86/298/EHSSměrnice Rady 86/298/EHS ze dne 26. května 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů

Publikováno: Úř. věst. L 186, 8.7.1986, s. 26-63 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 26. května 1986 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 8. července 1986 Nabývá účinnosti: 2. června 1986
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 167/2013 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2016
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 26. května 1986

o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů

(86/298/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 74/150/EHS ze dne 4. března 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu kolových zemědělských a lesnických traktorů [4], naposledy pozměněná aktem o přistoupení Španělska a Portugalska, stanoví, že nezbytná ustanovení pro provádění postupu EHS schvalování typu pro jednotlivé konstrukční části nebo vlastnosti traktoru budou stanoveny zvláštními směrnicemi; že ustanovení týkající se ochranných konstrukcí chránících při převrácení a jejich připevnění k traktoru byla stanovena směrnicemi 77/536/EHS [5] a 79/622/EHS [6], naposledy pozměněnými aktem o přistoupení Španělska a Portugalska; že tyto dvě směrnice se vztahují na postupy dynamických a statických zkoušek, přičemž výrobci zatím mohou mezi nimi volit, a týkají se standardních traktorů, tj. traktorů, které mají světlou výšku nejvýše 1000 mm, pevný nebo nastavitelný rozchod kol nejméně 1150 mm a hmotnost od 1,5 do 4,5 t v případě traktorů podle směrnice o dynamických zkouškách a nejméně 800 kg v případě traktorů podle směrnice o statických zkouškách;

vzhledem k tomu, že traktory, na něž se vztahuje tato směrnice, mají světlou výšku nejvýše 600 mm, nejmenší rozchod kol u obou náprav menší než 1150 mm a hmotnost větší než 600 kg; že pro ochranné konstrukce chránící při převrácení těchto traktorů, které se používají ke zvláštním pracím, mohou být stanoveny zvláštní požadavky nebo jiné požadavky než podle směrnic 77/536/EHS a 79/622/EHS;

vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí tyto úzkorozchodné traktory splňovat podle vnitrostátních právních předpisů, se mimo jiné týkají ochranných konstrukcí chránících při převrácení a jejich připevnění k traktoru; že tyto požadavky se v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možné použít u všech typů traktorů postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice 74/150/EHS;

vzhledem k tomu, že tato směrnice se vztahuje na ochranné konstrukce chránící při převrácení provedené jako vzadu namontovaný oblouk, rám nebo kabina, jejichž chráněný prostor má výšku 900 mm nad vztažným bodem sedadla, čímž poskytuje dostatečně velký volný prostor pro ochranu řidiče; že na ochranné konstrukce chránící při převrácení se dvěma sloupky namontovanými před řidičem se bude vztahovat jiná zvláštní směrnice;

vzhledem k tomu, že harmonizovaný postup schvalování typu konstrukční části pro ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru umožní každému členskému státu ověřovat splnění společných požadavků na provedení a zkoušení a informovat o výsledku ostatní členské státy zasláním kopie certifikátu EHS schválení typu konstrukční části vydaného pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru; že připojení značky EHS schválení typu konstrukční části ke všem konstrukcím, které byly vyrobeny ve shodě se schváleným typem, vyloučí nutnost technického zkoušení těchto konstrukcí v ostatních členských státech; že společné požadavky týkající se dalších konstrukčních prvků a vlastností ochranné konstrukce chránící při převrácení, zejména zařízení, která zabraňují dalšímu převracení již převrženého traktoru, a ochrany spolujezdců, budou stanoveny později;

vzhledem k tomu, že harmonizované požadavky jsou určeny především k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a bezpečnosti práce v celém Společenství; že je z tohoto důvodu nutné předepsat pro traktory, na které se vztahuje tato směrnice, povinné vybavení ochrannou konstrukcí chránící při převrácení;

vzhledem k tomu, že sbližování vnitrostátních právních předpisů pro traktory předpokládá, že členské státy budou vzájemně uznávat zkoušky provedené kterýmkoli z nich podle společných požadavků,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na traktory ve smyslu článku 1 směrnice 74/150/EHS, které mají tyto vlastnosti:

- světlá výška měřená pod nejnižšími body přední nebo zadní nápravy, včetně diferenciálu, nejvýše 600 mm,

- pevný nebo nejmenší nastavitelný rozchod kol u jedné z obou náprav menší než 1150 mm; v žádném případě nesmí vnější okraj pneumatik na druhé nápravě přečnívat za vnější okraj pneumatik na nápravě o nejmenším rozchodu 1150 mm,

- hmotnost nejméně 600 kg, odpovídající vlastní hmotnosti traktoru podle bodu 2.4 přílohy I směrnice 74/150/EHS, včetně ochranné konstrukce chránící při převrácení, kterou je traktor opatřen v souladu s touto směrnicí, a pneumatik největšího rozměru doporučeného výrobcem.

Článek 2

1. Členské státy udělí EHS schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I až IV.

2. Členský stát, který udělí EHS schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.

Článek 3

Pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který schválily podle článku 2, přidělí členské státy výrobci traktoru nebo ochranné konstrukce chránící při převrácení nebo jeho pověřenému zástupci značku EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru uvedeného v příloze VI.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily použití značek, které by mohly vést k záměně ochranných konstrukcí chránících při převrácení, jejichž typ byl schválen podle článku 2, s jinými zařízeními.

Článek 4

1. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktorům, pro které jsou určeny, z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části.

2. Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části, pokud systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.

O těchto přijatých opatřeních dotyčný stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 5

Příslušný orgán každého členského státu zašle do jednoho měsíce příslušným orgánům ostatních členských států kopie certifikátů EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VII pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení, pro který schválení typu udělil nebo udělit odmítl.

Článek 6

1. Pokud členský stát, který udělil EHS schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, která jsou opatřena stejnou značkou EHS schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí EHS schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států. Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.

2. Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí EHS schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.

Článek 7

Každé rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru nebo o zákazu jejich uvedení na trh nebo jejich užívání, učiněné na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněno. Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě spolu uvedením opravných prostředků dostupných podle platných právních předpisů členských států a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 8

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení pro typ traktoru z důvodů týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou EHS schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze VIII.

Článek 9

Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání traktorů z důvodů týkajících se ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou EHS schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze VIII.

Článek 10

Touto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit při dodržení Smlouvy požadavky, které považují za nezbytné pro zajištění ochrany pracovníků při užívání dotyčných traktorů, pokud to neznamená úpravu ochranných konstrukcí provedenou způsobem, který není v této směrnici uveden.

Článek 11

1. Při EHS schvalování typu traktoru musí být každý traktor ve smyslu článku 1 opatřen ochrannou konstrukcí chránící při převrácení.

2. Ochranná konstrukce podle odstavce 1, pokud není konstrukcí se dvěma sloupky namontovanou před řidičem, musí splňovat požadavky stanovené v přílohách I až IV této směrnice nebo ve směrnici 77/536/EHS nebo 79/622/EHS.

Článek 12

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh této směrnice technickému pokroku se přijmou postupem podle článku 13 směrnice 74/150/EHS.

Článek 13

Do osmnácti měsíců od oznámení této směrnice Rada na návrh Komise a na základě ustanovení Smlouvy přijme směrnici, která tuto směrnici doplní o ustanovení, jimiž budou v rámci postupu dynamických zkoušek zavedeny přídavné zkoušky rázem.

Článek 14

1. Členské státy uvedou v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24 měsíců od jejího oznámení [7]. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 26. května 1986.

Za Radu

předseda

G. Braks

[1] Úř. věst. C 123, 9.5.1983, s. 1.

[2] Úř. věst. C 307, 14.11.1983, s. 103.

[3] Úř. věst. C 286, 24.10.1983, s. 2.

[4] Úř. věst. L 84, 28.3.1974, s. 10.

[5] Úř. věst. L 220, 29.8.1977, s. 1.

[6] Úř. věst. L 179, 17.7.1979, s. 1.

[7] Tato směrnice byla členským státům oznámena 2. června 1986.

--------------------------------------------------

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I: | Podmínky pro EHS schválení typu konstrukční části |

PŘÍLOHA II: | Podmínky zkoušení pevnosti ochranných konstrukcí a jejich připevnění k traktoru |

PŘÍLOHA III: | Zkušební postup |

A.Dynamické zkoušky |

B.Statické zkoušky |

PŘÍLOHA IV: | Obrázky |

PŘÍLOHA V: | Vzor protokolu o zkouškách ochranné konstrukce pro EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru |

PŘÍLOHA VI: | Značky |

PŘÍLOHA VII: | Vzor certifikátu EHS schválení typu konstrukční části |

PŘÍLOHA VIII: | Podmínky pro udělení EHS schválení typu traktoru |

PŘÍLOHA IX: | Vzor přílohy k certifikátu EHS schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranných konstrukcí a pevnosti jejich připevnění k traktoru |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PODMÍNKY PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

1. DEFINICE

1.1 Výrazem "ochranná konstrukce chránící při převrácení", dále jen "ochranná konstrukce", se rozumí konstrukce na traktoru, jejímž hlavním účelem je vyloučit nebo omezit ohrožení řidiče v důsledku převrácení traktoru během normálního použití.

1.2 Konstrukce podle bodu 1.1 se vyznačují tím, že během zkoušek předepsaných v přílohách II a III zajišťují dostatečně velký volný prostor pro ochranu řidiče.

2. OBECNÉ POŽADAVKY

2.1 Každá ochranná konstrukce a její připevnění k traktoru musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly hlavní účel uvedený v bodě 1.

2.2 Tato podmínka se pokládá za splněnou, jsou-li splněny požadavky příloh II a III.

3. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

3.1 Žádost o EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo výrobce ochranné konstrukce nebo jeho pověřený zástupce.

3.2 K žádosti o EHS schválení typu konstrukční části se přikládají v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje:

- výkres celkového uspořádání, který je buď vyhotoven v měřítku, jež je na výkresu vyznačeno, nebo udává hlavní rozměry ochranné konstrukce. Na výkresu zejména musí být podrobně znázorněny připevňovací součásti,

- fotografie z boku a zezadu ukazující podrobnosti způsobu připevnění,

- stručný popis ochranné konstrukce zahrnující typ konstrukce, způsob připevnění k traktoru, popřípadě údaje o opláštění, o zařízení pro vstup a nouzový výstup, o čalounění vnitřku, o zařízení, které brání opakovanému převracení traktoru, a o systému vytápění a větrání,

- údaje o materiálech použitých na konstrukční díly, včetně připevňovacích a spojovacích součástí (viz příloha V).

3.3 Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu konstrukční části se předloží traktor představující typ, pro který je schvalovaná ochranná konstrukce určena. Traktor musí být opatřen ochrannou konstrukcí.

3.4 Držitel EHS schválení typu konstrukční části může požádat o jeho rozšíření na další typy traktorů. Příslušný orgán, který udělil původní EHS schválení typu konstrukční části, toto rozšíření udělí, jestliže schválená ochranná konstrukce a typ nebo typy traktorů, na které je rozšíření požadováno, splňují tyto podmínky:

- hmotnost traktoru bez závaží podle bodu 1.4 přílohy II nepřekračuje referenční hodnotu hmotnosti, která byla použita při zkouškách, o více než 5 %,

- rozvor náprav nebo moment setrvačnosti zadní nápravy není větší než referenční rozvor náprav nebo referenční moment setrvačnosti,

- způsob připevnění a body připevnění k traktoru jsou stejné,

- veškeré konstrukční díly, jako blatníky a kapota, které mohou působit jako podpěra pro ochrannou konstrukci, mají stejnou pevnost a stejnou polohu vůči ochranné konstrukci,

- rozhodující rozměry a poloha sedadla a volantu vůči ochranné konstrukci, jakož i vzájemná poloha ochranné konstrukce a bodů, u nichž se předpokládá tuhost a bere v úvahu účel ověřit ochranu chráněného prostoru, jsou takové, že chráněný prostor zůstane touto konstrukcí ochraňován bez ohledu na její deformaci v důsledku různých zkoušek.

4. ZNAČENÍ

4.1 Každá ochranná konstrukce, která odpovídá schválenému typu, musí být opatřena tímto značením:

4.1.1 výrobní nebo obchodní značkou;

4.1.2 značkou EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VI;

4.1.3 výrobním číslem ochranné konstrukce;

4.1.4 značkou a typem traktoru (typy traktorů), pro který je ochranná konstrukce určena.

4.2 Všechny tyto údaje musí být uvedeny na štítku.

4.3 Uvedené značení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PODMÍNKY ZKOUŠENÍ PEVNOSTI OCHRANNÝCH KONSTRUKCÍ A JEJICH PŘIPEVNĚNÍ K TRAKTORŮM

1. OBECNÉ POŽADAVKY

1.1 Účel zkoušek

Účelem zkoušek prováděných pomocí speciálních zařízení je simulace zatížení, kterým je ochranná konstrukce vystavena při převrácení traktoru. Tyto zkoušky, popsané v příloze III, umožní posoudit pevnost ochranné konstrukce a součástí, kterými je připevněna k traktoru, a všech konstrukčních dílů traktoru, které zkušební zatížení přenášejí.

1.2 Zkušební metody

1.2.1 Zkoušky mohou být podle volby výrobce provedeny buď dynamickou metodou (podle přílohy II oddílu A a přílohy III oddílu A), nebo statickou metodou (podle přílohy II oddílu B a přílohy III oddílu B).

Obě tyto metody jsou rovnocenné.

1.3 Obecná pravidla pro přípravu zkoušek

1.3.1 Ochranná konstrukce musí odpovídat specifikacím pro sériovou výrobu. Musí být připevněna způsobem, který předepsal výrobce, k jednomu z traktorů, pro něž je určena.

Ke statickým zkouškám pevnosti se nevyžaduje kompletní traktor; ochranná konstrukce a konstrukční díly traktoru, k nimž je pro zkoušky připevněna, však musí tvořit funkční jednotku, dále označovanou "sestava".

1.3.2 Ke zkouškám pevnosti musí být traktor opatřen všemi konstrukčními díly sériové výroby, které mohou ovlivnit pevnost ochranné konstrukce nebo které mohou být pro zkoušku pevnosti nezbytné.

Rovněž musí být namontovány konstrukční díly, které mohou ohrožovat chráněný prostor, aby bylo možné ověřit splnění požadavků podle bodů 3.1 a 3.2.

Musí být dodány všechny konstrukční díly traktoru nebo ochranné konstrukce, včetně ochrany proti povětrnostním vlivům, nebo jejich výkresová dokumentace.

1.3.3 Ke zkouškám pevnosti musí být demontovány všechny odnímatelné desky opláštění, okna, dveře a nenamáhané části příslušenství, aby nemohly přispívat k pevnosti ochranné konstrukce.

1.3.4 Rozchod kol

Rozchod kol se nastaví tak, aby během zkoušek pevnosti ochranná konstrukce pokud možno nebyla podpírána pneumatikami. Provádějí-li se zkoušky podle statické metody, je možné kola demontovat.

1.4 Referenční hodnota hmotnosti traktoru

Referenční hodnota hmotnosti "mt" použitá ve vzorcích pro výpočet výšky pádu kyvadlového závaží, přivedené energie a tlakových sil (viz příloha III oddíly A a B) se přinejmenším rovná hodnotě podle bodu 2.4 přílohy I směrnice Rady 74/150/EHS (tj. bez volitelného příslušenství, avšak včetně chladicí kapaliny, mazadel, paliva, nářadí a řidiče) s přičtením ochranné konstrukce a s odečtením 75 kg. Není zahrnuto volitelné přední nebo zadní závaží, kapalina v pneumatikách, namontované přístroje a zařízení nebo jakákoli speciální součást.

2. ZKOUŠKY

2.1 Pořadí zkoušek

Zkoušky se provádějí v níže uvedeném pořadí, bez zřetele k přídavným dynamickým a statickým zkouškám (příloha III oddíly A a B):

2.1.1 Ráz (dynamické zkoušky) nebo zatěžování (statické zkoušky) zezadu ochranné konstrukce (bod 1.1 oddílů A a B přílohy III)

2.1.2 Tlak na zadní část ochranné konstrukce (dynamické nebo statické zkoušky) (bod 1.4 oddílů A a B přílohy III)

2.1.3 Ráz (dynamické zkoušky) nebo zatěžování (statické zkoušky) zepředu ochranné konstrukce (bod 1.2 oddílů A a B přílohy III)

2.1.4 Ráz (dynamické zkoušky) nebo zatěžování (statické zkoušky) z boku ochranné konstrukce (bod 1.3 oddílů A a B přílohy III)

2.1.5 Tlak na přední část ochranné konstrukce (dynamické nebo statické zkoušky) (bod 1.5 oddílů A a B přílohy III)

2.2 Obecné požadavky

2.2.1 Jestliže se během zkoušky kterýkoli prvek upevnění poruší nebo posune, zkouška se opakuje.

2.2.2 Během zkoušek se nesmějí provádět žádné opravy nebo úpravy traktoru nebo ochranné konstrukce.

2.2.3 Převodovka traktoru nemá během zkoušek zařazený rychlostní stupeň a brzdy jsou uvolněné.

2.2.4 Je-li traktor opatřen systémem pérování mezi podvozkem traktoru a koly, musí být tento systém během zkoušek zablokován.

2.2.5 Pro první zkoušku rázem na zadní část ochranné konstrukce (v případě dynamických zkoušek) nebo první zkoušku zatěžováním zadní části ochranné konstrukce (v případě statických zkoušek) se zvolí ta strana, která podle názoru zkušebních orgánů povede ke sledu zkoušek rázem nebo zkoušek zatěžováním za podmínek, jež jsou pro ochrannou konstrukci nejméně příznivé. Zkouška rázem nebo zatěžováním z boku a zkouška rázem nebo zatěžováním zezadu se provedou na protilehlých stranách podélné střední roviny ochranné konstrukce. Zkouška rázem nebo zatěžováním zepředu se provede na stejné straně podélné střední roviny ochranné konstrukce jako zkouška rázem nebo zatěžováním z boku.

2.3 Přípustná nepřesnost měření

Délkové rozměry: ±3 mm, |

s výjimkou: | deformace pneumatik: ±1 mm,deformace ochranné konstrukce během vodorovného zatěžování: ±1 mm,každého z obou měření výšky pádu kyvadlového závaží: ±1 mm. |

2.3.2 Hodnoty hmotnosti: ±1 %.

2.3.3 Síly: ±2 %.

2.3.4 Úhly: ±2°.

3. PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ

3.1 Ochranná konstrukce, která byla předložena k EHS schválení typu konstrukční části, se pokládá za vyhovující požadavkům vztahujícím se na pevnost, jestliže splňuje tyto podmínky:

3.1.1 Po kterékoli dílčí zkoušce v rámci dynamických zkoušek nevykazuje ochranná konstrukce lomy nebo praskliny podle bodu 3.1 oddílu A přílohy III.

Jestliže během dynamické zkoušky tlakem vzniknou nepřípustné lomy nebo praskliny, musí se ihned po zkoušce tlakem, která vznik lomů nebo prasklin způsobila, provést přídavná zkouška tlakem podle bodu 1.6 oddílu A přílohy III.

3.1.2 Během statických zkoušek, v okamžiku, kdy se při kterékoli předepsané zkoušce vodorovným zatěžováním nebo při zkoušce přetížením (obrázky 10a, 10b a 10c v příloze IV) dosáhne hodnoty potřebného množství energie, musí být síla větší než 0,8 Fmax.

3.1.3 Jestliže během statické zkoušky vzniknou v důsledku působení tlakové síly lomy nebo praskliny, může se ihned po zkoušce tlakem, která vznik lomů nebo prasklin způsobila, provést přídavná zkouška tlakem podle bodu 1.7 oddílu B přílohy III.

3.1.4 Při zkoušce přetížením jsou přípustné další lomy nebo praskliny nebo proniknutí ochranné konstrukce do chráněného prostoru nebo ztráta její ochranné funkce.

3.1.5 V průběhu zkoušek, s výjimkou zkoušky přetížením, nesmí žádná část ochranné konstrukce proniknout do chráněného prostoru definovaného v bodě 2 oddílů A a B přílohy III.

3.1.6 V průběhu zkoušek, s výjimkou zkoušky přetížením, nesmí žádná část chráněného prostoru vyčnívat z ochranné konstrukce, v souladu s bodem 3.2.2 oddílů A a B přílohy III.

3.1.7 V průběhu zkoušek nesmí ochranná konstrukce způsobovat jakékoli namáhání konstrukce sedadla.

3.1.8 Pružná deformace měřená podle bodu 3.3 oddílů A a B přílohy III musí být menší než 250 mm.

3.2 Řidič nesmí být ohrožen žádnou částí příslušenství. Nepřípustné jsou jakékoli vyčnívající díly nebo části příslušenství, které by v případě převrácení traktoru mohly řidiče poranit, nebo jakákoli část příslušenství, která by ho mohla v důsledku deformace ochranné konstrukce zachytit, například za nohu.

4. ZKUŠEBNÍ PROTOKOL

4.1 K certifikátu EHS schválení typu konstrukční části podle přílohy VII musí být přiložen zkušební protokol. Vzor protokolu je uveden v příloze V. Protokol musí obsahovat:

4.1.1 Celkový popis tvaru a provedení ochranné konstrukce (výkresy celkového uspořádání v měřítku 1: 20 a výkresy připevňovacích součástí v měřítku 1: 25), zahrnující údaje o materiálech a připevnění, vnější rozměry traktoru s namontovanou ochrannou konstrukcí, hlavní rozměry vnitřku, údaje o způsobu zajištění normálního vstupu a výstupu, popřípadě i nouzového výstupu, a údaje o eventuálním systému vytápění a větrání.

4.1.2 Údaje o zvláštním zařízení, jako je zařízení, které brání opakovanému převracení traktoru.

4.1.3 Stručný popis čalounění vnitřku.

4.1.4 Údaje o typu čelního skla a použitém materiálu.

4.2 V protokolu musí být přesně uveden traktor (značka, typ, obchodní označení apod.), který byl použit ke zkouškám, a další traktory, pro které je ochranná konstrukce určena.

4.3 Jestliže se EHS schválení typu konstrukční části rozšiřuje na další typy traktorů, musí protokol obsahovat přesný odkaz na protokol k původnímu EHS schválení typu konstrukční části a přesné údaje týkající se požadavků stanovených v bodě 3.4 přílohy I.

A. PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ PRO DYNAMICKÉ ZKOUŠKY

1. KYVADLOVÉ ZÁVAŽÍ

1.1 Kyvadlové závaží je zavěšeno dvěma řetězy nebo ocelovými lany na otočných čepech umístěných nejméně 6 m nad zemí. Musí být k dispozici zařízení umožňující nezávislé nastavení výšky zdvihu závaží a úhlu mezi závažím a závěsnými řetězy nebo lany.

1.2 Závaží má hmotnost 2000 ± 20 kg bez hmotnosti řetězů nebo lan, která nesmí překročit 100 kg. Délka stran nárazové plochy je 680 ± 20 mm (viz obrázek 4 v příloze IV). Výplň závaží musí být provedena takovým způsobem, aby poloha jeho těžiště zůstávala konstantní a shodovala se s geometrickým středem rovnoběžnostěnu závaží.

1.3 Závaží se připojí k zařízení, pomocí něhož může být zdviženo nazpět, zachycené v rychločinném uvolňovacím mechanismu zkonstruovaném a umístěném tak, aby umožnil spuštění závaží, aniž by došlo k jeho významnému rozkmitání.

2. PODPĚRY KYVADLA

Upevnění otočných čepů kyvadla musí být dostatečně tuhé, aby jejich posunutí v žádném směru nepřekračovalo 1 % výšky pádu.

3. UPEVNĚNÍ TRAKTORU

3.1 Traktor se připoutá k zemi pomocí upevňovacích a napínacích zařízení spojených s kolejnicemi, které jsou tuhým způsobem upevněny na stabilní základové desce. Kolejnice mají vhodnou rozteč, aby umožňovaly připoutání traktoru podle obrázků 5, 6 a 7 v příloze IV. Při každé zkoušce spočívají kola traktoru a veškeré používané opěry náprav na stabilní základové desce.

3.2 Traktor se připoutá ke kolejnicím pomocí ocelových lan kruhového průřezu s duší, konstrukce 6 × 19 podle normy ISO 2408 a jmenovitého průměru 13 mm. Kovové prameny musí mít pevnost v tahu 1770 MPa.

3.3 U kloubového traktoru musí být otočný kloub pro všechny zkoušky vhodně podepřen a připoután. Pro zkoušku rázem z boku musí být rovněž podepřen ze strany protilehlé úderu. Přední a zadní kola nemusí být v jedné linii, pokud se tím usnadní připoutání lany.

4. ZAPŘENÍ A ZALOŽENÍ KOL

4.1 K založení kol při zkoušce rázem z boku se použije hranol z měkkého dřeva průřezu (150 × 150) mm (obrázky 5, 6 a 7 v příloze IV).

4.2 Při zkouškách rázem z boku se ráfek kola na straně protilehlé úderu zapře hranolem z měkkého dřeva připevněným k základové desce podle obrázku 7 v příloze IV.

5. ZAPŘENÍ A UPEVNĚNÍ KLOUBOVÝCH TRAKTORŮ

5.1 U kloubových traktorů je nutné ještě další zapření a upevnění.

Jeho účelem je zajistit, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla stejně tuhá jako traktor tuhé konstrukce.

5.2 Další podrobnosti týkající se zkoušek rázem a tlakem jsou uvedeny v příloze III.

6. TLAK V PNEUMATIKÁCH A PRŮHYB PNEUMATIK

6.1 Pneumatiky musí být bez kapalinové náplně a musí být nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem pro práci v terénu.

6.2 Poutací lana se v každém jednotlivém případě napnou tak, aby se průhyb pneumatik rovnal 12 % výšky stěny pneumatiky (vzdálenosti nejnižšího bodu ráfku od země) před napnutím.

7. ZAŘÍZENÍ PRO ZKOUŠKU TLAKEM

Zařízení podle obrázku 8 v příloze IV musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních kloubů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatěžovány pneumatiky traktoru.

8. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

8.1 Zařízení podle obrázku 9 v příloze IV pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací).

8.2 Zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (příloha III oddíl A bod 3.2.2).

B. PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ PRO STATICKÉ ZKOUŠKY

1. ZAŘÍZENÍ PRO STATICKÉ ZKOUŠKY

1.1 Zařízení musí umožňovat působení vodorovně působící síly nebo zatížení na ochrannou konstrukci.

1.2 Je třeba zabezpečit, aby se zatížení mohlo ve směru kolmém ke směru zatěžování rovnoměrně rozložit podél nosníku, jehož délka se rovná přesnému násobku 50 mezi 250 a 700 mm.

Rozměr tuhého nosníku ve svislém směru je 150 mm.

Hrany nosníku, které jsou ve styku s ochrannou konstrukcí, musí být zaobleny s poloměrem zaoblení nejvýše 50 mm.

1.3 Uložení nosníku musí být schopno přizpůsobit se jakémukoli úhlu vůči směru zatěžování, aby mohlo sledovat změny úhlu zatěžované plochy ochranné konstrukce při její deformaci.

1.4 Směr zatěžování (odchylka od vodorovného a svislého směru):

- na začátku zkoušky při nulovém zatížení: ±2°,

- během zkoušky pod zatížením: 10° nad a 20° pod vodorovnou rovinou. Tyto odchylky je nutno udržovat co nejmenší.

1.5 Rychlost deformace musí být malá (menší než 5 mm/s), aby zatížení mohlo být v každém okamžiku považováno za statické.

2. ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ ENERGIE POHLCENÉ OCHRANNOU KONSTRUKCÍ

2.1 K určení energie pohlcené ochrannou konstrukcí se sestrojí křivka síla/deformace. Není zapotřebí měřit sílu a deformaci v bodě, ve kterém na konstrukci působí zatížení; je však nutné měřit sílu a deformaci současně a kolineárně.

2.2 Bod počátku měření deformace se zvolí tak, aby se brala v úvahu pouze energie pohlcená ochrannou konstrukcí, resp. deformací určitých dílů traktoru. Energie pohlcená deformací nebo proklouznutím upevnění se neuvažuje.

3. PROSTŘEDKY PŘIPEVNĚNÍ TRAKTORU K ZÁKLADOVÉ DESCE

3.1 Traktor se pomocí upevňovacích a napínacích zařízení připoutá ke kolejnicím, které jsou tuhým způsobem upevněny na stabilní základové desce. Kolejnice mají vhodnou rozteč, aby umožňovaly připoutání traktoru. Při každé zkoušce spočívají kola traktoru a použité opěry náprav na stabilní základové desce.

3.2 Traktor se vhodnými prostředky (deskami, klíny, ocelovými lany, napínacím zařízením apod.) připoutá ke kolejnicím tak, aby se v průběhu zkoušek nemohl pohnout. Splnění tohoto požadavku se ověřuje během zatěžování pomocí obvyklých přístrojů na měření délky. Jestliže se traktor pohne, celá zkouška se opakuje, s výjimkou případu, kdy zařízení na měření deformace pro sestrojení křivky síla/deformace je připevněno k traktoru.

4. ZAŘÍZENÍ PRO ZKOUŠKU TLAKEM

Zařízení podle obrázku 8 v příloze IV musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních kloubů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatěžovány pneumatiky traktoru.

5. DALŠÍ MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

5.1 Zařízení podle obrázku 9 v příloze IV pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací).

5.2 Zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (příloha III oddíl B bod 3.2.2).

C. ZNAČKY

mt (kg) = referenční hodnota hmotnosti traktoru (kg) podle přílohy II bodu 1.4

H (mm) = výška pádu kyvadlového závaží

H' (mm) = výška pádu kyvadlového závaží při přídavné zkoušce

L (mm) = referenční rozvor traktoru

I (kgm2) = referenční moment setrvačnosti traktoru k ose zadních kol, bez zřetele k jejich hmotnosti

D (mm) = deformace ochranné konstrukce v bodě úderu (dynamické zkoušky) nebo v bodě působícího zatížení a v jeho směru (statické zkoušky)

D' (mm) = deformace ochranné konstrukce při vypočteném potřebném množství energie

F (N) = statická zatěžovací síla

Fmax (N) = největší statická zatěžovací síla dosažená během zatěžování, s výjimkou zkoušky přetížením

F' (N) = zatěžovací síla odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie

F-D = diagram síla/deformace

Eis (J) = přivedená energie k pohlcení při zatěžování z boku

Eil (J) = přivedená energie k pohlcení při vodorovném zatěžování

Fv (N) = svisle působící tlaková síla

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

ZKUŠEBNÍ POSTUPY

A. Dynamické zkoušky

1. ZKOUŠKY RÁZEM A TLAKEM

1.1 Ráz zezadu

1.1.1 Traktor se umístí vůči kyvadlovému závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislou rovinou úhel rovný hodnotě mt/100 a nejvýše 20°, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu svírá se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží nastaví pomocí přídavné podpěry tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace s ochrannou konstrukcí rovnoběžná a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan zůstal roven výše uvedené hodnotě.

Nastaví se výška zdvihu závaží a učiní nutná opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí dozadu, pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. Těžiště závaží se nachází v bodě ležícím ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Je-li ochranná konstrukce v uvedeném bodě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní provést ráz na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.

1.1.2 Traktor se připoutá k základové desce čtyřmi ocelovými lany, po jednom na každém konci obou náprav, v uspořádání podle obrázku 5 v příloze IV. Přední a zadní body upevnění lan jsou od sebe vzdáleny tak, aby lana svírala se základovou deskou úhel menší než 30°. Zadní body upevnění jsou přitom rozmístěny tak, aby bod konvergence obou lan ležel ve svislé rovině, v níž se pohybuje těžiště závaží.

Lana se napnou tak, aby průhyby pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 6.2 oddílu A přílohy II.

Po napnutí lan se těsně před zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol a potom se připevní k základové desce.

1.1.3 V případě traktoru kloubového typu se mimo to otočný kloub podepře hranolem průřezu nejméně (100 × 100) mm a pevně připoutá k základové desce.

1.1.4 H = 2,165 × 10

m

L

or H = 5,73 × 10

I.

Závaží se pak uvolní tak, aby narazilo do ochranné konstrukce.

1.2 Ráz zepředu

1.2.1 Traktor se umístí vůči kyvadlovému závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislou rovinou úhel rovný hodnotě mt/100 a nejvýše 20°, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu svírá se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace s ochrannou konstrukcí rovnoběžná a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan vůči svislici zůstal rovný výše uvedené hodnotě.

Nastaví se výška zdvihu závaží a učiní nutná opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě převrácení traktoru na bok během jízdy dopředu pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. Těžiště závaží se nachází v bodě ležícím ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Je-li ochranná konstrukce v uvedeném bodě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní provést ráz na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.

1.2.2 Traktor se připoutá k základové desce čtyřmi ocelovými lany, po jednom na každém konci obou náprav, v uspořádání podle obrázku 6 v příloze IV. Přední a zadní body upevnění lan jsou od sebe vzdáleny tak, aby lana svírala se základovou deskou úhel menší než 30°. Zadní body upevnění jsou přitom rozmístěny tak, aby bod konvergence obou lan ležel ve svislé rovině, v níž se pohybuje těžiště závaží.

Lana se napnou tak, aby průhyby pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 6.2 oddílu A přílohy II.

Po napnutí lan se těsně za zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol, který se potom připevní k základové desce.

1.2.3 V případě traktoru kloubového typu se mimo to otočný kloub podepře hranolem průřezu nejméně (100 × 100) mm a pevně připoutá k základové desce.

1.2.4 Kyvadlové závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě dané jedním z níže uvedených dvou vzorců, zvoleným podle referenční hodnoty hmotnosti zkoušeného traktoru:

H = 25 + 0,07 mt u traktorů o referenční hodnotě hmotnosti menší než 2000 kg,

H = 125 + 0,02 mt u traktorů o referenční hodnotě hmotnosti větší než 2000 kg.

Kyvadlové závaží se pak uvolní tak, aby narazilo do ochranné konstrukce.

1.3 Ráz z boku

1.3.1 Traktor se umístí vůči kyvadlovému závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce byly nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana ve svislé poloze, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace svírá ochranná konstrukce v bodě úderu se svislicí určitý úhel. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace rovnoběžná s ochrannou konstrukcí a závěsné řetězy nebo lana zůstaly při úderu svislé.

Nastaví se výška zdvihu závaží a učiní nutná opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí na bok, pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. S výjimkou případů, kdy je jisté, že na zem nejprve narazí jiná část tohoto okraje, leží bod úderu v rovině, která je kolmá ke střední rovině traktoru a prochází 200 mm před vztažným bodem sedadla, kdy sedadlo je uprostřed rozsahu svého podélného nastavení.

1.3.2 Kola traktoru na straně, na kterou směřuje ráz, se připoutají k základové desce ocelovými lany vedenými přes odpovídající konce přední a zadní nápravy. Lana se napnou tak, aby průhyby pneumatik na straně, na kterou směřuje ráz, odpovídaly hodnotám podle bodu 6.2 oddílu A přílohy II.

Po napnutí lan se na základovou desku položí dřevěný hranol, pevně se přitlačí k pneumatikám na opačné straně, než na kterou směřuje ráz, a potom připevní k základové desce. Jestliže vnější strany předních a zadních pneumatik neleží v téže svislé rovině, může být nutné použít dva bloky nebo klíny.

Potom se k ráfku kola protilehlého vůči úderu závaží přiloží vzpěra, jak znázorňuje obrázek 7 v příloze IV, pevně se přitlačí k ráfku a pak připevní k základové desce.

Délka této vzpěry se volí tak, aby v poloze při zapření ráfku svírala se základovou deskou úhel (30 ± 3)°. Délka vzpěry přitom má být, podle možnosti, 20 až 25násobkem její tloušťky a šířka dvoj- až trojnásobkem tloušťky. Vzpěry musí být na obou koncích upraveny do tvaru podle detailního vyobrazení na obrázku 7 v příloze IV.

1.3.3 V případě traktoru kloubového typu se mimo to otočný kloub podepře hranolem průřezu nejméně (100 × 100) mm a v příčném směru se podepře podobným zařízením jako u zadních kol podle bodu 1.3.2. Otočný kloub se pak pevně připoutá k základové desce.

1.3.4 Kyvadlové závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě dané jedním z níže uvedených dvou vzorců, zvoleným podle referenční hodnoty hmotnosti zkoušeného traktoru:

H = 25 + 0,20 mt u traktorů o referenční hodnotě hmotnosti menší než 2000 kg,

H = 125 + 0,15 mt u traktorů o referenční hodnotě hmotnosti větší než 2000 kg.

Kyvadlové závaží se pak uvolní tak, aby narazilo do ochranné konstrukce.

1.4 Zkouška tlakem na zadní část ochranné konstrukce

Nosník se položí přes nejvyšší zadní konstrukční prvek (prvky) ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve střední rovině traktoru.

Působí se silou F = 20 mt.

Jestliže zadní část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií zadní části traktoru, která je schopna unést hmotnost vozidla při jeho převrácení.

Působení síly se pak zastaví a traktor nebo zatěžovací síla se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor.

Potom se působí silou Fv.

Působení síly Fv pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.

1.5 Zkouška tlakem na přední část ochranné konstrukce

Nosník se položí přes nejvyšší přední konstrukční prvek (prvky) ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve střední rovině traktoru.

Působí se silou Fv = 20 mt.

Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou částí předku traktoru, která je schopna unést hmotnost vozidla při jeho převrácení.

Působení síly se pak zastaví a traktor nebo zatěžovací síla se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor.

Potom se působí silou Fv.

Působení síly Fv pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.

1.6 Přídavné zkoušky

Jestliže se během zkoušky tlakem objeví lomy nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkoušce tlakem, při níž se tyto lomy nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška tlakem, avšak s použitím síly rovné 1,2 Fv.

2. CHRÁNĚNÝ PROSTOR

2.1 Chráněný prostor je znázorněn na obrázcích 1, 2a, 2b, 2c, 2d a 2e v příloze IV.

Chráněný prostor je definován na základě "svislé vztažné roviny" proložené traktorem po celé jeho délce a procházející vztažným bodem sedadla a středem volantu. Tato rovina musí být schopna pohybovat se během rázu vodorovně spolu se sedadlem a volantem, avšak zůstat kolmá k podlaze traktoru nebo ochranné konstrukce, je-li namontována pružným způsobem.

2.2 Hranice chráněného prostoru jsou vymezeny níže uvedenými rovinami; traktor přitom stojí na vodorovné ploše a pokud je volant přestavitelný, nastaví se do normální polohy pro řízení v sedě:

2.2.1 Vodorovnou rovinou – A 1B1B2A2 – ve výšce 900 mm nad vztažným bodem sedadla.

2.2.2 Nakloněnou rovinou – H1H2G2G1 – kolmou ke svislé vztažné rovině a obsahující bod ve výšce 900 mm přímo nad vztažným bodem sedadla a krajní zadní bod opěradla sedadla.

2.2.3 Válcovou plochou – A1A2H2H1 – o poloměru 120 mm, kolmou ke vztažné rovině a tečná k výše uvedeným rovinám podle bodů 2.2.1 a 2.2.2.

2.2.4 Válcovou plochou – B1C1C2B2 – o poloměru 900 mm, která je kolmá ke vztažné rovině, v úsečce ležící 150 mm před vztažným bodem sedadla tečně navazuje na rovinu podle bodu 2.2.1 a pokračuje 400 mm dopředu.

2.2.5 Nakloněnou rovinou – C1D1D2C2 – kolmou ke vztažné rovině navazuje na plochu podle bodu 2.2.4 a prochází bodem ležícím ve vzdálenosti 40 mm před vnějším okrajem volantu.

2.2.6 Svislou rovinou – D1K1E1E2K2D2 – kolmou ke vztažné rovině a procházející ve vzdálenosti 40 mm před vnějším okrajem volantu.

2.2.7 Vodorovnou rovinou – E1F1P1N1N2P2F2E2 – procházející vztažným bodem sedadla.

2.2.8 Zakřivenou plochou – G1L1M1N1N2M2L2G2 – kolmou ke vztažné rovině a dotýkající se zadní části opěradla sedadla.

2.2.9 Dvěma svislými rovinami – K1I1F1E1 a K2I2F2E2 – rovnoběžnými se vztažnou rovinou ve vzdálenosti 250 mm na obě strany, které sahají do výšky 300 mm nad vodorovnou rovinu procházející vztažným bodem sedadla.

2.2.10 Dvěma nakloněnými rovnoběžnými rovinami – A1B1C1D1K1I1L1G1H1 a A2B2C2D2K2I2L2G2H2 – které začínají u horního okraje rovin podle bodu 2.2.9 a napojují se na vodorovnou rovinu podle bodu 2.2.1 ve vzdálenosti nejméně 100 mm od vztažné roviny na straně, na kterou směřuje ráz.

2.2.11 Dvěma svislými rovinami – Q1P1N1M1 a Q2P2N2M2 – rovnoběžnými se vztažnou rovinou ve vzdálenosti 200 mm na obě strany, které sahají do výšky 300 mm nad vodorovnou rovinu procházející vztažným bodem sedadla.

2.2.12 Dvěma úseky – I1Q1P1F1 a I2Q2P2F2 – svislé roviny, která je kolmá k vztažné rovině a prochází ve vzdálenosti 350 mm před vztažným bodem sedadla.

2.2.13 Dvěma úseky – I1Q1M1L1 a I2Q2M2L2 – vodorovné roviny, která prochází ve vzdálenosti 300 mm nad vztažným bodem sedadla.

2.3 Poloha sedadla a vztažný bod sedadla

2.3.1 Vztažný bod sedadla

2.3.1.1 Vztažný bod sedadla se stanoví pomocí zařízení znázorněného na obrázcích 3a a 3b v příloze IV. Zařízení se skládá z desky sedadla a desek opěradla. Spodní deska opěradla je otočně připevněna v oblasti sedacích kostí (A) a beder (B), přičemž kloub (B) je výškově stavitelný.

2.3.1.2 Vztažným bodem sedadla je bod ve střední podélné rovině sedadla, ve kterém se tečná rovina spodní části opěradla protíná s vodorovnou rovinou. Tato vodorovná rovina protíná ve vzdálenosti 150 mm před vztažným bodem sedadla spodní plochu základní desky sedadla.

2.3.1.3 Zařízení se umístí na sedadlo. Pak se zatíží silou 550 N v bodě 50 mm před kloubem (A) a obě desky opěradla se lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla.

2.3.1.4 Není-li možné určit přesně tečny k oběma plochám opěradla (nad bederní krajinou a pod ní), postupuje se tímto způsobem:

2.3.1.4.1 Není-li možné určit přesně tečnu ke spodní části opěradla, musí se spodní deska opěradla ve svislé poloze lehce přitlačit k opěradlu sedadla.

2.3.1.4.2 Není-li možné určit přesně tečnu k horní části opěradla, nastaví se kloub (B) na výšku 230 mm nad spodní plochu desky sedadla, ke které je kolmá spodní deska opěradla. Obě desky opěradla se pak lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla.

2.3.2 Poloha sedadla a jeho nastavení při stanovení vztažného bodu sedadla

2.3.2.1 Je-li poloha sedadla nastavitelná, nastaví se sedadlo do své nejvyšší zadní polohy.

2.3.2.2 Je-li nastavitelný sklon opěradla a desky sedadla, nastaví se tyto části sedadla tak, aby vztažný bod sedadla byl ve své nejvyšší zadní poloze.

2.3.2.3 Je-li sedadlo opatřeno systémem odpružení, musí se tento systém zablokovat ve střední poloze zdvihu, pokud to neodporuje pokynům výslovně stanoveným výrobcem sedadla.

3. PROVÁDĚNÁ MĚŘENÍ

3.1 Lomy a praskliny

Po každé zkoušce se vizuálně kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje a připevňovací součásti, zda nevykazují lomy nebo praskliny; drobné praskliny na nevýznamných součástech se neberou v úvahu.

Trhliny způsobené okraji kyvadlového závaží se neberou v úvahu.

3.2 Chráněný prostor

3.2.1 Během každé zkoušky se ověřuje, zda některá část ochranné konstrukce nepronikla do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče, definovaného v bodě 2 této přílohy.

3.2.2 Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukcí chráněna. Předpokládá se, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým byl veden ráz, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U předních a zadních pneumatik a u rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

3.3 Pružná deformace (při rázu z boku)

Pružná deformace se měří 900 mm nad vztažným bodem sedadla ve svislé rovině procházející bodem úderu. K měření se použije zařízení podle přílohy IV obr. 9.

3.4 Trvalá deformace

Po závěrečné zkoušce tlakem se zjistí trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se před zahájením zkoušek zaznamená poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči vztažnému bodu sedadla.

B. Statické zkoušky

1. ZKOUŠKY ZATĚŽOVÁNÍM A TLAKEM

1.1 Zatěžování zezadu

1.1.1 Zatížení působí vodorovně, ve svislé rovině rovnoběžné se střední rovinou traktoru.

Bodem působení zatížení je ta část ochranné konstrukce, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí dozadu, pravděpodobně první narazila na zem, zpravidla horní okraj. Svislá rovina, v níž zatížení působí, je ve vzdálenosti rovné jedné třetině vnější šířky horní části ochranné konstrukce od střední roviny.

Je-li ochranná konstrukce v uvedeném bodě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní působit zatížením na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.

1.1.2 Sestava podle bodu 1.3.1 přílohy II se připoutá k základové desce podle bodu 3 oddílu B přílohy II.

1.1.3 E

= 2,165 × 10

m

L

or E

= 0,574 × I.

1.2 Zatěžování zepředu

1.2.1 Zatížení působí vodorovně, ve svislé rovině rovnoběžné se střední rovinou traktoru.

Bodem působení zatížení je ta část ochranné konstrukce, která by v případě nehody, při níž se traktor při jízdě dopředu převrátí na bok, pravděpodobně první narazila na zem, zpravidla horní okraj. Bod působení zatížení leží ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Je-li ochranná konstrukce v uvedeném bodě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní působit zatížením na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.

1.2.2 Sestava podle bodu 1.3.1 přílohy II se připoutá k základové desce podle bodu 3 oddílu B přílohy II.

1.2.3 E

= 500 + 0,5 m

1.3 Zatěžování z boku

1.3.1. Zatížení z boku působí vodorovně, ve svislé rovině kolmé ke střední rovině traktoru a procházející ve vzdálenosti 200 mm před vztažným bodem sedadla, přičemž sedadlo je ve střední poloze svého podélného nastavení.

Bodem působení zatížení je ta část ochranné konstrukce, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí na bok, pravděpodobně první narazila na zem, zpravidla horní okraj.

1.3.2 Sestava podle bodu 1.3.1 přílohy II se připoutá k základové desce podle bodu 3 oddílu B přílohy II.

1.3.3 E

= 1,75 m

1.4 Zkouška tlakem na zadní část ochranné konstrukce

Všechna ustanovení jsou totožná s ustanoveními bodu 1.4 oddílu A přílohy III.

1.5 Zkouška tlakem na přední část ochranné konstrukce

Všechna ustanovení jsou totožná s ustanoveními bodu 1.5 oddílu A přílohy III.

1.6 Zkouška přetížením

1.6.1 Zkouška přetížením se provádí, jestliže během posledních 5 % dosažené deformace, při níž bylo potřebné množství energie pohlceno ochrannou konstrukcí, poklesne síla o více než 3 % (obrázek 10b v příloze IV).

1.6.2 Zkouška přetížením spočívá v postupném zvyšování vodorovného zatížení vždy o 5 % původního potřebného množství energie až po maximum 20 % přidané energie (obrázek 10c v příloze IV).

1.6.2.1 Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže po každém přírůstku potřebného množství energie o 5, 10 nebo 15 % síla během 5 % přírůstku energie poklesne o méně než 3 % a zůstane větší než 0,8 Fmax.

1.6.2.2 Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže poté, co ochranná konstrukce pohltila 20 % přidané energie, je síla větší než 0,8 Fmax.

1.6.2.3 Při zkoušce přetížením jsou přípustné další lomy nebo praskliny nebo proniknutí ochranné konstrukce do chráněného prostoru nebo ztráta její ochranné funkce v důsledku pružné deformace. A však po odtížení nesmí ochranná konstrukce pronikat do chráněného prostoru, který musí být plně chráněn.

1.7 Zkouška tlakem

Jestliže se během zkoušky tlakem objeví lomy nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkoušce tlakem, při níž se lomy nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška tlakem, avšak s použitím síly rovné 1,2 Fv.

2. CHRÁNĚNÝ PROSTOR

Chráněný prostor je totožný s chráněným prostorem podle bodu 2 oddílu A přílohy III, pouze v poslední řádce bodu 2.2.10 se slovo "ráz" nahradí slovem "zatížení".

3. PROVÁDĚNÁ MĚŘENÍ

3.1 Lomy a praskliny

Po každé zkoušce se vizuálně kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje a připevňovací součásti, zda nevykazují lomy nebo praskliny; drobné praskliny na nevýznamných součástech se neberou v úvahu.

3.2 Chráněný prostor

3.2.1 Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá část ochranné konstrukce nepronikla do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče, definovaného výše v bodě 2.

3.2.2 Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukcí chráněna. Předpokládá se, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým byl veden ráz, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U předních a zadních pneumatik a u rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

3.3 Pružná deformace (při zatěžování z boku)

Pružná deformace se měří 900 mm nad vztažným bodem sedadla ve svislé rovině, ve které působí zatížení. K měření lze použít zařízení podobné tomu, které je znázorněno na obrázku 9 v příloze IV.

3.4 Trvalá deformace

Po ukončení zkoušek se zjistí trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se před zahájením zkoušek zaznamená poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči vztažnému bodu sedadla.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

OBRÁZKY

+++++ TIFF +++++

Chráněný prostor – pohled šikmo zezadu

+++++ TIFF +++++

Chráněný prostor – řez podél vztažné roviny

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

Obrázek 2bChráněný prostor – pohled z boku | Obrázek 2cChráněný prostor – pohled zezadu |

CHRÁNĚNÝ PROSTOR

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

Obrázek 2dChráněný prostor – pohled shora | Obrázek 2eSpodní část chráněného prostoru – pohled šikmo zezadu |

+++++ TIFF +++++

Zařízení pro stanovení vztažného bodu sedadla

+++++ TIFF +++++

Metoda stanovení vztažného bodu sedadla

+++++ TIFF +++++

Kyvadlové závaží a jeho závěsné řetězy nebo ocelová lana

+++++ TIFF +++++

Ráz zezadu

Poznámka:

Vyobrazený tvar ochranné konstrukce chránící při převrácení je určen pouze ke znázornění zkoušky a udání rozměrů. Není směrodatný pro požadavky na uspořádání ochranné konstrukce.

+++++ TIFF +++++

Ráz zepředu

Poznámka:

Vyobrazený tvar ochranné konstrukce chránící při převrácení je určen pouze ke znázornění zkoušky a udání rozměrů. Není směrodatný pro požadavky na uspořádání ochranné konstrukce.

+++++ TIFF +++++

Ráz z boku

Poznámka:

Vyobrazený tvar ochranné konstrukce chránící při převrácení je určen pouze ke znázornění zkoušky a udání rozměrů. Není směrodatný pro požadavky na uspořádání ochranné konstrukce.

+++++ TIFF +++++

Zkouška tlakem

Poznámka:

Vyobrazený tvar ochranné konstrukce chránící při převrácení je určen pouze ke znázornění zkoušky a udání rozměrů. Není směrodatný pro požadavky na uspořádání ochranné konstrukce.

+++++ TIFF +++++

Příklad zařízení pro měření pružné deformace

+++++ TIFF +++++

Křivka síla/deformace

Zkouška přetížením není nutná

+++++ TIFF +++++

Křivka síla/deformace

Zkouška přetížením je nutná

+++++ TIFF +++++

Křivka síla/deformace

Pokračující zkouška přetížením

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

VZOR

PROTOKOL O ZKOUŠKÁCH OCHRANNÉ KONSTRUKCE (VZADU NAMONTOVANÉHO OBLOUKU, RÁMU NEBO KABINY) PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI Z HLEDISKA PEVNOSTI OCHRANNÉ KONSTRUKCE A PEVNOSTI JEJÍHO PŘIPEVNĚNÍ K TRAKTORU

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

ZNAČKY

Značka EHS schválení typu konstrukční části se skládá:

- z obdélníku, ve kterém je vepsáno malé písmeno "e" a rozlišovací písmeno (písmena) nebo číslo členského státu, který udělil schválení typu konstrukční části:

1 pro Německo,

2 pro Francii,

3 pro Itálii,

4 pro Nizozemsko,

6 pro Belgii,

9 pro Španělsko,

11 pro Spojené království,

13 pro Lucembursko,

18 pro Dánsko,

IRL pro Irsko,

EL pro Řecko,

P pro Portugalsko,

- z čísla EHS schválení typu konstrukční části umístěného pod obdélníkem v jeho blízkosti a odpovídajícího číslu vydaného certifikátu EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti daného typu ochranné konstrukce chránící při převrácení a pevnosti jejího připevnění k traktoru,

- z písmen V nebo SV, podle toho, zda byly provedeny dynamické (V), nebo statické (SV) zkoušky, a číslice 1, která udává, že jde o ochrannou konstrukci podle této směrnice.

+++++ TIFF +++++

Ochranná konstrukce opatřená výše uvedenou značkou EHS schválení typu konstrukční části je konstrukcí typu vzadu namontovaného oblouku, rámu nebo kabiny, která byla podrobena dynamickým zkouškám, je určena pro úzkorozchodný traktor (V1) a EHS schválení typu konstrukční části jí bylo uděleno ve Francii (e2) pod číslem 431.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

VZOR CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ EHS SCHVÁLENÍ TYPU TRAKTORU

1. Žádost o EHS schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo jeho pověřený zástupce.

2. Technické zkušebně provádějící zkoušek pro schválení typu se předloží traktor představující typ, který má být schválen, s namontovanou, řádně jako typ schválenou ochrannou konstrukcí a jejím připevněním.

3. Technická zkušebna prováděníjící zkoušky pro schválení typu ověří, zda je schválený typ ochranné konstrukce určen pro typ traktoru, pro který byla podána žádost o schválení typu. Zejména zjistí, zda připevnění ochranné konstrukce odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.

4. Držitel EHS schválení typu traktoru může požádat o jeho rozšíření na další typy ochranných konstrukcí.

5. Příslušné orgány toto rozšíření udělí za těchto podmínek:

5.1 Novému typu ochranné konstrukce a jejího připevnění k traktoru bylo uděleno EHS schválení typu konstrukční části.

5.2 Nový typ ochranné konstrukce je určen k namontování na typ traktoru, pro který byla podána žádost o rozšíření EHS schválení typu traktoru.

5.3 Připevnění ochranné konstrukce k traktoru odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.

6. Při každém schválení typu traktoru nebo rozšíření schválení typu traktoru, které bylo uděleno nebo odmítnuto, musí být k certifikátu EHS schválení typu traktoru přiložen dokument podle vzoru v příloze IX.

7. Pokud byla žádost o EHS schválení typu traktoru podána současně se žádostí o EHS schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce určené k namontování na typ traktoru, pro který se žádá o EHS schválení typu, ověřování podle bodů 2 a 3 odpadá.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

VZOR

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU