31980L0876Směrnice Rady ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku

Směrnice Rady

ze dne 15. července 1980

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku

(80/876/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv [4] jsou již stanovena pravidla Společenství pro názvy, složení, označování a balení nejdůležitějších jednosložkových a vícesložkových hnojiv v rámci Společenství; že se uvedená směrnice zabývá zejména hnojivy typu dusičnanu amonného; že se však s ohledem na zvláštní povahu tohoto typu hnojiva a na požadavky, které z ní vyplývají pro zajištění veřejné bezpečnosti, zdraví a ochrany pracovníků, jeví nezbytným stanovit pro tato hnojiva dodatečná pravidla Společenství;

vzhledem k tomu, že dusičnan amonný je hlavní složkou řady výrobků, z nichž některé jsou určeny k použití jako hnojiva a jiné jako výbušniny; že se z důvodu rozdílů mezi vnitrostátními předpisy, které upravují klasifikaci výrobků používaných jako hnojiva oproti jiným výrobkům na bázi dusičnanu amonného, liší rovněž předpisy jednotlivých členských států, které upravují uvádění hnojiv typu dusičnanu amonného na trh; že by tyto předpisy kvůli uvedeným odlišnostem mohly znesnadnit obchodování s jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku na území Evropského hospodářského společenství;

vzhledem k tomu, že tyto překážky vytvoření společného trhu mohou být omezeny a dokonce odstraněny, jestliže všechny členské státy přijmou stejné předpisy, které buď doplní nebo nahradí jejich stávající právní předpisy;

vzhledem k tomu, že některé výrobky v působnosti této směrnice by mohly být v určitých případech použity k jiným účelům, než ke kterým jsou určeny, a tím by mohla být ohrožena bezpečnost osob a majetku; že by se tedy členským státům nemělo bránit v tom, aby přijaly odpovídající opatření s cílem zabránit takovému použití;

vzhledem k tomu, že je především nezbytné za tímto účelem a v zájmu veřejné bezpečnosti stanovit na úrovni Společenství charakteristiky a vlastnosti, kterými se jednosložková hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku liší od různých forem dusičnanu amonného používaných k výrobě výrobků užívaných jako výbušniny;

vzhledem k tomu, že jednosložková hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku by měla splňovat určitá kritéria, aby tak byla zaručena jejich neškodnost; že si kromě toho některé členské státy přejí, aby mohly požadovat u těchto hnojiv zkoušku odolnosti vůči výbuchu, a to buď před jejich uvedením na trh, nebo po jejich uvedení na trh;

vzhledem k tomu, že stanovení metod analýzy a kontroly a jakékoliv jejich změny nebo doplnění nezbytné pro zohlednění technického pokroku představují opatření technické povahy, jejichž přijetím by měla být v zájmu zjednodušení a urychlení postupu pověřena Komise;

vzhledem k tomu, že technický pokrok vyžaduje rychlé přizpůsobení technických požadavků této směrnice; že v článcích 10 a 11 směrnice 76/116/EHS byl již stanoven postup pro přizpůsobení směrnic týkajících se hnojiv technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Aniž je dotčeno uplatňování směrnice 76/116/EHS, vztahuje se tato směrnice na jednosložková hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku uváděná na trh v členských státech Společenství.

2. Pro účely této směrnice se "hnojivy" rozumějí výrobky na bázi dusičnanu amonného vyráběné chemicky pro použití jako hnojivo a obsahující více než 28 % hmotnostních dusíku, které mohou obsahovat anorganické přísady nebo plnidla, jako je mletý vápenec nebo mletý dolomit, síran vápenatý, síran hořečnatý a kieserit.

3. Anorganické přísady nebo inertní látky jiné než uvedené v odstavci 2, které jsou ve vícesložkovém hnojivu obsaženy, nesmějí zvyšovat jeho citlivost vůči teplu nebo jeho sklon k výbušnosti.

Článek 2

Aby mohlo být hnojivo označeno jako "hnojivo EHS", musí splňovat charakteristiky a limitní hodnoty stanovené v příloze I. Shodu potvrdí osoba usazená ve Společenství a odpovědná za uvádění hnojiva na trh tím, že použije označení "hnojivo EHS".

Článek 3

Konečnému spotřebiteli lze nabízet pouze balené hnojivo.

Pro přepravu hnojiv nadále platí mezinárodní pravidla pro přepravu nebezpečných látek.

Článek 4

Žádný členský stát nesmí na základě požadavků stanovených v této směrnici zakázat, omezovat nebo bránit uvádění na trh hnojiv označených jako "hnojivo EHS", která splňují požadavky této směrnice.

Článek 5

Ustanovení této směrnice nebrání tomu, aby byla přijata opatření nezbytná pro zajištění veřejné bezpečnosti, která by zakázala, omezila nebo bránila uvádění hnojiv na trh.

Článek 6

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu hnojiv uváděných na trh pod označením "hnojivo EHS" s touto směrnicí a její přílohou I.

Článek 7

1. Aniž jsou dotčena opatření uvedená v článku 6, smějí členské státy podle svého rozhodnutí provádět dodatečné kontroly "hnojiv EHS". Tyto kontroly mohou být prováděny buď před uvedením hnojiv na trh, nebo po jejich uvedení na trh, případně v obou fázích.

2. Pro tyto kontroly musí být použita pouze zkouška popsaná v příloze II.

3. "Hnojivo EHS", které splňuje požadavky této směrnice a případně rovněž vyhovuje zkoušce odolnosti vůči výbuchu popsané v příloze II, pokud tuto zkoušku členský stát vyžaduje, nesmějí být – zejména pokud jde o skladování – předmětem vnitrostátních předpisů, které jsou stejně přísné jako předpisy vztahující se na výrobky, které těmto požadavkům nevyhovují.

Článek 8

1. Postupem podle článku 11 směrnice 76/116/EHS budou stanoveny

- způsob kontroly plnění požadavků uvedených v bodech 1, 2 a 6 přílohy I a způsob provádění zkoušky popsané v příloze II,

- počet tepelných cyklů uvedených v příloze II, kterými musí hnojivo projít. Tepelné cykly musí být nejméně dva,

- metody analýzy a odběru vzorků,

- nejvyšší přípustné množství těžkých kovů.

2. Veškeré změny nezbytné pro to, aby byly metody stanovení složení a vlastností hnojiv a metody provádění zkoušky odolnosti vůči výbuchu přizpůsobeny technickému pokroku, se přijímají stejným postupem.

3. Po třech letech uplatňování této směrnice bude stejným postupem přijato rozhodnutí, zda je u zkoušky podle přílohy I oddílu 1 nutné zachovat požadavek dvou tepelných cyklů.

Článek 9

1. Jestliže má členský stát oprávněné důvody se domnívat, že určité hnojivo představuje riziko pro bezpečnost nebo zdraví, přestože splňuje požadavky této směrnice, může uvádění tohoto hnojiva na trh na svém území dočasně zakázat nebo pro ně stanovit zvláštní podmínky. Neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

2. Ve lhůtě šesti týdnů konzultuje Komise dotčené členské státy, a poté neprodleně zaujme stanovisko a přijme vhodná opatření.

3. Jestliže Komise usoudí, že jsou nezbytná technická přizpůsobení této směrnice, přijme tato přizpůsobení Komise nebo Rada postupem podle článku 8. Členský stát, který preventivní opatření učinil, může v tomto případě tato opatření zachovat do doby, než uvedená přizpůsobení vstoupí v platnost.

Článek 10

1. Členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí je od 1. ledna 1984.

2. Členské státy zajistí, aby byla Komise informována o znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. července 1980

Za Radu

předseda

J. Santer

[1] Úř. věst. C 16, 23.1.1976, s. 4.

[2] Úř. věst. C 125, 8.6.1976, s. 43.

[3] Úř. věst. C 204, 30.8.1976, s. 10.

[4] Úř. věst. L 24, 30.1.1976, s. 21.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

CHARAKTERISTIKY JEDNOSLOŽKOVÝCH HNOJIV TYPU DUSIČNANU AMONNÉHO S VYSOKÝM OBSAHEM DUSÍKU A JEJICH LIMITNÍ HODNOTY

1. Porozita (zachycení oleje)

Zachycení oleje hnojivem, které nejprve prošlo dvěma tepelnými cykly v rozmezí teplot 25 až 50 °C, nesmí přesáhnout 4 % hmotnostních.

2. Spalitelné příměsi

Obsah spalitelných látek v hmotnostních procentech, měřený jako uhlík, nesmí u hnojiv s obsahem dusíku nejméně 31,5 % hmotnostních překročit 0,2 % a u hnojiv s obsahem dusíku nejméně 28 %, ale méně než 31,5 % hmotnostních, nesmí překročit 0,4 %.

3. pH

Roztok 10 g hnojiva ve 100 ml vody musí mít pH nejméně 4,5.

4. Granulometrická analýza

Sítem o velikosti oka 1 mm nesmí projít více než 5 % hmotnostních hnojiva a sítem o velikosti oka 0,5 mm nesmí projít více než 3 % hmotnostních.

5. Chlor

Nejvyšší obsah chloru je stanoven na 0,02 % hmotnostních.

6. Těžké kovy

Těžké kovy by neměly být přidávány záměrně a stopová množství těchto kovů vznikající při výrobním procesu by neměla překročit limitní hodnotu stanovenou Komisí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

POPIS ZKOUŠKY ODOLNOSTI VŮČI VÝBUCHU PODLE ČLÁNKU 7

Zkouška se provádí na reprezentativním vzorku hnojiva. Před zkouškou odolnosti vůči výbuchu musí celé množství vzorku projít nejvýše pěti tepelnými cykly.

Zkouška odolnosti hnojiva vůči výbuchu se provádí ve vodorovné ocelové trubce za těchto podmínek:

bezešvá ocelová trubka | |

Délka trubky: | nejméně 1000 mm |

Jmenovitý vnější průměr: | nejméně 114 mm |

Jmenovitá tloušťka stěny: | nejméně 5 mm |

Rozbuška: | typ a hmotnost zvolené rozbušky by měly být takové, aby detonační tlak působící na vzorek za účelem stanovení jeho citlivosti vůči přenosu detonace byl maximální |

Teplota při zkoušce: | 15 – 25 °C |

Olověné válečky dokumentující výbuch: | průměr 50 mm výška 100 mm |

rozmístěné v rozmezí 150 mm a podpírající trubku ve vodorovné poloze. Zkouška se provede dvakrát. Výsledek zkoušky se považuje za průkazný, dojde-li při obou zkouškách ke zmáčknutí jednoho nebo více podpírajících olověných válečků o méně než 5 %.

--------------------------------------------------