76/621/EHSSměrnice Rady 76/621/EHS ze dne 20. července 1976, kterou se stanoví nejvyšší množství kyseliny erukové v olejích a tucích určených jako takových k lidské spotřebě a v potravinách obsahujících přidané oleje nebo tuky

Směrnice Rady

ze dne 20. července 1976,

kterou se stanoví nejvyšší množství kyseliny erukové v olejích a tucích určených jako takových k lidské spotřebě a v potravinách obsahujících přidané oleje nebo tuky

(76/621/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že podávání velkých dávek řepkového oleje pokusným zvířatům vyvolává nežádoucí účinky, ale že nebylo prokázáno, že se takové účinky mohou vyskytnout u člověka;

vzhledem k tomu, že takovéto účinky jsou patrně způsobeny hlavně kyselinou erukovou, jednou ze složek tohoto oleje;

vzhledem k tomu, že i jiné jedlé oleje a tuky obsahují kyselinu erukovou;

vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá další výzkum řepkového oleje a ostatních olejů a tuků, ale jako předběžné opatření by mělo být omezeno požívání kyseliny erukové do doby, než budou známy tyto výsledky;

vzhledem k tomu, že pro dosažení tohoto cíle by mělo být stanoveno nejvyšší množství kyseliny erukové v olejích a tucích a v potravinách, do nichž byly přidány; že je však možné z oblasti působnosti této směrnice bez rizika pro lidské zdraví vyloučit potraviny s nízkým celkovým obsahem tuků;

vzhledem k tomu, že by měla být pro tento účel přijata hodnota nejvyššího množství, jež má být použitelná nejpozději od 1. července 1979, která při nedostatku přesných a definitivních vědeckých informací o této věci a s přihlédnutím ke kvalitativnímu vývoji produkce řepkového semene ve Společenství zajistí ochranu lidského zdraví;

vzhledem k tomu, že ode dne 1. července 1977 nesmí být v žádném případě množství kyseliny erukové vyšší než 10 %;

vzhledem k tomu, že některé členské státy již stanovily nejvyšší množství kyseliny erukové s ohledem na typy produktů a stravovací zvyklosti na základě požadavků oprávněných z hlediska veřejného zdraví;

vzhledem k tomu, že metody odběru vzorků a analytické metody potřebné pro stanovení množství kyseliny erukové v dotyčných produktech představují prováděcí opatření technické povahy; že by jejich přijetí mělo být svěřeno Komisi v zájmu zjednodušení a urychlení postupu;

vzhledem k tomu, že by ve všech případech, kdy Rada zmocní Komisi k zavedení předpisů týkajících se potravin, měl být stanoven postup pro zajištění úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potraviny, zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 13. listopadu 1969 [3],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na

a) oleje, tuky a jejich směsi, které jsou určeny jako takové k lidské spotřebě;

b) smíšené potraviny, k nimž byly přidány oleje, tuky nebo jejich směsi a jejichž celkový obsah tuků je vyšší než 5 %. Členské státy však mohou používat tuto směrnici také na potraviny, jejichž obsah tuků není vyšší než 5 %.

Článek 2

1. Nejpozději od 1. července 1979 nesmí být množství kyseliny erukové u produktů uvedených v článku 1 vztažené na celkové množství mastných kyselin v tukové složce vyšší než 5 %.

2. Od 1. července 1977 stanoví členské státy v každém případě množství kyseliny erukové na nejvýše 10 %.

Článek 3

Postupy odběru vzorků a analytické metody potřebné pro stanovení množství kyseliny erukové v produktech uvedených v článku 1 budou určeny postupem podle článku 5.

Článek 4

1. Pokud členský stát na základě podrobného odůvodnění v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací provedeného po přijetí této směrnice shledá, že hodnoty nejvyššího množství kyseliny erukové stanovené v článku 2 představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže jsou v souladu s touto směrnicí, může přechodně pozastavit nebo omezit používání daných ustanovení na svém území. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

2. Komise přezkoumá co nejdříve důvody uvedené členským státem a konzultuje záležitost s členskými státy v rámci Stálého výboru pro potraviny. Výbor poté neprodleně zaujme stanovisko a přijme vhodná opatření.

3. Pokud Komise dojde k názoru, že je třeba směrnici změnit, aby byly odstraněny nedostatky uvedené v odstavci 1 a aby byla zajištěna ochrana lidského zdraví, zahájí postup uvedený v článku 5 za účelem přijetí změn. Členský stát, který přijal ochranná opatření, je v tom případě může ponechat, dokud tyto změny nevstoupí v platnost.

Článek 5

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc Stálému výboru pro potraviny zřízenému rozhodnutím Rady ze dne 13. listopadu 1969 (dále jen "výbor") jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou stanoví předseda podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 41 hlasů, přičemž hlasům členských států je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. a) Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

b) Pokud tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

c) Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předložen, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 6

Článek 5 se použije po dobu 18 měsíců ode dne, kdy byla věc poprvé předložena výboru podle čl. 5 odst. 1.

Článek 7

1. Členské státy změní v případě potřeby do 1. ledna 1977 své právní předpisy pro dosažení souladu s touto směrnicí a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Takto změněné právní předpisy se použijí na produkty uvedené poprvé na trh po 1. červenci 1977, popřípadě po 1. červenci 1979.

Článek 8

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. července 1976.

Za Radu

předseda

A. P. L. M. M. van der stee

[1] Úř. věst. C 280, 8.12.1975, s. 13.

[2] Úř. věst. C 286, 15.12.1975, s. 39.

[3] Úř. věst. L 291, 29.11.1969, s. 9.

--------------------------------------------------