90/394/EHSSměrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Publikováno: Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 1-7 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 28. června 1990 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 6. července 1990 Nabývá účinnosti: 6. července 1990
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2004/37/ES Pozbývá platnosti: 20. května 2004
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 28. června 1990

o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

(90/394/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 118a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1], vypracovaný po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci,

ve spolupráci s Evropským parlamentem [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že článek 118a Smlouvy stanoví, že Rada přijímá směrnice určující minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí a k zabezpečení vyšší úrovně ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků;

vzhledem k tomu, že podle uvedeného článku by tyto směrnice neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků;

vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 27. února 1984 o druhém akčním programu Evropských společenství o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [4] stanoví rozvoj ochranných opatření pro zaměstnance vystavené působení karcinogenů;

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o jejím programu v oblasti bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci [5] předpokládá přijetí směrnic určených k zajištění bezpečnosti a zdraví zaměstnanců;

vzhledem k tomu, že pro zaručení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců je nezbytné dodržování minimálních požadavků navržených pro zajištění vyšší úrovně bezpečnosti a zdraví, pokud jde o ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci;

vzhledem k tomu, že tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci [6]; že se proto uvedená směrnice použije v plném rozsahu na expozici zaměstnanců karcinogenům, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a značení nebezpečných látek [7], naposledy pozměněná směrnicí 88/490/EHS [8], obsahuje seznam nebezpečných látek spolu s podrobnostmi klasifikace a značení pro na každou látku;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 88/379/EHS ze dne 7. června 1988 o sbližování právních a správních předpisůtýkajících se klasifikace, balení a značení nebezpečných přípravků [9], naposledy pozměněná směrnicí 89/178/EHS [10], obsahuje podrobnosti klasifikace a značení pro tyto přípravky;

vzhledem k tomu, že plán činnosti na léta 1987 až 1989, přijatý v rámci programu Evropa proti rakovině, stanoví podporu evropských výzkumů v oblasti možných rizik rakoviny u určitých chemických látek;

vzhledem k tomu, že současné vědecké poznání sice neumožňuje stanovit úroveň, pod kterou zdravotní rizika přestávají existovat, nicméně snížení expozice karcinogenům tato rizika sníží;

vzhledem k tomu, že pro přispění ke snížení těchto rizik je nutné stanovit limitní hodnoty a další přímo související předpisy pro všechny karcinogeny, u nichž to dostupné informace, včetně vědeckých a technických údajů, dovolují;

vzhledem k tomu, že musí být přijata preventivní opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců vystavených působení karcinogenů;

vzhledem k tomu, že tato směrnice stanoví konkrétní požadavky specifické pro expozici karcinogenům;

vzhledem k tomu, že tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu;

vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí 74/325/EHS [11] naposledy pozměněného aktem o přistoupení z roku 1985 konzultuje Komise při vypracovávání návrhů v této oblasti Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

ODDÍL I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

1. Účelem této směrnice, která je šestou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, je ochrana zaměstnanců proti rizikům pro jejich zdraví a bezpečnost včetně jejich prevence, která vznikají nebo která by mohla vzniknout z expozice karcinogenům při práci.

Stanoví konkrétní minimální požadavky v této oblasti včetně limitních hodnot.

2. Tato směrnice se nevztahuje na zaměstnance vystavené pouze záření zahrnutému do Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se "karcinogenem" rozumí:

a) látka, která byla podle přílohy I směrnice 67/548/EHS označena jako R 45 "může vyvolat rakovinu";

b) přípravek, který podle čl. 3 odst. 5 písm. j) směrnice 88/379/EHS musí být označen jako R 45 "může vyvolat rakovinu";

c) látka, přípravek nebo postup uvedený v příloze I a látka nebo přípravek uvolňovaný během postupu uvedeného v příloze I.

Článek 3

Oblast působnosti — Určení a hodnocení rizik

1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti, při nichž zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni působení karcinogenů v souvislosti s vykonávanou prací.

2. V případě jakékoli činnosti, která může zahrnovat riziko expozice karcinogenům, musí být určena povaha, stupeň a trvání expozice zaměstnance, aby bylo možné vyhodnotit všechna rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců a stanovit opatření, která je třeba přijmout.

Toto hodnocení musí být opakováno pravidelně, a dále kdykoli dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnance karcinogenům.

Zaměstnavatel musí informace využívané k tomuto hodnocení předložit příslušným orgánům na jejich žádost.

3. Při hodnocení rizika musí být rovněž přihlíženo ke všem případům závažné expozice, například k případům škodlivých účinků na kůži.

4. Při hodnocení podle odstavce 2 věnuje zaměstnavatel zvláštní pozornost všem možným vlivům na zdraví nebo bezpečnost zvlášť ohrožených zaměstnanců, a mimo jiné přihlédne k tomu, že je žádoucí nezaměstnávat tyto zaměstnance v oblastech, kde mohou přijít do styku s karcinogeny.

ODDÍL II

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ

Článek 4

Omezování a nahrazování

1. Zaměstnavatel musí omezit používání karcinogenů na pracovišti, zejména jejich nahrazením, v nejvyšším technicky možném rozsahu, látkou, přípravkem nebo postupem, které v podmínkách, v nichž se používají, nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

2. Zaměstnavatel je povinen, je-li o to požádán, předložit výsledky svých šetření příslušným orgánům.

Článek 5

Opatření k zabránění a omezení expozice

1. Pokud výsledky hodnocení uvedené v čl. 3 odst. 2 odhalí riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, je třeba expozici zaměstnanců zabránit.

2. Pokud není technicky možné nahradit karcinogen látkou, přípravkem nebo postupem, které za podmínek, v nichž se používají, nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví a bezpečnost, musí zaměstnavatel zajistit, aby byl v rámci technických možností vyráběn a používán v uzavřeném systému.

3. Pokud není uzavřený systém technicky možný, zajistí zaměstnavatel, aby byla úroveň expozice zaměstnanců omezena na nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.

4. Při jakémkoli používání karcinogenu zaměstnavatel uplatňuje všechna tato opatření:

a) omezení množství karcinogenu na pracovišti;

b) omezení exponovaných osob nebo osob, které by mohly být exponovány, na co nejnižší počet;

c) řešení pracovních postupů a opatření technické kontroly k vyloučení nebo minimalizaci uvolňování karcinogenů na pracovišti;

d) odvádění karcinogenů u zdroje, systémy místního odsávání nebo celkového větrání, všechny tyto metody musí být vhodné a slučitelné s potřebou ochrany a zdraví veřejnosti a životního prostředí;

e) použití současných vhodných postupů pro měření karcinogenů, zvláště pro včasné odhalení nadměrné expozice v důsledku nepředvídatelné události nebo nehody;

f) používání vhodných pracovních postupů nebo metod;

g) opatření kolektivní ochrany nebo, pokud není možné zabránit expozici jinými prostředky, osobní ochranné prostředky;

h) hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlah, stěn a ostatních povrchů;

i) informování zaměstnanců;

j) vymezení rizikových prostorů a použití vhodných výstražných a bezpečnostních značek včetně značky "zákaz kouření" v prostorech, kde zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni působení karcinogenů;

k) vypracování plánů pro případ nouze, která může mít za následek nadměrně vysokou expozici;

l) prostředky pro bezpečné skladování, manipulaci a přepravu, zejména použitím neprodyšně uzavřených a zřetelně a viditelně označených nádob;

m) prostředky pro bezpečné shromažďování, ukládání a odstraňování odpadu zaměstnanci, včetně používání neprodyšně uzavřených a zřetelně a viditelně označených nádob.

Článek 6

Informování příslušných orgánů

V případě, že výsledky hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 odhalí riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, poskytne zaměstnavatel příslušnému orgánu na jeho žádost vhodné informace o:

a) prováděných činnostech nebo průmyslových postupech, včetně důvodů, proč jsou používány karcinogeny;

b) množství vyráběných nebo používaných látek nebo přípravků, které obsahují karcinogeny;

c) počtu exponovaných zaměstnanců;

d) přijatých preventivních opatřeních;

e) typu používaných ochranných prostředků;

f) povaze a stupni expozice;

g) případech nahrazení.

Článek 7

Nepředvídatelná expozice

1. V případě nepředvídatelné události nebo nehody, která může mít za následek nadměrnou expozici zaměstnanců, informuje zaměstnavatel zaměstnance.

2. Dokud nedojde k uvedení do běžného stavu a nejsou odstraněny příčiny nadměrné expozice,

a) smějí v zasaženém prostoru pracovat pouze zaměstnanci nepostradatelní pro provádění opravy a jiných nezbytných prací;

b) musí být dotyčným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy a dýchací přístroje, které musí nosit; expozice nesmí být trvalá a musí být omezena na nezbytně nutnou dobu pro každého zaměstnance;

c) nesmí být nechráněným zaměstnancům dovoleno pracovat v zasažené oblasti.

Článek 8

Předvídatelná expozice

1. Pro určité činnosti, jako je údržba, u nichž se dá předvídat možnost značného zvýšení expozice zaměstnanců a u nichž už byly vyčerpány všechny možnosti technických preventivních opatření, určí zaměstnavatel po projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě, aniž tím je dotčena odpovědnost zaměstnavatele, opatření nezbytná ke zkrácení expozice zaměstnanců na nejkratší možnou dobu a k zajištění ochrany zaměstnanců během provádění této činnosti.

Na základě prvního pododstavce jsou těmto zaměstnancům poskytovány ochranné oděvy a dýchací přístroje, které musí nosit, dokud nadměrná expozice trvá; tato expozice nesmí být trvalá a musí být omezena na nezbytně nutnou dobu pro každého zaměstnance.

2. Musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby prostory, ve kterých se provádějí činnosti uvedené v odstavci 1 prvním pododstavci, byly jasně vymezeny a označeny, nebo aby bylo nepovolaným osobám jinými prostředky zabráněno do těchto prostorů vstupovat.

Článek 9

Přístup do rizikových prostorů

Zaměstnavatelé přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby přístup do prostorů, v nichž jsou vykonávány činnosti, které podle výsledků hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, byl umožněn pouze těm zaměstnancům, kteří do nich musí vstupovat v souvislosti s výkonem své práce nebo úkolů.

Článek 10

Hygiena a osobní ochrana

1. Zaměstnavatelé jsou povinni v případě všech činností, u nichž je riziko zamoření karcinogeny, přijmout vhodná opatření, aby zajistili, že:

a) zaměstnanci nejedí, nepijí nebo nekouří v pracovních prostorech, kde je riziko zamoření karcinogeny;

b) zaměstnancům je poskytnut vhodný ochranný oděv nebo jiný vhodný zvláštní oděv;

jsou zařízeny oddělené úložné prostory pro pracovní a ochranné oděvy a civilní oděv;

c) pro zaměstnance jsou zařízeny odpovídající a vhodné umývárny a toalety;

d) ochranné prostředky jsou řádně skladovány na přesně určeném místě;

jsou kontrolovány a čištěny, pokud možno, před každým použitím a v každém případě po každém použití;

poškozené prostředky jsou před novým použitím opraveny nebo nahrazeny.

2. Náklady na tato opatření nesmějí nést zaměstnanci.

Článek 11

Informování a školení zaměstnanců

1. Zaměstnavatel přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě byli dostatečně vyškoleni na základě všech dostupných informací, zejména ve formě informací a pokynů týkajících se:

a) možného rizika pro zdraví, včetně dalších rizik díky spotřebě tabáku;

b) předběžných opatření k zabránění expozice;

c) hygienických požadavků;

d) nošení a používání ochranných prostředků a oděvů;

e) opatření, která mají učinit zaměstnanci, včetně zaměstnanců záchranných čet, v případě nehod a k předcházení nehodám.

Školení musí být:

- přizpůsobeno s přihlédnutím k novému nebo změněnému riziku,

- v případě potřeby pravidelně opakováno.

2. Zaměstnavatelé informují zaměstnance o zařízeních a nádobách, které obsahují karcinogeny, zajistí, aby všechny nádoby, balení a zařízení obsahující karcinogeny byly zřetelně a viditelně označeny, a umístí dobře viditelné výstražné značky.

Článek 12

Informování zaměstnanců

Musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby:

a) zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě mohli kontrolovat uplatňování této směrnice nebo se na něm mohli podílet, zejména pokud jde o:

i) důsledky výběru, nošení a používání ochranných oděvů a prostředků pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, aniž tím je dotčena odpovědnost zaměstnavatele za určení účinnosti ochranných oděvů a prostředků,

ii) opatření určená zaměstnavatelem, která jsou uvedena v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci, aniž tím je dotčena odpovědnost zaměstnavatele za určení těchto opatření;

b) zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců v podniku nebo závodě byli co nejrychleji informováni o nadměrných expozicích, včetně těch uvedených v článku 8, o jejich příčinách i o opatřeních, která jsou nebo mají být přijata k nápravě situace;

c) zaměstnavatel vedl neustále aktualizovaný seznam zaměstnanců vykonávajících činnosti, které podle výsledků hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, s vyznačením, je-li tato informace dostupná, expozice, které byli vystaveni;

d) lékař nebo příslušný orgán a další osoby odpovědné za ochranu zdraví a bezpečnost při práci měly přístup k seznamu uvedenému v písmenu c);

e) každý zaměstnanec měl přístup k těm informacím ze seznamu, které se jej osobně týkají;

f) zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě měli přístup k neosobním informacím obecné povahy.

Článek 13

Projednání se zaměstnanci a jejich účast

V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice včetně příloh, a umožňují jejich účast.

ODDÍL III

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Lékařský dohled

1. Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi opatření pro zajištění odpovídajících lékařských prohlídek zaměstnanců, u nichž výsledky hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 odhalí riziko pro zdraví nebo bezpečnost.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 musí umožňovat, je-li to vhodné, provedení odpovídající lékařské prohlídky každého zaměstnance:

- před expozicí,

- a dále v pravidelných odstupech.

Tato opatření musí umožňovat přímé uplatňování jednotlivých lékařských opatření a pracovně lékařských opatření.

3. Je-li zjištěno, že zaměstnanec trpí odchylkou s podezřením, že k ní mohlo dojít v důsledku expozice karcinogenům, může lékař nebo orgán příslušný pro lékařské prohlídky zaměstnanců žádat, aby se lékařské prohlídce podrobili i ostatní zaměstnanci, kteří byli vystaveni podobné expozici.

V tom případě se provede nové zhodnocení rizika expozice v souladu s čl. 3 odst. 2.

4. Pokud jsou prováděny lékařské prohlídky, je o nich třeba vést osobní zdravotní dokumentaci a lékař nebo orgán příslušný pro lékařské prohlídky navrhne veškerá ochranná nebo preventivní opatření, která je třeba přijmout s ohledem na všechny zaměstnance.

5. Zaměstnancům musí být poskytovány informace a rady týkající se všech lékařských prohlídek, kterým se mohou podrobit po ukončení expozice.

6. V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi:

- musí mít zaměstnanci přístup k výsledkům lékařských prohlídek, které se jich týkají,

- mohou dotyční zaměstnanci nebo jejich zaměstnavatelé požádat o přezkoumání výsledků lékařské prohlídky.

7. Praktická doporučení pro lékařské prohlídky jsou uvedena v příloze II.

8. Všechny případy rakoviny, u kterých bylo v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zjištěno, že jsou způsobeny expozicí karcinogenu při práci, musí být oznámeny příslušnému orgánu.

Článek 15

Vedení záznamů

1. Seznam uvedený v čl. 12 písm. c) a zdravotní dokumentace uvedená v čl. 14 odst. 4 musí být uchovávány alespoň 40 let po ukončení expozice, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

2. Jestliže podnik ukončí činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, musí být tyto dokumenty k dispozici příslušnému orgánu.

Článek 16

Limitní hodnoty

1. Rada prostřednictvím směrnic stanoví postupem podle článku 118a Smlouvy na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů, limitní hodnoty pro všechny karcinogeny, u nichž je to možné, a je-li to nezbytné, jiné přímo související předpisy.

2. Limitní hodnoty a jiné přímo související předpisy jsou uvedeny v příloze III.

Článek 17

Přílohy

1. Přílohy I a III mohou být měněny pouze postupem podle článku 118a Smlouvy.

2. Úpravy přílohy II čistě technického rázu v souvislosti s technickým rozvojem a se změnami v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatcích v oblasti karcinogenů se přijímají postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS.

Článek 18

Využívání údajů

Komise musí mít přístup k využívání údajů shromážděných příslušnými vnitrostátními orgány na základě informací uvedených v čl. 14 odst. 8.

Článek 19

Závěrečná ustanovení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1992.

Pokud budou po oznámení této směrnice prováděny změny ve směrnicích 67/548/EHS nebo 88/379/EHS prostřednictvím pozměňujících směrnic, pokud jde o látky a přípravky uvedené v čl. 2 písm. a) a b), uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k promítnuní těchto změn do předpisů uvedených v prvním pododstavci ve lhůtě stanovené pro provedení uvedených pozměňujících směrnic.

Členské státy neprodleně uvědomí Komisi, že předpisy uvedené v tomto odstavci byly uvedeny v účinnost.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 28. června 1990.

Za Radu

předsedkyně

M. Geoghegan-quinn

[1] Úř. věst. C 34, 8.2.1988, s. 9.

[2] Úř. věst. C 158, 26.6.1989, s. 121 a Úř. věst. C 149, 18.6.1990.

[3] Úř. věst. C 208, 8.8.1988, s. 43.

[4] Úř. věst. C 67, 8.3.1984, s. 2.

[5] Úř. věst. C 28, 3.2.1988, s. 1.

[6] Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

[7] Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

[8] Úř. věst. L 259, 19.9.1988, s. 1.

[9] Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 14.

[10] Úř. věst. L 64, 8.3.1989, s. 18.

[11] Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 15.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Seznam látek, přípravků a postupů

[čl. 2 písm. c)]

1. Výroba auraminu.

2. Práce zahrnující expozici polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, černouhelném dehtu a smole, dýmech nebo prachu.

3. Práce zahrnující expozici prachům, dýmům a mlhám vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci niklových kamínků.

4. Silně kyselé postupy při výrobě isopropylalkoholu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Praktická doporučení pro lékařský dohled nad zaměstnanci

(čl. 14 odst. 7)

1. Lékař nebo orgán příslušný pro dohled nad zdravotním stavem zaměstnanců vystavených působení karcinogenů musí být obeznámen s podmínkami nebo okolnostmi expozice u každého zaměstnance.

2. Sledování zdravotního stavu zaměstnanců musí být prováděno v souladu se zásadami a praxí pracovního lékařství; musí zahrnovat alespoň tato opatření:

- vedení pracovních a zdravotních záznamů o každém zaměstnanci,

- osobní pohovor,

- je-li to vhodné, biologické sledování a zjišťování reverzibilních účinků v raném stadiu.

U každého zaměstnance může být během sledování zdravotního stavu rozhodnuto i o dalších testech, kterým by se měl podrobit, na základě nejnovějších poznatků pracovního lékařství.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Limitní hodnoty a jiné přímo související předpisy

(článek 16)

A. Limitní hodnoty

K doplnění.

B. Jiné přímo související předpisy

K doplnění.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU