85/384/EHSSměrnice Rady 85/384/EHS ze dne 10. června 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb

Publikováno: Úř. věst. L 223, 21.8.1985, s. 15-25 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 10. června 1985 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 21. srpna 1985 Nabývá účinnosti: 5. srpna 1985
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2005/36/ES Pozbývá platnosti: 20. října 2005
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 10. června 1985

o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb

(85/384/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 49, 57 a 66 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že podle Smlouvy je od konce přechodného období zakázána veškerá diskriminace na základě státní příslušnosti v oblasti práva usazování a volného pohybu služeb; že takto provedená zásada národního zacházení se zejména použije při vydávání povolení případně požadovaného pro přístup k činnostem v oboru architektury a rovněž pro zápis do profesních organizací či sdružení nebo členství v nich;

vzhledem k tomu, že se přesto zdá být žádoucí přijmout určitá ustanovení směřující k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb týkajících se činností v oboru architektury;

vzhledem k tomu, že na základě Smlouvy nesmějí členské státy poskytovat žádnou podporu, která by mohla narušit podmínky práva usazování;

vzhledem k tomu, že čl. 57 odst. 1 Smlouvy stanoví, že budou přijaty směrnice upravující vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci;

vzhledem k tomu, že architektura, kvalita staveb, jejich harmonické splynutí s okolním prostředím, ohled na přírodní a městské prostředí a na společné a individuální kulturní dědictví jsou předmětem veřejného zájmu; že vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí proto být založeno na kritériích kvality a kvantity, která zajistí, že držitelé uznaných diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci jsou schopni porozumět a dát praktické vyjádření potřebám jednotlivců, sociálních skupin a obcí v oblasti územního plánování, projektování, organizace a provádění staveb, uchování a zhodnocení architektonického dědictví a zachování přirozené rovnováhy;

vzhledem k tomu, že metody vzdělávání a přípravy těch, kteří provozují odborné činnosti v oboru architektury, jsou v současnosti velmi různorodé; že je proto vhodné provést opatření k postupnému sjednocení vzdělávání a odborné přípravy nutných k výkonu činností pod profesním označením architekt;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech podmiňuje zákon přístup k činnostem v oboru architektury a jejich výkon získáním diplomu v oboru architektury; že v některých jiných členských státech, kde tento požadavek neexistuje, nicméně zákon upravuje užívání profesního označení architekt; že v některých členských státech, kde neplatí ani jeden z těchto případů, se připravují právní a správní předpisy týkající se přístupu k těmto činnostem a jejich výkonu pod profesním označením architekt; že tedy v těchto členských státech nebyly dosud stanoveny podmínky pro přístup k dotyčným činnostem a jejich výkon; že vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury předpokládá, že tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci opravňují k přístupu k určitým činnostem a jejich výkonu v členském státu, který je vydal; že tedy uznání některých osvědčení podle této směrnice může zůstat nadále v platnosti, pouze pokud budou mít držitelé těchto osvědčení v souladu se zákony, které mají být teprve přijaty v členském státě, který vydal dotyčná osvědčení, přístup ke stanoveným činnostem pod profesním označením architekt;

vzhledem k tomu, že získání zákonného profesního označení architekt je v některých členských státech podmíněno kromě získání diplomu, osvědčení nebo jiného dokladu o dosažené kvalifikaci uplynutím stanovené doby odborné praxe; že současné postupy se v tomto ohledu v jednotlivých členských státech liší, je tedy vhodné, aby se předešlo případným obtížím, uznat uplynutí přiměřené doby odborné praxe v jiném členském státu za splnění této podmínky;

vzhledem k tomu, že odkaz v čl. 1 odst. 2 na "činnosti v oboru architektury" jako na "činnosti, které jsou obvykle vykonávány pod profesním označením architekt", jehož odůvodněnost spočívá v podmínkách, které panují v některých členských státech, má výhradně za cíl vymezit oblast působnosti této směrnice, aniž si činí nárok podat právní definici činností v oboru architektury;

vzhledem k tomu, že ve většině členských států jsou činnosti v oboru architektury ze zákona nebo fakticky vykonávány osobami, které jsou držiteli titulu architekt, samostatně nebo společně s jiným profesním označením, aniž by tyto osoby měly na výkon těchto činností výhradní právo, nestanoví-li zákon jinak; že zmíněné činnosti nebo některé z nich mohou být rovněž vykonávány jinými odborníky, zejména inženýry, kteří absolvovali speciální odbornou přípravu v oblasti stavebnictví a stavebního inženýrství;

vzhledem k tomu, že vzájemné uznávání dokladů o kvalifikaci umožní přístup k dotyčným činnostem a jejich výkon;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech právní předpisy umožňují, výjimečně a odchylně od obvyklých požadavků na vzdělání a přípravu pro získání zákonného profesního označení architekt, udělení tohoto označení velmi omezenému počtu uměleckých osobností, jejichž dílo prokazuje výjimečný architektonický talent; že tato směrnice by měla upravovat případ těchto architektů, zejména proto, že často požívají mezinárodní pověst;

