31974R2380Nařízení Rady (EHS) č. 2380/74 ze dne 27. září 1974, kterým se přijímají ustanovení pro šíření informací týkajících se výzkumných programů pro Evropské hospodářské společenství

Nařízení Rady (EHS) č. 2380/74

ze dne 27. září 1974,

kterým se přijímají ustanovení pro šíření informací týkajících se výzkumných programů pro Evropské hospodářské společenství

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k tomu, že pro přispění k dosažení cílů uvedených v článcích 2 a 3 Smlouvy přijala Rada výzkumné programy pro Evropské hospodářské společenství dne 14. května 1973 a 18. června 1973 v souladu s podmínkami stanovenými v článku 235 Smlouvy;

vzhledem k tomu, že si Rada vyhradila právo později vymezit systém šíření informací vyplývajících z provádění těchto programů;

vzhledem k tomu, že je proto nezbytné vymezit tento systém;

vzhledem k tomu, že Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství nestanoví pro tyto účely potřebné pravomoci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení se vztahuje na informace a vynálezy, způsobilé nebo nezpůsobilé k patentování, vyplývající z provádění výzkumných programů pro Evropské hospodářské společenství přijatých na základě

a) rozhodnutí Rady 73/125/EHS ze dne 14. května 1973, kterým se přijímá výzkumný program v oblasti norem a referenčních látek (ověřené referenční materiály) [1];

b) rozhodnutí Rady 73/126/EHS ze dne 14. května 1973, kterým se přijímá výzkumný program o ochraně životního prostředí [2];

c) rozhodnutí Rady 73/127/EHS ze dne 14. května 1973, kterým se přijímá výzkumný program v oblasti dálkového zjišťování přírodních zdrojů [3];

d) rozhodnutí Rady 73/174/EHS ze dne 18. června 1973, kterým se přijímá výzkumný program o ochraně životního prostředí (přímá akce) [4];

e) rozhodnutí Rady 73/175/EHS ze dne 18. června 1973, kterým se přijímá výzkumný program v oblasti norem a referenčních látek (ověřených referenčních materiálů) [5];

f) rozhodnutí Rady 73/176/EHS ze dne 18. června 1973, kterým se přijímá výzkumný program v oblasti nových technologií (používání sluneční energie a recyklování surovin) [6];

g) rozhodnutí Rady 73/179/EHS ze dne 18. června 1973, kterým se přijímá výzkumný program v oblasti referenčních látek a metod (Referenční úřad Společenství) [7];

h) rozhodnutí Rady 73/180/EHS ze dne 18. června 1973, kterým se přijímá výzkumný program o ochraně životního prostředí (nepřímá akce) [8].

Článek 2

Informace a vynálezy uvedené v článku 1 jsou vlastnictvím Společenství.

Komise zajistí podle potřeby ochranu těchto vynálezů jménem Společenství.

Článek 3

Úprava vlastnictví s ohledem na vynálezy, způsobilé nebo nezpůsobilé k patentování, vzešlé z výzkumu nebo prací prováděných na základě smlouvy je vymezena v jednotlivých smlouvách.

Pokud tyto vynálezy náleží smluvní straně, získá Společenství bezplatnou licenci pro své vlastní potřeby.

Vynálezy, které jí náleží, je smluvní strana povinna využívat nebo je nechat využívat za podmínek, které jsou v souladu se zájmy Společenství, a ve lhůtě stanovené ve smlouvě.

Komise je oprávněna poskytovat sublicence v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 6 a 7, pokud smluvní strana neplní bez oprávněného důvodu svoji povinnost využívat tyto vynálezy nebo je nechat využívat.

Článek 4

Komise předá informace uvedené v článku 1 co nejrychleji členským státům, jakož i osobám a podnikům, které vykonávají na území některého členského státu výzkumnou nebo výrobní činnost odůvodňující přístup k takovýmto informacím. Komise může podmiňovat sdělení těchto informací tím, že zůstanou důvěrné a nebudou předávány třetím osobám.

Článek 5

Informace, které nelze využít v průmyslu a jejichž povaha neodůvodňuje jejich vyhrazení pro členské státy a osoby a podniky uvedené v článku 4, Komise zveřejní.

Článek 6

Členské státy mají právo získat od Komise licenci k vynálezům, způsobilým nebo nezpůsobilým k patentování, které náleží Společenství. To samé se vztahuje na osoby a podniky, které vykonávají na území některého členského státu výzkumnou nebo výrobní činnost odůvodňující poskytnutí takovéto licence.

Poskytnutí licence může být odmítnuto, pokud se žadatel nezaváže účinně vyrábět ve Společenství.

Komise poskytne sublicence za stejných podmínek, pokud jí čl. 3 čtvrtý pododstavec k poskytování licencí opravňuje.

Komise poskytne takovéto licence nebo sublicence za podmínek určených společnou dohodou s nabyvateli licence a poskytne všechny informace, které je oprávněna podat a které jsou potřebné pro jejich využívání. Tyto podmínky se vztahují zejména na případné náhrady a popřípadě na právo nabyvatele licence poskytovat sublicence třetím osobám a povinnost zacházet s předávanými informacemi jako s obchodním tajemstvím.

Jestliže se nedosáhne dohody o podmínkách uvedených ve čtvrtém pododstavci, mohou nabyvatelé licence předložit věc Soudnímu dvoru Evropských společenství za účelem stanovení odpovídající podmínek.

Článek 7

Komise všemi vhodnými způsoby zveřejní nabídky na poskytnutí nevýlučných licencí.

Jestliže tyto nabídky nepovedou k žádostem o licence, zveřejní je Komise v Úředním věstníku Evropských společenství. Jestliže do šesti měsíců od tohoto zveřejnění není podána žádná žádost, může Komise nabízet a poskytovat výlučné licence po dobu nejvýše pěti let.

Na sublicence poskytované Komisí v případech stanovených v čl. 3 čtvrtém pododstavci se vztahují stejné podmínky. Držitel výlučné sublicence však nebrání využívání vynálezu vlastníkem a vlastník nesmí během doby platnosti výlučné sublicence poskytovat žádné sublicence.

Článek 8

Informace a vynálezy, které je Komise oprávněna poskytovat a na které se vztahuje toto nařízení, mohou být předávány nebo vyměňovány v rámci dohod nebo smluv se třetí zemí nebo mezinárodní organizací v souladu s podmínkami stanovenými v článku 228 Smlouvy.

Článek 9

Při uzavírání potřebných smluv zajistí Komise dodržování tohoto nařízení zahrnutím odpovídajících doložek.

Článek 10

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 1974.

Za Radu

předseda

J. Sauvagnargues

[1] Úř. věst. L 153, 9.6.1973.

[2] Úř. věst. L 153, 9.6.1973.

[3] Úř. věst. L 153, 9.6.1973.

[4] Úř. věst. L 189, 11.7.1973.

[5] Úř. věst. L 189, 11.7.1973.

[6] Úř. věst. L 189, 11.7.1973.

[7] Úř. věst. L 189, 11.7.1973.

[8] Úř. věst. L 189, 11.7.1973.

--------------------------------------------------