31981D0691Rozhodnutí Rady ze dne 4. září 1981 o uzavření Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě

Publikováno: Úř. věst. L 252, 5.9.1981 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 4. září 1981 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 4. září 1981 Nabývá účinnosti: 4. září 1981
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Rozhodnutí Rady

ze dne 4. září 1981

o uzavření Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě

(81/691/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k tomu, že křehká ekologická rovnováha v Antarktickém oceánu vyžaduje mezinárodní regulaci řízení a zachování jeho živých mořských zdrojů;

vzhledem k tomu, že za tímto účelem byla na diplomatické konferenci konané v Canbeřře v květnu 1980, jíž se Společenství zúčastnilo, vypracována mezinárodní Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě, dále jen "úmluva",

vzhledem k tomu, že úmluva vstoupí v platnost třicátým dnem po uložení osmé listiny o ratifikaci; že po vstupu úmluvy v platnost k ní může Společenství přistoupit;

vzhledem k tomu, že pro přispění k zachování zdrojů v oblasti působnosti úmluvy, v níž provozují svou činnost rybáři ze Společenství, je nutné, aby Společenství k úmluvě přistoupilo,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě se schvaluje jménem Evropského hospodářského společenství.

Znění úmluvy se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady uloží listinu o schválení u vlády Austrálie, v souladu s článkem XXVIII úmluvy [3].

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

V Bruselu dne 4. září 1981.

Za Radu

Předseda

P. Walker

[1] Úř. věst. C 317, 4.12.1980, s. 4.

[2] Úř. věst. C 101, 4.5.1981, s. 116.

[3] Den vstupu úmluvy v platnost pro Společenství bude zveřejněno generálním sekretariátem Rady v Úředním věstníku Evropských společenství.

--------------------------------------------------

ÚMLUVA O ZACHOVÁNÍ ŽIVÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ V ANTARKTIDĚ

SMLUVNÍ STRANY,

UZNÁVAJÍCE důležitost ochrany životního prostředí a neporušenosti ekosystému moří obklopujících Antarktidu;

ZJIŠŤUJÍCE bohatost živých mořských zdrojů ve vodách Antarktidy a zvýšený zájem o možnosti, které skýtá využívání těchto zdrojů jako zdroje bílkovin;

UVĚDOMUJÍCE SI naléhavost zajištění zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě;

DOMNÍVAJÍCE SE, že je nezbytné prohloubit znalosti o mořském ekosystému Antarktidy a jeho složkách, aby bylo možno přijímat rozhodnutí o lovu na základě spolehlivých vědeckých informací;

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě vyžaduje mezinárodní spolupráci s patřičným ohledem na ustanovení Smlouvy o Antarktidě a za aktivní účasti všech států podílejících se na výzkumu nebo lovu ve vodách Antarktidy;

UZNÁVAJÍCE hlavní odpovědnost poradních stran Smlouvy o Antarktidě za ochranu a zachování životního prostředí Antarktidy, a zejména jejich povinnosti týkající se ochrany a zachování živých zdrojů v Antarktidě stanovené v čl. IX odst. 1 písm. f) Smlouvy o Antarktidě;

PŘIPOMÍNAJÍCE opatření, která již byla přijata poradními stranami Smlouvy o Antarktidě, zejména dohodnutá opatření pro zachování fauny a flory Antarktidy, jakož i ustanovení Úmluvy o zachování antarktických tuleňů;

MAJÍCE NA PAMĚTI starost o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě vyjádřenou poradními stranami na devátém poradním zasedání Smlouvy o Antarktidě a důležitost ustanovení doporučení IX-2, které vedlo k uzavření této úmluvy;

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že je v zájmu celého lidstva uchovat vody obklopující Antarktidu výhradně pro mírové účely a zabránit, aby se staly dějištěm nebo předmětem mezinárodních konfliktů;

UZNÁVAJÍCE ve světle výše uvedeného, že je žádoucí vytvořit vhodné mechanismy doporučování, podpory, rozhodování a koordinace opatření a vědeckých studií nutných k zajištění zachování živých mořských organismů v Antarktidě,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek I

1. Tato úmluva se vztahuje na živé mořské zdroje v Antarktidě v oblasti jižně od 60o jižní šířky a na živé mořské zdroje v Antarktidě v oblasti mezi touto zeměpisnou šířkou a antarktickou konvergencí, které tvoří součást mořského ekosystému Antarktidy.

2. Živými mořskými zdroji v Antarktidě se rozumějí populace ryb, měkkýšů, korýšů a všech ostatních druhů živých organismů, včetně ptáků, vyskytující se jižně od antarktické konvergence.

3. Mořským ekosystémem Antarktidy se rozumí komplex vzájemných vztahů živých mořských zdrojů v Antarktidě a jejich vztahů s prostředím.

4. Za antarktickou konvergenci se považuje linie spojující tyto body na rovnoběžkách a polednících:

50o jižní šířky, 0o zeměpisné délky; 50o jižní šířky, 30o východní délky; 45o jižní šířky, 30o východní délky; 45o jižní šířky, 80o východní délky; 55o jižní šířky, 80o východní délky; 55o jižní šířky, 150o východní délky; 60o jižní šířky, 150o východní délky; 60o jižní šířky, 50o západní délky; 50o jižní šířky, 50o západní délky; 50o jižní šířky, 0o zeměpisné délky.

Článek II

1. Cílem této úmluvy je zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě.

2. Pro účely této úmluvy zahrnuje termín "zachování" racionální využívání.

3. Lov a s ním související činnosti v oblasti působnosti této úmluvy se musí provádět ve shodě s ustanoveními této úmluvy a podle těchto zásad pro zachování:

a) zabránit snížení početnosti všech lovených populací pod úroveň zajišťující jejich stálé doplňování mladšími jedinci. Vzhledem k tomu by nemělo dojít k poklesu početnosti pod úroveň, která se blíží úrovni zajišťující největší čistý roční přírůstek;

b) udržovat ekologické vztahy mezi lovenými, závislými a příbuznými populacemi živých mořských zdrojů v Antarktidě a obnovovat vyčerpané populace na úroveň stanovenou v pododstavci a); a

c) zabránit takovým změnám mořského ekosystému nebo omezit na nejmenší míru nebezpečí takových změn, které nejsou potenciálně vratné během dvou nebo tří desetiletí, přičemž je nutno brát v úvahu stav dostupných znalostí o přímém nebo nepřímém vlivu lovu, o účinku vysazení vetřeleckých druhů, o účincích přidružených činností na mořský ekosystém a o účincích změn životního prostředí, s cílem umožnit trvalé zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě.

Článek III

Smluvní strany bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou smluvními stranami Smlouvy o Antarktidě, se dohodly, že se v oblasti působnosti Smlouvy o Antarktidě nezapojí do žádných činností odporujících zásadám a cílům této smlouvy a že jsou ve svých vzájemných vztazích vázány závazky stanovenými v článcích I a V Smlouvy o Antarktidě.

Článek IV

1. Pokud jde o oblast působnosti Smlouvy o Antarktidě, jsou všechny smluvní strany bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou smluvními stranami Smlouvy o Antarktidě, ve svých vzájemných vztazích vázány články IV a VI Smlouvy o Antarktidě.

2. Žádné ustanovení této úmluvy ani žádné jednání nebo činnost prováděná v době platnosti této úmluvy:

a) není podkladem pro vyhlašování, podporu nebo popření nároku na územní svrchovanost v oblasti Smlouvy o Antarktidě, ani nezakládá právo na svrchovanost v této oblasti;

b) nelze vykládat tak, že ze strany kterékoli ze smluvních stran znamená zřeknutí se, omezení nebo dotčení jakéhokoli práva nebo nároku nebo podkladu pro nárok vykonávat podle mezinárodního práva jurisdikci pobřežního státu v oblasti působnosti této úmluvy;

c) nelze vykládat tak, že je tím dotčeno postavení kterékoli smluvní strany, pokud jde o uznání nebo neuznání nějakého takového práva, nároku nebo podkladu pro nárok;

d) se nedotýká ustanovení čl. IV odst. 2 Smlouvy o Antarktidě, podle něhož po dobu platnosti Smlouvy o Antarktidě nesmí být vznášen žádný nový nárok ani rozšířen stávající nárok na územní svrchovanost v Antarktidě.

Článek V

1. Smluvní strany, které nejsou smluvními stranami Smlouvy o Antarktidě, uznávají zvláštní závazky a povinnosti poradních stran Smlouvy o Antarktidě, pokud jde o ochranu a zachování životního prostředí v oblasti Smlouvy o Antarktidě.

2. Smluvní strany, které nejsou smluvními stranami Smlouvy o Antarktidě, se dohodly, že budou při své činnosti v oblasti Smlouvy o Antarktidě zachovávat v příslušných případech dohodnutá opatření pro zachování fauny a flory v Antarktidě i další opatření doporučená poradními stranami Smlouvy o Antarktidě v rámci plnění svých povinností chránit životní prostředí Antarktidy před všemi formami škodlivých zásahů lidí.

3. Pro účely této úmluvy se "poradními stranami Smlouvy o Antarktidě" rozumějí smluvní strany Smlouvy o Antarktidě, jejichž představitelé se účastní zasedání podle článku IX Smlouvy o Antarktidě.

Článek VI

Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena práva a závazky smluvních stran Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství ani Úmluvy pro zachování antarktických tuleňů.

Článek VII

1. Smluvní strany tímto zřizují Komisi pro ochranu živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen "komise") a dohodly se, že zajistí její činnost.

2. Komise je složena takto:

a) každá smluvní strana, která se zúčastnila zasedání, na němž byla přijata tato úmluva, je členem komise;

b) každý stát, který přistoupil k této úmluvě podle článku XXIX, má právo být členem komise po dobu, po kterou tato přistupující strana provádí výzkum nebo lov živých mořských zdrojů, na něž se vztahuje tato úmluva;

c) každá organizace pro regionální hospodářskou integraci, která přistoupila k této úmluvě podle článku XXIX, má právo být členem komise po dobu, po kterou mají toto právo její členské státy;

d) smluvní strana, která si přeje účastnit se práce komise podle pododstavců b) a c), oznámí depozitáři, na jakém základě si přeje stát se členem komise a že je ochotna přijmout platná opatření pro zachování. Depozitář sdělí toto oznámení a průvodní informace každému členu komise. Do dvou měsíců po obdržení tohoto sdělení od depozitáře může každý člen komise požádat o svolání zvláštního zasedání komise k projednání dané záležitosti. Po obdržení této žádosti svolá depozitář zasedání komise. Pokud není podána žádost o svolání zasedání, bude se mít za to, že smluvní strana předkládající oznámení vyhověla požadavkům pro přijetí za člena komise.

3. Každý člen komise je zastoupen jedním zástupcem, který může být doprovázen náhradními zástupci a poradci.

Článek VIII

Komise je právnickou osobou a má na území každého z členských států právní způsobilost nutnou k výkonu své funkce a dosažení cílů této úmluvy. Výsady a imunity, které má komise na území členského státu, se stanoví dohodou mezi komisí a příslušným členským státem.

Článek IX

1. Úkolem komise je uskutečňování cílů a zásad stanovených v článku II této úmluvy. Za tímto účelem:

a) usnadňuje výzkum živých mořských zdrojů a ekosystému moří Antarktidy a zpracování komplexních studií o nich;

b) shromažďuje údaje o stavu a změnách populací živých mořských zdrojů v Antarktidě a o činitelích ovlivňujících rozšíření, početnost a produktivitu lovených druhů a závislých nebo příbuzných druhů nebo populací;

c) zajišťuje získávání statistických údajů o odlovech a intenzitě rybolovu lovených populací;

d) analyzuje, rozšiřuje a zveřejňuje informace uvedené v pododstavcích b) a c), jakož i zprávy vědeckého výboru;

e) zjišťuje, co je třeba dělat pro zachování, a analyzuje účinnost opatření pro zachování;

f) s výhradou opatření uvedených v odstavci 5 tohoto článku formuluje, přijímá a reviduje opatření pro zachování, a to na podkladě nejlepších dostupných vědeckých údajů;

g) zavádí systém pozorování a kontroly vytvořený podle článku XXIV této úmluvy;

h) vykonává další podobné činnosti potřebné ke splnění cílů této úmluvy.

2. Opatření pro zachování uvedená v odst. 1 písm. f) zahrnují:

a) stanovení množství každého druhu, které lze ulovit v oblasti působnosti úmluvy;

b) stanovení regionů a subregionů na základě rozšíření populací živých mořských zdrojů v Antarktidě;

c) stanovení množství, která lze ulovit z populací v regionech a subregionech;

d) stanovení chráněných druhů;

e) stanovení velikosti, věku a případně pohlaví druhu, který lze lovit;

f) stanovení období v průběhu roku, kdy je rybolov dovolen a kdy je zakázán;

g) stanovení oblastí, regionů nebo subregionů, kde je rybolov dovolen a kde je zakázán, za účelem vědeckého výzkumu nebo zachování, včetně zvláštních oblastí určených k ochraně a vědeckému výzkumu;

h) regulaci intenzity a metod rybolovu, včetně rybolovného zařízení, aby se mimo jiné zabránilo přílišnému soustředění rybolovu v některém regionu nebo subregionu;

i) přijímání dalších opatření pro zachování, která bude komise považovat za nutná pro uskutečnění cílů této úmluvy, včetně opatření týkajících se účinků odlovu a s ním spojených činností na jiné složky mořského ekosystému, než jsou lovené populace.

3. Komise zveřejní a bude udržovat záznamy o všech platných opatřeních pro zachování.

4. Při výkonu svých funkcí uvedených v odstavci 1 bere komise plně v úvahu doporučení a názory vědeckého výboru.

5. Komise bere plně v úvahu všechna příslušná opatření nebo předpisy stanovené nebo doporučené poradními zasedáními podle článku IX Smlouvy o Antarktidě nebo stávajícími rybolovnými komisemi odpovědnými za druhy, které mohou proniknout do oblasti působnosti této úmluvy, aby nedocházelo k rozporu mezi právy a povinnostmi smluvní strany podle výše uvedených předpisů nebo opatření a opatřeními pro zachování, která mohou být přijata komisí.

6. Opatření pro zachování přijatá komisí podle této úmluvy budou členové komise uskutečňovat tímto způsobem:

a) komise oznámí opatření pro zachování všem členům komise;

b) opatření pro zachování se stávají pro všechny členy závaznými 180 dnů po tomto oznámení, s výjimkou ustanovení uvedených v pododstavcích c) a d) níže;

c) pokud některý člen komise do 90 dnů po oznámení uvedeném v pododstavci a) oznámí komisi, že není schopen přijmout dané opatření pro zachování buď jako celek, nebo jeho část, bude toto opatření pro tohoto člena komise závazné jen v rozsahu, v jakém ho přijme;

d) v případě, že kterýkoli člen komise uplatní postup uvedený v pododstavci c), sejde se komise na žádost kteréhokoli člena komise, aby opatření pro zachování přezkoumala. V době tohoto zasedání a do 30 dnů po zasedání má každý člen komise právo prohlásit, že není nadále schopen přijmout dané opatření pro zachování, a v takovém případě již nebude tímto opatřením vázán.

Článek X

1. Komise upozorní stát, který není smluvní stranou této úmluvy, na jakoukoli činnost prováděnou jeho občany nebo jeho plavidly, která má podle názoru komise nepříznivý vliv na uskutečňování cíle této úmluvy.

2. Komise upozorní všechny smluvní strany na jakoukoli činnost, která podle názoru komise brání uskutečňování cílů této úmluvy nebo dodržování závazků vyplývajících z této úmluvy některou smluvní stranou.

Článek XI

Komise bude usilovat o spolupráci se smluvními stranami, které vykonávají jurisdikci v mořských oblastech přilehlých k oblasti působnosti této úmluvy, při zachování jedné nebo několika populací příbuzných druhů vyskytujících se v těchto oblastech i v oblasti působnosti úmluvy, v zájmu harmonizace opatření přijatých pro zachování těchto populací.

Článek XII

1. Rozhodnutí komise o podstatných otázkách se přijímají na základě konsensu. Samotné rozhodnutí, zda je některá otázka podstatná, se projednává jako podstatná otázka.

2. Rozhodnutí o jiných otázkách, než jsou otázky uvedené v odstavci 1, se přijímají prostou většinou členů komise, kteří jsou přítomni a hlasují.

3. Projednává-li komise otázku vyžadující rozhodnutí, je třeba vyjasnit, zda se přijímání rozhodnutí zúčastní nějaká organizace pro regionální hospodářskou integraci, a pokud ano, zda se rovněž zúčastní některý z jejích členských států. Počet takto zúčastněných smluvních stran nesmí být vyšší než počet členských států organizace pro regionální hospodářskou integraci, které jsou členy komise.

4. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto článku má organizace pro regionální hospodářskou integraci pouze jeden hlas.

Článek XIII

1. Sídlem komise bude Hobart, Tasmánie, Austrálie.

2. Komise koná pravidelná výroční zasedání. Další zasedání se konají na žádost jedné třetiny členů komise, a dále jak stanoví tato úmluva. První zasedání se koná do tří měsíců od vstupu této úmluvy v platnost, za předpokladu, že mezi smluvními stranami jsou aspoň dva státy provádějící rybolov v oblasti působnosti této úmluvy. První zasedání se však v každém případě koná do jednoho roku od vstupu této úmluvy v platnost. Depozitář se ve věci prvního zasedání komise poradí se signatářskými státy, a vezme přitom v úvahu, že k účinné práci komise je nezbytné široké zastoupení těchto států.

3. Depozitář svolá první zasedání komise do jejího sídla. Další zasedání komise se poté budou konat v jejím sídle, pokud nerozhodne jinak.

4. Komise zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu, každého na funkční období dvou let s možností znovuzvolení na jedno další období. První předseda se však volí na zahajovací období tří let. Předseda a místopředseda nesmějí být zástupci téže smluvní strany.

5. Komise přijme a bude podle potřeby pozměňovat jednací řád svých zasedání, s výjimkou záležitostí, o nichž pojednává článek XII této úmluvy.

6. Komise může zřídit takové pomocné orgány, jaké bude považovat za nutné k výkonu svých funkcí.

Článek XIV

1. Smluvní strany zřizují Vědecký výbor pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen "vědecký výbor"), který je poradním orgánem komise. Vědecký výbor obvykle zasedá v ústředí komise, pokud nerozhodne jinak.

2. Každý člen komise je členem vědeckého výboru a jmenuje jednoho zástupce s vhodnou vědeckou kvalifikací, kterého mohou doprovázet další odborníci a poradci.

3. Vědecký výbor může požádat ad hoc o názor jiné vědce a odborníky.

Článek XV

1. Vědecký výbor je orgánem pro poradenství a spolupráci při sběru, studiu a výměně informací o živých mořských zdrojích, na něž se vztahuje tato úmluva. Podněcuje a podporuje spolupráci na poli vědeckého výzkumu zaměřeného na prohloubení znalostí o živých mořských zdrojích mořského ekosystému Antarktidy.

2. Vědecký výbor vyvíjí činnost, jakou ho komise pověří pro uskutečňování cílů této úmluvy:

a) stanovuje kritéria a metody, které se budou používat pro přípravu opatření uvedených v článku IX této úmluvy;

b) pravidelně vyhodnocuje stav a tendence populací živých mořských zdrojů v Antarktidě;

c) analyzuje údaje o přímém a nepřímém vlivu lovu na populace živých mořských zdrojů v Antarktidě;

d) vyhodnocuje vlivy navrhovaných změn metod nebo intenzity rybolovu a navrhovaných opatření pro zachování;

e) na požádání nebo z vlastního podnětu předává komisi hodnocení, analýzy, zprávy a doporučení ohledně opatření a výzkumů nutných k uskutečňování cílů této úmluvy;

f) formuluje návrhy na provádění mezinárodních a vnitrostátních programů výzkumu živých mořských zdrojů v Antarktidě.

3. Při vykonávání svých funkcí bere vědecký výbor zřetel na práci jiných příslušných technických nebo vědeckých organizací a na vědeckou činnost prováděnou v rámci Smlouvy o Antarktidě.

Článek XVI

1. První zasedání vědeckého výboru se koná do tří měsíců od prvního zasedání komise. Potom se bude vědecký výbor scházet tak často, jak to bude vyžadovat plnění jeho funkcí.

2. Vědecký výbor přijme a bude podle potřeby pozměňovat svůj jednací řád. Jednací řád a jeho změny schvaluje komise. Jednací řád musí obsahovat postupy pro přednesení zpráv sepsaných menšinou členů.

3. Vědecký výbor může se souhlasem komise zřídit takové pomocné orgány, jaké bude potřebovat k výkonu svých funkcí.

Článek XVII

1. Komise jmenuje výkonného tajemníka, který bude sloužit komisi a vědeckému výboru podle takových postupů a za takových podmínek, jaké komise stanoví. Jeho funkční období bude čtyři roky a může být znovu jmenován.

2. Komise schválí přijetí personálu potřebného pro sekretariát a výkonný tajemník tento personál jmenuje, řídí a kontroluje podle pravidel a postupů a za podmínek, které komise stanoví.

3. Výkonný tajemník a sekretariát vykonávají funkce, kterými je pověří Komise.

Článek XVIII

Úředními jazyky komise a vědeckého výboru jsou angličtina, francouzština, ruština a španělština.

Článek XIX

1. Při každém výročním zasedání přijímá komise na základě konsensu svůj rozpočet a rozpočet vědeckého výboru.

2. Výkonný tajemník připraví návrh rozpočtu pro komisi a vědecký výbor, jakož i pro všechny pomocné orgány, a předloží jej členům komise nejméně 60 dnů před výročním zasedáním komise.

3. Každý člen komise přispívá do rozpočtu. Do uplynutí pěti let po vstupu této úmluvy v platnost je příspěvek každého člena komise stejný. Poté bude příspěvek stanoven podle těchto dvou kritérií: objem odlovu a stejný podíl všech členů komise. Komise stanoví na základě konsensu poměr, v jakém se tato dvě kritéria použijí.

4. Finanční operace komise a vědeckého výboru se provádějí podle finančních předpisů přijatých komisí a budou každoročně podrobeny auditu prováděnému externími auditory vybranými komisí.

5. Každý člen komise sám hradí své náklady na účast na zasedáních komise a vědeckého výboru.

6. Člen komise, který po dva po sobě následující roky nezaplatí své příspěvky, nemá do uhrazení svého dluhu právo účastnit se rozhodování komise.

Článek XX

1. Členové komise budou každoročně poskytovat komisi a vědeckému výboru v co možná největším rozsahu statistické, biologické a jiné údaje a informace, které mohou komise a vědecký výbor potřebovat k výkonu svých funkcí.

2. Členové komise poskytují předepsaným způsobem a v předepsaných intervalech informace o své rybolovné činnosti, včetně oblastí rybolovu a plavidel, aby bylo možno sestavit spolehlivé statistiky o úlovcích a intenzitě rybolovu.

3. Členové komise jí v předepsaných intervalech poskytují informace o krocích podniknutých k provádění opatření pro zachování přijatých komisí.

4. Členové komise se dohodli, že všech svých rybolovných činností využijí ke sběru údajů nutných k posouzení vlivu odlovu.

Článek XXI

1. Každá smluvní strana přijme v rámci své působnosti příslušná opatření k zajištění dodržování ustanovení této úmluvy i opatření pro zachování přijatých komisí, k nímž je smluvní strana podle článku IX této úmluvy zavázána.

2. Každá smluvní strana předá komisi informace o opatřeních přijatých podle odstavce 1, včetně sankcí uložených v případě jejich porušení.

Článek XXII

1. Každá smluvní strana se zavazuje, že v souladu s Chartou Spojených národů vyvine přiměřené úsilí, aby nikdo neprovozoval žádnou činnost odporující cílům této úmluvy.

2. Každá smluvní strana oznámí komisi každou činnost tohoto druhu, o níž se dozví.

Článek XXIII

1. Komise a vědecký výbor spolupracují s poradními stranami Smlouvy o Antarktidě v záležitostech, které jsou v působnosti poradních stran.

2. Komise a vědecký výbor podle potřeby spolupracují s Organizací spojených národů pro výživu a zemědělství a s dalšími specializovanými institucemi.

3. Komise a vědecký výbor se snaží podle potřeby rozvíjet vztahy spolupráce s mezivládními nebo nevládními organizacemi, které by mohly přispět k jejich práci, včetně Vědeckého výboru pro výzkum Antarktidy, Vědeckého výboru pro výzkum oceánů a Mezinárodní velrybářské komise.

4. Komise může uzavírat dohody s organizacemi uvedenými v tomto článku a podle potřeby i s jinými organizacemi. Komise a vědecký výbor mohou pozvat pozorovatele vyslané těmito organizacemi na svá zasedání a na zasedání svých pomocných orgánů.

Článek XXIV

1. Smluvní strany se dohodly na vytvoření systému pozorování a kontroly, aby podpořily cíl a zajistily dodržování ustanovení této úmluvy.

2. Systém pozorování a kontroly vypracuje komise na základě těchto zásad:

a) smluvní strany budou vzájemně spolupracovat, aby zajistily účinné uplatňování systému pozorování a kontroly, s ohledem na stávající mezinárodní praxi. Tento systém bude mimo jiné zahrnovat postupy pro vstup na palubu a kontrolní činnost pozorovatelů a kontrolorů jmenovaných členy komise a postupy pro postih států vlajky a ukládání sankcí na základě důkazů získaných při těchto vstupech na palubu a kontrolách. Zpráva o takovém postihu a uložení sankcí musí být zahrnuta do informací uvedených v článku XXI této úmluvy;

b) s cílem ověřit dodržování opatření přijatých podle této úmluvy se provádí pozorování a kontrola na palubě plavidel zabývajících se vědeckým výzkumem nebo rybolovem živých mořských zdrojů v oblasti působnosti této úmluvy prostřednictvím pozorovatelů a kontrolorů jmenovaných členy komise a pracujících podle předpisů a podmínek, jež stanoví komise;

c) jmenovaní pozorovatelé a kontroloři nadále podléhají jurisdikci té smluvní strany, jejímiž státními příslušníky jsou. Podávají zprávu členu komise, který je jmenoval, a ten poté podává zprávu komisi.

3. Než bude vytvořen systém pozorování a kontroly, budou členové komise usilovat o přijetí prozatímního režimu jmenování pozorovatelů a kontrolorů a takto jmenovaní pozorovatelé a kontroloři budou oprávněni provádět inspekci v souladu se zásadami stanovenými v odstavci 2.

Článek XXV

1. V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo použití této úmluvy povedou tyto smluvní strany vzájemné konzultace, aby spor vyřešily jednáním, vyšetřováním, zprostředkováním, smířením, rozhodčím řízením, soudním urovnáním nebo jinými smírnými prostředky podle vlastní volby.

2. Každý spor této povahy, který nebude takto smírně urovnán, se, v každém případě se souhlasem všech stran sporu, předkládá Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo k rozhodčímu řízení; nicméně jestliže se nepodaří dospět k dohodě o postoupení věci Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo rozhodčímu řízení, nezbavuje to strany sporu povinnosti pokračovat v hledání řešení jejich sporu některým ze smírných způsobů urovnání uvedených v odstavci 1.

3. V případech, kdy se spor předkládá k rozhodčímu řízení, je rozhodčí soud sestaven podle ustanovení v příloze této úmluvy.

Článek XXVI

1. Tato úmluva je otevřena k podpisu v Canbeře od 1. srpna do 31. prosince 1980 pro státy, které se zúčastnily Konference o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě, konané v Canbeře od 7. do 20. května 1980.

2. Státy, které ji takto podepíší, budou původními signatářskými státy úmluvy.

Článek XXVII

1. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy.

2. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u vlády Austrálie, určené za depozitáře.

Článek XXVIII

1. Tato úmluva vstupuje v platnost třicátým dnem po uložení osmé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení státy uvedenými v odst. 1 článku XXVI této úmluvy.

2. Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, která po dni vstupu této úmluvy v platnost uloží listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstoupí úmluva v platnost třicátým dnem po tomto uložení.

Článek XXIX

1. Tato úmluva je otevřena pro přistoupení všech států, které mají zájem o výzkum nebo rybolov živých mořských zdrojů, na něž se vztahuje tato úmluva.

2. Tato úmluva je otevřena pro přistoupení organizací pro regionální hospodářskou integraci založených svrchovanými státy, z nichž jeden nebo několik jsou členskými státy komise, přičemž na ně členské státy organizace zcela nebo zčásti přenesly pravomoci v záležitostech, které jsou předmětem této úmluvy. Přistoupení takových organizací pro regionální hospodářskou integraci bude předmětem konzultací mezi členy komise.

Článek XXX

1. Tato úmluva může být kdykoli pozměněna.

2. Na žádost jedné třetiny členů komise svolá depozitář zasedání k projednání návrhu na změnu.

3. Změna vstoupí v platnost, až depozitář obdrží listiny o její ratifikaci, přijetí nebo schválení od všech členů komise.

4. Taková změna potom vstoupí v platnost pro každou další smluvní stranu, od níž depozitář obdrží oznámení o ratifikaci, přijetí nebo schválení. U každé smluvní strany, od níž ve lhůtě jednoho roku od vstupu změny v platnost nebude doručeno oznámení podle odstavce 3, se bude mít za to, že od této úmluvy odstoupila.

Článek XXXI

1. Každá smluvní strana může dnem 30. června každého roku od této úmluvy odstoupit, jestliže to nejpozději do 1. ledna téhož roku písemně oznámí depozitáři, který o obdržení tohoto oznámení neprodleně uvědomí ostatní smluvní strany.

2. Každá další smluvní strana může do 60 dnů po obdržení kopie takového oznámení písemně oznámit depozitáři, že odstupuje, a v takovém případě pro smluvní stranu, která takové oznámení podala, přestane úmluva platit dnem 30. června téhož roku.

3. Odstoupení některého člena komise od úmluvy nemá vliv na jeho finanční závazky vyplývající z této úmluvy.

Článek XXXII

Depozitář oznámí všem smluvním stranám:

a) podpisy této úmluvy a uložení listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;

b) den vstupu této úmluvy v platnost a den vstupu jakékoli její změny v platnost.

Článek XXXIII

1. Tato úmluva, jejíž anglické, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložena u vlády Austrálie, která předá její náležitě ověřené opisy všem signatářským a přistoupivším stranám.

2. Depozitář dá tuto úmluvu registrovat v souladu s článkem 102 Charty Spojených národů.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zástupci, řádně za tímto účelem zplnomocnění, k této úmluvě své podpisy.

Sepsáno v Canbeře dne 20. května 1980.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ROZHODČÍ SOUD

Rozhodčí soud uvedený v odstavci 3 článku XXV je složen ze tří rozhodců, kteří jsou jmenováni takto:

Strana zahajující řízení sdělí jméno rozhodce druhé straně, která pak ve lhůtě 40 dnů po tomto oznámení sdělí jméno druhého rozhodce. Strany pak ve lhůtě 60 dnů po jmenování druhého rozhodce jmenují třetího rozhodce, který nesmí být státním příslušníkem ani jedné z obou stran a nesmí mít stejnou státní příslušnost jako některý z prvních dvou rozhodců. Třetí rozhodce bude předsedou soudu.

Pokud nebyl druhý rozhodce jmenován v předepsané lhůtě nebo pokud strany v předepsané lhůtě nedosáhnou dohody o třetím rozhodci, jmenuje tohoto rozhodce na žádost jedné ze stran generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob požívajících mezinárodní vážnosti, které nemají státní příslušnost žádného státu, který je stranou této úmluvy.

Rozhodčí soud rozhodne, kde bude mít své sídlo, a přijme svůj jednací řád.

Nález rozhodčího soudu se přijímá většinou jeho členů, kteří se nesmí zdržet hlasování.

Kterákoli smluvní strana, která není stranou sporu, může se schválením rozhodčího soudu do řízení zasáhnout.

Nález rozhodčího soudu je konečný a závazný pro všechny strany sporu, jakož i pro všechny strany zasahující do řízení, a je neprodleně vykonán. Na žádost jedné ze stran vedoucích spor nebo některé ze zasahujících stran podá rozhodčí soud výklad nálezu.

Pokud rozhodčí soud s ohledem na zvláštní okolnosti případu nerozhodne jinak, ponesou náklady soudu, včetně odměn pro jeho členy, strany sporu rovným dílem.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU