80/1269/EHSSměrnice Rady 80/1269/EHS ze dne 16. prosince 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výkonu motorů motorových vozidel

Publikováno: Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 46-67 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 16. prosince 1980 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 31. prosince 1980 Nabývá účinnosti: 31. prosince 1980
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 595/2009 Pozbývá platnosti: 7. srpna 2009
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 16. prosince 1980

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výkonu motorů motorových vozidel

(80/1269/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na metodu měření výkonu motoru, která se musí používat k udávání výkonu motoru pro typ vozidla;

vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možno použít u všech typů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [4], naposledy pozměněné směrnicí Komise 80/1267/EHS [5],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se "vozidlem" rozumí každé motorové vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, s karoserií nebo bez karoserie, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských traktorů a strojů.

Článek 2

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla nebo odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání určitého vozidla z důvodů týkajících se výkonu jeho motoru, pokud byl tento výkon stanoven podle příloh I a II.

Článek 3

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 16. prosince 1980.

Za Radu

předsedkyně

Colette flesch

[1] Úř. věst. C 104, 28.4.1980, s. 9.

[2] Úř. věst. C 265, 13.10.1980, s. 76.

[3] Úř. věst. C 182, 21.7.1980, s. 3.

[4] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

[5] Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 34.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

STANOVENÍ VÝKONU MOTORU

1. EHS SCHVÁLENÍ TYPU

1.1 Žádost o EHS schválení typu

Žádost o EHS schválení typu pro určitý typ vozidla z hlediska výkonu motoru podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

1.1.1 K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty v trojím vyhotovení a následující údaje:

1.1.1.1 řádně vyplněný informační dokument,

1.1.1.2 údaje podle dodatku 1 nebo 2.

1.1.2 Jestliže technická zkušebna provede zkoušky ke schválení typu sama, musí jí být předloženo vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen.

1.2 Dokumentace

Jestliže byla přijata žádost podle bodu 1.1, vyhotoví příslušný správní orgán dokument podle vzoru uvedeného v příloze II. K vyhotovení tohoto dokumentu může příslušný správní orgán členského státu, který provádí zkoušky pro EHS schválení typu, použít protokol vypracovaný schválenou nebo uznanou laboratoří podle této směrnice.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI

2.1 Tato metoda se týká spalovacích motorů, které se používají k pohonu vozidel kategorií M a N podle definice v příloze I ke směrnici 70/156/EHS a náležejí k některému z těchto druhů:

2.1.1 pístové spalovací motory (zážehové nebo vznětové) s výjimkou motorů s volnými písty;

2.1.2 motory s rotujícími písty.

2.2 Metoda se vztahuje na motory s přirozeným sáním, jakož i na přeplňované motory.

3. DEFINICE

Pro účely této směrnice:

3.1 "netto výkonem" se rozumí výkon dosažený na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu při odpovídajících otáčkách motoru s pomocným zařízením podle tabulky 1. Může-li se měření výkonu provádět pouze na motoru s namontovanou převodovkou, je nutno brát v úvahu účinnost převodovky;

3.2 "maximálním netto výkonem" se rozumí maximální hodnota výkonu netto měřená při plném zatížení motoru;

3.3 "sériově vyráběným zařízením" se rozumí zařízení určené výrobcem pro předpokládané použití.

4. PŘESNOST MĚŘENÍ VÝKONU PŘI PLNÉM ZATÍŽENÍ

4.1 Točivý moment

4.1.1 S výhradou bodu 4.1.2 musí být výkon dynamometru takový, aby se nepoužívala první čtvrtina jeho stupnice. Měřicí zařízení musí mít přesnost ± 0,5 % nejvyšší hodnoty stupnice (s výjimkou první čtvrtiny).

4.1.2 Úsek stupnice mezi jednou šestinou a jednou čtvrtinou celkového rozsahu stupnice však může být použit, má-li měřicí zařízení v jedné šestině stupnice přesnost ± 0,25 % nejvyšší hodnoty stupnice.

4.2 Otáčky motoru

Přesnost měření musí být ± 0,5 %. K měření otáček motoru je třeba přednostně použít čítač otáček samočinně synchronizovaný s chronometrem.

4.3 Spotřeba paliva

Celkově ± 1 % pro použité měřicí zařízení.

4.4 Teplota nasávaného vzduchu na vstupu do motoru: ±2 °C.

4.5 Barometrický tlak: ±2 mbar.

4.6 Tlak v odvodu výfukových plynů stanoviště (viz poznámku 1 v tabulce 1).

4.7 Tlak v sacím potrubí: ±0,5 mbar.

4.8 Tlak ve výfukovém potrubí vozidla: ±2 mbar.

5. NETTO VÝKON SPALOVACÍHO MOTORU

5.1 Zkoušky

5.1.1 Pomocná zařízení

Při zkoušce musí být na motoru namontována níže uvedená pomocná zařízení, pokud možno ve stejné poloze, v jaké by se nacházela při předpokládaném použití.

5.1.1.1 Namontovaná pomocná zařízení

Pomocná zařízení, která mají být namontována při stanovení netto výkonu motoru, jsou uvedena v tabulce 1.

5.1.1.2 Odpojená pomocná zařízení

Pomocná zařízení, která jsou nutná pouze k provozu vozidla a která bývají namontována na motoru, musí být při zkoušce odstraněna. Jako příklad lze uvést:

- vzduchový kompresor pro brzdy,

- čerpadlo posilovače řízení,

- čerpadlo systému odpružení,

- klimatizační systém,

- chladič oleje hydraulického měniče nebo převodovky.

Pokud nelze pomocné zařízení odmontovat, může se stanovit výkon, který toto zařízení odebírá v nezatíženém stavu, a připočíst k měřenému výkonu motoru.

TABULKA 1

Pomocná zařízení instalovaná při zkoušce ke stanovení netto výkonu motoru

Číslo | Pomocná zařízení | Použití při zkoušce netto výkonu |

1 | Sací systém | |

sací potrubí | ano – sériově vyráběné zařízení |

vzduchový filtr |

tlumič sání |

zařízení k omezení emisí z klikové skříně |

omezovač otáček |

2 | Zařízení pro předehřívání nasávaného vzduchu | |

(nastaví se pokud možno do nejpříznivější polohy) | ano – sériově vyráběné |

3 | Výfukový systém | |

čistič výfuku | ano – sériově vyráběné zařízení |

sběrné výfukové potrubí |

spojovací potrubí |

tlumič |

výfuková trubka |

výfuková brzda |

4 | Čerpadlo pro dodávku paliva | ano – sériově vyráběné zařízení |

5 | Karburátor | ano – sériově vyráběné zařízení |

6 | Zařízení pro vstřikování paliva (u zážehových a vznětových motorů) | |

předfiltr | ano – sériově vyráběné zařízení |

filtr |

čerpadlo |

vysokotlaké potrubí |

vstřikovač |

popřípadě škrticí klapka v sacím potrubí |

regulátor/systém ovládání |

automatická zarážka plného zatížení u ozubené tyče v závislosti na atmosférických podmínkách |

7 | Chlazení kapalinou | |

kapota motoru | ne |

kryt výstupu vzduchu |

chladič | ano – sériově vyráběné zařízení |

ventilátor |

proudnicový kryt ventilátoru |

vodní čerpadlo |

termostat |

8 | Chlazení vzduchem | |

proudnicový kryt | ano – sériově vyráběné zařízení |

dmychadlo, |

ano – sériově vyráběné zařízení | zařízení pro regulaci teploty |

9 | Elektrická zařízení | ano – sériově vyráběné zařízení |

10 | Přeplňovací zařízení | |

kompresor poháněný přímo nebo nepřímo motorem nebo výfukovými plyny | ano – sériově vyráběné zařízení |

mezichladič |

čerpadlo chladicí kapaliny nebo ventilátor (poháněné motorem) |

zařízení regulující průtok chladicí kapaliny |

11 | Zařízení proti znečišťujícím látkám | ano – sériově vyráběné zařízení |

5.1.1.3 Pomocná zařízení pro spouštění vznětových motorů

U pomocných zařízení sloužících ke spouštění vznětových motorů přicházejí v úvahu tyto dva případy:

5.1.1.3.1 Elektrické spouštění: instaluje se generátor, který v případě potřeby napájí pomocná zařízení nezbytná pro práci motoru.

5.1.1.3.2 Spouštění jinými než elektrickými prostředky: jsou-li pro práci motoru nezbytná určitá elektrická pomocná zařízení, instaluje se generátor, který tato zařízení napájí. V opačném případě se generátor odstraní. V obou případech je instalován a v podmínkách bez zatížení pracuje systém, který vyrábí a akumuluje energii potřebnou pro spouštění.

5.1.2 Podmínky seřízení

Podmínky seřízení při zkoušce ke stanovení netto výkonu jsou uvedeny v tabulce 2.

TABULKA 2

Podmínky seřízení

1 | Seřízení karburátoru (karburátorů) | Použije se beze změny seřízení podle údaje výrobce pro sériovou výrobu |

2 | Seřízení dávkování vstřikovacího čerpadla | Použije se beze změny seřízení podle údaje výrobce pro sériovou výrobu |

3 | Časování zapalování nebo vstřiku | Použije se beze změny křivka předstihu podle údaje výrobce pro sériovou výrobu |

4 | Seřízení regulátoru | Použije se beze změny seřízení podle údaje výrobce pro sériovou výrobu |

5.1.3 Zkoušky ke stanovení netto výkonu

5.1.3.1 Zkouška ke stanovení netto výkonu se u zážehových motorů provádí při plném plynu a u vznětových motorů při pevném nastavení vstřikovacího čerpadla pro plné zatížení, přičemž motor je vystrojen podle tabulky 1.

5.1.3.2 Měří se při stabilizovaných pracovních podmínkách a při dostatečné dodávce čerstvého vzduchu do motoru. Motor musí být předem zaběhnut podle doporučení výrobce. Ve spalovacích prostorech mohou být v omezeném množství přítomny usazeniny.

Podmínky zkoušky, jako je vstupní teplota nasávaného vzduchu, musí být zvoleny co nejblíže referenčním podmínkám (viz bod 5.2), aby byla hodnota korekčního součinitele co nejnižší.

5.1.3.3 Teplota vzduchu nasávaného do motoru se měří ve vzdálenosti do 0,15 m před vstupem do vzduchového filtru nebo, pokud se nepoužívá vzduchový filtr, ve vzdálenosti do 0,15 m před otvorem sání. Teploměr nebo termočlánek musí být stíněn proti vyzařovanému teplu a umístěn přímo do proudu vzduchu. Musí být rovněž stíněn proti zpětnému stříkání paliva. K získání reprezentativního průměru vstupní teploty se měří v dostatečném počtu měřicích míst. Měřicí zařízení nesmí narušovat průtok vzduchu.

5.1.3.4 Měřit se nesmí, dokud točivý moment, otáčky a teplota nejsou po dobu nejméně jedné minuty v podstatě konstantní.

5.1.3.5 Otáčky motoru se během měření nesmějí odchylovat od zvolených otáček o více než ± 1 % nebo ± 10 min.-1, podle toho, která z těchto hodnot je větší.

5.1.3.6 Hodnoty zatížení brzdy, spotřeby paliva a teploty nasávaného vzduchu se musí odečítat současně; za výsledek měření se považuje průměr dvou stabilizovaných, po sobě jdoucích hodnot, které se u zatížení brzdy a spotřeby paliva neliší o více než 2 %.

5.1.3.7 Při použití manuálně ovládaného zařízení se otáčky a spotřeba paliva musí měřit po dobu nejméně 60 s.

5.1.3.8 Palivo

5.1.3.8.1 U vznětových motorů se použije palivo podle přílohy V ke směrnici Rady 72/306/EHS ze dne 21. srpna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím znečišťujících látek ze vznětových motorů pro použití ve vozidlech [10], v případě potřeby s přísadou tekutého nebo plynného paliva běžně dostupného na trhu podle doporučení výrobce. Palivo nesmí obsahovat přísady potlačující kouřivost.

5.1.3.8.2 U zážehových motorů se použije palivo běžně dostupné na trhu bez jakýchkoli dodatečných přísad. Rovněž lze použít palivo popsané v příloze VI ke směrnici Rady 70/220/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování vzduchu plyny ze zážehových motorů motorových vozidel [11], naposledy pozměněné směrnicí 78/665/EHS [12].

5.1.3.9 Chlazení motoru

5.1.3.9.1 Motory chlazené kapalinou

Teplota chladicí kapaliny na výstupu z motoru se musí udržovat s přesností ± 5 °C na horní termostatem řízené teplotě určené výrobcem. Pokud výrobce teplotu neudává, musí být teplota (80 ± 5) °C.

5.1.3.9.2 Motory chlazené vzduchem

U vzduchem chlazených motorů musí být v bodě určeném výrobcem udržována teplota mezi maximální hodnotou TM určenou výrobcem a hodnotou TM –20 °C.

5.1.3.10 Teplota paliva na vstupu vstřikovacího čerpadla nebo karburátoru se musí být udržovat v mezích určených výrobcem.

5.1.3.11 Teplota mazacího oleje měřená v klikové skříni, popřípadě na výstupu z výměníku tepla oleje se musí udržovat v mezích určených výrobcem.

5.1.3.12 Teplota výfukových plynů se měří v bodě výfukového (výfukových) potrubí v blízkosti výstupní příruby (přírub) sběrného výfukového potrubí. Tato teplota nesmí překročit hodnotu určenou výrobcem.

5.1.3.13 Pomocný chladicí systém

Pokud je to nezbytné k udržení teploty v mezích stanovených v bodech 5.1.3.9 až 5.1.3.12, může být použit pomocný chladicí systém.

5.1.4 Postup zkoušky

Měří se při dostatečném počtu různých otáček motoru, umožňujícím definovat celou křivku plného výkonu od nejnižších po nejvyšší otáčky určené výrobcem. V tomto intervalu otáček musí být zahrnuty otáčky, při kterých má motor svůj nejvyšší výkon. Při každých otáčkách se stanoví průměr ze dvou měření v ustáleném stavu.

5.1.5 Měření stupně kouřivosti

U vznětových motorů se musí během zkoušky kontrolovat výfukové plyny, zda jsou splněny podmínky podle přílohy VI ke směrnici 72/306/EHS.

5.2 Korekční součinitele

5.2.1 Definice

Korekční součinitel výkonu je součinitel K, kterým se násobí naměřený výkon ke stanovení výkonu motoru při referenčních atmosférických podmínkách podle bodu 5.2.2.

5.2.2 Referenční atmosférické podmínky

5.2.2.1 Teplota: 25 °C

5.2.2.2 Tlak suchého vzduchu (ps): 990 mbar

5.2.3 Podmínky, které musí být v laboratoři splněny

Zkouška je platná, je-li korekční součinitel v mezích 0,96 ≤ K ≤ 1,06.

5.2.4 Stanovení korekčních součinitelů

5.2.4.1 Zážehové motory (s karburátorem nebo se vstřikem) – součinitel Ka

Korekční součinitel se stanoví pomocí vztahu:

K

=

·

,

kde

T = je absolutní teplota v K vzduchu na vstupu do motoru;

ps – = atmosférický tlak suchého vzduchu v mbar, tj. celkový barometrický tlak minus tlak vodní páry.

5.2.4.2 Vznětové motory – součinitel Kd

5.2.4.2.1 Čtyřtaktní vznětové motory s přirozeným nasáváním a dvoutaktní vznětové motory

Korekční součinitel se stanoví pomocí vztahu:

K

=

·

,

kde

T = je absolutní teplota K vzduchu na vstupu do motoru;

ps – = atmosférický tlak suchého vzduchu v mbar, tj. celkový barometrický tlak minus tlak vodní páry.

5.2.4.2.2 Přeplňované čtyřtaktní vznětové motory

5.2.4.2.2.1 Motory přeplňované turbodmychadlem poháněným výfukovými plyny

Výkon se nekoriguje. Pokud se však hustota okolního vzduchu liší o více než 5 % od hustoty vzduchu za referenčních podmínek (25 °C a 1000 mbar), musí se podmínky při zkoušce uvést v protokolu o zkoušce.

5.2.4.2.2.2 Motory přeplňované kompresorem s mechanickým pohonem

5.2.4.2.2.2.1 r =

P

P

T

T

2,

kde

D = je množství dodaného paliva v mm3 v každém cyklu motoru,

V = objem válců motoru v litrech,

p1 = atmosférický tlak,

p2 = tlak vzduchu na vstupu do motoru

T1 = okolní teplota v K (podle definice v bodě 5.1.3.3),

T2 = teplota vzduchu na vstupu do motoru.

5.2.4.2.2.2.2 Je-li r ≥ 50 mm3/l, je korekční součinitel u motorů přeplňovaných kompresorem s mechanickým pohonem stejný jako u motorů s přirozeným nasáváním; je-li r < 50 mm3/l, rovná se korekční součinitel jedné.

5.3 Protokol o zkoušce

Protokol o zkoušce musí obsahovat výsledky a veškeré výpočty nutné ke stanovení netto výkonu podle přílohy II spolu s vlastnostmi motoru podle dodatku 1 nebo dodatku 2 k této příloze.

5.4 Úprava motoru

Jakákoliv úprava motoru dotýkající se vlastností, které jsou uvedeny v dodatku 1 nebo v dodatku 2 k této příloze, musí být oznámena příslušnému správnímu orgánu. Tento orgán pak může:

5.4.1 buď dospět k závěru, že provedené úpravy pravděpodobně nemají na výkon motoru podstatný vliv, nebo

5.4.2 požádat, aby byl výkon motoru nově stanoven zkouškami, které považuje za nezbytné.

6. DOVOLENÉ ODCHYLKY PŘI MĚŘENÍ NETTO VÝKONU

6.1 Netto výkon motoru stanovený technickou zkušebnou se může lišit od netto výkonu udaného výrobcem o ± 2 %, s dovolenou odchylkou 1,5 % pro otáčky motoru.

6.2 Netto výkon motoru stanovený při zkoušce pro kontrolu shodnosti výroby se může lišit od netto výkonu stanoveného při zkoušce pro schválení typu o ± 5 %.

[10] Úř. věst. L 190, 20.8.1972, s. 1.

[11] Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1.

[12] Úř. věst. L 223, 14.8.1978, s. 48.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU