31985D0368Rozhodnutí Rady ze dne 16. července 1985 o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství
Publikováno: | Úř. věst. L 199, 31.7.1985 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
Přijato: | 16. července 1985 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 19. července 1985 | Nabývá účinnosti: | 19. července 1985 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem 1065/2008/ES | Pozbývá platnosti: | 19. listopadu 2008 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Rozhodnutí Rady ze dne 16. července 1985 o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství (85/368/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 128 této smlouvy, s ohledem na rozhodnutí Rady 63/266/EHS ze dne 2. dubna 1963, kterým se stanoví obecné zásady pro provádění společné politiky odborného vzdělávání [1], a zejména na osmou zásadu tohoto rozhodnutí, s ohledem na návrh Komise ve znění ze dne 17. července 1984, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2], s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3], vzhledem k tomu, že z osmé zásady rozhodnutí 63/266/EHS vyplývá, že je třeba umožnit dosažení vzájemného uznávání osvědčení a obdobných dokladů potvrzujících ukončení odborného vzdělávání; vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 6. června 1974 [4] o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a obdobných dokladů vyžaduje vypracování seznamů takových kvalifikací, které jsou považovány za rovnocenné; vzhledem k tomu, že neexistence zmíněného vzájemného uznávání brání volnému pohybu pracovníků v rámci Společenství, pokud omezuje možnosti pracovníků hledajících zaměstnání v členském státě odvolávat se na svou odbornou kvalifikaci, kterou získali v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že systémy odborného vzdělávání v rámci Společenství se značně liší; že tyto systémy samy vyžadují nepřetržité přizpůsobování novým situacím vyplývajícím z působení rozvoje techniky na zaměstnání a pracovní náplň; vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 11. července 1983 o politikách odborného vzdělávání v Evropském společenství v osmdesátých letech [5] potvrdilo nutnost sbližovat politiky v oblasti odborného vzdělávání při respektování rozdílnosti vzdělávacích systémů jednotlivých členských států a nutnost, aby postup na úrovni Společenství byl pružný; vzhledem k tomu, že Komise s pomocí Poradního výboru pro odborné vzdělávání mohla stanovit jako východisko strukturu úrovní vzdělávání, která představuje první krok k dosažení cílů stanovených v osmé zásadě rozhodnutí 63/266/EHS, ale že tato struktura neodráží všechny systémy vzdělávání rozvíjené v členských státech; vzhledem k tomu, že v rámci této struktury bylo možné u kvalifikovaných pracovníků vymezených a u vybraných přednostních skupin povolání dospět až k popisu požadavků na pracovní činnosti a určit odpovídající kvalifikace získané odborným vzděláváním v různých členských státech; vzhledem k tomu, že konzultace dotyčných odborných odvětví ukázaly, že tyto výsledky mohou podnikům, pracovníkům a orgánům veřejné moci poskytnout cenné informace o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzdělávání; vzhledem k tomu, že stejná základní metodologie by mohla být použita i na další povolání nebo skupiny povolání na základě doporučení Poradního výboru pro odborné vzdělávání a ve spolupráci se zaměstnavateli, pracovníky a orgány veřejné moci působícími v dotyčných odborných odvětvích; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné rychle postoupit ke srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním pro všechny kvalifikované pracovníky a co nejrychleji rozšířit práci i na ostatní úrovně vzdělávání; vzhledem k tomu, že se doporučuje získat všechna nezbytná stanoviska, zejména stanovisko Poradního výboru pro odborné vzdělávání, a odbornou pomoc Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání a umožnit členským státům a Komisi, aby jednaly v souladu se stávajícími postupy; vzhledem k tomu, že Poradní výbor pro odborné vzdělávání zaujal stanovisko na svém zasedání ve dnech 18. a 19. ledna 1983; vzhledem k tomu, že by se mělo přihlédnout k odstavci 21 zprávy Výboru pro Evropu občanů ze dne 29. a 30. března 1985, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Cíl umožnit pracovníkům lépe využít jejich kvalifikace, zejména za účelem získání odpovídajícího zaměstnání v jiném členském státě, vyžaduje pro jednotlivé požadavky na pracovní činnosti, na nichž se členské státy s ohledem na pracovníky vzájemně dohodly ve smyslu článku 128 Smlouvy, urychlená společná opatření členských států a Komise k zavedení srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním v rámci Společenství a zlepšení informovanosti o této otázce. Článek 2 1. Komise ve spolupráci se členskými státy podniká činnost k dosahování cílů stanovených v článku 1, pokud jde o srovnatelnost kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi různými členskými státy, s ohledem na určitá povolání nebo skupiny povolání. 2. Tato činnost Komise může vycházet ze struktury úrovní vzdělání, kterou sestavila s pomocí Poradního výboru pro odborné vzdělávání. Text zmíněné struktury je pro informaci připojen k tomuto rozhodnutí. 3. Činnost uvedená v odstavci 2 se musí v první řadě zaměřit na pracovní kvalifikaci kvalifikovaných pracovníků u povolání nebo skupin povolání, na nichž se členské státy vzájemně dohodly. 4. Působnost tohoto rozhodnutí se může následovně rozšířit, aby bylo možno na návrh Komise zahájit činnost i u dalších úrovních vzdělávání. 5. Rejstřík SEDOC používaný v souvislosti s Evropským systémem pro mezinárodní výměnu informací o volných pracovních místech a žádostí o zaměstnání je, pokud je to možné, používán jako společný rámec pro vyhledávání informací o klasifikaci povolání. Článek 3 Komise při zavádění srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním používá níže uvedený pracovní postup v těsné spolupráci se členskými státy a organizacemi sociálních partnerů na úrovni Společenství: - výběr odpovídajících povolání nebo skupin povolání na návrh členských států nebo příslušných organizací zaměstnavatelů nebo pracovníků na úrovni Společenství, - vypracování na úrovni Společenství vzájemně dohodnutých požadavků na pracovní činnosti pro povolání nebo skupiny povolání uvedené v předchozí odrážce, - přiřazení kvalifikací získaných odborným vzdělávání uznávaných v různých členských státech k požadavkům na pracovní činnosti uvedeným v druhé odrážce, - vytvoření tabulek obsahujících informace o a) rejstříku SEDOC a vnitrostátních kódech klasifikace povolání; b) úrovni odborného vzdělávání; c) pro každý členský stát o profesním označení a odpovídajících kvalifikacích získaných odborným vzděláváním; d) organizacích a institucích odpovědných za zajišťování odborného vzdělávání; e) orgánech a organizacích příslušných k vydávání nebo uznávání diplomů, osvědčení nebo obdobných dokladů potvrzujících získání odborného vzdělávání; - zveřejněnív Úředním věstníku Evropských společenství na úrovni Společenství vzájemně dohodnutých požadavků na pracovní činnosti a srovnávacích tabulek, - vytvoření, ve smyslu čl. 4 odst. 3, vzorové informační brožury pro každé povolání nebo skupinu povolání ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství, - informování všech zúčastněných orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni o zavedené srovnatelnosti a také uvnitř dotyčných pracovních odvětví. Opatření Komise by mohla být podpořena vytvořením databáze shromažďující údaje z celého Společenství, pokud zkušenosti ukáží, že je nutná. Článek 4 1. Každý členský stát určí koordinační orgán, založený podle možnosti na stávajících strukturách, který je odpovědný za zajištění, v těsné spolupráci se sociálními partnery a dotyčnými pracovními odvětvími, řádného informování všech zúčastněných orgánů. Členské státy také určí subjekt odpovědný za udržování styku s koordinačními orgány ostatních členských států a s Komisí. 2. Koordinační orgány členských států jsou příslušné zavést vhodná opatření, pokud jde o poskytování informací v oblasti odborného vzdělávání o případech, u nichž byla zavedena srovnatelnost kvalifikací získaných odborným vzděláváním, vlastním příslušným vnitrostátním, regionálním nebo místním orgánům, a také svým občanům, kteří si přejí pracovat v jiných členských státech, a pracovníkům, kteří jsou občany jiných členských států. 3. Orgány uvedené v odstavci 2 mohou na požádání dodávat do všech členských států informační brožury vypracované podle vzoru stanoveného v šesté odrážce článku 3, které mohou pracovníci předložit zaměstnavateli spolu s jejich původním osvědčením. 4. Komise má za úkol i nadále studovat možnost zavedení Evropského průkazu o odborném vzdělávání požadovaného Výborem pro Evropu občanů v odstavci 21 jeho zprávy ze dne 29. a 30. března 1985. 5. Komise poskytne na požádání orgánům uvedeným v odstavci 2 veškerou nezbytnou pomoc a rady týkající se přípravy a navrhování opatření stanovených v odstavci 2, včetně úpravy a ověření příslušné technické dokumentace. Článek 5 - přezkoumává a aktualizuje v přiměřených a pravidelných odstupech, v těsné spolupráci se členskými státy a organizacemi sociálních partnerů na úrovni Společenství, vzájemně dohodnuté požadavky na pracovní činnosti Společenství a srovnávací tabulky týkající se srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním, - je-li to nezbytné, sestavuje návrhy na účinnější fungování systému včetně dalších opatření, která mohou zlepšit situaci, pokud jde o srovnatelnost osvědčení o odborné kvalifikaci, - je-li to nezbytné, pomáhá vnitrostátním orgánům nebo dotyčným specializovaným subjektům s obtížemi technické povahy. Článek 6 Každý členský stát předloží Komisi, poprvé dva roky po přijetí tohoto rozhodnutí a poté každé čtyři roky, zprávu o provádění tohoto rozhodnutí a dosažených výsledcích. Komise podává v přiměřených odstupech zprávu o své činnosti a o použití tohoto rozhodnutí ve členských státech. Článek 7 Toto rozhodnutí je určeno členským státům a Komisi. V Bruselu dne 16. července 1985. Za Radu předseda M. Fischbach [1] Úř. věst. 63, 20.4.1963, s. 1338/63. [2] Úř. věst. C 77, 19.3.1984, s. 11. [3] Úř. věst. C 35, 9.2.1984, s. 12. [4] Úř. věst. C 98, 20.8.1974, s. 1. [5] Úř. věst. C 193, 20.7.1983, s. 2. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA Struktura úrovní vzdělání uvedená v čl. 2 odst. 2 ÚROVEŇ 1 Vzdělání umožňující zařazení na tuto úroveň: povinná školní docházka a příprava na povolání Tuto přípravu na povolání pracovník získá ve vzdělávacím zařízení, v rámci programu mimoškolního vzdělávání nebo v podniku. Rozsah získaných teoretických znalostí a praktických dovedností je značně omezený. Tento typ vzdělávání musí v prvé řadě umožňovat výkon poměrně jednoduché práce, jeho získání může být rychlé. ÚROVEŇ 2 Vzdělání umožňující zařazení na tuto úroveň: povinná školní docházka a odborné vzdělávání (které zahrnuje zejména vyučení) Tato úroveň odpovídá plné kvalifikaci pro výkon určité činnosti se schopností používat nástroje a pracovní postupy, které se k ní vztahují. Tato činnost zahrnuje především výkon práce, která může být samostatná v míře, jakou vymezují odpovídající pracovní postupy. ÚROVEŇ 3 Vzdělání umožňující zařazení na tuto úroveň: povinná školní docházka a/nebo odborné vzdělávání a další technická příprava nebo technické vzdělávání nebo jiné středoškolské vzdělávání Zařazení na tuto úroveň vzdělání vyžaduje větší rozsah teoretických znalostí než v případě úrovně 2. Činnost zahrnuje především práce technického rázu, které mohou být vykonávány nezávisle a/nebo zahrnují i úkoly v oblasti plánování a koordinace. ÚROVEŇ 4 Vzdělání umožňující zařazení na tuto úroveň: středoškolské vzdělávání (všeobecné nebo odborné) a postsekundární technické vzdělávání Tato forma vzdělávání zahrnuje technické vzdělávání na vysoké úrovni osvojené ve vzdělávacích zařízeních nebo mimo ně. Výsledná kvalifikace pokrývá vyšší úroveň znalostí a schopností. Zpravidla nevyžaduje ovládnutí vědeckých základů různých dotyčných oblastí. Tyto schopnosti a znalosti umožňují převzít celkem samostatně nebo nezávisle odpovědnost za přípravu projektů a/nebo řízení a/nebo správu. ÚROVEŇ 5 Vzdělání umožňující zařazení na tuto úroveň: středoškolské vzdělávání (všeobecné nebo odborné) a úplné vysokoškolské vzdělávání. Tento typ vzdělávání zpravidla vede k samostatně vykonávané odborné činnosti jako zaměstnanec nebo samostatně výdělečně činná osoba a vyžaduje zvládnutí vědeckých základů povolání. Kvalifikace vyžadované pro výkon odborné činnosti mohou být zařazeny do těchto úrovní. --------------------------------------------------