(EHS) č. 1429/92NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 1429/92 ze dne 26. května 1992, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

Nařízení Komise (EHS) č. 1429/92

ze dne 26. května 1992,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky [1], naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 356/92 [2], a zejména na článek 35a uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že na základě nových výzkumných poznatků je třeba upravit charakteristiky olivového oleje definované v nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 [3] ve znění nařízení (EHS) č. 3682/91 [4], aby byla lépe zajištěna čistota výrobků uváděných na trh a stanovena příslušná metoda analýzy;

vzhledem k tomu, že v zájmu zabránění narušení trhu je třeba přijmout opatření, aby olivový olej stočený do obalů ještě před vstupem tohoto nařízení v platnost mohl být během omezeného období uváděn na trh;

vzhledem k tomu, že nařízení (EHS) č. 2568/91 je proto třeba patřičně změnit;

vzhledem k tomu, že Řídící výbor pro oleje a tuky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění v souladu s přílohou k tomuto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení se nepoužije na olivový olej a na olej z olivových pokrutin stočený do obalů před vstupem tohoto nařízení v platnost a uvedený na trh do 31. října 1992.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. května 1992.

Za Komisi

Ray Mac Sharry

člen Komise

[1] Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66.

[2] Úř. věst. L 39, 15.2.1992, s. 1.

[3] Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1.

[4] Úř. věst. L 349, 18.12.1991, s. 36.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

I. Druhá tabulka v příloze I se nahrazuje touto tabulkou:

"Kategorie | Složení kyselin | Behenová % | Lignocerová % | Úhrn trans-isomerů kyseliny olejové % | Úhrn trans-isomerů kyseliny linolové a linolenové % | K232 | K 270 | K 270 po průchodu oxidem hlinitým | ΔK | Senzorická analýza |

Myristová % | Linolenová % | Arachová % | Eikosanová % |

1.Extra panenský olivový olej | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,03 | < 0,03 | M 2,40 | M 0,20 | M 0,10 | M 0,01 | ≥ 6,5 |

2.Panenský olivový olej | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,03 | < 0,03 | M 2,50 | M 0,25 | M 0,10 | M 0,01 | ≥ 5,5 |

3.Obyčejný panenský olivový olej | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,03 | < 0,03 | M 2,50 | M 0,25 | M 0,10 | M 0,01 | ≥ 3,5 |

4.Panenský lampantový olivový olej | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,10 | < 0,10 | M 3,70 | > 0,25 | M 0,11 | — | < 3,5 |

5.Rafinovaný olivový olej | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,20 | < 0,30 | M 3,40 | M 1,20 | — | M 0,16 | — |

6.Olivový olej | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,20 | < 0,30 | M 3,30 | M 1,00 | — | M 0,13 | — |

7.Surový olivový olej z pokrutin | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,20 | < 0,10 | — | — | — | — | — |

8.Rafinovaný olivový olej z pokrutin | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,40 | < 0,35 | M 5,50 | M 2,50 | — | M 0,25 | — |

9.Olivový olej z pokrutin | M 0,1 | M 0,9 | M 0,7 | M 0,5 | M 0,3 | M 0,5 | < 0,40 | < 0,35 | M 5,30 | M 2,00 | — | M 0,20 | —" |

II. Příloha X A se mění takto:

1. V bodu 4.1.2 se vkládají nová slova, která zní:

"a rozlišovací index Ir pomocí vzorce

ab

kde

a = výška nejnižšího píku měřená od základní linie a

b = výška nejnižšího bodu sedla mezi dvěma sousedními píky měřená od základní linie."

2. Doplňuje se bod 6, který zní:

"6. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPAD – STANOVENÍ TRANS-ISOMERŮ

Obsah trans-isomerů mastných kyselin s počtem atomů uhlíku mezi 10 až 24 je možné stanovit separací methylesterů pomocí kapilární plynové chromatografie s kolonami se specifickou polaritou.

6.1 Kapilární kolona z křemene o vnitřním průměru 0,25 až 0,32 mm a délce 50 m, potažená vrstvou kyanopropisilikonu o tloušťce 0,1 až 0,3 μm (typ SP 2380, C. P. sil 88, silor 10 a podobné typy).

6.2 Methylestery se připravují postupem popsaném v příloze X B. Tukové látky s obsahem volných kyselin vyšším než 3 % musí být předem neutralizovány v souladu s bodem 6.1 přílohy VII.

6.3 Laboratorní podmínky pro plynovou chromatografii jsou tyto:

- teplota kolony nastavitelná na teplotu od 150 do 230 °C (například 165 °C po dobu 15 minut a poté narůstající o 5 °C za minutu na 200 °C),

- teplota vstřikovací jednotky: 250 °C při nástřiku pomocí děliče (split type), nebo počáteční teplota kolony při použití systému nástřiku bez dělení přímo na kolonu (on column),

- teplota detektoru: 260 °C,

- rychlost průtoku nosného plynu (helium a vodík): 1,2 ml za minutu.

Vstříknuté množství musí být takové, aby za daných podmínek citlivosti byla výška píku odpovídajícího methylesteru kyseliny arachidové nejméně 20 % spodní části škály.

6.4 Stanovení jednotlivých methylesterů se provádí na základě retenčních časů, které jsou porovnány s retenčními časy referenčních směsí (viz bod 2.3.).

Estery trans-mastných kyselin se eluují před odpovídajícími cis-isomery. Příklad chromatogramu je uveden na obrázku 2.

+++++ TIFF +++++

Obrázek 2Chromatogram pro stanovení trans-isomerů mastných kyselin pomocí kapilární plynové chromatografie

6.5 Účinnost kolony podle bodu 4.1.2. musí umožňovat separaci určitých kritických párů, například páru tvořeného masívem píků kyseliny trans-olejové a píkem kyseliny cis-olejové, trans- C18:1/cis- C18:1, s rozlišovacím indexem vyšším než 2.

6.6 Procentní podíl jednotlivých trans-mastných kyselin se vypočítá na základě vztahu mezi danými plochami píků a součtem ploch všech přítomných píků.

Pro jednotlivé kyseliny se berou v úvahu tyto procentní podíly:

- trans-oktadecenové kyseliny (T 18: 1) podle přílohy I k tomuto nařízení jako úhrn trans-isomerů kyseliny olejové,

- cis-trans- a trans-cis-oktadekadienové kyseliny [(CT/TC) 18: 2] podle přílohy I tohoto nařízení jako úhrn trans-isomerů kyseliny linolové,

- trans-cis-trans-, cis-cis-trans-, cis-trans-cis- a trans-cis-cis-oktadekatrienové kyseliny [(TCT + CCT + CTC + TCC)18: 3] podle přílohy I tohoto nařízení jako úhrn trans-isomerů

kyseliny linolenové.

Poznámka 8:

S přihlédnutím ke zvláštním charakteristikám této metody je výsledky nutno uvádět na dvě desetinná místa."

3. Dosavadní body 6 a 7 se označují jako 7 a 8.

--------------------------------------------------