72/169/EECCommission Directive 72/169/EEC of 14 April 1972 on determining the characteristics and minimum conditions for inspecting vine varieties

SMĚRNICE KOMISE

ze dne 14. dubna 1972

o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné

(72/169/EHS)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na směrnici Rady ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh1, ve znění směrnice ze dne 22. března 19712, a zejména na čl. 5d odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k tomu, že podle uvedené směrnice jsou členské státy vytvořit katalog odrůd révy, které jsou na jejich území úředně povoleny za účelem uznávání a kontroly standardního množitelského materiálu;

vzhledem k tomu, že odrůdy jsou povolovány na základě požadavků Společenství, jejichž splnění je stanoveno na základě úředních zkoušek, zejména pěstitelských zkoušek;

vzhledem k tomu, že se tyto zkoušky musí vztahovat na dostatečné množství charakteristických znaků umožňujících odrůdy popsat;

vzhledem k tomu, že je žádoucí stanovit na úrovni Společenství charakteristické znaky, na něž by se minimálně měly zkoušky vztahovat;

vzhledem k tomu, že mimo to musí být stanoveny minimální požadavky pro postupování při těchto zkouškách;

vzhledem k tomu, že charakteristické znaky a minimální požadavky se stanovují s přihlédnutím k vědeckým a technickým poznatkům;

vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělské, zahradnické a lesnické osivo a sadbu,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Členské státy vyžadují, aby se úřední zkoušky při povolování odrůdy révy vinné vztahovaly alespoň na charakteristické znaky uvedené v příloze I.

Dbají o to, aby při provádění zkoušek byly splněny minimální požadavky uvedené v příloze II.

Článek 2

Členské státy uvedou nejpozději do 1. července 1972 v účinnost právní nebo správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 3

Tato směrnice je určena všem členským státům.

V Bruselu dne 14. dubna 1972.

Za Komisi

předseda

S. L. MANSHOLT

PŘÍLOHA I

ČÁST A

MORFOLOGICKÉ CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KE ZKOUŠENÍ ODLIŠNOSTI, STÁLOSTI A HOMOGENITY

1. Vrcholky letorostů při vzrůstu 10 až 20 cm:

1.1 Tvar

1.2 Barva (po vyrašení ke stanovení antokyaninového zabarvení)

1.3 Ochlupení

2. Bylinný letorost v době květu:

2.1 Příčný řez (tvar a obrys)

2.2 Ochlupení

3. Zdřevnatělé réví:

3.1 Povrch

3.2 Internodium

4. Postavení úponek

5. Mladé horní listy při vzrůstu letorostů 10 až 30 cm (první tři výrazně oddělené listy od osy letorostu a od nich počítané další):

5.1 Barva

5.2 Ochlupení

6. Vzrostlý list (mezi 8. a 11. uzlem):

6.1 Fotografie

6.2 Náčrt nebo otisk s měřítkem

6.3 Všeobecný tvar

6.4 Počet listových laloků

6.5 Řapíkový výřez

6.6 Hloubka horních a dolních lalokových výřezů

6.7 Ochlupení na rubu

6.8 Povrch líce

6.9 Zoubkování na okraji listu

7. Květ:

Rozeznatelnost pohlaví

8. Hrozen v technické zralosti (u moštových a stolních odrůd):

8.1 Fotografie (s měřítkem)

8.2 Tvar

8.3 Velikost

8.4 Stopka (délka)

8.5 Průměrná hmotnost v gramech

8.6 Odolnost vůči opadu bobulí

8.7 Hustota hroznu (kompaktnost)

9. Bobule v technické zralosti (u moštových a stolních odrůd):

9.1 Fotografie (s měřítkem)

9.2 Tvar

9.3 Velikost s uvedením průměrné hmotnosti

9.4 Barva

9.5 Slupka (u stolních odrůd)

9.6 Počet semen (u stolních odrůd)

9.7 Dužnina

9.8 Šťáva

9.9 Aroma

10. Semeno (u moštových a stolních odrůd): Fotografie ze dvou stran a profilu (s měřítkem).

ČÁST B

FYZIOLOGICKÉ CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KE ZKOUŠENÍ ODLIŠNOSTI, STÁLOSTI A HOMOGENITY

1. HLEDISKA PRO POSUZOVÁNÍ RŮSTU

1.1 Stanovení fenologických údajů:

Fenologické údaje se stanovují ve srovnání s jednou či více následujících srovnávacích odrůd:

1.1.1 v Německu:

1.1.1.1 bílé odrůdy - Ryzlink rýnský, Chrupka bílá, Müller Thurgau

1.1.1.2 modré odrůdy - Burgundské modré

1.1.2 ve Francii:

1.1.2.1 bílé odrůdy - Ryzlink, Chrupka bílá, Müller-Thurgau, Sauvignon, Ugni blanc

1.1.2.2 modré odrůdy - Burgundské modré, Gamay, Merlot, Cabernet Sauvignon, Carignan, Grenache noir

1.1.2.3 stolní odrůdy - Cardinal, Chrupka bílá, Alphonse Lavallée, Servant blanc

1.1.3 v Itálii:

1.1.3.1 bílé odrůdy - Trebbiano toscano, Pinot bianco, Chrupka zlatá

1.1.3.2 modré odrůdy - Barbera, Merlot, Sangiovese

1.1.3.3 stolní odrůdy - Regina, Chrupka zlatá, Cardinal stolní

1.1.4 v Lucembursku:

bílé odrůdy - Ryzlink, Müller-Thurgau

1.2 Datum rašení:

Den, ve kterém se otevře polovina oček na keři s běžným řezem a jejich bavlnka je znatelná ve vztahu ke srovnávacím odrůdám.

1.3 Datum plného květu:

Den, ve kterém se na velkém počtu rostlin ve vztahu ke srovnávací odrůdě otevře polovina květů.

1.4 Zrání (u moštových a stolních odrůd):

Mimo období zrání se uvádí hustota nebo předpokládaný obsah alkoholu moštu, obsah kyselin a příslušný výnos hroznů v kg/ha ve srovnání s jednou nebo více srovnávacími odrůdami pokud možno stejné výnosové třídy.

PĚSTITELSKÉ VLASTNOSTI:

2.1 Růst

2.2 Způsob vedení (postavení prvních plodných oček, upřednostňovaný řez)

2.3 Produkce

2.3.1 Pravidelnost

2.3.2 Množství výnosu

2.3.3 Odchylky

2.4 Odolnost nebo náchylnost:

2.4.1 proti nepříznivým vlivům prostředí

2.4.2 proti škodlivým organismům

2.4.3 případně proti praskání bobulí

2.5 Chování během vegetativního množení:

2.5.1 při štěpování

2.5.2 tvorba kořenů

3. ÚČEL POUŽITÍ:

3.1 pro moštové odrůdy

3.2 pro stolní odrůdy

3.3 jako podnože

3.4 k průmyslovým účelům

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY K PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK

2. Ekologické údaje:

1.1 Místo

1.2 Zeměpisné údaje

1.2.1 Zeměpisná délka

1.2.2 Zeměpisná šířka

1.2.3 Nadmořská výška

1.2.4 Expozice a svažitost

1.3 Klimatické údaje

1.4 Druh půdy

2. Technické prováděcí podmínky:

2.1 v případě moštových a stolních odrůd:

2.1.1 dvacet čtyři keřů, pokud možno na více různých podnožích,

2.1.2 nejméně tři produkční roky,

2.1.3 nejméně dvě místa odlišná ekologickými podmínkami,

2.1.4 chování při štěpování se zkouší nejméně na třech podnožových odrůdách;

2.2 v případě podnožových odrůd:

2.2.1 pět keřů nejméně na dvou způsobech vedení,

2.2.2 pět let po roce výsadby,

2.2.3 tři místa odlišná ekologickými podmínkami,

2.2.4 srůstání v místě štěpování se zkouší nejméně se třemi ušlechtilými odrůdami.

1 Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15.

2 Úř. věst. L 71, 25.3.1971, s. 16.