31979L0488Směrnice Komise ze dne 18. dubna 1979, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 74/483/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vnějších výčnělků motorových vozidel

Publikováno: Úř. věst. L 128, 26.5.1979 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 18. dubna 1979 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 26. dubna 1979 Nabývá účinnosti: 26. dubna 1979
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Komise

ze dne 18. dubna 1979,

kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 74/483/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vnějších výčnělků motorových vozidel

(79/488/EHS)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [1], naposledy pozměněnou směrnicí 78/547/EHS [2], a zejména na články 11, 12 a 13 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 74/483/EHS ze dne 17. září 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vnějších výčnělků motorových vozidel [3],

vzhledem k tomu, že podle získaných zkušeností a stavu technologie je nyní možné stanovit přísnější požadavky a přiblížit je skutečným podmínkám zkoušek;

vzhledem k tomu, že na trhu jsou držáky zavazadel, nosiče lyží a antény pro rádiový příjem a vysílání a tyto výrobky jsou prodávány samostatně nebo již namontované na vozidle; že pokud je možné zkontrolovat je před namontováním na vozidlo, lze jejich volný oběh usnadnit zavedením EHS schválení typu pro tyto systémy jako samostatné technické celky ve smyslu článku 9a směrnice 70/156/EHS;

vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování směrnic o odstraňování technických překážek obchodu v oblasti motorových vozidel technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 74/483/EHS se mění takto:

1. Články 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:

"Článek 2

Členské státy nesmějí z důvodů týkajících se vnějších výčnělků odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla nebo určitý typ držáků zavazadel, nosičů lyží nebo antén pro rádiový příjem a vysílání jako samostatný technický celek, pokud

- vozidlo splňuje požadavky příloh I a II z hlediska vnějších výčnělků,

- držáky zavazadel, nosiče lyží nebo antény pro rádiový příjem a vysílání jako samostatné technické celky ve smyslu článku 9a směrnice 70/156/EHS splňují požadavky přílohy I.

Článek 3

1. Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat registraci, prodej, uvedení do provozu nebo užívání vozidla z důvodů týkajících se vnějších výčnělků, pokud tyto výčnělky splňují požadavky příloh I a II.

2. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh nosičů zavazadel, nosičů lyží nebo antén pro rádiový příjem a vysílání jako samostatných technických celků ve smyslu článku 9a směrnice 70/156/EHS z důvodů týkajících se vnějších výčnělků, jestliže odpovídají ve smyslu článku 2 typu, pro který bylo uděleno schválení typu.

Článek 4

Členský stát, který udělí schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé úpravě konstrukční části nebo vlastností uvedených v bodě 2.2 přílohy I. Příslušné orgány dotyčného členského státu posoudí, zda je nutné provést na změněném typu nové zkoušky a vystavit nový protokol. Změna se nepovolí, jestliže se při těchto zkouškách prokáže nesplnění požadavků této směrnice."

2. Přílohy I, II a III směrnice 74/483/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1. Od 1. ledna 1980 nesmějí členské státy z důvodů týkajících se vnějších výčnělků

- odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vydat doklad uvedený v čl. 10 odst. 1 poslední odrážce směrnice 70/156/EHS nebo udělit vnitrostátní schválení typu pro typ motorového vozidla, ani

- odmítnout udělit EHS schválení typu pro typ držáků zavazadel, nosičů lyží nebo antén pro rádiový příjem a vysílání jako samostatný technický celek ve smyslu článku 9a směrnice 70/156/EHS, ani

- zakázat první uvedení vozidla do provozu,

pokud vnější výčnělky takového typu vozidla nebo takových vozidel nebo uvedené samostatné technické celky splňují požadavky směrnice 74/483/EHS naposledy pozměněné touto směrnicí.

2. Od 1. října 1981 členské státy

- nesmějí již vydat doklad uvedený v čl. 10 odst. 1 poslední odrážce směrnice 70/156/EHS pro typ motorového vozidla, jehož vnější výčnělky nesplňují požadavky směrnice 74/483/EHS naposledy pozměněné touto směrnicí,

- mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ motorového vozidla, jehož vnější výčnělky nesplňují požadavky směrnice 74/483/EHS naposledy pozměněné touto směrnicí.

3. Od 1. října 1983 členské státy mohou zakázat první uvedení do provozu vozidel, jejichž vnější výčnělky nesplňují požadavky směrnice 74/483/EHS naposledy pozměněné touto směrnicí.

4. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 1980 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 18. dubna 1979.

Za Komisi

Étienne Davignon

člen Komise

[1] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

[2] Úř. věst. L 168, 26.6.1978, s. 39.

[3] Úř. věst. L 266, 2.10.1974, s. 4.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Změny v přílohách směrnice 74/483/EHS

PŘÍLOHA I

OBECNÉ DEFINICE, ŽÁDOSTI O EHS SCHVÁLENÍ TYPU, EHS SCHVÁLENÍ TYPU, OBECNÉ POŽADAVKY, ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY, SHODNOST VÝROBY

Bod 1.1 se nahrazuje tímto:

"1.1 Tato příloha se nevztahuje na vnější zpětná zrcátka nebo kouli tažných zařízení."

V bodu 1.2 se doplňuje nová věta, která zní: "Toto platí, když vozidlo stojí i když se pohybuje."

Bod 2.3 se nahrazuje tímto:

"2.3 "vnějším povrchem" se rozumí vnějšek vozidla zahrnující kapotu, víko zavazadlového prostoru, dveře, blatníky, střechu, zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci a viditelné výztužné komponenty;"

Bod 2.4 se nahrazuje tímto:

"2.4 "podlahovou čárou" se rozumí čára definovaná takto:

kolem naloženého vozidla se postupně posunuje kužel se svislou osou, jehož výška není stanovena, a s polovičním vrcholovým úhlem 30° takovým způsobem, že se dotýká stále a co možno nejníže vnějšího povrchu vozidla. Podlahová čára je geometrickým místem těchto bodů dotyku. Při stanovení podlahové čáry se neberou v úvahu opěry pro zvedák, výfukové trubky nebo kola. Mezery podběhů kol se předpokládají vyplněné imaginárním povrchem tvořícím plynulé pokračování okolního vnějšího povrchu. Při stanovení podlahové čáry se berou v úvahu nárazníky na obou koncích vozidla. V případě konkrétního vozidla může stopa podlahové čáry probíhat na kraji průřezu nárazníku nebo na panelu karoserie pod nárazníkem. Vyskytnou-li se dva nebo více bodů styku současně, použije se ke stanovení podlahové čáry nižší bod styku;"

Bod 2.5 se nahrazuje tímto:

"2.5 "poloměrem zaoblení" se rozumí poloměr oblouku kružnice, která se co nejvíce blíží zaoblenému tvaru uvažované součásti;"

Vkládají se nové body, které znějí:

"2.6 "naloženým vozidlem" se rozumí vozidlo naložené na maximální technicky přípustnou hmotnost. Vozidla vybavená hydropneumatickým, hydraulickým nebo pneumatickým zavěšením kol nebo zařízením pro automatickou regulaci výšky podle nákladu musí být zkoušena při nejnepříznivějším stavu pro běžnou jízdu uvedeném výrobcem;

2.7 "vnějším okrajem" vozidla se rozumí, ve vztahu k bokům vozidla, rovina rovnoběžná se střední podélnou rovinou vozidla dotýkající se jeho vnějšího bočního okraje a ve vztahu k přednímu a zadnímu konci vertikální příčná rovina vozidla dotýkající se jeho vnějšího předního a zadního okraje, přičemž se nebere v úvahu vyčnívání

2.7.1 pneumatik blízko jejich bodu styku s vozovkou a přípojky pro měřiče huštění pneumatik;

2.7.2 jakéhokoliv protiskluzového zařízení, které smí být montováno na kola;

2.7.3 zpětných zrcátek;

2.7.4 bočních směrových svítilen, doplňkových obrysových svítilen, předních a zadních obrysových svítilen a parkovacích svítilen;

2.7.5 ve vztahu ke koncům přídě a zádě částí montovaných na náraznících, tažných zařízení a výfukových trubek;

2.8 "rozměrem vyčnívání" součásti montované na panelu se rozumí rozměr stanovený metodou popsanou v příloze II bodu 2;

2.9 "jmenovitou čárou panelu" se rozumí čára jdoucí dvěma body reprezentovanými polohou středu koule, když se její povrch poprvé a pak naposledy dotýká součástí při postupu měření popsaném v příloze II bod 2.2."

Bod 3 se nahrazuje tímto:

"3. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU

3.1 Žádost o EHS schválení typu z hlediska jeho vnějších výčnělků

3.1.1 Žádost o EHS schválení typu pro typ vozidla z hlediska jeho vnějších výčnělků podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

3.1.2 K žádosti musejí být přiloženy následující dokumenty v trojím vyhotovení:

3.1.2.1 fotografie přední, zadní a boční části vozidla pořízené v úhlu 30° až 45° ke svislé podélné střední rovině vozidla;

3.1.2.2 výkresy nárazníků;

3.1.2.3 v případě potřeby výkresy specifických vnějších výčnělků a určitých řezů vnějšího povrchu uvedených v bodě 6.9.1.

3.1.3 Technické zkušebně se předloží vozidlo představující typ vozidla, který se má schvalovat. Na žádost technické zkušebny se rovněž předloží specifické součásti nebo vzorky použitých materiálů.

3.2 Žádost o EHS schválení typu držáků zavazadel, nosičů lyží a antén pro rádiový příjem a vysílání, považovaných za samostatné technické celky

3.2.1 Žádosti o EHS schválení typu držáků zavazadel, nosičů lyží nebo antén pro radiový příjem nebo vysílání považovaných za samostatné technické celky ve smyslu článku 9a směrnice 70/156/EHS podává výrobce vozidla nebo výrobce výše zmíněných technických celků nebo jejich pověřený zástupce.

3.2.2 Pro každý typ kteréhokoli ze zařízení zmíněných v bodě 3.2.1 výše se k žádosti přiloží:

3.2.2.1 trojmo vyhotovení dokumentů uvádějících technické vlastnosti samostatného technického celku a návody k montáži dodávanými s každým prodaným samostatným technickým celkem;

3.2.2.2 vzorek typu samostatného technického celku. Pokud to příslušný orgán považuje za potřebné, může požadovat další vzorek. Vzorky musejí být jasně a nesmazatelně označeny značkou uvedenou v čl. 9a odst. 3 směrnice 701/156/EHS. Na držácích zavazadel a nosičů lyží musejí být místo pro pozdější povinné vyznačení čísla EHS schválení typu. Před číslem schválení typu musí být mezinárodní rozlišovací písmeno (písmena) státu, který udělil schválení typu [1]

.

Bod 4.6 se nahrazuje tímto:

"4.6.1 Jestliže bylo na žádost podle bodu 3.1 uděleno schválení typu, připojí se k certifikátu schválení typu formulář podle vzoru v příloze III.

4.6.2 Jestliže bylo na žádost podle bodu 3.2 uděleno schválení typu, připojí se k certifikátu schválení typu formulář podle vzoru v příloze IV.

4.6.3 Pokud je v žádosti podle bodu 3.1 odkaz na formulář podle vzoru v příloze IV, omezí se odpovídajícím způsobem rozsah zkoušky vozidla z hlediska vnějších výčnělků. V takových případech musí být k certifikátu schválení typu pro vozidlo přiloženo vyhotovení certifikátu schválení typu pro samostatný technický celek."

Bod 5.1.3 se nahrazuje tímto:

"5.1.3 umístěny tak, že jak za statických podmínek, tak i když jsou v činnosti, není možno se jich dotknout koulí o průměru 100 mm."

Bod 5.4 se nahrazuje tímto:

"5.4 Žádná vyčnívající část vnějšího povrchu nesmí mít poloměr zaoblení menší než 2,5 mm. Tento požadavek se netýká částí vnějšího povrchu, které vyčnívají méně než 5 mm, avšak rohy takových částí směřující ven musejí být ztupeny, kromě částí vyčnívajících méně než 1,5 mm."

V bodu 5.5 se doplňují nové věty, které znějí: "Měření tvrdosti se provede na součásti tak, jak je instalována na vozidle. Pokud není možno provést měření tvrdosti postupem Shore A, použijí se k posouzení srovnatelná měření."

Za bod 5.5 se vkládá nový bod, který zní:

"5.6 Požadavky bodů 5.1 až 5.5 platí navíc ke zvláštním požadavkům následujícího bodu 6, není-li ve zvláštních požadavcích výslovně stanoveno jinak."

V bodu 6.1.1 se doplňují nové věty, které znějí: "K působení sílou 10 daN se použije na konci zploštělé beranidlo o průměru nejvýše 50 mm. Pokud to není možné, použije se rovnocenná metoda. Po zatlačení, oddělení nebo ohnutí ozdob nesmějí zbývající výčnělky vyčnívat více než o 10 mm. Tyto výčnělky musejí v každém případě splňovat ustanovení bodu 5.2. Jestliže je ozdoba namontována na podklad, považuje se tento podklad za náležející k ozdobě, nikoli za nosný povrch."

Zrušuje se bod 6.1.3.

V bodu 6.2.1 se doplňují nové věty, které znějí: "V případě světlometu namontovaného za přídavný průhledný povrch se výčnělek měří od nejvzdálenějšího průhledného povrchu. Výčnělky se určují metodou popsanou v bodě 3 přílohy II."

Za bod 6.2.2 se vkládá nový bod, který zní:

"6.2.3 Bod 6.2.1 se nevztahuje na světlomety, které jsou zapuštěny do karoserie nebo které jsou karoserií "překryty", jestliže karoserie splňuje požadavky uvedené v bodě 6.9.1."

Bod 6.3.1 se nahrazuje tímto:

"6.3.1 Požadavky uvedené v bodě 5.4 se netýkají mezer mezi pevnými nebo pohyblivými prvky, včetně těch, které tvoří část mřížek pro vstup nebo výstup vzduchu a mřížek chladiče, za předpokladu, že vzdálenost mezi sousedními prvky nepřesahuje 40 mm, a za předpokladu, že mřížky a mezery jsou funkční. Pro mezery mezi 40 mm a 25 mm musí být poloměr zaoblení 1 mm nebo větší. Jestliže však vzdálenost mezi dvěma sousedními prvky je rovna 25 mm nebo menší, nesmí být poloměr zaoblení vnějších ploch prvků menší než 0,5 mm. Vzdálenost mezi dvěma sousedními prvky mřížek a mezerami se určuje metodou popsanou v bodě 4 přílohy II."

Bod 6.4.1 se nahrazuje tímto:

"6.4.1 Uchycení stíračů čelního skla musí být takové, že hřídel stírače je opatřen ochranným pouzdrem s poloměrem zaoblení splňujícím požadavky uvedené v bodě 5.4 a koncovou povrchovou plochou alespoň 150 mm2. Okrouhlé kryty musí mít průmět vyčnívající plochy nejméně 150 mm2, měřeno nejvýše 6,5 mm od nejdále vyčnívajícího bodu. Tyto požadavky musejí splňovat stírače zadních skel a stírače světlometů."

Bod 6.4.2 se nahrazuje tímto:

"6.4.2 Bod 5.4 neplatí pro stírátka stíračů nebo pro jakékoli nosné členy. Tyto prvky však musejí být vyrobeny tak, aby neměly ostré hrany nebo špičaté nebo řezající části."

Bod 6.5.1 se nahrazuje tímto:

"6.5.1 Konce nárazníků musí být zahnuté dovnitř k vnějšímu povrchu za účelem minimalizace nebezpečí zachycení. Tento požadavek se považuje za splněný, je-li nárazník buď zapuštěn do vybrání nebo je součástí karoserie, nebo je konec nárazníku zahnut dovnitř tak, že se jej nelze dotknout koulí o průměru 100 mm a mezera mezi koncem nárazníku a přilehlými částmi karoserie nepřesahuje 20 mm."

Za bod 6.5.2 se vkládá nový bod, který zní:

"6.5.3 Bod 6.5.2 se nevztahuje na části na nárazníku nebo části nárazníku nebo pro vložky nárazníku, které vyčnívají méně než 5 mm, zejména pro kryty spojů a trysky ostřikovačů světlometů; hrany takových částí, které směřují ven, musejí však být ztupeny, kromě částí, které vyčnívají méně než 1,5 mm."

Bod 6.6 se nahrazuje tímto:

"6.6 Kliky, závěsy a tlačítka dveří, zavazadlových prostorů a vík, víčka a kryty plnicích hrdel palivových nádrží

6.6.1 Výčnělky nesmějí přesahovat 40 mm v případě klik dveří nebo zavazadlového prostoru a 30 mm v ostatních případech.

6.6.2 Jestliže se kliky bočních dveří otáčejí, když jsou v činnosti, musejí splňovat jeden nebo druhý z následujících požadavků:

6.6.2.1 V případě klik, které se otáčejí rovnoběžně s rovinou dveří, musí otevřený konec klik směřovat dozadu. Konec takových klik musí být zahnut nazpět k rovině dveří a zabudován do ochranného prvku nebo do vybrání.

6.6.2.2 Kliky, které se otáčejí směrem ven kterýmkoli směrem jiným než rovnoběžným s rovinou dveří, musí být, jsou-li v uzavřené poloze, obklopeny ochranným prvkem nebo být zapuštěny do vybrání. Otevřený konec musí směřovat buď dozadu, nebo dolů.

Kliky, které nesplňují tuto poslední podmínku, mohou však být schváleny jestliže:

- mají nezávislý vratný mechanismus,

- selže-li vratný mechanismus, nesmějí vyčnívat více než 15 mm,

- vyhovují v otevřené poloze ustanovením bodu 5.4 a

- jejich zakončení má plochu, měřenou nejvýše 6,5 mm od nejdále vyčnívajícího bodu, nejméně 150 mm2."

Bod 6.7 se nahrazuje tímto:

"6.7 Kola, matice kol, víčka nábojů a disky kol"

Bod 6.7.2 se nahrazuje tímto:

"6.7.2 Kola, matice kol, víčka nábojů a disky kol nesmějí mít jakékoli špičaté nebo ostré výčnělky, které sahají za vnější rovinu ráfku kola. Křídlové matice nejsou přípustné."

V bodu 6.8.1 se doplňuje nová věta, která zní: "Nechráněná hrana se považuje za přehnutou zpět, je-li přehnuta zpět přibližně o 180° nebo je přehnuta směrem ke karoserii takovým způsobem, že se jí nelze dotknout koulí o průměru 100 mm."

V bodu 6.9.1 zní poslední řádek takto: "… v příloze II bodu 1" namísto "… v příloze II."

Bod 6.11 se nahrazuje tímto:

"6.11 Opěry pro zvedák a výfukové trubky

6.11.1 Opěry pro zvedák a výfuková trubka (trubky) nesmějí vyčnívat více než 10 mm za svislý průmět podlahové čáry ležící svisle nad nimi. Jako výjimka k tomuto požadavku smí výfuková trubka vyčnívat více než 10 mm za svislý průmět podlahové čáry, pokud končí zaoblenými hranami, jejichž poloměr zaoblení je minimálně 2,5 mm."

Za bod 6.11 se vkládají nové body, které znějí:

"6.12 Klapky vstupu a výstupu vzduchu

6.12.1 Klapky vstupu a výstupu vzduchu musejí splňovat požadavky bodů 5.2, 5.3 a 5.4 ve všech používaných polohách.

6.13 Střecha

6.13.1 Posuvné střechy se zkoušejí pouze v zavřené poloze.

6.13.2 Vozidla se sklápěcí střechou musejí být zkoušena při sklopené a při vytažené poloze střechy.

6.13.2.1 Při sklopené střeše se zkouška vnitřního prostoru vozidla neprovádí uvnitř myšlené plochy, kterou představuje střecha ve vytažené poloze.

6.13.2.2 Jsou-li vzpěry sklápěcí střechy standardně opatřeny odnímatelným ochranným krytem, provádí se zkouška vozidla s tímto krytem.

6.14 Okna

6.14.1 Okna, která se pohybují směrem ven od vnějšího povrchu vozidla, musejí splňovat ve všech polohách užívání tyto požadavky:

6.14.1.1 nechráněné hrany nesmějí směřovat dopředu;

6.14.1.2 žádná část okna nesmí vyčnívat za vnější obrys vozidla.

6.15 Držáky registrační tabulky

6.15.1 Nosné držáky, které dodává výrobce vozidla k registračním tabulkám, musejí splňovat požadavky bodu 5.4 této přílohy, jestliže je možno se jich dotknout koulí o průměru 100 mm, je-li registrační tabulka připevněna podle doporučení výrobce vozidla.

6.16 Držáky zavazadel a nosiče lyží

6.16.1 Držáky zavazadel a nosiče lyží musejí být upevněny na vozidle tak, aby byly alespoň v jednom směru nuceně blokovány a aby mohly přenášet vodorovné, podélné a příčné síly rovné nebo větší, než je svislá nosnost nosiče nebo držáku ve svislém směru udávaná jejich výrobcem. Při zkoušce držáku zavazadel nebo nosiče lyží připevněného k vozidlu podle návodu výrobce nesmí působit zkušební zatížení pouze v jednom bodě.

6.16.2 Plochy, kterých je možno se po instalaci nosiče dotknout koulí o průměru 165 mm, nesmějí mít části s poloměrem zaoblení menším než 2,5 mm, kromě použití ustanovení bodu 6.3.

6.16.3 Upevňovací prvky, jako jsou šrouby s hlavou, které jsou utahovány nebo povolovány bez nářadí, nesmějí vyčnívat o více než 40 mm nad plochy uvedené v bodě 6.16.2, přičemž vyčnívání se stanoví metodou předepsanou v příloze II bodu 2, ale za použití koule o průměru 165 mm v případech, že se použije metoda předepsaná v bodě 2.2 této přílohy.

6.17 Antény pro rádiový příjem nebo vysílání

6.17.1 Antény pro rádiový příjem nebo vysílání musejí být k vozidlu upevněny takovým způsobem, že je-li jejich nepřipevněný konec níže než 2 m od povrchu silnice v kterékoli používané poloze uvedené výrobcem antény, musí být uvnitř oblasti ohraničené svislými rovinami vzdálenými 10 cm směrem dovnitř od vnějšího obrysu vozidla definovaného v bodě 2.7.

6.17.2 Dále musejí být antény upevněny k vozidlu tak a v případě nutnosti jejich nepřipevněné konce omezeny tak, že žádná jejich část nevyčnívá za vnější obrys vozidla definovaný v bodě 2.7.

6.17.3 Dříky antén smějí mít poloměry zaoblení menší než 2,5 mm. Nepřipevněné konce antén však musejí být opatřeny upevněnými krytkami, jejichž poloměry zaoblení jsou nejméně 2,5 mm.

6.17.4 Základny antén nesmějí podle postupu v příloze II bodu 2 vyčnívat o více než 30 mm. V případě antén se zesilovači vestavěnými do základny však smějí základny vyčnívat až do 40 mm.

6.18 Návody k montáži

6.18.1 Držáky zavazadel, nosiče lyží a antény pro rádiový příjem a vysílání, pro které bylo uděleno schválení typu jako pro samostatné technické celky, nesmějí být nabízeny k prodeji, prodávány nebo kupovány, pokud u nich nejsou návody k montáži. Návody k montáži musejí obsahovat dostatečné informace k umožnění montáže schválených částí na vozidlo způsobem, který vyhovuje příslušným ustanovením bodů 5 a 6. Zejména musí být uvedena místa pro použití teleskopických antén."

PŘÍLOHA II

Nadpis se nahrazuje tímto:

"METODY STANOVENÍ ROZMĚRŮ VÝČNĚLKŮ A MEZER"

Bod 1 se nahrazuje tímto:

"1. METODA STANOVENÍ VÝŠKY VÝČNĚLKU ZÁHYBŮ V PANELECH KAROSERIE"

Dosavadní body 1, 2, 3 a 4 se označují jako body 1.1, 1.2, 1.3, a 1.4.

Za bod 1 se vkládají nové body, které znějí:

"2. METODA STANOVENÍ ROZMĚRU VÝČNĚLKU KOMPONENTU NAMONTOVANÉHO NA VNĚJŠÍM POVRCHU

2.1 Rozměr výčnělku komponentu, který je namontován na vypuklém povrchu, je možno stanovit buď přímo, nebo ověřením podle výkresu vhodného řezu tímto komponentem v namontovaném stavu.

2.2 Jestliže nemůže být jednoduchým měřením stanoven rozměr výčnělku komponentu namontovaného na povrchu jiném než vypuklém, stanoví se tento rozměr z maximální změny vzdálenosti středu koule o průměru 100 mm od jmenovité čáry panelu, pohybuje-li se koule nad ní a tohoto komponentu se trvale dotýká. Příklad tohoto postupu je na obrázku 3.

3. METODA STANOVENÍ VÝČNĚLKU ŠTÍTKŮ A RÁMEČKŮ SVĚTLOMETŮ

3.1 Vyčnívání nad vnějším povrchem světlometu se měří vodorovně od bodu styku koule o průměru 100 mm, jak ukazuje obrázek 4.

4. METODA STANOVENÍ ROZMĚRU MEZERY NEBO PROSTORU MEZI PRVKY MŘÍŽKY

4.1 Rozměr mezery nebo prostoru mezi prvky mřížky se stanoví ze vzdálenosti mezi dvěma rovinami procházejícími body styku koule a kolmé k čáře spojující tyto body styku. Příklady užití tohoto postupu jsou na obrázcích 5 a 6."

Za obrázek 2 se připojují obrázky 3 až 6.

+++++ TIFF +++++

PŘÍLOHA III

Nadpis se nahrazuje tímto:

"PŘÍLOHA III

VZOR"

+++++ TIFF +++++

Za přílohu III se vkládá nová příloha, která zní:

"

PŘÍLOHA IV

VZOR

[Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)]

+++++ TIFF +++++

"

[1] B = Belgie, D = Německo, DK = Dánsko, F = Francie, GB = Spojené království, I = Itálie, IRL = Irsko, L = Lucembursko, NL = Nizozemsko."

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU