70/221/EHSSměrnice Rady 70/221/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se nádrží na kapalná paliva a ochrany proti podjetí zezadu u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

Směrnice Rady

ze dne 20. března 1970

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se nádrží na kapalná paliva a ochrany proti podjetí zezadu u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

(70/221/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na nádrže na kapalná paliva a na ochranu proti podjetí zezadu;

vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možno použít u všech typů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkající se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [3],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se "vozidlem" rozumí každé motorové vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, s karoserií nebo bez karoserie, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, a jeho přípojná vozidla, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských traktorů a strojů a strojů pro veřejné práce.

Článek 2

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení pro určitý typ vozidla z důvodů týkajících se nádrží na kapalná paliva nebo ochrany proti podjetí zezadu, pokud tato zařízení splňují požadavky stanovené v příloze.

Článek 3

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků přílohy technickému pokroku, s výjimkou požadavků stanovených v části I, se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice Rady ze dne 6. února 1970 o schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. března 1970.

Za Radu

předseda

P. Harmel

[1] Úř. věst. C 160, 18.12.1969, s. 7.

[2] Úř. věst. C 48, 16.4.1970, s. 16.

[3] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

I. Nádrže a záložní nádrže na kapalná paliva

I.1 Nádrže na kapalná paliva musí být korozivzdorné. Musí vyhovět při zkouškách těsnosti prováděných výrobcem při tlaku rovném dvojnásobku pracovního tlaku, avšak nejméně 1,3 bar. Případný přetlak nebo tlak vyšší než pracovní musí být automaticky vyrovnán vhodným zařízením (odvzdušňovacími otvory, pojistnými ventily apod.). Odvzdušňovací otvory musí být konstruovány tak, aby se zabránilo nebezpečí požáru. Uzávěrem palivové nádrže nebo zařízeními, která slouží k vyrovnávání přetlaku, nesmí unikat palivo, ani při úplném převrácení nádrže; připouští se kapání.

I.2 Palivové nádrže musí být instalovány tak, aby byly chráněny před účinky nárazu do přední nebo zadní části vozidla. V blízkosti nádrže nesmějí být vyčnívající části, ostré hrany apod.

II. Ochrana proti podjetí zezadu

II.1 Je-li vzdálenost středu poslední nápravy od krajního zadního bodu obrysu vozidla větší než jeden metr, nesmí po celé šířce zadní části podvozku nebo hlavních částí karoserie světlá výška přesáhnout 70 cm.

II.2 Není-li tento požadavek splněn, musí být vozidlo opatřeno zařízením na ochranu proti podjetí zezadu namontovaným podle následujících ustanovení.

II.3 Podmínky pro namontování zařízení na ochranu proti podjetí zezadu:

II.3.1 Vzdálenost spodního okraje zařízení na ochranu proti podjetí zezadu od vozovky musí být při nenaloženém vozidle menší než 70 cm.

II.3.2 V místě, kde je namontováno zařízení na ochranu proti podjetí zezadu, nesmí být jeho šířka větší než šířka vozidla ani nesmí být kratší než šířka vozidla o více než 10 cm na obou stranách vozidla.

II.3.3 Zařízení na ochranu proti podjetí zezadu musí být umístěno co nejblíže k zadní části vozidla a v žádném případě nesmí být vzdáleno od jeho krajního zadního bodu více než 60 cm.

II.3.4 Okraje zařízení na ochranu proti podjetí zezadu nesmějí být ohnuty dozadu.

II.3.5 Zařízení na ochranu proti podjetí zezadu musí být pevně připojeno k bočním částem podvozku nebo k jiným, na jejich místě se nacházejícím součástem.

II.3.6 Zařízení na ochranu proti podjetí zezadu musí vykazovat pevnost v ohybu přinejmenším rovnou pevnosti ocelového nosníku, jehož průřezový modul v ohybu je 20 cm3.

II.4 Odchylně od výše uvedených požadavků nemusí být zařízením na ochranu proti podjetí zezadu opatřena tato vozidla:

- tahače návěsů,

- oplenová přípojná vozidla a jiná podobná přípojná vozidla pro přepravu kmenů nebo jiných velmi dlouhých předmětů,

- vozidla, u nichž se ochrana proti podjetí zezadu neslučuje s účelem použití těchto vozidel.

--------------------------------------------------