oblast působnosti této směrnice.

6. Komise předloží Radě roční zprávu (poprvé v druhém pololetí roku 1991) o pokroku učiněném v mnohostranných nebo dvoustranných jednáních týkajících se přístupu podniků ze Společenství na trhy třetích zemí v oblasti působnosti této směrnice, o výsledcích dosažených v těchto jednáních a o praktickém provedení všech dohod, které byly uzavřeny.

Rada může na návrh Komise vzhledem k takovému vývoji pozměnit kvalifikovanou většinou ustanovení tohoto článku.

Článek 37

1. Členské státy informují Komisi o obecných potížích ať právních či faktických, s nimiž se setkávají jejich podniky při zajišťování zadávání zakázek na služby ve třetích zemích.

2. Komise předloží Radě zprávu o zpřístupňování zakázek na služby ve třetích zemích a o průběhu jednání s těmito zeměmi o této problematice, zejména v rámci GATT do 31. prosince 1994 a poté pravidelně.

3. Kdykoliv Komise zjistí, buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2, nebo jiných informací, že třetí země s ohledem na zakázky na služby:

a) neposkytuje podnikům ze Společenství účinný přístup srovnatelný s přístupem poskytovaným Společenstvím podnikům z této země;

b) neposkytuje podnikům ze Společenství vnitrostátní zacházení a neposkytuje jim stejné soutěžní příležitosti jako mají podniky se sídlem v dané zemi;

c) poskytuje podnikům z jiných třetích zemí příznivější zacházení než podnikům ze Společenství,

musí Komise oslovit danou třetí zemi a snažit se situaci napravit.

4. Za podmínek zmíněných v odstavci 3 může Komise kdykoli navrhnout, aby Rada rozhodla o pozastavení nebo omezení zadávání zakázek na služby, a to:

a) podnikům podléhajícím právu dané třetí země;

b) podnikům přidruženým k podnikům uvedeným v písmenu a), které mají sídlo ve Společenství, ale nemají žádné přímé a skutečné spojení s hospodářstvím členského státu;

c) podnikům, které podaly nabídky, jejichž předmětem jsou služby pocházející z dané třetí země,

na dobu, která je stanovena rozhodnutím. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou co nejdříve.

Komise může navrhnout tato opatření z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu.

5. Tímto článkem nejsou dotčeny závazky Společenství vůči třetím zemím.

HLAVA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 38

1. Prahové hodnoty vyjádřené v národních měnách uvedené v článku 14 se v zásadě revidují každé dva roky, s účinkem ode dne uvedeného ve směrnici 77/62/EHS, pokud se jedná o prahové hodnoty zakázek na dodávky a služby a ode dne uvedeného ve směrnici 71/305/EHS, pokud se jedná o prahové hodnoty zakázek na stavební práce. Výpočet těchto hodnot je založen na průměrných denních hodnotách těchto měn vyjádřených v ECU za 24 měsíců končících posledním srpnovým dnem předcházejícím revizi s účinkem od 1. ledna. Tyto hodnoty se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství začátkem listopadu.

2. Způsob výpočtu uvedený v odstavci 1 se přezkoumá podle ustanovení směrnice 77/62/EHS.

Článek 39

1. Pokud jde o zakázky zadavatelů, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. d), je Komisi nápomocen výbor poradní povahy, kterým je Poradní výbor pro zakázky v odvětví telekomunikací. Výbor se skládá ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise.

2. Komise konzultuje tento výbor, pokud jde o:

a) změny přílohy X;

b) revizi příslušných protihodnot prahových hodnot;

c) pravidla týkající se zakázek zadaných podle mezinárodních dohod;

d) přezkoumání použití této směrnice;

e) postupy popsané v čl. 40 odst. 2 týkající se vyhlášení a statistických zpráv.

Článek 40

1. Přílohy I až X se revidují v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 4 až 8 s cílem zajistit, aby splňovaly kritéria článku 2.

2. Podmínky pro předložení, odeslání, příjem, překlad, uschování a distribuci vyhlášení uvedených v čl. 21, 22 a 24 a statistických zpráv uvedených v článku 42 se za účelem zjednodušení stanoví v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 4 až 8.

3. Nomenklatura uvedená v přílohách XVI A a XVI B a odkazy ve vyhlášeních na jednotlivá záhlaví nomenklatury je možno pozměňovat v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 4 až 8.

4. Revidované přílohy a podmínky uvedené v odst. 1 a 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství.

5. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky a v případě revize přílohy X, Poradní výbor pro zakázky v odvětví telekomunikací uvedený v článku 39 této směrnice.

6. Zástupce Komise postoupí výboru návrhy rozhodnutí, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu, pokud je to nezbytné, hlasováním ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci.

7. Stanovisko je uvedeno do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj.

8. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru způsob, jakým vzala toto stanovisko na vědomí.

Článek 41

1. Zadavatelé uchovávají dostatečné informace o jednotlivých zakázkách umožňující jim později odůvodnění rozhodnutí o:

a) kvalifikaci a výběru zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb a zadání zakázek;

b) využití výjimek z použití evropských specifikací podle čl. 18 odst. 6;

c) použití řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži podle čl. 21 odst. 2;

d) nepoužití hlav II, III a IV v souladu s výjimkami uvedenými v hlavě I.

2. Informace musejí být uschovány nejméně po čtyři roky ode dne zadání zakázky, aby byl zadavatel schopen během této doby poskytnout Komisi na žádost nezbytné informaci.

Článek 42

1. Členské státy zajistí, aby Komise obdržela v souladu s úpravou, která bude stanovena postupem uvedeným v čl. 40 odst. 4 až 8, každý rok statistickou zprávu týkající se celkové hodnoty zakázek zadaných pod prahovými hodnotami uvedenými v článku 14, na které by se tato směrnice vztahovala, kdyby nebyly pod těmito prahovými hodnotami, rozdělených podle členských států a kategorií činností, na které odkazují přílohy I až X.

2. Úprava se stanoví v souladu s postupem stanoveným v článku 40, aby se zajistilo, že:

a) zakázky nižší hodnoty mohou být v zájmu správního zjednodušení vyňaty za předpokladu, že není ohrožena použitelnost statistiky;

b) je zaručena důvěrná povaha poskytovaných informací.

Článek 43

V článku 2 směrnice 77/62/EHS se odstavec 2 nahrazuje tímto:

"2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a) zakázky zadané v odvětvích uvedených v čl. 2, 7, 8 a 9 směrnice Rady 90/531/EHS ze dne 17. září 1990 o postupech při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací [17] nebo splňující podmínky čl. 6 odst. 2 výše uvedené směrnice;

b) dodávky, které jsou prohlášeny za tajné nebo jejichž dodání musí být podle právních a správních předpisů platných v daném členském státě doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními nebo vyžaduje-li to ochrana základních zájmů bezpečnosti státu."

Článek 44

Nejpozději čtyři roky po počátku použití této směrnice, zreviduje Komise v úzké spolupráci s Poradním výborem pro veřejné zakázky způsob, jakým tato směrnice působila, a její oblast působnosti, a pokud je to nezbytné, učiní další návrhy na její přizpůsobení ve světle vývoje souvisejícího zvláště s pokrokem v otevření trhů veřejných zakázek a úrovně soutěže. V případě zadavatelů vykonávajících činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. d) jedná Komise v úzké spolupráci s Poradním výborem pro zakázky v odvětví telekomunikací.

Článek 45

1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 1994. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Španělské království však může stanovit, že opatření uvedená v odstavci 1 uplatní až od 1. ledna 1997 a Řecká republika a Portugalská republika mohou stanovit, že opatření uvedená v odstavci 1 uplatní až od 1. ledna 1998.

3. Směrnice 90/531/EHS pozbývá účinku dnem provedení této směrnice v členských státech, aniž jsou dotčeny závazky členských států týkající se lhůt stanovených v článku 37 výše uvedené směrnice.

4. Odkazy na směrnici 90/531/EHS se chápou jako odkazy na tuto směrnici.

Článek 46

Přijímají-li členské státy opatření uvedená v článku 45, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 47

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 48

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 14. června 1993.

Za Radu

předseda

J. Trøjborg

[1] Úř. věst. C 337, 31.12.1991, s. 1.

[2] Úř. věst. C 176, 13.7.1992, s. 136 aÚř. věst. C 150, 31.5.1993.

[3] Úř. věst. C 106, 27.4.1992, s. 6.

[4] Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 5. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 89/440/EHS (Úř. věst. L 210, 21.7.1989, s. 1).

[5] Úř. věst. L 13, 15.1.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 88/295/EHS (Úř. věst. L 127, 20.5.1988, s. 1).

[6] Úř. věst. L 374, 31.12.1987, s. 1.

[7] Úř. věst. L 374, 31.12.1987, s. 9.

[8] Úř. věst. L 374, 31.12.1987, s. 12.

[9] Úř. věst. L 374, 31.12.1987, s. 19.

[10] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 90/605/EHS (Úř. věst. L 317, 16.11.1990, s. 60).

[11] Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12.

[12] Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1.

[13] Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 77/63/EHS (Úř. věst. L 13, 15.1.1977, s. 15).

[14] Úř. věst. L 217, 5.8.1986, s. 21.

[15] Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31.

[16] Úř. věst. L 148, 28.6.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3860/87 (Úř. věst. L 363, 23.12.1987, s. 30).

[17] Úř. věst. L 297, 29.10 1990, s. 1.

--------------------------------------------------

SEZINAM PŔÍLOH

PŘÍLOHA I: | Zadavatelé v odvětví výroby, dopravy nebo distribuce pitné vody … | 216 |

PŘÍLOHA II: | Zadavatelé v odvětví výroby, dopravy nebo distribuce elektřiny … | 219 |

PŘÍLOHA III: | Zadavatelé v odvětví dopravy nebo distribuce zemního plynu a tepla … | 221 |

PŘÍLOHA IV: | Zadavatelé v odvětví průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu … | 223 |

PŘÍLOHA V: | Zadavatelé v odvětví průzkumu a těžby uhlí nebo jiných pevných paliv … | 225 |

PŘÍLOHA VI: | Zadavatelé v odvětví železničních služeb … | 227 |

PŘÍLOHA VII: | Zadavatelé v odvětví městských železničních, tramvajových, trolejbusových nebo autobusových služeb … | 229 |

PŘÍLOHA VIII: | Zadavatelé v odvětví letištních zařízení … | 232 |

PŘÍLOHA IX: | Zadavatelé v odvětví námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných zařízení terminálů … | 234 |

PŘÍLOHA X: | Zadavatelé provozující telekomunikační sítě nebo poskytující telekomunikační služby … | 236 |

PŘÍLOHA XI: | Seznam profesních činností ve stavebnictví odpovídající Všeobecné klasifikaci ekonomických činností v rámci Evropských společenství (NACE) … | 238 |

PŘÍLOHA XII: | A.Otevřená řízení … | 239 |

B.Omezená řízení … | 241 |

C.Vyjednávací řízení … | 242 |

PŘÍLOHA XIII: | Vyhlášení existence systému kvalifikace … | 243 |

PŘÍLOHA XIV: | Pravidelné předběžné oznámení | |

A.Pro zakázky na dodávky … | 244 |

B.Pro zakázky na stavební práce … | 244 |

C.Pro zakázky na služby … | 244 |

PŘÍLOHA XV: | Vyhlášení zadání zakázky … | 245 |

I.Informace určené pro zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství … | 245 |

II.Informace neurčené pro zveřejnění … | 245 |

PŘÍLOHA XVI A: | Služby ve smyslu článku 15 … | 246 |

PŘÍLOHA XVI B: | Služby ve smyslu článku 16 … | 247 |

PŘÍLOHA XVII: | Vyhlášení veřejné soutěže na projekt … | 248 |

PŘÍLOHA XVIII: | Výsledky veřejné soutěže na projekt … | 249 |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU