83/91/EHSSMĚRNICE RADY ze dne 7. února 1983, kterou se mění směrnice 72/462/EHS o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat a čerstvého masa ze třetích zemí a směrnice 77/96/EHS o vyšetření čerstvého masa domácích prasat na svalovce (trichinella spiralis) při jeho dovozu ze třetích zemí (83/91/EHS)

Publikováno: Úř. věst. L 59, 5.3.1983, s. 34-48 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 7. února 1983 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 5. března 1983 Nabývá účinnosti: 15. února 1983
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 7. února 1983,

kterou se mění směrnice 72/462/EHS o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat a čerstvého masa ze třetích zemí a směrnice 77/96/EHS o vyšetření čerstvého masa domácích prasat na svalovce (trichinella spiralis) při jeho dovozu ze třetích zemí

(83/91/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že směrnice 72/462/EHS [4], naposledy pozměněná směrnicí 81/476/EHS [5], stanoví požadavky na hygienické a veterinární kontroly při dovozu skotu, prasat a čerstvého masa ze třetích zemí;

vzhledem k tomu, že od přijetí výše zmíněné směrnice došlo k pokroku vědeckého poznání a techniky; že by měly být vzaty v úvahu zkušenosti získané v průběhu kontrol, které veterinární lékaři Společenství prováděli ve třetích zemích; že je žádoucí, aby předpisy Společenství byly s ohledem na tento vývoj a zkušenosti upraveny;

vzhledem k tomu, že v určitých ohledech lze metody určené k zajištění zdravotní nezávadnosti čerstvého masa považovat za odpovídající normám Společenství díky doplňkovým nebo alternativním hygienickým zárukám, jejichž dodržování je třeba kontrolovat v každém jednotlivémzařízení;

vzhledem k tomu, že v souvislosti se zákazem dovozu skotu ze třetích zemí zamořených katarální horečkou ovcí se nyní uznává, že dvanáctiměsíční období bez výskytu choroby je vhodnější a poskytne lepší záruku pro stáda Společenství;

vzhledem k tomu, že záruky, jež mohou být požadovány pro skot v souvislosti s tuberkulózou a brucelózou a pro prasata v souvislosti s brucelózou, lze přizpůsobit normám Společenství prostřednictvím doplňkových nebo alternativních záruk;

vzhledem k tomu, že k zamezení přenosu určitých infekčních nebo nakažlivých chorob, k němuž může docházet i jen společnou přítomností zvířat, je třeba, aby veterinární kontroly zvířat určených pro dovoz do Společenství a také zvířat převážených přes území Společenství byly prováděny okamžitě poté, co dorazí na území Společenství;

vzhledem k tomu, že po takové veterinární kontrole zvířat by měla být jasně definována opatření, která by členské státy měly učinit;

vzhledem k tomu, že ke snížení počtu dokumentů by mělo být veterinární osvědčení na stejném formuláři spolu s osvědčením o zdravotní nezávadnosti, kdykoli je to možné;

vzhledem k tomu, že definice stáda prostého tuberkulózy a stáda prostého brucelózy by měly být aktualizovány;

vzhledem k tomu, že do působnosti směrnice 72/462/EHS by mělo být zahrnuto také čerstvé maso volně žijících sudokopytníků a volně žijících lichokopytníků, aby mohl být sestaven seznam třetích zemí, ze kterých může být takové maso dováženo do Společenství;

vzhledem k tomu, že by zpravidla měly být v rámci vnitřního trhu Společenství vyžadovány stejné základní hygienické a veterinární záruky jako v rámci obchodu se třetími zeměmi; že technické přílohy ke směrnici Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství [6] a ke směrnici Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství [7], které byly obě naposledy pozměněny směrnicí 81/476/EHS, by se měly vztahovat také na dovoz ze třetích zemí;

vzhledem k tomu, že by měl být schválen postup, kterým lze s ohledem na technický pokrok a zkušenosti provádět změny technických požadavků týkajících se metod vyšetřování, vyšetřovacích laboratoří a postupu označování zkontrolovaného masa, jež jsou obsaženy v příloze ke směrnici Rady 77/96/EHS ze dne 21. prosince 1976 o vyšetření čerstvého masa domácích prasat na svalovce (trichinella spiralis) při jeho dovozu ze třetích zemí [8], naposledy pozměněné směrnicí 81/476/EHS;

vzhledem k tomu, že by měly být odstraněny určité terminologické nedostatky, zejména co se týče vzájemné shody mezi různými jazykovými verzemi, jež by mohly vést k potížím při používání dotyčných ustanovení,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 72/462/EHS se mění takto:

1. Články 1 až 28 se nahrazují tímto:

"KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

1. Tato směrnice se vztahuje na dovoz ze třetích zemí:

- domácího plemenného, užitkového nebo jatečného skotu a prasat,

- čerstvého masa z domácích zvířat těchto druhů: skot (včetně buvolů), prasata, ovce a kozy, jakož i z domácích lichokopytníků,

- pro účely článku 3, čerstvé maso volně žijící spárkaté zvěře a volně žijících lichokopytníků, pokud se týče povoleného dovozu z určitých třetích zemí původu.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a) zvířata určená dočasně výlučně na pastvu nebo k tahu, která přebývají poblíž hranic Společenství;

b) maso uložené v osobních cestovních zavazadlech a určené k osobní spotřebě cestujících, pokud přepravované množství nepřesahuje jeden kilogram na osobu a za předpokladu, že maso pochází ze třetí země nebo její části, která je na seznamu vypracovaném podle článku 3 a z níž není podle článku 28 dovoz masa zakázán;

c) maso zasílané v malých zásilkách soukromým osobám za předpokladu, že se nedováží za žádným obchodním účelem, že hmotnost zásilky nepřesahuje jeden kilogram a že zásilka pochází ze třetí země nebo z její části, která je na seznamu vypracovaném podle článku 3 a z níž není podle článku 28 dovoz masa zakázán;

d) maso určené ke konzumaci pro posádku a cestující v dopravních prostředcích na mezinárodních trasách.

Pokud se takové maso a kuchyňský odpad vykládá, musí se hned zlikvidovat. Likvidaci však není nutno provádět v případech, kdy se maso přímo nebo po dočasném umístění pod celní dozor překládá z jednoho dopravního prostředku do jiného.

Článek 2

Pro účely této směrnice se podle potřeby použijí definice uvedené v článcích 2 směrnice 64/432/EHS, směrnice 64/433/EHS a ve směrnici Rady 72/461/EHS ze dne 12. prosince 1972 o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat a čerstvého masa ze třetích zemí [1] Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 24., jež byly všechny naposledy pozměněny směrnicí 81/476/EHS.

Kromě toho pro účely této směrnice:

a) "úředním veterinárním lékařem" se rozumí veterinární lékař určený příslušným ústředním orgánem členského státu nebo třetí země;

b) "zemí určení" se rozumí členský stát, do něhož se zvířata nebo čerstvé maso ze třetí země dováží;

c) "třetí zemí" se rozumí země mimo působnost směrnic 64/432/EHS a 64/433/EHS;

d) "dovozem" se rozumí vstup zvířat nebo čerstvého masa ze třetích zemí na území Společenství;

e) "hospodářstvím" se rozumí zemědělský, průmyslový nebo obchodní podnik pod úřední kontrolou na území třetí země, ve kterém jsou plemenná, užitková nebo jatečná zvířata běžně držena nebo chována;

f) "oblastí prostou nákazy" se rozumí oblast, ve které nejsou dle úředního zjištění zvířata postižena žádnou z nakažlivých nebo infekčních chorob, které jsou uvedeny na seznamu vypracovaném podle postupu stanoveného v článku 29, a to po dobu a v okruhu, které jsou definovány podle téhož postupu.

Článek 3

1. Na návrh Komise vypracuje Rada seznam třetích zemí nebo jejich částí, z nichž členské státy povolují dovoz skotu, prasat a čerstvého masa nebo jedné či více kategorií těchto zvířat a čerstvého masa, jakož i čerstvého masa volně žijících sudokopytníků a volně žijících lichokopytníků, s ohledem na nákazovou situaci v těchto zemích nebo jejich částech. Tento seznam lze upravovat a doplňovat postupem stanoveným v článku 30.

2. Při rozhodování, zda v případě skotu, prasat a čerstvého masa může být určitá země či její část zanesena na seznam zmíněný v odstavci 1, je nutno brát zejména v úvahu:

a) zdravotní stav skotu, ostatních domácích zvířat a volně žijících zvířat v dané třetí zemi se zvláštním ohledem na exotické choroby zvířat a dále hygienickou situaci v dané zemi, která by mohla ohrozit zdraví obyvatelstva a zvířat v členských státech;

b) pravidelnost a rychlost, s jakými daná třetí země poskytuje informace týkající se výskytu infekčních nebo nakažlivých chorob zvířat na jejím území, a to především chorob uvedených na seznamech A a B Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat;

c) předpisy dané země o prevenci a boji proti nákazám zvířat;

d) strukturu veterinární inspekce v dané zemi a její pravomoci;

e) organizaci a realizaci opatření k prevenci a tlumení infekčních chorob zvířat.

3. Seznam zmíněný v odstavci 1 a všechny změny v něm prováděné se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 4

1. Postupem podle článku 29 se vypracuje jeden či více seznamů zařízení, z nichž mohou členské státy povolit dovoz čerstvého masa. Tento seznam či seznamy mohou být pozměňovány nebo doplňovány v souladu s postupem stanoveným v článku 30.

2. Při rozhodování, zda mohou být určité jatky, bourárna nebo mrazírenský sklad nacházející se mimo jatky nebo bourárnu zaneseny na jeden ze seznamů zmíněných v odstavci 1, je nutno brát zejména v úvahu:

a) záruky, jež může daná třetí země nabídnout, co se týče dodržování této směrnice;

b) předpisy třetích zemí týkající se podávání jakýchkoli látek jatečným zvířatům, které mohou ovlivnit zdravotní nezávadnost jejich masa;

c) v každém konkrétním případu dodržování této směrnice a přílohy I ke směrnici 64/433/EHS.

V souladu s postupem stanoveným v článku 29 se však povolují odchylky od druhé, třetí a čtvrté odrážky odst. 13 písm. c) a od odstavce 24 a 41 písm. C uvedené přílohy, pokud dotyčná třetí země poskytne podobné záruky; v takovém případě je nutno v souladu s daným postupem případ od případu uplatňovat hygienické podmínky o nic méně přísné, než které stanoví uvedená příloha;

d) organizaci veterinární služby/služeb třetí země, která/které provádí/provádějí kontrolu masa, a pravomoci této/těchto služby/služeb a dozor, jemuž je/jsou podrobena/podrobeny.

3. Jatky, bourárna ani mrazírenský sklad umístěný mimo jatky nebo bourárnu nelze zanést do seznamu nebo seznamů zmíněných v odstavci 1, pokud se nenacházejí v některé ze třetích zemí nebo jejich částí, jež jsou na seznamu zmíněném v čl. 3 odst. 1, a pokud byly navíc příslušnými orgány třetí země úředně schváleny pro vývoz do Společenství. Takové schválení je podmíněno dodržováním těchto požadavků:

a) soulad s ustanoveními přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

b) neustálý dozor úředního veterinárního lékaře dané třetí země.

4. Seznam zmíněný v odstavci 1 a všechny změny v něm prováděné se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 5

Veterinární znalci členských států a Komise provádějí inspekce přímo na místě, aby prověřili, zda jsou v praxi používána ustanovení této směrnice a zejména čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 a 3.

Pokud by inspekce prováděná za podmínek uvedených v tomto článku zjistila vážné skutečnosti v neprospěch schváleného zařízení, Komise je povinna okamžitě informovat členské státy a neprodleně přijmout rozhodnutí o dočasném zrušení takového schválení. Konečné rozhodnutí je nutno přijmout za použití postupu stanoveného v článku 30.

Znalce z členských států pověřené prováděním těchto inspekcí jmenuje Komise na návrh členských států.

Tyto inspekce se provádějí jménem Evropského společenství a na jeho náklady.

Četnost a způsob provádění těchto inspekcí se stanovuje za použití postupu stanoveného v článku 29.

KAPITOLA II

Dovoz skotu a prasat

Článek 6

Bez ohledu na ustanovení čl. 3 odst. 1 povolí členské státy dovoz zvířat, na která se vztahuje tato směrnice, pouze ze třetích zemí:

a) prostých nákaz, vůči nimž jsou zvířata vnímavá:

- po dobu předchozích dvanácti měsíců: mor skotu, slintavka a kulhavka exotického typu, plicní nákaza skotu, katarální horečka ovcí, africký mor prasat a nakažlivá obrna prasat (těšínská choroba prasat);

- po dobu šesti měsíců: nakažlivá vezikulární stomatitida;

b) ve kterých se v uplynulých dvanácti měsících neprovádělo očkování proti nákazám uvedeným v písm. a) první odrážce, vůči nimž jsou tato zvířata vnímavá.

Článek 7

Postupem podle článku 29 lze rozhodnout, že ustanovení čl. 6 písm. a) se použije pouze na část území třetí země.

Podle téhož postupu a odchylně od ustanovení čl. 6 písm. b) lze za určitých podmínek povolit dovoz zvířat, na něž se vztahuje tato směrnice, i ze třetích zemí nebo z jejich částí, kde se provádí očkováníproti jedné nebo více nákazám uvedeným v čl. 6 písm. a) první odrážce.

Článek 8

1. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 6 a 7, mohou členské státy povolit dovoz zvířat, na něž se vztahuje tato směrnice, ze třetí země pouze tehdy, pokud tato zvířata splňují veterinární podmínky přijaté postupem podle článku 29 pro dovoz z dané třetí země podle druhu a místa určení těchto zvířat.

2. Podle postupu stanoveného v článku 29 lze rozhodnout, že povolení mají být omezena pouze na určité druhy zvířat, na jatečná, plemenná nebo užitková zvířata, případně na zvířata dovážená ke zvláštním účelům, a že po dovozu mají být uplatněna všechna nezbytná veterinární opatření.

U plemenných nebo užitkových zvířat se požadavky uplatňované podle tohoto odstavce mohou v jednotlivých členských státech vzájemně lišit s ohledem na ustanovení, jež pro daný členský stát platí v rámci vnitřního trhu Společenství.

3. Základem pro stanovení veterinárních podmínek podle odstavce 1 jsou u tuberkulózy skotu a brucelózy skotu a prasat podmínky stanovené v příloze A ke směrnici 64/432/EHS. Podle postupu stanoveného v článku 29 lze případ od případu rozhodnout o neuplatňování těchto podmínek, pokud dotyčná třetí země poskytne podobné veterinární záruky; v takovém případě je nutno podle téhož postupu stanovit veterinární podmínky alespoň stejně přísné jako podmínky, jež jsou uvedeny v příloze A k uvedené směrnici, aby taková zvířata mohla být zařazena do stád Společenství.

Článek 9

Má-li členský stát zato, že očkovací látky proti slintavce a kulhavce užívané v některé třetí zemi proti virům typu A, O nebo C vykazují určité nedostatky, zakáže dovoz skotu a prasat z dotyčné třetí země na své území. Zároveň o svém rozhodnutí co nejdříve informuje ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody, které jej k přijetí tohoto rozhodnutí vedly. Po tomto oznámení se co nejrychleji sejde Stálý veterinární výbor. Rozhodnutí se přijímá postupem stanoveným v článku 30.

Článek 10

Členské státy nepovolí dovoz skotu a prasat, pokud tato zvířata až do dne jejich nakládky za účelem přepravy do země určení nepřebývala neustále na území nebo části území třetí země, která je na seznamu sestaveném podle čl. 3 odst. 1, alespoň po dobu předchozích:

a) šesti měsíců, jedná-li se o plemenná nebo užitková zvířata;

b) tří měsíců, jedná-li se o jatečná zvířata.

U zvířat mladších šesti měsíců v prvním případě a tří měsíců ve druhém případě se požaduje, aby na takovém území pobývala již od narození.

Článek 11

1. Členské státy nepovolí dovoz skotu a prasat, pokud není předloženo osvědčení vystavené úředním veterinárním lékařem vyvážející třetí země.

Toto osvědčení musí:

a) být vystaveno v den nakládky zvířat za účelem jejich vývozu do země určení;

b) být sepsáno alespoň v jednom z úředních jazyků země určení a alespoň v jednom z úředních jazyků země, která provádí dovozní kontrolu podle článku 12;

c) doprovázet přepravovaná zvířata v prvopise;

d) potvrzovat, že skot a prasata vyhovují podmínkám této směrnice a podmínkám stanoveným na jejím základě pro dovoz ze třetích zemí;

e) sestávat z jediné listiny;

f) být určeno pouze jedinému příjemci.

2. Toto osvědčení musí být v souladu se vzorem vytvořeným podle postupu stanoveného v článku 29.

Článek 12

1. Členské státy zajistí, aby domácí skot a domácí prasata byla při vstupu na území Společenství podrobena veterinární kontrole, kterouprovede úřední veterinární lékař, bez ohledu nacelní režim, v jakém byla zvířata deklarována.

2. Členské státy zajistí, aby bylo zakázáno přemístění skotu a prasat uvnitř Společenství, pokud se při kontrole podle odstavce 1 zjistí, že:

- daná zvířata nepocházejí z území třetí země nebo její části uvedené na seznamu vypracovaném podle čl. 3 odst. 1,

- daná zvířata jsou nakažena nebo podezřelá z nákazy nebo jsou podezřelá z nakažení některou infekční nebo nakažlivou chorobou,

- vyvážející třetí země nedodržela podmínky stanovené v této směrnici a v přílohách A až D ke směrnici 64/432/EHS,

- osvědčení doprovázející zvířata nevyhovuje podmínkám stanoveným v článku 11.

3. Členský stát, který provedl kontrolu podle odstavce 1 učiní veškerá opatření, která považuje za nezbytná, včetně:

a) - karantény pro zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení některou infekční nebo nakažlivou chorobou;

- v případě uvedeném v odst. 2 čtvrté odrážce na žádost vývozce, příjemce nebo jejich zástupce umístění zvířat pod dozor do doby, než dojde k vystavení řádného osvědčení;

b) vrácení zvířat, jejichž přeprava nemůže být podle odstavce 2 povolena, jestliže proti tomu nejsou námitky z veterinárních důvodů;

Není-li možné zvířata odeslat zpět, příslušný orgán nařídí jejich porážku a určí místo porážky.

c) usmrcení a likvidaci všech zvířat dané zásilky, jestliže provedená kontrola zjistí postižení některou z nákaz nebo podezření na některou z nákaz uvedených na seznamu sestaveném podle postupu stanoveného v článku 29.

4. V osvědčení, které doprovází skot a prasata při dovozu, musí být jasně uvedeno, zda byla zvířata po provedení veterinární kontroly (dovozní kontroly) přijata nebo odmítnuta.

5. Při přepravě zvířat přes území Společenství do členského státu určení mohou členské státy uplatnit opatření uvedená v odst. 3 písm. a) první odrážce a v odst. 3 písm. c), jestliže jsou přepravovaná zvířata nakažena nebo podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení některou infekční nebo nakažlivou chorobou.

6. Zvířata, jejichž dovoz byl povolen a jejichž zemí určení není členský stát, který provedl dovozní kontrolu uvedenou v odstavci 1, musí být dovezena do země určení pod celním dozorem, aniž by byla vyložena.

7. Zvířata, která vyhověla dovozní kontrole uvedené v odstavci 1, musí být v zemi určení podrobena dalším kontrolám nezbytným pro prověření, zda byly dodrženy požadavky uvedené v této směrnici, včetně zvláštních podmínek stanovených postupem podle článku 29 na základě článku 8.

Tyto kontroly mohou být prováděny buď na hranicích nebo na jakémkoli jiném místě, které stanoví příslušný orgán země určení, případně mohou být prováděny jak na hranicích, tak na takto stanoveném místě.

8. Veškeré náklady vzniklé na základě tohoto článku, včetně nákladů vzniklých porážkou nebo likvidací zvířat, nese odesílatel, příjemce nebo jejich zástupce bez nároku na náhradu od státu.

Článek 13

Ihned po příjezdu do země určení jsou jatečná zvířata odvezena přímo na jatky a v souladu s veterinárními požadavky poražena nejpozději třetí pracovní den poté, co na jatky dorazila.

Aniž jsou tím dotčeny případné zvláštní podmínky, jež mohou být stanoveny postupem podle článku 29, příslušný orgán země určení můžez veterinárních důvodů určit jatky, na kterémusí být tato zvířata odvezena.

KAPITOLA III

Dovoz čerstvého masa

Článek 14

1. Čerstvé maso musí pocházet ze zvířat, která se po dobu nejméně tří měsíců před porážkou, případně od narození, jedná-li se o zvířata mladší než tři měsíce, nacházela na území nebo na části území třetí země, která je uvedena na seznamu sestaveném podle čl. 3 odst. 1.

2. Bez ohledu na ustanovení čl. 3 odst. 1 členské státy nepovolí dovoz čerstvého masa, pokud nepochází ze třetích zemí:

a) které jsou po dobu předchozích dvanácti měsíců prosté každé z těchto nákaz, vůči kterým jsou zvířata, z nichž maso pochází, vnímavá: mor skotu, slintavka a kulhavka exotického typu, africký mor prasat a nakažlivá obrna prasat (těšínská choroba prasat);

b) ve kterých se po dobu předchozích dvanácti měsíců neprováděla očkování proti nákazám uvedeným v písmenu a), vůči kterým jsou zvířata, z nichž maso pochází, vnímavá.

Článek 15

Postupem podle článku 29 lze rozhodnout, že se ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. a) použijí pouze na část území třetí země.

Týmž postupem a odchylně od ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. b) je možno za určitých podmínek povolit dovoz čerstvého masa i ze třetí země nebo z části jejího území, kde se provádí očkování proti jedné nebo více nákazám uvedeným v čl. 14 odst. 2 písm. a).

Článek 16

Aniž jsou dotčena ustanovení článků 14 a 15, členské státy nepovolí dovoz čerstvého masa ze třetí země, pokud maso nevyhovuje hygienickým a veterinárním podmínkám stanoveným postupem podle článku 29 pro dovoz čerstvého masa z dané třetí země podle druhu dotyčného zvířete.

Článek 17

1. Členské státy nepovolí dovoz čerstvého masa ve formě jatečných těl, případně prasečích půlek a půlek nebo čtvrtí u skotu a lichokopytníků, jestliže nelze z těchto částí sestavit celé tělo každého zvířete.

2. Tento dovoz se řídí těmito podmínkami: čerstvé maso musí:

a) pocházet z jatek, které jsou uvedeny na seznamu vypracovaném podle čl. 4 odst. 1;

b) pocházet z jatečného zvířete, které bylo v souladu s kapitolou V přílohy I ke směrnici 64/433/EHS před porážkou vyšetřeno úředním veterinárním lékařem, který porážku za účelem vývozu do Společenství schválil v souladu s touto směrnicí;

c) být zpracováno za hygienických podmínek uvedených v kapitole VI přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

d) v souladu s kapitolou VII přílohy I ke směrnici 64/433/EHS projít vyšetřením po porážce provedeným na zodpovědnost úředního veterinárního lékaře a pod jeho přímým dozorem, které neprokáže žádné změny, s výjimkou traumatických změn vzniklých těsně před porážkou a některých lokálních malformací či změn, u kterých však musí být v případě potřeby vhodnými laboratorními testy prokázáno, že jatečné tělo a droby nejsou v jejich důsledku nezpůsobilé k výživě lidí nebo nebezpečné lidskému zdraví;

e) nést označení zdravotní nezávadnosti, o němž se rozhoduje postupem podle článku 29;

f) být po kontrole zdravotní nezávadnosti po porážce provedené podle písmene d) uskladněno v podnicích za vyhovující chhygienických podmínek a v souladu s ustanoveními kapitoly XIII přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

g) být převáženo v souladu s ustanoveními kapitoly XIV přílohy I ke směrnici 64/433/EHS a musí s ním být nakládáno za vyhovujících hygienických podmínek.

3. Při vyšetření po porážce podle odst. 2 písm. d) a při kontrole dodržování hygienických podmínek zmíněných v odst. 2 písm. c) a požadavků kapitoly XIII přílohy I ke směrnici 64/433/EHS mohou úřednímu veterinárnímu lékaři pomáhat pomocní veterinární pracovníci pod jeho vedením a na jeho zodpovědnost.

Tito pomocní veterinární pracovníci:

a) musí být jmenováni příslušným ústředním orgánem vyvážející země v souladu s platnými předpisy;

b) musí mít odpovídající vzdělání;

c) musí požívat statutu zaručujícího jejich nestrannost vůči provozovatelům daných zařízení;

d) nesmí mít žádnou rozhodovací pravomoc, co se týče konečného výsledku hygienické kontroly.

Článek 18

1. Odlišně od ustanovení čl. 17 odst. 1 mohou členské státy povolit dovoz:

a) jatečných půlek, půlek rozdělených na nejvýše tři části, čtvrtí nebo drobů vyhovujících podmínkám stanoveným v čl. 17 odst. 2 a 3 a pocházejících z jatek určených k tomuto účelu postupem uvedeným v článku 29;

b) kusů masa menších než čtvrti nebo vykostěného masa pocházejícího z bouráren kontrolovaných podle článku 4 a schválených k tomuto účelu postupem uvedeným v článku 29. Takovéto maso musí mimo podmínek uvedených v čl. 17 odst. 2 a 3 splňovat tyto požadavky:

i) musí být bouráno a získáno v souladu s ustanoveními kapitoly VIII přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

ii) musí být podrobeno kontrole provedené úředním veterinárním lékařem v souladu s ustanoveními kapitoly IX přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

iii) musí být zabaleno v souladu s požadavky stanovenými v kapitole XI přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

iv) musí být podrobeno veškerým kontrolám prováděným úředními veterinárními lékaři Společenství, které jsou nutné k prověření, zda jsou dodržována výše uvedená ustanovení;

v) čerstvé maso z lichokopytníků musí projít v zemi určení kontrolami, které případně omezí jeho použití.

2. Bez ohledu na ustanovení čl. 20 písm. k) mohou členské státy povolit na své území dovoz žvýkacích svalů a mozků za předpokladu, že vyhovují požadavkům čl. 17 odst. 2 a ustanovením odst. 1 písm. b) bodů iii), iv) a v) tohoto článku.

3. Podle postupu uvedeného v článku 29 lze rozhodnout, že v podnicích zvlášť k tomu účelu určených se může provádět bourání nevychlazeného masa za zvláštních podmínek, odlišných od podmínek, jež jsou stanoveny v odst. 45 písm. c) kapitoly VIII přílohy I ke směrnici 64/433/EHS.

Článek 19

Ustanovení článků 17 a 18 se nevztahují na:

a) čerstvé maso dovezené s povolením země určení za jiným účelem než k výživě lidí;

b) čerstvé maso určené na výstavu, ke speciálnímu výzkumu nebo dovezené za účelem provedení rozborů, pokud dozor správních orgánů umožňuje zaručit, že maso nebude použito k výživě lidí a že, s výjimkou vzorků použitých při rozborech, po skončení výstavy nebo po provedení speciálního výzkumu či rozborů opustí území Společenství nebo bude zlikvidováno.

V takovém případě a v případě uvedeném pod písm. a) musí země určení zajistit, že dané maso nebude moci bý tpoužito k jinému účelu, než ke kterému byl jeho dovoz povolen;

c) čerstvé maso určené výlučně k zásobování mezinárodních organizací pod podmínkou, že je to schváleno podle postupu uvedeného v článku 29, že toto maso pochází ze země uvedené na seznamu vypracovaném podle čl. 3 odst. 1 a že byly dodrženy veterinární požadavky. Členské státy, na jejichž území se dané mezinárodní organizace nacházejí, zajistí, aby se toto maso nedostalo do volného oběhu.

Článek 20

Členské státy zakáží dovoz:

a) čerstvého masa z kanců nebo kryptorchidních prasat;

b) čerstvého masa:

i) ze zvířat, kterým byl podáván stilben nebo jeho deriváty, jejich soli nebo estery, případně látky s estrogenním nebo tyreostatickým účinkem, jakož i masa obsahujícího rezidua takových látek;

ii) obsahujícího rezidua jiných hormonálních látek nebo antibiotik, antimonu, arzénu, pesticidů nebo dalších škodlivých látek nebo látek, kvůli kterým může být konzumace čerstvého masa nebezpečná nebo škodlivá pro lidské zdraví, přesahují-li obsahy těchto látek povolenou hranici.

Povolené hranice stanoví Rada na návrh Komise a následně je lze měnit podle postupu uvedeného v článku 29;

c) čerstvého masa, které bylo vystaveno působení ionizujícího nebo ultrafialového záření, jakož i čerstvého masa pocházejícího ze zvířat, jimž byly podávány přípravky k tenderizaci masa nebo jiné látky, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho složení nebo organoleptické vlastnosti;

d) čerstvého masa, do kterého byly za účelem označení jeho zdravotní nezávadnosti vpraveny jiné látky, než které jsou uvedeny v odst. 57 kapitoly X přílohy I ke směrnici 64/433/EHS;

e) čerstvého masa ze zvířat, u nichž byla zjištěna jakákoli forma tuberkulózy, a čerstvého masa ze zvířat, u kterých byla po porážce zjištěna buď jakákoli forma tuberkulózy nebo přítomnost jednoho či více živých nebo mrtvých boubelů tasemnice bezbranné (cysticerci bovis) nebo tasemnice dlouhočlenné (cysticerci cellulosae), případně pokud byla u prasat zjištěna přítomnost svalovců;

f) čerstvého masa ze zvířat, která byla poražena jako příliš mladá;

g) částí jatečných těl nebo drobů, které vykazují traumatické změny vzniklé těsně před porážkou nebo malformace či změny uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. d);

h) krve;

i) mletého masa, masa sekaného podobným způsobem a mechanicky separovaného masa;

j) čerstvého masa v kusech o hmotnosti nižší než 100 gramů;

k) hlav skotu a částí svalových a jiných tkání hlavy s výjimkou jazyka a mozku.

Článek 21

Metodu a postupy pro zjišťování přítomnosti svalovců v čerstvém mase prasat stanoví Rada na návrh Komise.

Článek 22

1. Členské státy nepovolí dovoz čerstvého masa bez předložení veterinárního osvědčení a osvědčení o zdravotní nezávadnosti vystavených úředním veterinárním lékařem vyvážející třetí země.

Tato osvědčení musí:

a) být sepsána alespoň v jednom z úředních jazyků země určení a alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, který provádí dovozní kontroly podle článků 23 a 24;

b) doprovázet čerstvé maso v prvopise;

c) sestávat z jediné listiny;

d) být určena pouze jedinému příjemci.

Veterinární osvědčení musí potvrzovat, že čerstvé maso vyhovuje veterinárním podmínkám stanoveným touto směrnicí a podmínkám stanoveným na jejím základě pro dovoz čerstvého masa z dané třetí země.

2. Toto osvědčení musí být v souladu se vzorem vytvořeným podle postupu stanoveného v článku 29.

Podle téhož postupu je možno případ od případu rozhodnout, že takové veterinární osvědčení a osvědčení o zdravotní nezávadnosti mají tvořit jedinou listinu.

3. Osvědčení o zdravotní nezávadnosti musí obsahově i formálně odpovídat vzoru uvedenému v příloze A a musí být vystaveno v den nakládky čerstvého masa za účelem vývozu do země určení.

Článek 23

1. Členské státy zajistí, aby bylo čerstvé maso ihned po příjezdu na území Společenství neprodleně podrobeno veterinární kontrole, kterou provede příslušný orgán bez ohledu na celní režim, v jakém bylo deklarováno.

Podrobná pravidla potřebná k zajištění toho, aby kontroly zmíněné v tomto odstavci byly prováděny jednotně, se stanoví v souladu s postupem uvedeným v článku 29.

2. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 3, členské státy zajistí, aby dovoz byl zakázán, jestliže tato kontrola zjistí, že:

- maso nepochází z území nebo z části území třetí země uvedené na seznamu vypracovaném podle čl. 3 odst. 1;

- maso pochází z území nebo části území třetí země, z nichž je podle článků 14 a 27 dovoz zakázán;

- veterinární osvědčení doprovázející maso nesplňuje podmínky stanovené na základě čl. 22 odst. 1 a 2.

3. Členské státy povolí přepravu čerstvého masa ze třetí země do jiné třetí země pod podmínkou, že:

a) dotyčná strana prokáže, že první třetí země, do které maso směřuje po tranzitu územím Společenství, se zavazuje, že v žádném případě neodmítne ani nevrátí na území Společenství maso, jehož dovoz nebo tranzit povolila;

b) taková přeprava byla předem povolena příslušnými orgány členského státu, na jehož území se provádí veterinární kontrola podle odstavce 1;

c) taková přeprava na území Společenství se provádí bez vykládky, pod dozorem příslušných orgánů, v zapečetěných vozech nebo kontejnerech; jediná manipulace, která je během přepravy povolena, je manipulace při vstupu na území Společenství nebo při výstupu z něj za účelem přímého přeložení nákladu z lodi či letadla na jakýkoli jiný dopravní prostředek nebo naopak.

4. Veškeré náklady vzniklé na základě tohoto článku nese odesílatel, příjemce nebo jejich zástupce bez nároku na náhradu od státu.

Článek 24

1. Členské státy zajistí, aby každá zásilka čerstvého masa byla před uvolněním pro účely spotřeby na území Společenství podrobena hygienické kontrole zdravotní nezávadnosti a veterinární kontrole, kterou provede úřední veterinární lékař.

Členské státy zajistí, aby dovozci byli povinni vždy alespoň dva pracovní dny předem informovat místní orgán pověřený prováděním dovozní kontroly o místě, kde bude čerstvé maso ke kontrole předloženo, přičemž uvedou jeho množství, druh a dobu, kdy bude možno kontrolu zahájit.

2. Hygienická kontrola zdravotní nezávadnosti uvedená v odstavci 1 se u dovozů podle čl. 17 a čl. 18 odst. 1 a 2 provádí namátkovým odběrem vzorků. Cílem této kontroly je především, v souladu s ustanovením odstavce 3, zkontrolovat:

a) osvědčení o zdravotní nezávadnosti, zda čerstvé maso odpovídá údajům v tomto osvědčení, označení zdravotní nezávadnosti;

b) stav konzervace a přítomnost nečistot či patogenních látek;

c) přítomnost reziduí látek uvedených v článku 20;

d) zda porážka a bourání bylo provedeno v podnicích schválených pro tento účel;

e) přepravní podmínky.

3. Postupem stanoveným v článku 29 je nutno přijmout prováděcí předpisy potřebné k zajištění jednotného provádění kontrol uvedených v odstavci 1, zejména co se týče dodržování ustanovení článku 20 a především metod analýzy, četnosti odběrů a norem pro odběr vzorků.

4. Členské státy zakáží uvedení čerstvého masa na trh, pokud se při provádění kontrol uvedených v odstavci 1 zjistí, že:

- dané čerstvé maso není vhodné k výživě lidí;

- nebyly splněny podmínky stanovené touto směrnicí a přílohou I ke směrnici 64/433/EHS;

- některé z osvědčení zmíněných v článku 22, která doprovázejí každou zásilku, nevyhovuje podmínkám stanoveným v uvedeném článku.

5. Jestliže nelze čerstvé maso dovézt, je nutno je vrátit zpět, pokud proti tomu nejsou námitky z veterinárních nebo hygienických důvodů.

Pokud není možné maso vrátit, musí být zlikvidováno na území členského státu, ve kterém byly kontroly provedeny.

Odchylně od tohoto ustanovení a na žádost dovozce nebo jeho zástupce může členský stát provádějící veterinární a hygienické kontroly povolit dovoz masa k jiným účelům než k výživě lidí, pokud to nepředstavuje žádné nebezpečí pro lidi ani pro zvířata, pokud maso pochází ze třetí země, která je uvedena na seznamu vypracovaném podle čl. 3 odst. 1 a pokud není dovoz podle článku 28 zakázán. Takové maso nesmí opustit území daného členského státu, který musí prověřit konečné místo jeho určení.

6. Ve všech případech musí po provedení kontrol uvedených v odstavci 1 osvědčení obsahovat poznámku, která jasně definuje povolený způsob použití takového masa.

Článek 25

K čerstvému masu z každé zásilky, která byla některým členským státem propuštěna do oběhu ve Společenství na základě kontrol uvedených ve čl. 24 odst. 1, musí být při vypravení do země určení připojeno osvědčení obsahově i formálně odpovídající vzoru uvedenému v příloze B.

Toto osvědčení musí:

a) být vystaveno úředním veterinárním lékařem, do jehož kompetence dané kontrolní nebo skladovací místo patří;

b) být vystaveno v den nakládky čerstvého masa za účelem jeho odeslání do země určení;

c) být sepsáno alespoň v jednom z úředních jazyků země určení;

d) doprovázet zásilku čerstvého masa v prvopise.

Článek 26

Všechny náklady vzniklé na základě článků 24 a 25 a především náklady na kontrolu čerstvého masa, na jeho uskladnění a na jeho případnou likvidaci nese odesílatel, příjemce nebo jejich zástupce bez nároku na náhradu od státu.

KAPITOLA IV

Společná ustanovení

Článek 27

1. Členské státy vypracují a poskytnou Komisi seznamy:

a) hraničních přechodů určených pro dovoz skotu a prasat,

b) kontrolních míst pro dovoz čerstvého masa.

Tyto hraniční přechody a kontrolní místa musí být schválena za použití postupu stanoveného v článku 29.

2. Ke schválení hraničních přechodů zmíněných v odst. 1 písm. a) je zejména třeba, aby měly k dispozici zařízení nezbytná k provádění kontroly uvedené v čl. 12 odst. 1 a k dezinfekci, k likvidaci odpadu z krmiva a podestýlky, hnoje, moči a veškerého dalšího odpadu.

3. Ke schválení kontrolních míst uvedených v odst. 1 písm. b) je třeba, aby měla k dispozici alespoň:

a) dostatečně velké prostory, které umožní provádění kontrol normálním způsobem;

b) přiměřené chladicí a mrazicí prostory;

c) přiměřený prostor k rozmrazování;

d) laboratoř.

4. Za kontroly přebírá zodpovědnost úřední veterinární lékař. Při provádění čistě praktických úkonů mu mohou pomáhat asistenti zvlášť k tomuto účelu vyškolení.

Podrobná pravidla, kterými se tato asistence řídí, se stanoví v souladu s postupem uvedeným v článku 29.

5. Veterinární znalci prověří, zda zařízení na schválených hraničních přechodech a kontrolních místech vyhovují podmínkám tohoto článku a zda jsou kontroly prováděny v souladu s touto směrnicí.

Tito znalci musí být státními příslušníky jiného členského státu, než ve kterém se dané kontrolní místo nachází.

Podmínky používání tohoto odstavce, zejména jmenování veterinárních znalců a způsoby prověřování, se stanoví za použití postupu uvedeného v článku 29.

6. Všechny náklady vzniklé používáním odst. 5 prvního pododstavce nese Společenství.

Článek 28

1. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 6, pokud ve třetí zemi propukne nebo se rozšíří infekční nebo nakažlivá choroba zvířat, která může ohrozit zdravotní stav hospodářských zvířat některého ze členských států, nebo pokud k tomu opravňuje jakýkoli jiný důvod týkající se zdraví zvířat, zakáže dotyčný členský stát dovoz zvířat druhů, na něž se vztahuje tato směrnice, ať už dováženého přímo nebo nepřímo přes jiný členský stát, buď z celé takové třetí země nebo z části jejího území.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 14, pokud ve třetí zemi uvedené na seznamu vypracovaném podle čl. 3 odst. 1 propukne nebo se rozšíří infekční nebo nakažlivá choroba zvířat, která může být přenesena čerstvým masem a která může ohrozit zdravotní stav obyvatelstva nebo zvířat některého ze členských států, nebo pokud k tomu opravňuje jakýkoli jiný důvod týkající se zdraví zvířat, zakáže dotyčný členský stát dovoz masa, ať už dováženého přímo nebo nepřímo přes jiný členský stát, buď z celé takové třetí země nebo z části jejího území.

3. Opatření přijatá členskými státy na základě odstavců 1 a 2, jakož i jejich zrušení, musí být neprodleně i s odůvodněním sdělena ostatním členským státům a Komisi.

Stálý veterinární výbor se po takovém oznámení sejde v nejkratší možné době a postupem podle článku 30 rozhodne, zda je nutno opatření pozměnit, zejména s cílem zajistit jejich koordinaci s opatřeními, která byla přijata ostatními členskými státy, nebo zda mají být zrušena.

Nastane-li situace uvedená v odstavcích 1 a 2 a je-li nutné, aby daná opatření, případně pozměněná podle předchozího pododstavce, přijaly i ostatní členské státy, je nutno přijmout vhodná opatření postupem podle článku 30.

4. Obnovení dovozu z dotyčných třetích zemí se povoluje týmž postupem."

2. Vkládá se nový článek, který zní:

"Článek 32a

1. Tato směrnice se nevztahuje na dovoz ze třetích zemí v případě masa ze zvířat uvedených v čl. 1 odst. 1 třetí odrážce, dokud nevstoupí v platnost rozhodnutí Komise přijatá postupem podle článku 29 za účelem provedení potřebných úprav seznamu zmíněného v článku 3.

2. Vnitrostátní právní předpisy o veřejném zdraví nadále platí pro dovoz uvedeného masa ze třetích zemí, dokud nevstoupí v platnost právní předpisy Společenství týkající se této problematiky."

3. Přílohy A až D se nahrazují tímto:"

PŘÍLOHA A

VZOR

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

PŘÍLOHA B

VZOR

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

"

Článek 2

Ve směrnici Rady 77/96/EHS se článek 8 nahrazuje tímto:

"Článek 8

Za použití postupu stanoveného v článku 9 lze přijmout rozhodnutí upravit nebo rozšířit přílohy k této směrnici s ohledem na technický vývoj; taková rozhodnutí musí zaručovat, že zdravotní záruky budou zachovány na současné úrovni."

Článek 3

Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 12 měsíců od oznámení této směrnice a neprodleně o nich informují Komisi.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 7. února 1983.

Za Radu

předseda

H.-J. Rohr

[1] Úř. věst. C 250, 30.9.1981, s. 3 aÚř. věst. C 293, 9.11.1982, s. 6.

[2] Úř. věst. C 267, 11.10.1982, s. 54.

[3] Úř. věst. C 64, 15.3.1982, s. 18.

[4] Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28.

[5] Úř. věst. L 186, 8.7.1981, s. 20.

[6] Úř. věst. č. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

[7] Úř. věst. č. 121, 29.7.1964, s. 2012/64.

[8] Úř. věst. L 26, 31.7.1977, s. 67.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU