(EHS) č. 3068/92Nařízení Rady (EHS) č. 3068/92 ze dne 23. října 1992, kterým se uvaluje konečné antidumpingové clo na dovozy chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

Publikováno: Úř. věst. L 308, 24.10.1992 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. října 1992 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 25. října 1992 Nabývá účinnosti: 25. října 1992
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 12. května 2005
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Rady (EHS) č. 3068/92

ze dne 23. října 1992,

kterým se uvaluje konečné antidumpingové clo na dovozy chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2423/88 ze dne 11. července 1988 o ochraně před dumpingovými nebo subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 11 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem stanoveným v uvedeném nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1) Nařízením (EHS) č. 1031/92 [2] Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny do Společenství. Nařízením (EHS) č. 2442/92 [3]. Rada prodloužila platnost tohoto cla na období nepřesahující dva měsíce.

B. DALŠÍ POSTUP

(2) Po uvalení prozatímního antidumpingového cla Komise vyslechla běloruské, ruské a ukrajinské vývozce, výrobce ve Společenství a některé dovozce. Ti předložili rovněž písemné připomínky.

(3) Ústní a písemné připomínky stran byly zváženy, a bylo-li třeba, Komise své závěry odpovídajícím způsobem změnila.

(4) Toto šetření nebylo uzavřeno do konce období uvedeného v čl. 7 odst. 9 písm. a) nařízení (EHS) č. 2423/88 pro složitost řízení, a zejména v důsledku podrobné kontroly mnoha předložených čísel a argumentů.

C. VÝROBEK, SROVNATELNÝ VÝROBEK

(5) Výrobkem, který je předmětem řízení, je chlorid draselný nebo uhličitan draselný (dále jen "potaš") a používá ze obvykle jako zemědělské hnojivo. Informace shromážděné během šetření ukazují, že potaš je nabízena ve dvou formách: "standardní" (v prášku) a "granulovaná" (v granulích). Jak je vysvětleno v bodech 8 a 10 odůvodnění nařízení (EHS) č. 1031/92, obsah draslíku (v procentech hmotnosti vyjádřený jako K2O v sušině) je u obou forem různý. Každá forma má tři rozdílné kategorie: s obsahem K2O 40 % nebo nižším, s obsahem K2O mezi 40 % a 62 %, a s obsahem K2O vyšším než 62 %. Tyto tři kategorie odpovídají kódům KN 31042010, 31042050 a 31042090.

(6) Z důvodů uvedených v bodu 10 odůvodnění nařízení (EHS) č. 1031/92 nebyl pro účely přijetí prozatímních závěrů brán zřetel na kategorii "nad 62 %".

Po slyšení vykonaném po vyhlášení nařízení (EHS) č. 1031/92 rozhodla Komise vzít pro svůj konečný nález v úvahu kategorii "nad 62 %", protože ze shromážděných informací vyplynulo, že ačkoliv tato kategorie byla nejčastěji používána ve farmaceutických výrobcích a průmyslu, jsou její chemické vlastnosti do značné míry identické s kategoriemi s nižším obsahem potaše a mohla by proto být použita místo nich. Proto Komise usoudila, že různé formy a kategorie chloridu draselného lze považovat za tentýž výrobek.

Mělo by však být zdůrazněno, že kategorie s nejvyšším obsahem potaše se v současné době, patrně z technických a ekonomických důvodů, nevyskytuje v granulované formě. Je proto zbytečné rozlišovat mezi standardní a granulovanou formou v případě potaše s obsahem K2O nad 62 %. Rada tyto závěry potvrzuje.

D. DUMPING

a) Běžná hodnota

(7) Protože Bělorusko, Rusko a Ukrajina jsou stále považovány za země s netržním hospodářstvím, musí být běžná hodnota vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2423/88. Proti volbě Kanady, druhého největšího výrobce, neměla žádná ze stran námitky a proto byla běžná hodnota v případě granulované potaše stanovena na základě kanadských vnitrostátních cen, a v případě standardní potaše na základě kanadských a amerických cen, protože kanadský prodej standardní potaše byl ve srovnání s dovozy do Společenství z bývalého SSSR příliš nízký, než aby mohl představovat representativní základ.

(8) Protože výrobní náklady těžební firmy, která při šetření spolupracovala, byly vyšší než kanadské a americké tržní ceny, výrobci ve Společenství žádali, aby běžná hodnota byla stanovena na základě výrobních nákladů uvedené firmy. Během šetření však Komise došla k přesvědčení, že kanadské a americké tržní ceny stále ještě umožňují ostatním výrobcům zisk při obvyklých obchodních transakcích. Později vyšlo najevo, že uvedená firma musela dočasně nést mimořádné náklady v důsledku zvláštní situace v oblasti Kanady, kde se firma nachází, a protože důl zahájil těžbu teprve krátce předtím. Připočtení těchto nákladů k nákladům vývozů z bývalého SSSR by nebylo správné a bylo by v rozporu s čl. 2 odst. 5 bodem a) nařízení 2423/88.

Stanovení běžné hodnoty na základě úrovně cen na kanadských a amerických trzích je proto rozumné a správné.

Rada potvrzuje závěry Komise a závěry uvedené v bodech 13 a 16 odůvodnění nařízení (EHS) č. 1031/92.

b) Vývozní cena

(9) Vývozní ceny potaše vyvážené výrobci v bývalém SSSR byly stanoveny způsobem popsaným v bodech 17 až 20 odůvodnění nařízení (EHS) č. 1031/92, a v souladu s podmínkami čl. 2 odst. 8 písm. b) nařízení (EHS) č. 2423/88.

c) Srovnání

(10) Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na úrovni cen "z dolu" podle jednotlivých transakcí.

(11) Někteří dovozci se dožadovali úpravy související se snížením nákladů námořní dopravy a tvrdili, že pro dopravu mezi přístavy bývalého SSSR a přístavy Společenství použili (ve srovnání s jinými společnostmi) levnějších lodí z bývalého SSSR. Komise zvolila náklady, které hlavní dovozce skutečně zaplatil. Komise vypočítala náklady námořní dopravy na uvedeném základě a došla k nižší částce, než stanoví nařízení (EHS) č. 1031/92.

(12) V souvislosti s náklady kamionové dopravy mezi doly a přístavy v bývalém SSSR, které byly vypočítány na základě dopravy mezi kanadskými doly a přístavy, jak je popsáno v bodu 20 odůvodnění nařízení (EHS) č. 1031/88, jeden dovozce tvrdil, že by měla být zohledněna skutečnost, že jedno ze tří těžebních míst (důl Běloruskali) se nachází blíže k přístavu. Toto bylo zváženo, ale ani v záznamu řízení, ani v odpovědích dovozců a vývozců nebylo nalezeno nic, co by ukazovalo na možnost určení zdroje potaše dovážené do Společenství z dřívějšího SSSR a tím i její části pocházejícíz nejbližšího dolu. Komise proto usoudila, že je rozumné a správné vycházet z toho, že každé těžební místo se na vývozech potaše do Společenství účastnilo stejným dílem. Náklady dopravy potaše mezi závody a přístavy v bývalém SSSR byly proto stanoveny na základě kanadských dopravních nákladů s přihlédnutím ke vzdálenostem mezi každým z výrobních míst a přístavy v bývalém SSSR.

(13) Vývozci a někteří dovozci tvrdili, že existuje rozdíl mezi formou a úpravou proti hrudkovitosti, která je pro některá konečná použití pravděpodobně nezbytná a opravňuje tak úpravu cen potaše z bývalého SSSR směrem dolů. Vzhledem ke skutečnosti, že chemické vlastnosti potaše z Kanady, bývalého SSSR a Společenství jsou úplně stejné, Komise musela tvrzení týkající se jakosti odmítnout. Pokud jde o tvrzení týkajícího se úpravy proti hrudkovitosti, Komise žádný rozdíl ve výrobních postupech neshledala a šetření neprokázalo, že potaš pocházejícíze zemí bývalého SSSR potřebuje, ve srovnání s potaší z jiných zemí, nějakou zvláštní úpravu k tomu, aby byla způsobilá k použití. K úpravě proto nebyl shledán žádný důvod.

(14) Komise však zjistila, že potaš z bývalého SSSR neodpovídá co do velikosti krystalů vždy přesně potaši ze Společenství a Kanady. Vývozci a mnozí dovozci navíc poukazují na to, že dodávky a doprava potaše z bývalého SSSR jsou méně spolehlivé; ačkoliv tyto skutečnosti nikterak nemění základní vlastnosti výrobku, byla Komise toho názoru, že s ohledem na představy spotřebitelů o potaši z bývalého SSSR je zapotřebí úprava v řádu 2 %. Rada tyto závěry potvrzuje.

E. DUMPINGOVÉ ROZPĚTÍ

(15) Závěrečné šetření skutečností ukázalo, že dovozy potaše z Ruska, Běloruska a Ukrajiny byly dumpingové. Dumpingové rozpětí se rovná rozdílu mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. Vzhledem ke způsobu, jakým byli vývozci, kteří se účastnili šetření, organizováni, a protože je zastupovala jediná státní organizace, bylo pro všechny vypočteno jednotné dumpingové rozpětí. Takto vypočtený vážený průměr dumpingového rozpětí byl 24 % celkové hodnoty CIF dotyčných dovozů. Rada tyto závěry potvrzuje.

F. ŠKODA

(16) Komise ve svých předběžných závěrech poukázala na to, že výrobcům ve Společenství (body odůvodnění 24 až 33 nařízení (EHS) č. 1031/92) byla způsobena podstatná škoda. V této souvislosti nebyl podán žádný nový argument. Rada potvrzuje, že výrobci ve Společenství utrpěli podstatnou škodu.

G. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST MEZI DUMPINGEM A ŠKODOU

(17) V bodech odůvodnění 34 až 37 nařízení (EHS) č. 1031/92 poukázala Komise na to, že zvýšení objemu levných vývozů potaše ze zemí bývalého SSSR se časově shodovalo s rostoucími ztrátami průmyslu Společenství. Všechny dotyčné strany souhlasily, že trh s potaší je transparentním trhem a mimořádně citlivým na cenové změny. Bylo tedy jasné, že dovozy potaše z bývalého SSSR za ceny nižší než ceny účtované průmyslem Společenství způsobily tomuto průmyslu vážné škody.

Pokud jde o jiné skutečnosti, nebylo možno vyloučit ani to, že průmysl Společenství ovlivnily i dovozy z jiných zdrojů. Komise však rozlišovala mezi potenciálními vlivy takových dovozů a škodou způsobenou dovozy, které jsou předmětem tohoto řízení. Důvodem k tomu byl poměrně malý objem dovozů z jiných zdrojů a chybějící důkazy o cenovém podbízení. Dále si Komise byla vědoma toho, že poptávka po potaši v posledních několika letech poklesla. Důsledky této skutečnosti však nebyly spojovány se škodou způsobenou dovozy z bývalého SSSR. Ve skutečnosti se škoda projevila hlavně jako výraznější ztráty. Dále šetření Komise nepřineslo žádný důkaz nebo pravděpodobnost toho, že ke způsobené škodě mohl přispět i způsob řízení výrobců ve Společenství.

(18) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a důvodům prosazovaným v bodech odůvodnění 34 až 37 nařízení (EHS) č. 1031/92 Rada potvrzuje, že dumpingové dovozy potaše z Běloruska, Ruska a Ukrajiny způsobily výrobcům ve Společenství vážné škody.

H. CLO

(19) Komise přepočítala výši cla potřebného k odstranění škody podle metody stanovené v bodu odůvodnění 38 nařízení č. (EHS) č. 1031/92. Proti této metodě nebyly vzneseny žádné připomínky a Rada potvrzuje, že konečné clo by se mělo rovnat dumpingovému rozpětí.

Pokud jde o formu cla, Komise je dále toho názoru, že rozpětí pro jednání, které mají vývozci v zemích bez tržního hospodářství, a dopad i velmi malého cenového podbízení na celý trh s potaší znamená, že ani pevná celní sazba, ani valorické clo by nezabránilo škodě způsobené dumpingem. Protože k tomuto problému nebyly předloženy žádné nové argumenty, Komise došla k závěru, že by mělo být přijato antidumpingové clo ve formě minimální ceny.

(20) Protože hodnota výrobků odvisí v podstatě od jejich obsahu K2O, měla by být minimální cena standardní i granulované formy vypočtena s konečnou platností pro každou ze tří kategorií metodou stanovenou v bodu odůvodnění 40 nařízení (EHS) č. 1031/92. Rada tyto závěry potvrzuje.

I. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(21) Strany nepředložily Komisi žádné další skutečnosti nebo argumenty týkající se zájmu Společenství. Rada potvrzuje závěry Komise obsažené v bodech odůvodnění 41 až 48 nařízení (EHS) č. 1031/92, že je v zájmu Společenství odstranit škodu způsobenou zjištěnými dumpingovými vývozy z Běloruska, Ruska a Ukrajiny, a zastavit tak pokles výroby Společenství, aniž by byl dotyčným vývozcům odmítnut přístup na trh Společenství.

J. ZÁVAZEK

(22) Běloruští, ruští a ukrajinští vývozci nabídli navrhnout cenový závazek. Nabídka se však týkala zásadně jen závazku a nezakládala se na žádné určité ceně. Komise považovala tento jednoduchý závazek v zásadě za nepřijatelný, a informovala vývozce o svém rozhodnutí a důvodech, které ji k němu vedly.

K. VYBRÁNÍ PROZATÍMNÍHO CLA

(23) Vzhledem k velikosti stanovených dumpingových rozpětí a rozsahu škody, která vznikla průmyslu Společenství, Rada soudí, že je nezbytné vybrat částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla až do výše konečného cla, a uvolnit přeplatky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu chloridu draselného (KCl) kódů KN 31042010, 31042050 a 31042090 pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny se.

Clo se rovná rozdílu mezi níže uvedenými minimálními cenami a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením:

- chlorid draselný s obsahem K2O do 40 % nebo nižším:

- standardní forma: 57,95 ECU za tunu KCl (kód Taric 3104 2010*10),

- granulovaná forma: 65,76 ECU za tunu KCl (kód Taric 30142010*20);

- chlorid draselný s obsahem K2O vyšším než 40 %, ale nižším než 62 %:

- standardní forma: 86,93 ECUza tunu KCl (kód Taric 31042050*10),

- granulovaná forma: 98,65 ECU za tunu KCl (kód Taric 31042050*20);

- chlorid draselný s obsahem K2O vyšším než 62 %: 133,87 ECU za tunu KCl.

2. Použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (EHS) č. 1031/92 se s konečnou platností vyberou ve výši konečného cla uloženého podle čl. 1 odst. 1.

Vybrané přeplatky prozatímního cla se uvolní.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. října 1992.

Za Radu

předseda

J. Cope

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1988, s. 1.

[2] Úř. věst. L 110, 28.4.1992, s. 5.

[3] Úř. věst. L 243, 25.8.1992, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU