(EHS) č. 954/79Nařízení Rady (EHS) č. 954/79 ze dne 15. května 1979 o ratifikaci Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí členskými státy nebo o přistoupení členských států k této úmluvě

Nařízení Rady (EHS) č. 954/79

ze dne 15. května 1979

o ratifikaci Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí členskými státy nebo o přistoupení členských států k této úmluvě

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSKÝCH,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 84 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že Úmluva o Kodexu jednání liniových konferencí byla vypracována konferencí svolanou pod záštitou Konference OSN pro obchod a rozvoj a je otevřena pro ratifikaci nebo přistoupení;

vzhledem k tomu, že otázky zahrnuté do Kodexu jednání liniových konferencí jsou důležité nejen pro členské státy, ale i pro Společenství, zejména z hlediska námořní dopravy a obchodu, a je proto důležité, aby byl v souvislosti s tímto kodexem přijat společný postoj;

vzhledem k tomu, že tento společný postoj by měl respektovat zásady a cíle Smlouvy a měl by zásadně přispívat k naplnění úsilí rozvojových zemí v oblasti námořní dopravy a zároveň sledovat společný cíl, kterým je pokračovat v této oblasti v uplatňování obchodních zásad společností liniové dopravy členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a obchodu mezi těmito zeměmi;

vzhledem k tomu, že Kodex jednání liniových konferencí neobsahuje ustanovení umožňující přistoupení Společenství jako takového, je k zajištění dodržování těchto zásad a cílů důležité, aby členské státy ratifikovaly kodex jednání nebo k němu přistoupily s výhradou určitých opatření stanovených v tomto nařízení;

vzhledem k tomu, že je uznávána stabilizační úloha konferencí při zajišťování spolehlivých služeb pro dopravce, avšak nesmějí přitom porušovat pravidla hospodářské soutěže stanovená ve Smlouvě; že Komise v souladu s tím předloží Radě návrh nařízení o použití těchto pravidel v námořní dopravě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Při ratifikaci Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí nebo při přistoupení k této úmluvě musí členské státy písemně informovat generálního tajemníka OSN, že ratifikace nebo přistoupení byla provedena v souladu s tímto nařízením.

2. Nástroj ratifikace nebo přistoupení je doplněn výhradami podle přílohy I.

Článek 2

1. V případě stávající konference určí každá skupina společností liniové dopravy stejné státní příslušnosti, jako jsou členové dané konference, obchodním jednáním s jinou společností liniové dopravy stejné státní příslušnosti, zda se může účastnit uvedené konference jako národní společnost liniové dopravy.

Je-li utvořena nová konference, určí společnosti liniové dopravy stejné státní příslušnosti obchodním jednáním, které z nich se mohou účastnit nové konference jako národní společnosti liniové dopravy.

2. Pokud jednání podle odstavce 1 nevedou k dohodě, může každý členský stát na žádost jedné ze zúčastněných společností a po vyslechnutí každé z nich přijmout nutná opatření k vyřešení sporu.

3. Každý členský stát zajistí, aby se všemi společnostmi liniové dopravy provozujícími lodní dopravu na jeho území na základě Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství bylo zacházeno stejným a rovným způsobem jako se společnostmi se sídlem na jeho území, které jsou odtud účinně kontrolovány.

Článek 3

1. Pokud liniová konference provozuje poolovou, vyvazovací, plavební nebo jinou dohodu o přidělení nákladu v souladu s článkem 2 Kodexu jednání liniových konferencí, přerozdělí se objem nákladu, na nějž mají společnosti liniové dopravy členských států v obchodu zúčastněné jako společnosti liniové dopravy třetí země podle Kodexu jednání liniových konferencí nárok, není-li přijato opačné rozhodnutí všemi členskými společnostmi konference a účastníky stávajících zásad přerozdělení. Toto přerozdělení podílů nákladu se provádí na základě jednomyslného rozhodnutí společností liniové dopravy, které jsou členy konference a účastní se přerozdělení, s ohledem na to, aby se všem těmto společnostem dostalo spravedlivého podílu na obchodu konference.

2. Konečný podíl přidělený každému účastníkovi se stanoví na základě obchodních zásad, zejména s ohledem na

a) objem nákladu v rámci konference přepravovaného a dodávaného členskými státy, pro jejichž obchod konference zajišťuje služby;

b) předchozí výkon společností liniové dopravy v obchodu v rámci poolu;

c) objem nákladu přepravovaného v rámci konference a zasílaného přes přístavy členských států;

d) potřeby dopravců, jejichž náklad konference přepravuje.

3. Pokud není dosaženo dohody o přerozdělení nákladu podle odstavce 1, věc je na žádost jedné ze stran postupem stanoveným v příloze II předložena ke smírčímu řízení. Jakýkoli spor, který není vyřešen smírčím řízením, může být se souhlasem zúčastněných stran předložen k rozhodčímu řízení. V tom případě je výrok rozhodce závazný.

4. V předem stanovených odstupech se podíly přidělené v souladu s odstavci 1, 2 a 3 pravidelně přezkoumají s ohledem na kritéria stanovená v odstavci 2, a zejména z hlediska poskytování přiměřených a účinných služeb dopravcům.

Článek 4

1. V rámci obchodu konference mezi členským státem Společenství a státem, který je smluvní stranou Kodexu jednání liniových konferencí a není členem OECD, společnost liniové dopravy jiného člena OECD, která si přeje se účastnit přerozdělení podle článku 3 tohoto nařízení, tak může učinit na základě zásady vzájemnosti dohodnuté na úrovni vlád nebo společností liniové dopravy.

2. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nepoužije se článek 2 kodexu jednání na obchody konference mezi členskými státy, ani na základě vzájemnosti na obchody mezi těmito státy a ostatními členy OECD, kteří jsou smluvními stranami Kodexu jednání liniových konferencí.

3. Odstavcem 2 tohoto článku nejsou dotčeny možnosti účastnit se v souladu se zásadami vyjádřenými v článku 2 kodexu jednání jako společnosti třetích zemí těchto obchodů pro společnosti liniové dopravy rozvojových zemí, které jsou podle kodexu uznány jako národní společnosti liniové dopravy a které

a) již jsou členy konference poskytující služby tomuto obchodu nebo

b) jsou k takové konferenci přidruženy podle čl. 1 odst. 3 kodexu.

4. Článek 3 a čl. 14 odst. 9 Kodexu jednání liniových konferencí se nepoužijí na obchody konference mezi členskými státy, ani na základě vzájemnosti na obchody mezi těmito státy a ostatními členy OECD, kteří jsou smluvními stranami kodexu.

5. V obchodech konference mezi členskými státy a mezi těmito státy a ostatními členy OECD, kteří jsou smluvními stranami kodexu jednání, netrvají dopravci a majitelé lodí ze členských států na použití postupů pro urovnání sporů podle kapitoly VI kodexu ve svých vzájemných vztazích, ani na základě vzájemnosti ve vztahu k dopravcům a majitelům lodí z jiných členů OECD, pokud byly dohodnuty jiné postupy pro řešení sporů. Zejména využijí výhody plynoucí z možností daných v čl. 25 odst. 1 a 2 kodexu pro urovnání sporů jinými prostředky, než jaké stanoví kapitola VI kodexu.

Článek 5

K přijetí rozhodnutí o otázkách stanovených konferenční dohodou, pokud jde o obchod členského státu, jiných než jsou uvedena v článku 3 tohoto nařízení, konzultují národní společnosti liniové dopravy tohoto státu všechny ostatní společnosti liniové dopravy Společenství, které jsou členy konference, před udělením nebo odmítnutím vlastního souhlasu.

Článek 6

Členské státy přijmou včas po konzultaci s Komisí právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s tímto nařízením.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 1979.

Za Radu

předseda

R. Boulin

[1] Úř. věst. C 131, 5.6.1978, s. 34.

[2] Úř. věst. C 269, 13.11.1978, s. 46.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VÝHRADY

Při ratifikaci úmluvy nebo přistoupení k úmluvě podají členské státy tyto tři výhrady a výhradu výkladu:

1. Pro účely kodexu jednání může pojem "národní společnost liniové dopravy" v případě členského státu Společenství zahrnovat jakoukoli společnost liniové dopravy provozující lodní dopravu, která je usazená na území tohoto státu v souladu se Smlouvou o založení Evropského hospodářského společenství.

2. a) Aniž je dotčeno písmeno b) této výhrady, článek 2 kodexu jednání se nepoužije na obchody konference mezi členskými státy, ani na základě vzájemnosti na obchody mezi těmito státy a ostatními členy OECD, kteří jsou smluvními stranami kodexu.

b) Písmenem a) nejsou dotčeny možnosti účastnit se v souladu se zásadami vyjádřenými v článku 2 kodexu jednání, jako společnosti třetích zemí těchto obchodů pro společnosti liniové dopravy rozvojových zemí, které jsou podle kodexu uznány jako národní společnosti liniové dopravy a které

i) již jsou členy konference poskytující služby tomuto obchodu nebo

ii) jsou k takové konferenci přidruženy podle čl. 1 odst. 3 kodexu.

3. Článek 3 a čl. 14 odst. 9 Kodexu jednání liniových konferencí se nepoužijí na obchody konference mezi členskými státy, ani na základě vzájemnosti na obchody mezi těmito státy a ostatními členy OECD, kteří jsou smluvními stranami kodexu.

4. Na obchody podle článku 3 kodexu jednání se poslední věta tohoto článku použije v tom smyslu, že:

a) obě skupiny národních společností liniové dopravy budou koordinovat své postoje před hlasováním o záležitostech týkajících se obchodu mezi jejich dvěma zeměmi;

b) tato věta platí výlučně pro otázky, o kterých dohoda konference stanoví, že vyžadují souhlas obou skupin dotčených národních společností liniové dopravy, nikoli na veškeré případy, které dohoda konference zahrnuje.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

SMÍRČÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 3 ODST. 3

Strany sporu označí jednoho nebo více smírčích rozhodců.

Pokud se nedohodnou v této věci, označí každá ze stran sporu jednoho smírčího rozhodce, a takto stanovení smírčí rozhodci společně zvolí dalšího smírčího rozhodce jako předsedu. Pokud strana neoznačí smírčího rozhodce nebo smírčí rozhodci označení stranami nedospějí k dohodě při volbě předsedy, označí jej na žádost jedné ze stran sporu předseda Mezinárodní obchodní komory.

Smírčí rozhodci učiní vše pro vyřešení sporu. Rozhodnou o postupu pro řešení sporu. Jejich odměnu hradí strany sporu.

--------------------------------------------------