31979L0795Směrnice Komise ze dne 20. července 1979, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 71/127/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zpětných zrcátek motorových vozidel

Směrnice Komise

ze dne 20. července 1979,

kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 71/127/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zpětných zrcátek motorových vozidel

(79/795/EHS)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [1], naposledy pozměněnou směrnicí 78/547/EHS [2], a zejména na články 11, 12 a 13 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 71/127/EHS ze dne 1. března 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zpětných zrcátek motorových vozidel [3],

vzhledem k tomu, že podle získaných zkušeností a stavu technologie je nyní možné stanovit přísnější požadavky a přiblížit je skutečným podmínkám zkoušek;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 71/127/EHS předpokládá stanovení předpisů týkajících se vnějších zpětných zrcátek seřiditelných z polohy řidiče, jakmile to umožní vývoj technologie;

vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování směrnic o odstraňování technických překážek obchodu v oblasti motorových vozidel technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 71/127/EHS se mění takto:

1) V čl. 3 odst. 2 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:

"Neshodnost se schváleným typem ve smyslu prvního pododstavce nastane, pokud nejsou splněny požadavky bodu 2 přílohy I."

2) Článek 7 se nahrazuje tímto:

"1. Od 1. února 1980 nesmějí členské státy z důvodů týkajících se zpětných zrcátek:

a) - odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vydat doklad uvedený v čl. 10 odst. 1 poslední odrážce směrnice 70/156/EHS nebo udělit vnitrostátní schválení typu pro typ motorového vozidla, ani

- zakázat první uvedení vozidla do provozu,

pokud zpětná zrcátka tohoto typu vozidla nebo těchto vozidel splňují požadavky této směrnice;

b) - odmítnout udělit EHS schválení typu konstrukční části nebo vnitrostátní schválení typu pro typ zpětného zrcátka, pokud tato zpětná zrcátka splňují požadavky této směrnice, ani

- zakázat uvedení na trh zpětných zrcátek opatřených značkou EHS schválení typu konstrukční části vydanou v souladu s požadavky této směrnice.

2. Od 1. října 1981 členské státy

a) - nesmějí již vydat doklad uvedený v čl. 10 odst. 1 poslední odrážce směrnice 70/156/EHS pro typ vozidla, jehož zpětná zrcátka nesplňují požadavky této směrnice,

- mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla, jehož zpětná zrcátka nesplňují požadavky této směrnice,

b) - nesmějí již udělit EHS schválení typu konstrukční části pro typ zpětného zrcátka, pokud nesplňuje požadavky této směrnice,

- mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu konstrukční části pro typ zpětného zrcátka, pokud nesplňuje požadavky této směrnice.

3. Od 1. října 1984 členské státy:

- mohou zakázat první uvedení do provozu vozidel, jejichž zpětná zrcátka nesplňují požadavky této směrnice,

- mohou zakázat uvedení na trh zpětných zrcátek, která nejsou opatřena značkou schválení typu konstrukční části vydanou v souladu s požadavky této směrnice."

3. Přílohy I, II a III se nahrazují přílohami I, II, III a IV této směrnice.

Článek 2

Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. února 1980. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. července 1979.

Za Komisi

Étienne Davignon

člen Komise

[1] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

[2] Úř. věst. L 168, 26.6.1978, s. 39.

[3] Úř. věst. L 68, 22.3.1971, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

1. DEFINICE

1.1 "Zpětným zrcátkem" se rozumí zařízení, jehož účelem je poskytovat jasný pohled směrem dozadu v poli výhledu definovaném v bodu 3.4, s výjimkou složitých optických systémů, jako jsou periskopy.

1.2 "Vnitřním zpětným zrcátkem" se rozumí zařízení podle bodu 1.1, které může být namontováno ve vozidle v prostoru pro cestující.

1.3 "Vnějším zpětným zrcátkem" se rozumí zařízení podle bodu 1.1, které může být namontováno na vnějším povrchu vozidla.

1.4 "Doplňkovým zpětným zrcátkem" se rozumí jiné zpětné zrcátko než zařízení typu podle bodu 1.1, které může být namontováno uvnitř nebo vně vozidla za předpokladu, že vyhovuje bodu 2 s výjimkou bodů 2.1.1, 2.2 a 2.3.4.

1.5 "Typem zpětného zrcátka" se rozumějí zařízení, která se významně neliší v těchto zásadních hlediscích:

1.5.1 rozměry a poloměr křivosti odrazného povrchu zpětného zrcátka;

1.5.2 konstrukce, tvar nebo materiály zpětných zrcátek, včetně spojení s karoserií.

1.6 "Třídou zpětných zrcátek" se rozumějí všechna zařízení mající jednu nebo více společných vlastností nebo funkcí. Vnitřní zpětná zrcátka jsou zařazena do třídy I. Doplňková vnitřní zpětná zrcátka jsou zařazena do třídy Is.

Vnější zpětná zrcátka jsou zařazena do tříd II a III.

Doplňková vnější zpětná zrcátka jsou zařazena do tříd IIs a IIIs.

1.7 Poloměrem "r" se rozumí střední hodnota poloměrů křivosti měřených na odrazném povrchu metodou podle bodu 2 dodatku 1 k této příloze.

1.8 "Hlavními poloměry křivosti v jednom bodě na odrazném povrchu (ri)" se rozumějí hodnoty získané pomocí přístroje definovaného v dodatku 1 a naměřené na oblouku odrazného povrchu procházejícím středem zrcátka rovnoběžně s úsečkou b definovanou v bodu 2.2.2.1 a na oblouku kolmém k této úsečce.

1.9 r

=

r

+ r′

i2

1.10 "Středem zrcátka" se rozumí těžiště viditelné plochy odrazného povrchu.

1.11 "Poloměrem křivosti součástí zpětného zrcátka" se rozumí poloměr c oblouku kružnice, která se nejvíce přibližuje zakřivenému tvaru dotyčné části.

1.12 "Zornými body řidiče" se rozumějí dva body vzdálené od sebe 65 mm a nacházející se 635 mm svisle nad R-bodem sedadla řidiče definovaným v příloze IV. Přímka spojující tyto body je kolmá ke střední podélné svislé rovině vozidla. Střed úsečky spojující oba zorné body leží v podélné svislé rovině, která musí procházet středem konstrukční polohy sedění řidiče podle pokynu výrobce.

1.13 "Ambinokulárním viděním" se rozumí celkové pole výhledu získané složením monokulárních polí výhledu pravého a levého oka (viz připojený obrázek).

+++++ TIFF +++++

1.14 "Typem vozidla z hlediska zpětných zrcátek" se rozumějí motorová vozidla, která se neliší v těchto zásadních hlediscích:

1.14.1 vlastnosti karoserie, které omezují pole výhledu;

1.14.2 souřadnice R-bodu;

1.14.3 stanovené polohy a typy zpětných zrcátek.

1.1.5 "Vozidly kategorií M1, M2, M3, N1, N2 a N3" se rozumějí vozidla definovaná v příloze I směrnice 70/156/EHS.

2. POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE POSTUPU EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO ZPĚTNÁ ZRCÁTKA

2.1 Obecné požadavky

2.1.1 Všechna zpětná zrcátka musí být seřiditelná.

2.1.2 Okraj odrazného povrchu musí být uložen v ochranném pouzdře, které musí mít na svém obvodu ve všech bodech a ve všech směrech hodnotu poloměru křivosti c ≥ 2,5 mm. Vyčnívá-li odrazný povrch z ochranného pouzdra, nesmí být poloměr křivosti c okraje vyčnívající části menší než 2,5 mm a odrazný povrch musí být možno zasunout do ochranného pouzdra silou 50 N, kterou se působí v místě největšího vyčnívání z ochranného pouzdra vodorovným směrem, přibližně rovnoběžným se střední podélnou rovinou vozidla.

2.1.3 Je-li zpětné zrcátko namontováno na rovinném povrchu, musí mít všechny jeho části bez ohledu na polohu seřízení zrcátka poloměr křivosti c nejméně 2,5 mm, včetně částí, které po zkoušce podle bodu 2.4.2 zůstanou spojeny s držákem zrcátka a kterých se může za statického stavu dotknout koule o průměru 165 mm u vnitřních zpětných zrcátek nebo o průměru 100 mm u vnějších zpětných zrcátek.

2.1.3.1 Ustanovení o poloměru křivosti podle bodu 2.1.3 se nevztahují na okraje upevňovacích děr nebo vybrání, jejichž průměr nebo nejdelší úhlopříčka je menší než 12 mm, jestliže jsou jejich hrany zaobleny.

2.1.4 Zařízení pro připevnění zpětného zrcátka k vozidlu musí být navrženo tak, aby válec o poloměru 50 mm, jehož osu tvoří osa nebo některá z os otáčení zajišťující vychýlení zpětného zrcátka ve směru možného nárazu, protínal alespoň část povrchu, k němuž je zařízení připevněno.

2.1.5 U vnějších zpětných zrcátek se na části uvedené v bodech 2.1.2 a 2.1.3 příslušná ustanovení nevztahují, jsou-li tyto části zhotoveny z materiálu, jehož tvrdost není větší než 60 podle Shoreho stupnice A.

2.1.6 U částí vnitřních zpětných zrcátek, které jsou zhotoveny z materiálu o tvrdosti menší než 50 podle Shoreho stupnice A a které jsou namontovány na tuhém držáku, se požadavky bodů 2.1.2 a 2.1.3 vztahují jen na držák.

2.2 Rozměry

2.2.1 Vnitřní zpětná zrcátka (třída I)

a = 15 cm ×

1 +

1000r

2.2.2 Vnější zpětná zrcátka (třídy II a III)

2.2.2.1 Rozměry odrazného povrchu musí být takové, aby bylo možné do něj vepsat:

- obdélník o výšce 4 cm a délce základny, která, měřená v centimetrech, má hodnotu a,

- úsečku, která je rovnoběžná s výškou obdélníku a jejíž délka, vyjádřená v centimetrech, má hodnotu b.

2.2.2.2 Minimální hodnoty a a b jsou uvedeny v tabulce:

Třída zpětného zrcátka | Kategorie vozidel, pro něž jsou zpětná zrcátka určena | a | b |

II | M2, M3, N2 a N3 | 171 + 1000r | 20 |

III | M1 a N1 | 131 + 1000r | 7 |

2.3 Odrazný povrch a součinitele odrazivosti

2.3.1 Odrazný povrch zpětného zrcátka musí být buď rovinný, nebo sféricky vypuklý.

2.3.2 Rozdíly mezi poloměry křivosti

2.3.2.1 Rozdíl mezi poloměry ri nebo r’i a rp v kterémkoli vztažném bodě nesmí být větší než 0,15 r.

2.3.2.2 Rozdíl mezi kterýmkoli z poloměrů křivosti (rp1, rp2 a rp3) a r nesmí být větší než 0,15 r.

2.3.2.3 Není-li r menší než 3000 mm, nahradí se hodnota 0,15 r uvedená v bodech 2.3.2.1 a 2.3.2.2 hodnotou 0,25 r.

2.3.3 Hodnota r nesmí být menší než:

- 1800 mm u zpětných zrcátek třídy II,

- 1200 mm u zpětných zrcátek třídy I a III.

2.3.4 Hodnota normálového součinitele odrazivosti stanoveného metodou popsanou v dodatku 2 této přílohy nesmí být menší než 40 %.

Má-li zrcátko dvě polohy ("denní" a "noční"), musí "denní" poloha dovolovat rozeznávání barev signálů používaných v silniční dopravě. Hodnota normálového součinitele odrazivosti při "noční" poloze nesmí být menší než 4 %.

2.3.5 Při běžném užívání zrcátka si musí odrazný povrch zachovat vlastnosti uvedené v bodu 2.3.4 i po delším vystavení nepříznivým povětrnostním podmínkám.

2.4 Zkoušky

2.4.1 Reakce zpětných zrcátek na náraz a ohyb ochranného pouzdra upevněného ke stopce nebo k držáku se zkouší způsobem podle bodů 2.4.2 a 2.4.3.

2.4.1.1 Zkouška podle bodu 2.4.2 se nevyžaduje u vnějších zpětných zrcátek třídy II a IIs, jejichž žádná část není nezávisle na poloze seřízení níže než 2 m nad vozovkou, jestliže zatížení vozidla odpovídá maximální konstrukční hmotnosti.

V těchto případech je výrobce povinen předložit popis stanovující, že zpětné zrcátko musí být namontováno tak, aby žádná jeho část nebyla nezávisle na poloze seřízení níže než 2 m nad vozovkou, jestliže zatížení vozidla odpovídá maximální konstrukční hmotnosti.

Jestliže se tato výjimka použije, musí být držák nesmazatelně označen značkou

+++++ TIFF +++++

a tato skutečnost musí být zaznamenána v certifikátu schválení typu konstrukční části.

2.4.2 Rázová zkouška

2.4.2.1 Popis zkušebního zařízení

2.4.2.1.1 Zkušební zařízení se skládá z kyvadla, které se může kývat kolem dvou vodorovných vzájemně kolmých os, z nichž jedna je kolmá k rovině dráhy spuštěného kyvadla.

Na konci kyvadla je kladivo tvořené tuhou koulí o průměru (165 ± 1) mm potaženou pryží tloušťky 5 mm a tvrdosti 50 podle Shoreho stupnice A.

Kyvadlo je opatřeno zařízením umožňujícím stanovit maximální úhel vychýlení ramena v rovině spouštění.

V souladu s požadavky na rázovou zkoušku stanovenými v bodu 2.4.2.2.6 slouží k přidržování vzorků podpěra pevně spojená s podstavcem kyvadla.

Na obrázku 1 jsou uvedeny rozměry zkušebního zařízení a specifické konstrukční údaje.

+++++ TIFF +++++

Obrázek 1

2.4.2.1.2 m

= m

d1).

2.4.2.2 Popis zkoušky

2.4.2.2.1 Zpětné zrcátko se připevní k podpěře postupem doporučeným výrobcem zrcátka, popřípadě výrobcem vozidla.

2.4.2.2.2 Umístění zpětného zrcátka pro zkoušku

2.4.2.2.2.1 Zpětná zrcátka se umístí na kyvadlovém zařízení pro rázovou zkoušku tak, aby jejich osy byly v podobné vodorovné a svislé poloze, v jaké jsou po namontování na vozidlo podle montážního návodu žadatele.

2.4.2.2.2.2 Je-li zpětné zrcátko seřiditelné vzhledem ke své základně, musí být zkušební poloha taková, aby natáčecí zařízení bylo v nejnepříznivější poloze v mezích stanovených žadatelem.

2.4.2.2.2.3 Má-li zpětné zrcátko zařízení k seřizování vzdálenosti od základny, nastaví se toto zařízení do polohy, při níž je vzdálenost mezi ochranným pouzdrem a základnou nejkratší.

2.4.2.2.2.4 Je-li odrazný povrch v ochranném pouzdře pohyblivý, seřídí se tak, aby jeho horní okraj, který je nejdále od vozidla, byl v poloze největšího vyčnívání z ochranného pouzdra.

2.4.2.2.3 S výjimkou zkoušky 2 vnitřních zpětných zrcátek (viz bod 2.4.2.2.6.1) musí vodorovná rovina a podélná svislá rovina procházející středem kladiva při kyvadle ve svislé poloze procházet středem zrcátka definovaným v bodu 1.10. Podélný směr kývání kyvadla musí být rovnoběžný se střední podélnou rovinou vozidla.

2.4.2.2.4 Jestliže za podmínek seřízení podle bodů 2.4.2.2.1 a 2.4.2.2.2 omezují části zpětného zrcátka překyv kladiva, musí být bod nárazu posunut ve směru kolmém k příslušné ose otáčení.

Toto posunutí nesmí být větší, než je bezpodmínečně nutné k provedení zkoušky; musí se omezit tak, aby:

- buď byla koule ohraničující kladivo přinejmenším tečná k válci definovanému v bodu 2.1.4,

- nebo aby bod dotyku kladiva byl ve vzdálenosti nejméně 10 mm od obvodu odrazného povrchu.

2.4.2.2.5 Zkouška se provede tak, že se kladivo nechá spadnout z výšky odpovídající úhlu kyvadla 60° od svislice tak, aby narazilo na zpětné zrcátko v okamžiku, kdy kyvadlo dosáhlo svislé polohy.

2.4.2.2.6 Zpětná zrcátka se podrobí rázu za těchto různých podmínek:

2.4.2.2.6.1 Vnitřní zpětná zrcátka:

- Zkouška 1 – Bod nárazu je definován v bodu 2.4.2.2.3. Při nárazu musí kladivo zasáhnout zpětné zrcátko na straně s odrazným povrchem.

- Zkouška 2 – Bod nárazu je na okraji ochranného pouzdra; náraz je veden pod úhlem 45° k rovině odrazného povrchu zrcátka a probíhá vodorovnou rovinou procházející středem zrcátka. Náraz musí směřovat na stranu s odrazným povrchem.

2.4.2.2.6.2 Vnější zpětná zrcátka:

- Zkouška 1 – Bod nárazu je definován v bodu 2.4.2.2.3 nebo 2.4.2.2.4. Při nárazu musí kladivo zasáhnout zpětné zrcátko na straně s odrazným povrchem.

- Zkouška 2 – Bod nárazu je definován v bodu 2.4.2.2.3 nebo 2.4.2.2.4. Při nárazu musí kladivo zasáhnout zpětné zrcátko na straně protilehlé odraznému povrchu.

2.4.3 Ohybová zkouška ochranného pouzdra připevněného ke stopce

2.4.3.1 Popis zkoušky

Ochranné pouzdro se vodorovně uloží do zkušebního zařízení tak, aby seřizovací části držáku bylo možno spolehlivě upnout. Konec ochranného pouzdra, který je ve směru největšího rozměru ochranného pouzdra nejblíže k bodu připevnění seřizovací části, se znehybní pevnou zarážkou šířky 15 mm překrývající celou šířku ochranného pouzdra.

Na opačný konec ochranného pouzdra se umístí stejná zarážka tak, aby se na ni mohlo působit stanoveným zkušebním zatížením (obrázek 2).

Konec ochranného pouzdra protilehlý konci, na který se působí silou, se může upnout a nemusí se udržovat v poloze vyznačené na obrázku 2.

Příklad zařízení pro ohybovou zkoušku ochranných pouzder zpětných zrcátek

+++++ TIFF +++++

2.4.3.2 Zkušební zatížení je 25 kg a udržuje se po dobu jedné minuty.

2.5 Výsledky zkoušek

2.5.1 Při zkouškách podle bodu 2.4.2 musí kyvadlo po nárazu pokračovat v kyvu tak, aby průmět polohy ramene kyvadla na spouštěcí rovinu svíral se svislicí úhel nejméně 20°.

Přesnost měření úhlu musí být v rozmezí ±1°.

Tento požadavek se nevztahuje na zpětná zrcátka přilepená na čelní sklo, na která se po zkoušce vztahuje požadavek stanovený v bodu 2.5.2.

2.5.2 Jestliže se u zpětných zrcátek přilepených na čelní sklo při zkouškách podle bodu 2.4.2 ulomí držák zrcátka, nesmí zbývající část přečnívat od základny více než o 1 cm, přičemž konfigurace zbytku po zkoušce musí vyhovovat podmínkám stanoveným v bodu 2.1.3.

2.5.3 Při zkouškách podle bodů 2.4.2 a 2.4.3 se zrcátko nesmí rozbít. Rozbití zrcátka je však přípustné, je-li splněna některá z těchto podmínek:

2.5.3.1 úlomky skla nadále lnou k zadní části ochranného pouzdra nebo k povrchu pevně spojenému s ochranným pouzdrem, přičemž je přípustné částečné oddělení skla, pokud jeho rozměr na obou stranách praskliny není větší než 2,5 mm. Je přípustné, aby se v místě nárazu od povrchu skla oddělily drobné střepiny;

2.5.3.2 zrcátko je zhotoveno z bezpečnostního skla.

2.6 Podmínky EHS schválení typu konstrukční části a označení

2.6.1 Žádost o EHS schválení typu konstrukční části

2.6.1.1 Žádost o EHS schválení typu konstrukční části pro typ zpětného zrcátka podává držitel výrobní nebo obchodní značky nebo jeho pověřený zástupce.

2.6.1.2 Pro každý typ zpětného zrcátka je nutno k žádosti přiložit:

2.6.1.2.1 technický popis stanovující zejména typ (typy) vozidla, pro které je zpětné zrcátko určeno;

2.6.1.2.2 dostatečně podrobné výkresy pro identifikaci zpětného zrcátka spolu s návodem pro montáž; výkresy musí znázorňovat navrhovanou polohu značky EHS schválení typu konstrukční části;

2.6.1.2.3 čtyři vzorky zpětného zrcátka: tři pro zkoušky a jeden k uchování v technické zkušebně pro další zkoušky, které se mohou později ukázat nezbytné. Technická zkušebna může požadovat další vzorky.

2.6.2 Značka EHS schválení typu konstrukční části

2.6.2.1 Značku EHS schválení typu konstrukční části tvoří obdélník, ve kterém je vepsáno malé písmeno "e" a rozlišovací číslo nebo písmena členského státu, který udělil schválení typu:

1 pro Německo

2 pro Francii

3 pro Itálii

4 pro Nizozemsko

6 pro Belgii

11 pro Spojené království

13 pro Lucembursko

18 pro Dánsko

IRL pro Irsko

V blízkosti obdélníku musí být rovněž umístěno číslo EHS schválení typu konstrukční části.

Toto číslo se skládá z čísla schválení typu konstrukční části uvedeného na certifikátu vystaveném pro dotyčný typ (viz přílohu II), kterému předcházejí dvě číslice udávající pořadové číslo poslední změny směrnice Rady 71/127/EHS ve znění ke dni, kdy bylo EHS schválení typu konstrukční části uděleno. Pořadové číslo změny a číslo schválení typu konstrukční části uvedené na certifikátu se oddělí hvězdičkou. Pořadové číslo této směrnice je 01.

2.6.2.2 Výše zmíněná značka schválení typu konstrukční části (znak a číslo) se nesmazatelně vyznačí na základní konstrukční části zpětného zrcátka tak, aby byla zřetelně viditelná i po namontování zpětného zrcátka na vozidlo.

Příklady značek EHS schválení typu konstrukční části [1]

+++++ TIFF +++++

Zrcátko opatřené výše uvedenou značkou EHS schválení typu konstrukční části je zrcátko třídy I (vnitřní zpětné zrcátko), jehož typ byl schválen v Německu (e1) pod číslem 01*1471.

+++++ TIFF +++++

Zrcátko opatřené výše uvedenou značkou EHS schválení typu konstrukční části je zrcátko třídy IIs (doplňkové vnější zpětné zrcátko), jehož typ byl schválen ve Francii (e2) pod číslem 01*387.

3. POŽADAVKY NA MONTÁŽ NA VOZIDLO

3.1 Obecně

3.1.1 Zpětná zrcátka musí být namontována takovým způsobem, aby zrcátko významně neměnilo změřené pole výhledu nebo aby se nechvělo takovou měrou, že by mohlo být příčinou nesprávné interpretace obrazu vnímaného řidičem.

3.1.1.1 Podmínky uvedené v bodu 3.1.1 musí být dodrženy při pohybu vozidla rychlostí do 80 % jeho maximální konstrukční rychlosti, avšak nejvýše 150 km/h.

3.1.2 Na vozidla kategorií M2, M3, N2 a N3 musí být namontována vnější zpětná zrcátka třídy II a na vozidla kategorií M1 a N1 musí být namontována vnější zpětná zrcátka třídy II nebo třídy III.

3.2 Počet a umístění

3.2.1 Zpětná zrcátka musí být umístěna tak, aby řidič sedící na sedadle v obvyklé jízdní poloze měl jasný výhled na silnici za vozidlem.

3.2.2 Všechna vozidla kategorií M1 a N1 musí být vybavena jak vnitřním, tak vnějším zpětným zrcátkem. Vnější zpětné zrcátko musí být namontováno na levé straně vozidla v členských státech s pravostranným provozem a na pravé straně v členských státech s levostranným provozem.

3.2.2.1 Jestliže vnitřní zpětné zrcátko nesplňuje požadavky stanovené v bodu 3.4.2, musí být na vozidle namontováno doplňkové zpětné zrcátko. Toto zrcátko musí být namontováno na pravé straně vozidla v členských státech s pravostranným provozem a na levé straně v členských státech s levostranným provozem.

3.2.2.2 Jestliže vnitřní zpětné zrcátko neumožňuje výhled směrem dozadu, jeho namontování se nepožaduje.

3.2.3 Všechna vozidla kategorií M2, M3, N2 a N3 musí mít namontována dvě vnější zpětná zrcátka, po jednom na každé straně vozidla.

3.2.4 Vnější zpětná zrcátka musí být viditelná bočními okny nebo částí čelního skla stíranou stíračem. Toto ustanovení se nevztahuje na vnější zpětná zrcátka namontovaná na pravé straně vozidel kategorií M2 a M3 v členských státech s pravostranným provozem a na levé straně vozidel stejných kategorií v členských státech s levostranným provozem.

3.2.5 Pro každé vozidlo v provedení podvozku s kabinou, u kterého se měří pole výhledu, musí být výrobcem uvedeny největší a nejmenší šířky karoserie a v případě potřeby simulovány maketou čelního panelu. Veškeré konfigurace vozidla a zpětných zrcátek uvažované při zkouškách musí být uvedeny v certifikátu schválení typu vozidla.

3.2.6 Zrcátka skládající se ze dvou zrcadlových ploch ("lomená" nebo "dvojitá" zrcátka) nejsou přípustná, jestliže ke splnění požadavků na pole výhledu jsou nezbytné obě zrcadlové plochy zrcátka. Přípustné jsou však v případě, kdy hlavní zrcadlová plocha splňuje všechny požadavky pro výhled zrcátky třídy II nebo III. Pomocná zrcadlová plocha se bere v úvahu při stanovení výšky zrcátka nad vozovkou a při posuzování vnějších výčnělků podle bodu 3.2.10. Ochranné pouzdro pomocné zrcadlové plochy musí také splňovat požadavky podle bodu 2.1.2.

3.2.7 Předepsané vnější zpětné zrcátko na straně řidiče musí být umístěno tak, aby úhel mezi střední podélnou svislou rovinou vozidla a svislou rovinou procházející středem zpětného zrcátka a středem úsečky dlouhé 65 mm, která spojuje oba zorné body řidiče, nebyl větší než 55°.

3.2.8 Zpětná zrcátka nesmějí přečnívat přes vnější obrys karoserie vozidla podstatně více, než je nezbytné ke splnění požadavků na pole výhledu stanovených v bodu 3.4.

3.2.9 Je-li spodní okraj vnějšího zpětného zrcátka při plně zatíženém vozidle vzdálen od vozovky méně než 2 m, nesmí toto zpětné zrcátko přečnívat celkovou šířku vozidla, měřenou bez vnějších zrcátek, o více než 0,2 m.

3.2.10 Za podmínek stanovených v bodech 3.2.8 a 3.2.9 mohou zpětná zrcátka přečnívat přes maximální přípustnou šířku vozidla.

3.3 Seřizování

3.3.1 Řidič musí být schopen seřizovat vnitřní zpětné zrcátko ze své jízdní polohy.

3.3.2 Vnější zpětné zrcátko umístěné na straně řidiče musí být možno seřizovat zevnitř vozidla při zavřených dveřích, okno může být otevřené. Poloha zrcátka se však může aretovat zvenčí.

3.3.3 Bod 3.3.2 se nevztahuje na vnější zpětná zrcátka, která po vysunutí ze sklopené polohy mohou být bez seřizování vrácena do původní polohy.

3.4 Pole výhledu

3.4.1 Obecně

Níže definovaná pole výhledu se vztahují k ambinokulárnímu vidění, přičemž oči jsou v poloze "zorných bodů řidiče" definovaných výše v bodu 1.12. Pole výhledu se stanoví na vozidle v provozním stavu podle bodu 2.6 přílohy I směrnice 70/156/EHS, rozšířeném o jednoho cestujícího hmotnosti 75 kg ± 1 % na předním sedadle. Pole výhledu se stanoví průhledem oken, jejichž celkový součinitel průchodu světla měřený kolmo k povrchu je nejméně 70 %.

3.4.2 Vnitřní zpětné zrcátko

Pole výhledu musí být takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 20 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která má střed na střední podélné svislé rovině vozidla a sahá od místa vzdáleného 60 m za zornými body řidiče až k obzoru (obrázek 3).

3.4.2.1 Zmenšení pole výhledu opěrkami hlavy a takovým zařízením, jako jsou sluneční clony, stírač zadního okna a prvky vyhřívání zadního okna, je přípustné za předpokladu, že předepsané pole výhledu není v průmětu do roviny kolmé ke střední podélné rovině vozidla zmenšeno o více než 15 %.

3.4.3 Levá vnější zpětná zrcátka u vozidel jezdících po pravé straně vozovky a pravá vnější zrcátka u vozidel jezdících po levé straně vozovky

3.4.3.1 Pole výhledu musí být takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 2,5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena vpravo (u vozidel jezdících vpravo) nebo vlevo (u vozidel jezdících vlevo) rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním levým (u vozidel jezdících vpravo) nebo krajním pravým bodem vozidla (u vozidel jezdících vlevo) a která sahá od místa vzdáleného 10 m za zornými body řidiče až k obzoru (obrázek 4).

3.4.4 Pravá vnější zpětná zrcátka u vozidel jezdících vpravo a levá vnější zpětná zrcátka u vozidel jezdících vlevo

3.4.4.1 Pole výhledu musí být takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 3,5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena vlevo (u vozidel jezdících vpravo) nebo vpravo (u vozidel jezdících vlevo) rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním pravým (u vozidel jezdících vpravo) nebo krajním levým bodem vozidla (u vozidel jezdících vlevo) a která sahá od místa vzdáleného 30 m za zornými body řidiče až k obzoru.

3.4.4.2 Mimo to musí být vozovka řidičem viditelná v šíři 0,75 m, počínaje bodem vzdáleným 4 m směrem dozadu od svislé (příčné) roviny procházející zornými body řidiče (obrázek 4).

3.4.5 Překážky ve výhledu

Při stanovení výše uváděného pole výhledu se neberou v úvahu překážky způsobené dveřními klikami, obrysovými svítilnami, směrovými svítilnami, ukončením zadních nárazníků a dalšími překážkami způsobovanými podobnými prvky karoserie.

3.4.6 Zkušební postup

Pole výhledu se stanoví tak, že se v zorných bodech umístí výkonné světelné zdroje a měří se světlo dopadající na kontrolní svislou promítací plochu. Mohou se použít i jiné rovnocenné metody.

+++++ TIFF +++++

[1] Čísla na obrázku jsou pouze orientační.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

VZOR CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA K CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE ZPĚTNÝCH ZRCÁTEK

(Čl. 4 odst. 2 a článek 10 směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

POSTUP PRO URČENÍ H-BODU A PRO OVĚŘENÍ VZÁJEMNÉ POLOHY R-BODU A H-BODU

Pro tento účel jsou použitelné odpovídající části přílohy III směrnice 77/649/EHS.

--------------------------------------------------