vzhledem k tomu, že uznávání většiny z diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedených v článcích 10 až 12 má za cíl umožnit jejich držitelům usazovat se nebo poskytovat služby v jiných členských státech s okamžitým účinkem; že okamžité zavedení tohoto opatření v Lucemburském velkovévodství by mohlo s ohledem na malou rozlohu jeho území vést k narušení hospodářské soutěže a organizace tohoto povolání; že se tudíž jeví jako oprávněné poskytnout tomuto členskému státu dodatečnou lhůtu pro přizpůsobení;

vzhledem k tomu, že pokud se týká akademického titulu, je vhodné povolit jeho užívání pouze v jazyce členského státu původu nebo posledního usazení, neboť směrnice o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci nutně nezavádí věcnou rovnocennost vzdělání, kterého se tyto doklady týkají;

vzhledem k tomu, že pro usnadnění uplatňování této směrnice vnitrostátními orgány mohou členské státy stanovit, že oprávněné osoby, které splňují podmínky vzdělání požadované touto směrnicí, zároveň se svým dokladem o vzdělání a odborné přípravě předloží osvědčení příslušných orgánů země původu nebo posledního usazení prokazující, že daný doklad o vzdělání a odborné přípravě je dokladem ve smyslu této směrnice;

vzhledem k tomu, že vnitrostátní předpisy upravující dobrou pověst a bezúhonnost mohou být použity jako norma pro přístup k činnostem v případě usazení; že za těchto okolností je navíc vhodné rozlišovat případy, kdy dotyčné osoby dosud nikdy nevykonávaly činnosti v oboru architektury a ty případy, kdy již vykonávaly takové činnosti v jiném členském státu;

vzhledem k tomu, že v případě poskytování služeb by požadavek na zápis v profesních organizacích či sdruženích nebo na členství v nich, které by byly vázány na stálou a trvalou povahu činnosti vykonávané v hostitelském členském státě, představoval pro poskytovatele nespornou překážku, neboť ten vykonává svou činnost dočasně; že je třeba tento požadavek zrušit; že v tom případě je však třeba zajistit kontrolu profesní kázně, což spadá do pravomoci těchto profesních organizací či sdružení; že je z těchto důvodů vhodné stanovit možnost uložit oprávněné osobě povinnost oznámit poskytování služeb příslušnému orgánu hostitelského členského státu, aniž je dotčeno použití článku 62 Smlouvy;

vzhledem k tomu, že pokud jde o činnosti v oboru architektury, které jsou vykonávány v pracovním poměru, neobsahuje nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství [4] žádná zvláštní ustanovení týkající se bezúhonnosti a dobré pověsti, profesní kázně nebo používání označení pro tato povolání; že se podle členských států dotyčná pravidla vztahují nebo mohou vztahovat jak na osoby v pracovním poměru, tak na osoby samostatně výdělečně činné; že výkon činností v oboru architektury je ve většině členských států podmíněn získáním diplomu, osvědčení nebo jiného dokladu o dosažené kvalifikaci; že tyto činnosti vykonávají jak samostatně výdělečně činné osoby, tak osoby v pracovním poměru, případně osoby vykonávající tuto činnost v průběhu své profesionální dráhy v obou postaveních; že pro plnou podporu volného pohybu těchto odborníků uvnitř Společenství se zdá být nezbytné rozšířit působnost této směrnice i na osoby v oboru architektury v pracovním poměru;

vzhledem k tomu, že tato směrnice zavádí vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci umožňujících přístup k odborným činnostem bez současné koordinace vnitrostátních předpisů týkajících se vzdělání a přípravy; že se navíc počet dotčených příslušníků tohoto povolání v jednotlivých členských státech značně liší; že z těchto důvodů musí být první roky uplatňování této směrnice předmětem zvlášť pozorného dohledu Komise,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti v oboru architektury.

2. Pro účely této směrnice se činnostmi v oboru architektury rozumí činnosti obvykle vykonávané pod profesním označením architekt.

KAPITOLA II

DIPLOMY, OSVĚDČENÍ A JINÉ DOKLADY O DOSAŽENÉ KVALIFIKACI UMOŽŇUJÍCÍ DRŽITELI PŘÍSTUP K ČINNOSTEM V OBORU ARCHITEKTURY POD PROFESNÍM OZNAČENÍM ARCHITEKT

Článek 2

Každý členský stát uznává diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci získané na základě vzdělání a odborné přípravy při splnění požadavků článků 3 a 4 vydávané státním příslušníkům členských států ostatními členskými státy a přiznává těmto diplomům, osvědčením a jiným dokladům o dosažené kvalifikaci na svém území stejné účinky, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon pod profesním označením architekt podle čl. 23 odst. 1, jakou mají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává.

Článek 3

Vzdělání a odborná příprava vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v článku 2 jsou zajištěny studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury. Toto studium musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání

1. schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky,

2. odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd,

3. znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla,

4. odpovídající znalosti týkajících se urbanistiky, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování,

5. schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky,

6. schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory,

7. znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu,

8. schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby,

9. odpovídající znalosti fyzikálních otázek a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí,

10. nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení, daných nákladovými faktory a stavebními předpisy,

11. odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování.

Článek 4

1. Vzdělání a odborná příprava uvedené v článku 2 musí splňovat požadavky stanovené v článku 3 a tyto podmínky:

a) celková délka vzdělávání a odborné přípravy musí zahrnovat nejméně buď čtyři roky řádného studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného studia;

b) toto vzdělávání a odborná příprava musí být ukončeny úspěšným složením zkoušky vedoucí k získání titulu.

Odchylně od prvního pododstavce se za vyhovující článku 2 rovněž uznává příprava na "Fachhochschulen" ve Spolkové republice Německo po dobu tří let ve formě, která existuje v okamžiku oznámení této směrnice, pokud odpovídá požadavkům stanoveným v článku 3 tím, že umožňuje přístup k činnostem uvedeným v článku 1 v dotyčném členském státu s profesním označením architekt, za předpokladu, že tato příprava bude doplněna čtyřletou dobou odborné praxe ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je architekt, který chce využít této směrnice, zapsán. Profesní organizace musí předem prokázat, že práce provedené dotyčným architektem v oboru architektury představují nezvratný důkaz praktického uplatnění všech znalostí uvedených v článku 3. Osvědčení se vydá stejným postupem, jenž se použije pro zápis na seznam architektů.

Na základě získaných zkušeností a s ohledem na vývoj ve vzdělávání a odborné přípravě architektů Komise osm let po uplynutí lhůty stanovené v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci předloží Radě zprávu o uplatňování této odchylky a vhodné návrhy, o kterých Rada rozhodne postupy stanovenými Smlouvou ve lhůtě šesti měsíců.

2. Za vyhovující článku 2 se rovněž uznává studium a příprava získané v rámci zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, které odpovídá požadavkům stanoveným v článku 3, a osoby, které již sedm nebo více let pracují v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru, jej zakončily úspěšně složenou zkouškou z architektury. Tato zkouška musí být na úrovni zkoušky vedoucí k získání titulu a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce uvedené v odst. 1 písm. b).

Článek 5

1. Za osoby, které splňují požadavky stanovené pro výkon činností uvedených v článku 1 pod profesním označením architekt, se považují státní příslušníci členského státu oprávnění používat toto profesní označení v souladu se zákonem, který poskytuje příslušnému orgánu členského státu možnost udělit toto profesní označení státním příslušníkům členských států, kteří obzvláště vynikli svými úspěchy v oboru architektury.

2. V případě osob, které jsou uvedeny v odstavci 1, představuje osvědčení vydané členským státem původu nebo posledního usazení dané osoby důkaz o statutu architekta.

Článek 6

Za podmínek uvedených v článku 2 se uznávají potvrzení příslušných orgánů Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o kvalifikaci vydaných po 8. květnu 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými ve zmíněném článku.

Článek 7

1. Každý členský stát co nejdříve sdělí ostatním členským státům a současně Komisi seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, které jsou vydávány na jeho území a které splňují kritéria podle článků 3 a 4, spolu se seznamem institucí a orgánů, které je vydávají.

První seznam bude zaslán do 12 měsíců od oznámení této směrnice.

Každý členský stát obdobně sdělí jakékoli provedené změny týkající se diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, které jsou vydávány na jeho území, zejména těch, které již nesplňují požadavky článků 3 a 4.

2. Seznamy a jejich aktualizace Komise zveřejní pro informaci v Úředním věstníku Evropských společenství po uplynutí lhůty tří měsíců od jejich sdělení. V případech uvedených v článku 8 se však zveřejnění diplomu, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci odloží. Komise pravidelně zveřejňuje úplné znění seznamů.

Článek 8

Pochybuje-li členský stát nebo Komise o tom, zda diplom, osvědčení nebo jiný doklad o dosažené kvalifikaci splňuje kritéria stanovená v článcích 3 a 4, předloží Komise ve lhůtě tří měsíců od sdělení podle čl. 7 odst. 1 záležitost Poradnímu výboru pro vzdělávání a odbornou přípravu v oboru architektury. Výbor zaujme stanovisko do tří měsíců.

Do tří měsíců od vydání stanoviska nebo od uplynutí lhůty stanovené k jeho vydání je diplom, osvědčení a jiný doklad o dosažené kvalifikaci zveřejněn, s výjimkou těchto dvou případů:

- změní-li členský stát, který je vydává, sdělení podle čl. 7 odst. 1, nebo

- uplatní-li členský stát nebo Komise články 169 nebo 170 Smlouvy a předloží záležitost Evropskému soudnímu dvoru.

Článek 9

1. Kdykoli má členský stát nebo Komise pochybnosti, zda diplom, osvědčení nebo jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedený na seznamu zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství nadále splňuje požadavky článků 3 a 4, může se obrátit na poradní výbor. Výbor zaujme stanovisko do tří měsíců.

2. Komise vyškrtne diplom z jednoho ze seznamů zveřejněných v Úředním věstníku Evropských společenství buď po dohodě s dotyčným členským státem, nebo na základě rozhodnutí Soudního dvora.

KAPITOLA III

DIPLOMY, OSVĚDČENÍ A JINÉ DOKLADY O DOSAŽENÉ KVALIFIKACI UMOŽŇUJÍCÍ DRŽITELI PŘÍSTUP K ČINNOSTEM V OBORU ARCHITEKTURY NA ZÁKLADĚ NABYTÝCH PRÁV NEBO PLATNÝCH VNITROSTÁTNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 10

Každý členský stát uznává diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v článku 11 vydané ostatními členskými státy státním příslušníkům členských států, kteří jsou ke dni oznámení této směrnice již držiteli tohoto dokladu nebo zahájí studium vedoucí k získání dotyčných diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci nejpozději během třetího školního roku následujícího po oznámení této směrnice, a přiznává těmto dokladům o dosažené kvalifikaci, i když nesplňují minimální požadavky stanovené v kapitole II, na svém území, pokud se jedná o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon a pokud jsou v souladu s čl. 23 odst. 1, stejné účinky jako diplomům, osvědčením a jiným dokladům o dosažené kvalifikaci v oboru architektury, které sám vydává.

Článek 11

Diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v článku 10 jsou

a) v Německu

- diplomy vydávané vysokými školami výtvarného umění (Dipl. Ing., Architekt (HfbK)),

- diplomy vydávané technickými vysokými školami "Technische Hochschulen", v oboru architektura (Architek tur/Hochbau), "Technische Universitäte", (Architektur/Hochbau), "Universitäte", (Architektur/Hochbau) a rovněž, pokud se tyto instituce spojily v "Gesamthochschulen", i těmito "Gesamthochschulen", v oboru architektura (Architektur/Hochbau) (Dipl. Ing. a jiná označení, která mohou být držitelům těchto diplomů udělena později),

- diplomy vydávané "Fachhochschulen", v oboru architektura (Architektur/Hochbau) a rovněž, pokud se tyto instituce spojily v "Gesamthochschulen", i těmito "Gesamthochschulen", v oboru architektura (Architektur/Hochbau) doplněné, jestliže je doba studia kratší než čtyři roky, ale na méně než tři roky, osvědčením dokládajícím čtyřletou odbornou praxi ve Spolkové republice Německo vydaným profesní organizací v souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem (Ingenieur grad. a jiná označení, která mohou být držitelům těchto diplomů udělena později),

- osvědčení (Prüfungszeugnisse) vydané před 1. lednem 1973 "Ingenieurschulen", v oboru architektura a "Werkkunstschulen", v oboru architektura doplněné potvrzením příslušných orgánů dokládajícím, že dotyčná osoba složila zkoušku, na základě které bude vydán doklad o dosažené kvalifikaci v souladu s článkem 13;

b) v Belgii

- diplomy vydávané vysokými státními školami architektury nebo vysokými státními instituty architektury (architecte — architect),

- diplomy vydávané krajskou vysokou školou architektury v Hasseltu (architect),

- diplomy vydávané královskými akademiemi výtvarného umění (architecte — architect),

- diplomy vydávané "écoles Saint-Luc" (architecte — architect),

- vysokoškolské diplomy stavebního inženýrství doplněné osvědčením o stáži vydaným profesním sdružením architektů, které opravňuje držitele k používání profesního označení architekt (architecte — architect),

- diplomy architektury vydávané ústřední nebo státní zkušební komisí architektury (architecte — architect),

- diplomy stavebního inženýra-architekta a inženýra architekta vydávané fakultami užitých věd vysokých škol a polytechnickou fakultou města Monsu (ingénieur-architect, ingenieur — architect);

c) v Dánsku

- diplomy vydávané státními školami architektury v Kodani a v Århusu (arkitekt),

- osvědčení o registraci vydané komisí architektů v souladu se zákonem č. 202 ze dne 28. května 1975 (registreret arkitekt),

- diplomy vydávané vyššími školami stavebního inženýrství (bygningskonstruktør) doplněné potvrzením příslušných orgánů dokládajícím, že dotyčná osoba složila kvalifikační zkoušku, na základě které bude vydán doklad o kvalifikaci, v souladu s článkem 13;

d) ve Francii

- diplomy architekta diplomovaného vládou vydávané do roku 1959 ministerstvem školství a poté ministerstvem kultury (architecte DPLG),

- diplomy vydávané "Ecole spéciale d'architecture" (architecte DESA),

- diplomy vydávané od roku 1955 "Ecole nationale supérieure des Arts et Industries de Strasbourg" (bývalá "Ecole nationale d'ingénieurs de Strasbourg"), obor architektura (architecte ENSAIS);

e) v Řecku

- diplomy inženýr-architekt vydávané "Metsovion Polytech nion" v Aténách doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury,

- diplomy inženýr-architekt vydávané "Aristotelion Panepistimion" v Soluni doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury,

- diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané "Metsovion Polytechnion" v Aténách doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury,

- diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané "Aristotelion Panepistimion" v Soluni doplněné potvrzením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury,

- diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané "Panepistimion Thrakis" doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury,

- diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané "Panepistimion Patron" doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury;

f) v Irsku

- titul "Bachelor of Architecture" udělovaný "National University of Ireland" (B. Arch. N. U. I.) absolventům architektury na "University College" v Dublinu,

- diplom vysokoškolské úrovně v oboru architektury vydávaný "College of Technology", Bolton Street, Dublin (Diplom. Arch.),

- osvědčení mimořádného člena "Royal Institute od Architects of Ireland" (ARIAI),

- osvědčení člena "Royal Institute of Architects of Ireland" (MRIAI);

g) v Itálii

- diplomy "laurea in architettura" vydávané vysokými školami, polytechnickými instituty a vysokými instituty architektury v Benátkách a v Reggio-Calabria doplněné diplomem opravňujícím držitele k nezávislému výkonu povolání architekta vydaným ministrem pro vzdělání poté, co uchazeč složil před příslušnou zkušební komisí státní zkoušku opravňující ho k nezávislému výkonu povolání architekta (dott. architetto),

- diplomy "laurea in ingegneria" v oboru stavebnictví (sezione costenzione civile) vydávané vysokými školami a polytechnickými instituty doplněné diplomem opravňujícím držitele k nezávislému výkonu povolání v oboru architektury vydaným ministrem pro vzdělání poté, co uchazeč složil před příslušnou zkušební komisí státní zkoušku opravňující ho k nezávislému výkonu povolání (dott. ing. architetto nebo dott. ing. in ingegneria civile);

h) v Nizozemsku

- osvědčení o úspěšném složení zkoušky vedoucí k titulu v oboru architektury vydávané obory architektury vysokých technických škol v Delftu nebo Eindhovenu (bouwkundig ingenieur),

- diplomy vydávané státem uznanými akademiemi architektury (architect),

- diplomy vydávané do roku 1971 bývalými vyššími vzdělávacími instituty v oboru architektury (Hoger Bouwkunstonderricht) (architect HBO),

- diplomy vydávané do roku 1970 bývalými vyššími vzdělávacími instituty v oboru architektury (Voortgezet Bouwkunstonderricht) (architect VBO),

- osvědčení o úspěšném složení zkoušky organizované radou architektů "Bond van Nederlandse Architecten" (komora nizozemských architektů, BNA) (architect),

- diplom Stichtung Instituut voor architectuur (Nadace institutu architektury) (IVA) vydávaný po dokončení kursu pořádaného touto nadací trvajícího alespoň čtyři roky (architect), doplněný osvědčením příslušných orgánů, že dotyčná osoba složila kvalifikační zkoušku v souladu s článkem 13,

- osvědčení vydané příslušnými orgány, že přede dnem nabytí účinnosti této směrnice dotyčná osoba složila zkoušku vedoucí k titulu "Kandidaat in de bouwkunde" organizovanou vysokou technickou školou v Delftu nebo v Eindhovenu a že vykonávala po dobu nejméně pěti let bezprostředně předcházejících tomuto dni činnosti architekta, jejichž povaha a význam zaručují, že je způsobilá vykonávat tyto činnosti v souladu s požadavky platnými v Nizozemsku (architect),

- osvědčení vydané příslušnými orgány pouze osobám, které dosáhly věku 40 let před dnem nabytí účinnosti této směrnice a osvědčující, že dotyčná osoba vykonávala po dobu nejméně pěti let bezprostředně předcházejících tomuto dni činnosti architekta, jejichž povaha a význam zaručují, že je způsobilá vykonávat tyto činnosti v souladu s požadavky platnými v Nizozemsku (architect).

Osvědčení uvedená v sedmé a osmé odrážce nemusí nadále být uznávána počínaje dnem nabytí účinnosti právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnostem architekta a jejich výkonu pod profesním označením architekt v Nizozemsku, pokud podle těchto předpisů tato osvědčení neumožňují přístup k těmto činnostem pod profesním označením architekt;

i) ve Spojeném království

- doklady o kvalifikaci vydané po složení zkoušky na:

- Royal Institute of British Architects,

- školách architektury při

- univerzitách,

- polytechnikách,

- colleges,

- akademiích,

- technických a uměleckých školách,

které byly nebo jsou v okamžiku přijetí této směrnice uznány Architects Registration Council Spojeného království za účelem zápisu do registru (Architect),

- osvědčení dokládající, že jeho držitel má nabyté právo používat profesní označení architekt na základě oddílu 6 (1) a, 6 (1) b nebo 6 (1) d Architects Registration Act z roku 1931 (Architect),

- osvědčení dokládající, že jeho držitel má nabyté právo používat profesní označení architekt na základě oddílu 2 Architects Registration Act z roku 1938 (Architect).

Článek 12

Aniž je dotčen článek 10, uznává každý členský stát následující doklady a přiznává jim na svém území, pokud se jedná o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon pod profesním označením architekt, stejné účinky, jaké mají diplomy, osvědčení a obdobné doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává:

- osvědčení vydávaná státním příslušníkům členských států členskými státy, ve kterých platí v době oznámení této směrnice předpisy upravující přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon pod profesním označením architekt, jež dokládají, že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení architekt před provedením této směrnice a že skutečně vykonával dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení podle uvedených předpisů,

- osvědčení vydaná státním příslušníkům členských států členskými státy, které zavedly v období mezi oznámením a provedením této směrnice předpisy upravující přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon pod profesním označením architekt, jež osvědčují, že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení architekt v době provedení této směrnice a že skutečně vykonával dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení podle uvedených předpisů.

Článek 13

Kvalifikační zkouška uvedená v čl. 11 písm. a) čtvrté odrážce, v čl. 11 písm. c) třetí odrážce a v čl. 11 písm. h) šesté odrážce zahrnuje vyhodnocení návrhů vytvořených a realizovaných dotyčnou osobou v průběhu skutečného výkonu činností uvedených v článku 1 po dobu nejméně šesti let.

Článek 14

Osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o vzdělání a odborné přípravě vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky, s doklady uvedenými v článku 11 se uznávají za podmínek uvedených v článku 11.

Článek 15

Aniž je dotčen článek 5, je Lucemburské velkovévodství oprávněno pozastavit na přechodné období čtyř a půl let ode dne oznámení této směrnice uplatňování článků 10, 11 a 12, pokud se týká uznávání neuniverzitních diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

KAPITOLA IV

UŽÍVÁNÍ AKADEMICKÝCH TITULŮ

Článek 16

1. Aniž je dotčen článek 23, zajistí hostitelské členské státy, aby státním příslušníkům členských států, kteří splňují podmínky stanovené v kapitole II nebo III, bylo uznáno právo užívat jejich zákonný akademický titul nebo popřípadě jeho zkratku udělený členským státem původu nebo posledního usazení, a to v jazyce tohoto státu. Hostitelské členské státy mohou stanovit, že za tímto titulem musí následovat název a sídlo zařízení nebo zkušební komise, která jej udělila.

2. Je-li možné zaměnit akademický titul členského státu původu nebo posledního usazení s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stanovit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul členského státu původu nebo posledního usazení ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.

KAPITOLA V

USTANOVENÍ K USNADNĚNÍ ÚČINNÉHO VÝKONU PRÁVA USAZOVÁNÍ A VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB

A. Zvláštní ustanovení o právu usazování

Článek 17

1. Hostitelský členský stát, který požaduje od svých státních příslušníků pro první přístup k některé z činností uvedených v článku důkaz bezúhonnosti nebo dobré pověsti, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům členských států potvrzení prokazující splnění těchto podmínek bezúhonnosti nebo dobré pověsti vyžadovaných v uvedeném členském státě vydané příslušnými orgány členského státu původu nebo předchozího usazení.

2. Nepožaduje-li členský stát původu nebo posledního usazení pro přístup k dotyčné činnosti důkaz bezúhonnosti nebo dobré pověsti, může hostitelský členský stát požadovat od státních příslušníků členského státu původu nebo posledního usazení výpis z rejstříku trestů, nebo neexistuje-li, rovnocenný doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu nebo posledního usazení.

3. Nevydávají-li příslušné orgány členského státu původu nebo předchozího usazení doklady uvedené odstavci 1, mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením nebo v členských státech, které takové prohlášení neupravují, čestným prohlášením učiněným dotyčnou osobou před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem nebo příslušným profesním nebo stavovským sdružením členského státu původu nebo předchozího usazení; tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném prohlášení nebo čestném prohlášení.

4. Dozví-li se hostitelský členský stát o závažných a konkrétních skutečnostech, ke kterým došlo mimo jeho území před zahájením činnosti dané osoby v tomto státě, nebo dozví-li se, že prohlášení uvedené v odstavci 3 obsahuje nesprávné informace, tyto skutečnosti nebo informace mohou ovlivnit přístup k dotyčné činnosti, může o tom uvědomit členský stát původu nebo posledního usazení.

Členský stát původu nebo posledního usazení prověří věrohodnost těchto skutečností a to, zda mohou ovlivnit přístup k dotyčné činnosti v tomto členském státě. Příslušné orgány samy rozhodnou o povaze a rozsahu vyšetřování, které má být provedeno, a oznámí hostitelskému členskému státu důsledky, které z něj vyplývají pro potvrzení nebo doklady, které vydaly.

5. Členské státy zajistí důvěrnost předávaných informací.

Článek 18

1. Platí-li v hostitelském členském státě právní a správní předpisy, které se týkají zachovávání bezúhonnosti nebo dobré pověsti včetně ustanovení o kázeňských postizích v případě závažného profesního pochybení nebo odsouzení za trestný čin a které souvisejí s výkonem některé z činností uvedených v článku 1, předá členský stát původu nebo posledního usazení hostitelskému členskému státu nezbytné informace o opatřeních nebo kázeňských postizích profesní nebo správní povahy, které byly přijaty vůči dotyčné osobě, a o trestních postizích týkajících se výkonu povolání v členském státě původu nebo posledního usazení.

2. Dozví-li se hostitelský členský stát o závažných a konkrétních skutečnostech, ke kterým došlo mimo jeho území před zahájením činnosti dané osoby v tomto státě a které mohou ovlivnit výkon dotyčné činnosti, může o tom uvědomit členský stát původu nebo posledního usazení.

Členský stát původu nebo posledního usazení prověří věrohodnost těchto skutečností a to, zda mohou ovlivnit přístup k dotyčné činnosti v tomto členském státě. Příslušné orgány samy rozhodnou o povaze a rozsahu vyšetřování, které má být provedeno, a oznámí hostitelskému členskému státu důsledky, které z něj vyplývají pro informace, které byly předány podle odstavce 1.

3. Členské státy zajistí důvěrnost předávaných informací.

Článek 19

Doklady vydané v souladu s články 17 a 18 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

Článek 20

1. Řízení o přijetí oprávněné osoby k přístupu k některé z činností lékaře podle článků 17 a 18 musí být skončeno co nejdříve a nejpozději tři měsíce po předložení veškerých dokladů týkajících se dotyčné osoby, aniž tím jsou dotčeny lhůty, které mohou vyplynout z případného odvolání podaného v závěru tohoto řízení.

2. V případech uvedených v čl. 17 odst. 4 a čl. 18 odst. 2 staví žádost o přezkum běh lhůty uvedené v odstavci 1.

Dotázaný členský stát musí odpovědět ve lhůtě tří měsíců.

Hostitelský členský stát po obdržení odpovědi nebo po uplynutí zmíněné lhůty pokračuje v řízení podle odstavce 1.

Článek 21

Pokud hostitelský členský stát požaduje od svých státních příslušníků pro přístup k některé z činností uvedených v článku 1 nebo její výkon, aby učinili místopřísežné nebo čestné prohlášení, a toto místopřísežné nebo čestné prohlášení nemohou učinit státní příslušníci jiných členských států, zajistí hostitelský členský stát, aby byla dotyčné osobě nabídnuta rovnocenná forma a vhodná formulace místopřísežného nebo čestného prohlášení.

B. Zvláštní ustanovení o volném pohybu služeb

Článek 22

1. Požaduje-li některý členský stát od svých státních příslušníků pro přístup k některé z činností uvedených v článku 1 nebo pro její výkon povolení profesní organizace či sdružení nebo zapsání či členství v nich, osvobodí tento členský stát od této povinnosti státní příslušníky členských států pro případ poskytování služeb.

Oprávněná osoba poskytuje služby se stejnými právy a povinnostmi jako státní příslušníci hostitelského členského státu; zejména podléhá kázeňským opatřením profesní nebo správní povahy platným v tomto členském státě.

Pro tento účel a jako doplněk k prohlášení uvedenému v odstavci 2, které se týká poskytování služeb, mohou členské státy, aby umožnily užití kázeňských opatření platných na svém území, stanovit dočasnou automatickou registraci v profesní organizaci či sdružení či formální členství nebo zápis do seznamu za podmínky, že se tím nezpozdí ani nijak neztíží poskytování služeb a že to nepřinese poskytovateli služby dodatečné výdaje.

Přijme-li hostitelský členský stát opatření k provedení druhého pododstavce nebo se dozví o skutečnostech odporujících těmto ustanovením, neprodleně o tom uvědomí členský stát, v němž je oprávněná osoba usazena.

2. Hostitelský členský stát může stanovit, že oprávněná osoba musí učinit před příslušnými orgány předběžné prohlášení týkající se poskytování jejích služeb, pokud s výkonem těchto služeb bude spojen dočasný pobyt na jeho území.

3. V souladu s odstavci 1 a 2 může hostitelský členský stát požadovat od oprávněné osoby předložení jednoho nebo několika dokladů obsahujících tyto údaje:

- prohlášení uvedené v odstavci 2,

- potvrzení osvědčující, že oprávněná osoba vykonává dotyčné činnosti v souladu se zákony členského státu, ve kterém je usazena,

- potvrzení, že oprávněná osoba je držitelem jednoho nebo několika diplomů, osvědčení či jiných dokladů o dosažené kvalifikaci požadovaných pro poskytování dotyčných služeb a uvedených v této směrnici,

- v případě potřeby osvědčení uvedené v čl. 23 odst. 2.

4. Doklad nebo doklady stanovené v odstavci 3 nesmějí být při předložení starší dvanácti měsíců.

5. Zbaví-li členský stát zcela nebo zčásti, dočasně nebo trvale některého ze svých státních příslušníků nebo státního příslušníka jiného členského státu usazeného na jeho území způsobilosti vykonávat některou z činností uvedených v článku 1, zajistí podle okolností dočasné nebo trvalé odnětí potvrzení uvedeného v odst. 3 druhé odrážce.

C. Ustanovení společná pro právo usazování a volný pohyb služeb

Článek 23

1. Je-li v hostitelském členském státu užívání profesního označení architekt ve vztahu k činnostem uvedeným v článku 1 právně upraveno, mají státní příslušníci ostatních členských států, kteří splňují podmínky stanovené v kapitole II nebo jejichž diplomy, osvědčení nebo jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v článku 11 byly uznány na základě článku 10, profesní označení hostitelského členského státu a užívají jeho zkratku, jakmile splní případné podmínky odborné praxe stanovené tímto členským státem.

2. Je-li v členském státu přístup k činnostem uvedeným v článku 1 nebo jejich výkon pod profesním označením architekt podmíněno vedle splnění požadavků uvedených v kapitole II nebo vedle získání diplomu, osvědčení nebo jiného dokladu o dosažené kvalifikaci, jak je uvedeno v článku 11, rovněž získáním stanovené doby odborné praxe, uznává dotyčný členský stát jako dostatečný důkaz osvědčení členského státu původu nebo posledního usazení dokládající, že tato odborná praxe probíhala po odpovídající dobu v této zemi. Osvědčení uvedené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci je uznáváno jako dostatečný důkaz ve smyslu tohoto odstavce.

Článek 24

1. Pokud hostitelský členský stát požaduje od svých státních příslušníků pro přístup k činnostem uvedeným v článku 1 nebo pro jejich výkon, aby prokázali, že neprodělali úpadek, a pokud informace poskytnuté podle článků 17 a 18 takový důkaz neobsahují, přijme tento stát místopřísežné prohlášení nebo v členských státech, které takové prohlášení neupravují, čestné prohlášení učiněné dotyčnou osobou před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem nebo příslušnou profesní organizací členského státu původu nebo předchozího usazení; tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném prohlášení nebo čestném prohlášení.

Je-li v hostitelském členském státě nutné prokazovat finanční způsobilost, považuje tento stát odpovídající potvrzení vydaná bankami jiných členských států za rovnocenná potvrzením vydaným na jeho vlastním území.

2. Doklady uvedené v odstavci 1 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

Článek 25

1. Vyžaduje-li hostitelský členský stát od svých státních příslušníků pro přístup k činnostem uvedeným v článku 1 nebo pro jejich výkon, aby předložili důkaz, že jsou kryti pojištěním proti finančním důsledkům jejich odpovědnosti za škody při výkonu povolání, přijme tento stát potvrzení vydaná pojišťovnami jiných členských států jako rovnocenná osvědčením vydaným na jeho území. Toto potvrzení musí přesně uvádět, že pojistitel vyhověl platným právním a správním předpisům hostitelského členského státu, které se týkají podmínek a rozsahu pojištění.

2. Potvrzení uvedená v odstavci 1 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

Článek 26

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby umožnily oprávněným osobám získat informace o právních předpisech a popřípadě o pravidlech profesní etiky v hostitelském členském státě.

Pro tento účel mohou zřídit informační střediska, kde mohou oprávněné osoby získat nezbytné informace. Hostitelský členský stát může oprávněné osobě, která je v něm usazena, uložit povinnost tato střediska kontaktovat.

2. Členské státy mohou zřídit střediska uvedená v odstavci 1 při příslušných orgánech a subjektech, které určí ve lhůtě stanovené v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci.

3. Členské státy zajistí, aby si oprávněné osoby ve svém zájmu a v zájmu svých pacientů případně osvojily jazykové znalosti nezbytné k výkonu jejich odborné činnosti v hostitelském členském státě.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

V případě odůvodněných pochybností může hostitelský členský stát požadovat od příslušných orgánů jiného členského státu potvrzení pravosti diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných v tomto jiném členském státě a uvedených v kapitolách II a III.

Článek 28

Členské státy určí ve lhůtě stanovené v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci orgány a subjekty oprávněné k vydávání nebo přijímání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci a rovněž určí dokumenty a informace uvedené v této směrnici a neprodleně o nich uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

Článek 29

Tato směrnice se vztahuje rovněž na státní příslušníky členských států, kteří v souladu se nařízením (EHS) č. 1612/68 vykonávají nebo budou vykonávat některou z činností uvedených v článku 1 v pracovním poměru.

Článek 30

Nejpozději do tří let po uplynutí lhůty uvedené v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci Komise přezkoumá tuto směrnici na základě získaných zkušeností a v případě potřeby předloží Radě po obdržení stanoviska poradního výboru návrhy na změnu. Rada posoudí tyto návrhy ve lhůtě jednoho roku.

Článek 31

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Pro dosažení souladu s článkem 22 však mají členské státy však lhůtu tři roky ode dne oznámení.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 32

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 10. června 1985.

Za Radu

předseda

M. Fioret

[1] Úř. věst. C 239, 4.10.1967, s 15.

[2] Úř. věst. C 72, 19.7.1968, s. 3.

[3] Úř. věst. C 24, 22.3.1968, s. 3.

[4] Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 2.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU