82/714/EHSSměrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby

Směrnice Rady

ze dne 4. října 1982,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby

(82/714/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 75 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že cíle a zavedení společné dopravní politiky mimo jiné vyžadují v oblasti vnitrozemské plavby, aby se pohyb plavidel v dopravní síti Společenství uskutečňoval v nejlepších podmínkách, pokud jde o bezpečnost a hospodářskou soutěž;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby [3], naposledy pozměněná směrnicí 78/1016/EHS [4], stanoví, že Rada přijme společná ustanovení o technických požadavcích pro plavidla vnitrozemské plavby; že cílem této směrnice je tyto požadavky stanovit; že by však některé kategorie plavidel měly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice;

vzhledem k tomu, že se vnitrozemské vodní cesty Společenství liší z hlediska bezpečnosti, a měly by proto být rozděleny do několika zón; že je žádoucí předejít rozporu se systémem založeným Revidovanou úmluvou pro plavbu na Rýně;

vzhledem k tomu, že je žádoucí zavést osvědčení Společenství o vnitrozemské plavbě platné na všech vodních cestách Společenství kromě těch, pro která platí Revidovaná úmluva pro plavbu na Rýně, které potvrzuje, že plavidla splňují společné technické požadavky;

vzhledem k tomu, že musí být možné využít lodní osvědčení vydané v souladu s článkem 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně na všech vodních cestách Společenství, v některých případech s podmínkou držení dodatečného osvědčení Společenství;

vzhledem k tomu, že členské státy musí být zmocněny zcela nebo zčásti vyjmout z oblasti působnosti této směrnice určitá plavidla, která nejsou provozována na vnitrozemských vodních cestách ostatních členských států, s ohledem na jejich místní význam a zvláštní bezpečnostní požadavky;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny údaje nutné pro výkon technických prohlídek, které jsou podkladem pro vydání lodních osvědčení plavidlům v provozu;

vzhledem k tomu, že za účelem usnadnění rychlého přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku by měl být stanoven zjednodušený pozměňovací postup;

vzhledem k tomu, že na základě článku 7 směrnice 76/135/EHS zůstanou opatření obsažená v uvedené směrnici platná do vstupu této směrnice v platnost; že je nezbytné, aby směrnice 76/135/EHS zůstala použitelná pro plavidla, na která se vztahuje a která nespadají do oblasti působnosti této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Společenství klasifikují takto:

- zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v kapitole 1 přílohy I,

- zóna 3: vodní cesty uvedené v kapitole 2 přílohy I,

- zóna 4: všechny ostatní vodní cesty Společenství.

Zóna R zahrnuje uvedené vodní cesty, pro které jsou vydána lodní osvědčení v souladu s článkem 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění uvedeného článku v okamžiku přijetí této směrnice.

Článek 2

1. Tato směrnice se vztahuje na:

- plavidla s celkovou nosností nejméně 15 tun nebo plavidla, která nejsou určená pro přepravu zboží, s výtlakem nejméně 15 m3

- vlečné remorkéry a tlačná plavidla, včetně těch, jejichž výtlak je menší než 15 m3 pokud byly postaveny k vlečení, tlačení nebo bočnímu posunu spojených plavidel.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

- osobní plavidla,

- trajekty,

- plovoucí výrobní zařízení,

- plovoucí podniky a zařízení včetně těch, které se přemísťují z místa na místo,

- rekreační plavidla,

- služební plavidla kontrolních orgánů a plavidla hasičské záchranné služby,

- vojenská plavidla,

- námořní plavidla, včetně námořních vlečných remorkérů a tlačných remorkérů provozovaných nebo zakotvených v pobřežních vodách nebo dočasně na vnitrozemských vodních cestách, která mají platné osvědčení námořní plavby,

- vlečné remorkéry a tlačná plavidla s výtlakem menším než 15 m3, postavené pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu posunu spojených plavidel s výtlakem menším než 15 m3.

Článek 3

Plavidla provozovaná na vodních cestách Společenství uvedených v článku 1 musí mít:

- lodní osvědčení vydaná podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, pokud jsou provozována na vodních cestách zóny R,

- osvědčení vnitrozemské plavby Společenství vydaná plavidlům, která splňují technické požadavky přílohy II, pokud jsou provozována na vodních cestách ostatních zón.

Osvědčení Společenství se vyhotoví podle vzoru stanoveného v příloze III a vydává se v souladu s touto směrnicí.

Článek 4

1. Všechna plavidla, která mají platné lodní osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, se smějí plavit na vodních cestách Společenství pouze s tímto osvědčením.

2. Avšak všechna plavidla mající lodní osvědčení podle odstavce 1 musí být rovněž vybavena dodatečným osvědčením pro vnitrozemskou plavbu (dodatečné lodní osvědčení Společenství),

- jsou-li provozována na vodních cestách zón 3 a 4, pokud chtějí využít nižších technických požadavků na těchto vodních cestách,

- jsou-li provozována na vodních cestách zón 1 a 2, pokud daný členský stát přijal dodatečné technické požadavky pro tyto vodní cesty v souladu s článkem 5.

Dodatečné lodní osvědčení Společenství se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v příloze IV a vydávají je příslušné vnitrostátní orgány po předložení osvědčení uvedeného v odstavci 1 za podmínek, které tyto orgány stanoví.

Článek 5

1. Každý členský stát může s výhradou požadavků Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně a po konzultaci s Komisí přijmout dodatečné technické požadavky k požadavkům uvedeným v příloze II pro plavidla provozovaná na vodních cestách zón 1 a 2 na vlastním území.

Tyto dodatečné požadavky sdělí ostatním členským státům a Komisi alespoň šest měsíců před jejich vstupem v platnost, pokud již nebyly platné ke dni 21. ledna 1977.

2. Soulad plavidel s těmito dodatečnými požadavky musí být výslovně uveden v osvědčení Společenství podle článku 3 nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství.

Článek 6

Každé plavidlo mající osvědčení vydané na základě nařízení o přepravě nebezpečných věcí na Rýně (ADNR) může přepravovat nebezpečné věci přes celé území Společenství za podmínek uvedených v tomto osvědčení.

Každý členský stát může požadovat, aby plavidla bez osvědčení ADNR byla oprávněna k přepravě nebezpečných věcí na jeho území, pouze pokud splňují požadavky dodatečné k požadavkům stanoveným touto směrnicí. Tyto požadavky sdělí Komisi a ostatním členským státům.

Článek 7

1. Členské státy mohou z oblasti působnosti této směrnice zcela nebo zčásti vyjmout:

a) plavidla provozovaná na splavných vodních cestách nepropojených vnitrozemskými vodními cestami s vodními cestami jiných členských států;

b) plavidla s nosností nepřesahující 350 tun spuštěná na vodu před 1. lednem 1950 a provozovaná pouze na vnitrostátních vodních cestách.

2. Členské státy mohou ve vztahu k plavbě po vlastních vnitrozemských vodních cestách povolit odchylky od jednoho nebo více ustanovení této směrnice pro omezené plavby místního významu nebo v přístavních areálech. Tyto odchylky a plavby nebo areály, pro které jsou platné, musí být výslovně uvedeny v osvědčení plavidla.

3. Odchylky přijaté na základě tohoto článku se sdělují Komisi.

4. Žádný členský stát, který v důsledku odchylek podle odstavců 1 a 2 nemá žádné plavidlo spadající do působnosti ustanovení této směrnice a provozované na vlastních vodních cestách, nemusí splňovat požadavky článků 9, 10 a 12.

KAPITOLA II

Podmínky a pravidla pro vydávání osvědčení Společenství o vnitrozemské plavbě

Článek 8

1. Osvědčení Společenství se vydává plavidlům spuštěným na vodu po 1. lednu 1985 po provedení technické prohlídky vykonané před zprovozněním plavidla a zaměřené na ověření souladu plavidla s technickými požadavky stanovenými v příloze II.

2. Osvědčení Společenství se vydává plavidlům, která byla v provozu k 1. lednu 1985, a plavidlům spuštěným na vodu před tímto dnem po provedení technické prohlídky vykonané mezi 1. lednem 1986 a 1. červencem 1998 v souladu s časovým plánem, který stanoví jednotlivé členské státy, zaměřené na ověření souladu plavidla s technickými požadavky stanovenými v příloze II. Časový plán se sděluje Komisi a ostatním členským státům.

Avšak v případě plavidel provozovaných výhradně na vlastní vnitrostátní síti a spuštěných na vodu před 1. lednem 1970 může každý členský stát rozhodnout o prodloužení období k provedení technické prohlídky o sedm let.

3. Během technických prohlídek stanovených v předchozích odstavcích nebo během technické prohlídky provedené na žádost majitele plavidla se případně ověří, zda je plavidlo v souladu s dodatečnými požadavky podle článku 5.

Článek 9

Osvědčení Společenství vydávají příslušné orgány členského státu, ve kterém je plavidlo registrováno, nebo není-li to možné, orgány členského státu, ve kterém má plavidlo domovský přístav, nebo není-li to možné, orgány členského státu, ve kterém je usazen majitel plavidla.

Tyto orgány mohou v případě potřeby o vydání osvědčení požádat příslušné orgány jiného členského státu.

Každý členský stát sestaví seznam orgánů příslušných k vydávání osvědčení a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

Každý členský stát, který na základě čl. 7 odst. 4 neurčil příslušný orgán, může požádat jiný členský stát nebo státy, aby pověřily své příslušné orgány vydávat osvědčení Společenství pro plavidla registrovaná nebo mající domovský přístav na jeho území nebo plavidla ve vlastnictví osob tam usazených.

Článek 10

Technickou prohlídku podle článku 8 provádějí příslušné orgány, které jí nemusí podrobit plavidlo jako celek nebo jeho části, pokud je zjevné z platného osvědčení vydaného klasifikační společností uznanou státem, ve kterém bylo osvědčení vydáno, že plavidlo jako celek nebo jeho části splňují technické požadavky přílohy II.

Každý členský stát sestaví seznam orgánů příslušných k provádění prohlídek a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

Článek 11

Dobu platnosti osvědčení Společenství určuje v jednotlivých případech orgán příslušný k jejich vydávání. Nesmí však přesáhnout 10 let.

Článek 12

Každý členský stát stanoví podmínky, za kterých může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení nahrazeno.

KAPITOLA III

Podmínky a pravidla pro obnovu nebo změnu osvědčení

Článek 13

Osvědčení Společenství se obnovuje po uplynutí doby jeho platnosti v souladu s podmínkami a pravidly pro jeho vydání.

Článek 14

Platnost osvědčení může výjimečně prodloužit nejvýše o 12 měsíců orgán, který je vydal nebo který prodloužil jeho platnost.

Toto prodloužení se vyznačí na osvědčení Společenství.

Článek 15

V případě větších změn nebo oprav, které mění pevnost konstrukce nebo vlastnosti plavidla, je plavidlo podrobeno před jakoukoliv další plavbou technické prohlídce podle článku 8.

Po provedení prohlídky je vydáno nové osvědčení, které uvádí technické vlastnosti plavidla.

Je-li toto osvědčení vydáno v jiném členském státě, než který vydal nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do jednoho měsíce uvědomen příslušný orgán, který osvědčení vydal nebo obnovil.

KAPITOLA IV

Odmítnutí nebo odebrání

Článek 16

Každé rozhodnutí o odmítnutí vydání nebo obnovení osvědčení Společenství musí být odůvodněno. Zúčastněná osoba je informována o rozhodnutí, opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání v daném členském státě.

Jakékoliv platné osvědčení může odebrat příslušný orgán, který jej vydal nebo obnovil, pokud plavidlo přestane splňovat technické požadavky uvedené v tomto osvědčení.

KAPITOLA V

Kontrola

Článek 17

1. Příslušné orgány členského státu mohou kdykoliv ověřit, zda má plavidlo osvědčení platné ve smyslu této směrnice a zda splňuje požadavky stanovené tímto osvědčením.

2. Pokud orgány při kontrole zjistí, že osvědčení není platné nebo že plavidlo nesplňuje požadavky stanovené tímto osvědčením, ale tato neplatnost nebo nesplnění požadavků nepředstavuje zjevné nebezpečí, přijme majitel plavidla nebo jeho zástupce všechna nezbytná opatření k nápravě. Orgán, který osvědčení vydal nebo ho naposledy obnovil, je o tom informován.

3. Pokud při kontrole podle odstavce 1 orgány zjistí, že se na plavidle nenachází osvědčení nebo že plavidlo představuje zjevné nebezpečí, mohou mu zabránit pokračovat v plavbě, dokud nejsou podniknuty nezbytné kroky k nápravě.

Mohou také předepsat opatření, která plavidlu umožní, případně po dokončení jeho dopravní operace, bezpečně pokračovat v plavbě do místa, kde bude prohlédnuto nebo opraveno. Orgán, který vydal nebo naposledy obnovil osvědčení, je o tom informován.

4. Členský stát, který zabrání plavidlu pokračovat v plavbě nebo uvědomí majitele o svém záměru tak učinit, pokud nalezené závady nebudou opraveny, informuje o rozhodnutí, které přijal nebo zamýšlí přijmout, orgán členského státu, který vydal nebo naposledy obnovil osvědčení.

5. Každé rozhodnutí o přerušení plavby plavidla přijaté v souladu s opatřeními přijatými na základě této směrnice musí být podrobně odůvodněno. Oznamuje se zúčastněné osobě, která je zároveň informována o opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání stanovených platnými předpisy v daném členském státě.

KAPITOLA VI

Opatření použitelná pro plavidla třetích zemí

Článek 18

Do uzavření dohod o vzájemném uznávání osvědčení mezi Společenstvím a třetími zeměmi mohou členské státy uznávat plavební osvědčení plavidel z třetích zemí a případně vydávat osvědčení Společenství nebo dodatečná osvědčení Společenství plavidlům ze třetích zemí v souladu s touto směrnicí.

KAPITOLA VII

Přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku

Článek 19

Rada kvalifikovanou většinou přijímá na návrh Komise veškeré změny nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 20

Směrnice 76/135/EHS je nadále použitelná na:

- plavidla v provozu podle čl. 8 odst. 2 této směrnice do doby, než budou podrobena prohlídce podle uvedeného článku,

- osobní plavidla,

- plavidla mající osvědčení Společenství, ale dosud nesplňující požadavky vymezené v příloze II kapitole 13 bodě 13.01 písm. a).

Článek 21

Předpisy o složení a kvalifikaci posádek a o nezbytných osvědčeních, které jsou použitelné v členských státech, nejsou touto směrnicí dotčeny.

Článek 22

Členské státy po konzultaci s Komisí přijmou ustanovení nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1985.

Článek 23

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 4. října 1982.

Za Radu

předseda

H. Grove

[1] Úř. věst. C 289, 19.11.1979, s. 25.

[2] Úř. věst. C 182, 21.7.1980, s. 16.

[3] Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10.

[4] Úř. věst. L 349, 13.12.1978, s. 31.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST SPOLEČENSTVÍ, ZEMĚPISNĚ ROZDĚLENÝCH DO ZÓN 1, 2, 3 A 4

(článek 1 směrnice)

KAPITOLA I

Zóna 1

Spolková republika Německo

Emže: od čáry spojující majáky Delfzijl a Knock směrem k otevřenému moři až po 6° 45′ východní zeměpisné šířky a 53° 30′ severní zeměpisné délky (tj. vně překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Alte Ems, s ohledem na dohodu o spolupráci Ems-Dollart).

Zóna 2

Spolková republika Německo

Emže: od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje čerpací stanici Diemen (Diemer Schöpfwerk) a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující majáky Delfzijl a Knock, s ohledem na dohodu o spolupráci Ems-Dollart.

Jade: uvnitř čáry spojující horní světlo v Schillighörnu a kostelní věž v Langwardenu.

Vezera: od železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Kappelu s vedlejším ramenem Schweiburg, včetně vedlejších ramen Kleine Weser, Rekumder-Loch a Rechter.

Labe: od spodní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják v Döse a severozápadní výběžek Hohe Ufer (Dieksand) s přítoky Este, Lühe, Schwinge, Oste, Pinnau, Krückau a Stör (vždy od hráze k ústí), včetně ramena Nebenelbe.

Meldorfer Bucht: uvnitř čáry spojující severozápadní výběžek Hohe Ufer (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu.

Flensburger Förde: uvnitř čáry spojující maják Kekenis a Birknack.

Eckernförder Bucht: uvnitř čáry spojující Bocknis-Eck se severozápadním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu.

Kieler Förde: uvnitř čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö.

Leda: od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí.

Hunte: od přístavu Oldenburg a od 200 m po proudu od Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí.

Lesum: od železničního mostu v Bremen-Burgu k ústí.

Este: od vrat hráze Buxtehude k hrázi Este.

Lühe: od mlýna 250 m proti proudu od silničního mostu Marschdamm-Horneburg k hrázi Lühe.

Schwinge: od mostu pro pěší po proudu od bašty Güldenstern ve Stade k hrázi Schwinge.

Freiburger-Hafenpriel: od zdymadel Freiburg/Labe k ústí.

Oste: od přehrady mlýna Bremervörde k hrázi Oste.

Pinnau: od železničního mostu v Pinneburgu k hrázi Pinnau.

Krückau: od vodního mlýna Elmshorn k hrázi Krückau.

Stör: od Pegel Rensing k hrázi Stör.

Eider: od kanálu Gieselau k hrázi Eider.

Nord-Ostsee-Kanal (Kielský průplav): od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla Kiel-Holtenau a Schirnauer See, Bergstedter See, Audorfer See, Obereider See s Enge, průplavem Achterwehrer a Flemhuder See.

Trave: od železničního mostu a mostu Holsten (Stadttrave) v Lübecku až k čáře spojující dvě vnější hlavy mola Travemünde s Pötenitzer Wiek a Dassower See.

Schlei: uvnitř čáry spojující hlavy mola Schleimünde.

Francouzská republika

Seina: po proudu od mostu Jeanne d'Arc v Rouenu.

Garonna a Gironde: po proudu od kamenného mostu v Bordeaux.

Rhôna: po proudu od mostu Trinquetaille v Arles a za ním směrem k Marseille.

Nizozemské království

Dollard.

Emže.

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem.

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee.

Rotterdam Waterweg a Scheur.

Hollands Diep.

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně.

Hellegat.

Volkerak.

Kramer.

Grevelingen a Brouwershavense Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee.

Keten, Mastgat, Zijpe Oosterschelde a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn.

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeewusch Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn.

KAPITOLA II

Zóna 3

Belgické království

Námořní Šelda: (po proudu od antverpského otevřeného kotviště).

Spolková republika Německo

Dunaj: od Kelheimu (416,60 km) k německo-rakouským hranicím.

Rýn: od německo-švýcarských hranic k německo-nizozemským hranicím.

Labe: od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk.

Francouzská republika

Rýn.

Nizozemské království

Rýn.

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnitrozemský IJ, vnější IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rijn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo.

KAPITOLA III

Zóna 4

Belgické království

Celá belgická síť kromě vodních cest zóny 3.

Spolková republika Německo

Všechny spolkové vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3.

Francouzská republika

Celá francouzská síť kromě vodních cest zón 1, 2 a 3.

Nizozemské království

Všechny řeky, průplavy a vnitřní moře neuvedené v zónách 1, 2 a 3.

Italská republika

Řeka Pád: od Piacenzy k ústí.

Průplav Milán-Cremona, řeka Pád: poslední úsek 15 km k Po.

Řeka Mincio: od Mantovy, Governolo k řece Pád.

Idrovia Ferrarese: od řeky Pád (Pontelaguscuro), Ferrara k Porto Garibaldi.

Průplavy Brondolo a Valle: od Po di Levante k Benátskému zálivu.

Průplav Fissero-Tartaro-Canalbianco: od Adrie k Po di Levante.

Benátské pobřeží: od Benátského zálivu ke Gradu.

Lucemburské velkovévodství

Moselle.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 1, 2, 3 A 4

(Článek 3 směrnice)

| Strana |

KAPITOLA 1 — DEFINICE … | 155 |

KAPITOLA 2 — POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL … | 156 |

2.01. Základní pravidlo … | 156 |

2.02. Trup lodi … | 156 |

2.03. Zařízení k topení, vaření a chlazení … | 156 |

2.04. Topení tekutými palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C … | 157 |

2.05. Topení tuhými palivy … | 157 |

2.06. Strojovny, kotelny a zásobníky paliva … | 158 |

KAPITOLA 3 — KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ A KORMIDELNA … | 158 |

3.01. Všeobecně … | 158 |

3.02. Účinnost kormidelního zařízení … | 158 |

3.03. Všeobecné konstrukční požadavky … | 159 |

3.04. Kormidelní zařízení se strojním pohonem … | 159 |

3.05. Zapojení pomocného pohonu … | 159 |

3.06. Ruční pohon … | 159 |

3.07. Ručně ovládaný hydraulický pohon … | 159 |

3.08. Hydraulický pohon … | 159 |

3.09. Elektrický pohon … | 160 |

3.10. Kormidlovací propelery a zařízení Voith-Schneider … | 160 |

3.11. Zařízení dálkového ovládání … | 160 |

3.12. Ukazatel polohy kormidla … | 160 |

3.13. Pomocná kormidelní zařízení … | 160 |

3.14. Neomezený výhled … | 161 |

3.15. Akustický tlak … | 161 |

3.16. Elektrické součásti kormidelního zařízení … | 161 |

3.17. Spustitelná kormidelna … | 162 |

KAPITOLA 4 — BEZPEČNÁ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A PONOROVÉ STUPNICE … | 162 |

4.01. Definice … | 162 |

4.02. Bezpečná vzdálenost … | 162 |

4.03. Volný bok … | 162 |

4.04. Ponorové značky … | 162 |

4.05. Ponorová stupnice … | 163 |

KAPITOLA 5 — STROJNÍ ZAŘÍZENÍ … | 163 |

5.01. Všeobecně … | 163 |

5.02. Bezpečnostní vybavení … | 163 |

5.03. Pohonné zařízení … | 163 |

5.04. Výfukové potrubí motoru … | 164 |

5.05. Nádrže, zásobníky paliva a potrubí … | 164 |

5.06. Drenážní čerpadla … | 164 |

5.07. Zařízení ke sběru odpadního oleje … | 165 |

5.08. Navijáky … | 165 |

5.09. Vlastní hluk plavidla … | 165 |

KAPITOLA 6 — ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ … | 166 |

6.01. Všeobecně … | 166 |

6.02. Nejvyšší přípustná napětí … | 166 |

6.03. Břehové přípojky … | 166 |

6.04. Generátory a motory … | 167 |

6.05. Akumulátory … | 167 |

6.06. Elektrické rozvodné desky … | 168 |

6.07. Spínače, zástrčky, pojistky a ochrany vodičů … | 168 |

6.08. Zařízení kontroly uzemnění … | 169 |

6.09. Osvětlení … | 169 |

6.10. Signální světla … | 169 |

6.11. Uzemnění … | 169 |

6.12. Nouzový zdroj elektrické energie … | 169 |

KAPITOLA 7 — VYBAVENÍ … | 170 |

7.01. Kotvy, řetězy a kotevní lana … | 170 |

7.02. Jiné vybavení … | 170 |

7.03. Protipožární zařízení … | 170 |

7.04. Lodní čluny … | 172 |

7.05. Záchranné kruhy, záchranné plováky a záchranné vesty … | 173 |

KAPITOLA 8 — SOUSTAVA ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ … | 173 |

8.01. Všeobecně … | 173 |

8.02. Zařízení … | 174 |

8.03. Zásobníky … | 174 |

8.04. Umístění a uspořádání zásobovací jednotky … | 174 |

8.05. Náhradní a prázdné zásobníky … | 174 |

8.06. Redukční ventily … | 174 |

8.07. Tlak … | 175 |

8.08. Potrubí a ohebné hadice … | 175 |

8.09. Rozvodný systém … | 175 |

8.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění … | 175 |

8.11. Větrání a odstraňování zplodin hoření … | 176 |

8.12. Uživatelské a bezpečnostní pokyny … | 176 |

8.13. Kontroly … | 176 |

8.14. Zkoušky … | 176 |

8.15. Atestace … | 177 |

KAPITOLA 9 — ZVLÁŠTNÍ USPOŘÁDÁNÍ KORMIDELNY PRO KORMIDLOVÁNÍ JEDNOU OSOBOU S POMOCÍ RADARU … | 177 |

9.01. Všeobecně … | 177 |

9.02. Všeobecné konstrukční podmínky … | 177 |

9.03. Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení … | 177 |

9.04. Signalizace a zařízení vydávající signál … | 178 |

9.05. Zařízení pro kormidlování plavidla a obsluhu motorů … | 178 |

9.06. Ovládací zařízení záďové kotvy … | 178 |

9.07. Telefonické vybavení … | 178 |

9.08. Poplašné signály … | 179 |

9.09. Ostatní přístroje … | 179 |

9.10. Schválení inspekčního osvědčení … | 179 |

KAPITOLA 10 — ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO PLAVIDLA NAVRŽENÁ K ZAŘAZENÍ DO TLAČNÝCH NEBO TAŽNÝCH SOUPRAV NEBO SPŘAŽENÝCH SESTAV … | 179 |

10.01. Tlačná plavidla … | 179 |

10.02. Tlačné čluny … | 179 |

10.03. Plavidla s vlastním pohonem a vlečná plavidla schopná tlačení … | 180 |

10.04. Zkoušky tlačné sestavy … | 180 |

10.05. Vlečná plavidla … | 180 |

10.06. Plavidla určená k pohonu spřažených sestav … | 180 |

KAPITOLA 11 — ZDRAVÍ A BEZPEČNOST V OBYTNÝCH PROSTORECH A NA PRACOVIŠTÍCH POSÁDKY … | 181 |

11.01. Všeobecně … | 181 |

11.02. Umístění a vybavení obytných prostor … | 181 |

11.03. Rozměry obytných prostor … | 181 |

11.04. Potrubí v obytných prostorech … | 182 |

11.05. Prostředky vstupu, dveře a žebříky v obytných prostorech … | 182 |

11.06. Podlahy, stěny a stropy obytných prostor … | 182 |

11.07. Topení a větrání obytných prostor … | 182 |

11.08. Denní světlo a osvětlení v obytných prostorech … | 183 |

11.09. Vybavení obytných prostor nábytkem … | 183 |

11.10. Kuchyně, jídelny pro posádku a zásobárny … | 183 |

11.11. Sanitární zařízení … | 183 |

11.12. Zařízení na pitnou vodu … | 184 |

11.13. Bezpečnostní zařízení … | 184 |

11.14. Přístupnost pracovišť … | 185 |

11.15. Rozměry pracovišť … | 185 |

11.16. Ochrana proti pádu … | 185 |

11.17. Vstup, dveře a vstupní přístřešky pracovišť … | 185 |

11.18. Podlahy, povrchy paluby, podlahy v podpalubí, stěny, stropy, dveře a světlíky … | 186 |

11.19. Topení a větrání pracovišť … | 186 |

11.20. Denní světlo a osvětlení vnitřních pracovišť … | 186 |

11.21. Ochrana proti hluku a vibracím … | 186 |

KAPITOLA 12 — USTANOVENÍ O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH DOPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY PRO ZÓNU 4 A PLATNÝCH PRO PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 3 … | 187 |

12.01. Požadavky týkající se lodního stavitelství … | 187 |

12.02. Volný bok, bezpečná vzdálenost a ponorové stupnice … | 187 |

12.03. Výstroj | 190 |

12.04. Zvláštní opatření pro plavidla navržená k zařazení do tlačných nebo tažných souprav nebo spřažených sestav … | 191 |

KAPITOLA 13 — VÝJIMKY PRO PLAVIDLA V PROVOZU … | 191 |

KAPITOLA 14 — POSTUP … | 195 |

14.01. Žádost o kontrolu … | 195 |

14.02. Přistavení plavidla k prohlídce … | 195 |

14.03. Náklady … | 195 |

14.04. Informace … | 195 |

14.05. Registr osvědčení Společenství … | 195 |

14.06. Vyplnění osvědčení Společenství … | 196 |

14.07. Poznámky k jednotlivým bodům v osvědčení … | 196 |

KAPITOLA 1

DEFINICE

Pro účely této směrnice a příslušných dodatků se rozumí:

a) "plavidlem" plavidlo vnitrozemské plavby;

b) "normálně poháněným plavidlem" plavidlo určené pro přepravu zboží, které není tanker, postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastní hnací síly;

c) "poháněným tankerem" plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastní hnací síly;

d) "poháněným plavidlem" normálně poháněné plavidlo nebo poháněný tanker;

e) "vlečným plavidlem" plavidlo postavené k vlečení;

f) "tlačným plavidlem" plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné soupravy;

g) "vlečno-tlačným plavidlem" plavidlo postavené k vlečení a k pohonu plavidel tlačné soupravy;

h) "nákladním vlečným člunem" plavidlo určené pro přepravu zboží, které není cisternový člun, postavené jako vlečné a:

- bez vlastní hnací síly, nebo

- s vlastní hnací silou dostatečnou pouze k provádění krátkých manévrů;

i) "cisternovým člunem" plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené jako vlečné a:

- bez vlastního pohonu, nebo

- s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění krátkých manévrů;

k) "vlečným člunem" nákladní vlečný člun nebo cisternový člun;

l) "normálním tlačným člunem" plavidlo určené pro přepravu zboží, které není cisternový tlačný člun, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, a:

- bez vlastního pohonu, nebo

- s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění krátkých manévrů;

m) "cisternovým tlačným člunem" plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné a:

- bez vlastního pohonu, nebo

- s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění krátkých manévrů;

n) "lodním tlačným člunem" tlačný člun postavený k přepravě na palubě námořní lodi a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách;

o) "tlačným člunem" normální tlačný člun, cisternový tlačný člun nebo lodní tlačný člun;

p) "osobním plavidlem" plavidlo postavené a vybavené pro přepravu více než 12 cestujících;

q) "plovoucím zařízením" plovoucí těleso nesoucí mechanická zařízení a určené pro práci na vodních cestách nebo v přístavech (například plovoucí bagr, výtah, zdvižná plošina nebo jeřáb);

r) "plovoucím podnikem" plovoucí konstrukce, která není normálně určena k pohybu (například plovárna, dok, molo nebo loděnice);

s) "plovoucí konstrukcí" vor nebo jiné těleso, předmět nebo sestava schopná plavby, která není plavidlo nebo plovoucí zařízení nebo plovoucí podnik;

t) "kormidelnou" prostor, ve kterém je umístěno veškeré zařízení nezbytné k vedení plavidla;

u) "strojovnou" prostor, ve kterém jsou umístěny hnací stroje a pomocné agregáty;

v) "obytným prostorem" prostor určený k využívání osobami běžně žijícími na palubě, nebo cestujícími, včetně lodní kuchyně, skladu zásob, záchodů a umýváren, prádelny, chodeb a můstků, kromě kormidelny;

w) "rovinou největšího přípustného ponoru" vodoryska odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě;

x) "volným bokem" vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem boční paluby nebo, není-li boční paluba, nejnižším bodem horního okraje stěny trupu;

y) "bezpečnostní vzdáleností" vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a rovnoběžnou rovinou, procházející nejnižším bodem, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné;

z) "osvědčením" osvědčení vnitrozemské plavby Společenství.

KAPITOLA 2

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

2.01. Základní pravidlo

Plavidla musejí být postavena v souladu s řádnou loďařskou praxí; jejich stabilita musí odpovídat zamýšlenému použití.

2.02. Trup lodi

2.02.1. Pevnost trupu lodi musí odpovídat namáhání, kterým je za normálních podmínek vystaven.

2.02.2. Vodní přívody a vývody a k nim připojená potrubí jsou považovány za vodotěsné, jsou-li vyrobeny tak, že znemožňují jakýkoli neúmyslný průsak vody do plavidla.

2.02.3. Vodotěsné přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba, k hornímu okraji stěny trupu, musí být umístěny takto:

a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě;

b) záďová přepážka u plavidel s celkovou délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

2.02.4. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musí být vodotěsně odděleny od úložných prostor.

2.02.5. Každé oddělení, které není běžně během plavby hermeticky uzavřeno, musí být možné zcela vyčerpat. Jednotlivá oddělení musí být možné vyčerpat samostatně.

2.02.6. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory. Obytné prostory musí být odděleny od strojovny a kotelny plynotěsnými přepážkami a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

2.02.7. V přepážkách a dalším pažení mezi prostory, které jsou požadovány podle bodů 2.02.3 a 2.02.4, nesmí být žádné otvory. Nicméně průlezy jsou povoleny v přepážkách, kromě kolizní přepážky, pokud jsou upevněny vodotěsně. Dveře v záďové přepážce a otvory pro hnací hřídele, potrubí atd. jsou povoleny, pokud jsou zhotoveny tak, že neovlivňují účelnost přepážek a dalšího pažení mezi prostory.

2.02.8. Odchylně od bodů 2.02.5 a 2.02.7 může být záďové oddělení propojeno se strojovnou pomocí snadno přístupného samouzavíracího drenážního zařízení.

2.03. Zařízení k topení, vaření a chlazení

2.03.1. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout.

2.03.2. Pokud zařízení podle bodu 2.03.1 používá tekuté palivo, lze je používat pouze s palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C.

2.03.3. Odchylně od bodu 2.03.2 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádržky nepřesahuje 12 litrů.

2.03.4. Zařízení podle bodu 2.03.1 nesmí být umístěno v prostorech nebo strojovnách, kde jsou skladovány nebo používány látky kategorie K1n nebo K1s nebo K2 třídy IIIa ADNR.

Žádné větrací potrubí těchto zařízení nesmí procházet uvedenými prostory nebo strojovnami.

2.03.5. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování. Na ventilátorech nesmí být žádná uzavírací zařízení.

2.03.6. Zařízení k topení a vaření musí být bezpečně připojeno k větracímu potrubí. Větrací potrubí musí být v dobrém stavu a vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Větrací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.

2.03.7. Zařízení ke chlazení, které funguje na tekuté palivo musí být vybaveno větracím potrubím.

2.04. Topení tekutými palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C

2.04.1. Všechna zařízení musí být postavena tak, aby mohla být zapálena bez pomoci další hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která má dostatečnou kapacitu k zabránění náhodnému přetečení paliva, a musí být vybavena zařízením k zabránění úniku paliva v případě náhodného zhasnutí plamene. Pokud je nádrž oddělena od zařízení, spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem. Nádrž nesmí být blízko plamene. Musí být možné z paluby přerušit tok paliva.

Palivové nádrže s obsahem nad 12 litrů nesmí být instalovány uvnitř obytných prostor.

2.04.2. Pokud je zařízení umístěno ve strojovně, musí být vyvěšeny stanovené podmínky pro jeho umístění.

Pokud jsou zařízení s otevřeným ohněm umístěna ve strojovně, musí být umístěna nad nepropustnou nádobou s postranicemi sahajícími nejméně 0,20 m nad dno.

2.04.3. Pokud je zařízení umístěno ve strojovně, musí být přívod vzduchu k zařízení a k motorům takový, aby zařízení a motory fungovaly nezávisle, účinně a naprosto bezpečně. Je-li to nutné, musí být zavedeno samostatné potrubí pro přívod vzduchu.

2.04.4. Každé zařízení s přirozeným tahem musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.

Zařízení s nuceným tahem musí být vybaveno automatickým zastavením přívodu paliva pro případ přerušení dodávky vzduchu nutného pro spalování.

2.04.5. Zařízení k ústřednímu vytápění s nuceným tahem umístěná ve strojovně nebo v oddělení ze strojovny přístupném, musí také splňovat tyto požadavky:

a) během uvádění do chodu musí nejdříve ventilátor fungovat samostatně, aby zajistil řádnou ventilaci kotle;

b) musí mít termostatické zařízení k regulaci průtoku paliva;

c) palivo musí být zažehnuto automaticky zapalovacím plamenem nebo jiným způsobem;

d) musí být možné z paluby zastavit ventilátor a palivové čerpadlo hořáku;

e) pokud je zařízení ústředního vytápění ve strojovně, musí být umístěno tak, aby žádný plamen z hořáků nemohl zasáhnout další předměty v místnosti;

f) pokud je ve strojovně umístěno zařízení k topení horkým vzduchem, musí být přívody vzduchu spojeny s kanály vedoucími do volného prostoru.

2.05. Topení tuhými palivy

2.05.1. Kromě toho, že k umístění kotle jsou výhradně určeny prostory postavené z ohnivzdorného materiálu, musí být zařízení k topení fungující na tuhá paliva umístěno na kovové desce se zdviženými okraji nebo podobným ochranným zařízením, aby bylo zajištěno, že žádné hořící palivo nebo horké oharky nevypadnou mimo tuto desku.

2.05.2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.

2.05.3. V blízkosti každého zařízení k topení musí být umístěny prostředky, kterými lze oharky rychle uhasit.

2.06. Strojovny, kotelny a zásobníky paliva

2.06.1. Strojovny a kotelny musí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně kontrolovat a udržovat.

2.06.2. Zásobníky na tekuté palivo nebo mazací olej nesmí mít společné stěny s obytnými prostory.

2.06.3. Stěny, stropy a dveře strojoven a kotelen musí být z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

2.06.4. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo toxické plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

2.06.5. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k zásobníkům paliva musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného rovnocenně pevného a ohnivzdorného materiálu.

2.06.6. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.

2.06.7. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném fungování zařízení.

Pokud akustický tlak ve strojovně přesahuje 90 dB(A), musí být u každého vchodu vyvěšeno jasné varovné upozornění.

KAPITOLA 3

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ A KORMIDELNA

3.01. Všeobecně

3.01.1. Každé plavidlo musí být vybaveno spolehlivým kormidelním zařízením - zahrnujícím v případě potřeby příďové kormidelní zařízení - zajišťujícím dobrou schopnost manévrování s ohledem na účel použití a hlavní rozměry plavidla.

3.01.2. Kormidelní zařízení musí být seřízeno tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

3.02. Účinnost kormidelního zařízení

Kormidelní zařízení musí s ohledem na výkonnost splňovat tyto požadavky:

a) u ručně ovládaného kormidelního zařízení musí jedna úplná otáčka kormidelního kola odpovídat nejméně 3° úhlu kormidla;

b) má-li kormidelní zařízení strojní pohon, musí být možné při plně ponořeném kormidle a při plné rychlosti plavidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti kormidla 4° za sekundu v celém rozsahu úhlu kormidla;

c) pokud je kormidelní zařízení opatřeno posilovačem (posilovač doplňuje hlavní ruční ovládání), musí být možné při plně ponořeném kormidle a při plné rychlosti plavidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti kormidla 3° za sekundu v rozsahu 30° na každou stranu od neutrální polohy kormidla;

d) u kormidelního zařízení se strojním pohonem opatřeným druhým, ručně ovládaným, musí toto zařízení přinejmenším umožnit plavidlu dosáhnout kotviště při snížené rychlosti.

3.03. Všeobecné konstrukční požadavky

3.03.1. Celé kormidelní zařízení musí být navrženo, vyrobeno a instalováno tak, aby vydrželo stálé příčné naklánění až do 15° a teplotu prostředí až do 40 °C.

3.03.2. Části tvořící kormidelní zařízení musí být dimenzovány tak, aby vydržely všechna maximální namáhání, kterým budou vystaveny za běžných provozních podmínek. Za účelem co nejúčinnějšího odolání výjimečným vnějším silám nesmí být kormidelní zařízení nejslabší částí systému. Každé kormidelní zařízení vyrobené v souladu s pravidly uznané klasifikační společnosti může být v tomto ohledu považováno za uspokojivé.

3.04. Kormidelní zařízení se strojním pohonem

3.04.1. Pokud je plavidlo vybaveno kormidelním zařízením se strojním pohonem, musí být za účelem zajištění okamžité schopnosti manévrování v případě poruchy hlavního zařízení opatřeno nezávislým pomocným pohonem.

3.04.2. Kormidelní zařízení se strojním pohonem musí být opatřeno ochranou proti přetížení, aby byl omezen vyvíjený krouticí moment.

3.04.3. Náhodný výpadek nebo porucha kormidelního zařízení se strojním pohonem musejí být vizuálně a akusticky signalizovány v kormidelně.

3.05. Zapojení pomocného pohonu

3.05.1. Pokud se pomocný pohon kormidelního zařízení nezapojí automaticky při poruše hlavního pohonu, musí být možné ho okamžitě a jednoduše zapojit ručně při jakékoli poloze kormidla. Počet úkonů, které mají být provedeny, nesmí převýšit dva úkony a musí být proveditelné jedinou osobou.

3.05.2. Musí být možné provést zapojení do 5 sekund. Z kormidelny musí být jasně rozpoznatelné, který pohon je zapnut.

3.06. Ruční pohon

3.06.1. Pokud je nezávislý pomocný pohon ručně ovládaný, musí být zapojen automaticky nebo musí být možné okamžité zapojení v případě výpadku strojního pohonu nebo jeho poruchy z kormidelny. Zubové spojky jsou povoleny pouze tehdy, pokud nejsou během zapojení zatíženy krouticím momentem.

3.06.2. Strojní pohon nesmí uvádět do pohybu kormidelní kolo; použije se zařízení, které při automatickém zapojení ručního pohonu brání návratu kormidelního kola v jakékoli poloze kormidla.

3.07. Ručně ovládaný hydraulický pohon

3.07.1. Kormidelní zařízení s ručně ovládaným hydraulickým pohonem je zařízení, ve kterém je kormidlo poháněno čerpadlem, které je poháněno pouze ručně ovládaným kormidelním kolem (čerpadlo kormidelního kola).

3.07.2. Pokud je ručně ovládaný hydraulický systém jediným kormidelním zařízením, není považován za strojní kormidelní zařízení ve smyslu 3.04, vyžadující nezávislý pomocný kormidelní systém, pokud:

- dimenzování, konstrukce a uspořádání potrubí vylučuje poškození mechanickým působením nebo ohněm a

- konstrukce čerpadla kormidelního kola zaručuje bezporuchovou činnost.

3.08. Hydraulický pohon

3.08.1. Pokud je hlavní kormidelní zařízení ovládáno hydraulicky a pomocné kormidelní zařízení je ručně ovládaný hydraulický systém, musí být potrubí ručně ovládaného systému odděleno od potrubí hlavního zařízení.

Musí být možné ovládat hlavní zařízení bez použití čerpadla kormidelního kola pomocného zařízení.

3.08.2. Pokud je hlavní i pomocný pohon hydraulický, musí být příslušná čerpadla poháněna nezávisle, například:

- pokud je hlavní čerpadlo poháněno hlavním motorem, musí být pomocné čerpadlo poháněno elektricky,

- pokud je hlavní čerpadlo zapojeno na hlavním elektrickém okruhu, musí být pomocné čerpadlo zapojeno na nouzovém elektrickém okruhu,

- pokud je hlavní čerpadlo poháněno generátorem č. I, musí být pomocné čerpadlo poháněno generátorem č. II.

3.08.3. Pokud je pomocné čerpadlo poháněno nouzovým motorem, který není během plavby soustavně v provozu, musí být čas potřebný k nastartování nouzového motoru překlenut pomocí vyrovnávacího systému.

3.08.4. Obě soustavy musí mít samostatné potrubí, ventily, ovládání atd. Nicméně pokud je zajištěn nezávislý provoz obou soustav, mohou mít společné prvky.

3.09. Elektrický pohon

3.09.1. Pokud má hlavní i pomocná soustava elektrický pohon, musí být příslušné napájecí a řídicí systémy navzájem nezávislé. Každá soustava musí mít vlastní motor.

3.09.2. Pokud je pomocný motor napájen z pomocného motoru, který není během plavby soustavně v provozu, musí být čas potřebný k nastartování nouzového motoru překlenut pomocí vyrovnávacího systému.

3.10. Kormidlovací propelery a zařízení Voith-Schneider

Pokud je dálkové ovládání kormidlovacích propelerů a zařízení Voith-Schneider elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí mezi kormidelnou a propulzním zařízením být dva navzájem nezávislé řídicí systémy.

Pokud existují dvě nebo více nezávislá propulzní zařízení, nepožaduje se žádný pomocný nezávislý řídicí systém, zachová-li si plavidlo dostatečnou schopnost manévrování v případě, že jedno ze zařízení selže.

3.11. Zařízení dálkového ovládání

Zařízení dálkového ovládání, včetně zařízení mimo kormidelnu, musí být trvale připevněna. Lze-li tato zařízení vypnout, musí být opatřena ukazateli současného provozního stavu.

Uspořádání a ovládání řídicích prvků musí být přiměřené jejich funkcím.

3.12. Ukazatel polohy kormidla

Poloha kormidla musí být jasně patrná z kormidelny; je-li to nezbytné, musí být zajištěn spolehlivý indikátor.

3.13. Pomocná kormidelní zařízení

3.13.1. Pomocná kormidelní zařízení jsou zařízení s posilovačem přidaná ke kormidelnímu zařízení s ručním ovládáním.

3.13.2. Pokud je použito pomocné kormidelní zařízení, musí být spojení mezi hlavním a pomocným kormidelním zařízením takové, aby nebyl nutný podstatný nárůst ruční síly při ovládání kormidelního kola.

3.13.3. Dále musí pomocná kormidelní zařízení splňovat tyto požadavky:

a) pomocné kormidelní zařízení musí být možné zapnout a vypnout z kormidelny při jakékoli poloze kormidla. Poloha "zapnuto" a "vypnuto" musí být jasně rozpoznatelná;

b) elektrická, hydraulická a pneumatická propojení mezi pomocným zařízením a mechanickým hlavním řídicím zařízením s ručním ovládáním nesmějí ovlivňovat kapacitu hlavního zařízení k okamžitému použití. Jiná selhání pomocného kormidelního zařízení nesmí způsobit výpadek nebo zablokování hlavního systému;

c) všechny součásti stávajícího pomocného kormidelního zařízení a jakékoliv nové později doplněné součásti musí splňovat požadavky na kormidelní zařízení stanovené v této kapitole.

3.13.4. Ukazatel polohy kormidla musí fungovat pro hlavní i pro pomocné kormidelní zařízení.

3.13.5. Požadavky zde stanovené platí také tehdy, pokud je pomocné kormidelní zařízení instalováno po dokončení stavby plavidla.

3.14. Neomezený výhled

Z kormidelny musí být neomezený výhled ve všech směrech. Ve směru vpřed musí být výhled zajištěn pomocí spolehlivých optických prostředků.

3.15. Akustický tlak

Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem překročit v úrovni kormidelníkovy hlavy 70 dB (A).

3.16. Elektrické součásti kormidelního zařízení

3.16.1. Nominální výkon motorů musí odpovídat nejvyššímu krouticímu momentu kormidelního zařízení. V případě zařízení s hydraulickým pohonem musí být nominální výkon hnacího motoru takový, aby při maximálním tlaku v zařízení (nastaveném na bezpečnostním ventilu) s ohledem na účinnost čerpadla zajistil maximální výkon čerpadla

3.16.2. Motory musí splňovat přinejmenším tyto požadavky:

a) Kormidelní zařízení se strojním pohonem pro přerušovaný provoz:

- Motory elektrohydraulických pohonů a připojené výměníky musí být konstruovány pro nepřetržitý provoz s přerušovaným zatížením a 15 % činitelem využití. Předpokládá se deseti minutový pracovní cyklus.

- Motory pro kormidelní zařízení s elektrickým pohonem musí být konstruovány pro nepřetržitý provoz, aniž by byly ovlivněny startovacím postupem a s 15 % činitelem využití. Předpokládá se deseti minutový pracovní cyklus.

b) Kormidelní zařízení se stálou spotřebou energie musí být konstruováno pro nepřetržitý provoz.

3.16.3. Obvody hnacího a řídicího zařízení mohou být chráněny pouze proti zkratu. Obvody řídicího zařízení musí být chráněny proti dvojnásobku nejvyšší nominální hodnoty proudu daného elektrického obvodu; nastavení jisticích prvků nesmí být menší než 6 A.

3.16.4. Napájecí kabely motorů musí být chráněny takto:

Pokud jsou použity pojistky, musí být jejich navržená hodnota 2 × vyšší než navržený proud motorů, ale ne více, než 160 % navrženého proudu v případě motorů pro přerušovaný nebo krátkodobý provoz. Zkratové mžikové vypnutí jističů nesmí být nastaveno na navržený proud více než 10 × větší, než je navržený proud pro hnací motor.

3.16.5. Tam, kde je v jističích tepelná ochrana, musí být buď vyřazena, nebo nastavena na 2 × vyšší hodnotu, než je navržený proud motoru.

3.16.6. Pro elektrické součásti musí být k dispozici tato kontrolní a ukazovací zařízení:

a) zelená kontrolní žárovka ukazující, že zařízení je v provozu;

b) červená kontrolní žárovka, která se rozsvítí při poruše nebo náhodném vypojení, při přetížení elektromotoru nebo při poruše jedné fáze třífázového napájení. Současně s rozsvícením červeného světla musí zaznít zvukový signál.

Pokud je napájení chráněno pouze jističi, zařízení na kontrolu výpadku fáze není požadováno.

3.16.7. Pokud je ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít nezávislé napájení.

3.17. Spustitelná kormidelna

Pokud lze kormidelnu spustit, musí být prostor pod kormidelnou opatřen zařízením zabraňujícím přístupu ke kormidelně během spouštění. Pokud je třeba pod spustitelnou kormidelnou procházet, musí spouštění kormidelny automaticky uvést do provozu zvukové výstražné zařízení. V případě poruchy zařízení pro spouštění kormidelny musí být možné kormidelnu spustit jinými způsoby.

KAPITOLA 4

BEZPEČNÁ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A PONOROVÉ STUPNICE

4.01. Definice

V této kapitole se:

a) "délkou (L)" rozumí maximální délka trupu bez kormidla a příďového čelenu;

b) výrazem "uprostřed plavidla" rozumí v polovině délky L;

c) zařízením nebo konstrukčním prvkem "odolným vůči vodě a povětrnostním vlivům" rozumí zařízení, které za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody.

4.02. Bezpečná vzdálenost

Minimální bezpečná vzdálenost je:

a) pro dveře a otvory kromě průlezů, které lze uzavřít způsobem zajišťujícím odolnost vůči vodě a povětrnostním vlivům: 0,15 m;

b) pro dveře a otvory kromě průlezů, které nelze uzavřít způsobem zajišťujícím odolnost vůči vodě a povětrnostním vlivům: 0,20 m;

c) pro průlezy, které lze uzavřít způsobem zajišťujícím odolnost vůči vodě a povětrnostním vlivům: 0,30 m;

d) pro průlezy, které nelze uzavřít speciálním zařízením, nebo nejsou uzavřeny (otevřená podpalubí): 0,50 m.

4.03. Volný bok

Volný bok musí být dostatečný, aby byly dodrženy bezpečné vzdálenosti - nesmí být záporný.

4.04. Ponorové značky

4.04.1. Úroveň maximálního ponoru musí být určena tak, aby byl současně zajištěn soulad s požadavky minimální bezpečné vzdálenosti, jakož i to, že tato úroveň nemůže být v žádném bodě vyšší než boční paluby, nebo, nejsou-li boční paluby, nejnižší bod horního okraje stěny trupu.

4.04.2. Úroveň maximálního ponoru musí být značena jasně viditelnými nesmazatelnými ponorovými značkami.

4.04.3. Ponorové značky se musí skládat z obdélníku 0,3 m dlouhého a 0,04 m vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s úrovní maximálního ponoru povolenou v této příloze. Tyto značky lze kombinovat s dalšími značkami požadovanými podle jiných předpisů.

4.04.4. Každé plavidlo musí mít nejméně tři páry ponorových značek, jeden pár uprostřed a ostatní přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě.

Nicméně:

- u plavidel kratších než 40 m stačí dva páry značek přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě,

- u plavidel, která nejsou určena k přepravě zboží, stačí jeden pár značek přibližně uprostřed plavidla.

4.04.5. Značky nebo informace, které pozbudou platnosti následkem nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem orgánu vydávajícího lodní osvědčení.

Pokud z jakéhokoli důvodu ponorová značka zmizí, může být nahrazena pouze pod dohledem orgánu vydávajícího lodní osvědčení.

4.04.6. Pokud bylo plavidlo změřeno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby [1] a rovina měřicích plechů splňuje požadavky této přílohy, mohou být měřicí plechy přijaty jako alternativa k ponorovým značkám.

4.05. Ponorová stupnice

4.05.1. Každé plavidlo, jehož ponor může dosáhnout 1 m, musí mít ponorové stupnice na každé straně zádi; může mít přídavné ponorové stupnice.

4.05.2. Nulový bod každé ponorové stupnice musí ležet svisle pod ponorovou stupnicí v místě rovnoběžném s rovinou maximálního ponoru procházející nejnižším bodem trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Od roviny ponoru prázdného plavidla až po 10 cm nad rovinou maximálního ponoru musí být toto odstupňování vyznačeno čarami vyraženými nebo vyrytými a nabarvenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice alespoň po každých 50 cm a na horním konci ponorové stupnice.

4.05.3. Dvě zadní měřicí stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle bodu 4.04.6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 5

STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

5.01. Všeobecně

5.01.1. Veškeré strojní zařízení a připojené zařízení musí být navrženo, vyrobeno a umístěno v souladu s pravidly řádné inženýrské praxe.

5.01.2. Do zavedení předpisů Společenství musí boilery a jiné tlakové nádoby a jejich příslušenství splňovat předpisy platné v členském státě vydávajícím osvědčení.

5.01.3. Hlavní a pomocné strojní zařízení fungující na palivo s bodem vzplanutí pod 55 °C je zakázáno.

Nicméně motory fungující na palivo s bodem vzplanutí pod 55 °C, které pohánějí kotevní navijáky, lodní čluny a přenosná motorová čerpadla, jsou povoleny.

5.01.4. Startovací pomocné prostředky fungující na palivo s bodem vzplanutí pod 55 °C jsou povoleny.

5.02. Bezpečnostní vybavení

5.02.1. Veškeré strojní zařízení musí být umístěno a upevněno tak, aby bylo dostatečně přístupné pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovalo zúčastněný personál.

5.02.2. Hlavní a pomocné strojní zařízení, boilery a veškeré příslušenství musí být vybaveno bezpečnostním zařízením odpovídajícím platným předpisům členského státu vydávajícího osvědčení.

5.02.3. Musí být také možné zastavit motory pohánějící tlakové a sací ventilátory z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny.

5.03. Pohonné zařízení

5.03.1. Pohonné zařízení plavidla musí být možné rychle a bezpečně uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu (šrouby, kola atd.).

5.03.2. Pokud není pohonné zařízení plavidla ovládáno během plavby z kormidelny, musí být mezi kormidelnou a strojovnou zajištěn spolehlivý obousměrný komunikační systém.

5.04. Výfukové potrubí motoru

5.04.1. Výfukové potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí být uzavřeno v dostatečně plynotěsném obalu. Prostor mezi obalem a výfukovým potrubím musí být propojen s vnějším ovzduším.

5.04.2. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny. Musí být přijata veškerá vhodná bezpečnostní opatření k zabránění průniku škodlivých plynů do různých oddělení. Výfuky z hlavních motorů, které vypouštějí výfukové plyny bokem nebo nad bokem, jsou zakázány.

5.04.3. Výfukové potrubí musí být vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno.

5.04.4. Pokud výfukové potrubí prochází podél hořlavých materiálů nebo skrz ně, musí být tyto materiály chráněny izolačním materiálem nebo jiným vhodným zařízením zajišťujícím účinnou izolaci.

5.05. Nádrže, zásobníky paliva a potrubí

5.05.1. Tekuté palivo musí být skladováno v nádržích bezpečně připevněných k trupu nebo v zásobnících paliva.

5.05.2. Nádrže a zásobníky paliva, jejich potrubí a další příslušenství musí být uspořádány a upevněny tak, aby ani palivo ani plyn nemohly uniknout do plavidla.

5.05.3. Vyústění plnicích potrubí nádrží a zásobníků tekutého paliva musí být na palubě, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu. Plnicí potrubí musí být opatřeno uzavíracím zařízením. Každá nádrž nebo zásobník paliva musí být vybaveny větracím potrubím, vyúsťujícím do vnějšího ovzduší nad palubou a uspořádaným tak, aby do něj nemohla vniknout voda.

5.05.4. Rozvodné potrubí tekutého paliva musí být na výstupu z nádrže nebo zásobníku paliva vybaveno uzavíracím zařízením.

Dále musí být možné z paluby zastavit přívod paliva v potrubích přímo zásobujících motory, boilery a vytápění.

Palivové potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

5.05.5. Vizuální trubkové stavoznaky na nádržích a zásobnících tekutého paliva musí být vhodně chráněny proti poškození nárazem, vybaveny samouzavíracími kohouty a připojeny k nádržím nebo zásobníkům paliva na horním konci.

5.05.6. Nádrže a zásobníky tekutého paliva musí být vybaveny průlezy s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

5.05.7. Nádrže přímo zásobující pohonné strojní zařízení musí být vybaveny zařízením, které dává vizuální a zvukový signál v kormidelně v případě, že úroveň paliva už nedostačuje pro bezpečný provoz.

5.05.8. Žádné potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod takovým tlakem, který by v případě netěsnosti mohl ohrozit osoby, nesmí být umístěno v obytných prostorech a na chodbách. Tento požadavek neplatí na potrubí vedoucí páru a potrubí hydraulických systémů, pokud jsou obklopeny ochranným kovovým obalem.

5.06. Drenážní čerpadla

5.06.1. Platí požadavky bodu 2.02.5.

5.06.2. Plavidla s posádkou musí být vybavena alespoň jedním drenážním čerpadlem. Nicméně plavidla s pohonnou silou přesahující 225 kW a plavidla s nosností přesahující 350 t musí být vybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, z nichž alespoň jedno musí mít strojní pohon.

Drenážní čerpadla s ručním pohonem jsou dostačující pro vodotěsná oddělení kratší než 4 m.

5.06.3. d = 1,5

+ 25 (v mm)

.

Vnitřní průměr (da) potrubních větví spojujících různé sací koše musí být alespoň:

d

= 2,0

+ 25 (v mm)

.

kde:

- L je délka plavidla mezi kolmicemi (v m),

- B je šířka plavidla na žebrech (v m),

- C je boční výška plavidla k hlavní palubě (v m),

- l je délka příslušného vodotěsného oddělení (v m).

5.06.4. Kapacita drenážního čerpadla se strojním pohonem musí být alespoň 0,1 d2 l/min.

Kapacita pomocného drenážního čerpadla musí být alespoň 0,1 da2 l/min, kde se da vztahuje na nejdelší vodotěsné oddělení.

Kapacita jakéhokoli drenážního čerpadla s ručním pohonem pro použití pouze v jediném oddělení musí být alespoň:

0,1 da2 l/min, kde da se vztahuje na dané oddělení.

5.06.5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.

5.06.6. Pro každé oddělení s plochým dnem širším než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na každé straně. Pokud je strojovna delší než 5 m, musí v ní být alespoň dva sací koše.

5.06.7. Záďové oddělení musí být možné drenážovat ze strojovny pomocí automaticky uzavíratelného potrubí (2.02.8).

5.06.8. Drenážní potrubní větve z různých oddělení musí být spojené do hlavního potrubí pomocí zpětných ventilů, které lze uzavřít.

Oddělení nebo jiné prostory vybavené jako zátěžové mohou být zapojeny do drenážního systému přes jednoduché uzavírací zařízení.

5.07. Zařízení ke sběru odpadního oleje

Zařízení ke drenážování sběrných prostorů strojovny musí být navržena tak, aby olej nebo olejem znečištěná voda odčerpávaná ze sběrných prostorů zůstaly na plavidle.

Dynamický separátor oleje musí být umístěn na potrubí za drenážním čerpadlem, a pokud to není možné, musí být kolem každého sacího koše umístěn statický separátor.

Tato zařízení musí být zařízení typu schváleného příslušným orgánem jednoho ze členských států a musí mít odpovídající velikost.

5.08. Navijáky

5.08.1. Kotevní navijáky musí být k dispozici pro kotvy těžší než 50 kg.

5.08.2. Navijáky navržené pro strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem.

5.09. Vlastní hluk plavidla

5.09.1. Vlastní hluk plavidla během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.

5.09.2. Za běžných provozních podmínek nesmí vlastní hluk plavidla měřený v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla převýšit 75 dB (A).

KAPITOLA 6

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

6.01. Všeobecně

6.01.1. Veškeré elektrické zařízení musí splňovat požadavky této kapitoly.

6.01.2. Na palubě plavidla musí být:

a) schéma instalace a okruhů, zkontrolované a podepsané orgánem příslušným pro provádění prohlídek a specifikující:

- typy a značky použitého strojního zařízení a spotřebičů,

- typy a průřezy kabelů,

- všechny další podrobnosti, podstatné pro posouzení souladu s bezpečnostními požadavky;

b) návody na obsluhu elektrických zařízení.

6.01.3. Veškeré elektrické zařízení musí být navrženo, vyrobeno a instalováno tak, aby vydrželo stálé příčné naklánění až do 15° a teplotu prostředí až do 40 °C.

6.02. Nejvyšší přípustná napětí

6.02.1. Nesmí být překročena tato napětí:

Druh zařízení | Nejvyšší přípustné napětí |

Stejnosměrný proud | Jednofázový střídavý proud | Třífázový střídavý proud |

A.Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů | 250 V | 250 V | 500 V |

B.Světelná zařízení včetně vývodů | | 250 V | 250 V | — |

C.Vývody pro napájení ručního nářadí používaného na palubě nebo v omezených nebo vlhkých kovově uzavřených prostorech kromě boilerů a zásobníků paliva | a)všeobecně | 50 V | 50 V | — |

b)při použití izolačního transformátoru pro jediné zařízení | — | 250 V | — |

c)při použití zařízení se zesílenou nebo dvojitou izolací | 250 V | 250 V | — |

D.Vývody pro napájení ručního nářadí používaného v boilerech nebo zásobnících paliva | | 50 V | 50 V | — |

6.02.2. Za podmínky souladu s předepsanými bezpečnostními opatřeními jsou přípustná vyšší napětí:

a) v zařízeních pro nabíjení baterií, jak to vyžaduje nabíjecí postup;

b) pro strojní zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;

c) pro speciální palubní zařízení (například rádiové zařízení, zapalování).

6.03. Břehové přípojky

6.03.1. Pokud je elektrické zařízení napájeno ze břehu, musí mít kabely pevné spojení na palubě nebo musí být vybaveny stálým spojením nebo zařízením pro odběr proudu.

Musí být postaráno o to, aby kabely a jejich spojení nebyly vystaveny zatížení v tahu.

6.03.2. Použijí se pouze ohebné kabely izolované nehořlavým pláštěm odolným proti oleji.

6.03.3. Pokud vstupní napětí převyšuje 50 V, musí být trup účinně uzemněn. Zásuvka na trupu musí být speciálně označena.

6.03.4. Hlavní rozvaděč musí obsahovat ukazatel toho, zda břehová přípojka vede proud.

6.04. Generátory a motory

6.04.1. Generátory a motory musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné pro prohlídky, měření a opravy, a aby se zabránilo vniknutí vody a/nebo oleje k vinutí. Svorkovnice musí být snadno přístupné.

6.04.2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným pro jinou funkci musí být navrženy na kolísání otáček, ke kterému může v provozu dojít.

6.05. Akumulátory

6.05.1. Akumulátory musí mít konstrukci speciálně uzpůsobenou pro použití na palubách plavidel. Skříně článků musí být vyrobeny z nárazu vzdorného materiálu, který se nemůže snadno vznítit, a musí být provedeny tak, aby zabraňovaly vylití elektrolytu při příčném náklonu 40° od svislice.

6.05.2. Akumulátory musí být zabezpečeny tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům.

Musí být uspořádány tak, aby byly snadno přístupné a aby žádné jimi produkované výpary nemohly poškodit sousední zařízení.

Akumulátorové baterie nesmí být umístěny v kormidelně nebo v obytných prostorech nebo v podpalubí.

Nicméně akumulátory pro přenosné spotřebiče smějí být umístěny v kormidelnách nebo obytných prostorech.

6.05.3. Baterie vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2 kW (vypočítaný z nejvyššího napětí a nominálního napětí baterie) musí být umístěny v místnosti zvlášť pro ně vyhrazené. Jsou-li umístěny na palubě, musí být uzavřeny ve skříni nebo v bedně.

Baterie vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny pod palubou ve skříňce nebo v bedně. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo v jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

6.05.4. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších konstrukčních podsestav speciálně vyhrazených pro baterie musí být vrstvou nátěru nebo obložení vyrobeného z materiálu odolného proti elektrolytu chráněny proti agresivnímu působení elektrolytu.

6.05.5. Účinné větrání musí být zajištěno, jsou-li baterie instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu (např. uzavírací ventil).

6.05.6. kde:

- "j" představuje jednu čtvrtinu maximálního napětí přípustného pro nabíječku (v A),

- "n" představuje počet článků.

6.05.7. Při přirozené ventilaci musí průřez kanálů odpovídat průtoku vzduchu požadovanému při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné baterie a menší než 120 cm2 pro alkalické baterie.

6.05.8. Nelze-li zajistit požadované větrání přirozeným průtokem vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe s výfukem a motorem mimo proud vzduchu a plynu.

Zvláštní zařízení musí bránit plynům vniknout do motoru.

Ventilátory musí mít takovou konstrukci a materiál, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

6.05.9. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících baterie musí být umístěn symbol "kouření zakázáno" o průměru alespoň 0,10 m.

6.06. Elektrické rozvodné desky

6.06.1. Rozvodné desky musí být umístěny na přístupných a dobře větraných místech bez emisí plynu a kyselin. Musí být uspořádány tak, aby byly chráněny proti nárazům a proti jakýmkoli nepříjemným incidentům způsobeným drsným počasím, vodou, olejem, tekutými palivy, parou nebo výpary.

Rozvaděče nesmějí být umístěny blízko komunikačního potrubí nebo větracích otvorů nádrží na tekutá paliva.

6.06.2. Obecně musí mít materiály použité pro výrobu rozvaděčů mechanickou pevnost, musí být trvanlivé a nehořlavé. Nesmějí nasávat vodu a vlhkost.

6.06.3. Pokud napětí převyšuje 50 V:

a) musí být použity rozvaděče, jejichž vodivé prvky jsou uspořádány nebo chráněny tak, aby zabránili náhodnému dotyku;

b) musí být zajištěna izolační rohož nebo impregnovaný dřevěný rošt; to se ale netýká panelu odpojovačů;

c) kovové díly rámu ovládacího panelu a kovové skříně přístrojů musí být pečlivě uzemněny.

6.06.4. Všechny části rozvaděčů včetně propojení musí být snadno přístupné za účelem kontroly, údržby nebo výměny a schopné rozpojení.

6.06.5. K rozvaděči musí být připevněné informační tabulky pro všechny hlavní a připojené okruhy, ukazující příslušný okruh.

6.07. Spínače, zástrčky, pojistky a ochrany vodičů

6.07.1. Celá instalace, odbočné kabely z hlavního rozvaděče a odbočné kabely z rozvodného panelu, musí být schopná odpojení pomocí spínačů nebo automatických jističů, které současně odpojí všechny vodiče vedoucí proud.

Pokud je napětí 50 V a méně, jsou povoleny výjimky pro odbočné kabely z rozvodných panelů, zejména u okruhů s individuálními spínači pro každý spotřebič.

6.07.2. Všechny generátory a okruhy musí být chráněny proti nadměrnému proudu v každém neuzemněném pólu nebo vodiči. Pro tento účel mohou být použity automatické jističe s okamžitou ochranou proti zkratu a nadměrnému proudu nebo bezpečnostní pojistky uzavřeného provedení. Tato elektrická ochranná zařízení musí být umístěna tak, aby byla vhodně chráněna proti otřesům.

6.07.3. Požadavky bodů 3.16.3, 3.16.4 a 3.16.5 musí být splněny z hlediska ochrany součástí kormidelního zařízení.

6.07.4. Na odpojovacích přístrojích musí být ukazovány polohy "zapnuto" a "vypnuto". To neplatí pro spínače osvětlení pracující s méně než 10 A.

6.07.5. Všechny spínače a zástrčky musí být navrženy tak, aby rozpojily všechny vodiče současně. Spínače osvětlení pracující s méně než 10 A lze vyjmout kromě osvětlení vlhkých prostorů.

6.07.6. Spotřebiče vyžadující proud nad 10 A musí být zapojeny do samostatného obvodu.

6.07.7. Kabely musí být izolované nehořlavým vodotěsným pláštěm a musí to být druh kabelů běžně používaných na plavidlech.

Jiné typy kabelů mohou být použity v obytných prostorách, pokud jsou účinně chráněné a nehořlavé.

Kabely musí být chráněny proti všem typům poškození za běžných provozních podmínek, zvláště na palubě a v podpalubí.

6.07.8. Přenosné spotřebiče nesmí být za žádných okolností napájeny kabely s kovovým pláštěm.

6.07.9. Kabely a vybavení musí být propojeny prostřednictvím robustních a trvanlivých zařízení, která zabrání namáhání spojů tahem.

6.08. Zařízení kontroly uzemnění

Vhodné zařízení pro kontrolu uzemnění musí být k dispozici u všech neuzemněných obvodů nad 50 V.

6.09. Osvětlení

6.09.1. Veškeré světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

6.09.2. V uzavřených prostorech, ve kterých jsou umístěny akumulátory nebo skladovány barvy a jiné vysoce hořlavé látky, se smějí používat jenom světelné spotřebiče s omezeným rizikem výbuchu.

6.09.3. Světelné spotřebiče ve strojovnách a kotelnách musí být rozděleny nejméně na dva obvody.

6.10. Signální světla

6.10.1. Rozvaděč pro osvětlení musí být umístěn v kormidelně; musí být možné jej napájet zvláštním kabelem z hlavního rozvaděče.

6.10.2. Každé světlo musí být napájeno samostatně z rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěno a ovládáno. Světla tvořící skupinu smějí být napájena jedním obvodem, pokud porucha jakéhokoli světla spustí poplach v monitorovacím systému.

6.10.3. Pokud není možná přímá kontrola z kormidelny, jsou světla kontrolována pomocí kontrolních svítilen nebo podobných zařízení, umístěných na řídícím panelu v kormidelně. Porucha kontrolní svítilny nesmí ovlivnit činnost světla, které je její pomocí kontrolováno.

6.11. Uzemnění

6.11.1. Kovové části, které při svém provozu nevedou proud, například rámy a skříně strojů, spotřebiče, spojovací a pomocné prvky, musí být uzemněny, pokud již nejsou namontovány tak, aby měly účinný kovový dotyk s trupem.

6.11.2. Při provozu na stejnosměrný proud musí být kovové spojovací a pomocné prvky, kovové oplášťování kabelů a kanálů uzemněny přinejmenším na obou koncích. Pokud jsou kabely upevněny na dřevěném nebo plastovém materiálu, postačí jedno uzemnění. Při provozu na střídavý proud nesmí být jednovodičové kabely a kanály uzemněny na více než jednom místě.

6.11.3. V zařízeních s napětím do 50 V lze uzemnění vynechat.

6.11.4. Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být skříně přenosných elektrických spotřebičů, nejsou-li vyrobeny z izolantů nebo chráněny, uzemněny přes napájecí kabel pomocí přídavného vodiče, který za běžných okolností proud nevede.

6.12. Nouzový zdroj elektrické energie

6.12.1. Jako nouzový zdroj elektrické energie jsou povolena tato zařízení:

a) pomocná souprava se systémem dodávky paliva nezávislým na hlavním motoru a se samostatným chladicím systémem, která v případě poruchy hlavního okruhu nastartuje automaticky, nebo může být nastartována ručně, pokud je umístěna v těsné blízkosti kormidelny nebo jiného, kvalifikovanou obsluhou trvale obsazeného pracoviště, a která je sama schopna pokrýt požadavky na dodávku proudu během 30 sekund nebo

b) akumulátorová baterie, která převezme dodávku proudu v případě poruchy hlavního okruhu automaticky nebo může být zapnuta ručně z kormidelny nebo jiného, kvalifikovanou obsluhou trvale obsazeného pracoviště a která je schopna napájet daná zařízení po předepsanou dobu bez potřeby nabití a bez nedovoleného poklesu napětí.

6.12.2. Pomocné soupravy, nouzové baterie a související přepínací systém, mohou být instalovány ve strojovně, ale v tomto případě musí být co nejvýše.

6.12.3. Nouzové zdroje elektrické energie musí být schopné zajistit přinejmenším to, aby tato zařízení mohla fungovat současně, pokud je to povinné a pokud zařízení nemají nezávislé nouzové zdroje napájení:

a) signální světla;

b) zvukové signály;

c) nouzové osvětlení;

d) radiotelefon;

e) hlavní poplašné zařízení, příslušné tlampače nebo jiné nouzové systémy;

f) nouzové světlomety.

Doba, po jakou musí být nouzový zdroj elektrické energie schopný provozu, musí být určena v souladu se zamýšleným použitím plavidla, ale nesmí být kratší než 30 minut.

KAPITOLA 7

VYBAVENÍ

7.01. Kotvy, řetězy a kotevní lana

Počet a hmotnost kotev a jejich lan musí odpovídat charakteristice používaných vodních cest a musí být stanovena místně příslušným orgánem.

7.02. Jiné vybavení

7.02.1. Plavidla musí být opatřena přinejmenším tímto vybavením:

a) přístroje a zařízení potřebné k vydávání vizuálních nebo zvukových signálů a k označení plavidla podle požadavků platných dopravních předpisů;

b) nouzová světla nezávislá na hlavním elektrickém obvodu plavidla, která v případě potřeby nahradí světla požadovaná uvedenými předpisy pro plavidla stojící, uvízlá nebo potopená;

c) provazy a kovová lana;

d) kolizní rohož (lekážní plachta), pokud osvědčení neuvádí, že není požadována;

e) lodní můstek nejméně 0,40 m široký a 4 m dlouhý, se stranami označenými světlými barevnými pruhy; musí mít zábradlí;

f) plovoucí nárazníky nebo dřevěné nárazníky;

g) lodní hák;

h) lékárnička;

i) dalekohled;

j) nástěnka s instrukcemi pro záchranu a oživování tonoucích;

k) kontejner s víkem pro skladování zaolejovaných hadrů;

l) tažné lano;

m) sekyra.

7.02.2. Plavidla, jejichž paluba je více než 1,50 m nad čárou ponoru prázdného plavidla, musí mít přistávací můstek, nebo naloďovací žebřík.

7.03. Protipožární zařízení

7.03.1. Na palubě musí být alespoň toto:

a) v kormidelně: jeden přenosný hasicí přístroj;

b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor: jeden přenosný hasicí přístroj;

c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo tekuté palivo: jeden přenosný hasicí přístroj;

d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny: jeden přenosný hasicí přístroj;

e) pro plavidla s celkovým výkonem přes 110 kW, na vhodném místě v podpalubí ve strojovně: jeden přenosný hasicí přístroj.

7.03.2. Předepsané přenosné hasicí přístroje musí splňovat tyto požadavky:

a) kapacita kapalinového přenosného hasicího přístroje nesmí být větší než 13,5 litru a menší než 9 litrů, obsah práškových hasicích přístrojů musí být alespoň 6 kg;

b) jako minimální požadavek platí, že hasicí náplň musí být vhodná k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostoru nebo prostorech, pro které je hasicí přístroj zejména určen. Na plavidlech, jejichž elektrická instalace má pracovní napětí převyšující 50 V, musí být hasicí náplň také vhodná pro hašení v elektrických instalacích; na každém přenosném hasicím přístroji musí být jasně viditelný návod k použití;

c) hasicí náplň v přenosných hasicích přístrojích předepsaných v bodě 7.03.1 nesmí obsahovat CO2, ani látky vyvíjející při použití jedovaté plyny (například tetrachlormethan);

d) hasící přístroje zvlášť citlivé na chlad nebo teplo musí být umístěny nebo chráněny tak, aby byla zajištěna jejich trvalá účinnost.

7.03.3. Všechna protipožární zařízení musí být každé dva roky podrobena nejméně jednou prohlídce. Na palubě se musí nacházet potvrzení podepsané osobou provádějící kontrolu.

7.03.4. Pokud jsou protipožární zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny alespoň 10 cm vysokým červeným písmenem "F".

7.03.5. Protipožární systém používající vodu pod tlakem a zahrnující potrubí napájené jedním nebo více čerpadly přes hydranty a hadice do trysek může být umístěn za těchto podmínek:

a) protipožární zařízení musí mít strojní pohon. Nesmí být umístěno mezi kolizní překážkou a přídí;

b) tlak vody v hydrantech musí být udržován nejméně na 3 barech;

c) potrubí a hydranty musí být zkonstruovány tak, aby se hadice snadno spojovaly;

d) všechny trysky musí být vybaveny zařízením pro regulaci vysokotlakého vodního paprsku včetně rozprašování a zastavení průtoku;

e) celý systém musí odpovídat platným normám.

7.03.6. Jedinou hasicí náplní dovolenou v trvale umístěných zařízeních je halon 1301 (CBrF3). Jeho použití podléhá splnění těchto podmínek:

a) tato zařízení lze použít pouze ve strojovnách, kotelnách a čerpacích stanicích;

b) množství hasicí látky musí být dostatečné, aby v plynném skupenství při 20 °C naplnilo 4,25 až 7 % celkového objemu chráněné místnosti včetně ventilačních šachet.

Při výpočtu nezbytného množství hasicí látky se vychází z toho, že 1 kg halonu 1301 při 20 °C zaplní objem 0,160 m3;

c) nádrže pod tlakem určené ke skladování halonu 1301 musí splňovat požadavky schválených kontrolních orgánů. Tyto nádrže musí vydržet stejný tlak jako celý systém v podmínkách, kdy okolní teplota dosahuje maxima 60 °C. Na nádržích musí být čitelně a nesmazatelně vyznačeny tyto údaje: nominální provozní tlak, tlak, pod kterým je udržována náplň hasicího přístroje, rok výroby a rok poslední kontroly, jakož i typ a množství hasicí látky;

d) nádrže umístěné v chráněné místnosti musí být vybaveny automatickým bezpečnostním zařízením zajišťujícím, aby hasicí látka byla uvolněna do chráněné oblasti, pokud je v případě požáru nádrž vystavena ohni a protipožární systém nebyl uveden v činnost; toto bezpečnostní zařízení musí být účinné při teplotě okolí 60 °C;

e) nádrže umístěné mimo oblast, kterou chrání, musí být dostatečně chráněné proti nadměrnému tlaku až do maximální teploty okolí 60 °C. Tato podmínka platí také pro nádrže obsahující hnací plyn;

f) každá nádrž obsahující hnací plyn musí být vybavena manometrem nebo rovnocenným přístrojem umožňujícím kontrolovat tlak hnacího plynu. Poblíž musí být umístěna tabulka ukazující poměr tlak/teplota;

g) potrubí a příslušenství musí být vyrobeno z oceli nebo materiálu vykazujícího rovnocennou odolnost vůči teplu;

h) jediný dovolený hnací plyn pro nádrže umístěné uvnitř místností, které chránění, je dusík, který musí být v takových nádržích pod dostatečným tlakem;

i) výstupní ventily musí být umístěny tak, aby umožňovaly rovnoměrné rozptýlení hasicí látky, a musí být zkonstruovány tak, aby umožňovaly rovnoměrné a úplné promíchání hasicí látky se vzduchem za účelem zabránění vzniku silných lokálních koncentrací hasicí látky;

j) systém potrubí a výstupních ventilů musí být zkonstruován tak, aby umožňoval hasicí látce uvolnění do prostoru, který chrání, do 10 sekund, za předpokladu, že hasicí látka je při okolní teplotě 0 °C v tekutém stavu;

k) protipožární systém musí být ovladatelný ručně z kormidelny nebo z jakéhokoli jiného vhodného místa; toto místo musí být situované mimo chráněnou místnost;

automatické spouštěcí zařízení, které není vybaveno zvukovým výstražným signálem, není povoleno;

l) pokud má protipožární systém chránit více prostorů, musí být jasně stanovený návod k obsluze a množství hasicí látky nezbytné pro každý prostor;

m) pneumatické, hydraulické a elektrické řídicí systémy musí být umístěny tak, aby se minimalizovala pravděpodobnost selhání v případě ohně nebo výbuchu;

n) protipožární systém musí být kontrolován alespoň jednou za každých 12 měsíců. Tato kontrola musí zahrnovat alespoň:

- vnější kontrolu celého systému,

- kontrolu řádné činnosti elektrického systému určeného k destrukci zálepek,

- kontrolu tlaku v nádržích.

Dovolený pokles tlaku nesmí v žádné nádrži přesáhnout 10 %.

Během druhé kontroly musí být zkontrolováno také množství hasicí látky v nádržích. Jakýkoli pokles množství nesmí přesáhnout 5 % v žádném hasicím přístroji;

o) na palubě se musí nacházet potvrzení o prohlídce podepsané inspektory;

p) pokud je plavidlo vybaveno jedním nebo více protipožárními systémy používajícími halon 1301, které byly zkontrolovány, pod číslem 18 potvrzení vydaného pro plavidlo se uvede tento text:

"… (počet) stabilních protipožárních systémů používajících halon 1301. Požadovaná osvědčení musí být na palubě"

7.04. Lodní čluny

7.04.1. Plavidla a nákladní čluny s nosností nad 150 t, jakož i vlečná, tlačná a vlečno-tlačná plavidla s výtlakem nad 150 m3 musí mít alespoň jeden lodní člun.

7.04.2. Lodní člun musí být na plavidle umístěn tak, aby mohl být spuštěn na vodu zcela bezpečně a s nejmenším možným zdržením, a je-li to nezbytné s pomocí příslušného spouštěcího mechanismu.

7.04.3. Lodní čluny požadované v bodech 7.04.1 a 7.04.2 musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být vybaveny sedačkami nejméně pro 3 osoby, přičemž šířka sedačky pro jednu osobu musí být alespoň 0,45 m;

b) musí být dostatečně pevné;

c) objem musí být nejméně 1,5 m3 nebo hodnota součinu: délka × šířka × výška nesmí být menší než 2,7 m3;

d) při přepravě tří osob vážících přibližně 75 kg/osobu musí mít lodní člun volný bok nejméně 25 cm;

e) musí být dostatečně stabilní. Za dostatečně stabilní se považuje, pokud při obsazení dvěma osobami, z nichž každá váží přibližně 75 kg, sedícími na stejné straně co nejblíže okraji boku, zůstává volný bok nejméně 10 cm;

f) bez lidí na palubě při úplném naplnění vodou musí být rezerva plovatelnosti člunu (v kg) nejméně: 30 × délka × šířka × výška;

g) na palubě musí být toto vybavení:

- jedna sada vesel,

- jedno vázací lano,

- jedna nádoba na vylévání vody.

7.04.4. V bodu 7.04.3 se:

- délkou rozumí maximální délka lodního člunu (v m),

- šířkou rozumí maximální šířka (v m),

- výškou rozumí boční výška (v m).

7.05. Záchranné kruhy, záchranné plováky a záchranné vesty

7.05.1. Všechna plavidla musí nést alespoň tři záchranné kruhy nebo dva záchranné kruhy a dva záchranné plováky. Všechny musejí být připravené k použití a zabezpečené na palubě na vhodných místech, ale nepřipevněné k držákům. Alespoň jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny.

Na plavidlech se strojním pohonem dlouhých do 40 m stačí dva záchranné kruhy.

Alespoň jeden ze záchranných kruhů nebo záchranných plováků musí mít vlečné lano dostatečné délky.

7.05.2. Záchranné kruhy musí:

- mít ve sladké vodě plovatelnost větší než 7,5 kg,

- být vyrobené z vhodného materiálu a být odolné vůči oleji a jeho derivátům a teplotám do 50 °C,

- být tak zbarvené, aby byly na vodě viditelné,

- mít hmotnost větší než 2,5 kg,

- mít vnitřní průměr 0,45 m ± 10 %,

- být opatřeny po obvodu provazem k uchopení.

7.05.3. Záchranné plováky musí:

- mít ve sladké vodě plovatelnost větší než 7,5 kg,

- být vyrobené z vhodného materiálu a být odolné vůči oleji a jeho derivátům a teplotám do 50 °C,

- být tak zbarvené, aby byly na vodě viditelné,

- mít hmotnost větší než 1 kg,

- být obaleny sítí k uchopení.

7.05.4. Záchranná vesta musí být v okamžitém dosahu každé osoby pobývající pravidelně na palubě.

7.05.5. Plovatelnost, materiál a barva záchranných vest musí odpovídat podmínkám stanoveným v bodě 7.05.2.

Nafukovací záchranné vesty se musí nafouknout automaticky nebo manuálně; musí být možné jejich nafouknutí ústy.

KAPITOLA 8

SOUSTAVA ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

8.01. Všeobecně

8.01.1. Každé zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových zásobníků a jeden nebo více redukčních ventilů, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů.

8.01.2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.

8.02. Zařízení

8.02.1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být umístěno v souladu s ověřenou praxí a odpovídat platným předpisům členského státu, který vydal osvědčení.

8.02.2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně.

8.02.3. Na palubě může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubím nebo pevnou nádrží.

8.03. Zásobníky

8.03.1. Jsou povoleny pouze zásobníky s ověřenou kapacitou mezi 5 a 35 kg.

8.03.2. Zásobníky musí splňovat platné požadavky členského státu, který vydal osvědčení.

Musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že prošly povinnými zkouškami.

8.04. Umístění a uspořádání zásobovací jednotky

8.04.1. Pokud jsou použity zásobníky s obsahem do 35 kg, musí být zásobovací jednotka umístěna na palubě ve speciální skříňce nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na palubě. Nicméně nesmí být umístěna u příďové nebo záďové obšívky štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby trubky vedoucí ke spotřebičů byly co nejkratší.

Každé zařízení může obsahovat až čtyři zásobníky pracující současně, s použitím nebo bez použití zpětného automatického propojovače. Počet zásobníků na palubě, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení.

Reduktor tlaku, nebo v případě dvoustupňové redukce první reduktor, musí být připevněn k přepážce ve stejné skříňce jako zásobníky.

8.04.2. Zásobovací jednotka musí být umístěna tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky obsahující jednotku bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku s čímkoli, co by ho mohlo zapálit.

8.04.3. Skříňka musí být zkonstruována z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrána nahoře a dole. Zásobníky musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.

8.04.4. Skříňka musí být zkonstruována a umístěna tak, aby teplota zásobníků nemohla převýšit 50 °C.

8.04.5. Nápis "zařízení na zkapalněný plyn" a symbol "kouření zakázáno" podle bodu 6.05.9. musí být připevněny k vnější straně skříňky.

8.04.6. Je-li ve skříňce potřebné vnitřní osvětlení, musí být elektrické a zařízení musí být nehořlavé.

8.05. Náhradní a prázdné zásobníky

Náhradní a prázdné zásobníky, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytný prostory a kormidelnu ve skříňce navržené v souladu s požadavky bodu 8.04 této kapitoly.

8.06. Redukční ventily

8.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny se zásobníky jenom rozvodným systémem s jedním nebo více redukčními ventily určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné nebo ve dvou fázích. Všechny redukční ventily musí být stále nastaveny na tlak určený podle 8.07.

8.06.2. Koncové tlakové reduktory musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce redukčního ventilu. Jakýkoli plyn, který unikne přes toto ochranné zařízení, musí být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku s čímkoli, co by ho mohlo zapálit; je-li to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.

8.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.

8.07. Tlak

8.07.1. Tlak na výstupu z posledního tlakového reduktoru musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.

8.07.2. Pokud je použit dvoustupňový redukční systém, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku než 2,5 bar.

8.08. Potrubí a ohebné hadice

8.08.1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek.

Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.

8.08.2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání a korozní působení, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na palubě, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.

8.08.3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.

8.08.4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými překážkami nebo kovovými částmi.

Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.

8.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na palubě. Nesmí být zatíženy a musí být upevněny tak, aby mohly být kontrolovány po celé své délce.

8.09. Rozvodný systém

8.09.1. Žádná část zařízení na zkapalněný plyn nesmí být umístěna ve strojovně.

Na tankerech podle pravidel pro přepravu nebezpečného nákladu nesmí být žádná část zařízení na zkapalněný plyn umístěna v nákladovém prostoru.

8.09.2. Způsob, jak celý rozvodný systém odpojit, je rychle a snadno přístupný ventil.

8.09.3. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením.

8.09.4. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.

8.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění

8.10.1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené ve členském státě, který vydal osvědčení, a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.

8.10.2. Každý přístroj musí být umístěn a propojen tak, aby se zamezilo riziku náhodného zkroucení připojovacího potrubí.

8.10.3. Topidla a ohřívače vody musí být spojeny s ventilací pro odstraňování spalovacích plynů.

8.10.4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby žádný náhodně uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy, vedoucími do strojovny.

Na tankerech nesmí být podle pravidel pro přepravu nebezpečného nákladu umístěn v kormidelně žádný plynový spotřebič.

8.10.5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorách pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostor.

8.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze dát jen do dostatečně velkých místností.

8.10.7. Na tankerech musí mít plynové spotřebiče podle pravidel pro přepravu nebezpečného nákladu výrazné červené označení.

8.11. Větrání a odstraňování zplodin hoření

8.11.1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odstraňování zplodin hoření větracími otvory odpovídajících rozměrů, které jsou stanoveny podle kapacity spotřebičů.

8.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do spacích prostor.

8.11.3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odstranění zplodin hoření. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována ventilátory.

8.12. Uživatelské a bezpečnostní pokyny

Vyhláška obsahující návod k použití zařízení má být umístěna na vhodném místě na palubě. Vyhláška musí mimo jiné obsahovat tyto instrukce v příslušném jazyce nebo jazycích:

- "kohouty zásobníků, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou zásobníky považovány za prázdné",

- "ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje",

- "všechny zásobníky musí zůstat připojeny, pokud není příslušné spojovací potrubí uzavřeno kohouty nebo zapečetěno".

8.13. Kontroly

Před použitím zařízení na zkapalněný plyn, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování atestu podle bodu 8.15 musí být celé zařízení podrobeno kontrole schváleným odborníkem členského státu vydávajícího osvědčení. Při kontrole musí odborník ověřit, zda je zařízení v souladu s požadavky této kapitoly. Musí předložit kontrolní zprávu příslušnému orgánu, který vydává osvědčení.

8.14. Zkoušky

Zkoušky zařízení po montáži musí být provedeny takto:

8.14.1. Středotlaké potrubí mezi výstupem z prvního redukčního ventilu a ventily namontovanými před koncovým tlakovým reduktorem:

a) pevnostní zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;

b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.

8.14.2. Potrubí při pracovním tlaku mezi samostatným nebo koncovým tlakovým reduktorem a ventily namontovanými před spotřebiči:

- zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku 1 baru přesahujícím atmosférický tlak.

8.14.3. Potrubí mezi samostatným nebo koncovým tlakovým reduktorem a ovládacími prvky plynových spotřebičů

- zkouška těsnosti při tlaku o 0,2 bar přesahujícím atmosférický tlak.

8.14.4. Ve zkouškách podle bodů 8.14.1 písm. b), 8.14.2 a 8.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 min zaznamenán pokles zkušebního tlaku.

8.14.5. Přípojky zásobníků, trubky a jiná zařízení vystavená tlaku v zásobnících a spoje mezi redukčním ventilem a rozvodným potrubím:

- zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.

8.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu a zkoušeny při nominálním tlaku za účelem ověření uspokojivého spalování v různých polohách regulačních prvků.

U bezpečnostních zařízení musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.

8.14.7. Po provedení zkoušky podle bodu 8.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při nominálním tlaku, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají jakékoli spálené plyny kouřovým filtrem.

Pokud se objeví větší než momentální únik takových plynů, musí být příčina ihned nalezena a odstraněna. Spotřebič nesmí být schválen k použití, dokud nejsou všechny závady odstraněny.

8.15. Atestace

8.15.1. Osvědčení musí zahrnovat atestaci ukazující, že v návaznosti na kontrolu podle bodu 8.13 odpovídají všechna zařízení na zkapalněný plyn požadavkům této kapitoly.

8.15.2. Atestace platí po dobu nepřesahující tři roky. Lze ji obnovit pouze po další kontrole provedené podle bodu 8.13.

Pokud majitel plavidla nebo jeho zástupce předloží odůvodněnou žádost, členský stát vydávající osvědčení může prodloužit platnost atestace o nejdéle šest měsíců bez provedení kontroly podle bodu 8.13. Takové prodloužení musí být zaneseno do osvědčení. Datum provedení kontroly nesmí být následkem prodloužení posunuto.

KAPITOLA 9

ZVLÁŠTNÍ USPOŘÁDÁNÍ KORMIDELNY PRO KORMIDLOVÁNÍ JEDNOU OSOBOU S POMOCÍ RADARU

9.01. Všeobecně

Kormidelna se považuje za zvláště uspořádanou pro kormidlování jednou osobou s pomocí radaru, pokud splňuje podmínky této kapitoly.

9.02. Všeobecné konstrukční podmínky

9.02.1. Kormidelna musí být zkonstruována pro obsazení sedícím kormidelníkem.

9.02.2. Všechna zařízení, přístroje a ovládací prvky, musí být uspořádány tak, aby je kormidelník mohl pohodlně použít během plavby, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovat obrazovku radaru.

Ovládací prvky se musí snadno přestavovat do provozní polohy a tato provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

9.02.3. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné a jejich osvětlení plynule regulovatelné až do úplného vypnutí, nezávisle na světelných podmínkách v kormidelně, aby osvětlení neobtěžovalo a nezhoršovalo viditelnost.

9.02.4. Kormidelna musí být vybavena nastavitelným topením. Zařízení k zatemnění kormidelny nesmí negativně ovlivňovat větrání.

9.03. Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

9.03.1. Obrazovka radaru nesmí být podstatně mimo směr pohledu kormidelníka, který sedí v normální poloze za kormidlem.

9.03.2. Obraz radaru musí zůstat plně viditelný bez pomoci masky nebo stínidla, nezávisle na světelných podmínkách převažujících mimo kormidelnu.

9.03.3. Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn přímo nad nebo pod obrazovkou radaru.

9.04. Signalizace a zařízení vydávající signál

9.04.1. Světla a světelné signály musí být ovládány vypínači, jejichž uspořádání odráží skutečnou polohu světel a světelných signálů. Každé světlo nebo světelný signál musí být zobrazeny kontrolkou stejné barvy, jakou má zobrazované světlo nebo světelný signál. Tato kontrolka je vestavěna do vypínače nebo umístěna vedle něho. Porucha světla nebo světelného signálu musí způsobit zhasnutí odpovídající kontrolky.

9.04.2. Zvuková výstražná zařízení musí být ovládána nohou.

9.05. Zařízení pro kormidlování plavidla a obsluhu motorů

9.05.1. Kormidelní zařízení plavidla musí být ovládáno vodorovnou pákou. Tato páka se musí snadno ovládat a úhel mezi pákou a podélnou osou plavidla musí přesně odpovídat úhlu vychýlení kormidla. Musí být možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Rovnocenný systém ovládání je povolen pro propelery Voith-Schneider a kormidlovatelné propelery.

Pokud je plavidlo vybaveno také zpětnými nebo příďovými kormidly, musí být tato kormidla ovládána samostatnými pákami.

9.05.2. Každý motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. Pohon musí být zapnutý nebo reverzován, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Umístění páky do neutrální polohy musí být provázeno jasně rozlišitelným klapnutím. Rozsah pohybu páky z neutrální polohy do polohy "plná rychlost vpřed" a z neutrální polohy do polohy "plná rychlost vzad" nesmí přesáhnout 90°.

9.05.3. Směr a rychlost otáčení propelerů musí být indikovány.

9.06. Ovládací zařízení záďové kotvy

Kormidelník musí být schopen spustit záďovou kotvu (kotvy), aniž by opustil své sedadlo. Tento požadavek neplatí u plavidel tlačných souprav nebo spřažených sestav kratších než 86 m.

9.07. Telefonické vybavení

9.07.1. Plavidla musí být vybavena radiotelefonickým zařízením pro spojení mezi plavidly. Příjem musí být zajištěn reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Kormidelník musí být schopen ovládat obě činnosti. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítkem. Kormidelník musí dosáhnout na toto zařízení ze svého sedadla.

Stejné požadavky se v nezbytných případech vztahují na službu v námořním provozu.

9.07.2. Pokud je kormidelna vybavena radiotelefonickým zařízením propojeným s veřejnou sítí, musí být příjem proveden reproduktorem u sedačky kormidelníka. Nicméně mikrofon pro spojení mezi plavidly nesmí být za žádných okolností použit pro volání veřejnou sítí.

9.07.3. Všechna plavidla musejí mít hlasový komunikační systém. Ten obsluhuje přinejmenším tato místa:

- příď plavidla nebo čelo soupravy,

- prostory pro posádku,

- kabinu kormidelníka.

Příjem musí být prováděn samostatným reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem, jímž může být mikrofon pro spojení mezi plavidly, pokud to nezpůsobí zmatek mezi oběma sítěmi. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítky nebo přepínači.

9.08. Poplašné signály

9.08.1. Kormidelníkovi musí být k dispozici poplašný systém ovládaný tlačítkem "zapnuto/vypnuto". Spínače, které se po uvolnění automaticky vrací do polohy "vypnuto", nejsou povoleny.

9.08.2. Síla tohoto signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB (A). Ve strojovně musí být síla 5 dB (A) větší než okolní hladina hluku při plném výkonu hnacího zařízení.

9.09. Ostatní přístroje

Jiné než výše uvedené přístroje musí být omezeny na minimum.

9.10. Schválení inspekčního osvědčení

Pokud plavidlo splňuje požadavky této kapitoly, osvědčení musí znít takto:"Schváleno pro kormidlování jednou osobou pomocí radaru".

KAPITOLA 10

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO PLAVIDLA NAVRŽENÁ K ZAŘAZENÍ DO TLAČNÝCH NEBO TAŽNÝCH SOUPRAV NEBO SPŘAŽENÝCH SESTAV

10.01. Tlačná plavidla

10.01.1. Tlačná plavidla musí mít na přídi "tlačnou plošinu", tedy zařízení široké minimálně dvě třetiny největší šířky plavidla. Plošina musí být zkonstruována tak, aby se od počátku spojovacího manévru mohla příslušná obsluha se spojovacím zařízením pohybovat snadno a bez nebezpečí z jednoho plavidla na druhé.

Plošina musí také umožnit tlačnému plavidlu zaujmout stálou polohu vůči tlačným člunům a zvláště zabránit bočnímu pohybu vůči zádi člunů.

10.01.2. Tlačná plavidla musí být vybavena požadovaným spojovacím zařízením. Pokud jsou pro spojování požadována lana, musí být tlačná plavidla vybavena alespoň dvěma speciálními navijáky nebo podobným zařízením.

10.01.3. Hlavní motory musí být ovládány z kormidelny. Jejich provoz musí být kontrolován pomocí zařízení umístěných v kormidelně.

10.02. Tlačné čluny

10.02.1. Kapitola 3 a body 7.02, 7.04, a 7.05.1 se nevztahují na tlačné čluny. Bod 5.06 se nevztahuje na tlačné čluny bez obytných prostor, strojovny nebo kotelny.

10.02.2. Lodní tlačné čluny musí vyhovovat také těmto konstrukčním požadavkům:

a) příčné vodotěsné přepážky podle bodu 2.02.3 se nepožadují, pokud jsou přídě schopné vydržet náraz alespoň 2,5 krát větší, než se požaduje u kolizní přepážky plavidla pro vnitrozemské vodní cesty se stejným ponorem, postaveného podle požadavků klasifikační organizace uznané členským státem, který má vydat osvědčení;

b) odchylně od bodu 2.02.5 nemusí být oddělení s dvojitým dnem, k nimž je obtížný přístup, vyčerpatelná, pokud objem příslušného prostoru nepřesahuje 5 % výtlaku lodního tlačného člunu při maximálním povoleném ponoru;

c) povrch palub, bočních palub a krytů průlezů musí mít protiskluzovou úpravu. Je-li to nutné, musí být skloněné povrchy opatřeny vztyčenými laťkami;

d) podél čáry, kde paluba nebo boční paluby tvoří s lodním bokem úhel, musí být patní kolejnice nebo boční výztuha alespoň 0,03 m vysoká a ochranné zábradlí alespoň 0,90 m vysoké; ochranné zábradlí může být odnímatelné.

Na přídích se ochranná zábradlí nevyžadují.

10.03. Plavidla s vlastním pohonem a vlečná plavidla schopná tlačení

Za účelem schválení k provádění tlačných operací musí plavidla s vlastním pohonem a vlečná plavidla:

a) mít tlačnou plošinu podle požadavku bodu 10.01.1 nebo

b) být vybaveny odpovídajícím a účinným zařízením, které zabrání bočnímu posunu tlačného plavidla vůči zádi tlačeného plavidla.

10.04. Zkoušky tlačné sestavy

10.04.1. Za účelem vydání osvědčení pro tlačné nebo vlečno-tlačné plavidlo nebo za účelem potvrzení osvědčení plavidla s vlastním pohonem nebo vlečného plavidla textem "způsobilý k tlačení" je věcí příslušného orgánu, aby rozhodl, zda a které soupravy mají být podrobeny zkoušce, a provedl zkoušky s těmi sestavami, které se jeví jako nejméně příznivé. Osvědčení musí obsahovat podmínky, za kterých je tlačné plavidlo certifikováno, nebo platné potvrzení "způsobilý ke tlačení".

10.04.2. Zkouška má prokázat, že:

a) sestava má dostatečnou směrovou stabilitu;

b) velké změny směru následované okamžitým návratem do původního směru mohou být prováděny rychle a snadno;

c) sestava má na vodě dostatečnou rychlost;

d) je-li to nutné, je zpětný propulzní tah dostatečný k zastavení sestavy při plavbě po proudu;

e) při spojování a rozpojování sestavy se spojovacím zařízením manipuluje snadno a bezpečně.

Spojovací zařízení musí také splňovat tyto požadavky:

- tuhost soupravy musí být zachována,

- spojovací zařízení musí zabezpečit stejné napětí, přednostně pomocí speciálních navijáků.

10.04.3. V průběhu uvedených zkoušek nevezme orgán příslušný pro vydání osvědčení v úvahu účinky speciálních zařízení (kormidel, propulzních mechanismů atd.) umístěných na tlačných člunech, pokud tyto netvoří vždy součást stejné sestavy. Pokud ji tvoří, musí být tlačné čluny vyjmenovány v osvědčení plavidla zajišťujícího pohon sestavy.

10.05. Vlečná plavidla

Za účelem získání povolení k provádění vlečných operací musí plavidla splňovat tyto požadavky:

a) vlečné zařízení musí být instalováno tak, aby při použití nesnižovalo bezpečnost posádky nebo nákladu; při vlečení musí plavidlo zůstat dostatečně stabilní a schopné manévrování;

b) kormidelník musí být schopen ovládat propulzní zařízení sám nebo musí být schopen řídit tyto operace bez opuštění kormidelního stanoviště;

c) pokud jsou pro vlečení použita lana, musí vlečné zařízení obsahovat navijáky nebo vlečný hák, který lze rozpojit za pohybu z kormidelního stanoviště. Vlečné zařízení musí být instalováno před rovinou propelerů. To se nevztahuje na kloubová vlečná plavidla.

10.06. Plavidla určená k pohonu spřažených sestav

Za účelem schválení k pohonu spřažených sestav musí plavidla:

1. splňovat opatření z bodu 10.05 písmen a) a b);

2. být vybavena zařízeními, které počtem a uspořádáním zajišťují, že sestava plavidel s vlastním pohonem a bez vlastního pohonu zůstane bezpečně spřažena i během nakládky a vykládky.

KAPITOLA 11

ZDRAVÍ A BEZPEČNOST V OBYTNÝCH PROSTORECH A NA PRACOVIŠTÍCH POSÁDKY

11.01. Všeobecně

11.01.1. Plavidla, na kterých se vyžaduje nepřetržitá přítomnost osob mimo pracovní dobu, musí mít nezbytné obytné prostory.

11.01.2. Obytné prostory musí být navrženy, dimenzovány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na palubě z hlediska bezpečnosti, zdraví a pohodlí. Takové obytné prostory musí splňovat požadavky bodů 11.02 až 11.12.

11.01.3. Orgány provádějící prohlídku mohou povolit výjimky z níže stanovených pravidel, pokud jsou bezpečnost, zdraví a pohodlí osob na palubě zabezpečeny odpovídajícím způsobem jinými prostředky.

11.01.4. Body 11.03, 11.08, 11.09, 11.10, a 11.11 se nevztahují na obytné prostory používané pouze členy posádky, kteří nejsou zaměstnanci na základě pracovní smlouvy. Tyto odchylky musejí být uvedeny pod nadpisem č. 21 osvědčení.

11.02. Umístění a vybavení obytných prostor

11.02.1. Obytné prostory musí být umístěny za kolizní přepážkou směrem k zádi a co nejvíce obytných prostor musí být nad úrovní paluby.

V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod čarou maximálního ponoru.

Výjimky mohou být povoleny pro obytné prostory, které nejsou trvale obsazeny.

11.02.2. Obytné prostory musí být přístupné snadno a zcela bezpečně.

Obecným pravidlem je, že obytné prostory a kuchyně musí být z paluby přístupné chodbou.

11.02.3. Obytné prostory musí být umístěny a vybaveny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla (například strojovny a podpalubí). Je-li použito umělé větrání, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byl výše uvedený požadavek splněn. Nečerstvý vlhký vzduch z kuchyní a sanitárních zařízení musí být z plavidla odstraněn tou nejpřímější cestou.

11.02.4. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Maximálně dovolené hladiny akustického tlaku jsou:

- 70 dB(A) v obytných místnostech,

- 60 dB(A) ve spacích místnostech kromě případu, kdy je plavidlo v provozu pouze ve dne.

11.02.5. Za účelem možnosti rychlé evakuace v případě ztroskotání nebo požáru musí být obytné prostory opatřeny nouzovými východy, pokud možno orientovanými na levobok i pravobok.

To se nevztahuje na:

a) obytné prostory s několika východy, dvířky nebo světlíky, které dovolují rychlou evakuaci;

b) sanitární zařízení.

11.02.6. Nouzové východy a dvířka nebo světlíky konstruované coby nouzové východy musí mít plochu volného otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

11.03. Rozměry obytných prostor

11.03.1. Světlá výška v prostorech pro posádku nesmí být menší než 2 m.

11.03.2. Volná podlahová plocha obytného prostoru nesmí být menší než 2 m2 na jednoho obyvatele. Plocha obsazená přenosným nábytkem, jako jsou židle a stoly, se zahrnuje do volné podlahové plochy.

11.03.3. Objem vzduchu na jednoho obyvatele nesmí být menší než 3,5 m3 v obytných prostorech a menší než 5 m3 pro prvního obyvatele a 3 m3 pro druhého obyvatele ve spacích místnostech. Objemem vzduchu se rozumí objem po příslušných odečtech objemů skříněk na šaty, lůžek atd.

11.03.4. Krychlový obsah každé místnosti v obytných a spacích prostorech nesmí být menší než 7 m3.

11.03.5. Splachovací záchody musí mít minimální podlahovou plochu 1 m2 (nejméně 0,75 m na šířku a nejméně 1,1 m na délku).

11.03.6. Obytné kajuty se nesmí plánovat pro ubytování více než dvou dospělých osob.

11.04. Potrubí v obytných prostorech

Potrubí v obytných prostorech musí splňovat požadavky bodu 5.05.8.

11.05. Prostředky vstupu, dveře a žebříky v obytných prostorech

11.05.1. Prostředky vstupu do obytných prostorů musí být uspořádány a dimenzovány tak, aby mohly být použity bez obtíží a nebezpečí.

Tento požadavek je považován za splněný, pokud:

a) je před přístupovým otvorem dost prostoru k nerušenému vstupu;

b) jsou prostředky vstupu dosti daleko od zařízení, která by mohla být nebezpečná, například navijáky, vlečné a nakládací mechanismy;

c) světlá šířka je alespoň 0,60 m a celková výška otvoru včetně silu je alespoň 1,90 m, přičemž je dovoleno dosáhnout této výšky pomocí přístřešků nebo krytů;

d) všechny sily ve dveřních otvorech jsou ne více než 0,40 m vysoké, aniž jsou dotčena ustanovení jiných bezpečnostních předpisů;

e) prostředky vstupu u nouzových východů jsou izolovány a pokryty nehořlavým materiálem.

11.05.2. Je třeba zabránit náhodnému otevírání a zavírání dveří a krytů s panty.

11.05.3. Dveře musí být opatřeny uzavíracími prostředky, které lze ovládat z obou stran.

11.05.4. Pokud není přístup do obytných prostor z úrovně paluby a rozdíl v úrovních je 0,30 m a více, musí být obytné prostory přístupné pomocí vstupních přístřešků.

11.05.5. Přístřešky musí být upevněny. Musí být zcela spolehlivé a za takové jsou považovány, pokud:

a) nejsou užší než 0,50 m;

b) šířka schodišťového stupně není menší než 0,15 m;

c) schody jsou neklouzavé;

d) vstupní přístřešky s více než čtyřmi schody jsou vybaveny alespoň jedním zábradlím.

11.06. Podlahy, stěny a stropy obytných prostor

11.06.1. Podlahy, stěny a stropy musí být snadno čistitelné. Podlahoviny musí být neklouzavé. Oplášťování nesmí být škodlivé zdraví.

11.06.2. Obytné prostory včetně chodeb v části plavidla využité pro ubytování posádky musí být izolovány proti chladu i teplu z vnější strany, nebo z blízkých nebo přilehlých oddělení.

11.07. Topení a větrání obytných prostor

11.07.1. Obytné prostory musí být vybaveny topným systémem schopným udržovat uspokojující teplotu v takových podmínkách počasí a klimatu, kterým je plavidlo vystaveno.

11.07.2. Obytné prostory musí být řádně větrány, a to i při zavřeném vstupu.

11.08. Denní světlo a osvětlení v obytných prostorech

11.08.1. Obytné prostory musí být odpovídajícím způsobem osvětleny. Obytné místnosti, spací místnosti a kuchyně musí být přístupné dennímu světlu a pokud možno být orientovány na vnější stranu plavidla.

11.08.2. V obytných prostorech musí být umístěno odpovídající osvětlení.

11.08.3. Jakákoli osvětlovací zařízení fungující na tekuté palivo musí být vyrobena z kovu a spalovat pouze paliva s bodem vzplanutí nad 55 °C nebo parafin. Musí být upevněna, aby nepředstavovala riziko požáru.

11.09. Vybavení obytných prostor nábytkem

11.09.1. Každý člen posádky musí mít samostatné lůžko. Lůžka musí odpovídat biometrickým parametrům lidského těla.

11.09.2. Lůžka nesmí být umístěna vedle sebe tak, aby obyvatel musel vylézt na jedno lůžko za účelem dosažení lůžka dalšího.

11.09.3. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, horní lůžko musí být umístěno zhruba uprostřed mezi spodkem dolního lůžka a spodní stranou palubníku. Světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.

11.09.4. Lůžka včetně jejich rámů musí být z pevného hladkého materiálu. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, musí být pod horní lůžko připevněn protiprachový kryt.

11.09.5. Každý člen posádky musí mít vhodnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Skříňky musí mít dispoziční výšku nejméně 1,70 m a dispoziční plochu 0,25 m2.

11.09.6. K dispozici musí být dobře větraná zařízení pro zavěšení oblečení používaného k práci při špatném počasí a pro špinavou práci, ale ne umístěné v kabinách, denních místnostech nebo jídelnách.

11.10. Kuchyně, jídelny pro posádku a zásobárny

11.10.1. Obecně musí mít plavidla alespoň jedno oddělení oddělené od spacích místností a používané jako kuchyň nebo kombinace kuchyně a denní místnosti.

11.10.2. Kuchyně a kombinace kuchyně s denní místností musí být vybaveny:

a) zařízením na vaření;

b) vhodným odpadem s odvodněním;

c) zařízením pro dodávku pitné vody;

d) chladničkou s kapacitou dostatečnou pro všechny členy posádky;

e) nezbytné příborníky nebo poličky.

11.10.3. Jídelny a kombinace kuchyně s denní místností musí být dostatečně velké pro ten počet členů posádky, který je běžně užívá současně, přičemž sedačky jsou široké nejméně 0,60 m.

11.10.4. Jídelny a kombinace kuchyně s denní místností musí být vybaveny dostatečným počtem stolů a židlí s opěradly.

11.10.5. Plavidla se stálou posádkou musí mít chladničku a zásobárnu potravin. Tento prostor musí být udržován suchý a dobře větraný. Musí být možné udržovat ho v perfektním hygienickém stavu. Chladící zásobárny a chladničky musí být možno otevřít z vnitřní strany, dokonce i pokud byly zavřeny z vnější strany.

11.11. Sanitární zařízení

11.11.1. na plavidlech s obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sanitární zařízení:

a) jedno umyvadlo připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky. Umyvadla musí mít vhodnou velikost a být vyrobena z hladkého materiálu, který nepraská a nekoroduje;

b) jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky;

c) jeden splachovací záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky.

11.11.2. Sanitární zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor.

11.11.3. Oblasti výskytu sanitárních zařízení musí splňovat tyto požadavky:

a) podlahy a stěny musí být z trvanlivých a vodotěsných materiálů;

b) spoje mezi podlahami a stěnami musí být vodotěsné.

11.11.4. Splachovací záchody musí být odvětrány do vnějšího ovzduší.

11.11.5. Záchody musí mít splachovací soustavu, jejich sedačky musí být snadno omyvatelné.

11.12. Zařízení na pitnou vodu

11.12.1. a) Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena jednou nebo více nádržemi na pitnou vodu nebo zařízením pro znovuzískávání pitné vody.

b) Musí mít dostatečnou kapacitu odpovídající počtu osob na palubě, minimem je 150 l/osobu.

11.12.2. Nádrže na pitnou vodu musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby neexistovalo riziko znečištění pitné vody nebo zhoršení jejích chuťových a pachových vlastností, a to zejména působením tekutých paliv nebo mazacích olejů.

Nádrže na pitnou vodu musí být co nejlépe chráněny proti nadměrnému zahřívání pitné vody.

11.12.3. Nádrže na pitnou vodu musí být vybaveny ukazatelem hladiny (stavoznakem).

11.12.4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s nádržemi určenými k jiným účelům.

11.12.5. Nádrže na pitnou vodu musí mít otvor nebo průlez umožňující jejich vnitřní čištění.

11.12.6. Vodní nádrže pod tlakem na pitnou vodu musí pracovat jen se stlačeným vzduchem přirozeného složení. Je-li stlačený vzduch získáván z tlakových zásobníků používaných k obsluze plavidla nebo pro jiné účely, nebo vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou vodní nádrží umístěn vzduchový filtr nebo separátor oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.

11.12.7. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet cisternami nebo nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Potrubí vedoucí jiné kapaliny nebo plyn nesmí procházet skrze cisterny nebo nádrže na pitnou vodu.

Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno.

Potrubí určené pro pitnou vodu musí být trvanlivé, s hladkým povrchem a opatřené spojkami pro vodní hydranty na molech.

11.12.8. Plnicí otvory a připojovací potrubí cisteren a nádrží na pitnou vodu musí být označeny tak, aby byl uživatel varován před použitím jiných kapalin.

11.13. Bezpečnostní zařízení

11.13.1. Plavidla musí být vybavena tak, aby se posádka mohla snadno pohybovat a pracovat. Je-li to nezbytné, musí být pohyblivé části a otvory v palubě chráněny bezpečnostními prvky a musí být umístěna oplechování, ochranné zábradlí a madla. Navijáky a vlečné háky musí být konstruovány tak, aby zajistily bezpečnou práci.

Všechny systémy požadované pro práci na palubě musí být zkonstruovány, umístěny a chráněny tak, aby byl bezpečně a snadno zajištěn pohyb po palubě, údržba a opravy.

11.13.2. Paluby v okolí navijáků a pacholat, jakož i boční paluby, podlahy strojoven, vstupní přístřešky, odpočívadla schodišť a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.

11.13.3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v místech pohybu posádky (například stupnice schodišť, vstupních přístřešků) musí být označeny jasnou barvou.

11.13.4. Pro ukotvení nahromaděných krytů jícnů musí být k dispozici příslušná zařízení.

11.14. Přístupnost pracovišť

11.14.1. Pracoviště musí být snadno a veřejně přístupná.

11.14.2. Vstupní přístřešky, žebříky, jejich příčky a podobná zařízení musí být k dispozici tam, kde je úroveň stále obsazeného pracoviště odlišná o více než 1 m od úrovní, ze kterých se provádí vstup.

11.14.3. Nouzové východy musí být jasně označeny jako nouzové.

11.14.4. Počet, konstrukce a rozměry východů, včetně nouzových, musí být v souladu s účelem a velikostí jednotlivých oddělení.

11.15. Rozměry pracovišť

11.15.1. Pracoviště musí mít takové rozměry, aby každý člen posádky v nich pracující měl příslušnou svobodu pohybu.

11.15.2. Stále obsazená pracoviště musí mít dostatečné rozměry k zajištění:

a) čistého objemu vzduchu nejméně 7 m3, kromě kormidelen plavidel kratších než 40 m;

b) volné podlahové plochy a světlosti každého pracoviště dávajících odpovídající svobodu pohybu pro obsluhu a kontrolu a pro běžnou údržbu a opravářské práce.

11.15.3. Čistá šířka postranních palub nesmí být menší než 0,60 m, přičemž tato šířka se může zmenšit okolo kotevních pacholat.

11.16. Ochrana proti pádu

11.16.1. Pracoviště blízká k vodě nebo umístěná v poloze s rozdílem úrovní větším než 1 m, musí být vybavena tak, aby posádka nesklouzla nebo nespadla.

11.16.2. Na plavidlech s posádkou musí být zajištěna ochrana proti sklouznutí a spadnutí přes palubu pomocí ochranného zábradlí zahrnujícího madlo, prostřední ochranu v úrovni kolen a ochranný profil u paty zábradlí. Na plavidlech bez posádky dostačuje madlo.

11.17. Vstup, dveře a vstupní přístřešky pracovišť

11.17.1. Velikost a uspořádání průchodů, vstupů a chodeb pro pohyb osob a nákladu musí být takové, aby byly spolehlivě přístupné bez rizika nehody. Minimální požadavky jsou splněny, pokud:

a) je před vstupním otvorem dostatek prostoru, aby byl umožněn nerušený pohyb;

b) jsou otvory dosti daleko od zařízení, která by mohla být nebezpečná;

c) odpovídá světlá šířka průchodu účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;

d) světlá výška včetně silu není menší než 1,90 m.

11.17.2. Konstrukce a uspořádání dveří musí být takové, aby neohrozily osoby, které je otvírají a zavírají. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření a musí být otvíratelné a zavíratelné z obou stran.

11.17.3. Konstrukce průchodů z jedné úrovně do druhé, zvláště vstupní přístřešky, žebříky, příčle, musí být takové, aby jejich použití nebylo nebezpečné. Minimální požadavky jsou splněny, pokud:

a) jsou vstupní přístřešky a žebříky trvale upevněny nebo zajištěny proti sklouznutí a převrácení;

b) jsou vstupní přístřešky široké nejméně 0,50 m a šířka mezi madly není menší než 0,60 m; žebříky a příčle jsou široké nejméně 0,30 m;

c) šířka schodišťového stupně není menší než 0,15 m;

d) schody a příčle jsou dosažitelné bezpečně bez rizika sklouznutí do strany; příčle musí být viditelné shora;

e) vstupní přístřešky s více než čtyřmi schody jsou vybaveny madly;

f) svislé žebříky jsou nad východy vybaveny ručními držáky;

g) přenosné žebříky (podpalubní žebříky) jsou zabezpečeny proti převrácení a sklouznutí a jsou dost dlouhé na to, aby dosáhly 1 m za okraj jícnu, jsou-li skloněny v úhlu 60

h) příčle jsou upevněny tak pevně ve svislé stěně, že se nemohou obrátit nebo oddělit, přičemž maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m.

11.17.4. Nouzové východy a dvířka nebo světlíky zkonstruované jako nouzový východ musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

11.18. Podlahy, povrchy paluby, podlahy v podpalubí, stěny, stropy, dveře a světlíky

11.18.1. Podlahy a podlahy v podpalubí na vnitřních pracovištích, povrchy paluby na venkovních pracovištích a povrchy, na kterých se pohybuje personál, musí být pevné a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu.

11.18.2. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu osob.

11.18.3. Podlahy, povrchy paluby, podlahy v podpalubí, stěny a stropy musí být konstruovány tak, aby se daly čistit.

11.18.4. Dveře a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika.

11.19. Topení a větrání pracovišť

11.19.1. Uzavřené prostory, ve kterých se provádějí práce, kromě skladišť, musí být větratelné. Větrací zařízení nesmí způsobovat průvan a musí zajistit odpovídající a pravidelně obnovovanou dodávku vzduchu na pracoviště a osobám, které tam pobývají.

Pokud je přirozená výměna vzduchu nedostatečná, musí být zajištěno mechanické větrání. Rychlost výměny vzduchu se považuje za odpovídající, pokud se vzduch vymění alespoň 5krát za hodinu.

11.19.2. Spalovací nebo větrací zařízení nesmí způsobit zhoršení kvality vzduchu na pracovištích.

11.19.3. Topné zařízení schopné udržovat odpovídající teploty musí být umístěno na stálých pracovištích uvnitř plavidla.

11.20. Denní světlo a osvětlení vnitřních pracovišť

11.20.1. Pokud je to možné, pracoviště musí přijímat odpovídající přirozené světlo, a to i při zavřených dveřích. Stále obsazená pracoviště musí být orientovaná na vnější stranu plavidla, pokud to dovolí provozní a konstrukční požadavky.

11.20.2. Osvětlení musí být upraveno tak, aby neoslňovalo.

11.20.3. Spínače osvětlení na pracovištích musí být umístěny ve snadno přístupné poloze blízko dveří.

11.21. Ochrana proti hluku a vibracím

11.21.1. Stálá pracoviště a jejich zařízení musí být zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby bezpečnost a zdraví uživatelů byly chráněny proti hluku a vibracím.

Aniž jsou dotčena ustanovení bodů 2.06.7 a 3.15, hladiny okolního hluku na stále obsazených pracovištích nesmí převýšit hodnotu 90 dB(A) ve výšce hlavy a každá z přístupových cest musí být opatřena jasně formulovanou výstrahou.

11.21.2. Je-li tato úroveň překročena, musí být k dispozici dostatečné množství ochranných protihlukových prostředků.

11.21.3. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a navržena takovým způsobem, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.

KAPITOLA 12

USTANOVENÍ O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH DOPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY PRO ZÓNU 4 A PLATNÝCH PRO PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 3

(Požadavky bodů 4.02 a 4.03 se nevztahují na vodních cesty v zóně 3)

12.01. Požadavky týkající se lodního stavitelství

Plavidla, tlačné soupravy a spřažené sestavy s maximální délkou přesahující 86 m.

12.01.1. Jakékoliv plavidlo vybavené mechanickými propulzními prostředky s maximální délkou přesahující 86 m musí být postaveno a vybaveno tak, aby bylo schopno při plavbě po proudu zastavit včas, při zachování dostatečné schopnosti manévrování během a po zastavení. Tento požadavek platí též pro tlačné soupravy a spřažené sestavy s délkou přesahující 86 m.

Tato způsobilost je ověřována zkouškou zastavení prokazující, že síla propulze směrem vzad je dostatečná. Zkouška zastavení není nutná, prokáže-li se splnění tohoto požadavku jiným způsobem.

Maximální povolený výtlak plavidla nebo sestavy se určí na základě výsledků zkoušky zastavení nebo prokázání toho, že požadavek na zastavení lze splnit jiným způsobem, a uvede se v osvědčení o prohlídce.

12.01.2. Plavidlo, tlačná souprava nebo spřažená sestava musí být schopná udržet přiměřenou minimální rychlost.

12.02. Volný bok, bezpečná vzdálenost a ponorové stupnice

12.02.1. Definice

V této kapitole se rozumí:

a) "délkou L" maximální délka trupu bez kormidla a přídního čelenu;

b) "šířkou B" maximální šířka měřená z vnější strany obšívky bez koles;

c) "středem plavidla" bod v polovině délky L;

d) "uzavřenou nástavbou" rozumí konstrukce zhotovená z pevných vodotěsných stěn nad palubou a spojená s palubou pevným vodotěsným způsobem;

- "šíří nástavby" rozumí šířka a

- "výškou nástavby" rozumí vertikální výška měřená na boční straně plavidla mezi vrchní palubou nástavby a palubou volného boku; pokud mají stěny otvory jako jsou dveře nebo okna, měří se výška nástaveb pouze k nejnižšímu bodu těchto otvorů;

e) konstrukční díly a zařízení jsou považovány za "vodotěsné", jsou-li upevněny tak, aby zabraňovaly vniknutí vody do plavidla buď:

- jsou-li podrobeny tlaku rovnocennému 1 m vodního sloupce po dobu 1 minuty, nebo

- jsou-li podrobeny proudu vody s tlakem větším než 1 bar po dobu 10 minut ve všech směrech a na celý povrch;

f) konstrukční díly a zařízení jsou považovány za "těsné proti postřiku a vodotěsné", pokud za běžných podmínek dovolí proniknout pouze malému množství vody.

12.02.2. Bezpečnostní vzdálenost

1. Bezpečnostní vzdálenost nesmí být menší než 30 cm.

2. Na plavidlech, jejichž otvory nemohou být uzavřeny prostředky těsnými proti postřiku nebo vodotěsnými prostředky, a na plavidlech, která se plaví z nezakrytými podpalubními otvory, se bezpečnostní vzdálenost zvyšuje o 20 cm.

U plavidel s nezakrytým podpalubím se nicméně zvýšení týká pouze silů nezakrytých podpalubí, a to pouze do míry předepsané vzdálenosti 50 cm mezi rovinou největšího ponoru a horní hranou silu.

12.02.3. Volný bok

1. Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být 150 mm.

Tato hodnota je též základní hodnotou volného boku pro plavidla se sedlovitostí paluby a s nástavbami.

2. F = F

−

β

· Se

+ β

· Se

215

Volný bok (F) nesmí být v žádném případě menší než nula.

Ve vzorci:

- F0 je základní volný bok podle bodu 12.02.3 č. 1 (v mm),

- α je opravný koeficient uvažující všechny nástavby přicházející v úvahu,

- α =

ΣleL

kde:

- le je účinná délka nástavby (v m),

- L je délka plavidla (v m) podle definice v bodu 12.02.1,

- Se1 a Se2 jsou příslušné účinné sedlovitosti na přídi a zádi (v mm),

- β1 a β2 jsou příslušné opravné koeficienty pro účinek sedlovitosti paluby na přídi a na zádi vyplývající z existence nástaveb v obrysu plavidla,

- β1 je vypočteno podle tohoto vzorce:

β

= l −

3le1L

kde:

- β2 je vypočteno podle tohoto vzorce:

β

= l −

3le2L

V tomto vzorci:

- le1 je účinná délka předních nástaveb (v m) a

- le2 je účinná délka záďových nástaveb (v m).

Účinná délka se bere v úvahu pouze tehdy, je-li umístěna v přední čtvrtině nebo zadní čtvrtině délky plavidla L.

3. Se = p S

kde:

- S je skutečná největší příslušná sedlovitost (v mm),

- S na přídi nesmí přesáhnout 1000 mm,

- S na zádi nesmí přesáhnout 500 mm a

- p je koeficient braný z této tabulky v řádku pro poměr

X

L

:

XL | 0,25 a více | 0,20 | 0,15 | 0,10 | 0,05 | 0 |

p | 1 | 0,8 | 0,6 | 0,4 | 0,2 | 0 |

X

L

je koeficient p získán přímou úměrou.

X je úsečka měřená od konce do bodu, kde sedlovitost se rovná 0,25 S (viz uvedený náčrt).

+++++ TIFF +++++

Pokud β2 Se2 je větší než β1 Se1, hodnota β1 Se1 se považuje za hodnotu β2 Se2.

4. le = l

b

B

− 1,5h0,6 × 0,6

kde:

- l je skutečná délka příslušné nástavby (v m),

- b je skutečná šířka příslušné nástavby (v m),

- B je šířka plavidla podle definice v bodě 12.02.1 (v m)

(pro le1 a le2 se nicméně použije šířka plavidla v polovině příslušné nástavby),

- H je výška příslušné nástavby (v m)

(u poklopů se nicméně h získá snížením výšky silů na polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle bodu 12.02.2).

Hodnota přesahující 0,6 × 0,6 m (tj. 0,36 m) nesmí být za žádných okolností připsána pro h.

b

Bβ

menší než 0,6, předpokládá se nulová hodnota závorky (tj. předpokládá se nulová účinná délka le nástavby).

12.02.4. Minimální volný bok

Pokud se bere v úvahu snížení podle bodu 12.02.3, nesmí být minimální volný bok menší než 50 mm.

Nicméně příslušný orgán může povolit menší volný bok, je-li zaručeno, že posádka se může pohybovat bez nebezpečí po celé délce plavidla a provádět svou práci.

12.02.5. Ponorové značky

Pokud jsou plavidla provozována v různých vnitrozemských plavebních zónách (zóny 1, 2, 3 a 4), musí být označena svislou čarou a ponorovými značkami délky 150 mm směrem k přídi na ponorových předních a zadních značkách pro jednu nebo více vnitrozemských plavebních zón.

Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle ponorové značky směřující k přídi musí být umístěna písmena velká 40 × 60 mm, která určují odpovídající zónu (viz obr. 1 a 2).

12.03. Výstroj

Záchranné kruhy, kulové plováky, záchranné vesty.

Plavidlo s vlastním pohonem do délky 40 m musí mít na palubě minimálně 3 záchranné kruhy nebo 2 záchranné kruhy a 2 kulové plováky.

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

12.04. Zvláštní opatření pro plavidla navržená k zařazení do tlačných nebo tažných souprav, nebo spřažených sestav

12.04.1. Tlačná plavidla musí být opatřena poháněnými kotevními vrátky.

12.04.2. Plavidla schopná vlečení

Z toho důvodu, aby plavidla mohla provádět vlečné operace, musí splňovat tyto požadavky:

a) délka plavidla nesmí přesahovat 86 m; výjimečně může místně příslušný orgán schválit plavidlo s délkou přesahující 86 m k vlečení po proudu, pokud vyhovuje určitým stanoveným podmínkám. Stejné požadavky platí pro tlačná plavidla určená pro tlačné soupravy rozměrů 86 × 12 m a více;

b) hrozí-li, že vlečné lano bude narážet na záď plavidla, musí být plavidlo opatřeno vlečnými ochrannými oblouky.

KAPITOLA 13

VÝJIMKY PRO PLAVIDLA V PROVOZU

13.01. Plavidla, která jsou již v provozu, nebo spuštěna na vodu před dnem 1. ledna 1985, ale jejichž konstrukce a vybavení nevyhovuje plně ustanovením této směrnice, musí být uvedena v soulad s těmito ustanoveními během jednoho roku od data první technické prohlídky podle čl. 8 odst. 2 této směrnice, kromě ustanovení níže uvedené tabulky 1, která stanoví tyto podmínky:

a) požadavky stanovené v prvním sloupci tabulky musí být splněny do pěti let od data první prohlídky podle článku 8 této směrnice;

b) požadavky stanovené ve druhém sloupci se nevztahují na plavidla v provozu, kde je bezpečnost plavidla a posádky zajištěna jiným přiměřeným způsobem;

c) odchylky podle bodů 13.01 písm. a) a 13.01 písm. b) se nevztahují na části, které byly změněny nebo přemístěny;

d) pokud provádění požadavků podle bodů 13.01, 13.01 písm. a) (po uplynutí přechodného období) a 13.01 písm. c) není možné nebo pokud by způsobilo neúměrné výdaje, může příslušný orgán odpovědný za vydání osvědčení povolit výjimku;

e) důležité podrobnosti veškerých výjimek povolených podle bodu 13.01 písm. a) musí být zapsány do osvědčení během první prohlídky po vstupu této směrnice v platnost; výjimky podle bodu 13.01 písm. d) musí být po udělení zapsány.

13.02. Plavidla již schválená pro řízení za pomoci radaru jednou osobou musí do pěti let splňovat požadavky kapitoly 9. Plavidla, pro která je takové osvědčení požadováno poprvé, musí být uvedena v soulad s kapitolou 9 před schválením.

13.03. Plavidla, která mají ke dni 1. ledna 1985 trvale instalované hasicí zařízení používající CO2 jako hasicí látku, mohou tato zařízení použít, pokud splňují tyto podmínky:

CO2 je schváleno jako hasicí látka v trvale instalovaných hasicích zařízeních, pokud splňují tyto podmínky:

a) Zařízení s CO2 smějí být použita pouze ve strojovnách, kotelnách a strojovnách s čerpadly.

b) Všechna trvale instalovaná zařízení musí být vybavena poplašným zařízením, jehož signál je jasně slyšitelný ve všech prostorách určených k zaplnění CO2, který převyšuje nejvyšší možnou hladinu vnitřního hluku během provozu, a je jasně odlišitelný od všech jiných poplašných signálů na plavidle.

Poplašné signály zařízení s CO2 musí být jasně slyšitelné také v sousedních prostorách - přes zavřené komunikační otvory, přičemž musí převyšovat nejvyšší možnou hladinu vnitřního hluku během provozu - lze-li tyto prostory evakuovat přes prostor, který má být zaplněn CO2.

U vchodu a východu z prostoru, který má být zaplněn CO

2

, musí být vyvěšeno na odpovídajícím místě toto oznámení provedené červenými písmeny na bílém podkladě ve francouzštině, němčině, nizozemštině a v jazyku(cích) členských států, ve kterých je plavidlo provozováno:

"Zazní-li poplašný signál CO2 (popis signálu), opusťte neprodleně tyto prostory - nebezpečí udušení".

c) Blízko všech zařízení k ovládání systému hašení CO2 musí být vyvěšen jasně, čitelně a trvanlivě označený návod k použití ve francouzštině, němčině, nizozemštině a v jazyku(cích) členských států, ve kterých je plavidlo provozováno:

Potrubí, které končí v prostorech, které mohou být zaplněny CO2, musí být vybaveno uzavírací armaturou.

Výstražná zařízení požadovaná v písmeni b) musí být aktivována před uvedením hasicího systému v činnost.

d) Zásobníky CO2 musí být umístěny v plynotěsném prostoru odděleném od ostatních prostorů.

Tento prostor musí být přímo přístupný pouze z vnějšku a musí mít odpovídající nezávislý větrací systém zcela oddělený od jiných větracích systémů na plavidle.

Teplota v tomto prostoru nesmí přesáhnout 60 °C.

Všechny zásobníky musí být označeny nápisem CO2 v bílé barvě na červeném podkladu. Písmo musí být vysoké nejméně 6 cm.

e) Zásobníky CO2, armatury a potrubí pod tlakem musí odpovídat platným normám členského státu, který vydal osvědčení. Musí být označeny úředním razítkem potvrzujícím, že splňují předepsané zkoušky.

f) Poplašné zařízení podle písmena b) musí být zkontrolováno nejméně jednou za 12 měsíců.

Protipožární soustavy musí být zkontrolovány nejméně jednou za dva roky. Tato kontrola musí zahrnovat:

- vnější kontrolu celého systému,

- funkční zkoušku potrubí a vnějších trysek,

- funkční zkoušku spouštěcího mechanismu,

- kontrolu CO2 dodávaného z každého zásobníku v provozu.

g) Na plavidle se musí nacházet potvrzení o prohlídce podepsané inspektory. Toto potvrzení musí obsahovat minimálně výše uvedené prohlídky, zjištěné výsledky a datum prohlídky.

h) Pokud je plavidlo vybaveno jednou hasicí soustavou nebo více hasicími soustavami CO

2

, jež byly vyzkoušeny, osvědčení vydané pro toto plavidlo musí být pod číslem 18 potvrzeno takto:

"…(počet) upevněných CO2 hasicích soustav. Požadované osvědčení musí být k dispozici na plavidle."

13.04 Ustanovení kapitoly 11 se vztahují pouze na plavidla uvedená v čl. 8 odst. 1 této směrnice. Nicméně z důvodu bezpečnosti se ustanovení bodů 11.01.1, 11.01.3 a 11.01.4 ve stanovených lhůtách a také ustanovení v tabulce 2 této kapitoly, vztahují také na plavidla uvedená v bodě 13.01.

13.05. U již postavených plavidel s boční palubou užší než 0,5 m může být pevné zábradlí nahrazeno lanovým zábradlím provedeným ve formě napjatého lana umístěného podél strany k vodě nebo podél silu.

TABULKA 1

Výjimka | Požadavky platné pro plavidla v provozu během 5 let od data první kontroly | Požadavky, které se nevztahují na plavidla v provozu |

Kapitola | Článek | Odstavec | Článek | Odstavec |

2. Požadavky na stavbu plavidel | | | 2.02 | 3, 6, 7 |

2.03 | 2, 3 | | |

2.04 | 1, 2, 3, 4, 5 | | |

2.05 | 1, 2, 3 | | |

2.06 | 3, 5, 6 | 2.06 | 2, 7 |

3. Kormidelní zařízení a kormidelna | 3.01 | 2 | | |

| | 3.02 | |

3.03 | 2 | 3.03 | 1 |

3.04 | 1, 2, 3 | | |

3.05 | 1, 2 | | |

3.06 | 1, 2 | | |

3.08 | 1, 2, 3, 4 | | |

3.09 | 1, 2 | | |

3.10 | | | |

3.11 | | | |

3.12 | | | |

3.13 | 2, 3, 4, 5 | | |

3.14 | | | |

| | 3.15 | |

3.16 | 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 | | |

| | 3.17 | |

4. Volný bok, bezpečnostní vzdálenost a ponorová stupnice | 4.05 | 1, 2, 3 | | |

5. Strojní soustava | | | 5.01 | 3 |

5.02 | 2, 3 | | |

| | 5.03 | 2/vzájemně |

| | 5.04 | 1, 2, 3, 4 |

5.05 | 2, 3, 4, 5, 6 | 5.05 | 7, 8 |

5.06 | 8 | 5.06 | 2, 3, 4, 5, 6, 7 |

| | 5.08 | 1, 2 |

| | 5.09 | 2 |

6. Elektrická instalace | | | 6.01 | 2, 3 |

| | 6.02 | 1, 2 |

6.03 | 1, 2, 3, 4 | | |

| | 6.04 | 1, 2 |

6.05 | 1, 2, 5, 6, 7, 8 | 6.05 | 3 |

6.06 | 1, 2, 3, 4, 5 | | |

| | 6.07 | 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 |

6.08 | | | |

6.09 | 1, 2 | 6.09 | 3 |

| | 6.10 | 1, 2, 3 |

6.11 | 1, 2, 3, 4 | | |

| | 6.12 | 1, 2, 3 |

7. Výstroj | 7.03 | 6 | 7.03 | 5 |

7.04 | 1, 2 | 7.04 | 3, 4 |

| | 7.05 | 2, 3, 5 |

8. Soustava zkapalněného plynu pro interní použití | Celá kapitola kromě bodu 8.15 | Tři roky místo pěti | | |

12. Opatření týkající se technických požadavků doplňujících požadavky pro zónu 4 platící pro plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zóně 3 | | | 12.02 | 2, 3, 4 |

| | 12.03 | |

TABULKA 2

Výjimka | Požadavky na plavidla v provozu během 5 let od data první kontroly | Požadavky na plavidla v provozu v prvním roce od data první kontroly |

Kapitola | Článek | Odstavec | Článek | Odstavec |

11. Zdraví a bezpečnost v obytných prostorech a na pracovištích posádky | 11.01 | 2 | | |

11.02 | 5 | | |

11.05 | 2 | | |

| | 11.08 | 3 |

11.12 | 5, 6, 7 | 11.12 | 8 |

11.13 | 1, 2, 3, 4 | | |

| | 11.14 | 1, 3, 4 |

11.16 | 1, 2 | | |

11.17 | 2 | 11.17 | 3 a) |

11.18 | 1, 2, 4 | | |

11.20 | 2, 3 | | |

| | 11.21 | 2 |

KAPITOLA 14

POSTUP

14.01. Žádost o prohlídku

Orgán vydávající osvědčení stanoví postup při žádání o prohlídku a při rozhodování o místě a datu kontroly. Tento postup musí být takový, aby kontrola mohla být provedena v přiměřené lhůtě od podání žádosti.

14.02. Přistavení plavidla k prohlídce

14.02.1. Majitel nebo jeho zástupce musí přistavit plavidlo k prohlídce ve stavu, kdy je vyložený náklad a plavidlo je vyčištěné a vybavené; majitel je povinen při kontrole poskytnout nezbytnou pomoc, například poskytnout odpovídající člun, uvolnit potřebný personál a umožnit prohlídku částí trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.

14.02.2. Pokud jsou pro to důvody, může orgán požadovat také:

a) kontrolu plavidla z vody;

b) provozní zkoušky;

c) průkazný výpočet pevnosti trupu;

d) průkazný výpočet stability a kde je to nutné, též výpočet na základě nakláněcího pokusu.

14.03. Náklady

Pokud je majitel nebo jeho zástupce odpovědný za náklady vzniklé v souvislosti s prohlídkou a vydáním osvědčení v souladu s podrobným rozpisem stanoveným jednotlivými členskými státy, nesmí docházet k diskriminaci na základě země registrace, státní příslušnosti nebo bydliště majitele.

14.04. Informace

Osoby, které prokáží oprávněný zájem o obsah osvědčení ve vztahu k plavidlu, do něj mohou nahlédnout a na vlastní náklady od orgánu vydávajícího osvědčení získat výpisy nebo ověřené kopie osvědčení, které jsou jako výpisy nebo ověřené kopie označeny.

14.05. Registr osvědčení Společenství

14.05.1. Orgány vydávající osvědčení musí každému osvědčení přiřadit pořadové číslo a zanést je do registru.

14.05.2. Orgány vydávající osvědčení musí uschovat kopie všech osvědčení, které vydaly, a doplňovat k nim potvrzení, dodatky, zrušení a přemístění osvědčení.

14.06. Vyplnění osvědčení Společenství

1. Osvědčení musí být vyplněno na stroji nebo hůlkovým písmem. Používejte černý nebo modrý inkoust.

2. Tam, kde to je vhodné, by detaily provázené poznámkami pod čarou měly být černě nebo modře přeškrtnuty.

3. Pokud některý údaj není použitelný, přeškrtne se kolonka průběžnou černou nebo modrou vodorovnou čarou.

4. Údaje, které je třeba změnit, se přeškrtnou červeně. Údaje přeškrtnuté černě nebo modře se podtrhnou červeně.

5. Nové údaje se vloží černě nebo modře pod nadpisem č. 23 osvědčení.

14.07. Poznámky k jednotlivým bodům v osvědčení

2. Při určování typu plavidla by měly být pokud možno použity termíny definované v kapitole 1. Je třeba také stanovit odkazy na tyto termíny (například "vlečné plavidlo kódu 1 písm. e)".

3. Úřední číslo přidělené podle plavebních předpisů pro Rýn nebo Moselu, nebo je-li přiděleno, číslo udělené podle vnitrostátních předpisů.

4. Platná poštovní adresa majitele.

15 a 17. Pokud orgán vydá osvědčení pouze pro určitou zónu, ostatní kolonky se přeškrtnou. Držitel takového osvědčení může později požádat o dodatečné osvědčení platné pro ostatní zóny, nebo o změnu osvědčení.

15. Informace uvedené v cejchovním osvědčení; na dvě desetinná místa.

16. Udejte pouze hmotnost, délku a účinné zatížení při přetržení. Informace ve sloupci se vztahují ke kotvám a řetězům, které byly na plavidle v době prohlídky.

20. Seznam může být doplněn o informace vztahující se k výstroji a příslušenství stanovenému ve vnitrostátních předpisech.

Počet položek musí být dán, ale uvedení druhu je volitelné.

21. Uveďte stálé a dočasné požadavky s uvedením příslušných článků a časové lhůty.

V této části lze uvést také zvláštní opatření nebo podmínky týkající se provozu, zatížení atd. Lze uvést také osvědčení pro přepravu nebezpečných látek.

22. až 25. Je-li to nutné, lze doplnit zvláštní strany pro další informace. Očíslují se 5a, 5b, 6a, 6b atd. Původní listy se ponechají v osvědčení.

Strana 10, a je-li to nezbytné strany 10a, 10b atd., jsou rezervovány pro vnitrostátní osvědčení o schválení, prohlášení a povolení.

Osvědčení se uchovává v trvanlivém obalu. Není-li obal průhledný, je na obalu kopie záhlaví (například alespoň strana 1 osvědčení až po řádek "název plavidla").

[1] č. E/ECE/626č. E/ECE/546 ze dne 15. února 1966

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

VZOR OSVĚDČENÍ VNITROZEMSKÉ PLAVBY SPOLEČENSTVÍ

(článek 3 této směrnice)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

VZOR DODATEČNÉHO OSVĚDČENÍ VNITROZEMSKÉ PLAVBY SPOLEČENSTVÍ

(článek 3 této směrnice)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------