(EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise

Služební řád

Poznámka

K ČÁSTEM I A II [1]

Tento dokument je konsolidovaným zněním služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství [2] platného ode dne 5. března 1968, jak stanoví články 2 a 3 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 (Úřední věstník Evropských společenství L 56, 4.3.1968 – zvláštní vydání 1968, 1. prosince 1972), a následujících nařízení, kterými se mění uvedené nařízení. Konsolidované znění bylo vytvořeno pouze pro informativní účely a není právně závazné. [3] Čísla v závorkách vedle některých článků odpovídají číslům uvedeným níže a odkazují na nařízení, kterými byly dotyčné články pozměněny.

(1) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2278/69 (Úř. věst. L 289, 17.11.1969, s. 1)

(2) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 95/70 (Úř. věst. L 15, 21.1.1970, s. 1)

(3) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 96/70 (Úř. věst. L 15, 21.1.1970, s. 4)

(4) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 16/71 (Úř. věst. L 5, 7.1.1971, s. 1)

(5) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2653/71 (Úř. věst. L 276, 16.12.1971, s. 1)

(6) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2654/71 (Úř. věst. L 276, 16.12.1971, s. 6)

(7) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 1369/72 (Úř. věst. L 149, 1.7.1972, s. 1)

(8) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 1473/72 (Úř. věst. L 160, 16.7.1972, s. 1)

(9) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2647/72 (Úř. věst. L 283, 20.12.1972, s. 1)

(10) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 558/73 (Úř. věst. L 55, 28.2.1973, s. 1)

(11) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2188/73 (Úř. věst. L 223, 11.8.1973, s. 1)

(12) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2/74 (Úř. věst. L 2, 3.1.1974, s. 1)

(13) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3191/74 (Úř. věst. L 341, 20.12.1974, s. 1)

(14) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 711/75 (Úř. věst. L 71, 20.3.1975, s. 1)

(15) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 1009/75 (Úř. věst. L 98, 19.4.1975, s. 1)

(16) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 1601/75 (Úř. věst. L 164, 27.6.1975, s. 1)

(17) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2577/75 (Úř. věst. L 263, 11.10.1975, s. 1)

(18) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2615/76 (Úř. věst. L 299, 29.10.1976, s. 1)

(19) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3177/76 (Úř. věst. L 359, 30.12.1976, s. 1)

(20) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3178/76 (Úř. věst. L 359, 30.12.1976, s. 9)

(21) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 1376/77 (Úř. věst. L 157, 28.6.1977, s. 1)

(22) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2687/77 (Úř. věst. L 314, 8.12.1977, s. 1)

(23) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2859/77 (Úř. věst. L 330, 23.12.1977, s. 1)

(24) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 912/78 (Úř. věst. L 119, 3.5.1978, s. 1)

(25) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 914/78 (Úř. věst. L 119, 3.5.1978, s. 8)

(26) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2711/78 (Úř. věst. L 328, 23.11.1978, s. 1)

(27) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3084/78 (Úř. věst. L 369, 29.12.1978, s. 1)

(28) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3085/78 (Úř. věst. L 369, 29.12.1978, s. 6)

(29) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2955/79 (Úř. věst. L 336, 29.12.1979, s. 1)

(30) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 160/80 (Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 1)

(31) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 161/80 (Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 5)

(32) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 187/81 (Úř. věst. L 21, 24.1.1981, s. 18) a

nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 397/81 (Úř. věst. L 46, 19.2.1981, s. 1)

(33) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2780/81 (Úř. věst. L 271, 26.9.1981, s. 1)

(34) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3821/81 (Úř. věst. L 386, 31.12.1981, s. 1)

(35) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 371/82 (Úř. věst. L 47, 19.2.1982, s. 8)

(36) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 372/82 (Úř. věst. L 47, 19.2.1982, s. 13)

(37) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3139/82 (Úř. věst. L 331, 26.11.1982, s. 1)

(38) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 440/83 (Úř. věst. L 53, 26.2.1983, s. 1)

(39) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 1819/83 (Úř. věst. L 180, 5.7.1983, s. 1)

(40) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2074/83 (Úř. věst. L 203, 27.7.1983, s. 1)

(41) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3647/83 (Úř. věst. L 361, 24.12.1983, s. 1)

(42) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 419/85 (Úř. věst. L 51, 21.2.1985, s. 1)

(43) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 420/85 (Úř. věst. L 51, 21.2.1985, s. 6)

(44) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1578/85 (Úř. věst. L 154, 13.6.1985, s. 1)

(45) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1915/85 (Úř. věst. L 180, 12.7.1985, s. 3)

(46) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2799/85 (Úř. věst. L 265, 8.10.1985, s. 1)

(47) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3580/85 (Úř. věst. L 343, 20.12.1985, s. 1)

(48) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3855/86 (Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 1)

(49) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3856/86 (Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 5)

(50) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 793/87 (Úř. věst. L 79, 21.3.1987, s. 1)

(51) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3019/87 (Úř. věst. L 286, 9.10.1987, s. 3)

(52) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3212/87 (Úř. věst. L 307, 29.10.1987, s. 1)

(53) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3784/87 (Úř. věst. L 356, 18.12.1987, s. 1)

(54) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2338/88 (Úř. věst. L 204, 29.7.1988, s. 1)

(55) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2339/88 (Úř. věst. L 204, 29.7.1988, s. 5)

(56) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3982/88 (Úř. věst. L 354, 22.12.1988, s. 1)

(57) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2187/89 (Úř. věst. L 209, 21.7.1989, s. 1)

(58) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3728/89 (Úř. věst. L 364, 14.12.1989, s. 1)

(59) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2258/90 (Úř. věst. L 204, 2.8.1990, s. 1)

(60) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3736/90 (Úř. věst. L 360, 22.12.1990, s. 1)

(61) Nařízení (EHS) č. 2232/91 (Úř. věst. L 204, 22.7.1991, s. 1)

(62) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3830/91 (Úř. věst. L 361, 31.12.1991, s. 1)

(63) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3831/91 (Úř. věst. L 361, 31.12.1991, s. 7)

(64) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3832/91 (Úř. věst. L 361, 31.12.1991, s. 9)

(65) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3833/91 (Úř. věst. L 361, 31.12.1991, s. 10)

(66) Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3834/91 (Úř. věst. L 361, 31.12.1991, s. 13)

(67) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 571/92 (Úř. věst. L 62, 7.3.1992, s. 1)

(68) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3761/92 (Úř. věst. L 383, 29.12.1992, s. 1)

(69) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 3947/92 (Úř. věst. L 404, 31.12.1992, s. 1)

(70) Nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3608/93 (Úř. věst. L 328, 29.12.1993, s. 1)

(71) Nařízení (ESUO, ES, Euratom) č. 3161/94 (Úř. věst. L 335, 23.12.1994, s. 1)

ve znění nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 1197/95 (Úř. věst. L 119, 30.5.1995, s. 1)

(72) Nařízení (ESUO, ES, Euratom) č. 2963/95 (Úř. věst. L 310, 22.12.1995, s. 1)

(73) Nařízení (Euratom, ESUO, ES) č. 1354/96 (Úř. věst. L 175, 13.7.1996, s. 1)

(74) Nařízení (Euratom, ESUO, ES) č. 2485/96 (Úř. věst. L 338, 28.12.1996, s. 1)

(75) Nařízení (ESUO, ES, Euratom) č. 2192/97 (Úř. věst. L 301, 5.11.1997, s. 5)

(76) Nařízení (ESUO, ES, Euratom) č. 2591/97 (Úř. věst. L 351, 23.12.1997, s. 1)

(77) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 781/98 (Úř. věst. L 113, 15.4.1998, s. 4)

(78) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2458/98 (Úř. věst. L 307, 17.11.1998, s. 1)

(79) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2594/98 (Úř. věst. L 325, 3.12.1998, s. 1)

(80) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2762/98 (Úř. věst. L 346, 22.12.1998, s. 1)

(81) Sdělení Komise ostatním orgánům č. 1999/C 60/09 o přepočtu částek stanovených služebním řádem na eura (Úř. věst. C 60, 3.2.1999, s. 11)

(82) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 620/1999 (Úř. věst. L 78, 24.3.1999, s. 1)

(83) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 1238/1999 (Úř. věst. L 150, 17.6.1999, s. 1)

(84) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2700/1999 (Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 1)

(85) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 212/2000 (Úř. věst. L 24, 29.1.2000, s. 1)

(86) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 628/2000 (Úř. věst. L 76, 25.3.2000, s. 1)

(87) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2804/2000 (Úř. věst. L 326, 22.12.2000, s. 3)

(88) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2805/2000 (Úř. věst. L 326, 22.12.2000, s. 7)

(89) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 1986/2001 (Úř. věst. L 271, 12.10.2001, s. 1)

(90) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2581/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 1)

(91) Nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 490/2002 (Úř. věst. L 77, 20.3.2002, s. 1)

(92) Nařízení (ES, Euratom) č. 2265/2002 (Úř. věst. L 347, 20.12.2002, s. 1) [4]

[1] Toto kompendium bylo připraveno útvarem Komise pro služební řád. Jakékoliv připomínky k tomuto dokumentu lze zaslat e-mailem na adresu [email protected].

[2] Tento služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců nahradil služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii stanovený nařízením Rady (EHS) č. 31 a (ESAE) č. 11 ze dne 18. 12. 1961 (Úř. věst. 45, 14.6.1962 – zvláštní vydání 1959-62, listopad 1972) a služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského společenství uhlí a oceli.

[3] Konsolidace právních nástrojů nemá postavení právního předpisu, pokud nebyla vydána orgánem, který přijal původní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že konsolidované znění nařízení Rady obsažených v tomto kompendiu bylo vydáno Komisí, musí být v případě soudního sporu citováno příslušné nařízení Rady původně vyhlášené v Úředním věstníku, a nikoliv toto konsolidované znění.Kompendium však přesto bylo připraveno velmi pečlivě a s vírou, že se stane cenným zdrojem informací a užitečným pracovním nástrojem.

[4] Toto kompendium bylo připraveno útvarem Komise pro služební řád. Jakékoliv připomínky k tomuto dokumentu lze zaslat e-mailem na adresu [email protected].

--------------------------------------------------

I

Služební řád úředníků Evropských společenství

Hlava I: Obecná ustanovení

Hlava II: Práva a povinnosti úředníků

Hlava III: Služební zařazení úředníků

Kapitola 1: Přijímání

Kapitola 2: Správní postavení

Oddíl 1: Činná služba

Oddíl 2: Dočasné přidělení

Oddíl 3: Pracovní volno z osobních důvodů

Oddíl 4: Dočasná výslužba

Oddíl 5: Volno z důvodu vojenské služby

Kapitola 3: Posudky, postup do vyššího stupně a povýšení

Kapitola 4: Skončení služebního poměru

Oddíl 1: Odstoupení

Oddíl 2: Nucené odstoupení

Oddíl 3: Propuštění ze služebních důvodů

Oddíl 4: Propuštění pro nezpůsobilost

Oddíl 5: Odchod do důchodu

Oddíl 6: Čestné postavení

Hlava IV: Pracovní podmínky úředníků

Kapitola 1: Pracovní doba

Kapitola 2: Dovolená

Kapitola 3: Veřejné svátky

Hlava V: Příjmy a sociální zabezpečení úředníků

Kapitola 1: Odměna a náhrada výdajů

Oddíl 1: Odměna

Oddíl 2: Náhrada výdajů

Kapitola 2: Dávky sociálního zabezpečení

Kapitola 3: Důchody

Kapitola 4: Vracení přeplatků

Kapitola 5: Postoupení práv na Společenství

Hlava VI: Disciplinární opatření

Hlava VII: Opravné prostředky

Hlava VIII: Zvláštní ustanovení pro úředníky v oblasti vědeckých nebo technických služeb Společenství

Hlava VIIIA: Zvláštní předpisy a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích

Hlava IX: Přechodná a závěrečná ustanovení

Kapitola 1: Přechodná ustanovení

Kapitola 2: Závěrečná ustanovení

Příloha I: Přehled pracovních míst a odpovídajících služebních zařazení

A. Přehled druhů pracovních míst a odpovídajících služebních zařazení v každé kategorii a v jazykové službě stanovené v čl. 5 odst. 4 služebního řádu

B. Přehled druhů pracovních míst a odpovídajících služebních zařazení úředníků v oblasti vědeckých a technických služeb Společenství stanovené v článku 92 služebního řádu

Příloha II: Složení a podrobnosti činnosti subjektů stanovených v článku 9 služebního řádu

Oddíl 1: Výbor zaměstnanců

Oddíl 2: Smíšený výbor

Oddíl 3: Disciplinární komise

Oddíl 4: Výbor pro otázky invalidity

Oddíl 5: Zpravodajský výbor

Příloha III Výběrová řízení

Příloha IV Postup při přiznávání příspěvků stanovených v článcích 41 a 50 služebního řádu

Příloha IVa Poloviční pracovní úvazek

Příloha V Dovolená

Oddíl 1: Dovolená za kalendářní rok

Oddíl 2: Mimořádné volno

Oddíl 3: Doba na cestu

Příloha VI Náhradní volno a odměna za práci přesčas

Příloha VII Odměna a náhrada výdajů

Oddíl 1: Rodinné přídavky

Oddíl 2: Příspěvek za práci v zahraničí

Oddíl 2a: Paušální příspěvek

Oddíl 2b: Příspěvek za výuku

Oddíl 3: Náhrada výdajů

A. Příspěvek na zařízení

B. Příspěvek na znovuusídlení

C. Cestovní výdaje

D. Stěhovací výdaje

E. Denní příspěvek

F. Výdaje při služební cestě

G. Paušální náhrada výdajů

Oddíl 4: Výplata splatných částek

Příloha VIII Důchodový systém

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Kapitola 2: Starobní důchod a odchodné

Oddíl 1: Starobní důchod

Oddíl 2: Odchodné

Kapitola 3: Invalidní důchod

Kapitola 4: Pozůstalostní důchod

Kapitola 5: Prozatímní důchody

Kapitola 6: Zvýšení důchodů s ohledem na vyživované děti

Kapitola 7 Oddíl 1: Financování důchodového systému

Oddíl 2: Stanovení nároků úředníků

Oddíl 3: Výplata dávek

Kapitola 8: Přechodná ustanovení

Příloha IX Disciplinární řízení

Příloha X Zvláštní předpisy a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Kapitola 2: Povinnosti úředníků

Kapitola 3: Pracovní podmínky úředníků

Kapitola 4: Příjmy a sociální zabezpečení úředníků

Oddíl 1: Příjmy a rodinné přídavky

Oddíl 2: Pravidla pro náhradu výdajů

Oddíl 3: Dávky sociálního zabezpečení

Kapitola 5: Disciplinární řízení

Kapitola 6: Přechodná ustanovení

Příloha XI Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu

Kapitola 1: Roční přezkoumání odměn

Oddíl 1: Rozhodující faktory pro stanovení ročních úprav

Oddíl 2: Opatření pro roční úpravy odměn

Kapitola 2: Prozatímní úpravy odměn

Kapitola 3: Země s vysokou mírou inflace

Kapitola 4: Stanovení koeficientů

Kapitola 5: Doložka o výjimce

Kapitola6: Úloha Statistického úřadu Evropských společenství a vztahy s národními statistickými úřady členských států

Kapitola 7: Závěrečné ustanovení a doložka o přezkumu

Hlava I: Obecná ustanovení

Článek 1 (21) (73)

Pro účely tohoto služebního řádu se "úředníkem Společenství" rozumí jakákoli osoba, která byla jmenována za podmínek stanovených tímto služebním řádem na místo zaměstnance jednoho z orgánů Společenství na základě úřední listiny vydané orgánem uvedeného orgánu oprávněným ke jmenování.

Není-li stanoveno jinak, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a ombudsman Evropské unie jsou pro účely tohoto služebního řádu považováni za orgány Společenství.

Článek 1a (77)

1. Úředníci mají při uplatňování tohoto služebního řádu nárok na rovné zacházení bez přímé či nepřímé diskriminace na základě rasy, politického, filozofického nebo náboženského přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientace, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení vyžadující zvláštní rodinný stav.

2. Za účelem zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě nebrání zásada rovného zacházení orgánu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.

3. Orgány vymezí společnou dohodou po projednání s výborem pro služební řád opatření a akce na podporu rovných příležitostí pro muže a ženy v oblastech, na které se vztahuje služební řád, a přijmou vhodná ustanovení zejména k nápravě skutečných nerovností, které omezují příležitosti žen v těchto oblastech.

Článek 2 (69) (73)

Každý orgán stanoví, kdo v jeho rámci vykonává pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování tímto služebním řádem.

Orgány, které vykonávají ve vztahu k úředníkům Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a k sekretariátu ombudsmana Evropské unie pravomoci přiznané služebním řádem orgánům oprávněným ke jmenování, stanoví jednací řády těchto výborů a ombudsmana.

Dva nebo několik orgánů Společenství se však mohou dohodnout, že svěří výkon pravomocí přiznaných orgánu oprávněnému ke jmenování v oblasti jmenování úředníků a systémů sociálního a důchodového zabezpečení některému z nich nebo společnému orgánu.

Článek 3

Jmenovací listina úředníka stanoví den, kterým jmenování nabývá účinku; tomuto dni nesmí předcházet den, kdy se úředník ujímá svých služebních povinností.

Článek 4

Žádné jmenování nebo povýšení se neprovádí z jiných důvodů než z důvodu obsazení volného pracovního místa za podmínek stanovených tímto služebním řádem.

Jakmile orgán oprávněný ke jmenování rozhodne o obsazení volného pracovního místa, uvědomí o tom úředníky uvedeného orgánu.

Není-li možné obsadit volné pracovní místo převedením, povýšením nebo vnitřním výběrovým řízením, uvědomí se o něm úředníci tří Evropských společenství.

Článek 5 (8)

1. Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se třídí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do čtyř kategorií označovaných v sestupném pořadí A, B, C a D.

Kategorie A zahrnuje osm platových tříd rozdělených podle služebních zařazení, obvykle zahrnujících dvě platové třídy a odpovídajících vedoucím a poradním funkcím, které vyžadují vysokoškolské vzdělání nebo odpovídající odbornou praxi.

Kategorie B zahrnuje pět platových tříd rozdělených podle služebních zařazení, obvykle zahrnujících dvě platové třídy a odpovídajících výkonným funkcím, které vyžadují vyšší odborné vzdělání nebo odpovídající odbornou praxi.

Kategorie C zahrnuje pět platových tříd rozdělených podle služebních zařazení, obvykle zahrnujících dvě platové třídy a odpovídajících nižším úřednickým funkcím, které vyžadují středoškolské vzdělání nebo odpovídající odbornou praxi.

Kategorie D zahrnuje čtyři platové třídy rozdělené podle služebních zařazení, obvykle zahrnujících dvě platové třídy a odpovídajících manuálním povoláním nebo službám, které vyžadují základní vzdělání, případně doplněné technickým školením.

Za podmínek stanovených pro přezkoumání tohoto služebního řádu a odchylně od výše uvedených ustanovení mohou však být pracovní místa ze stejného profesního oboru uspořádána do skupin zahrnujících několik platových tříd v rámci jedné nebo více dříve uvedených kategorií.

2. Pracovní místa překladatelů a tlumočníků jsou sdružena v rámci jazykové služby označené písmeny L/A, která se skládá ze šesti platových tříd odpovídajících platovým třídám 3 až 8 kategorie A a je rozdělena do služebních zařazení obvykle zahrnujících dvě platové třídy.

3. Pro úředníky patřící do téže kategorie nebo se stejným služebním zařazením platí stejné podmínky pro přijetí a služební postup.

4. Tabulka druhů pracovních míst a odpovídajících služebních zařazení je uvedena v příloze I.

Na základě této tabulky a po projednání s výborem pro služební řád uvedeném v článku 10 vymezí každý orgán povinnosti a pravomoci spojené s každým druhem pracovního místa.

Článek 6

Seznam pracovních míst přiložený k rozpočtu každého orgánu udává pro každou kategorii a službu počet pracovních míst v každé platové třídě pro každé služební zařazení.

Článek 7 (8)

1. Orgán oprávněný ke jmenování přidělí prostřednictvím jmenování nebo přeložení, pouze v zájmu služby a bez ohledu na státní příslušnost, každého úředníka na místo v kategorii nebo službu odpovídající jeho platové třídě.

Úředník může požádat o přeložení v rámci svého orgánu.

2. Úředník může být vyzván, aby dočasně nastoupil na pracovní místo v rámci služebního zařazení v jeho kategorii nebo službě, které je vyšší než jeho skutečné služební zařazení. Od počátku čtvrtého měsíce tohoto přechodného pracovního umístění obdrží vyrovnávací příspěvek rovnající se rozdílu mezi odměnou připadající pro jeho platovou třídu a stupeň a odměnou, která by mu náležela v platové třídě, do které by byl zařazen, kdyby byl jmenován do služebního zařazení, které přechodně vykonává.

Trvání přechodného pracovního umístění nepřesáhne jeden rok, ledaže toto umístění slouží, přímo nebo nepřímo, k nahrazení pracovníka, který je ve služebním zájmu přeřazen na jiné místo, povolán k výkonu vojenské služby nebo dlouhodobě nepřítomen z důvodu nemoci.

Článek 8

Úředník přeřazený do jiného orgánu Evropských společenství může po uplynutí šesti měsíců požádat o převedení do uvedeného orgánu.

Souhlasí-li domovský orgán i orgán, ke kterému byl úředník služebně přidělen, s převedením, má se za to, že úředník byl po celé trvání své služby ve Společenství zařazen do uvedeného orgánu. Na základě tohoto převedení neobdrží žádný finanční příspěvek stanovený tímto služebním řádem pro případ skončení služebního poměru úředníka u některého z orgánů Společenství.

Zahrnuje-li toto rozhodnutí přiznání vyšší platové třídy než v domovském orgánu, považuje se za služební povýšení; takové rozhodnutí může být učiněno pouze v souladu s článkem 45.

Článek 9 (69)

1. Zřizuje se

a) v rámci každého orgánu:

- výbor zaměstnanců, případně rozdělený na oddělení pro různá místa zaměstnání,

- jeden nebo více smíšených výborů, podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

- jedna nebo více disciplinárních komisí, podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

- popřípadě zpravodajský výbor;

b) pro Společenství:

- výbor pro otázky invalidity,

které vykonávají funkce stanovené tímto služebním řádem.

1a. K provádění některých ustanovení tohoto služebního řádu může být zřízen smíšený výbor společný pro dva nebo více orgánů.

2. Složení a podrobnosti činnosti těchto subjektů stanoví každý orgán v souladu s přílohou II.

Seznam členů těchto subjektů se zveřejní v Měsíčníku zaměstnanců Společenství.

3. Výbor zaměstnanců zastupuje zájmy zaměstnanců vůči jejich orgánu a udržuje nepřetržité spojení mezi orgánem a zaměstnanci. Tím, že poskytuje prostor k vyjádření stanoviska zaměstnanců, přispívá k hladkému fungování služby.

Upozorňuje příslušné subjekty orgánu na jakékoli obtíže obecného významu, které se týkají výkladu a použití tohoto služebního řádu. Může být konzultován v případě jakýchkoli obtíží tohoto druhu.

Výbor předkládá příslušným subjektům orgánu návrhy týkající se organizace a činnosti služby a návrhy na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo obecných životních podmínek.

Výbor se podílí na řízení a kontrole subjektů sociální péče zřízených orgánem v zájmu jeho zaměstnanců. Se souhlasem orgánu může zřizovat služby takové povahy.

4. Navíc k funkcím stanoveným tímto služebním řádem mohou být smíšený výbor nebo výbory konzultovány orgánem oprávněným ke jmenování nebo výborem zaměstnanců k problémům obecné povahy, které považují za vhodné k předložení.

5. Stanovisko zpravodajského výboru se vyžaduje:

a) při skončení zkušební doby;

b) při propuštění z důvodu nezpůsobilosti a

c) při výběru zaměstnanců, kterých se týká snížení počtu zaměstnanců.

Zajišťuje pravidelné a jednotné zprávy o zaměstnancích v rámci jakéhokoli orgánu.

Článek 10

Zřizuje se výbor pro služební řád, který se skládá ze zástupců orgánů Společenství a stejného počtu zástupců jejich výborů zaměstnanců. Postup při jmenování členů výboru pro služební řád se řídí společnou dohodou orgánů.

Navíc k funkcím stanoveným tímto služebním řádem může výbor formulovat návrhy na přezkoumání služebního řádu. Komise musí projednat každý návrh na přezkoumání služebního řádu s výborem; ten sdělí své stanovisko ve lhůtě stanovené Komisí. Výbor se schází na žádost předsedy, orgánu nebo výboru zaměstnanců orgánu.

Zápis z jednání předá výbor příslušným orgánům.

Článek 10a (8)

Orgán stanoví lhůty, ve kterých musí výbor zaměstnanců, smíšený výbor nebo výbor pro služební řád podat stanoviska, o která byl požádán; tyto lhůty nesmí být kratší než 15 pracovních dní. Pokud není stanovisko podáno v předepsané lhůtě, vydá rozhodnutí sám orgán.

Hlava II: Práva a povinnosti úředníků

Článek 11

Úředník plní své služební povinnosti a řídí se výhradně zájmy Společenství; nežádá ani nepřijímá pokyny žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo jeho orgán.

Bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování nepřijme úředník od žádné vlády nebo jiného zdroje mimo svůj orgán jakoukoli poctu, vyznamenání, službu, dar nebo úplatu jakéhokoli druhu, s výjimkou služeb poskytnutých před jeho jmenováním nebo v průběhu zvláštního volna za účelem vojenské nebo jiné státní služby a s ohledem na tuto službu.

Článek 12

Úředník se zdrží veškerých akcí, a zejména veřejného vyjadřování stanovisek, která se mohou dotýkat vážnosti jeho postavení.

Nesmí si ponechat ani přijmout účast v podniku, přímo či nepřímo, který podléhá kontrole jeho orgánu nebo který má s tímto orgánem obchodní jednání, zájmy takového druhu nebo rozsahu, které by mohly narušit nezávislé plnění jeho služebních povinností.

Úředník, který si přeje zabývat se mimopracovními činnostmi, ať výdělečnými či nikoli, nebo vykonávat jakoukoli funkci mimo rámec Společenství, musí získat souhlas orgánu oprávněného ke jmenování. Souhlas je odmítnut, jsou-li činnost nebo funkce takové povahy, která může narušit úředníkovu nezávislost nebo poškozuje práci Společenství.

Článek 13

Je-li manžel/manželka úředníka výdělečně činný/činná, uvědomí o tom úředník orgán svého orgánu oprávněný ke jmenování. Ukáže-li se tato činnost neslučitelná se zaměstnáním úředníka a nemůže-li úředník poskytnout záruky, že tato činnost ve vymezené lhůtě skončí, rozhodne orgán oprávněný ke jmenování, po projednání se smíšeným výborem, zda úředník na svém místě setrvá, bude přemístěn na jiné místo nebo bude vyzván k odstoupení.

Článek 14

Každý úředník, který je při plnění svých povinností vyzván, aby rozhodl v záležitosti, na které nebo na výsledku které má takový osobní zájem, který by ohrozil jeho nezávislost, uvědomí o tom orgán oprávněný ke jmenování.

Článek 15

Úředník, který se v rámci svého pasivního volebního práva uchází o volenou veřejnou funkci, požádá o volno z osobních důvodů na období nepřesahující tři měsíce.

Orgán oprávněný ke jmenování zváží případ každého úředníka zvoleného do takového úřadu. S ohledem na význam úřadu a povinnosti, které z něho pro jeho držitele vyplývají, rozhodne orgán oprávněný ke jmenování, zda úředník setrvá ve své činné službě nebo zda požádá o pracovní volno z osobních důvodů. V druhém případě se délka volna rovná délce období, na které byl zvolen.

Článek 16

Úředník po skončení svých funkcí je nadále povinen chovat se čestně a uvážlivě při přijímání některých funkcí a výhod.

Každý orgán po projednání se smíšeným výborem určí, která místa, zastávaná úředníky, jim neumožňují vykonávat činnost, výdělečnou či nikoli, po dobu tří let po skončení služebního poměru, s výjimkou případů, kdy je to v souladu s následujícími ustanoveními.

V průběhu těchto tří let se od každého úředníka, který byl na takovém místě, vyžaduje, aby neprodleně uvědomil orgány, ke kterým příslušel během tří let před skončením jeho služebního poměru, o všech funkcích nebo úřadech k jejichž výkonu může být vyzván.

Orgán po projednání se smíšeným výborem uvědomí dotyčnou osobu do patnácti dnů po obdržení informace o tom, zda jí tuto funkci nebo úřad zakáže přijmout.

Článek 17

Úředník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech a informacích, které získal při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce; žádným způsobem nepředá neoprávněné osobě jakýkoli dokument nebo informaci, které nebyly dosud zveřejněny. Touto povinností zůstává úředník vázán i po skončení služebního poměru.

Úředník nesmí sám nebo s jinými osobami zveřejnit nebo nechat zveřejnit bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování žádné texty související s činností Společenství. Tento souhlas lze odepřít, pouze pokud by zamýšlené zveřejnění mohlo poškodit zájmy Společenství.

Článek 18

Veškerá práva vztahující se na práci provedenou úředníkem při výkonu jeho funkce jsou majetkem Společenství, s jehož činnostmi tato práce souvisí.

Článek 19

Úředník nesmí bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování při řízení před soudem prozradit z jakéhokoli důvodu jakékoli skutečnosti, které se dozvěděl z důvodu plnění svých povinností. Souhlas lze odepřít, pouze pokud to vyžadují zájmy Společenství a pokud z tohoto odepření nevyplývají pro úředníka trestněprávní důsledky. Touto povinností zůstává úředník vázán i po skončení služebního poměru.

Ustanovení předchozího odstavce se nevztahují na úředníka nebo bývalého úředníka vypovídajícího před Soudním dvorem Evropských společenství nebo před disciplinární komisí orgánu v záležitosti týkající se zaměstnance nebo bývalého zaměstnance jednoho ze tří Evropských společenství.

Článek 20

Úředník má bydliště buď v místě svého zaměstnání, nebo v takové vzdálenosti od místa svého zaměstnání, která je slučitelná s řádným výkonem jeho funkce.

Článek 21 (24)

Úředník v jakékoli funkci pomáhá a radí svým nadřízeným; je odpovědný za plnění povinností, které mu byly svěřeny.

Úředník pověřený řízením oddělení služby je odpovědný svým nadřízeným za výkon svěřených pravomocí a provádění jím vydaných pokynů. Odpovědnost jeho podřízených ho nezbavuje jeho vlastních odpovědností.

Úředník, který obdrží pokyny, které považuje za nesprávné nebo o kterých se domnívá, že by mohly vést k závažným obtížím, neprodleně uvědomí bezprostředně nadřízeného, je-li to nezbytné písemně. Obdrží-li potom úředník od svého nadřízeného písemné potvrzení pokynů, provede je, ledaže představují porušení trestního práva nebo příslušných bezpečnostních norem.

Článek 22

Úředník může být vyzván k náhradě, celkové nebo částečné, jakýchkoli škod, které Společenstvím vznikly v důsledku vážného porušení úřední povinnosti při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce.

Orgán oprávněný ke jmenování vydá odůvodněné rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným s ohledem na disciplinární záležitosti.

Soudní dvůr Evropských společenství má neomezenou pravomoc v oblasti sporů vzniklých na základě tohoto ustanovení.

Článek 23 (24)

Výsady a imunity požívané úředníky se poskytují výlučně v zájmu Společenství. S výhradou protokolu o výsadách a imunitách nejsou úředníci osvobozeni od plnění soukromých povinností nebo dodržování platných právních a policejních předpisů.

Pokaždé, jsou-li dotčeny výsady a imunity, uvědomí neprodleně dotyčný úředník orgán oprávněný ke jmenování.

Průkaz stanovený v protokolu o výsadách a imunitách se vydává pro úředníky v platových třídách A1 až A4 a odpovídajících platových třídách. Pokud to vyžaduje služební zájem, může orgán oprávněný ke jmenování zvláštním rozhodnutím vystavit tento průkaz úředníkům jiných platových tříd, jejichž místo zaměstnání leží mimo území členských států.

Článek 24 (8)

Společenství pomáhají všem úředníkům zejména při postupu proti jakékoli osobě, která se dopustila vyhrožování, urážky nebo pomluvy nebo jiného útoku vůči osobě nebo majetku, kterému je tato osoba nebo člen její rodiny vystavena z důvodů svého postavení nebo služebních povinností.

Společně a nerozdílně nahradí úředníkovi škody utrpěné v takových případech, pokud úředník nezpůsobil škodu úmyslně nebo hrubou nedbalostí a nemůže-li získat náhradu způsobené škody od jejího původce.

Společenství umožňují další odborné vzdělávání úředníků, pokud je to slučitelné s řádným fungování služby a v souladu s jejich vlastními zájmy.

Toto další vzdělávání se vezme v úvahu pro účely služebního postupu.

Článek 24a (8)

Úředníci mají právo sdružovat se; zejména mohou být členy odborů nebo zaměstnaneckých organizací evropských úředníků.

Článek 25 (8)

Úředníci mohou předkládat žádosti orgánu oprávněnému ke jmenování v rámci jejich orgánu.

Každé rozhodnutí týkající se určité osoby přijaté na základě tohoto služebního řádu se neprodleně sdělí písemně dotyčnému úředníkovi. Každé rozhodnutí týkající se stížnosti na úředníka uvede důvody, na kterých je založeno.

Zvláštní rozhodnutí týkající se jmenování, ustanovení, služebního povýšení, převedení, určení služebního postavení a skončení služebního poměru úředníka se neprodleně oznámí v prostorách jeho orgánu a zveřejní v Měsíčníku zaměstnanců Společenství.

Článek 26

Osobní spis úředníka obsahuje:

a) všechny písemnosti týkající se jeho služebního poměru a všechny zprávy týkající se jeho způsobilosti, výkonnosti a chování;

b) všechny připomínky úředníka k těmto písemnostem.

Písemnosti se zapisují, číslují a číselně řadí; písemnosti uvedené v písmenu a) nemohou být použity nebo uvedeny orgánem proti úředníkovi, pokud s nimi před jejich zařazením nebyl seznámen.

Seznámení s jakoukoli písemností potvrzuje úředník svým podpisem, pokud k tomuto nedojde, je obeslán prostřednictvím doporučeného dopisu.

Osobní spis úředníka neobsahuje žádné odkazy na jeho politické, filozofické nebo náboženské postoje.

Každý úředník má pouze jeden osobní spis.

Úředník má právo, a to i po skončení služebního poměru, seznámit se se všemi písemnostmi, které jeho spis obsahuje.

Osobní spis je důvěrný a je možné do něho nahlížet pouze v kancelářích administrativy. Může však být předán Soudnímu dvoru Evropských společenství, je-li zahájeno soudní řízení týkající se úředníka.

Hlava III: Služební zařazení úředníků

Kapitola 1: Přijímání

Článek 27 (77)

Přijímání se řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Společenství.

Úředníci se vybírají bez ohledu na rasu, politické, filozofické nebo náboženské přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nezávisle na jejich rodinném stavu nebo rodinné situaci.

Žádné pracovní místo není vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu.

Článek 28

Úředník může být jmenován pouze za podmínky, že

a) je státním příslušníkem jednoho z členských států Společenství, pokud orgán oprávněný ke jmenování neučiní výjimku, a požívá veškerých občanských práv;

b) splnil veškeré povinnosti uložené zákonem týkající se vojenské služby;

c) předloží záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce;

d) uspěl ve výběrovém řízení, s výhradou čl. 29 odst. 2, založeném na kvalifikačních předpokladech nebo na zkouškách, nebo na kvalifikačních předpokladech i zkouškách stanovených v příloze III;

e) jeho zdravotní stav umožňuje vykonávání služebních povinností a

f) prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků Společenství a uspokojivou znalost dalšího jazyka Společenství v rozsahu nezbytném pro výkon služebních povinností.

Článek 29

1. Orgán oprávněný ke jmenování před obsazením volného místa zejména zváží,

a) zda může být místo obsazeno prostřednictvím služebního postupu v rámci orgánu Společenství,

b) zda uspořádat vnitřní výběrové řízení v rámci orgánu Společenství,

c) jaké žádosti o převedení podali úředníci jiných orgánů tří Evropských společenství,

a teprve potom se řídí postupy pro výběrové řízení založené na kvalifikačních předpokladech nebo na zkouškách, nebo na kvalifikačních předpokladech i zkouškách. Postup při výběrovém řízení stanoví příloha III.

Tento postup se může rovněž dodržet i za účelem vytvoření rezervy pro budoucí přijímání pracovníků.

2. Jiný postup, než je výběrové řízení, může orgán oprávněný ke jmenování přijmout pouze v případě přijímání úředníků do služebního postavení A1 nebo A2 a ve výjimečných případech rovněž při přijímání na služební místa, která vyžadují zvláštní kvalifikaci.

Článek 30

Pro každé výběrové řízení jmenuje orgán oprávněný ke jmenování zkušební komisi. Tato komise vypracuje seznam vhodných kandidátů.

Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, kterého z těchto kandidátů jmenuje na volné místo.

Článek 31

1. Vybraní kandidáti jsou jmenováni následovně:

- úředníci kategorie A nebo jazykových služeb: do počáteční platové třídy v jejich kategorii nebo službě,

- úředníci ostatních kategorií: do počáteční platové třídy odpovídající pracovní místu, do kterého byli přijati.

2. Orgán oprávněný ke jmenování se však může od předchozích ustanovení odchýlit v rámci následujících omezení:

a) v případě platových tříd A1, A2, A3 a L/A3

- u poloviny jmenování na volná místa,

- u dvou třetin jmenování do nově vytvořených míst;

b) v případě ostatních platových tříd

- u jedné třetiny jmenování na volná místa,

- u poloviny jmenování do nově vytvořených míst.

S výjimkou platové třídy L/A3 se toto ustanovení použije na skupiny šesti pracovních míst, která mají být obsazena v každé platové třídě.

Článek 32 (8) (69)

Úředník se přijímá do prvního stupně své platové třídy.

Orgán oprávněný ke jmenování však může s přihlédnutím ke vzdělání a zvláštním odborným zkušenostem dotyčné osoby uznat roky služby v jeho platové třídě; toto uznání nepřesáhne sedmdesát dva měsíců u platových tříd A 1 až A 4, L/A 3 a L/A 4 a čtyřicet osm měsíců u ostatních platových tříd.

Dočasnému zaměstnanci jmenovanému do platové třídy v souladu s kritérii jmenování do platové třídy přijatými daným orgánem se v případě, že je bezprostředně po skončení služebního poměru jmenován úředníkem stejné třídy, ponechá počet let služby, kterých jako dočasný zaměstnanec dosáhl.

Článek 33 (24)

Před jmenováním se úspěšný kandidát podrobí lékařskému vyšetření jedním z lékařů orgánu, aby tak orgán splnil požadavky čl. 28 písm. e).

Je-li lékařský posudek na základě vyšetření podle odstavce 1 negativní, může kandidát do 20 dnů ode dne, kdy mu byl posudek oznámen, požadovat jeho přezkoumání lékařskou komisí složenou ze tří lékařů vybraných orgánem oprávněným ke jmenování z řad lékařů pověřených orgánem. Lékařská komise vyslechne pověřeného lékaře odpovědného za původní negativní posudek. Kandidát může lékařskému výboru předložit posudek lékaře, kterého si sám zvolí. Pokud přezkoumání lékařskou komisí závěry vyšetření uvedeného v prvním pododstavci potvrdí, zaplatí kandidát 50 % poplatků a vedlejších nákladů.

Článek 34 (8) (24) (69)

1. Všichni úředníci kromě úředníků v platových třídách A 1 a A 2 splní před svým jmenováním ustanoveným úředníkem zkušební dobu. Zkušební doba činí pro úředníky ve třídě A, u jazykové služby nebo ve třídě B devět měsíců a pro ostatní úředníky šest měsíců.

Zabrání-li úředníkovi během zkušební doby nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 nebo úraz vykonávat povinnosti po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může mu orgán oprávněný ke jmenování zkušební dobu prodloužit o odpovídající časový úsek.

2. Kdykoli během zkušební doby se může vyhotovit zpráva o úředníkovi ve zkušební době, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi dnů. Bezprostřední nadřízený úředníka zašle zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán obstará ve lhůtě tří týdnů stanovisko smíšeného zpravodajského výboru k opatřením, která je třeba přijmout. Orgán oprávněný ke jmenování může rozhodnout o propuštění úředníka ve zkušební době před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou; jeho služební poměr však nesmí trvat déle než obvyklá zkušební doba.

Za výjimečných okolností však může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o prodloužení zkušební doby úředníka a jeho přeřazení do jiného oddělení. Takové přidělení musí trvat nejméně šest měsíců a podléhá mezím stanoveným v odstavci 4.

3. Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnostech úředníka ve zkušební době vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá úředníkovi ve zkušební době a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi dnů.

Je-li závěrem zprávy návrh na propuštění nebo – ve výjimečných případech – na prodloužení zkušební doby, zašle bezprostřední nadřízený úředníka zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán se ve lhůtě tří týdnů poradí se smíšeným zpravodajským výborem o opatřeních, která je třeba přijmout.

Úředník ve zkušební době, který svou prací neprokázal, že je vhodné jej jmenovat ustanoveným úředníkem, bude propuštěn. Za výjimečných okolností mu však orgán oprávněný ke jmenování může zkušební dobu prodloužit o nejvýše šest měsíců a případně jej může přeřadit do jiného oddělení.

4. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

5. Úředník, který byl propuštěn ve zkušební době, obdrží, pokud nemá bezprostředně poté přijmout zaměstnání jinde, finanční vyrovnání ve výši tří základních měsíčních platů, dokončil-li více než jeden rok služby, dvou základních měsíčních platů, dokončil-li alespoň šest měsíců služby, a jednoho základního měsíčního platu, dokončil-li méně než šest měsíců služby.

6. Na úředníky, kteří před koncem zkušební doby odstoupí z funkce, se odstavce 2, 3, 4 a 5 nevztahují.

Kapitola 2: Správní postavení

Článek 35

Úředníkům se přiděluje jedno z následujících správních postavení:

a) činná služba;

b) dočasné přidělení;

c) pracovní volno z osobních důvodů;

d) dočasná výslužba;

e) volno z důvodu vojenské služby.

Oddíl 1: Činná služba

Článek 36

Úředník v činné službě je úředník, který vykonává služební povinnosti spojené s jeho pracovním místem, na které je jmenován nebo dočasně přidělen, za podmínek stanovených v hlavě IV.

Oddíl 2: Dočasné přidělení

Článek 37 (8) (40) (69)

Úředník dočasně přidělený je úředník v trvalém služebním poměru, který rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování

a) je pověřen v zájmu služby, aby:

- dočasně zastával pracovní místo mimo svůj orgán, nebo

- dočasně pomáhal osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvě o založení Společenství nebo ve Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Společenství nebo zvolenému předsedovi jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo zvolenému předsedovi jedné z politických skupin Evropského parlamentu,

- dočasně vykonával služební povinnosti na pracovním místě uvedeném na seznamu pracovních míst, která jsou financována z prostředků pro výzkum a investice a která rozpočtové orgány označily jako dočasná;

b) který je na svou vlastní žádost:

- dán k dispozici jinému orgánu Evropských společenství, nebo

- dán k dispozici organizaci zřízené za účelem dosahování cílů Společenství, která je uvedena v příslušném seznamu; tento seznam sestaví orgány Společenství po vzájemné dohodě a po projednání s výborem pro služební řád.

Dočasně přidělený úředník požívá všech práv za podmínek uvedených v článcích 38 a 39 a nadále je vázán všemi povinnostmi jako úředník jeho domovského orgánu. S výhradou ustanovení čl. 77 třetího pododstavce o starobních důchodech se však na úředníka vztahují během dočasného přidělení stanoveného v prvním pododstavci písm. a) druhé odrážce ustanovení vztahující se na úředníka stejné platové třídy, která mu náleží na pracovním místě, na které byl dočasně přidělen.

Článek 38 (8)

Dočasné přidělení v zájmu služby se řídí následujícími pravidly:

a) o dočasném přidělení rozhoduje orgán oprávněný ke jmenování po vyslechnutí dotyčného úředníka;

b) trvání dočasného přidělení stanoví orgán oprávněný ke jmenování;

c) na konci každého šestého měsíce může dotyčný úředník požádat o skončení dočasného přidělení;

d) dočasně přidělený úředník na základě ustanovení čl. 37 písm. a) první odrážky má nárok na vyrovnávací plat, pokud je celková odměna spojená s pracovním místem, na které je dočasně přidělen, nižší než odměna připadající na jeho platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu; stejně tak má nárok na náhradu všech dodatečných výdajů spojených s dočasným přidělením;

e) dočasně přidělený úředník podle čl. 37 písm. a) první odrážky nadále platí příspěvky na důchodové pojištění, které vycházejí z platu připadajícího na platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu;

f) dočasně přidělený úředník si zachová pracovní místo, právo na postup do vyššího stupně platové třídy a způsobilost k povýšení;

g) po skončení dočasného přidělení se úředník okamžitě vrací na pracovní místo, které zastával předtím.

Článek 39 (8) (40)

Dočasné přidělení na žádost úředníka se řídí následujícími pravidly:

a) rozhodnutí o dočasném přidělení přijme orgán oprávněný ke jmenování, který určí jeho trvání;

b) po uplynutí šesti měsíců od přijetí jeho funkce může úředník požádat o skončení dočasného přidělení; po skončení dočasného přidělení se okamžitě vrací místo, které zastával před tím;

c) na konci období šesti měsíců může být na jeho pracovní místo dosazena jiná osoba;

d) po dobu dočasného přidělení se příspěvky do důchodového systému a veškeré nároky na důchod počítávají na základě platu za činnost vykonávanou v platové třídě a stupni v domovském orgánu.

Avšak dočasně přidělený úředník ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. b) druhé odrážky, který nabývá důchodové nároky u orgánu, ke kterému je přidělen, ztrácí na dobu tohoto přidělení členství v systému sociálního zabezpečení orgánu, z něhož pochází.

Úředník, který se stane během dočasného přidělení ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. b) druhé odrážky invalidním, jakož i vyživované děti úředníka, který během takového přidělení zemře, mají nárok na invalidní nebo pozůstalostní důchod podle tohoto služebního řádu, snížený o částky, které jim ze stejného důvodu a za totéž období vyplatil orgán, ke kterému byl úředník dočasně přidělen.

V důsledku tohoto ustanovení nesmí mít úředník ani jeho vyživované děti nárok na celkový důchod vyšší než maximální částka, kterou by úředník obdržel podle tohoto služebního řádu;

e) po skončení dočasného přidělení musí být úředník znovu dosazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho kategorii nebo službě uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo v jeho kategorii nebo službě odpovídající jeho platové třídě za stejných podmínek; pokud odmítne podruhé, může být po projednání se smíšeným výborem odvolán. Dokud není znovu dosazen na pracovní místo, nachází se v postavení dočasně přiděleného úředníka bez nároku na odměnu.

Oddíl 3: Pracovní volno z osobních důvodů

Článek 40 (8) (24) (40)

1. Za výjimečných okolností a na jeho žádost může být úředníkovi v trvalém služebním poměru poskytnuto neplacené pracovní volno z osobních důvodů.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 15, nepřesáhne doba takového pracovního volna jeden rok.

Pracovní volno může být prodlouženo o dvě další období, každé z nich v trvání jednoho roku.

Pokud však úředník požádá o toto volno za účelem:

- výchovy dítěte mladšího pěti let, které se považuje za vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII, nebo

- výchovy dítěte, které se považuje za jím vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII, trpícího vážným mentálním nebo tělesným postižením uznaným lékařem pověřeným orgánem, které vyžaduje stálou péči nebo dohled,

může být pracovní volno prodlouženo o jeden rok až čtyřikrát, pokud je vždy v době prodloužení splněna alespoň jedna z výše uvedených podmínek.

Požádá-li úředník o toto volno za účelem následování svého manžela/manželky, který/která je také úředníkem nebo jiným zaměstnancem Společenství a je během své služby nucen/nucena přijmout bydliště v takové vzdálenosti od místa zaměstnání žádajícího úředníka, že založení jejich společné manželské domácnosti v tomto místě by žádajícímu úředníku překáželo ve výkonu jeho služby, může být pracovní volno prodlouženo o jeden rok až pětkrát, pokud jsou vždy v době prodloužení splněny podmínky, za kterých bylo volno poskytnuto. Tohoto ustanovení o prodloužení pracovního volna může úředník využít pouze jednou za celou dobu své služby.

3. V průběhu pracovního volna nemá úředník nárok na postup do vyššího stupně nebo povýšení do vyšší platové třídy; přerušuje se jeho členství v systému sociálního zabezpečení stanoveném v článcích 72 a 73 a krytí odpovídajících rizik.

Nicméně pokud úředník prokáže, že se proti rizikům uvedeným v článcích 72 a 73 nemůže pojistit v rámci jiného systému veřejného pojištění, může nejpozději do jednoho měsíce následujícího po měsíci, ve kterém započalo jeho pracovní volno z osobních důvodů, požádat o prodloužení pojištění podle uvedených článků, bude-li v prvním roce pracovního volna z osobních důvodů hradit polovinu a po zbytek tohoto volna 100 % příspěvků uvedených v čl. 72 odst. 1 a čl. 73 odst. 1; výše příspěvků se vypočte podle posledního základního platu úředníka. Navíc může úředník, který prokáže, že nemá možnost členství v jiném systému sociálního zabezpečení, požádat o prodloužení členství v systému sociálního zabezpečení o nejvýše jeden rok, bude-li hradit příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené v čl. 83 odst. 2; příspěvky se vypočtou podle základního platu úředníkovy třídy a stupně.

4. Pracovní volno z osobních důvodů se řídí následujícími pravidly:

a) je poskytováno na žádost dotyčného úředníka orgánem oprávněným ke jmenování;

b) žádost o prodloužení musí být podána dva měsíce před skončením pracovního volna;

c) na místo úředníka může být jmenována jiná osoba;

d) po skončení pracovního volna musí být úředník znovu dosazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho kategorii nebo službě uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo odpovídající jeho platové třídě v jeho kategorii nebo službě za stejných podmínek; pokud odmítne podruhé, může být po projednání se smíšeným výborem odvolán. Dokud není znovu dosazen na pracovní místo, má nadále neplacené pracovní volno z osobních důvodů.

Oddíl 4: Dočasná výslužba

Článek 41 (8) (46) (78) (79)

1. Úředník přeložený do dočasné výslužby je úředník, který se stal nadpočetným z důvodu snížení počtu pracovních míst v jeho orgánu.

2. O snížení počtu pracovních míst v platové třídě rozhoduje příslušný rozpočtový orgán na základě rozpočtových pravidel.

Orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem rozhodne, která pracovní místa budou těmito opatřeními dotčena.

Orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem vypracuje seznam úředníků, na které se vztahují tato opatření, s přihlédnutím ke způsobilosti, výkonnosti, chování ve službě, rodinným okolnostem a letům služby úředníka. Každý úředník na jednom z pracovních míst uvedených v předchozím pododstavci, který vyjádřil přání odejít do dočasné výslužby, je automaticky zařazen do tohoto seznamu.

Úředníci, jejichž jména se v tomto seznamu objeví, se rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování prohlásí za úředníky v dočasné výslužbě.

3. V tomto postavení úředník přestává vykonávat své služební povinnosti a ztrácí nárok na odměnu nebo postup do vyššího stupně; po dobu nepřesahující pět let si však zachová nárok na starobní důchod založený na platu podle jeho platové třídy a stupně.

Po dobu dvou let ode dne přeložení do dočasné výslužby má úředník přednostní právo na opětovné zařazení na jakéhokoli pracovní místo v jeho kategorii nebo službě v rámci odpovídajícím jeho platové třídě, které se uvolnilo nebo bylo nově vytvořeno, za předpokladu, že má nezbytnou kvalifikaci.

Úředník v dočasné výslužbě obdrží finanční příspěvek vypočtený v souladu s přílohou IV.

Příjem, který úředník pobíral ve svém novém zaměstnání během této doby, se odečte od příspěvku uvedeného v předcházejícím pododstavci, přesahuje-li uvedený příjem a příspěvek celkovou odměnu naposledy pobíranou úředníkem vypočtenou podle platové tabulky platné k prvnímu dni měsíce, za který má být příspěvek vyplacen.

Po úředníkovi lze požadovat, aby předložil písemné důkazy a informoval orgán o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na jeho nárok.

Na příspěvek a celkovou odměnu naposledy pobíranou uvedené ve čtvrtém pododstavci se použije koeficient stanovený pro zemi uvnitř Společenství, kde příjemce prokáže, že má své bydliště.

Založí-li si příjemce bydliště v zemi mimo Společenství, rovná se koeficient 100.

Příspěvek se vyjadřuje v eurech. Vyplácí se v měně země, ve které má příjemce bydliště.

Výše příspěvků vyplácených v jiné měně než v eurech se vypočte směnným kurzem uvedeným v čl. 63 druhém pododstavci.

4. Na konci doby, během které je úředníkovi poskytnut nárok na příspěvek, je vyzván k odstoupení. Případně obdrží starobní důchod na základě důchodového systému.

5. Úředník, kterému bylo před uplynutím doby dvou let uvedené v odstavci 3 nabídnuto pracovní místo odpovídající jeho platové třídě a který jej odmítl bez uvedení důvodu, může být po projednání se smíšeným výborem zbaven dávek uvedených v předchozích ustanoveních a vyzván k odstoupení.

Oddíl 5: Volno z důvodu vojenské služby

Článek 42

Úředník, který je povolán k výkonu základní vojenské služby nebo vojenskému cvičení nebo je povolán do jiné vojenské služby, získá zvláštní postavení "volno z důvodu vojenské služby".

Úředník, který je povolán k výkonu vojenské služby, nepobírá odměnu, ale nadále se na něj vztahují ustanovení tohoto služebního řádu týkající se postupu do vyššího stupně nebo povýšení. Zůstává mu zachován nárok na starobní důchod, pokud po skončení vojenské služby zaplatí příspěvky do systému důchodového pojištění.

Úředník, který je povolán na vojenské cvičení nebo k jiné vojenské službě (s výjimkou základní vojenské služby), pobírá nadále po dobu cvičení nebo služby odměnu sníženou o částku vyplácenou za výkon vojenské služby.

Kapitola 3: Posudky, postup do vyššího stupně a povýšení

Článek 43

Způsobilost, výkonnost a chování každého úředníka ve službě, s výjimkou úředníků v platových třídách A1 a A2, podléhají pravidelným posudkům vypracovaným nejméně jednou za dva roky, za podmínek stanovených každým orgánem, v souladu s ustanoveními článku 110.

Posudek se předkládá úředníkovi. Úředník je oprávněn doplnit jakékoli připomínky, které považuje za důležité.

Článek 44

Úředník, který je dva roky služby ve stejném stupni, postoupí automaticky do dalšího stupně jeho platové třídy.

Článek 45 (69)

1. O povýšení rozhoduje orgán oprávněný ke jmenování. Provádí se jmenováním úředníka do nejbližší vyšší platové třídy v jeho kategorii nebo službě, kam přísluší. Provádí se výhradně výběrem z okruhu úředníků, kteří splnili minimální dobu ve své platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh úředníků připadajících v úvahu pro povýšení a posudků na ně.

Pro úředníky jmenované do počátečního stupně platové třídy v jejich kategorii nebo službě, kam přísluší, je tato lhůta šest měsíců ode dne jejich jmenování; pro ostatní úředníky je tato lhůta dva roky.

2. Úředník může být převeden z jednoho služebního zařazení do jiného nebo povýšen z jedné kategorie do jiné pouze na základě výběrového řízení.

3. Avšak je-li to nutné z hlediska potřeb stavu zaměstnanců orgánu, lze odchylně od odstavce 2 a v souladu s odstavcem 4 povolit pohyb úředníků z jazykové služby do kategorie A a naopak převedením.

4. Využije-li orgán oprávněný ke jmenování této odchylné úpravy, stanoví s patřičným ohledem na stanovisko smíšeného výboru počet pracovních míst, na která se toto opatření může použít. Stejným postupem rozhodne o kritériích a podmínkách zamýšlených převedení, přičemž vezme v úvahu zejména zásluhy, odbornou přípravu a profesní zkušenosti dotyčných úředníků.

U úředníků, u kterých se použila odchylná úprava povolená v odstavci 3, se doba podle odstavce 1 v platové třídě, do které jsou převáděni, počítá ode dne účinku převedení.

V nové platové třídě nesmí úředník pobírat základní plat nižší, než jaký by pobíral ve své původní třídě.

Každý orgán přijme v případě potřeby v souladu s článkem 110 obecná prováděcí ustanovení k odstavcům 3 a 4.

Článek 46 (8)

Úředník jmenovaný do vyšší platové třídy má ve své nové platové třídě služební léta odpovídající teoretickému platovému stupni nebo nejblíže vyššímu nad teoretickým stupněm dosaženým v jeho předchozí platové třídě zvýšenému o částku dvouročního zvýšení pro jeho novou platovou třídu.

Pro účely tohoto ustanovení je každá platová třída rozdělena do pomyslných platových stupňů odpovídajících měsícům služby a pomyslným příjmům zvyšujícím se o jednu čtyřiadvacetinu dvouročního zvýšení pro uvedenou platovou třídu od prvního do posledního skutečného stupně. Úředník jmenovaný do vyšší platové třídy v žádném případě neobdrží základní plat nižší, než jaký by pobíral ve své předchozí platové třídě.

Úředník jmenovaný do vyšší platové třídy je zařazen alespoň do prvního stupně této platové třídy.

Kapitola 4: Skončení služebního poměru

Článek 47

Služební poměr končí:

a) odstoupením;

b) nuceným odstoupením;

c) propuštěním ze služebních důvodů;

d) propuštěním pro nezpůsobilost;

e) odvoláním z funkce;

f) odchodem do důchodu; nebo

g) úmrtím.

Oddíl 1: Odstoupení

Článek 48 (8)

Úředník, který si přeje odstoupit, sdělí jednoznačně písemnou formou svůj úmysl odejít s konečnou platností ze služby v orgánu.

Orgán oprávněný ke jmenování vydá do jednoho měsíce od obdržení oznámení o odstoupení rozhodnutí, kterým konečné odstoupení potvrdí. Orgán oprávněný ke jmenování však může odstoupení zamítnout, je-li v době přijetí oznámení o odstoupení proti úředníkovi vedeno disciplinární řízení nebo takové řízení má být zahájeno během třiceti dnů.

Odstoupení nabývá účinku dnem určeným orgánem oprávněným ke jmenování; uvedený den není pozdější než tři měsíce po dni navrhovaném úředníkem v žádosti o odstoupení v případě úředníků kategorie A a jazykové služby a ne pozdější než jeden měsíc v případě úředníků ostatních kategorií.

Oddíl 2: Nucené odstoupení

Článek 49 (8)

Úředník může být vyzván k odstoupení, pouze pokud přestal splňovat podmínky stanovené v čl. 28 písm. a), nebo v případech uvedených v článcích 13, 39, 40 a v čl. 41 odst. 4 a 5 a v čl. 14 druhém pododstavci přílohy VIII.

Odůvodněné rozhodnutí vyzývající úředníka k odstoupení přijme orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem a po vyslechnutí dotyčného úředníka.

Oddíl 3: Propuštění ze služebních důvodů

Článek 50 (8) (46)

Úředník, který zastává místo v platových třídách A1 nebo A2, může být propuštěn ze služebních důvodů rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování.

Takovéto propuštění nepředstavuje disciplinární opatření.

Úředník takto propuštěný, který není zařazen na jiné pracovní místo v jeho kategorii nebo službě odpovídající jeho platové třídě, obdrží příspěvek vypočtený podle přílohy IV.

Příjem, který úředník pobíral v novém zaměstnání po tuto dobu, se odečte od příspěvku uvedeného v předchozím pododstavci, přesahuje-li uvedený příjem a příspěvek celkovou odměnu, kterou úředník naposledy pobíral, vypočtenou podle platové tabulky platné k prvnímu dni měsíce, za který má být vyplacen příspěvek.

Použije se čl. 41 odst. 3 pátý až devátý pododstavec.

Po zániku nároku na příspěvek má úředník nárok, za předpokladu, že dosáhl věku padesáti pěti let, pobírat důchod podle článku 9 přílohy VIII.

Oddíl 4: Propuštění pro nezpůsobilost

Článek 51

1. Úředník může být propuštěn, prokáže-li se, že je nezpůsobilý vykonávat svoji funkci.

Orgán oprávněný ke jmenování však může úředníkovi nabídnout přeřazení do nižší platové třídy.

2. Každý návrh na propuštění úředníka musí uvést důvody, na nichž je založen, a musí být předložen dotyčnému úředníkovi. Úředník je oprávněn doplnit jakékoli připomínky, které považuje za důležité.

Orgán oprávněný ke jmenování přijme odůvodněné rozhodnutí po dodržení postupu stanoveného v příloze IX.

Oddíl 5: Odchod do důchodu

Článek 52 (46)

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 50, odchází úředník do důchodu

- buď automaticky v poslední den měsíce, ve kterém dosáhne věku šedesáti pěti let,

- nebo na vlastní žádost v poslední den měsíce, v kterém žádost podal, pokud dosáhl věku šedesáti let nebo pokud je ve věku mezi padesáti a šedesáti lety a splňuje podmínky bezodkladné výplaty důchodu podle článku 9 přílohy VIII.

Obdobně se použije čl. 48 druhý pododstavec druhá věta.

Článek 53 (46)

Úředník, na něhož se podle zjištění výboru pro otázky invalidity vztahují ustanovení článku 78, odchází automaticky do důchodu v poslední den měsíce, ve kterém orgán oprávněný ke jmenování zjistí jeho trvalou neschopnost plnit služební povinnosti.

Oddíl 6: Čestné postavení

Článek 54

Na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování může být úředníkovi při skončení služebního poměru uděleno čestné postavení v rámci jeho služebního zařazení nebo v rámci nejbližšího vyššího služebního zařazení.

S tímto čestným postavením nejsou spojeny žádné finanční výhody.

Hlava IV: Pracovní podmínky úředníků

Kapitola 1: Pracovní doba

Článek 55 (7) (8) (16)

Úředníci v činné službě jsou kdykoli k dispozici svému orgánu.

Obvyklá pracovní doba však nepřesahuje 42 hodin týdně, o rozvržení pracovní doby rozhoduje orgán oprávněný ke jmenování. V rámci stejných omezení může orgán oprávněný ke jmenování po projednáním s výborem zaměstnanců rozhodnout o rozvržení pracovní doby u některých skupin úředníků plnících zvláštní služební povinnosti.

Úředníkovi může být navíc v naléhavých služebních případech nebo na základě bezpečnostních předpisů uložena povinnost zůstat mimo obvyklou pracovní dobu na pracovišti nebo doma v pracovní pohotovosti. Prováděcí pravidla pro používání tohoto odstavce stanoví orgán po projednání s výborem zaměstnanců.

Článek 55a (8)

Výjimečně a po předložení odůvodněné žádosti může orgán oprávněný ke jmenování povolit, aby úředník vykonával svoji funkci na poloviční pracovní úvazek, pokud má za to, že toto opatření plně odpovídá zájmům orgánu.

Podmínky udělování tohoto povolení jsou stanoveny v příloze IVa.

Úředník, kterému bylo povoleno vykonávat svoji funkci na poloviční úvazek, odpracuje v souladu s ustanoveními přijatými orgánem oprávněným ke jmenování každý měsíc polovinu běžné pracovní doby.

Článek 56 (8)

Úředníkovi nelze nařídit práci přesčas s výjimkou důležité nebo mimořádně naléhavé práce; noční práce nebo práce v neděli nebo během veřejných svátků může být povolena pouze v souladu s postupem stanoveným orgánem oprávněným ke jmenování. Celková doba práce přesčas, která může být na úředníkovi požadována, nesmí překročit 150 hodin za šest měsíců.

Práce přesčas úředníků kategorií A a B a jazykové služby nezakládá nárok na náhradu nebo odměnu.

Úředníci kategorií C a D mají podle přílohy VI nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na odměnu, pokud výkon služby neumožňuje čerpání náhradního volna v průběhu měsíce následujícího po měsíci, v němž byla práce přesčas vykonána.

Článek 56a (7) (15)

Úředník, který je v rámci práce na směny, kterou pravidelně a trvale vyžaduje orgán v naléhavých služebních případech nebo na základě bezpečnostních předpisů, povinen pravidelně pracovat v noci nebo o sobotách, nedělích nebo veřejných svátcích, má u těchto směn nárok na zvláštní příplatky.

Rada na návrh Komise předložený po projednání s výborem pro služební řád určí kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.

Obvyklá pracovní doba úředníka ve směnném provozu nesmí přesáhnout obvyklou roční celkovou pracovní dobu.

Článek 56b (7) (16)

Úředník, který je v souladu s rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování v naléhavých služebních případech nebo na základě bezpečnostních předpisů povinen zůstávat mimo obvyklou pracovní dobu doma nebo na pracovišti v pohotovosti, má u těchto pohotovostních služeb nárok na zvláštní příplatky.

Rada na návrh Komise předložený po projednání s výborem pro služební řád určí kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.

Kapitola 2: Dovolená

Článek 57

Úředníci mají nárok na dovolenou za kalendářní rok v délce nejméně dvaceti čtyř pracovních dnů a nejvíce třiceti pracovních dnů v jednom kalendářním roce v souladu s pravidly stanovenými společnou dohodou orgánů Společenství po projednání s výborem pro služební řád.

Bez ohledu na dovolenou za kalendářní rok může být úředníkovi na jeho žádost výjimečně uděleno mimořádné volno. Pravidla pro udělování takového volna stanoví příloha V.

Článek 58 (8) (24)

Těhotné ženy mají po předložení lékařského potvrzení kromě nároku na dovolenou podle článku 57 navíc nárok na dovolenou začínající šest týdnů před předpokládaným dnem porodu uvedeným v lékařském potvrzení a končící deset týdnů po dni porodu; tato dovolená nesmí být kratší než šestnáct týdnů.

Článek 59 (8)

1. Úředník, který prokáže neschopnost vykonávat své služební povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, má automaticky nárok na volno z důvodu nemoci.

Dotyčný úředník informuje orgán o pracovní neschopnosti a zároveň oznámí svoji současnou adresu. Pokud jeho nepřítomnost přesáhne tři dny, předloží lékařské potvrzení. Může být podroben lékařskému vyšetření zprostředkovanému orgánem.

Přesáhne-li součet nejvýše třídenních nepřítomností úředníka z důvodu nemoci za období dvanácti měsíců 12 dnů, je úředník povinen předložit lékařské potvrzení pro každou další nepřítomnost z důvodu nemoci.

Pokud volno z důvodu nemoci kteréhokoli úředníka celkově přesáhne v průběhu tří let dvanáct měsíců, může orgán oprávněný ke jmenování takový případ předložit výboru pro otázky invalidity.

2. Úředník může být vyzván, aby po vyšetření lékařem orgánu nastoupil dovolenou, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav nebo vyskytne-li se v rodině nakažlivé onemocnění.

3. Sporné případy se předloží výboru pro otázky invalidity.

4. Každý rok podstupují úředníci zdravotní prohlídku prováděnou lékařem orgánu nebo jimi zvoleným praktickým lékařem.

V druhém případě hradí poplatek praktickému lékaři orgán, a to až do maximální výše stanovené každoročně orgánem oprávněným ke jmenování po projednání s výborem pro služební řád.

Článek 59a (8)

Úředníkovi, kterému bylo povoleno vykonávat funkci na poloviční úvazek, se dovolená za kalendářní rok po dobu polovičního úvazku snižuje na polovinu. K odečitatelným částem dní se nepřihlíží.

Článek 60

Kromě případů onemocnění nebo úrazu nesmí být úředník nepřítomen bez předchozího svolení svého bezprostředního nadřízeného. Aniž jsou dotčena jakákoli disciplinární opatření, která mohou být použita, každá neoprávněná řádně zjištěná nepřítomnost se odečte od dovolené za kalendářní rok dotyčného úředníka. Vyčerpal-li již svou dovolenou za kalendářní rok, neobdrží odměnu ve výši odpovídající zameškané době.

Pokud si úředník přeje strávit volno z důvodu nemoci v jiném místě, než kde je zaměstnán, obdrží k tomu svolení orgánu oprávněného ke jmenování.

Kapitola 3: Veřejné svátky

Článek 61

Seznam veřejných svátků se vypracuje po dohodě mezi orgány Společenství po projednání s výborem pro služební řád.

Hlava V: Příjmy a sociální zabezpečení úředníků

Kapitola 1: Odměna a náhrada výdajů

Oddíl 1: Odměna

Článek 62

V souladu s přílohou VII a není-li výslovně stanoveno jinak, má úředník, který byl řádně jmenován, nárok na odměnu připadající na jeho platovou třídu a stupeň.

Svého nároku na odměnu se úředník nemůže vzdát.

Odměna se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků.

Článek 63

(28) (31) (32) (36) (38) (41) (42) (43) (47) (49) (53) (56) (58) (60) (66) (68) (70)(71) (72) (74) (76) (78) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

Odměna úředníka je vyjádřena v eurech. Vyplácí se ve měně země, ve které úředník vykonává svoji funkci.

Odměna vyplácená v jiné měně než v eurech se přepočte směnnými kurzy používanými pro provádění souhrnného rozpočtu Evropských společenství k 1. červenci 2002.

Při každoročním přezkoumání odměny ve smyslu článku 65 změní Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou toto datum, jak stanoví první odrážka čl. 148 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Aniž je dotčeno použití článků 64 a 65, koeficienty stanovené podle těchto článků upraví vždy při změně výše uvedeného data Rada, která v souladu s postupem uvedeným ve třetím pododstavci upraví vliv kolísání eura na sazby uvedené ve druhém pododstavci.

Článek 64 (78)

Na úředníkovu odměnu vyjádřenou v eurech po povinných srážkách vymezených v tomto služebním řádu nebo v jiných prováděcích nařízeních se použije koeficient nižší, vyšší nebo rovnající se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.

Koeficienty přijímá Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 druhém pododstavci první odrážce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Koeficient použitelný na odměnu úředníků zaměstnaných v prozatímních sídlech Společenství činí 100 % k 1. lednu 1962.

Článek 65

1. Každý rok přezkoumá Rada odměnu úředníků a ostatních zaměstnanců Společenství. Toto přezkoumání se provádí v září s ohledem na společnou zprávu Komise založenou na společném indexu vypracovaném Statistickým úřadem Evropských společenství po dohodě s národními statistickými úřady členských států; index odráží situaci v každém členském státě k 1. červenci.

V průběhu tohoto přezkoumání Rada zváží, zda by odměna, jako součást hospodářské a sociální politiky Společenství, měla být upravena. Zejména se přihlédne k jakémukoli zvýšení platů ve veřejné službě a nutnosti přijmout nové zaměstnance.

2. V případě podstatné změny životních nákladů Rada rozhodne nejpozději do dvou měsíců o opatřeních k úpravě koeficientů a případně o tom, zda se uplatní zpětně.

3. Pro účely tohoto článku jedná Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 druhém pododstavci první odrážce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a v čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 65a (62)

Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 jsou stanovena v příloze XI.

Článek 66

(1) (2) (4) (5) (9) (11) (12) (13) (19) (23) (27) (30) (31) (32) (35) (36) (37) (38) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70)(71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

Základní měsíční platy jsou stanoveny pro každou platovou třídu a stupeň v souladu s touto tabulkou (v eurech):

Platové třídy | Stupně |

1.07.2002 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |

A1 | 12.179,52 | 12.826,51 | 13.473,50 | 14.120,49 | 14.767,48 | 15.414,47 | | |

A2 | 10.808,33 | 11.425,71 | 12.043,09 | 12.660,47 | 13.277,85 | 13.895,23 | | |

A3 | 8.951,25 | 9.491,28 | 10.031,31 | 10.571,34 | 11.111,37 | 11.651,40 | 12.191,43 | 12.731,46 |

A4 | 7.520,00 | 7.941,50 | 8.363,00 | 8.784,50 | 9.206,00 | 9.627,50 | 10.049,00 | 10.470,50 |

A5 | 6.199,87 | 6.567,17 | 6.934,47 | 7.301,77 | 7.669,07 | 8.036,37 | 8.403,67 | 8.770,97 |

A6 | 5.357,85 | 5.650,18 | 5.942,51 | 6.234,84 | 6.527,17 | 6.819,50 | 7.111,83 | 7.404,16 |

A7 | 4.612,02 | 4.841,51 | 5.071,00 | 5.300,49 | 5.529,98 | 5.759,47 | | |

A8 | 4.078,92 | 4.243,42 | | | | | | |

B1 | 5.357,85 | 5.650,18 | 5.942,51 | 6.234,84 | 6.527,17 | 6.819,50 | 7.111,83 | 7.404,16 |

B2 | 4.642,16 | 4.859,80 | 5.077,44 | 5.295,08 | 5.512,72 | 5.730,36 | 5.948,00 | 6.165,64 |

B3 | 3.893,81 | 4.074,78 | 4.255,75 | 4.436,72 | 4.617,69 | 4.798,66 | 4.979,63 | 5.160,60 |

B4 | 3.367,80 | 3.524,74 | 3.681,68 | 3.838,62 | 3.995,56 | 4.152,50 | 4.309,44 | 4.466,38 |

B5 | 3.010,37 | 3.137,37 | 3.264,37 | 3.391,37 | | | | |

C1 | 3.435,01 | 3.573,53 | 3.712,05 | 3.850,57 | 3.989,09 | 4.127,61 | 4.266,13 | 4.404,65 |

C2 | 2.987,74 | 3.114,68 | 3.241,62 | 3.368,56 | 3.495,50 | 3.622,44 | 3.749,38 | 3.876,32 |

C3 | 2.787,00 | 2.895,75 | 3.004,50 | 3.113,25 | 3.222,00 | 3.330,75 | 3.439,50 | 3.548,25 |

C4 | 2.518,27 | 2.620,28 | 2.722,29 | 2.824,30 | 2.926,31 | 3.028,32 | 3.130,33 | 3.232,34 |

C5 | 2.322,00 | 2.417,15 | 2.512,30 | 2.607,45 | | | | |

D1 | 2.624,21 | 2.738,95 | 2.853,69 | 2.968,43 | 3.083,17 | 3.197,91 | 3.312,65 | 3.427,39 |

D2 | 2.392,77 | 2.494,68 | 2.596,59 | 2.698,50 | 2.800,41 | 2.902,32 | 3.004,23 | 3.106,14 |

D3 | 2.227,04 | 2.322,36 | 2.417,68 | 2.513,00 | 2.608,32 | 2.703,64 | 2.798,96 | 2.894,28 |

D4 | 2.099,79 | 2.185,90 | 2.272,01 | 2.358,12 | | | | |

Článek 66a (34) (52) (63) (78) (88)

1. Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 [1] se dočasné opatření týkající se odměn vyplácených Společenstvími zaměstnancům v činné službě (dále jen "dočasný příspěvek") vztahuje na období od 1. ledna 1992 do 1. července 2003.

2. a) Sazba tohoto dočasného příspěvku, který se použije na základ uvedený v odstavci 3, činí 5,83 %.

b) Rada v souladu s postupem stanoveným v čl. 24 odst. 1 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství po projednání s ostatními dotčenými orgány může případně v souvislosti s přezkoumáním stanoveným v čl. 15 odst. 2 přílohy XI služebního řádu upravit sazbu dočasného příspěvku uvedeného v bodě a) na základě zprávy a návrhu Komise.

3. a) Základ dočasného příspěvku je základní plat pro platovou třídu a stupeň použitý pro výpočet odměny po odečtení:

- příspěvků do systému sociálního zabezpečení a do důchodového systému a daně, před odečtením dočasného příspěvku, splatných úředníkem ve stejné platové třídě a stupni bez vyživovaných osob ve smyslu článku 2 přílohy VII, a

- částky rovnající se základnímu platu úředníka v platové třídě D 4 stupni 1.

b) Částky použité ke stanovení základu pro dočasný příspěvek jsou vyjádřeny v eurech a upraveny koeficientem 100.

4. Použití dočasného příspěvku nemá za následek snížení platů pod čisté částky pobírané před jeho zavedením [2].

Část příspěvku neuplatňovaná během daného roku v důsledku ustanovení v prvním pododstavci se přičte k příspěvku na následující rok.

5. Dočasný příspěvek se získá každý měsíc srážkami ze zdroje příjmu; výtěžek je zapsán jako příjem souhrnného rozpočtu Společenství.

Článek 67

(1) (2) (4) (5) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (19) (23) (24) (27) (31) (32) (35) (36) (38) (40) (79)

1. Rodinné přídavky zahrnují:

a) příspěvek na domácnost;

b) příspěvek na vyživované dítě;

c) příspěvek na vzdělání.

2. Úředníci pobírající rodinné přídavky uvedené v tomto článku oznámí přídavky podobné povahy vyplácené z jiných zdrojů; tyto přídavky se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 1, 2 a 3 přílohy VII.

3. Příspěvek na vyživované dítě může být zdvojnásoben zvláštním odůvodněným rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování založeným na lékařské dokumentaci potvrzující duševní nebo tělesné zdravotní postižení dítěte spojené se značnými výdaji pro úředníka.

4. Pokud na základě článků 1, 2 a 3 přílohy VII jsou takové rodinné přídavky vypláceny jiné osobě než úředníkovi, jsou tyto přídavky vypláceny ve měně země, ve které má uvedená osoba bydliště, a vypočteny případně na základě směnných kurzů uvedených v čl. 63 druhém pododstavci. Podléhají koeficientu pro dotyčnou zemi, nachází-li se uvnitř Společenství, nebo koeficientu rovnajícímu se 100, nachází-li se dotyčná země mimo Společenství.

Odstavce 2 a 3 se použijí u výše uvedeného příjemce rodinných přídavků.

Článek 68 (8)

Rodinné přídavky stanovené v čl. 67 odst. 1 se vyplácejí i nadále, pokud má úředník nárok na příspěvek podle článku 41 a 50 nebo na příspěvek podle článků 34 nebo 42 bývalého služebního řádu Evropského společenství uhlí a oceli.

Dotyčná osoba oznámí příspěvky podobné povahy vyplácené na stejné dítě z jiných zdrojů; tyto příspěvky se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 1, 2 a 3 přílohy VII.

Článek 68a (8)

Úředník, kterému je povolen výkon funkce na poloviční úvazek, má nárok na odměnu vypočtenou za podmínek stanovených v příloze IVa.

Článek 69

(1) (2) (4) (5) (9) (10) (11) (12) (13) (19) (23) (27) (31) (32) (35) (36) (38) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

Příspěvek za práci v zahraničí se rovná 16 % součtu základního platu, příspěvku pro domácnost a příspěvku na vyživované dítě, na které má úředník nárok. Příspěvek za práci v zahraničí nesmí být nižší než 424,07 eur měsíčně.

Článek 70 (8)

V případě úmrtí úředníka pobírá pozůstalý manžel/pozůstalá manželka nebo vyživované děti plnou odměnu zemřelého úředníka do konce třetího měsíce po měsíci, ve kterém k úmrtí došlo.

V případě úmrtí osoby, která má nárok na důchod, se výše uvedená ustanovení vztahují na důchod zemřelého.

Článek 70a (24)

Úředníkům, kterým byly orgánem oprávněným ke jmenování v rámci programu další odborné přípravy ve smyslu čl. 24 třetího pododstavce uloženy výukové povinnosti, může být za podmínek článku 4b přílohy VII poskytnut příspěvek.

Oddíl 2: Náhrada výdajů

Článek 71

Úředník má nárok, za podmínek stanovených v příloze VII, na náhradu výdajů, které mu vznikly v souvislosti se jmenováním, převedením nebo odchodem ze služby, a rovněž výdajů, které mu vznikly v průběhu nebo v souvislosti s plněním jeho služebních povinností.

Kapitola 2: Dávky sociálního zabezpečení

Článek 72 (8) (10) (40)

1. Úředník, jeho manžel/manželka, nemá-li manžel/manželka právo na dávky stejného druhu a ve stejné úrovni podle jiného právního nebo správního předpisu, vyživované děti a další jím vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy VII jsou pojištěni pro případ nemoci až do výše 80 % vzniklých nákladů a na základě pravidel vypracovaných společnou dohodou mezi orgány Společenství po projednání s výborem pro služební řád. Tato procentní část se zvýší na 85 % u těchto výkonů: konzultace a návštěvy, chirurgické zákroky, hospitalizace, léčiva, radiologická vyšetření, analýzy, laboratorní testy a lékařsky předepsané protézy s výjimkou protéz zubních. Na 100 % se zvýší u tuberkulózy, dětské obrny, rakoviny, duševních chorob a jiných chorob, které orgán oprávněný ke jmenování považuje za srovnatelně závažné, jakož i u vyšetření k časnému zjištění a u porodu. Náhrada ve výši 100 % se však nevztahuje na takové nemoci z povolání a pracovní úrazy, u kterých se použije článek 73.

Jednu třetinu příspěvku nezbytného k zajištění tohoto krytí hradí úředník, ale jeho účast nesmí přesáhnout 2 % jeho základního platu.

1a. Úředník, jehož služební poměr skončí a který prokáže, že nemůže být pojištěn v rámci jiného veřejného systému nemocenského pojištění, může nejpozději do jednoho měsíce po skončení služebního poměru požádat, aby byl nadále, nejvýše po dobu šesti měsíců po skončení služebního poměru, pojištěn pro případ nemoci podle odstavce 1. Příspěvek uvedený v předcházejícím odstavci se vypočte na základě posledního základního platu, který úředník pobíral, a polovinu tohoto příspěvku hradí sám úředník.

Rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování přijatém po konzultaci lékaře orgánu se lhůta jednoho měsíce pro předložení žádosti a lhůta šesti měsíců uvedená v předcházejícím odstavci nepoužije, pokud dotyčná osoba trpí závažnou nebo vleklou nemocí, která nastala před skončením služebního poměru a o které uvědomila orgán před koncem šestiměsíční lhůty uvedené v předcházejícím odstavci za předpokladu, že se dotyčná osoba podrobila lékařskému vyšetření, které zařídil orgán.

1b. Prokáže-li rozvedený manžel/rozvedená manželka úředníka, dítě, které již není vyživovaným dítětem úředníka, nebo osoba, která se již nepovažuje za jím vyživovanou osobu ve smyslu článku 2 přílohy VII služebního řádu, že se nemůže pojistit v rámci jiného systému veřejného pojištění pro případ nemoci, může si prodloužit členství v systému pojištění pro případ nemoci ve smyslu odstavce 1 o dobu maximálně jednoho roku jako osoba zahrnutá do úředníkova pojištění; tímto členstvím nevzniká povinnost platit příspěvky. Toto jednoroční období počíná dnem, kdy rozhodnutí o rozvodu nabude právní moci nebo dnem ztráty postavení vyživovaného dítěte nebo osoby považované za vyživované dítě.

2. Úředník, který zůstane ve službě Společenství do věku šedesáti let nebo který pobírá invalidní důchod, má po odchodu ze služby nárok na dávky uvedené v předchozím odstavci. Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k výši důchodu.

Stejná ustanovení se vztahují rovněž na příjemce pozůstalostního důchodu pobíraného po úmrtí úředníka, který byl v činné službě nebo zůstal ve službě do věku šedesáti let, nebo po úmrtí osoby, která pobírala invalidní důchod. Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k výši jeho důchodu.

2a. Pokud nemohou být pojištěny v rámci jiného veřejného systému nemocenského pojištění, mají na dávky uvedené v odstavci 1 rovněž nárok:

- bývalí úředníci mající nárok na starobní důchod, kteří odešli ze služby Společenství před dosažením věku 60 let,

- osoby mající nárok na pozůstalostní důchod v důsledku úmrtí bývalého úředníka, který odešel ze služby Společenství před dosažením věku 60 let.

Příspěvek uvedený v odstavci 1 se vypočte z důchodu bývalého úředníka a oprávněná osoba uhradí jeho polovinu.

Osoba mající nárok na sirotčí důchod však nemá nárok na dávky stanovené v odstavci 1, s výjimkou případů, kdy o ně požádá. Příspěvek se vypočte ze sirotčího důchodu.

3. Pokud celková výše výdajů neuhrazených za jakékoli období dvanácti měsíců přesáhne polovinu úředníkova základního platu nebo důchodu, povolí orgán oprávněný ke jmenování zvláštní náhradu způsobem stanoveným v pravidlech uvedených v odstavci 1 s přihlédnutím k rodinným podmínkám dotyčné osoby.

4. Osoby s nárokem na výše uvedené dávky oznámí výši jakýchkoli výdajů, které ony samy nebo osoby zahrnuté do jejich pojištění dostaly nahrazeny z jiných zdrojů nebo jejichž úhradu mohou požadovat v rámci systému pojištění pro případ nemoci podle jiného právního nebo správního předpisu.

Pokud součet náhrad, které by mohly pobírat, překročil částku náhrad stanovenou v odstavci 1, odečte se tento rozdíl z částky, která má být nahrazena na základě odstavce 1, s výjimkou náhrad získaných na základě soukromého doplňkového systému nemocenského pojištění, který je určen ke krytí výdajů, které se nenahrazují systémem nemocenského pojištění Společenství.

Článek 73 (24) (46)

1. Počínaje dnem vstupu do služby je úředník pojištěn pro případ nemoci z povolání nebo úrazu způsobem stanoveným v pravidlech vypracovaných společnou dohodou orgánů Společenství po projednání s výborem pro služební řád. Na pojištění pro případ nemoci nebo úrazu mimo službu přispívá částkou do výše 0,1 % základního platu.

Tato pravidla stanoví případy, na které se pojištění nevztahuje.

2. Zaručené dávky jsou následující:

a) V případě úmrtí:

Výplata jednorázové částky rovnající se pětinásobku ročního základního platu zemřelého vypočtené na základě výše platu pobíraného během dvanácti měsíců před úrazem. Tato částka je vyplacena níže uvedeným osobám:

- manželovi/manželce a dětem zemřelého úředníka v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro úředníka; částka vyplacená manželovi/manželce však nesmí být nižší než 25 % celkové částky,

- pokud osoby výše uvedené kategorie neexistují, jiným potomkům v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro úředníka,

- pokud neexistují osoby výše uvedených dvou kategorií, předkům v přímé linii v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro úředníka,

- pokud neexistují žádné osoby výše uvedených tří kategorií, orgánu.

b) V případě celkové trvalé invalidity:

Výplata úředníkovi jednorázové částky rovnající se osminásobku ročního základního platu vypočtená na základě výše platu pobíraného během dvanácti měsíců před úrazem.

c) V případě částečné trvalé invalidity:

Výplata úředníkovi části částky stanovené v písmenu b) vypočtené na základě tabulky stanovené v pravidlech uvedených v odstavci 1.

Za podmínek stanovených těmito pravidly výše uvedené platby mohou být nahrazeny doživotním důchodem.

Výše uvedené dávky mohou být vypláceny navíc k dávkám uvedeným v kapitole 3.

3. Kromě toho se za podmínek stanovených pravidly uvedenými v odstavci 1 nahrazují výdaje na lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protetické pomůcky, radiologické snímky, masáže, ortopedické a klinické ošetření a dopravní výdaje a jakékoli jiné podobné výdaje vzniklé v důsledku úrazu nebo nemoci z povolání.

K náhradě však dojde pouze v případě, kdy částka vyplacená úředníkům podle článku 72 nepokryje v plném rozsahu vzniklé výdaje.

Článek 74 (1) (8) (10) (24) (78) (81)

1. Při příležitosti narození dítěte úředníka obdrží osoba, která o dítě pečuje, příspěvek ve výši 198,31 eur.

Stejný příspěvek se vyplatí úředníkovi, který adoptuje dítě mladší pěti let, které je vyživovaným dítětem ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII.

2. Tento příspěvek se rovněž vyplácí v případě přerušení těhotenství po nejméně sedmi měsících.

3. Příjemce příspěvku při narození dítěte uvede veškeré příspěvky stejné povahy získané na totéž dítě z jiných zdrojů; výše těchto příspěvků se odečte od výše uvedeného příspěvku. Jsou-li úředníky Společenství oba rodiče, vyplatí se příspěvek pouze jednou.

Článek 75 (40)

V případě úmrtí úředníka, jeho manžela/manželky, vyživovaného dítěte nebo jiné jím vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy VII, kteří s úředníkem žili ve společné domácnosti, nese orgán náklady spojené s přepravou těla z místa úředníkova zaměstnání do místa jeho původu.

Zemře-li úředník na služební cestě, nese orgán náklady spojené s přepravou těla z místa úmrtí do místa úředníkova původu.

Článek 76

Dary, půjčky nebo zálohy mohou být poskytovány úředníkům, bývalým úředníkům, nebo pokud úředník zemřel, osobám jím oprávněným, které se nacházejí v obzvláště obtížném postavení v důsledku závažného nebo vleklého onemocnění nebo z důvodů rodinných okolností.

Kapitola 3: Důchody

Článek 77 (8)

Úředník, který splní alespoň deset let služby, má nárok na starobní důchod. Bez ohledu na délku služby má nárok na takový důchod, je-li starší šedesáti let, nebylo-li možné zařadit jej zpět do služby během jeho dočasné výslužby nebo v případě propuštění ze služebních důvodů.

Horní hranice starobního důchodu činí 70 % posledního základního platu v posledním stupni, do kterého byl úředník zařazen nejméně po dobu jednoho roku. Přísluší úředníkovi, který splnil 35 let služby počítaných v souladu s článkem 3 přílohy VIII. Pokud je počet let služby nižší než třicet pět let, horní hranice se poměrným způsobem sníží.

Avšak v případě úředníků, kteří pomáhali osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvách o založení Společenství nebo ve Smlouvě o založení jednotné Rady a jednotné Komise nebo zvolenému předsedovi jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo zvolenému předsedovi jedné z politických skupin Evropského parlamentu, kteří mají nárok na důchod odpovídající letům služby započitatelným pro důchod získaný při výkonu funkce, se vypočte z posledního základního platu, který pobírali během uvedené doby, je-li pobíraný základní plat vyšší než plat, který se vezme v úvahu podle druhého pododstavce tohoto článku.

Výše starobního důchodu nesmí být nižší než 4 % částky životního minima za jeden rok služby.

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením věku šedesáti let.

Článek 78 (8)

Za podmínek stanovených v článcích 13 až 16 přílohy VIII má úředník nárok na invalidní důchod, pokud je v trvalé pracovní neschopnosti a z toho důvodu nemůže plnit služební povinnosti odpovídající pracovnímu místu v jeho funkčním zařazení.

Pokud invalidita nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo při nasazování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, činí invalidní důchod 70 % základního platu úředníka.

Pokud byla invalidita způsobena jinými důvody, je invalidní důchod roven starobnímu důchodu, na který by měl úředník nárok ve věku 65 let, pokud by až do tohoto věku zůstal ve službě.

Invalidní důchod se vypočte ze základního platu, který by úředník pobíral ve své platové třídě, pokud by ve službě setrval až do doby vyplácení důchodu.

Invalidní důchod nesmí být nižší než 120 % částky životního minima.

Pokud si úředník přivodil invaliditu úmyslně, může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout, že obdrží pouze starobní důchod.

Článek 79 (8) (24) (46)

Vdova po úředníkovi nebo bývalém úředníkovi má nárok za podmínek stanovených v kapitole 4 přílohy VIII na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu nebo invalidního důchodu, který byl vyplácen jejímu manželovi nebo který by mu bez ohledu na trvání služby a věk náležel v okamžiku jeho úmrtí.

Výše pozůstalostního důchodu náležejícího vdově po úředníkovi zemřelém v jednom z postavení uvedených v článku 35 není nižší než sazba životního minima nebo 35 % základního platu, který úředník pobíral.

Pokud úmrtí nastalo za některé z okolností uvedených v čl. 78 druhém pododstavci, nesmí být tato částka nižší než 42 % posledního základního platu úředníka.

Článek 79a (46)

Ustanovení článku 79 platí přiměřeně pro vdovce po úřednici nebo bývalé úřednici.

Článek 80 (8) (40) (46)

Pokud úředník nebo osoba mající nárok na starobní nebo invalidní důchod zemře a nezanechá manžela/manželku mající/ho nárok na pozůstalostní důchod, vyživované děti ve smyslu článku 2 přílohy VII mají nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 21 přílohy VIII.

Stejné nároky mají děti, které splňují výše uvedené podmínky v případě úmrtí nebo opětovného sňatku manžela/manželky, který/která je příjemcem pozůstalostního důchodu.

Pokud úředník nebo osoba mající nárok na starobní nebo invalidní důchod zemře, ale podmínky stanovené v prvním pododstavci nejsou splněny, vyživované děti ve smyslu článku 2 přílohy VII mají nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 21 přílohy VIII; důchod však činí polovinu důchodu vypočteného v souladu s uvedeným článkem.

V případě úmrtí manžela/manželky úředníka nebo dočasného úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod, který/která není úředníkem ani dočasným zaměstnancem, mají děti vyživované pozůstalým manželem/manželkou ve smyslu článku 2 přílohy VII nárok na sirotčí důchod stanovený v souladu s článkem 21 přílohy VIII.

Nároky uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci platí v případě úmrtí bývalého úředníka, který má nárok na příspěvek ve smyslu článku 50 služebního řádu, článku 5 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, článku 3 nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 nebo článku 3 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73, a v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dosažením věku šedesáti let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku šedesáti let.

Článek 81 (8) (10)

Osoba mající nárok na starobní důchod získaný dosažením věku 60 let nebo později nebo na invalidní nebo pozůstalostní důchod, má za podmínek stanovených v příloze VII nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67; příspěvek na domácnost se vypočte z důchodu příjemce.

Výše příspěvku na vyživované dítě, který se vyplácí osobě mající nárok na pozůstalostní důchod, však činí dvojnásobek příspěvku stanoveného v čl. 67 odst. 1 písm. b).

Článek 81a (46)

1. Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, zejména na ustanovení o minimálních částkách pro příjemce pozůstalostního důchodu, nesmí celková částka pro vdovu a jiné oprávněné osoby složená z pozůstalostního důchodu a rodinných přídavků a snížená o daň a jiné povinné odvody přesáhnout:

a) v případě úmrtí úředníka s úředním postavením uvedeným v článku 35 částku odměny, kterou by úředník obdržel ve stejné platové třídě a ve stejném stupni, kdyby byl nadále ve službě, zvýšenou o rodinné přídavky, které by v takovém případě dostával, a sníženou o daň a jiné povinné odvody,

b) po dni, ve který by úředník uvedený v písmenu a) dovršil věk šedesáti pěti let, částku starobního důchodu, na kterou by pak měl nárok, kdyby byl naživu, odvozenou od jeho platové třídy a stupně v době úmrtí a zvýšenou o rodinné přídavky, které by dostával, a sníženou o daň a jiné povinné odvody,

c) v případě úmrtí bývalého úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod, částku důchodu, na kterou by měl nárok, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),

d) v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dovršením věku šedesáti let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku šedesáti let, částku starobního důchodu, na kterou by měl nárok ve věku šedesáti let, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),

e) v případě úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího v den úmrtí příspěvek podle článku 41 nebo 50 tohoto služebního řádu, článku 5 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) 259/68, článku 3 nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72, článku 3 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73, článku 2 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2150/82 nebo článku 3 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1679/85 částku příspěvku, na kterou by měl nárok, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),

f) po dni, ve kterém by úředník uvedený v písmenu e) ztratil nárok na příspěvek, částku starobního důchodu, na kterou by měl k tomuto dni nárok, kdyby byl naživu a splňoval příslušné věkové podmínky pro přiznání starobního důchodu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b).

2. Pro účely odstavce 1 se nepřihlíží ke koeficientům, které by mohly ovlivnit dané částky.

3. Maximální částka uvedená v písmenech a) až f) se rozdělí mezi osoby pobírající pozůstalostní důchod v poměru, v jakém jsou jejich nároky na důchod, bez ohledu na odstavec 1.

Na takto rozdělené částky se použijí ustanovení čl. 82 odst. 1 druhého, třetího a čtvrtého pododstavce.

Článek 82 (40) (78) (79)

1. Výše uvedené důchody se vypočítají na základě tabulek platů platných k prvnímu dni měsíce, ve kterém nárok vznikl.

Použijí se na ně koeficienty stanovené pro zemi nacházející se uvnitř Společenství, kde příjemce prokáže svoje bydliště.

Založí-li příjemce důchodu svoje bydliště v zemi mimo Společenství, použije se koeficient 100.

Tyto důchody uvedené v eurech jsou vypláceny v některé z měn uvedených v článku 45 přílohy VIII služebního řádu za podmínek stanovených v článku 63 druhém pododstavci služebního řádu.

2. Pokud Rada v souladu s čl. 65 odst. 1 rozhodne o zvýšení odměn, rozhodne současně podle postupu uvedeného v čl. 65 odst. 3 o přiměřeném zvýšení důchodů.

Článek 83 (8) (64)

1. Dávky vyplácené v rámci tohoto důchodového systému se vyplácejí z rozpočtu Společenství. Členské státy společně ručí za vyplácení těchto dávek v souladu s klíčem stanoveným pro financování takových výdajů.

O použití prostředků důchodového fondu uvedeného v čl. 83 odst. 1 bývalého služebního řádu úředníků Evropského společenství uhlí a oceli rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou po projednání s výborem pro služební řád.

2. Na náklady důchodového systému přispívají úředníci z jedné třetiny. Tento příspěvek činí 8,25 % základního platu úředníka bez přihlédnutí ke koeficientům stanoveným v článku 64. Příspěvek se sráží z měsíčního platu úředníka.

3. Postup pro výpočet důchodů úředníků, kteří část své služby vykonávali v Evropském společenství uhlí a oceli nebo kteří příslušejí orgánům nebo institucím společným pro Společenství, a rozložení nákladů na tyto důchody mezi důchodový fond Evropského společenství uhlí a oceli a rozpočty Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii jsou upraveny nařízením přijatým společnou dohodou Rad a Výboru předsedů Evropského společenství uhlí a oceli po projednání s výborem pro služební řád.

4. Pokud by pojistně matematické posouzení důchodového systému vypracované jedním nebo více kvalifikovanými odborníky na žádost Rady prokázalo, že příspěvky úředníků nepostačují k financování jedné třetiny dávek stanovených v důchodovém systému, rozpočtové orgány, v souladu s rozpočtovými pravidly a po obdržení stanoviska výboru pro služební řád stanoveného v článku 10, stanoví změny, které mají být uskutečněny v oblasti sazeb příspěvků úředníků nebo důchodového věku.

Článek 84

Podrobná pravidla pro výše uvedený důchodový systém jsou stanovena v příloze VIII.

Kapitola 4: Vracení přeplatků

Článek 85 (8)

Každá neoprávněně vyplacená částka musí být vrácena, jestliže si byl příjemce vědom, že k takové platbě nebyl důvod, nebo pokud je zřejmé, že mu tato skutečnost musela být známa.

Kapitola 5: Postoupení práv na Společenství

Článek 85a (46)

1. Způsobí-li třetí strana úmrtí, úraz nebo nemoc osoby, na níž se vztahuje tento služební řád, přecházejí práva oběti nebo oprávněných osob vůči třetí straně, včetně práva žaloby, automaticky na Společenství v mezích závazků, které Společenstvím v důsledku takového případu úmrtí, úrazu nebo nemoci vyvstanou podle služebního řádu.

2. Postoupení podle odstavce 1 se vztahuje mimo jiné na:

- odměny vyplácené úředníkovi během dočasné neschopnosti vykonávat služební povinnosti v souladu s článkem 59,

- platby uskutečněné v souladu s článkem 70 po úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní důchod,

- dávky vyplacené podle článků 72 a 73 a prováděcích ustanovení k nim, týkajících se pojištění pro případ nemoci a úrazu,

- úhradu nákladů spojených s přepravou těla podle článku 75,

- doplňkové rodinné přídavky a příspěvky na vyživované děti trpící vážnou chorobou, vadou nebo postižením vyplacené v souladu s čl. 67 odst. 3 a s čl. 2 odst. 3 a 5 přílohy VII,

- invalidní důchody vyplacené v případě úrazu nebo nemoci s následkem trvalé invalidity bránící úředníkovi vykonávat jeho služební povinnosti,

- pozůstalostní důchody vyplacené v případě úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka nebo v případě úmrtí manžela/manželky úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní důchod, pokud manžel/manželka není úředníkem ani dočasným zaměstnancem,

- sirotčí důchody vyplácené bez ohledu na věk dítěti úředníka nebo bývalého úředníka, nemůže-li si dítě po úmrtí osoby, která je vyživovala, samo vydělávat na živobytí z důvodu vážné nemoci, vady nebo postižení.

3. Na Společenství však nepřechází ta část práv na náhradu škody v oblasti čistě osobních škod, jako je náhrada nemateriálních škod, bolestné nebo náhrada za zmrzačení a ztížení společenského uplatnění, která převyšuje příspěvek poskytnutý z tohoto titulu podle článku 73.

4. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 nejsou na překážku podání žaloby Společenstvími.

Hlava VI: Disciplinární opatření

Článek 86 (24)

1. Každému úředníkovi nebo bývalému úředníkovi, který úmyslně nebo z nedbalosti poruší povinnosti stanovené tímto služebním řádem, mohou být uložena disciplinární opatření.

2. Disciplinární opatření jsou následující:

a) písemná výstraha;

b) důtka;

c) odložení postupu do vyššího služebního stupně;

d) zařazení na nižší služební stupeň;

e) zařazení do nižší platové třídy;

f) odvolání z funkce a případně snížení nebo odnětí nároku na starobní důchod, avšak důsledky tohoto opatření nesmějí být dotčeny vyživované děti úředníka;

g) pokud úředník odešel ze služby, celkové nebo částečné odnětí nároku na starobní důchod, dočasně nebo trvale; toto ustanovení se nevztahuje na právní nástupce úředníka.

3. Za jedno porušení povinnosti nelze uložit více než jedno disciplinární opatření.

Článek 87

Orgán oprávněný ke jmenování má právo udělit písemnou výstrahu nebo důtku bez projednání s disciplinární komisí na návrh úředníkova bezprostředního nadřízeného nebo ze své vlastního podnětu. Dotyčný úředník musí být předběžně vyslechnut.

Jiná opatření orgán oprávněný ke jmenování nařídí po skončení disciplinárního řízení podle přílohy IX. Řízení zahájí orgán oprávněný ke jmenování po vyslechnutí dotyčného úředníka.

Článek 88

Pokud orgán oprávněný ke jmenování vznese vůči úředníkovi závažné obvinění ze zneužití úřední moci, ať již se jedná o selhání při plnění služebních povinností nebo o porušení zákona, může nařídit jeho okamžité postavení mimo službu.

Rozhodnutí o postavení úředníka mimo službu upřesní, zda úředník v průběhu období, kdy je postaven mimo službu, pobírá odměnu, nebo určí část, která mu bude odepřena a která nesmí přesáhnout polovinu úředníkova základního platu.

Konečné rozhodnutí musí být učiněno do čtyř měsíců ode dne, kdy vstoupilo v platnost rozhodnutí o postavení úředníka mimo službu. Pokud není rozhodnutí přijato do čtyř měsíců, pobírá úředník opět odměnu v plné výši.

Pokud úředníkovi není uděleno žádné jiné disciplinární opatření než písemná výstraha, důtka nebo odložení postupu do vyššího stupně, nebo konečné rozhodnutí nebylo přijato ve lhůtě uvedené v předchozím pododstavci, má úředník nárok na náhradu ve výši odepřené odměny.

Pokud je však úředník za stejné jednání trestně stíhán, je konečné rozhodnutí přijato až po vynesení pravomocného rozhodnutí soudem, který případ projednává.

Článek 89

Úředník, kterému bylo uloženo jiné disciplinární opatření než odvolání z funkce, může, po uplynutí tří let v případě výstrahy nebo důtky nebo po uplynutí šesti let v případě jakéhokoli jiného opatření, podat žádost o odstranění všech záznamů týkajících se tohoto opatření z jeho osobního spisu.

Orgán oprávněný ke jmenování po projednání s disciplinární komisí, v případech, jichž se disciplinární komise účastní, rozhodne, zda úředníkově žádosti vyhoví; pokud tak učiní, předloží nový spis úředníkovi k nahlédnutí.

Hlava VII: Opravné prostředky

Článek 90 (8)

1. Každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, může předložit orgánu oprávněnému ke jmenování žádost, aby vydal v její věci rozhodnutí. Orgán sdělí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání žádosti. Neobdrží-li žadatel do konce této lhůty žádnou odpověď na žádost, má se za to, že rozhodnutí je zamítavé, proti takovému rozhodnutí je možné podat stížnost v souladu s následujícím odstavcem.

2. Každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, se může obrátit na orgán oprávněný ke jmenování se stížností na opatření, které se jí nepříznivě dotýká, pokud uvedený orgán rozhodl nebo pokud nepřijal opatření stanovené služebním řádem. Tato stížnost musí být podána do tří měsíců. Tato lhůta počíná běžet:

- dnem zveřejnění aktu, pokud se jedná o opatření obecné povahy,

- dnem oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, ale v žádném případě ne později, než kdy oznámení obdržela, dotýká-li se opatření jednotlivé osoby; dotýká-li se však opatření nepříznivě také další osoby, počne lhůta pro tuto další osobu běžet ode dne, kdy obdržela oznámení, ale v žádném případě ne později než ode dne zveřejnění,

- dnem uplynutí lhůty stanovené pro odpověď, pokud se stížnost týká mlčky učiněného rozhodnutí o zamítnutí žádosti ve smyslu odstavce 1.

Orgán oznámí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání stížnosti. Neobdrží-li dotyčná osoba do konce uvedené lhůty odpověď na svou stížnost, má se za to, že stížnost byla zamítnuta, proti čemuž lze podat žalobu podle článku 91.

3. Žádost nebo stížnost úředníka musí být předložena prostřednictvím jeho přímého nadřízeného s výjimkou případu, kdy se stížnost týká uvedené osoby; v takovém případě může být stížnost předložena přímo dalšímu bezprostředně nadřízenému.

Článek 91 (8)

1. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodovat ve všech sporech mezi Společenstvím a každou osobou, na kterou se vztahuje tento služební řád, týkajících se zákonnosti opatření, jež se osoby nepříznivě dotýkají ve smyslu čl. 90 odst. 2. Ve sporech majetkoprávní povahy má Soudní dvůr neomezenou soudní pravomoc.

2. Žaloba k Soudnímu dvoru Evropských společenství je přípustná pouze, pokud:

- k orgánu oprávněnému ke jmenování byla předtím podána stížnost ve smyslu čl. 90 odst. 2 a ve stanovené lhůtě,

- stížnost byla zamítnuta výslovným rozhodnutím nebo rozhodnutím učiněným mlčky.

3. Žaloba podle odstavce 2 musí být podána ve lhůtě tří měsíců. Tato lhůta počíná běžet:

- dnem oznámení rozhodnutí, které bylo přijato odpověď na stížnost,

- dnem uplynutí lhůty předepsané pro odpověď, pokud se žaloba týká mlčky učiněného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podané na základě čl. 90 odst. 2; nicméně, pokud je stížnost zamítnuta výslovným rozhodnutím poté, co byla zamítnuta mlčky učiněným rozhodnutím, ale před uplynutím lhůty pro podání odvolání, začíná lhůta pro podání odvolání běžet znovu.

4. Odchylně od odstavce 2 může dotyčná osoba po podání stížnosti k orgánu oprávněnému ke jmenování na základě čl. 90 odst. 2 přímo podat žalobu k Soudnímu dvoru za předpokladu, že je k této žalobě přiložen návrh na odklad výkonu napadeného správního aktu nebo na předběžná opatření. V tomto případě se hlavní řízení u Soudního dvora přeruší, dokud není přijato výslovně nebo mlčky rozhodnutí o zamítnutí stížnosti.

5. O žalobách ve smyslu tohoto článku se jedná a rozhoduje v souladu s jednacím řádem Soudního dvora Evropských společenství.

Článek 91a (69)

Žádosti a stížnosti ve věcech, u kterých byl použit čl. 2 třetí pododstavec, se podávají u orgánu oprávněného ke jmenování, kterému byl svěřen výkon příslušných pravomocí. Žaloby v těchto věcech směřují proti orgánu, který je za tento orgán zodpovědný.

Hlava VIII: Zvláštní ustanovení pro úředníky v oblasti vědeckých nebo technických služeb Společenství

Článek 92

Tato hlava obsahuje zvláštní ustanovení pro úředníky Společenství, kteří pracují v jaderné oblasti na pracovních místech vyžadujících vědeckou nebo technickou kvalifikaci a kteří jsou odměňováni z prostředků rozpočtu pro výzkum a investice.

Tabulka znázorňující druhy pracovních míst a služební zařazení úředníků ve vědeckých a technických službách, na které se vztahuje předchozí pododstavec, je uvedena v příloze I B.

Článek 93

Komise může rozhodnout, že úředníkům uvedeným v článku 92, kteří patří do platové třídy A 1 nebo A 2 a mají velmi vysoký stupeň vědecké nebo technické kvalifikace, poskytne finanční výhody nepřesahující o více než 25 % příspěvky stanovené v hlavě V s výjimkou paušálně stanovených náhrad a výdajů.

Nejvyšší počet úředníků, kterým je možné takové výhody poskytnout, stanoví Rada na návrh Komise.

Článek 94

Pro úředníky uvedené v článku 92 se použijí ustanovení článku 17 druhého pododstavce a článku 18 spolu s následujícími ustanoveními.

Každá publikace nebo veřejné vystoupení úředníka týkající se činnosti Evropského společenství pro atomovou energii musí být povoleny orgánem oprávněným ke jmenování a podléhají jím stanoveným podmínkám. Společenství může požadovat postoupení autorských práv plynoucích z publikační činnosti.

Jakýkoli vynález nebo objev učiněný úředníkem při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho služebních povinností je nesporným majetkem Evropského společenství pro atomovou energii. Orgán může, na své vlastní náklady a jménem Společenství, žádat o patentování vynálezu nebo objevu a získat jej ve všech zemích. Jakýkoli vynález nebo objev týkající se činnosti Evropského společenství pro atomovou energii učiněný úředníkem v průběhu roku následujícího po skončení služebního poměru, pokud není prokázáno jinak, se považuje za učiněný při výkonu služebních povinností nebo v souvislosti s ním. Pokud jsou vynálezy předmětem patentu, uvede se jméno vynálezce nebo vynálezců.

Orgán může případně úředníkovi, který je původcem patentovaného vynálezu, přiznat odměnu, jejíž výši sám stanoví.

Článek 95

Do 31. prosince 1968 a odchylně od článků 31 a 32 mohou být úředníci, na které se vztahuje článek 92, jmenováni do vyšší platové třídy, než je základní platová třída pracovního místa, na které byli přijati, a u nejvýše poloviny pracovních míst, která mají být obsazena, mohou být zařazeni do jiného platového stupně, než je platový stupeň uvedený v článku 32.

Na dobu po uvedeném dni Rada na návrh Komise stanoví konečná pravidla upravující přijímání takových osob.

Článek 96

Odchylně od čl. 34 odst. 1 může zkušební doba pro úředníky uvedené v článku 92, kteří patří do kategorie C nebo D, činit od tří do šesti měsíců.

Článek 97

1. Odchylně od článku 44 může orgán oprávněný ke jmenování přiznat úředníkům, na něž se vztahuje článek 92, nárok na další postup v rámci stupně jako výraz uznání jejich výjimečných zásluh; počet úředníků v každé kategorii, kterým byl v určitém roce přiznán postup, nepřesáhne jednu osminu počtu všech zaměstnanců v této kategorii.

Postup se v rámci každé platové třídy může přiznat pouze jednou.

Tímto postupem se neposkytne úředníkovi základní plat, který by byl vyšší než plat na nejvyšším stupni v rámci jeho platové třídy.

2. Odchylně od článku 44 může být úředníkovi, na nějž se vztahuje článek 92 a jehož schopnosti, výkon nebo chování nejsou uspokojivé, rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování pozastaven postup v rámci stupně nejdéle po dobu dvou let, aniž by bylo nutné dodržovat postup stanovený v článku 87.

3. Tento článek neplatí pro úředníky, na něž se vztahuje článek 92 a kteří jsou zařazeni do platové třídy A 1 nebo A 2.

Článek 98

Nad rámec článku 34 může být každému úředníkovi uvedenému v článku 92 při skončení jeho zkušební doby změněno původní zařazení.

Ustanovení čl. 45 odst. 2 se nevztahuje na úředníky uvedené v článku 92.

Orgán oprávněný ke jmenování může za účelem povýšení nejzasloužilejších úředníků uvedených v článku 92 učinit v řádně odůvodněných výjimečných případech výjimky týkající se délky služby stanovené v čl. 45 odst. 1 druhém pododstavci, které nepřesahují jeden rok. Ustanovení tohoto odstavce mohou být použita na úředníka pouze jednou za pět let.

Článek 99

Orgán oprávněný ke jmenování může přiznat úředníkům uvedeným v článku 92 prémie za mimořádné služby, jejichž výše nepřesáhne v žádném roce trojnásobek výše základního měsíčního platu, kromě případu, kdy Rada na návrh Komise učiní výjimku.

Celková výše prémií za mimořádné služby nepřesáhne 3 % celkových ročních základních platů vyplacených vědeckým a technickým zaměstnancům uvedeným v článku 92.

Komise rozhoduje každý rok o výši prémií a o osobách, kterým se prémie přiznají, a předloží Radě zprávu o počtu a výši přiznaných prémií a o jejich rozložení podle platových tříd a oblastí služby a o hlavních důvodech pro jejich přiznání.

Článek 100

Některým úředníkům uvedeným v článku 92 mohou být přiznány zvláštní příspěvky pro přihlédnutí k obzvláště obtížným pracovním podmínkám.

Sazby a podmínky těchto zvláštních příspěvků a osoby, které je pobírají, určuje Rada na návrh Komise.

Článek 101

Odchylně od článku 56 druhého pododstavce a pouze ve výjimečných případech mohou mít někteří úředníci uvedení v článku 92, kteří patří do kategorie B, nárok na náhradu nebo odměnu za práci přesčas za podmínek stanovených v příloze VI.

Orgán oprávněný ke jmenování určí pracovní místa, na jejichž držitele se mohou použít ustanovení tohoto článku.

Hlava VIIIA (51): Zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích

Článek 101a

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení služebního řádu, stanoví příloha X zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích.

Hlava IX: Přechodná a závěrečná ustanovení

Kapitola 1: Přechodná ustanovení

Článek 102

1. Zaměstnanec Společenství na trvalém pracovním místě v jednom z orgánů Společenství může být po vstupu v platnost tohoto služebního řádu [3] rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování zařazen do platové třídy a platového stupně podle platové tabulky stanovené tímto služebním řádem, které odpovídají platové třídě a stupni výslovně nebo mlčky mu přiřazené před tím, než se na něho vztahoval tento služební řád, s výhradou použití možných rozhodnutí přijatých společnou dohodou Rad Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti harmonizace služebních zařazení a kritérií pro řazení do platových tříd, za předpokladu, že:

- každý takový zaměstnanec splňuje požadavky čl. 28 písm. a), b), c), e) a f),

- každý takový zaměstnanec s výjimkou zaměstnanců v platových třídách A 1 a A 2:

a) je ve službě v jednom z orgánů Společenství po dobu delší než šest měsíců ke dni vstupu tohoto služebního řádu v platnost; zaměstnanec Společenství, který tento požadavek nesplňuje, může být jmenován na zkušební dobu a ustanoven jako úředník za podmínek stanovených v článku 34,

b) není předmětem nepříznivé zprávy jmenovací rady uvedené v následujícím pododstavci.

Po vstupu tohoto služebního řádu v platnost se v každém orgánu zřídí jmenovací rada, která se skládá ze zaměstnanců orgánu vykonávajících řídící funkce, kteří jsou určeni orgánem oprávněným ke jmenování.

Tato rada poskytuje orgánu oprávněnému ke jmenování stanovisko o schopnosti úředníků vykonávat služební povinnosti jim uložené, s výjimkou zaměstnanců v platových třídách A 1 nebo A 2, na základě zprávy nadřízeného o způsobilosti, výkonnosti a chování ve službě úředníků, na které se vztahují výše uvedená ustanovení.

2. Každému zaměstnanci, na kterého jmenovací komise vypracuje nepříznivou zprávu, je vypovězena smlouva. Orgán oprávněný ke jmenování však může takové osobě nabídnout nižší služební postavení v nižší platové třídě podle platové tabulky stanovené těmito obecnými prováděcími ustanoveními týkajícími se úředníků a jiných zaměstnanců než podle dosažených, ať již výslovně nebo samozřejmě, a dříve mu náležících. Zaměstnanec, kterému je vypovězena smlouva, obdrží finanční vyrovnání uvedené v posledním pododstavci čl. 34 odst. 2.

3. Každý zaměstnanec Společenství, který byl ve funkci předtím, než tento služební řád vstoupil v platnost, a který není před tím, než se na něho vztahoval tento služební řád, výslovně nebo mlčky zařazen do platové třídy nebo platového stupně, je do jednoho roku ode dne vstupu tohoto služebního řádu v platnost do takové platové třídy a stupně zařazen orgánem oprávněným ke jmenování, který se případně může odchýlit od článku 32.

4. Odchylně od odstavce 1

a) úředník, jehož pracovní místo spadá do kategorie D uvedené v tabulce přílohy I, je zařazen do platové třídy odpovídající jeho pracovnímu místu a v této platové třídě do platového stupně, pro který se základní plat, snížený o daň Společenství a úředníkův příspěvek do důchodového systému, rovná nebo je nižší, než součet základního platu a místního příspěvku po odečtení příspěvku do prozatímního společného penzijního systému orgánů Společenství, který pobíral v okamžiku vstupu tohoto služebního řádu v platnost;

b) úředník jazykové služby je zařazen do platové třídy odpovídající jeho pracovnímu místu v rámci této platové třídy do platového stupně nejblíže vyššího než ten, do kterého by byl zařazen v souladu s odstavcem 1.

5. Ustanovení kapitoly 1 hlavy VIII služebního řádu úředníků Evropského společenství pro atomovou energii a Evropského společenství uhlí a oceli se vztahují na zaměstnance, který byl před vstupem tohoto služebního řádu v platnost úředníkem Evropského společenství uhlí a oceli v trvalém služebním poměru a bylo mu poskytnuto volno z osobních důvodů v některém z orgánů tohoto Společenství, aby mohl vstoupit do služby v některém z orgánů Evropského hospodářského společenství nebo Evropského společenství pro atomovou energii, v platové třídě a platovém stupni, do kterého je zařazen podle výše uvedených odstavců 1 až 4 za předpokladu, že mu to neuděluje větší výhody než ty, kterých by se mu dostalo v případě, že by byl zařazen do stejné platové třídy podle Služebního řádu úředníků Evropského společenství uhlí a oceli.

Články 103 a 104 (8)

Zrušují se

Článek 105 (46)

Zrušuje se

Článek 106

Každému úředníkovi, který pobíral odlučné před vstupem tohoto služebního řádu v platnost a kterému nebyl přiznán příspěvek za práci v zahraničí podle článku 4 přílohy VII, se přizná stejná částka, kterou by obdržel na základě odlučného podle platových tabulek platných před vstupem tohoto služebního řádu v platnost. Tato částka se v budoucnu z žádného důvodu nemění, pokud není úředníkovi po splnění požadavků přiznán příspěvek za práci v zahraničí.

Článek 107 (8)

1. Úředníkovi, na kterého se v souladu s těmito přechodnými ustanoveními vztahuje služební řád a který prokáže, že z důvodu svého vstupu do služby jednoho ze Společenství ztratil částečně nebo úplně nárok na důchod, který mu vznikl v zemi jeho původu, a že není schopen získat pojistně matematickou rovnocennou náhradu tohoto nároku, obdrží pro účely jeho starobního důchodu ve Společenstvích a bez doplacení nedoplatků příspěvků roční příspěvky odpovídající počtu let služby započitatelných pro důchod, které mu byly přiznány v zemi jeho původu.

2. Počet let služby započitatelných pro důchod takto poskytnutých určí orgán úředníkova orgánu oprávněný ke jmenování po obdržení stanoviska výboru pro služební řád stanoveného v článku 10. Tento počet nepřesáhne:

- počet let skutečné služby, který může úředník dosáhnout při dovršení věku šedesáti pěti let,

- polovinu počtu let služby, který se při dovršení věku šedesáti pěti let vyžaduje k dosažení 35 služebních let započitatelných pro důchod.

3. Úředník, na kterého se vztahují předchozí ustanovení, splatí Společenství poměrnou část částky vyplacené mu jako vyrovnání jeho důchodových nároků v zemi jeho původu, která neodpovídá pojistně matematické rovnocenné hodnotě těchto práv; uvedená poměrná část by se měla rovnat poměru mezi počtem služebních let započtených pro důchod, které mu byly Společenstvími započteny, a počtem služebních let započtených pro důchod, které mu v zemi jeho původu propadly.

4. Kromě případu úmrtí nebo pokud jsou použity články 41 a 50, úředníkovi, který odejde ze služby před dovršením věku šedesáti pěti let, není tento zápočet proveden.

5. Při úmrtí úředníka, na kterého se vztahují ustanovení předchozích odstavců, se celkový počet roků služby započitatelných pro důchod, které by mu byly započteny, kdyby dovršil věku šedesáti pěti let, neprodleně započte jeho právním nástupcům pro účely výpočtu jejich důchodových nároků.

6. Úředníkovi, na kterého se vztahují ustanovení předchozích odstavců, dotýkají-li se ho opatření v článcích 41 a 50, se započte při počátku čerpání starobního důchodu výše poměrné části roků služby započitatelných pro důchod, které by mu byly započteny, kdyby dovršil věku šedesáti pěti let. Uvedená poměrná část by se měla rovnat poměru mezi počtem roků služby započitatelných pro důchod použitých pro stanovení důchodového nároku a počtem roků služby započitatelných pro důchod, kterého by mohl dosáhnout při dovršení věku šedesáti pěti let.

Články 108 a 109 (8)

Zrušují se

Kapitola 2: Závěrečná ustanovení

Článek 110 (8)

Obecná prováděcí ustanovení tohoto služebního řádu jsou přijata každým orgánem po projednání s jeho výborem zaměstnanců a výborem pro služební řád stanoveném v článku 10.

Všechna obecná prováděcí ustanovení uvedená v prvním pododstavci přijímaná společnou dohodou mezi orgány se dávají na vědomí zaměstnancům.

Správní oddělení orgánů spolu pravidelně projednávají uplatňování tohoto služebního řádu.

[1] Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (Euratom, ESUO, EHS) č. 3736/90 (Úř. věst. L 360, 22.12.1990, s. 1).

[2] Čistými částkami pobíranými před dočasným příspěvkem se rozumí příjem pobíraný bez přihlédnutí ke každoročním úpravám z roku 1991.

[3] 1. 1. 1962.

--------------------------------------------------

Příloha I: Přehled pracovních míst a odpovídajících služebních zařazení (8) (24) (69)

A. Přehled druhů pracovních míst a odpovídajících služebních zařazení v každé kategorii a v jazykové službě stanovené v čl. 5 odst. 4 služebního řádu

Kategorie A

A 1 | Generální ředitel |

A 2 | Ředitel |

A 3 | Vedoucí odboru |

A 4 – A 5 | Vrchní rada |

A 6 – A 7 | Odborný rada |

A 8 | Rada |

Kategorie B

B 1 | Vedoucí administrativní pracovník |

B 2 – B 3 | Administrativní pracovník – Technický pracovník – Pracovník sekretariátu |

B 4 – B 5 | Pomocný administrativní pracovník – Pomocný technický pracovník – Pomocný pracovník sekretariátu |

Kategorie C

C 1 | Řídící sekretářka – Vedoucí sekretářka – Vedoucí kancelářský pracovník |

C 2 – C 3 | Sekretářka/stenotypista – Písař – Kancelářský pracovník |

C 4 – C 5 | Písař – Pomocný kancelářský pracovník |

Kategorie D

D 1 | Vedoucí oddělení |

D 2 – D 3 | Kvalifikovaný zaměstnanec – Kvalifikovaný pracovník |

D 4 | Nekvalifikovaný zaměstnanec – Nekvalifikovaný pracovník |

Jazyková služba

LA 3 | Vedoucí překladatelského nebo tlumočnického odboru |

LA 4 – LA 5 | Vedoucí překladatelské nebo tlumočnické skupiny – Revizor, hlavní překladatel, hlavní tlumočník |

LA 6 – LA 7 | Překladatel – tlumočník |

LA 8 | Pomocný překladatel – Pomocný tlumočník |

Kategorie A

Vedení, výzkum a plánování

A 1 | Generální ředitel |

A 2 | Ředitel |

A 3 | Vedoucí odboru |

A 4 | Vedoucí vědecký nebo technický referent |

A 5 – A 6 – A 7 – A 8 | Vědecký nebo technický referent |

Kategorie B

a)Projektové kanceláře

B 1 – B 2 | Projektant – vedoucí oddělení |

B 2 – B 3 | Konstruktér |

b)Laboratoře

B 1 – B 2 | Vedoucí laboratorní technik |

B 3 – B 4 – B 5 | Laboratorní technik (Odchylně od článků 62 až 66 tohoto služebního řádu jsou laboratorní technici zařazení do platové třídy B 5 odměňováni podle platové třídy B 5 rozšířené o čtyři stupně; každý nový stupeň po čtvrtém stupni se vypočte připočtením dvouletého zvýšení pro uvedenou platovou třídu k předchozímu stupni.) |

c)Zaměstnanci výrobních dílen

B 1 – B 2 | Vedoucí prací |

B 2 – B 3 | Vedoucí dílny |

B 2 – B 3 – B 4 | Výrobní plánovač |

B 3 – B 4 | Vedoucí skupiny |

Kategorie C

a)Kanceláře

C 1 – C 2 – C 3 – C 4 | Projektant |

b)Dílny

C 1 | Mistr |

C 2 – C 3 – C 4 – C 5 | Kvalifikovaný dělník |

c)Laboratoře

C 1 | Vedoucí laboratoře |

C 2 – C 3 – C 4 – C 5 | Laborant |

C 3 | Laboratorní technik (Odchylně od článku 62 tohoto služebního řádu jsou laboratorní technici v platové třídě C 3 odměňováni do platového stupně 4). |

Kategorie D

a)Kanceláře

D 1 | Vedoucí reprografie |

D 2 – D 3 | Asistent reprografie – Pracovník v registratuře |

b)Vnitropodniková doprava

D 1 – D 2 | Vedoucí skupiny |

D 3 – D 4 | Pomocný dělník |

c)Laboratoře

D 1 – D 2 | Laboratorní asistent |

D 3 – D 4 | Laboratorní uklízeč |

--------------------------------------------------

Příloha II: Složení a podrobnosti činnosti subjektů stanovených v článku 9 služebního řádu

Oddíl 1: Výbor zaměstnanců

Článek 1 (8) (75)

Výbor zaměstnanců se skládá ze členů a případně z jejich zástupců, jejichž funkční období je tříleté. Orgán však může rozhodnout o stanovení kratšího funkčního období, které nesmí být kratší než jeden rok. Každý úředník orgánu má aktivní i pasivní volební právo.

Podmínky voleb do výboru zaměstnanců, pokud není rozčleněn na místní sekce, nebo voleb do místních sekcí, pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, stanoví shromáždění úředníků orgánu činného v příslušném místě zaměstnání. Volby se uskutečňují tajným hlasováním.

Pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, stanoví způsob jmenování členů ústředního výboru pro každé místo zaměstnání shromáždění úředníků orgánu činného v příslušném místě zaměstnání. Pouze členové místních sekcí mohou být jmenováni členy ústředního výboru.

Složení výboru zaměstnanců, pokud není rozčleněn na místní sekce, nebo místní sekce, pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, je takové, aby zajistilo zastoupení všech kategorií úředníků a všech sekcí stanovených v článku 5 služebního řádu a také zaměstnanců uvedených v čl. 7 prvním pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Ústřední výbor výboru zaměstnanců rozčleněného na místní sekce je platně zřízen po jmenování většiny jeho členů.

Volby do výboru zaměstnanců, pokud není rozčleněn na místní sekce, nebo do místní sekce, pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, jsou platné pouze tehdy, pokud se jich účastnily dvě třetiny úředníků oprávněných volit. Není-li dosaženo této volební účasti, druhé kolo voleb je platné, účastní-li se ho většina oprávněných.

Povinnosti vykonávané členy výboru zaměstnanců a úředníky jmenovanými výborem do orgánů zřízených na základě služebního řádu nebo orgánem se považují za součást služeb, které musí v orgánu vykonávat. Výkon těchto povinností nesmí být dotyčné osobě na újmu.

Oddíl 2: Smíšený výbor

Článek 2 (69)

Smíšený výbor nebo výbory orgánu se skládají z:

- předsedy jmenovaného každý rok orgánem oprávněným ke jmenování,

- členů a zástupců jmenovaných současně a ve stejném počtu orgánem oprávněným ke jmenování a výborem zaměstnanců.

Smíšený výbor společný pro dva nebo více orgánů se skládá z:

- předsedy jmenovaného orgánem oprávněným ke jmenování uvedeným v čl. 2 třetím pododstavci služebního řádu,

- členů a zástupců jmenovaných ve stejném počtu ke jmenování oprávněnými orgány orgánů zastoupených ve společném smíšeném výboru a výbory zaměstnanců.

Postup zřízení společného smíšeného výboru přijmou orgány v něm zastoupené vzájemnou dohodou po projednání se svými výbory zaměstnanců.

Zástupce má hlasovací právo pouze v případě nepřítomnosti člena.

Článek 3 (8)

Smíšený výbor svolává orgán oprávněný ke jmenování z vlastního podnětu nebo na žádost výboru zaměstnanců.

Výbor je usnášeníschopný pouze za přítomnosti všech členů nebo, v případě jejich nepřítomnosti, jejich zástupců.

Předseda výboru nehlasuje s výjimkou otázek týkajících se řízení.

Stanovisko se sdělí písemně orgánu oprávněnému ke jmenování a výboru zaměstnanců do pěti dnů od jeho přijetí.

Každý člen může požádat, aby jeho názor byl ve stanovisku výboru zaznamenán.

Článek 3a (69)

Společný smíšený výbor svolává buď orgán oprávněný ke jmenování uvedený v čl. 2 třetím pododstavci, nebo orgán oprávněný ke jmenování či výbor zaměstnanců některého z orgánů zastoupených ve smíšeném výboru.

Společný smíšený výbor je usnášeníschopný pouze za přítomnosti všech členů nebo jejich zástupců.

Předseda společného smíšeného výboru nehlasuje s výjimkou otázek týkajících se řízení.

Společný smíšený výbor sdělí své stanovisko do pěti dnů od přijetí orgánu oprávněnému ke jmenování ve smyslu čl. 2 třetího pododstavce služebního řádu ostatním orgánům oprávněným ke jmenování a jejich výborům zaměstnanců.

Každý člen společného smíšeného výboru může požádat, aby jeho názor byl ve stanovisku smíšeného výboru zaznamenán.

Oddíl 3: Disciplinární komise

Článek 4

Disciplinární komise se skládají z předsedy a čtyř členů. Je jim nápomocen tajemník.

Článek 5

1. Předsedy disciplinární komise jmenuje každý rok orgán oprávněný ke jmenování. Tito předsedové nemohou být za žádných okolností rovněž členy smíšeného výboru nebo zpravodajského výboru.

Orgán oprávněný ke jmenování vypracuje rovněž pro každou komisi seznam, který obsahuje, pokud je to možné, dvě jména úředníků z každé platové třídy v každé kategorii.

Výbor zaměstnanců předloží současně podobný seznam orgánu oprávněnému ke jmenování.

2. Do pěti dnů po obdržení oznámení představujícího zahájení disciplinárního řízení nebo řízení stanoveného v článku 22 nebo článku 51 služebního řádu vylosuje předseda za přítomnosti dotyčného úředníka z výše uvedeného seznamu čtyři členy, kteří tvoří komisi, z každého seznamu dva.

Členové disciplinární komise nesmí patřit do nižší platové třídy než úředník, jehož případ komise projednává.

Složení komise oznámí předseda každému členovi.

3. Do pěti dnů od vytvoření disciplinární komise může obviněný úředník vznést námitky vůči kterémukoli jejímu členovi kromě předsedy.

V téže lhůtě může kterýkoli člen disciplinární komise požádat o zproštění členství za předpokladu, že k tomu má oprávněné důvody.

Předseda disciplinární komise prostřednictvím losování doplní každé volné místo.

Článek 6

Členové disciplinární komise jsou při výkonu funkce zcela nezávislí.

Jednání komise jsou tajná.

Oddíl 4: Výbor pro otázky invalidity

Článek 7 (8) (24)

Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů:

- jednoho jmenovaného orgánem, ke kterému přísluší dotyčný úředník,

- jednoho jmenovaného dotyčným úředníkem a

- jednoho jmenovaného společnou dohodou dvou předchozích lékařů.

Pokud by dotyčný úředník lékaře nejmenoval, jmenuje ho předseda Soudního dvora Evropských společenství.

Nebude-li do dvou měsíců po jmenování druhého lékaře dosaženo shody v otázce jmenování lékaře třetího, jmenuje jej na žádost některé ze zúčastněných stran předseda Soudního dvora Evropských společenství.

Článek 8

Výdaje vzniklé v souvislosti s jednáním výboru pro otázky invalidity nese úředníkův orgán.

Pokud má lékař, kterého jmenoval dotyčný úředník, bydliště v jiném místě, než ve kterém je úředník zaměstnán, nese takto vzniklé dodatečné výdaje úředník, s výjimkou cestovních výdajů pro první třídu, které hradí orgán.

Článek 9

Úředník může výboru pro otázky invalidity předložit jakoukoli zprávu nebo potvrzení od svého ošetřujícího lékaře nebo od kteréhokoli jiného praktického lékaře, kterého konzultoval.

Závěry výboru pro otázky invalidity jsou předány orgánu oprávněnému ke jmenování a dotyčnému úředníkovi.

Jednání výboru jsou tajná.

Oddíl 5: Zpravodajský výbor

Článek 10

Členy zpravodajského výboru jmenuje každý rok orgán oprávněný ke jmenování z vyšších úředníků orgánu. Výbor volí svého předsedu. Členové smíšeného výboru nesmí být členy zpravodajského výboru.

Pokud je výbor svolán, aby učinil doporučení, které se týká úředníka, jehož bezprostřední nadřízený je členem výboru, neúčastní se uvedený člen posuzování případu.

Článek 11

Jednání zpravodajského výboru jsou tajná.

--------------------------------------------------

Příloha III: Výběrová řízení

Článek 1 (8) (69)

1. Výběrové řízení vyhlašuje orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem.

Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:

a) povahu výběrového řízení (vnitřní výběrové řízení v rámci orgánu, vnitřní výběrové řízení v rámci orgánů, otevřené výběrové řízení);

b) druh výběrového řízení (zda probíhá na základě kvalifikačních předpokladů nebo zkoušek nebo kvalifikačních předpokladů i zkoušek);

c) druh služebních povinností a úkolů spojených s obsazovaným pracovním místem;

d) vysokoškolské diplomy a ostatní doklady o vzdělání nebo stupeň zkušeností vyžadované pro obsazované pracovní místo;

e) pokud se jedná o výběrové řízení na základě zkoušek, povahu těchto zkoušek a jejich hodnocení;

f) případně jazykové znalosti vyžadované s ohledem na zvláštní povahu obsazovaného pracovního místa;

g) případně věkové omezení a jakékoli rozšíření věkového omezení v případě zaměstnanců Společenství, kteří jsou ve funkcích alespoň jeden rok;

h) den uzávěrky pro podání žádosti;

i) jakékoli výjimky podle čl. 28 písm. a) služebního řádu.

Otevřené výběrové řízení společné pro dva nebo několik orgánů Společenství vyhlašuje orgán oprávněný ke jmenování uvedený v čl. 2 třetím pododstavci služebního řádu po projednání se společným smíšeným výborem.

2. Vyhlášení otevřeného výběrového řízení se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství nejméně jeden měsíc přede dnem uzávěrky pro podávání žádostí a případně nejméně dva měsíce přede dnem zkoušek.

3. Všechna výběrová řízení se oznámí v orgánech Evropských společenství ve stejných lhůtách.

Článek 2

Kandidáti vyplní formulář předepsaný orgánem oprávněným ke jmenování.

Mohou být vyzváni k dodání dalších podkladů nebo informací.

Článek 3 (69)

Výběrová komise se skládá z předsedy, jedné nebo více osob jmenovaných orgánem oprávněným ke jmenování a úředníka jmenovaného výborem zaměstnanců.

U otevřených výběrových řízení společných pro dva nebo několik orgánů Společenství se výběrová komise skládá z předsedy jmenovaného orgánem oprávněným ke jmenování uvedeným v čl. 2 třetím pododstavci služebního řádu, členů jmenovaných na návrh jednotlivých orgánů orgánem oprávněným ke jmenování uvedeným v čl. 2 třetím pododstavci služebního řádu a členů jmenovaných dohodou mezi výbory zaměstnanců jednotlivých orgánů na základě pravidel rovného zastoupení.

Výběrové komisi může v průběhu některých zkoušek pomáhat jedna nebo více osob s poradní funkcí.

Členové výběrové komise se vybírají z řad úředníků, jejichž platová třída není menší než platová třída obsazovaného místa.

Článek 4

Orgán oprávněný ke jmenování vypracuje seznam kandidátů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 28 písm. a), b) a c) služebního řádu, a zašle jej spolu s osobními spisy kandidátů předsedovi výběrové komise.

Článek 5

Po přezkoumání těchto spisů vypracuje výběrová komise seznam kandidátů, kteří splňují požadavky stanovené ve vyhlášení výběrového řízení.

Pokud výběrové řízení probíhá na základě zkoušek, jsou všichni kandidáti uvedení v seznamu přijati ke zkouškám.

Pokud výběrové řízení probíhá na základě kvalifikačních předpokladů, zváží výběrová komise poté, co stanovila způsob hodnocení kvalifikačních předpokladů kandidátů, kvalifikační předpoklady kandidátů, kteří jsou uvedení v seznamu stanoveném v prvním pododstavci.

Pokud výběrové řízení probíhá na základě zkoušek i kvalifikačních předpokladů, stanoví výběrová komise, kteří z kandidátů uvedení v seznamu se připouštějí ke zkouškám.

Po skončení řízení vypracuje výběrová komise seznam vhodných kandidátů stanovený v článku 30 tohoto služebního řádu; seznam, pokud je to možné, obsahuje nejméně dvakrát tolik jmen, než je počet obsazovaných pracovních míst.

Tento seznam předá výběrová komise orgánu oprávněnému ke jmenování spolu s důvodovými zprávami, včetně veškerých připomínek svých členů, které si přejí učinit.

Článek 6

Jednání výběrové komise jsou tajná.

--------------------------------------------------

Příloha IV: Postup pro přiznávání příspěvků stanovených v článcích 41 a 50 služebního řádu

Jediný článek (8) (24)

1. Úředník, na kterého se vztahuje článek 41 nebo 50 služebního řádu, má nárok:

a) po dobu tří měsíců na měsíční příspěvek rovnající se jeho základnímu platu;

b) po dobu lišící se v závislosti na jeho věku a trvání služebního poměru, v souladu s tabulkou uvedenou v odstavci 3, na měsíční příspěvek rovnající se:

- 85 % jeho základního platu od čtvrtého do šestého měsíce,

- 70 % jeho základního platu po dobu následujících pěti let,

- 60 % jeho základního platu od té doby.

Nárok na přiznání příspěvku končí dnem, kterým úředník dosáhne věku šedesáti let.

Avšak po uvedeném věku a nejvýše do šedesáti pěti let pobírá úředník nadále příspěvek, dokud dosáhne nejvyšší sazby starobního důchodu.

Základním platem se pro účely tohoto článku rozumí plat stanovený v tabulce v článku 66 služebního řádu, která je platná k prvnímu dni měsíce, za který má být příspěvek vyplacen.

1a. V období trvání nároku na příspěvek a po dobu prvních šesti měsíců po jeho skončení má úředník nárok na dávky v rámci systému nemocenského pojištění ve smyslu článku 72 služebního řádu pro sebe a osoby zahrnuté do svého pojištění pod podmínkou, že úředník platí příslušný příspěvek, který se vypočte podle okolností buď z jeho základního platu, nebo z jeho procentní části určené v odstavci 1 tohoto článku, a že se proti těmto rizikům nemůže pojistit v rámci jiného systému veřejného pojištění.

Za podmínek uvedených v prvním pododstavci může úředník na konci doby uvedené tamtéž požádat o prodloužení nároku na dávky v rámci uvedeného systému nemocenského pojištění, bude-li hradit celý příspěvek podle čl. 72 odst. 1 služebního řádu.

Po zániku nároku úředníka na příspěvek se jeho příspěvek vypočte z výše naposledy obdrženého měsíčního příspěvku.

Začal-li úředník pobírat starobní důchod v rámci systému sociálního zabezpečení uvedeného v služebním řádu, zachází se s ním pro účely článku 72 služebního řádu stejně jako s úředníkem, který zůstal ve službě až do svých 60 let.

2. Ustanovení této přílohy budou přezkoumána po uplynutí deseti let ode dne vstupu tohoto služebního řádu v platnost.

3. Doba, po kterou úředník pobírá příspěvek stanovený v článku 41 nebo 50 služebního řádu, se určí vynásobením délky služby příslušným procentem stanoveným pro jeho věk, jak je uvedeno v tabulce; tato doba se zaokrouhlí na nejbližší nižší měsíc.

Věk | % | Věk | % | Věk | % | Věk | % |

20 | 18 | 30 | 33 | 40 | 48 | 50 | 63 |

21 | 19,5 | 31 | 34,5 | 41 | 49,5 | 51 | 64,5 |

22 | 21 | 32 | 36 | 42 | 51 | 52 | 66 |

23 | 22,5 | 33 | 37,5 | 43 | 52,5 | 53 | 67,5 |

24 | 24 | 34 | 39 | 44 | 54 | 54 | 69 |

25 | 25,5 | 35 | 40,5 | 45 | 55,5 | 55 | 70,5 |

26 | 27 | 36 | 42 | 46 | 57 | 56 | 72 |

27 | 28,5 | 37 | 43,5 | 47 | 58,5 | 57 | 73,5 |

28 | 30 | 38 | 45 | 48 | 60 | 58 | 75 |

29 | 31,5 | 39 | 46,5 | 49 | 61,5 | 59 až 64 | 76,5 |

--------------------------------------------------

Příloha IVa (8): Poloviční pracovní úvazek

Článek 1

Povolení uvedené v článku 55a se uděluje na žádost úředníka na dobu nejvýše jednoho roku.

Povolení však může být za stejných podmínek obnoveno. Žádosti o obnovení podává dotyčný úředník alespoň jeden měsíc před uplynutím doby, na kterou bylo povolení uděleno.

Článek 2

Pokud již neexistují důvody uvedené v článku 55a, na základě kterých bylo povolení uděleno, může orgán oprávněný ke jmenování povolení zrušit před uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, přičemž to oznámí měsíc dopředu.

Orgán oprávněný ke jmenování může zrušit povolení před uplynutí doby, na kterou bylo uděleno, také na žádost dotyčného úředníka.

Článek 3

Po dobu, po kterou má úředník povolen poloviční pracovní úvazek, má nárok na 50 % své odměny. Příspěvek na vyživované dítě a příspěvek na vzdělání však nadále pobírá v plné výši.

Po uvedenou dobu nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.

Příspěvky do systému nemocenského pojištění a do důchodového systému se vypočtou z celkového základního platu.

--------------------------------------------------

Příloha V: Dovolená

Oddíl 1: Dovolená za kalendářní ro

Článek 1

Úředník má v roce, ve kterém nastoupil do služebního poměru nebo skončil služební poměr, nárok na dovolenou v délce dvou pracovních dnů za každý celý měsíc služby, dvou dnů za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval více než 15 dnů, a na jeden pracovní den za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval jen 15 dnů nebo méně.

Článek 2

Dovolená za kalendářní rok může být vyčerpána najednou nebo v několika částech, podle přání úředníka a s přihlédnutím ke služebním potřebám. Musí však zahrnovat alespoň dva po sobě jdoucí týdny. Nově nastupujícímu úředníkovi je přiznána dovolená za kalendářní rok po třech měsících služby; ve výjimečných případech a ze závažných důvodů však může být dovolená poskytnuta i dříve.

Článek 3

Onemocní-li úředník během dovolené za kalendářní rok a tato nemoc by mu bránila v plnění služebních povinností, kdyby nebyl na dovolené, prodlouží se mu po předložení lékařského potvrzení jeho dovolená za kalendářní rok o dobu trvání jeho pracovní neschopnosti.

Článek 4

Nevyčerpá-li úředník, z důvodů jiných než služebních, dovolenou za kalendářní rok do konce běžného kalendářního roku, lze do následujícího roku převést nejvýše 12 dnů dovolené.

Nevyčerpá-li úředník ke dni skončení služebního poměru dovolenou za kalendářní rok, vyplatí se mu v den skončení služebního poměru náhrada ve výši jedné třicetiny jeho měsíční odměny za každý nevyčerpaný den této dovolené.

Vyčerpá-li úředník ke dni skončení služebního poměru více dovolené za kalendářní rok, než mu k tomuto dni náleží, odečte se mu od jeho odměny částka vypočtená způsobem uvedeným v předchozím pododstavci.

Článek 5

Je-li úředník ze závažných služebních důvodů odvolán z dovolené za kalendářní rok nebo jestliže ze služebních důvodů svoji dovolenou zrušil, jsou mu po předložení příslušných dokladů nahrazeny veškeré náklady, které mu v souvislosti s tím vznikly, a je mu znovu poskytnuta doba na cestu.

Oddíl 2: Mimořádné volno

Článek 6 (24)

Kromě dovolené za kalendářní rok může být úředníkovi na jeho žádost poskytnuto mimořádné volno. Nárok na mimořádné volno vzniká zejména v následujících případech:

- svatba úředníka: čtyři dny,

- stěhování úředníka: až dva dny,

- vážné onemocnění manžela/manželky: až tři dny,

- úmrtí manžela/manželky: čtyři dny,

- vážné onemocnění příbuzného ve vzestupné linii: až dva dny,

- úmrtí příbuzného ve vzestupné linii: až dva dny,

- narození nebo svatba dítěte: dva dny,

- vážné onemocnění dítěte: až dva dny,

- úmrtí dítěte: čtyři dny.

Orgán může navíc v rámci další odborné přípravy poskytnout mimořádné volno v mezích stanovených v programu další odborné přípravy sestaveném orgánem v souladu s čl. 24 třetím pododstavcem služebního řádu.

Oddíl 3: Doba na cestu

Článek 7 (24)

K době dovolené stanovené výše v oddílu 1 se přičte doba vycházející ze vzdálenosti po železnici mezi místem dovolené a místem zaměstnání, která se vypočte takto:

- při vzdálenosti 50 až 250 km: jeden den na cestu tam a zpět,

- při vzdálenosti 251 až 600 km: dva dny na cestu tam a zpět,

- při vzdálenosti 601 až 900 km: tři dny na cestu tam a zpět,

- při vzdálenosti 901 až 1400 km: čtyři dny na cestu tam a zpět,

- při vzdálenosti 1400 až 2000 km: pět dní na cestu tam a zpět,

- při vzdálenosti více než 2000 km: šest dní na cestu tam a zpět.

Pokud se na úředníka vztahuje požitek ve smyslu přílohy VII čl. 8 odst. 2 druhého pododstavce, určí se doba cesty vycházející ze vzdálenosti po železnici mezi místem dovolené a místem zaměstnání takto:

- při vzdálenosti do 900 km: jeden den na cestu tam a zpět,

- při vzdálenosti více než 900 km: dva dny na cestu tam a zpět.

Na žádost dotyčného úředníka a po prokázání, že cestu tam i zpět nelze ve stanovené době dokončit, může být udělena zvláštní výjimka.

Pro účely tohoto článku se místem dovolené s ohledem na dovolenou za kalendářní rok rozumí místo původu úředníka.

Předchozí ustanovení platí pro úředníky, jejichž místo zaměstnání a místo původu se nacházejí v Evropě. V případě, že místo zaměstnání nebo místo původu leží mimo Evropu, stanoví se doba cesty zvláštním rozhodnutím, které přihlédne ke zvláštním potřebám.

V případech, kdy se mimořádné volno poskytuje v souladu s oddílem 2, stanoví se doba na cestu zvláštním rozhodnutím, které přihlédne ke zvláštním potřebám.

--------------------------------------------------

Příloha VI: Náhradní volno a odměna za práci přesčas

Článek 1 (24)

Úředníci kategorií C a D mají za dobu odpracovanou přesčas v rámci omezení stanovených v článku 56 služebního řádu nárok na náhradní volno nebo odměnu za následujících podmínek:

a) Za každou hodinu práce přesčas má úředník nárok na jeden a půl hodiny náhradního volna; jsou-li přesčasové hodiny odpracovány mezi 22:00 a 07:00 nebo v neděli nebo ve veřejný svátek, činí nárok na náhradní volno dvě hodiny; při udělování náhradního volna se přihlédne ke služebním potřebám i k přání dotyčného úředníka.

b) Pokud služební potřeby neumožňují čerpání náhradního volna v měsíci následujícím po měsíci, během kterého byla práce přesčas vykonána, povolí orgán oprávněný ke jmenování proplacení nenahrazených přesčasových hodin ve výši 0,56 % měsíčního základního platu za každou přesčasovou hodinu na základě stanoveném v písmenu a).

c) Náhradní volno nebo odměna za hodinu práce přesčas mohou být poskytnuty, pokud doba práce přesčas přesahuje 30 minut.

Článek 2

Je-li úředník na služební cestě, nepočítá se doba strávená na cestě za práci přesčas pro účely této přílohy. Za odpracované hodiny během služební cesty přesahující běžnou pracovní dobu může být rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování uděleno náhradní volno nebo případně odměna.

Článek 3

Bez ohledu na předchozí ustanovení této přílohy mohou být práce přesčas některých skupin úředníků kategorií C a D za zvláštních podmínek proplaceny formou paušálních náhrad, jejichž výši a podmínky jejich přiznání stanoví orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem.

--------------------------------------------------

Příloha VII: Odměna a náhrada výdajů

Oddíl 1: Rodinné přídavky

Článek 1

(1) (2) (4) (5) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (19) (23) (24) (27) (31) (32) (35) (36) (38) (40) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

1. Příspěvek na domácnost činí 5 % základního platu úředníka, avšak nesmí být nižší než 184,33 eur.

2. Příspěvek na domácnost je přiznán:

a) ženatému úředníkovi nebo vdané úřednici;

b) úředníkovi, který je ovdovělý, rozvedený nebo svobodný a má jedno nebo více vyživovaných dětí ve smyslu níže uvedených ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3;

c) na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, přijatého na základě podpůrných dokladů, úředníkovi, který sice nesplňuje podmínky stanovené v písmenech a) a b), ale převzal skutečnou odpovědnost za rodinu.

3. Je-li manžel/manželka úředníka výdělečně činný/činná a jeho/její roční příjem před odečtením srážek je vyšší než základní roční plat úředníka ve třetím platovém stupni třídy C 3 vážený sazbou pro zemi, ve které manžel/manželka vykonává povolání, úředník mající nárok na příspěvek na domácnost tento příspěvek neobdrží, s výhradou zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování. Úředník však má nárok na příspěvek, pokud manželé mají jedno nebo více vyživovaných dětí.

4. Pokud na základě výše uvedených ustanovení mají oba manželé zaměstnaní ve službě Společenství nárok na příspěvek na domácnost, vyplácí se pouze osobě, jejíž základní plat je vyšší.

5. Má-li úředník nárok na příspěvek na domácnost pouze podle čl. 2 písm. b), a péči o všechny jeho vyživované děti ve smyslu níže uvedeného čl. 2 odst. 2 a 3 přiřkne zákon nebo výrok soudu či příslušného správního orgánu druhé osobě, vyplácí se příspěvek na domácnost jménem a na účet úředníka této druhé osobě. Tato podmínka se považuje za splněnou u plnoletých vyživovaných dětí, které mají své obvyklé bydliště u druhého rodiče.

Pokud se však péče o vyživované děti úředníka dělí mezi několik osob, rozdělí se příspěvek na domácnost mezi ně podle počtu dětí v péči.

Je-li osoba, která má podle výše uvedených ustanovení nárok na pobírání příspěvku na domácnost jménem úředníka, způsobilá pro tento příspěvek také z titulu svého postavení úředníka nebo ostatního zaměstnance, obdrží pouze vyšší z obou příspěvků.

Článek 2

(1) (2) (4) (5) (9) (11) (12) (13) (19) (23) (27) (31) (32) (35) (36) (38) (40) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

1. Úředník, který má jedno nebo více vyživovaných dětí, pobírá v souladu s odstavci 2 a 3 měsíční příspěvek ve výši 237,38 eur na každé vyživované dítě.

2. "Vyživovaným dítětem" se rozumí manželské, nemanželské dítě nebo osvojené dítě úředníka, nebo jeho manžela/manželky, o které úředník skutečně pečuje.

Totéž platí i pro dítě, u něhož byla podána žádost o adopci a bylo zahájeno řízení o adopci.

3. Příspěvek se poskytuje:

a) automaticky na dítě mladší osmnáct let;

b) na základě odůvodněné žádosti podané úředníkem na děti ve věku mezi osmnácti a dvaceti šesti lety, které studují nebo se odborně vzdělávají;

4. Výjimečně může být jakákoli osoba, kterou má úředník ze zákona povinnost vyživovat a tato povinnost je spojena se značnými výdaji, považována za vyživované dítě na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování s přihlédnutím k podpůrným dokladům.

5. Nemůže-li si dítě z důvodu vážné nemoci nebo invalidity samo vydělávat na své živobytí, je příspěvek vyplácen po celou dobu trvání nemoci nebo invalidity bez ohledu na věk dítěte.

6. Na jedno vyživované dítě se ve smyslu tohoto článku vyplácí jen jeden příspěvek a to i tehdy, pokud rodiče přísluší ke dvěma různým orgánům Evropských společenství.

7. Pokud péči o vyživované dítě ve smyslu odstavců 2 a 3 přiřkne zákon nebo výrok soudu či příslušného správního orgánu druhé osobě, vyplácí se příspěvek na vyživované dítě jménem a na účet úředníka této druhé osobě.

Článek 3

(1) (2) (4) (5) (8) (9) (11) (12) (13) (14) (19) (23) (24) (27) (31) (32) (35) (36) (38) (40) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

Úředník pobírá příspěvek na vzdělání svých dětí ve výši skutečných výdajů spojených se vzděláním do výše 212,14 eur měsíčně za každé vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2, které pravidelně a celodenně navštěvuje vzdělávací zařízení.

Nárok na tento příspěvek vzniká prvním dnem měsíce, kdy dítě začne navštěvovat základní školu, a zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku dvaceti šesti let.

Maximum uvedené v prvním pododstavci se zdvojnásobuje pro

- úředníka, který je zaměstnán v místě vzdáleném nejméně 50 km od:

Evropské školy nebo

vzdělávacího zařízení vyučujícího v jeho jazyce, které dítě navštěvuje z nutných pedagogických důvodů, je-li to doloženo náležitými důkazy,

- úředníka zaměstnaného v místě vzdáleném nejméně 50 km od vysoké školy v zemi, jejímž je státním příslušníkem, nebo od vysoké školy, která vyučuje v jeho jazyce, pokud dítě skutečně navštěvuje vysokou školu vzdálenou nejméně 50 km od místa zaměstnání a úředník má nárok na příspěvek za práci v zahraničí; tento druhý předpoklad se neuplatní, pokud v zemi, jejímž je úředník státním příslušníkem, není žádné takové vzdělávací zařízení.

Pokud péči o vyživované dítě, na které je vyplácen příspěvek na vzdělání, přiřkne zákon nebo výrok soudu či příslušného správního orgánu druhé osobě, vyplácí se příspěvek na vzdělání jménem a na účet úředníka této druhé osobě. V tom případě se vzdálenost nejméně 50 km, uvedená v předchozím pododstavci, počítá z místa bydliště osoby, která o dítě pečuje.

Oddíl 2: Příspěvek za práci v zahraničí

Článek 4

(1) (2) (4) (5) (9) (10) (11) (12) (13) (19) (23) (24) (27) (31) (32) (35) (36) (37) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

1. Příspěvek za práci v zahraničí ve výši 16 % z celkového součtu základního platu, příspěvku na domácnost a příspěvku na vyživované dítě vyplácených úředníkovi je poskytován:

a) úředníkům,

- kteří nejsou a nikdy nebyli státními příslušníky státu, na jehož území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, a

- kteří v době pěti let končících šest měsíců přede dnem jejich nástupu do služebního poměru neměli na evropském území tohoto státu ani bydliště, ani zde nevykonávali své hlavní povolání. Pro účely tohoto ustanovení se nepřihlíží k okolnostem vyplývajícím z práce konané pro některý jiný stát nebo mezinárodní organizaci;

b) úředníkům, kteří jsou nebo byli státními příslušníky státu, na jehož území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, ale kteří v době deseti let přede dnem jejich nástupu do služebního poměru měli bydliště mimo evropské území uvedeného státu z důvodů jiných, než je výkon funkce ve službách státu nebo mezinárodní organizace.

Minimální výše příspěvku za práci v zahraničí činí 424,07 eur měsíčně.

2. Úředník, který není a nikdy nebyl státním příslušníkem státu, na jehož území je zaměstnán, a který nesplňuje podmínky odstavce 1, má nárok na příspěvek za pobyt v zahraničí, který činí jednu čtvrtinu příspěvku za práci v zahraničí.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 se na úředníka, který sňatkem automaticky nabyl občanství státu, na jehož území je zaměstnán, a nemůže se jej zříci, hledí jako na úředníka podle odst. 1 písm. a) první odrážky.

Oddíl 2a: Paušální příspěvek

Článek 4a (25)

Úředníkům kategorie C zaměstnaným v určitých funkcích (například písař, stenotypista, obsluha dálnopisu, řídící sekretářka nebo vedoucí sekretářka) může být vyplácen paušální příspěvek. Výši tohoto příspěvku určuje Rada podle postupu stanoveného v čl. 65 odst. 3 služebního řádu.

Oddíl 2b: Příspěvek za výuku

Článek 4b (24)

Orgán oprávněný ke jmenování může úředníkovi uvedenému v článku 70a služebního řádu poskytnout příspěvek ve výši 0,45 % jeho základního měsíčního platu za každou hodinu výuky poskytnutou mimo běžnou pracovní dobu.

Příspěvek se vyplatí spolu s platem za některý z měsíců následujících po měsíci, ve kterém výuka proběhla.

Oddíl 3: Náhrada výdajů

A. Příspěvek na zařízení

Článek 5 (8) (10)

1. Příspěvek na zařízení ve výši dvou měsíčních základních platů v případě úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost, nebo jednoho měsíčního základního platu v ostatních případech, se vyplácí úředníkovi v trvalém služebním poměru, který splňuje podmínky pro přiznání příspěvku za práci v zahraničí, nebo který prokáže, že byl nucen změnit místo svého bydliště, aby splnil povinnosti vyplývající z článku 20 služebního řádu.

Pokud mají nárok na příspěvek na zařízení oba manželé, kteří jsou úředníky Evropských společenství, vyplácí se pouze manželovi, jehož základní plat je vyšší.

Příspěvek na zařízení se upraví koeficientem stanoveným pro místo zaměstnání úředníka.

2. Příspěvek na zařízení v téže výši se vyplácí každému úředníkovi, který se přestěhoval do nového místa zaměstnání, a je tudíž nucen změnit místo svého bydliště, aby splnil povinnosti vyplývající z článku 20 tohoto služebního řádu.

3. Příspěvek na zařízení se vypočítá podle rodinného stavu úředníka a platu, buď ke dni jeho nástupu, nebo ke dni jeho přestěhování do nového místa zaměstnání.

Příspěvek na zařízení se vyplatí na základě předložených dokladů potvrzujících, že se úředník, spolu s rodinou, jestliže je živitelem rodiny, usadil v místě svého zaměstnání.

4. Úředník, který je živitelem rodiny a neusídlil se v místě, kde je zaměstnán, obdrží pouze polovinu příspěvku, na který by měl jinak nárok; druhá polovina příspěvku se mu vyplatí, jestliže se jeho rodina usídlí v místě jeho zaměstnání, pokud tak učiní ve lhůtách stanovených v čl. 9 odst. 3. Je-li úředník převeden do místa bydliště své rodiny dříve, než jeho rodina přesídlila do místa jeho zaměstnání, nemá nárok na příspěvek na zařízení.

5. Úředník v trvalém služebním poměru, který obdržel příspěvek na zařízení a který dobrovolně odešel ze služby ve Společenství do dvou let ode dne jeho nástupu do služby, musí při odchodu ze služby nahradit část příspěvku vypočtenou v poměru k nedokončené části uvedeného dvouletého období.

6. Úředník pobírající příspěvek na zařízení oznámí jakékoliv příspěvky stejné povahy, které obdrží z jiných zdrojů; takové příspěvky se odečtou od příspěvku stanového v tomto článku.

B. Příspěvek na znovuusídlení

Článek 6 (8) (10)

1. Úředník v trvalém služebním poměru, který splňuje požadavky uvedené v čl. 5 odst. 1, má nárok při skončení služby na příspěvek na znovuusídlení ve výši dvou měsíčních základních platů v případě úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost, nebo jednoho měsíčního základního platu v ostatních případech, za předpokladu, že splnil čtyři roky služby a neobdrží podobný příspěvek ve svém novém zaměstnání. Pokud mají nárok na příspěvek na zařízení oba manželé, kteří jsou úředníky Evropských společenství, vyplácí se pouze manželovi, jehož základní plat je vyšší.

Pro účely stanovení doby služby se vezmou v úvahu roky strávené v jakémkoli ze správních postavení uvedených v článku 35 služebního řádu s výjimkou volna z osobních důvodů.

Tato minimální doba se nevztahuje na případ odchodu ze služebních důvodů.

Příspěvek na znovuusídlení se upraví koeficientem stanoveným pro poslední místo zaměstnání úředníka.

2. V případě úmrtí úředníka v trvalém služebním poměru se příspěvek na znovuusídlení vyplácí pozůstalému manželovi nebo pozůstalé manželce, nebo pokud taková osoba neexistuje, vyživovaným osobám ve smyslu výše uvedeného článku 2, i když podmínka doby služby stanovené v odstavci 1 není splněna.

3. Příspěvek na znovuusídlení se vypočte podle rodinného stavu úředníka a platu ke dni skončení služby.

4. Příspěvek na znovuusídlení se vyplatí na základě dokladu o tom, že úředník a jeho rodina, nebo pokud úředník zemřel, pouze jeho rodina, znovu přesídlili do místa vzdáleného nejméně 70 km od místa, kde byl úředník zaměstnán.

Přesídlení úředníka nebo rodiny zemřelého úředníka se musí uskutečnit do tří let ode dne skončení jeho služebního poměru.

Tato časová lhůta se nevztahuje na jeho právní nástupce, kteří mohou prokázat, že si nebyli vědomi předchozích ustanovení.

C. Cestovní výdaje

Článek 7 (24)

1. Úředník má nárok na náhradu cestovních výdajů pro sebe, svého manžela/manželku a vyživované osoby žijící s ním skutečně v jeho domácnosti:

a) při svém jmenování, na cestu z místa náboru do místa jeho zaměstnání;

b) při skončení služebního poměru ve smyslu článku 47 služebního řádu, z místa jeho zaměstnání do místa svého původu vymezeném v odstavci 3 níže;

c) při jakémkoli stěhování, které zahrnuje změnu místa jeho zaměstnání.

V případě úmrtí úředníka má vdova a vyživované osoby nárok na náhradu cestovních výdajů za stejných podmínek.

Cestovní výdaje též zahrnují náklady na rezervaci místenky, přepravu zavazadel a případně na nezbytně vynaložené hotelové výdaje.

2. Základem pro výpočet náhrad je:

- nejkratší a nejhospodárnější obvyklé železniční spojení mezi místem zaměstnání a místem náboru nebo místem původu,

- jízdné za první třídu pro úředníky kategorií A a B a jazykové služby; jízdné za druhou třídu pro ostatní úředníky. Činí-li však délka cesty tam a zpět 800 km nebo více, nahradí se úředníkům v kategorií C a D jízdné za první třídu,

- trvá-li cestování nejméně šest hodin nočního cestování mezi 22,00 a 07,00 hodinou, jízdné za lůžkový vůz při předložení příslušné jízdenky do výše ceny turistické třídy nebo ceny místa v lůžkovém voze.

Přesahuje-li trasa uvedená v prvním pododstavci první odrážce 500 km a v případech, kdy obvyklá trasa vede přes moře, má příslušný úředník po předložení letenek nárok na náhradu výdajů za leteckou dopravu za třídu bezprostředně pod třídou luxusní nebo za první třídu.

Pokud je použit jiný dopravní prostředek než výše uvedené, je výpočet náhrady založen na železničním jízdném v příslušné cestovní třídě s výjimkou lůžkového vozu. Pokud výpočet na tomto základě není možný, určí podmínky finanční náhrady orgán oprávněný ke jmenování zvláštním rozhodnutím.

3. Místo úředníkova původu se určí při jeho jmenování s přihlédnutím k místu náboru nebo místu jeho životních zájmů. Takto určené místo původu může být zvláštním rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování změněno v průběhu úředníkovy služby nebo v době odchodu ze služby. Je-li však úředník ve funkci, učiní se takové rozhodnutí pouze výjimečně a po předložení příslušných průkazných dokladů úředníkem.

Při takové změně není možné uznat za místo úředníkových životních zájmů místo mimo území členských států Společenství nebo země a území uvedené v příloze IV ke Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství.

Článek 8 (8) (10) (24) (40)

1. Úředník má za sebe, a jestliže má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela/manželku a jím vyživované děti ve smyslu článku 2 nárok, aby mu každý rok byla proplacena částka rovnající se jeho vlastním cestovním výdajům z místa zaměstnání do místa jeho původu, jak je uvedeno v článku 7:

- jednou za každý kalendářní rok, pokud je vzdálenost z místa zaměstnání do místa jeho původu po železnici větší než 50 km, avšak menší než 725 km,

- dvakrát za každý kalendářní rok, pokud je vzdálenost z místa zaměstnání do místa jeho původu po železnici větší než 725 km,

tyto vzdálenosti se vypočítají pomocí metod uvedených v čl. 7 odst. 2.

Pokud jsou oba manželé úředníky Společenství, má každý nárok sám za sebe na paušální náhradu cestovních výdajů v souladu s výše uvedenými ustanoveními; každá vyživovaná osoba má nárok pouze na jednu platbu. Náhrada výdajů za každé vyživované dítě se stanoví na žádost manželů na základě místa původu jednoho z manželů.

V případě, že úředník uzavře manželství a je z tohoto důvodu uznán za osobu mající nárok na příspěvek na domácnost, nahradí se cestovní výdaje jeho manžela/manželky v poměru k době mezi dnem sňatku a koncem roku.

Jakékoliv změny základu pro výpočet, které mohou vzniknout změnou rodinného stavu po dni výplaty dotyčných částek, nezakládají povinnost dotyčného zaměstnance vyplacené částky vrátit.

Cestovní výdaje dětí ve věku od čtyř do deseti let se stanoví na základě polovičního jízdného; pro účely výpočtu se má za to, že děti dosáhly věku čtyř nebo deseti let dne 1. ledna probíhajícího roku.

2. Paušální náhrada je v případě úředníků kategorií A a B a jazykové služby založená na ceně zpáteční vlakové jízdenky první třídy a v případě ostatních úředníků na ceně zpáteční vlakové jízdenky druhé třídy. Činí-li však délka cesty tam a zpět 800 km nebo více, stanoví se náhrada úředníkům ve věkových třídách C a D na základě ceny jízdenky první třídou. Není-li výpočet na tomto základě možný, stanoví podmínky pro náhrady zvláštním rozhodnutím orgán oprávněný ke jmenování.

Přesahuje-li vzdálenost po železnici mezi místem zaměstnání úředníka a místem jeho původu 500 km a v případech, kdy obvyklá trasa vede přes moře, má úředník po předložení letenek nárok na náhradu výdajů za leteckou dopravu za třídu bezprostředně pod třídou luxusní nebo první třídou.

3. Úředník, jehož služební poměr skončil v průběhu kalendářního roku z jiných důvodů než úmrtím, nebo úředník, který má volno z osobních důvodů během části roku a je v činné službě v orgánu Evropských společenství méně než devět měsíců uvedeného roku, má nárok pouze na poměrnou část náhrady stanovené v odstavci 1 odpovídající délce jeho činné služby.

4. Předchozí ustanovení platí pro úředníky, jejichž místo zaměstnání a místo původu se nacházejí v Evropě. Úředník, jehož místo zaměstnání nebo původu leží mimo Evropu, má za sebe, a pokud má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela/manželku a jiné vyživované děti ve smyslu článku 2, nárok na to, aby mu byly v každém kalendářním roce po předložení odpovídajících dokladů proplaceny cestovní výdaje do místa jeho původu nebo do jiného místa, přičemž v tomto druhém případě nesmí výše cestovních výdajů přesáhnout výši výdajů do jeho místa původu.

Pokud však manžel/manželka a osoby uvedené v čl. 2 odst. 2 nežijí s úředníkem v jeho místě zaměstnání, mají jednou v každém kalendářním roce nárok na náhradu cestovních výdajů z místa původu do místa zaměstnání nebo na náhradu stejných nebo nižších výdajů na cestu do jiného místa, předloží-li odpovídající doklady.

D. Stěhovací výdaje

Článek 9

1. Výdaje spojené se stěhováním nábytku, osobních věcí, včetně nákladů na pojištění proti běžným škodám (vloupání, krádež, oheň) se nahradí úředníkovi, který musí změnit místo svého bydliště, aby splnil podmínky článku 20 tohoto služebního řádu, a jemuž nebyly tyto výdaje nahrazeny z jiných zdrojů. Tato náhrada nesmí přesáhnout částku odhadu nákladů předem schválenou. Nejméně dva odhady výdajů se předloží ke schválení příslušným oddělením orgánu, která mohou, považují-li je za vysoké, vybrat jinou stěhovací společnost. V takovém případě je náhrada výdajů omezena výší odhadu nákladů této stěhovací společnosti.

2. Při skončení služebního poměru nebo v případě úmrtí úředníka jsou nahrazeny výdaje spojené se stěhováním z místa zaměstnání do jeho místa původu.

Pokud byl zemřelý úředník svobodný, nahradí se výdaje jeho právním nástupcům.

3. V případě úředníka v trvalém služebním poměru musí ke stěhování dojít v průběhu jednoho roku po uplynutí jeho zkušební doby.

Při skončení služebního poměru musí ke stěhování dojít ve lhůtě tří let stanovené v čl. 6 odst. 4 druhém pododstavci.

Stěhovací výdaje vzniklé po uplynutí výše uvedených lhůt jsou nahrazeny jen ve výjimečných případech a na základě zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování.

E. Denní příspěvek

Článek 10

(8) (10) (12) (13) (19) (23) (27) (31) (32) (35) (36) (38) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

1. Pokud úředník prokáže, že musí změnit místo bydliště, aby splnil požadavky článku 20 služebního řádu, má po dobu uvedenou v odstavci 2 nárok na denní příspěvek, který se stanoví takto:

| Při nároku na příspěvek na domácnost | Bez nároku na příspěvek na domácnost |

1. až 15. den | od 16. dne | 1. až 15. den | od 16. dne |

Eur za kalendářní den | Eur za kalendářní den | Eur za kalendářní den | Eur za kalendářní den |

A 1 až A 3 a LA 3 | 71,91 | 33,88 | 49,37 | 28,37 |

A 4 až A 8 a LA 4 až LA 8 a kategorie B | 69,78 | 31,60 | 47,36 | 24,71 |

Ostatní třídy | 63,31 | 29,48 | 40,75 | 20,38 |

Pokud nárok na denní příspěvek mají oba manželé, kteří jsou úředníky Evropských společenství, sazby uvedené v prvních dvou sloupcích jsou použitelné pouze pro manžela, jehož základní plat je vyšší. Sazby uvedené v dalších dvou sloupcích jsou použitelné pro druhého manžela.

Výše uvedená tabulka se přezkoumá při příležitosti každého přezkoumání odměn na základě článku 65 služebního řádu.

2. Doba, na kterou je přiznán denní příspěvek, se určí takto:

a) v případě úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost: 120 dní;

b) v případě úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost: 180 dní, nebo je-li dotyčný úředník ve zkušební době, po dobu trvání zkušební doby a jeden měsíc navíc.

Pokud nárok na denní příspěvek mají oba manželé, kteří jsou úředníky Evropských společenství, doba, po kterou se příspěvek poskytuje, stanovená v písmenu b), se použije pro manžela, jehož základní plat je vyšší. Doba stanovená v písmenu a) se použije pro druhého manžela.

V žádném případě se denní příspěvek neposkytuje po dni, kdy se úředník přestěhoval za účelem splnění požadavků uvedených v článku 20 služebního řádu.

3. Denní příspěvek stanovený v odstavci 1 se snižuje na polovinu během dob, kdy úředník pobírá denní příspěvek pro úředníky na služební cestě stanovený v článku 13.

F. Výdaje při služební cestě

Článek 11

1. Úředník na služební cestě na základě cestovního příkazu má nárok na náhradu cestovních výdajů a na denní příspěvek v souladu s následujícími ustanoveními.

Úředník, který pobírá vyrovnávací příspěvek podle čl. 7 odst. 2 služebního řádu, má nárok na finanční náhradu cestovních výdajů a denní příspěvek vyplácené úředníkovi v jeho platové třídě.

2. Cestovní příkaz stanoví pravděpodobnou délku trvání služební cesty, na základě které se vypočítá záloha na denní příspěvek, kterou může úředník obdržet. Pokud není přijato zvláštní rozhodnutí, záloha se nevyplácí, pokud je služební cesta kratší než 24 hodin a má být vykonána v zemi používající stejnou měnu jako je měna země, kde je úředník zaměstnán.

Článek 12 (8) (14) (24) (78) (81)

1. Cestovní výdaje zahrnují náklady na nejkratší železniční spojení první třídy pro úředníky kategorie A a B a jazykové služby a druhé třídy pro ostatní úředníky.

Je-li vzdálenost cesty tam i zpět 800 km a více, mají rovněž úředníci kategorií C a D nárok na náhradu jízdenky první třídy vlaku.

Na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování mají úředníci kategorií C a D na služební cestě, jejíž vzdálenost tam i zpět nepřesahuje 800 km, nárok na náhradu jízdenky v první třídě vlaku, pokud doprovázejí člena orgánu nebo úředníka, který cestuje v první třídě.

Cestovní výdaje rovněž zahrnují:

- náklady na místenky a dopravu nezbytných zavazadel,

- rychlíkový příplatek (nahradí se proti předložení zvláštní jízdenky, pokud se takové jízdenky vystavují),

- příplatek za lůžkový vůz (nahradí se proti předložení jízdenky pro lůžkový vůz), pokud noční část cesty mezi 22,00 a 07,00 hodinou netrvá méně než šest hodin:

- u úředníků platových tříd A 1 až A 3 a LA 3 v jednolůžkovém spacím kupé, nebo není-li k dispozici, ve zvláštním spacím kupé,

- u ostatních úředníků ve dvoulůžkovém spacím kupé,

- pokud vlak nemá kategorii spacího kupé stanovenou pro úředníky platových tříd nižších než A 3 a LA 3, náhrada se souhlasem příslušného orgánu odpovídá kategorii nejblíže vyšší nebo jednolůžkovému spacímu kupé, je-li to jediná kategorie lůžkového vozu, která je k dispozici.

2. Úředníkovi může být dovoleno cestovat letecky. V takovém případě se náhrada uskuteční po předložení letenek třídy bezprostředně pod třídou luxusní nebo první třídou.

Na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování lze úředníkům, kteří doprovázejí člena orgánu na určité služební cestě, po předložení letenek nahradit náklady na cestu ve stejné třídě, kterou na dané cestě použil tento člen.

Za podmínek stanovených v pravidlech přijatých společnou dohodou mezi orgány Společenství po projednání s výborem pro služební řád mohou být úředníkům, kteří cestují na služební cestu za zvlášť únavných podmínek, na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování po předložení jízdenek nahrazeny cestovní výdaje ve výši použité třídy.

Na základě zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování může být úředník oprávněn vzít s sebou zavazadla přesahující maximální váhu povolenou zdarma.

3. Pro dopravu po moři stanoví cestovní lodní třídu pro každou jednotlivou cestu orgán oprávněný ke jmenování.

Úředník cestující po moři obdrží místo denního příspěvku stanoveného v článku 13 příspěvek ve výši 5,58 eur na každých 24 hodin cesty.

4. Úředníkovi může být povoleno použít pro danou pracovní cestu svůj vlastní automobil za předpokladu, že se tím trvání pracovní cesty neprodlouží.

Cestovní výdaje se v tomto případě nahrazují paušálně za podmínek stanovených v odstavci 1.

V případě úředníka, který pravidelně cestuje na služební cesty za mimořádných okolností, a použití veřejné dopravy a náhrada cestovních výdajů na obvyklém základě by byly nevýhodné, může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o přiznání příspěvku podle ujetých kilometrů namísto náhrady jízdného.

Úředník, kterému bylo povoleno použít vlastní automobil, zůstává plně osobně odpovědný za jakoukoliv nehodu způsobenou jeho automobilem nebo třetím osobám; musí mít uzavřenou pojistku vztahující se na občanskoprávní odpovědnost v rozsahu, který orgán oprávněný ke jmenování považuje za dostatečný.

Článek 13

(3) (6) (14) (17) (20) (22) (26) (29) (33) (39) (50) (55) (61) (78) (81) (82) (83) (85)

1. a) Denní příspěvek pro úředníky na služební cestě se vyplatí podle této tabulky:

(v eurech) |

| I | II | III |

Platová třída A 1 až A 3 a LA 3 | Platová třída A 4 až A 8, LA 4 až LA 8 a kategorie B | Ostatní platové třídy |

Belgie | 84,06 | 149,63 | 138,47 |

Dánsko | 91,70 | 179,28 | 165,82 |

Německo | 74,14 | 127,10 | 117,63 |

Řecko | 66,04 | 113,19 | 104,74 |

Španělsko | 68,89 | 141,30 | 130,76 |

Francie | 72,58 | 130,29 | 120,60 |

Irsko | 80,94 | 165,20 | 152,73 |

Itálie | 60,34 | 129,82 | 120,10 |

Lucembursko | 82,00 | 143,48 | 132,65 |

Nizozemsko | 78,26 | 147,69 | 136,66 |

Portugalsko | 68,91 | 142,98 | 132,30 |

Spojené království | 86,89 | 199,21 | 184,31 |

Rakousko | 74,47 | 121,81 | 121,81 |

Finsko | 92,34 | 155,60 | 155,60 |

Švédsko | 92,91 | 156,54 | 156,54 |

b) Při služební cestě mimo evropské území členských států může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o použití jiných sazeb.

2. Kromě sazeb uvedených ve sloupci I předcházející stupnice se proplácí účet z hotelu zahrnující ubytování, služby a daně, avšak bez snídaně, a to do maximální výše:

- 117,08 eur v Belgii

- 148,07 eur v Dánsku

- 97,03 eur v Německu

- 99,63 eur v Řecku

- 126,57 eur ve Španělsku

- 97,27 eur ve Francii

- 139,32 eur v Irsku

- 114,33 eur v Itálii

- 106,92 eur v Lucembursku

- 131,76 eur v Nizozemsku

- 124,89 eur v Portugalsku

- 149,03 eur ve Spojeném království

- 128,58 eur v Rakousku

- 140,98 eur ve Finsku

- 141,77 eur ve Švédsku.

Pokud úředník nepředloží účet z hotelu, proplatí se mu paušální částka ve výši 40 % výše uvedených částek s výjimkou případů, kdy vynaložil náklady na lůžkový vůz způsobilé k nahrazení nebo kdy nemusel trávit noc mimo místo svého zaměstnání.

3. Sazby denního příspěvku uvedené ve sloupcích II a III se sníží o 25 % za každý den absence na služební cestě započítané v souladu s odstavcem 5, během níž vznikly úředníkovi náklady na lůžko v lůžkovém voze, které má hradit Společenství.

4. Stejné srážky se provádí, pokud úředník nemusel strávit noc mimo místo svého zaměstnání.

5. S výhradou odstavců 3 a 4 se denní příspěvek pro úředníky na služební cestě vypočte v souladu s následujícími pravidly:

a) trvá-li pracovní cesta 24 hodin nebo méně:

- 6 hodin nebo méně: náhrada skutečných výdajů až do výše jedné čtvrtiny denního příspěvku,

- 12 hodin nebo méně, ale více než šest hodin: polovina denního příspěvku,

- 24 hodin nebo méně, ale více než 12 hodin: celý denní příspěvek.

b) trvá-li pracovní cesta více než 24 hodin:

- za každých 24 hodin: celý denní příspěvek,

- za každých dalších 6 hodin nebo méně: žádný denní příspěvek,

- za každých dalších 12 hodin nebo méně, ale více než 6 hodin: polovina denního příspěvku,

- za každou další dobu nad 12 hodin: celý denní příspěvek.

6. Denní příspěvek pro úředníky na služební cestě je určen ke krytí všech vzniklých výdajů, včetně místní dopravy v místě služební cesty, kromě níže uvedených výdajů, které jsou nahrazeny po předložení podpůrných dokladů:

a) výdaje za telegramy a vnitrostátní meziměstské a mezinárodní telefonní hovory uskutečněné ze služebních důvodů;

b) výdaje na reprezentaci v případech stanovených v článku 14;

c) mimořádné výdaje nezbytně vynaložené úředníkem pro účely služební cesty na základě zvláštních pokynů nebo v důsledku vyšší moci a v zájmu orgánu, pokud poskytnutý příspěvek je zřejmě nedostačující pro tyto výdaje.

7. Je-li předpokládaná délka pracovní cesty alespoň čtyři týdny na stejném místě a dotyčný úředník o tom byl před odjezdem informován, může být denní příspěvek snížen o jednu čtvrtinu.

O takovém snížení může být rozhodnuto i během služební cesty; v takovém případě nesmí toto snížení nabýt účinku dříve než osm dní poté, co bylo oznámeno dotyčnému úředníkovi, za předpokladu, že do dokončení služební cesty zbývají ode dne oznámení nejméně čtyři týdny.

8. Pokud má úředník na služební cestě zajištěno nebo hrazeno stravování nebo ubytování některým orgánem Společenství nebo vnitrostátním nebo mezinárodním úřadem nebo organizací, je povinen to hlásit.

Denní příspěvek se sníží o 23 % příspěvku uvedeného ve sloupci I a o 16 % příspěvku uvedeného ve sloupci II a III za každé poskytnuté jídlo; příspěvky ze sloupců II a III se sníží o 34 % za každý den poskytnutého ubytování. V případech, kdy bylo úředníkovi na služební cestě veškeré stravování a ubytování zajištěno nebo proplaceno jedním z orgánů Společenství nebo vnitrostátním či mezinárodním úřadem nebo organizací, dostane úředník namísto výše uvedeného denního příspěvku na služební cestu příspěvek ve výši 26 % částky v sloupci I nebo 17 % částek ve sloupcích II a III.

9. Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou ve smyslu čl. 148 odst. 2 první odrážky Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a čl. 118 odst. 2 první odrážky Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnit sazby uvedené v odstavcích 1, 2, 3 a 8.

G. Paušální náhrada výdajů

Článek 14

1. Úředníkům, kterým z důvodu plnění služebních povinností pravidelně vznikají výdaje na reprezentaci, může být orgánem oprávněným ke jmenování přiznán paušální příspěvek, jehož výši určí orgán oprávněný ke jmenování.

Ve zvláštních případech může orgán oprávněný ke jmenování navíc rozhodnout, že část výdajů na ubytování dotyčných úředníků ponese rovněž orgán.

2. V případě úředníků, kterým na základě zvláštních pokynů vznikají příležitostně výdaje na reprezentaci pro služební účely, se výše příspěvku na reprezentaci určí pro každý takový případ na základě předložených dokladů a za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování.

Článek 14a

Úředník, který pracuje v místě, kde jsou zjištěny zvláště závažné problémy s ubytováním, může získat příspěvek na nájemné. Seznam míst, pro něž je možné přiznat tento příspěvek, maximální výše těchto příspěvků a podmínky pro jejich přiznání stanoví Rada v souladu s postupem uvedeným v čl. 65 odst. 3 služebního řádu.

Článek 14b

Úředník, který pracuje v místě, kde jsou zjištěny problémy s dopravou, které jsou zvláště závažné a které způsobují zvláštní nákladnost dopravy vzhledem ke vzdálenosti mezi bydlištěm a pracovištěm, může získat příspěvek na dopravu.

Seznam míst, pro něž je možné přiznat tento příspěvek, maximální výše těchto příspěvků a podmínky pro jejich přiznání stanoví Rada v souladu s postupem uvedeným v čl. 65 odst. 3 služebního řádu.

Článek 15 (78) (81)

Úředníci v platových třídách A 1 a A 2, kteří nemají k dispozici služební vozidlo, mohou na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování obdržet paušální příspěvek nepřesahující 892,42 eur za rok k úhradě běžných cestovních výdajů na území města, ve kterém jsou zaměstnáni.

Příspěvek může být přiznán na základě odůvodněného rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování úředníkovi, jehož služební povinnosti vyžadují neustálé cesty, k nimž má povoleno používat vlastní vozidlo.

Oddíl 4: Výplata splatných částek

Článek 16 (78)

1. Odměny se úředníkům vyplácejí 15. den každého měsíce za tento měsíc. Částka odměny se zaokrouhlí na centy směrem nahoru.

2. Pokud nenáleží odměna za celý měsíc, rozdělí se částka na třicetiny a,

a) je-li skutečný počet placených dnů 15 nebo méně, počet třicetin se rovná skutečnému počtu placených dnů;

b) je-li skutečný počet placených dnů vyšší než 15, rovná se počet třicetin rozdílu mezi 30 a skutečným počtem neplacených dnů.

3. Vznikl-li zaměstnanci nárok na rodinné přídavky a na příspěvek za práci v zahraničí po dni nástupu do služebního poměru, vyplácejí se mu tyto příspěvky od prvního dne měsíce, ve kterém nárok vznikl. Při zániku tohoto nároku obdrží zaměstnanec částku náležející až do posledního dne měsíce, ve kterém nárok zanikl.

Článek 17 (28)

1. Splatné částky jsou vypláceny v místě a ve měně země, kde úředník plní své povinnosti.

2. Za podmínek upravených pravidly stanovenými společnou dohodou orgánů Společenství po projednání s výborem pro služební řád může úředník:

a) prostřednictvím orgánu, u kterého koná službu, nechat část svých výdělků až do výše maximální částky rovnající se příspěvku za práci v zahraničí nebo příspěvku na bydlení v zahraničí pravidelně převádět:

- buď v měně členského státu, jehož je státním příslušníkem,

- nebo v měně členského státu, kde se nachází jeho vlastní bydliště nebo místo, kde žije jím vyživovaný rodinný příslušník,

- nebo v měně země, v níž byl předtím zaměstnán, nebo země, kde má sídlo jeho orgán, za předpokladu, že dotyčný úředník byl zařazen na místo nacházející se mimo území Evropských společenství;

b) nechat provádět pravidelné převody částek přesahujících maximum uvedené na začátku písmene a) za předpokladu, že jsou určeny k úhradě nákladů vzniklých zejména v důsledku závazků, které úředník pravidelně hradí mimo zemi, kde má sídlo jeho orgán, nebo mimo zemi, kde plní své služební povinnosti;

c) ve zcela výjimečných případech a ze závažných a řádně doložených důvodů získat oprávnění k převodům částek, které chce mít k dispozici v měnách uvedených v odstavci a), a to kromě výše uvedených pravidelných převodů.

3. Převody uvedené v odstavci 2 se provádějí ve směnném kurzu stanoveném v čl. 63 druhém pododstavci služebního řádu; převáděné částky se vynásobí koeficientem vyjadřujícím poměr mezi koeficientem pro zemi, v jejíž měně se převod uskutečňuje, a koeficientem země, v níž je úředník zaměstnán.

--------------------------------------------------

Příloha VIII: Důchodový systém

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Článek 1

1. Pokud lékařská prohlídka provedená před nástupem do funkce prokáže, že úředník trpí nemocí nebo invaliditou, může orgán oprávněný ke jmenování s přihlédnutím k nebezpečí vyplývajícího z této choroby nebo invalidity rozhodnout o přiznání zaručených dávek v oblasti invalidity nebo úmrtí pouze po uplynutí období pěti let ode dne jeho nástupu služby ve Společenství.

Proti takovému rozhodnutí se úředník může odvolat k výboru pro otázky invalidity.

2. Úředník, který má volno z důvodu vojenské služby, pozbývá nárok na záruky stanovené v oblasti invalidity nebo úmrtí, které nastaly v přímé souvislosti s úrazem nebo onemocněním v důsledku vojenské služby. Předchozími ustanoveními není dotčen nárok pozůstalých na důchod na základě práv získaných úředníkem ke dni volna z důvodu vojenské služby.

Kapitola 2: Starobní důchod a odchodné

Oddíl 1: Starobní důchod

Článek 2 (8)

Starobní důchod se vyplácí na základě celkového počtu roků služby započitatelných pro důchod získaných úředníkem. Každý rok služby, který se vezme v úvahu podle článku 3, jej opravňuje k jednomu roku služby započitatelné pro důchod a každý celý měsíc k jedné dvanáctině roku služby započitatelné pro důchod.

Nejvyšší počet roků služby započitatelných pro důchod, který se vezme v úvahu pro stanovení nároku na starobní důchod, je třicet pět.

Článek 3 (24)

Pro účely vyměření roků služby započitatelných pro důchod ve smyslu článku 2 se vezme v úvahu:

a) doba služby v postavení úředníka jednoho z orgánů tří Evropských společenství v některém ze správních postavení stanovených v čl. 35 písm. a), b) a c) služebního řádu a za podmínek uvedených v čl. 40 odst. 3 druhém pododstavci poslední větě služebního řádu doba služby ve služebním postavení ve smyslu čl. 35 písm. c) služebního řádu;

b) doba nároku na příspěvek podle článků 41 a 50 služebního řádu do nejvýše pěti let;

c) doba služby v jiném postavení v souladu s pracovním řádem ostatních zaměstnanců Společenství;

za předpokladu, že dotyčný úředník zaplatil svůj podíl na důchodový příspěvek za tuto dobu služby.

Článek 4 (46)

Úředník, který po skončení služebního poměru v jednom z orgánů přijme opětovně činnou službu v některém orgánu Společenství jako úředník nebo dočasný zaměstnanec, nabývá další důchodové nároky. Pro účely vyměření svých nároků na starobní důchod může požádat, aby se vzala v úvahu celá jeho doba služby v postavení úředníka nebo dočasného zaměstnance, po kterou byly placeny příspěvky, s výhradou, že vrátí všechny částky vyplacené mu na základě článku 12 této přílohy nebo článku 39 pracovního řádu ostatních zaměstnanců nebo pobírané formou starobního důchodu a navíc úroky z úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %.

Pokud úředník, který má nárok na starobní důchod, nevrátí částky uvedené v prvním pododstavci, vyplatí se mu částka představující pojistně matematickou protihodnotu jeho starobního důchodu ke dni, kdy mu takový důchod přestal být vyplácen, zvýšená o úroky z úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %, ve formě starobního důchodu odloženého na dobu, kdy přestane vykonávat svou funkci.

Má-li úředník při skončení služebního poměru nárok na odchodné, sníží se toto odchodné o částku vyplacenou podle článku 42 pracovního řádu ostatních zaměstnanců; má-li nárok na starobní důchod, sníží se jeho důchodové nároky v poměru k částkám vyplaceným podle uvedeného článku.

Článek 5 (8)

Bez ohledu na ustanovení článku 2 má úředník, který má ve věku šedesáti let odpracováno méně než třicet pět let služby započitatelných pro důchod a který nadále získává nároky na důchod podle článku 3, nárok za každý rok služby mezi věkem šedesáti let a věkem, ve kterém začal pobírat starobní důchod, na zvýšení důchodu o 5 % částky důchodových nároků, které získal ve věku šedesáti let, za předpokladu, že celková výše jeho důchodu nepřesáhne 70 % jeho konečného platu, který je, v závislosti na případu, vymezen v článku 77 druhém a třetím pododstavci služebního řádu.

Toto zvýšení se vyplatí rovněž v případě úmrtí úředníka, který zůstal ve funkci po dosažení věku šedesáti let.

Článek 6 (8)

Částka životního minima pro účely vypočtení dávek odpovídá základnímu platu úředníka v platové třídě D 4 v prvním platovém stupni.

Článek 7

Pojistně matematická protihodnota starobního důchodu není nižší než částka, kterou by úředník obdržel, kdyby se na něho vztahoval článek 12.

Pokud pojistně matematická protihodnota starobního důchodu vyplácená v souladu s předchozími ustanoveními je nižší než tato částka, obdrží úředník starobní důchod, jehož pojistně matematická protihodnota se rovná částce stanovené v předchozím pododstavci.

Článek 8

"Pojistně matematickou protihodnotou" se rozumí kapitálová hodnota dávek náležejících úředníkovi vypočtená na základě nejnovějších tabulek úmrtnosti sestavených rozpočtovými orgány v souladu s článkem 39 při použití roční úrokové míry 3,5 %.

Článek 9

Úředník, který odejde z funkce před dosažením věku šedesáti let, může požádat, aby jeho starobní důchod:

- byl odložen k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku šedesáti let, nebo

- byl bezodkladně vyplácen za předpokladu, mu není méně než padesát let. V tomto případě se starobní důchod sníží o částku vypočtenou na základě úředníkova věku v okamžiku, kdy začal důchod pobírat, jak je znázorněno v následující tabulce:

Vztah mezi předčasným vyplácením starobního důchodu a starobním důchodem ve věku šedesáti let

Věk při předčasném odchodu do důchodu | Koeficient |

50 | 0,50678 |

51 | 0,53834 |

52 | 0,57266 |

53 | 0,61009 |

54 | 0,65099 |

55 | 0,69582 |

56 | 0,74508 |

57 | 0,79936 |

58 | 0,85937 |

59 | 0,92593 |

Článek 10

Nárok na starobní důchod nabývá účinku prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se úředník, buď z moci úřední, nebo na svoji vlastní žádost, stává pro pobírání uvedeného důchodu způsobilým; svou odměnu pobírá do první výplaty důchodu.

Článek 11 (40) (67)

1. Úředník, který skončí svůj služební poměr, aby:

- nastoupil do služeb státní správy nebo vnitrostátní či mezinárodní organizace, která uzavřela se Společenstvími dohodu,

- vykonával zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, na základě kterých mu vznikají nároky na důchod v systému, jehož správní orgány uzavřely se Společenstvími dohodu,

je oprávněn nechat si převést pojistně matematickou protihodnotu svých nároků na starobní důchod ve Společenstvích do penzijního fondu uvedené správy nebo organizace nebo do penzijního fondu, u kterého mu na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti vznikne nárok na důchod.

2. Úředník, který nastoupí do služebního poměru v jednom ze Společenství po:

- odchodu ze služby ve státní správě nebo ve vnitrostátní či mezinárodní organizaci,

- výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,

může po svém jmenování uhradit Společenstvím buď pojistně matematickou protihodnotu, nebo paušální odkupní hodnotu nároků na starobní důchod, které mu vznikly na základě takové služby nebo činností.

V takovém případě stanoví úředníkův orgán, s přihlédnutím k platové třídě, do které byl úředník zařazen, počet let služby započitatelných pro důchod, které mu jsou započteny v rámci jeho vlastního systému za předchozí období na základě částky pojistně matematické protihodnoty nebo vrácených částek.

3. Odstavec 2 se použije také u úředníka, který se po skončení dočasného přidělení ve smyslu čl. 37 odst. 1 písmena b) druhé odrážky služebního řádu vrátí na své pracovní místo, jakož i u úředníka, který se na své pracovní místo vrátí po uplynutí pracovního volna z osobních důvodů ve smyslu článku 40 služebního řádu.

Oddíl 2: Odchodné

Článek 12

Úředník ve věku mladším šedesáti let, který skončí služební poměr z jiných důvodů než je úmrtí nebo invalidita a který nemá nárok na starobní důchod a nevztahuje se na něj čl. 11 odst. 1, má po skončení služebního poměru nárok na výplatu:

a) částky na jeho účtu v rámci přechodného společného důchodového systému orgánů Společenství ke dni vstupu tohoto služebního řádu v platnost zvýšené o úroky z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %;

b) částek odečtených z jeho základního platu jako příspěvky na důchody včetně úroků z úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %;

c) za předpokladu, že nebyl ze svého místa odvolán, odchodné odpovídající skutečně splněné době služby ode dne vstupu tohoto služebního řádu v platnost vypočtené na základě jednoho a půl měsíce za každý rok služby posledního základního platu před odpočtením srážek. V případech, na které se vztahuje čl. 11 odst. 2, se podobně považuje za skutečnou službu doba předchozí služby v rozsahu počtu let služby započitatelných pro důchod, které mu dotyčný orgán započetl při vstupu tohoto služebního řádu v platnost, v souladu s čl. 11 odst. 2 druhým pododstavcem;

d) celkové částky zaplacené Společenstvím v souladu s čl. 11 odst. 2, pokud uvedená částka odpovídá dobám před vstupem služebního řádu v platnost a jedné třetiny uvedené částky za doby po vstupu služebního řádu v platnost, včetně úroků z úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %.

Článek 12a

Úředník, jehož služební poměr končí před 1. červencem 1969, aniž splnil jedenáct let služby, ale který má nárok na starobní důchod, si může zvolit mezi tímto důchodem a odchodným vypočteným v souladu s ustanoveními čl. 12 písm. a) až d).

Kapitola 3: Invalidní důchod

Článek 13 (8)

S výhradou ustanovení čl. 1 odst. 1 má úředník ve věku mladším než šedesát pět let, který je kdykoliv v době získání nároku na důchod uznán výborem pro otázky invalidity za osobu s úplnou trvalou invaliditou, která mu brání ve výkonu služebních povinností odpovídajících pracovnímu místu v jeho služebním zařazení, a který musel z tohoto důvodu skončit svůj služební poměr ve Společenstvích, po dobu trvání pracovní neschopnosti nárok na invalidní důchod uvedený v článku 78 služebního řádu.

Invalidní a starobní důchod nesmí být vypláceny současně.

Článek 14 (8)(46)

Nárok na invalidní důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po odchodu úředníka do důchodu podle článku 53 služebního řádu.

Pokud již úředník nesplňuje požadavky pro výplatu důchodu, musí být přeřazen na první volné místo v jeho kategorii nebo službě odpovídající jeho služebnímu zařazení, za předpokladu, že splňuje požadavky na uvedené pracovní místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo odpovídající služebnímu zařazení v jeho kategorii nebo službě za stejných podmínek; pokud odmítne podruhé, může být odvolán; v takovém případě se použijí ustanovení článku 16 přílohy VIII.

Pokud úředník pobírající invalidní důchod zemře, zaniká nárok na tento důchod na konci kalendářního měsíce, ve kterém zemřel.

Článek 15 (46)

Pokud úředník, který pobírá invalidní důchod, nedosáhl věku šedesáti let, může ho orgán nechat pravidelně vyšetřit, aby se ujistil, že nadále splňuje požadavky pro vyplácení tohoto důchodu.

Článek 16 (46)

Pokud se úředník, který pobírá invalidní důchod, vrátí do svého orgánu nebo do kterékoli jiného orgánu Společenství, započte se doba, po kterou pobíral invalidní důchod, pro účely stanovení starobního důchodu bez povinnosti doplatit příspěvky.

Kapitola 4: Pozůstalostní důchod

Článek 17 (8) (46)

Pokud úředník v jednom ze správních postavení uvedených v článku 35 služebního řádu zemře, má jeho vdova nárok, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok v době jeho úmrtí a s výhradou ustanovení čl. 1 odst. 1 a článku 22, na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který by byl úředníkovi vyplácen, bez ohledu na délku jeho služby a věk, kdyby o takový důchod požádal ke dni jeho úmrtí.

K podmínce délky trvání manželství uvedené v prvním pododstavci se nepřihlíží, pokud má úředník z tohoto nebo z dřívějších manželství jedno nebo více dětí za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala, nebo pokud úmrtí bylo způsobeno postižením vzniklým nebo nemocí získanou v souvislosti s plněním služebních povinností nebo bylo důsledkem nehody.

Článek 17a (40)

S výhradou čl. 1 odst. 1 a článku 22 má vdova po bývalém úředníkovi, jenž byl zbaven funkce nebo propuštěn ze služby podle nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 nebo (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73 a který zemřel jako příjemce měsíčního příspěvku podle článku 50 služebního řádu nebo podle některého z výše uvedených nařízení, provdala-li se za něj nejméně jeden rok před jeho odchodem ze služby u orgánu Společenství, nárok na vdovský důchod, který odpovídá 60 % starobního důchodu, na který by její manžel měl nárok, kdyby měl bez ohledu na délku služby a věk v okamžiku úmrtí nárok na tento důchod.

Částka vdovského důchodu uvedeného v prvním pododstavci nesmí být nižší než částka uvedená v článku 79 druhém pododstavci služebního řádu. Částka vdovského důchodu však v žádném případě nesmí převýšit částku první platby starobního důchodu, na který by měl bývalý úředník právo, pokud by měl nárok na starobní důchod a kdyby zůstal naživu a využil nároku na některý z výše uvedených příspěvků.

K délce manželství uvedené v prvním pododstavci se nepřihlíží, vzešlo-li z manželství, do kterého úředník vstoupil před odchodem ze služby, jedno nebo více dětí a vdova pečuje nebo pečovala o tyto vyživované děti ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII.

K délce manželství se nepřihlíží ani v případě, že úmrtí bývalého úředníka nastalo za některé z okolností uvedených v článku 17 druhém pododstavci.

Článek 18 (8)

Pokud bývalý úředník pobíral starobní důchod, má jeho vdova, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok ke dni skončení jeho služebního poměru v orgánu a s výhradou ustanovení článku 22, nárok na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který její manžel pobíral ke dni svého úmrtí. Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního platu; výše vdovského důchodu však v žádném případě nesmí být vyšší než starobní důchod, který její manžel pobíral v době úmrtí.

K podmínce délky trvání manželství se nepřihlíží, pokud má úředník z manželství uzavřeného před skončením služebního poměru jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala.

Článek 18a (8)

Vdova po bývalém úředníkovi, který skončil služební poměr před dosažením věku šedesáti let a požadoval, aby byl jeho starobní důchod odložen k prvnímu dni kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dovršil věku šedesáti let, má nárok za předpokladu, že jejich manželství trvalo alespoň jeden rok v době jeho skončení služebního poměru v orgánu a s výhradou ustanovení článku 22, na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který by její manžel pobíral ve věku šedesáti let. Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního platu; výše vdovského důchodu však v žádném případě nesmí být vyšší než starobní důchod, na který by měl její manžel nárok ve věku šedesáti let.

K délce trvání manželství se nepřihlíží, pokud z manželství, které úředník uzavřel před skončením služebního poměru, vzešlo jedno nebo více dětí, za předpokladu, že se vdova o tyto děti stará nebo se starala.

Článek 19 (8) (46)

Pokud úředník pobíral invalidní důchod, má vdova, za předpokladu, že s ním byla oddána v době, kdy se stal způsobilým k pobírání invalidního důchodu, s výhradou ustanovení článku 22, nárok na vdovský důchod ve výši 60 % invalidního důchodu, který úředník pobíral ke dni svého úmrtí.

Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního platu; výše vdovského důchodu však v žádném případě nesmí být vyšší než částka invalidního důchodu, který pobíral její manžel v době úmrtí.

Článek 20 (46)

Pro účely článků 17a, 18, 18a a 19 se k podmínce délky trvání manželství nepřihlíží, pokud manželství, i když bylo uzavřené po skončení služebního poměru úředníka, trvalo nejméně pět let.

Článek 21 (8) (46)

1. Sirotčí důchod stanovený článkem 80 prvním, druhým a třetím pododstavcem služebního řádu činí pro první dítě osm desetin pozůstalostního důchodu, na který by vdova měla nárok; ke snížení podle článku 25 se nepřihlíží.

Nesmí být nižší než částka životního minima, s výhradou ustanovení článku 22.

2. Důchod se zvyšuje za každé další vyživované dítě o částku rovnající se dvojnásobku příspěvku na vyživované dítě.

Za podmínek stanovených v příloze VII článku 3 má sirotek nárok na příspěvek na vzdělání.

3. Celková výše důchodu a příspěvku stanovená tímto způsobem se rozdělí rovným dílem mezi oprávněné sirotky.

Článek 22 (46)

Zanechá-li úředník současně vdovu a osiřelé děti z dřívějšího manželství nebo jiné právní nástupce, celkový důchod vyměřený jako by šlo o vdovu, která má o všechny tyto osoby pečovat, se rozdělí mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny příslušným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.

Zanechá-li úředník osiřelé děti pocházející z různých manželství, celkový důchod vyměřený, jako by šlo o děti z jednoho manželství, se rozdělí mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny příslušným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.

Pro účely stanovení tohoto rozdělení jsou děti z dřívějšího manželství některého z manželů, uznané za vyživované ve smyslu článku 2 přílohy VII služebního řádu, zahrnuty do skupiny dětí z manželství úředníka.

V případě uvedeném v druhém pododstavci jsou příbuzní ve vzestupné přímé linii, kteří jsou považováni za vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy VII, ve stejném postavení jako vyživované děti a pro účely stanovení rozdělení jsou zahrnuti do skupiny potomků.

Článek 23 (46)

Zrušuje se

Článek 24 (8) (46)

Nárok na pozůstalostní důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém úředník nebo bývalý úředník pobírající starobní nebo invalidní důchod zemřel. Pokud však k výplatě stanovené článkem 70 služebního řádu dochází při úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod, vzniká nárok prvním dnem čtvrtého měsíce po měsíci úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod.

Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém příjemce zemřel nebo přestal splňovat požadavky pro vyplácení důchodu.

Článek 25 (46)

Pokud je věkový rozdíl mezi zemřelým úředníkem nebo bývalým úředníkem pobírajícím starobní nebo invalidní důchod a jeho manželem/manželkou po odečtení doby manželství větší než deset let, snižuje se pozůstalostní důchod vyměřený v souladu s předchozími ustanoveními za každý celý rok věkového rozdílu o:

- 1 % pro roky mezi 10 a 20,

- 2 % pro roky od 20 až do, ale bez 25,

- 3 % pro roky od 25 až do, ale bez 30,

- 4 % pro roky od 30 až do, ale bez 35,

- 5 % pro roky od 35 a výše.

Článek 26

Nárok vdovy na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Má nárok na okamžitou výplatu jednorázové částky ve výši dvojnásobku roční výše pozůstalostního důchodu, pokud se nepoužijí ustanovení čl. 80 druhého pododstavce služebního řádu.

Článek 27 (24) (46)

Rozvedená manželka úředníka nebo bývalého úředníka má při jeho úmrtí nárok na pozůstalostní důchod vymezený v této kapitole, pokud může ke dni úmrtí bývalého manžela prokázat právo získávat od něj výživné na svůj účet, které vyplývá z rozhodnutí soudu nebo z dohody mezi bývalými manželi.

Pozůstalostní důchod však nesmí převyšovat částku výživného vyplácenou v době úmrtí bývalého manžela upravenou v souladu s postupem stanoveným v článku 82 služebního řádu.

Nárok rozvedené manželky zaniká, pokud před úmrtím bývalého manžela uzavře nové manželství. Ustanovení článku 26 se použije, uzavře-li nové manželství po úmrtí svého bývalého manžela.

Článek 28 (24) (46)

Pokud zemřelý úředník zanechá více než jednu rozvedenou manželku s nárokem na pozůstalostní důchod nebo více než jednu rozvedenou manželku a vdovu s nárokem na pozůstalostní důchod, rozdělí se pozůstalostní důchod podle délky každého manželství. Použijí se ustanovení čl. 27 druhého a třetího pododstavce.

Pokud některá z osob, které mají nárok na důchod, zemře nebo se vzdá svého podílu, připočte se její podíl k podílům ostatních, ledaže nárok přechází podle čl. 80 druhého pododstavce služebního řádu na osiřelé děti.

Snížení z důvodu věkového rozdílu stanovené v článku 25 je použitelné odděleně na důchody rozdělené v souladu s tímto článkem.

Článek 29

Pokud podle článku 42 zaniká rozvedené manželce nárok na důchod, vyplatí se celý důchod vdově, pokud se nepoužije čl. 80 druhý pododstavec služebního řádu.

Kapitola 5: Prozatímní důchody

Článek 30 (46)

Není-li znám pobyt úředníka v některém ze služebních postavení uvedených v článku 35 služebního řádu po dobu přesahující jeden rok, mohou manžel/manželka tohoto úředníka nebo osoby uznané za osoby jím vyživované prozatímně pobírat pozůstalostní důchod, na který by měli podle této přílohy nárok.

Článek 31 (46)

Je-li úředník pobírající starobní nebo invalidní důchod nezvěstný po dobu přesahující jeden rok, mohou manžel/manželka tohoto úředníka nebo osoby uznané za osoby jím vyživované prozatímně pobírat pozůstalostní důchod, na který by měli podle této přílohy nárok.

Článek 31a (46)

Manžel/manželka bývalého úředníka ve smyslu článku 18a přílohy VIII, který/která má nárok na příspěvek podle článku 50 služebního řádu nebo podle nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72, (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73, (ESUO, EHS, Euratom) č. 2150/82 nebo (ESUO, EHS, Euratom) č. 1679/85, nebo osoby považované za jím/jí vyživované, mohou dočasně pobírat pozůstalostní důchod, na který by měli nárok podle této přílohy, pokud je uvedený úředník nezvěstný po dobu nejméně jednoho roku.

Článek 32 (46)

Ustanovení článku 31 se vztahuje na osoby uznané za osoby vyživované osobou pobírající nebo mající nárok na pozůstalostní důchod, která je nezvěstná po dobu přesahující jeden rok.

Článek 33 (46)

Prozatímní důchody podle článků 30, 31, 31a a 32 se převedou na konečný důchod při úředním stanovení smrti úředníka nebo bývalého úředníka nebo pravomocném rozhodnutí soudu o jeho prohlášení za mrtvého.

Kapitola 6: Zvýšení důchodů s ohledem na vyživované děti

Článek 34 (8) (46)

Ustanovení čl. 81 druhého pododstavce služebního řádu se použije na osoby pobírající prozatímní důchod.

Ustanovení článku 81 služebního řádu se nevztahuje na děti narozené po více než 300 dnech po úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod.

Článek 35 (8)

Přiznání starobního, invalidního nebo pozůstalostního důchodu nebo prozatímního důchodu nezakládá příjemci důchodu nárok na příspěvek za práci v zahraničí.

Kapitola 7

Oddíl 1: Financování důchodového systému

Článek 36

Z platů se pokaždé odečte příspěvek na důchodový systém stanovený v článcích 77 až 84 služebního řádu.

Článek 37 (24)

Úředník po dobu svého dočasného přidělení nadále platí příspěvek uvedený v předchozím článku na základě svého platu, který mu přísluší podle jeho platové třídy a platového stupně. To samé se vztahuje na úředníky pobírající příspěvek stanovený pro dočasnou výslužbu nebo při propuštění ze služebních důvodů, do nejvýše pěti let, jak je stanoveno v článku 3, a na úředníky, kteří mají pracovní volno z osobních důvodů a jsou nadále členy systému sociálního zabezpečení za podmínek čl. 40 odst. 3 služebního řádu.

Všechny příspěvky, na které může mít úředník nebo jeho právní nástupci nárok v rámci tohoto důchodového systému, se stanoví na základě tohoto platu.

Článek 38

Řádně vybrané příspěvky se nevracejí. Nesprávně vybrané příspěvky nezakládají nárok na důchod; jsou vráceny bez úroku na žádost úředníka nebo jeho právních nástupců.

Článek 39

Rozpočtový orgán stanoví po projednání s jedním nebo více pojistnými matematiky a výborem pro služební řád stanoveným článkem 10 služebního řádu tabulky úmrtnosti a invalidity a očekávané zvýšení platů pro účely výpočtu pojistně matematických hodnot stanovených ve služebním řádu a v této příloze.

Oddíl 2: Stanovení nároků úředníků

Článek 40 (8)

Orgán, ke kterému úředník příslušel ke dni skončení jeho služebního poměru, je odpovědný za výpočet výše starobního, invalidního, pozůstalostního nebo prozatímního důchodu. Podrobné vyúčtování se sdělí úředníkovi nebo jeho právním nástupcům a Komisi Evropských společenství, která je odpovědná za výplatu důchodů, současně s rozhodnutím o přiznání důchodu.

Starobní nebo invalidní důchod nemohou být vypláceny současně s platem vypláceným jedním z orgánů tří Evropských společenství, ani s příspěvky vyplácenými podle článků 41 a 50 služebního řádu.

Článek 41

Částka důchodu může být kdykoliv vyměřena znovu v případě chybného nebo neúplného výpočtu.

Důchody mohou být pozměněny nebo odejmuty, jestliže byly přiznány v rozporu s ustanoveními služebního řádu nebo této přílohy.

Článek 42 (46)

Právní nástupci zemřelého úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod, kteří nezažádali o své důchody do jednoho roku po úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní nebo invalidní důchod, ztrácejí nárok na tyto důchody s výjimkou řádně doložených případů vyšší moci.

Článek 43 (46)

Úředník nebo bývalý úředník pobírající starobní nebo invalidní důchod nebo jeho právní nástupci, kterým přísluší dávky v rámci důchodového systému, jsou povinni poskytnou písemné důkazy, které mohou být vyžadovány, a uvědomit orgán uvedený v článku 45 o všech skutečnostech, které by mohly pozměnit jejich nárok.

Článek 44

Pokud byl podle článku 86 služebního řádu úředníkovi částečně nebo úplně odejmut nárok na důchod, má nárok na náhradu v poměru k částce vypočtené na základě příspěvků na důchodové pojištění, které zaplatil, v poměru k částce, o kterou byl jeho důchod snížen.

Oddíl 3: Výplata dávek

Článek 45 (46)

Dávky v rámci důchodového systému jsou vypláceny zpětně měsíčně.

Dávky jménem Společenství poskytují orgány určené rozpočtovými orgány; žádný jiný orgán, pod jakýmkoli jiným názvem, nemůže vyplácet ze svých vlastních prostředků dávky stanovené tímto důchodovým systémem.

Příjemci mohou volit mezi vyplácením svých důchodů ve měně země svého původu nebo ve měně země jejich bydliště nebo ve měně země, ve které má sídlo orgán, ke kterému úředník příslušel; volba platí nejméně dva roky.

Článek 46 (46)

Všechny částky, které úředník nebo bývalý úředník pobírající starobní nebo invalidní důchod dluží Společenství ke dni, ke kterému má nárok na dávku stanovenou důchodovým systémem, jsou sraženy z částky jeho dávky nebo z dávek náležejících jeho právním nástupcům. Srážky mohou být rozděleny na více měsíců.

Článek 47 (46)

Zrušuje se

Kapitola 8: Přechodná ustanovení

Článek 48

Úředník, na kterého se na základě přechodných ustanovení vztahuje služební řád, má nárok na důchod vyměřený ode dne jeho přistoupení k přechodnému společnému důchodovému systému orgánů Společenství.

Požádá-li o to úředník, vypočítají se jeho důchodové nároky, bez ohledu na jakákoli protikladná ustanovení služebního řádu, ke dni jeho nástupu do služebního poměru orgánu jednoho ze tří Evropských společenství v jakékoli funkci. Pokud v průběhu části nebo celé doby předchozí služby neplatil příspěvky do důchodového systému, může prostřednictvím splátek získat zpět důchodové nároky, na které nemohl přispívat. Výše částek, kterými úředník spolu s odpovídajícími částkami hrazenými orgánem přispívá, se považují za připsané na účet úředníka v rámci přechodného společného důchodového systému ke dni vstupu tohoto služebního řádu v platnost.

Článek 49

Pokud se úředník rozhodne pro možnost vybírat ze svého účtu v rámci přechodného společného důchodového systému orgánů Společenství částky, kterými měl ve své zemi původu přispívat za účelem zachování důchodových nároků, sníží se jeho důchod s ohledem na doby jeho připojení k přechodnému společnému důchodovému systému v poměru k částkám vybraným z jeho účtu.

Předchozí odstavec se nepoužije, pokud úředník požádal do tří měsíců poté, co se na něho začal vztahovat služební řád, aby mu bylo povoleno splatit tyto částky a navíc úroky z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %.

Článek 50

Úředník, na kterého se podle přechodných ustanovení vztahuje služební řád, má nárok, skončí-li svůj služební poměr ve věku šedesáti pěti let, aniž by splnil dobu deseti let vyžadovanou podle čl. 77 prvního pododstavce služebního řádu, rozhodnout se pro výplatu příspěvku vypočteného za podmínek uvedených v článku 12 této přílohy nebo pro úměrně snížený důchod vypočtený za podmínek uvedených v čl. 77 druhém pododstavci služebního řádu.

Článek 51

Tento důchodový systém se vztahuje na vdovu a na právní nástupce kteréhokoli úředníka Společenství, který zemřel v průběhu činné služby před vstupem služebního řádu v platnost, a na každého zaměstnance Společenství, který před vstupem služebního řádu v platnost byl v trvalé pracovní neschopnosti ve smyslu článku 78 služebního řádu, s výhradou převedení do Společenství částek uvedených ve prospěch jeho účtu v rámci přechodného společného důchodového systému orgánů Společenství. Společenství převezmou odpovědnost za výplatu dávek stanovených v tomto důchodovém systému.

--------------------------------------------------

Příloha IX: Disciplinární řízení

Článek 1

Orgán oprávněný ke jmenování předkládá disciplinární komisi zprávu obsahující jasné vytýkané skutečnosti a případně okolnosti, za kterých k nim došlo.

Zpráva se předloží předsedovi disciplinární komise, který ji dá na vědomí členům komise a obviněnému úředníkovi.

Článek 2

Po obdržení zprávy má obviněný úředník právo nahlédnout do svého úplného osobního spisu a pořídit si opisy veškerých dokumentů týkajících se řízení.

Článek 3

Při prvním zasedání disciplinární komise určí předseda jednoho člena, který o záležitosti vypracuje celkovou zprávu.

Článek 4

Obviněný úředník má na přípravu své obhajoby nejméně patnáct dnů ode dne obdržení zprávy o zahájení disciplinárního řízení.

Před disciplinární komisí má úředník právo předkládat písemné nebo ústní připomínky, předvolávat svědky a na pomoc při obhajobě osoby podle vlastního výběru.

Článek 5

Orgán má obdobné právo předvolávat svědky.

Článek 6

Požaduje-li disciplinární komise další informace o vytýkaných skutečnostech nebo o okolnostech, za kterých k nim došlo, může nařídit šetření, v jehož rámci může každá strana předložit svou záležitost a reagovat na záležitost druhé strany.

Šetření řídí zpravodaj. Pro účely šetření si komise může vyžádat jakékoli písemnosti týkající se projednávané záležitosti.

Článek 7

Po zvážení předložených dokumentů a s přihlédnutím k veškerým ústním i písemným prohlášením dotyčného úředníka a svědků a rovněž k výsledkům provedeného šetření podá disciplinární komise většinou hlasů odůvodněné stanovisko k disciplinárním opatřením odpovídajícím vytýkaným skutečnostem a předá toto stanovisko orgánu oprávněnému ke jmenování a dotyčnému úředníkovi do jednoho měsíce ode dne, kdy byla záležitost komisi přednesena. Pokud komise nařídila provedení šetření, je lhůta tři měsíce.

V případě trestního řízení se disciplinární komise může rozhodnout, že své stanovisko nepodá před rozhodnutím soudu.

Orgán oprávněný ke jmenování učiní rozhodnutí do jednoho měsíce; nejprve vyslechne dotyčného úředníka.

Článek 8

Předseda disciplinární komise o záležitostech projednávaných komisí nehlasuje, s výjimkou procesních otázek nebo v případě rovnosti hlasů.

Zajistí provádění rozhodnutí komise a dává na vědomí každému z členů veškeré důležité informace a dokumenty.

Článek 9

Zápis z jednání disciplinární komise pořizuje tajemník.

Svědkové podepisují protokol obsahující jejich výpovědi.

Odůvodněné stanovisko uvedené v článku 7 podepisují všichni členové disciplinární komise.

Článek 10

Náklady vzniklé v průběhu disciplinárního řízení z podnětu úředníka, zejména poplatky osobě zvolené za jeho obhájce nepříslušející k žádnému ze tří Evropských společenství, nese úředník, pokud disciplinární řízení vede k některému z opatření stanovených v čl. 86. odst. 2 písm. c) až g) služebního řádu nebo pokud postup podle článku 51 služebního řádu vede k propuštění z důvodu nezpůsobilosti.

Článek 11

Pokud se vyskytnou nové skutečnosti podpořené příslušnými důkazy, může orgán oprávněný ke jmenování disciplinární řízení obnovit ze svého vlastního podnětu nebo na žádost dotyčného úředníka.

--------------------------------------------------

Příloha X: Zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích (51)

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Článek 1

Tato příloha stanoví zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích.

Do služby v těchto zemích mohou být jmenováni pouze státní příslušníci členských států Společenství, přičemž orgán oprávněný ke jmenování nemůže využít výjimky stanovené v čl. 28 písm. a) služebního řádu.

Obecná prováděcí ustanovení se přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu.

Článek 2

Orgán oprávněný ke jmenování ve služebním zájmu pravidelně rozhoduje o převedení úředníků, a to v případě potřeby bez ohledu na to, zda jsou k dispozici volná pracovní místa.

Pracovní místa určená pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích není třeba nabízet jako volná, dokud není ukončen proces převedení uvedený v prvním pododstavci (dále jen "proces mobility").

Článek 3

Aby se umožnila účast úředníka vykonávajícího služební povinnosti mimo Společenství na časově omezených přeškolovacích kurzech konaných v rámci procesu mobility uvedeného v článku 2, může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o jeho přeřazení na pracovní místo v členském státu Evropských společenství; toto přeřazení nesmí následovat po vyhlášení výběrového řízení na toto pracovní místo a netrvá déle než čtyři roky. Odchylně od čl. 1 prvního pododstavce může orgán oprávněný ke jmenování na základě obecných prováděcích ustanovení rozhodnout, že úředník bude po dobu tohoto dočasného přeřazení nadále podléhat některým ustanovením této přílohy s výjimkou článků 5, 10 a 12.

Kapitola 2: Povinnosti úředníků

Článek 4

Úředník je povinen vykonávat své služební povinnosti v místě, na které byl přidělen při svém jmenování nebo přeřazen ve služebním zájmu v rámci procesu mobility.

Článek 5

Poskytne-li orgán Společenství úředníkovi ubytování, které odpovídá počtu jeho vyživovaných rodinných příslušníků, je úředník povinen je využívat.

Kapitola 3: Pracovní podmínky úředníků

Článek 6

V každém kalendářním roce má úředník nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu pěti kalendářních dnů na měsíc služby.

Článek 7

V roce přijetí a v roce ukončení výkonu služebních povinností ve třetí zemi má úředník nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu pěti kalendářních dnů za každý úplný měsíc služby, pěti kalendářních dnů za každý neúplný měsíc služby s více než 15 dny služby a dvou a půl kalendářních dnů za každý neúplný měsíc služby s 15 a méně dny služby.

Nevyužil-li úředník do konce běžného kalendářního roku svou dovolenou za kalendářní rok z jiných důvodů než kvůli služebním povinnostem, smí být do dalšího kalendářního roku převedeno nejvýše dvacet kalendářních dnů dovolené.

Článek 8

Výjimečně může orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí poskytnout úředníkovi dovolenou na zotavenou kvůli mimořádně obtížným životním podmínkám v místě zaměstnání. U každého takového místa stanoví orgán oprávněný ke jmenování město nebo města, kde si lze dovolenou vybrat.

Článek 9

1. Dovolenou za kalendářní rok si úředník může vybrat najednou nebo po částech podle svého přání a s ohledem na požadavky služby. Alespoň jedna část dovolené však musí zahrnovat nejméně 20 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

2. Dovolená na zotavenou uvedená v článku 8 nesmí přesáhnout 15 kalendářních dnů v roce služby. Není možné ji kombinovat s dovolenou za kalendářní rok ani převádět do dalšího roku.

Délka dovolené na zotavenou se rozšíří o dobu na cestu, vypočtenou v souladu s článkem 7 přílohy V služebního řádu.

Kapitola 4: Příjmy a sociální zabezpečení úředníků

Oddíl 1: Příjmy a rodinné přídavky

Článek 10

1. Příspěvek za životní podmínky se stanoví procentem z referenční částky podle místa úředníkova zaměstnání. Tuto referenční částku tvoří celkový základní plat zvýšený o příspěvek za práci v zahraničí, příspěvek na domácnost a příspěvek na vyživované dítě a snížený o povinné odvody uvedené ve služebním řádu nebo v prováděcích předpisech k němu.

Tento příspěvek se nevyplácí v případě, že je úředník zaměstnán v zemi, ve které lze životní podmínky považovat za srovnatelné s běžnými podmínkami ve Společenství.

U ostatních míst zaměstnání se příspěvek za životní podmínky stanoví níže uvedeným způsobem.

Při určování výše příspěvku za životní podmínky se přihlíží k těmto parametrům:

- zdraví a zdravotnická zařízení,

- bezpečnost,

- podnebí,

přičemž těmto třem parametrům je přiřazena váha 1, a

- stupeň izolace,

- ostatní místní podmínky,

přičemž těmto dvěma parametrům je přiřazena váha 0,5.

Každý parametr nabývá těchto hodnot:

hodnoty 0, jedná-li se o normální podmínky, které však nemusí odpovídat podmínkám běžným ve Společenství,

hodnoty 2, jsou-li podmínky ve srovnání s podmínkami běžnými ve Společenství obtížné,

hodnoty 4, jsou-li podmínky ve srovnání s podmínkami běžnými ve Společenství velmi obtížné.

Výše příspěvku se určí procentem z referenční částky uvedené v prvním pododstavci podle této stupnice:

- 10 % pro hodnotu rovnou nule,

- 15 % pro hodnotu větší než 0 a menší nebo rovnou 2,

- 20 % pro hodnotu větší než 2 a menší nebo rovnou 5,

- 25 % pro hodnotu větší než 5 a menší nebo rovnou 8,

- 35 % pro hodnotu větší než 8.

Orgán oprávněný ke jmenování každoročně přezkoumává příspěvek za životní podmínky stanovený pro každé místo zaměstnání a v případě potřeby po přijetí stanoviska výborem pro služební řád jej upravuje.

2. Ohrožují-li životní podmínky v místě zaměstnání tělesnou integritu úředníka, vyplácí mu orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí dočasný dodatečný příspěvek. Výše tohoto příspěvku se určí procentem z referenční částky uvedené v odstavci 1 prvním pododstavci takto:

- 5 %, pokud orgán svým zaměstnancům nedoporučuje, aby se jejich rodiny stěhovaly do daného místa zaměstnání,

- 10 %, rozhodne-li orgán o dočasném omezení počtu zaměstnanců vykonávajících služební povinnosti v daném místě zaměstnání.

Článek 11 (78)

Odměny, jakož i příspěvky uvedené v článku 10, se vyplácejí v Belgii v eurech. Použije se na ně koeficient platný pro odměny úředníků, kteří vykonávají služební povinnosti v Belgii.

Článek 12

Na žádost úředníka může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o vyplácení jeho odměny nebo její části ve měně země zaměstnání. V tom případě se odměna upraví koeficientem pro místo zaměstnání a převede příslušným směnným kurzem.

Aby se zachovala kupní síla odměny, může orgán oprávněný ke jmenování v patřičně odůvodněných případech vyplácet odměnu nebo její část v měně jiné než země zaměstnání.

Článek 13

Aby se v maximální míře zaručila rovná kupní síla úředníků bez ohledu na místo zaměstnání, stanoví Rada koeficienty uvedené v článku 12 každých šest měsíců. Na návrh Komise rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou ve smyslu čl. 148 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, respektive článku 118 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii v písemném řízení ve lhůtě jednoho měsíce. Navrhne-li členský stát formální přezkoumání návrhu Komise, rozhodne Rada ve lhůtě dvou měsíců.

Avšak změní-li se zjištěné životní náklady v dané zemi přepočítané podle koeficientu a odpovídajícího směnného kurzu od poslední úpravy o více než 5 %, rozhodne Komise o prozatímních opatřeních k úpravě koeficientů a co nejdříve o tom uvědomí Radu.

Článek 14

Komise překládá Radě výroční zprávu o uplatňování této přílohy, a zejména o stanovení sazby příspěvku za životní podmínky uvedeného v článku 10.

Článek 15

Za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování má úředník nárok na příspěvek na vzdělání na krytí skutečně vzniklých nákladů na vzdělání, přičemž příspěvek se vyplatí po předložení dokladů. S výhradou případů, které orgán oprávněný ke jmenování považuje za výjimečné, nesmí tento příspěvek přesáhnout třikrát dvojnásobek nejvyšší částky příspěvku na vzdělání.

Článek 16 (78)

Splatné náhrady výdajů se úředníkům vyplácejí buď v eurech, anebo na odůvodněnou žádost úředníka ve měně země zaměstnání.

U příspěvku na zařízení a příspěvku na znovuusídlení si mohou úředníci vybrat buď platbu v eurech, anebo platbu ve měně místa zařízení nebo znovuusídlení; v posledně uvedeném případě se na příspěvek použije koeficient stanovený pro dané místo a příslušný směnný kurz.

Oddíl 2: Pravidla pro náhradu výdajů

Článek 17

Úředníkovi, kterému orgán Společenství neposkytuje ubytování se zařízením a který je z důvodů, které nemůže ovlivnit, nucen změnit místo bydliště v místě zaměstnání, nahradí orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí výdaje vzniklé v důsledku stěhování nábytku a osobních věcí, a to po předložení dokladů a v souladu s předpisy pro stěhování.

V takovém případě se mu po předložení dokladů nahradí skutečně vzniklé náklady na zařízení, avšak nejvýše částkou odpovídající polovině příspěvku na zařízení.

Článek 18

Úředníkovi, který bydlí v místě zaměstnání v hotelu, protože ubytování uvedené v článku 5 mu ještě nemohlo být přiděleno nebo pro něj již není k dispozici, nebo který nemohl z důvodů, které nemohl ovlivnit, využít svého ubytování, se po předchozím povolení orgánu oprávněného ke jmenování a po předložení hotelových účtů nahradí výdaje za hotel za jeho osobu a jeho rodinu.

Tento úředník obdrží rovněž polovinu denního příspěvku.

Výdaje uvedené v prvním a druhém pododstavci se nahradí v mezích článku 10 přílohy VII služebního řádu, nepřijme-li orgán oprávněný ke jmenování zvláštní rozhodnutí o tom, že se jedná o případ tzv. vyšší moci.

Není-li k dispozici ubytování v hotelu, má úředník po předchozím schválení orgánem oprávněným ke jmenování nárok na náhradu skutečného nájemného za dočasné ubytování.

Článek 19

Nemá-li úředník pro cesty ve služebních záležitostech v oblasti výkonu služby k dispozici služební automobil, obdrží náhradu jízdného za použití vlastního automobilu. Částku náhrady stanoví orgán oprávněný ke jmenování.

Článek 20

Úředník má nárok na náhradu cestovních výdajů za dovolenou na zotavenou z místa zaměstnání do místa, ve kterém byla dovolená povolena, za svou osobu a zároveň, má-li nárok na příspěvek na domácnost, i za manžela/manželku a vyživované děti, žijí-li s ním.

Není-li možné nebo schůdné cestovat vlakem, nahradí se na základě zvláštního rozhodnutí a po jejich předložení letenky, a to bez ohledu na vzdálenost.

Článek 21

Úředník, který je nucen změnit místo bydliště, aby splnil podmínky článku 20 služebního řádu a článku 4 této přílohy, ale nepřestěhuje svou domácnost, má při nástupu do služby nárok na náhradu výdajů spojených s převozem osobních věcí, a to po předložení dokladů a v souladu s předpisy stanovenými orgánem oprávněným ke jmenování.

U úředníka, který je po převedení nucen změnit místo bydliště, aby splnil podmínky článku 20 služebního řádu, nese orgán Společenství v závislosti na druhu ubytování, které je k dispozici v místě zaměstnání, a v souladu s předpisy stanovenými orgánem oprávněným ke jmenování skutečné náklady spojené se stěhováním nábytku nebo jeho části a osobních věcí z místa, kde se v danou dobu nacházejí, do místa zaměstnání, s převozem osobních věcí nebo s uskladněním věcí. Tyto výdaje se nahradí zcela nebo zčásti.

V případě ukončení výkonu služebních povinností v důsledku úmrtí nese orgán Společenství v souladu s podmínkami stanovenými orgánem oprávněným ke jmenování skutečné náklady spojené se stěhováním nábytku a osobních věcí úředníka z místa, kde se v danou dobu nacházejí, do místa jeho původu nebo s převozem jeho osobních věcí z místa zaměstnání do místa původu. Tyto výdaje se nahradí zcela nebo zčásti.

Nebyl-li zemřelý úředník ve stavu manželském, vyplatí se náhrada oprávněným osobám.

Článek 22

Příspěvek na dočasné ubytování a náhradu výdajů za převoz osobních věcí manžela/manželky a vyživovaných dětí dá orgán úředníkovi ve zkušební době formou zálohy.

Není-li úředník ve zkušební době na konci zkušební doby jmenován ustaveným úředníkem, může orgán ve výjimečných případech a v souladu s předpisy stanovenými orgánem oprávněným ke jmenování přijmout kroky ke zpětnému získání až poloviny uvedených částek.

Článek 23

Úředníkovi, kterému orgán Společenství neposkytuje ubytování, se nahradí nájemné, pokud jeho ubytování odpovídá úrovni jeho služebních povinností a počtu jím vyživovaných rodinných příslušníků.

Oddíl 3: Dávky sociálního zabezpečení

Článek 24

Úředník, jeho manžel/manželka, vyživované děti a další vyživované osoby jsou účastni na doplňkovém pojištění pro případ nemoci, které kryje rozdíl mezi skutečně vzniklými náklady a náhradami vyplacenými ze systému pojištění podle článku 72 služebního řádu; náhrada ve smyslu čl. 72 odst. 3 se neposkytuje.

Polovinu příspěvku nezbytného k zajištění tohoto krytí hradí úředník a polovinu orgán Společenství. Účast úředníka však nesmí přesáhnout 0,6 % jeho základního platu, přičemž příspěvek dorovnává orgán Společenství.

Úředník, jeho manžel/manželka, vyživované děti a další vyživované osoby jsou účastni pojištění pro případ repatriace ze zdravotních důvodů v naléhavých nebo krajně naléhavých případech; celý příspěvek nezbytný k zajištění tohoto krytí hradí orgán Společenství.

Článek 25

Úředník, jeho manžel/manželka, vyživované děti a další vyživované osoby jsou účastni pojištění pro případ úrazu mimo Společenství v zemích uvedených na zvláštním seznamu; seznam pro tyto účely přijme orgán oprávněný ke jmenování.

Polovinu příspěvku nezbytného k zajištění tohoto krytí hradí úředník a polovinu orgán Společenství.

Kapitola 5: Disciplinární řízení

Článek 26

Je-li vedeno disciplinární řízení s úředníkem, na něhož se vztahuje hlava VIIIa služebního řádu, skládá se disciplinární komise ze dvou členů zaměstnaných v sídle orgánu, kteří se vyberou losem z každého seznamu uvedeného v čl. 5 odst. 1 druhém a třetím pododstavci přílohy II služebního řádu.

Kapitola 6: Přechodná ustanovení

Článek 27

V souladu s prováděcími pravidly, které má orgán oprávněný ke jmenování přijmout po přijetí stanoviska výborem pro služební řád, pobírá úředník nebo zaměstnanec, který spadá do oblasti působnosti nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 3018/87 [1], po dobu svého služebního přidělení, které vykonával v době vstupu těchto předpisů v platnost, avšak nejdéle po dobu pěti let, odměnu, která je rovna nebo vyšší než odměna, kterou pobíral v den před vstupem těchto předpisů v platnost.

[1] Úř. věst. L 286, 9.10.1987, s. 1.

--------------------------------------------------

Příloha XI: Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu (62)

Kapitola 1: Roční přezkoumání odměn

(Čl. 65 odst. 1 služebního řádu)

Oddíl 1: Rozhodující faktory pro stanovení ročních úprav

Článek 1

1. Zpráva Statistického úřadu Evropských společenství

2. Změny životních nákladů v Bruselu (společný index)

3. Parity kupní síly

a) Statistický úřad po dohodě s národními úřady vypočítá parity kupní síly, jimiž se stanoví rovnováha kupní síly platů evropských úředníků sloužících v hlavních městech členských států a na některých jiných místech uvedených v článku 9 ve srovnání s Bruselem.

b) Parity kupní síly se vypočítají takovým způsobem, aby bylo možné každý základní prvek kontrolovat alespoň jednou za pět let pomocí přímého zjišťování.

4. Změny kupní síly platů zaměstnanců státní správy jednotlivých členských států v ústředních správních úřadech (specifické ukazatele)

a) Pro účely měření procentuální změny kupní síly platů ve státních správách jednotlivých členských států buď směrem nahoru, nebo dolů vypočítá Statistický úřad podle informací, které poskytly příslušné národní úřady, specifické ukazatele zachycující změny reálných mezd zaměstnanců státní správy v každé ústřední státní správě za referenční období.

Specifické ukazatele mají dvě podoby:

- jeden ukazatel pro každou ze čtyř kategorií A, B, C a D,

- průměrný ukazatel vážený počtem zaměstnanců státní správy jednotlivých států v každé kategorii.

Každý z těchto ukazatelů se stanoví pro reálné hrubé čisté hodnoty. Při přepočtu z hrubých částek na čisté se přihlédne k zákonem stanoveným odvodům a k všeobecným daňovým faktorům.

Hrubé a čisté ukazatele za všechny členské státy dohromady se stanoví tak, že se výsledky za každou zemi váží celkovými platy státních zaměstnanců v ústředních správních úřadech, jak je uvedeno v aktuálních statistických přehledech zveřejněných v rámci národních účtů.

b) Na žádost Statistického úřadu mu národní ministerstva poskytnou doplňující informace, které považuje za nezbytné k vytvoření specifického ukazatele přesně měřícího změny kupní síly ve státní službě jednotlivých států.

Pokud po dalších projednáních s národními ministerstvy zjistí Statistický úřad statistické odchylky v získaných informacích nebo pokud zjistí, že není možné sestavit ukazatele měřící se statistickou přesností změny reálného příjmu státních zaměstnanců v daném členském státě, informuje o tom Komisi a poskytne jí všechny nezbytné podklady.

c) Zároveň Statistický úřad statisticky vyhodnotí rozdíly mezi hrubými a čistými hodnotami specifických ukazatelů.

d) Kromě specifických ukazatelů předloží Statistický úřad kontrolní ukazatele formou údajů o reálných platových poměrech na jednoho obyvatele v orgánech veřejné správy a v ústředních správních úřadech sestavené v souladu s definicemi národních účtů.

Ke zprávě statistického úřadu o specifických ukazatelích se připojí vysvětlení rozdílů mezi těmito ukazateli a výše uvedenými kontrolními ukazateli.

Článek 2

Do konce roku 1992 a dále každé tři roky vypracuje Komise komplexní zprávu o požadavcích orgánů na přijímání zaměstnanců a předá ji Evropskému parlamentu a Radě. Na základě této zprávy a v případě potřeby předloží Komise návrhy vycházející ze všech důležitých faktorů po projednání s dalšími orgány v rámci služebního řádu Radě.

Oddíl 2: Opatření pro roční úpravy odměn

Článek 3

1. S účinkem od 1. července a v souladu s čl. 65 odst. 3 služebního řádu Rada na návrh Komise a v souladu s kritérii zmíněnými v oddíle 1 rozhodne před koncem každého roku o úpravě odměn.

2. Rozsah úpravy se zjistí vynásobením společného indexu váženého tak, aby belgický index (složka hlavního města Bruselu) činil 25 %, specifickým ukazatelem. Úprava se vyjádří v čistých hodnotách a může být vyjádřena jako celkové procento nebo neproporcionálním způsobem.

Úprava může být tudíž vyjádřena buď jako:

- jedno či více procent

a/nebo

- absolutní částka.

Pokud není úprava vyjádřena v procentech, provede se tak, aby změna celkových mezd odpovídala úpravě vyjádřené v procentech.

3. Výše úpravy tímto způsobem stanovené a koeficienty použité v případě úředníků sloužících v Belgii se po použití čl. 63 čtvrtého pododstavce služebního řádu podle následující metody zařadí do tabulky odměn uvedené v článku 66 služebního řádu a v článcích 20 a 63 pracovního řádu ostatních zaměstnanců:

- čisté odměny pro koeficient 100 přiřazující každému stupni každé platové třídy úředníků a každé třídě v každé skupině ostatních zaměstnanců se zvýší výše uvedeným koeficientem a o částku roční úpravy uvedenou výše buď v procentech, nebo formou absolutní částky,

- sestaví se nová tabulka základních hrubých platů – pro každý stupeň nebo třídu se vypočítá hrubá částka, která po odpočtu daně ve smyslu odstavce 4 a povinných odvodů příspěvků na sociální zabezpečení a důchody odpovídá čisté částce,

- převedení čistých částek na hrubé částky vychází ze situace svobodného úředníka/svobodné úřednice, kteří nepobírají různé příspěvky uvedené ve služebním řádu,

- hodnota koeficientů pro Belgii i Lucembursko se stanoví na 100.

4. Pro účely použití nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství, se částky z článku 4 tohoto nařízení vynásobí činitelem složeným z:

- činitele vyplývajícího z předchozí úpravy,

- aktuálního koeficientu použitelného pro platy úředníků sloužících v Belgii po použití čl. 63 pododstavce čtvrtého služebního řádu a před zařazením ve smyslu odstavce 3 tohoto článku,

- hodnoty platové úpravy uvedené v odstavci 2,

a/nebo,

- pokud se úprava provede formou absolutní částky, z ekvivalentního průměrného procenta.

5. Koeficienty použitelné pro jiná hlavní města a místa zaměstnání, než jsou Brusel a Lucemburk, se stanoví na základě vztahu mezi paritami kupní síly uvedenými v článku 1 a směnnými kurzy z článku 63 služebního řádu platnými pro příslušné země.

Avšak postupy stanovené v článku 8, které se týkají zpětného použití koeficientů v místech zaměstnání s vysokou mírou inflace, platí.

6. Změny životních nákladů během referenčního období v jiných místech zaměstnání, než jsou Brusel nebo Lucemburk, se zjistí nepřímým způsobem – vynásobením společného indexu platného pro Brusel změnou parity kupní síly v příslušném místě zaměstnání.

Kapitola 2: Prozatímní úpravy odměn

(Čl. 65 odst. 2 služebního řádu)

Článek 4

1. Prozatímní úpravy odměn ve smyslu čl. 65 odst. 2 služebního řádu, které vstupují v platnost k 1. lednu, se provádějí v případě podstatné změny životních nákladů, pokud je dosaženo prahu citlivosti, a s patřičným přihlédnutím k prognózám změn kupní síly v průběhu referenčního období běžného roku.

2. Návrh Komise se zašle Radě nejpozději do druhé poloviny dubna.

3. Tyto prozatímní úpravy se vezmou v úvahu při ročních úpravách platů.

Článek 5

1. V březnu každého roku vypracuje Statistický úřad prognózu změn kupní síly za příslušné období na základě informací získaných na zasedání uvedeném v článku 12.

Pokud z této prognózy vyplývají záporná procenta, vezme se při výpočtu úpravy v úvahu polovina tohoto počtu procent.

2. Změna životních nákladů v Bruselu se měří společným indexem za referenční období stanovené do druhé poloviny předcházejícího kalendářního roku.

3. Při výpočtu parity kupní síly jiných míst zaměstnání, než jsou Brusel a Lucemburk, se vychází z hodnot platných pro Brusel. Změna životních nákladů se vypočítá podle pravidel stanovených v čl. 3 odst. 6.

Článek 6

1. Práh citlivosti je stanoven ve výši 55 % průměrné změny životních nákladů ve Společenství zaznamenané za druhé šestiměsíční období v předchozím kalendářním roce, jak ji zveřejnil Statistický úřad ve své měsíční aktualizaci spotřebitelských cen. Avšak horní hranice je stanovena na 5 % a dolní hranice na 2,75 %.

2. Práh stanovený tímto způsobem se použije podle následujícího postupu, s výhradou použití čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce, pokud jde o výpočet koeficientu:

- pokud je výše definovaného prahu dosaženo v Bruselu nebo je tamtéž překročen, upraví se koeficienty pro všechna místa zaměstnání,

- pokud není v Bruselu dosaženo výše uvedeného prahu, upraví se koeficienty pouze pro místa zaměstnání, kde inflace přesáhla tento práh.

Článek 7

1. Rozsah úpravy se stanoví jako společný index pro Brusel vynásobený v případech potřeby polovinou předpokládaného specifického ukazatele, je-li tato prognóza záporná.

2. S výhradou použití článku 6:

- koeficient pro Brusel a Lucemburk se stanoví jako částka úpravy vynásobená dřívějším koeficientem,

- koeficient pro všechna ostatní místa zaměstnání se stanoví jako částka úpravy vynásobená poměrem mezi relevantní paritou kupní síly a směnným kurzem uvedeným v článku 63 služebního řádu.

Kapitola 3: Země s vysokou mírou inflace

(Den počátku platnosti koeficientů)

Článek 8

1. Pro země s vysokou mírou inflace vstoupí koeficienty v platnost do 1. ledna v případě prozatímních úprav nebo k 1. červenci v případě roční úpravy tak, aby se vyrovnalo snížení kupní síly se stavem v místě zaměstnání, kde změna životních nákladů odpovídala prahu citlivosti. Teoretický počet dní, o něž musí být den vstupu v platnost přesunut na dřívější dobu, aby se dosáhlo odpovídajícího snížení, se pro každé místo zaměstnání vypočítá pomocí následujícího vzorce:

N =

1 −

b

b

1 −

a

a

× 30

kde N = teoretický počet dní, a = procentuální změna životních nákladů na místě + 1, b = práh citlivosti + 1.

2. Na základě teoretického počtu dní se dny vstupu v platnost stanoví následujícím způsobem:

- první den měsíce pro místa zaměstnání, jejichž teoretické datum spadá do rozmezí mezi dvacátým druhým dnem předcházejícího měsíce a šestým dnem příslušného měsíce, a

- šestnáctý den měsíce pro místa zaměstnání, jejichž teoretické datum spadá do rozmezí mezi sedmým a dvacátým prvním dnem stejného měsíce.

V žádném případě nemůže být den vstupu prozatímní úpravy v platnost 1. nebo 16. prosinec nebo vstupu roční úpravy v platnost 1. či 16. červen.

Kapitola 4: Stanovení koeficientů

(Článek 64 služebního řádu)

Článek 9

Na základě zprávy Statistického úřadu a v případě, že objektivní faktory odhalí znatelné zkreslení kupní síly v daném místě zaměstnání v porovnání s místem zaměstnání nacházejícím se v hlavním městě dotyčného členského státu, Rada na návrh Komise a v souladu s čl. 64 druhým pododstavcem služebního řádu rozhodne o stanovení koeficientu pro toto místo.

Kapitola 5: Doložka o výjimce

Článek 10

Pokud v rámci Společenství dojde k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace, které bylo zhodnoceno ve světle objektivních údajů poskytnutých pro tento účel Komisí, předloží Komise příslušné návrhy, o nichž Rada rozhodne kvalifikovanou většinou po projednání s ostatními dotčenými orgány v souladu s postupem stanoveným v čl. 24 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství.

Kapitola 6: Úloha Statistického úřadu Evropských společenství a vztahy s národními statistickými úřady členských států

Článek 11

Úkolem Statistického úřadu Evropských společenství je sledovat kvalitu základních údajů a statistických metod používaných při sestavování činitelů, které se berou v úvahu při platových úpravách. Zejména se jedná o vypracování posudků nebo studií požadovaných pro toto monitorování.

Článek 12

Každoročně v březnu svolává Statistický úřad pracovní skupinu složenou z odborníků z národních úřadů, která se nazývá Pracovní skupina pro článek 65 služebního řádu.

Na zasedání se přezkoumají všechny statistické problémy týkající se specifických ukazatelů, zejména problémy při výpočtu těchto ukazatelů v čistých hodnotách.

Na zasedání se zároveň poskytnou:

- údaje o vývoji pracovní doby v ústředních správních úřadech,

- informace pro vypracování prognózy změn kupní síly pro účely prozatímních platových úprav.

Článek 13

Alespoň jednou ročně a nejpozději v září svolá Statistický úřad pracovní skupinu složenou z odborníků z národních úřadů, která se nazývá Pracovní skupina pro článek 64 služebního řádu.

Na zasedání se přezkoumají všechny statistické problémy týkající se sestavování společného indexu a výpočtů parit kupních sil.

Článek 14

Každý členský stát informuje Statistický úřad o všech faktorech, které mají přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu a změny v odměnách státních zaměstnanců v ústředních správních úřadech.

Kapitola 7: Závěrečné ustanovení a doložka o přezkumu

Článek 15 (88)

1. Ustanovení této přílohy se použijí od 1. července 1991 do 30. června 2003.

2. Na konci pátého roku se přezkoumají a v případě potřeby upraví na základě zprávy předané Evropskému parlamentu a Radě a na základě návrhu Komise po projednání s ostatními orgány v rámci služebního řádu.

--------------------------------------------------

II

Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství

Hlava I: Obecná ustanovení

Hlava II: Dočasní zaměstnanci

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Kapitola 2: Práva a povinnosti

Kapitola 3: Podmínky přijetí

Kapitola 4: Pracovní podmínky

Kapitola 5: Odměna a náhrada výdajů

Kapitola 6: Dávky sociálního zabezpečení

Oddíl A: nemocenské a úrazové pojištění, dávky sociálního zabezpečení

Oddíl B: pojištění pro případ invalidity a úmrtí

Oddíl C: starobní důchod a odchodné

Oddíl D: financování systému úrazového a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení

Oddíl E: stanovení nároků dočasných zaměstnanců

Oddíl F: vyplácení dávek

Oddíl G: postoupení práv na Společenství

Kapitola 7: Vracení přeplatků

Kapitola 8: Opravné prostředky

Kapitola 9: Skončení pracovního poměru

Hlava III: Pomocní zaměstnanci

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Kapitola 2: Práva a povinnosti

Kapitola 3: Podmínky přijetí

Kapitola 4: Pracovní podmínky

Kapitola 5: Odměna a náhrada výdajů

Kapitola 6: Dávky sociálního zabezpečení

Kapitola 7: Vracení přeplatků

Kapitola 8: Opravné prostředky

Kapitola 9: Skončení pracovního poměru

Hlava IV: Místní zaměstnanci

Hlava V: Zvláštní poradci

Hlava VI: (zrušena)

Hlava VII: Přechodná ustanovení

Hlava VIII: Závěrečná ustanovení

Hlava I

Obecná ustanovení

Článek 1 (18)

Tento pracovní řád se vztahuje na zaměstnance zaměstnané na základě smlouvy se Společenstvími.

Tito zaměstnanci jsou:

- dočasní zaměstnanci,

- pomocní zaměstnanci,

- místní zaměstnanci,

- zvláštní poradci.

Článek 2 (18)

Pro účely tohoto pracovního řádu se "dočasnými zaměstnanci" rozumí:

a) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení pracovních míst, která jsou uvedena na seznamu pracovních míst přiloženému k oddílu rozpočtu každého orgánu a která rozpočtový orgán označil za dočasná;

b) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení dočasných nebo stálých pracovních míst, která jsou uvedena na seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu každého orgánu;

c) zaměstnanci, jiní než úředníci Společenství, přijatí jako asistenti osoby, která zastává úřad stanovený Smlouvami o založení Společenství nebo Smlouvou o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství, nebo zvoleného předsedy jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo zvoleného předsedy některé z politických skupin v Evropském parlamentu;

d) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení dočasných nebo stálých pracovních míst placených z prostředků na výzkum a investice a zahrnutí do seznamu pracovních míst přiloženého k rozpočtu dotyčného orgánu.

Článek 3

Pro účely tohoto pracovního řádu se "pomocnými zaměstnanci" rozumí:

a) zaměstnanci přijatí v rámci omezení stanovených v článku 52 k výkonu činnosti ve svém orgánu na plný nebo zkrácený pracovní úvazek, kteří však nejsou zařazeni na pracovní místo uvedené v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu uvedeného orgánu;

b) zaměstnanci přijatí po přezkoumání možnosti dočasného umístění úředníků v rámci orgánu k zastoupení některých osob, které v současné době nejsou schopny vykonávat své služební povinnosti, zejména:

- úředníků nebo dočasných zaměstnanců v kategoriích B, C nebo D nebo jazykových služeb,

- výjimečně úředníků nebo dočasných zaměstnanců v kategorii A, jiných než těch s platovou třídou A 1 nebo A 2, kteří zaujímají vysoce specializované pracovní místo;

tito zaměstnanci jsou odměňování z prostředků vyhrazených za tímto účelem v oddíle rozpočtu orgánu.

Článek 4 (8) (18) (24)

Pro účely tohoto pracovního řádu se "místními zaměstnanci" rozumí zaměstnanci přijatí podle místních potřeb k výkonu manuálních nebo služebních povinností, zařazení na pracovní místo, které není uvedeno v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu každého orgánu, a kteří jsou odměňováni z částky vyhrazené za tímto účelem v oddíle rozpočtu uvedeného orgánu. Za místní zaměstnance se ve výjimečných případech mohou považovat i výkonní zaměstnanci tiskových a informačních služeb Komise Evropských společenství.

V místech zaměstnání mimo země Společenství se za místní zaměstnance mohou považovat i zaměstnanci jiných služeb, než jaké jsou uvedeny v prvním pododstavci, kteří ve služebním zájmu nemohli být převedeni k úředníkovi ani k jinému zaměstnanci s funkcí uvedenou v článku 1.

Článek 5

Pro účely tohoto pracovního řádu se "zvláštním poradcem" rozumí osoba, která je přijata pro svoji zvláštní kvalifikaci a bez ohledu na její jinou výdělečnou činnost, aby poskytovala svoji pomoc jednomu z orgánů Společenství buď pravidelně, nebo po stanovenou dobu, a která je odměňována z částky vyhrazené za tímto účelem v oddíle rozpočtu orgánu, pro který pracuje.

Článek 6

Každý orgán určí, kdo je oprávněn uzavírat smlouvy uvedené v článku 1.

Ustanovení čl. 1 druhého pododstavce a čl. 2 druhého pododstavce služebního řádu se použijí obdobně.

Článek 7 (8)

Zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu přesahující jeden rok nebo na dobu neurčitou, je oprávněn volit a být volen do výboru zaměstnanců stanoveného v článku 9 služebního řádu.

Zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu kratší než jeden rok, má právo volit, jestliže je zaměstnán alespoň šest měsíců.

Smíšený výbor stanovený v článku 9 služebního řádu může být konzultován orgánem nebo výborem zaměstnanců v otázkách obecné povahy, které se týkají zaměstnanců, na které se vztahuje článek 1.

Článek 7a (8)

Článek 24a služebního řádu se vztahuje na zaměstnance uvedené v článku 1.

Hlava II

Dočasní zaměstnanci

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 8 (18) (44)

Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. a), mohou být přijati na dobu určitou nebo neurčitou.

Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. b), nemohou být přijati na dobu přesahující dva roky a jejich smlouvy nemohou být obnoveny více než jednou na dobu nejvýše jednoho roku. Na konci uvedené doby přestávají být zaměstnáni jako dočasní zaměstnanci. Po uplynutí platnosti jejich smlouvy mohou být tito zaměstnanci zařazeni na stálé pracovní místo v orgánu, pouze pokud jsou jmenováni jako úředníci v souladu se služebním řádem.

Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. c), jsou přijímáni na dobu neurčitou.

Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. d), jsou přijati za těchto podmínek:

- dočasní zaměstnanci kategorie A nebo B, kteří mají plnit úkoly vyžadující vědecké nebo technické znalosti a schopnosti, jsou přijímáni nejvýše na dobu pěti let; jejich pracovní poměr může být prodloužen,

- zaměstnanci kategorie A nebo B, kteří mají plnit administrativní úkoly, jsou přijímáni na dobu neurčitou,

- zaměstnanci kategorie C nebo D jsou přijímáni na dobu určitou nebo neurčitou.

Smlouvy dočasných zaměstnanců, na které se vztahuje čl. 2 písm. a) nebo čl. 2 písm. d) a kteří jsou zaměstnáni na dobu určitou, nelze obnovit na dobu určitou více než jednou. Další obnovení musí být na dobu neurčitou.

Článek 9

Dočasní zaměstnanci jsou přijímáni v souladu s ustanoveními této hlavy pouze za účelem obsazení volných pracovních míst, která jsou uvedena na seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu každého orgánu.

Článek 10 (77)

Ustanovení článku 1a, čl. 5 odst. 1, 2 a 4 a článku 7 služebního řádu, která se týkají rovného zacházení pro úředníky, třídění pracovních míst do jednotlivých kategorií, zařazení a platových tříd a přidělování úředníků, se použijí obdobně.

Ve smlouvě s dočasným zaměstnancem musí být uvedena platová třída a platový stupeň, do kterého jsou dočasní zaměstnanci zařazeni.

Zařazení dočasných zaměstnanců na pracovní místo odpovídající vyšší platové třídě, než do které byli přijati, se zanese jako dodatek k jejich pracovní smlouvě.

Ustanovení článků 93 až 101 služebního řádu a příloha I B služebního řádu se použijí obdobně na dočasné zaměstnance Komise, kteří zastávají pracovní místa v oblasti jaderné vědy vyžadující vědeckou nebo technickou kvalifikaci a kteří jsou odměňováni z prostředků rozpočtu pro výzkum a investice.

Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje předchozí pododstavec, se zahrnou do nejvyššího počtu stanoveného v souladu s čl. 93 druhým pododstavcem služebního řádu.

Kapitola 2

Práva a povinnosti

Článek 11 (44)

Ustanovení článků 11 až 26 služebního řádu týkající se práv a povinností úředníků se použijí obdobně. Má-li však dočasný zaměstnanec smlouvu na dobu určitou, je doba pracovního volna z osobních důvodů ve smyslu čl. 15 druhého pododstavce služebního řádu omezena na zbytek doby pracovního poměru.

Rozhodnutí požadující náhradu škody, kterou utrpěla Společenství v důsledku vážného porušení služebních povinností, v souladu s ustanoveními článku 22 služebního řádu přijímá orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po splnění formalit stanovených pro případ propuštění z důvodu závažného porušení služebních povinností.

Rozhodnutí týkající se jednotlivých dočasných zaměstnanců se zveřejní za podmínek stanovených v čl. 25 druhém pododstavci služebního řádu.

Kapitola 3

Podmínky přijetí

Článek 12 (77)

1. Přijímání dočasných zaměstnanců je zaměřeno na zajištění služeb osob s co nejvyšší mírou schopnosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě mezi státními příslušníky členských států Společenství.

Dočasní zaměstnanci se vybírají bez ohledu na rasu, politické, filozofické nebo náboženské přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nezávisle na jejich rodinném stavu nebo rodinné situaci.

2. Dočasný zaměstnanec může být přijat pouze za předpokladu, že:

a) je státním příslušníkem jednoho z členských států Společenství, pokud se na něho nevztahuje výjimka udělená orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci, a požívá všech občanských práv;

b) splnil všechny povinnosti uložené mu právními předpisy o základní vojenské službě;

c) poskytl všechny záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce;

d) je zdravotně způsobilý pro výkon své funkce a

e) prokázal důkladnou znalost jednoho z jazyků Společenství a uspokojivou znalost dalšího z jazyků Společenství v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce.

Článek 13 (46)

Před přijetím se dočasný zaměstnanec podrobí lékařskému vyšetření jedním z lékařů orgánu, aby se orgán ujistil, že zaměstnanec splňuje požadavky čl. 12 odst. 2 písm. d).

Obdobně se použije článek 33 služebního řádu.

Článek 14 (24) (44)

Orgán může od dočasného zaměstnance požadovat sjednání zkušební doby, a to nejdéle na dobu šesti měsíců.

Pokud dočasnému zaměstnanci během zkušební doby nemoc nebo nehoda zabrání vykonávat povinnosti po dobu jednoho měsíce nebo delší, může mu orgán oprávněný uzavřít smlouvu zkušební dobu prodloužit o odpovídající časový úsek.

Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnostech dočasného zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit. Dočasný zaměstnanec, který svou prací neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn.

Zpráva o dočasném zaměstnanci ve zkušební době se vyhotoví kdykoli během této doby, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná. Zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit. Na základě zprávy může orgán oprávněný uzavřít smlouvu rozhodnout o propuštění dočasného zaměstnance před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou; jeho pracovní poměr však nesmí trvat déle než obvyklá zkušební doba.

Propuštěný dočasný zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedné třetiny jeho základního platu za každý celý měsíc ve zkušební době.

Článek 15 (46)

1. Počáteční zařazení dočasných zaměstnanců se určí v souladu s článkem 32 služebního řádu.

Pokud je dočasný zaměstnanec v souladu s čl. 10 třetím pododstavcem zařazen na pracovní místo odpovídající vyšší platové třídě, určí se jeho zařazení v souladu s článkem 46 služebního řádu.

2. U zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. a), c) a d) se obdobně použijí ustanovení článku 43 služebního řádu o posudcích.

Kapitola 4

Pracovní podmínky

Článek 16 (7) (46)

Články 55 až 61 služebního řádu se použijí obdobně, pokud jde o pracovní dobu, práci přesčas, směnný provoz, pracovní pohotovost doma nebo na pracovišti, dovolenou a veřejné svátky.

Placené volno z důvodu nemoci stanovené v článku 59 služebního řádu však nepřesáhne tři měsíce ani dobu odpracovanou dočasným zaměstnancem, pokud je tato doba delší. Volno nesmí překročit dobu platnosti pracovní smlouvy zaměstnance.

Po uplynutí této lhůty je zaměstnanec, jehož smlouva nebyla vypovězena, bez ohledu na skutečnost, že je nadále v pracovní neschopnosti, převeden na neplacené pracovní volno.

Pokud však u zaměstnance vznikla nemoc z povolání nebo utrpěl úraz při výkonu svých povinností, pobírá nadále odměnu za práci v plné výši po celou dobu pracovní neschopnosti až do doby, kdy je mu přiznán invalidní důchod podle článku 33.

Článek 17 (44)

Za výjimečných okolností může být dočasnému zaměstnanci ze závažných osobních důvodů přiznáno na jeho žádost neplacené pracovní volno. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci stanoví délku takového volna, která nepřesáhne jednu čtvrtinu doby zaměstnancem odpracované a zároveň nepřesáhne:

- tři měsíce, pokud pracovní poměr zaměstnance netrvá déle než čtyři roky, nebo

- v ostatních případech šest měsíců.

Doba volna přiznaného v souladu s předchozím pododstavcem se pro účely použití čl. 20 třetího pododstavce nezapočítá.

Po dobu neplaceného pracovního volna se pozastavuje členství dočasného zaměstnance v systému sociálního zabezpečení podle článku 28.

Avšak dočasný zaměstnanec, který prokáže, že se proti rizikům uvedeným v článku 28 nemůže pojistit v rámci jiného systému veřejného pojištění, může nejpozději do jednoho měsíce po skončení měsíce, ve kterém započalo jeho neplacené pracovní volno, požádat o prodloužení pojištění podle uvedeného článku, bude-li během volna hradit polovinu příspěvků uvedených v článku 28 nezbytných k zajištění tohoto pojištění; výše příspěvků se vypočte podle posledního základního platu zaměstnance.

Navíc může dočasný zaměstnanec, na nějž se vztahuje čl. 2 písm. c) nebo d), prokáže-li, že nemá možnost členství v jiném systému sociálního zabezpečení, požádat o prodloužení členství v systému sociálního zabezpečení po dobu neplaceného pracovního volna, bude-li hradit příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené v článku 41; příspěvky se vypočtou podle základního platu jeho třídy a stupně.

Článek 18 (44)

Dočasný zaměstnanec, který je povolán k výkonu vojenské služby, náhradní vojenské služby nebo cvičení záložníků nebo je povolán do jiné vojenské služby, získá volno z důvodu vojenské služby; u dočasných zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou nesmí toto volno za žádných okolností přesáhnout dobu pracovního poměru.

Dočasný zaměstnanec, který je povolán k výkonu vojenské služby nebo náhradní vojenské služby, nebude nadále dostávat odměnu, avšak ponechá si právo na povýšení na platové stupnici vyplývající z tohoto pracovního řádu. Ponechá si také nárok na starobní důchod, pokud po ukončení vojenské služby zpětně doplatí příspěvky na důchodové zabezpečení.

Dočasný zaměstnanec, který je povolán k výkonu cvičení záložníků nebo do jiné vojenské služby, bude během tohoto cvičení nebo jiné služby nadále dostávat odměnu sníženou o částku vyplácenou za výkon vojenské služby.

Kapitola 5

Odměna a náhrada výdajů

Článek 19

Odměna dočasných zaměstnanců se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků.

Článek 20

(18) (19) (23) (24) (27) (30) (31) (32) (34) (35) (36) (37) (38) (41) (42) (43) (44) (45) (62) (63)

Ustanovení článků 63, 64, 65 a 65a služebního řádu týkající se měny, ve které je odměna vyjádřena, a úpravy takové odměny, se použijí obdobně.

Ustanovení článků 66, 67, 69, 70 a 70a služebního řádu týkající se základních platů, rodinných přídavků, příspěvků za práci v zahraničí a plateb v případě úmrtí se použijí obdobně.

Ustanovení článku 66a služebního řádu o dočasném příspěvku se použijí obdobně na dočasné zaměstnance.

Dočasný zaměstnanec, který byl v jednom stupni své platové třídy po dobu dvou let, postoupí automaticky do dalšího stupně této platové třídy.

Článek 21

Ustanovení článků 1, 2, 3, 4 a 4a přílohy VII služebního řádu týkající se výplaty rodinných přídavků a příspěvků za práci v zahraničí se použijí obdobně.

Článek 22

S výhradou ustanovení článků 23 až 26 má dočasný zaměstnanec v souladu s články 5 až 15 přílohy VII služebního řádu nárok na náhradu výdajů souvisejících s přijetím do pracovního poměru, převedením nebo se skončením pracovního poměru, a rovněž na náhradu výdajů vzniklých během výkonu jeho funkce nebo v souvislosti s ním.

Článek 23

Dočasný zaměstnanec přijatý na dobu určitou, která nepřesahuje dvanáct měsíců, nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci uvažuje o přijetí na stejnou dobu, má nárok, za podmínek stanovených v článku 9 přílohy VII služebního řádu, na náhradu stěhovacích výdajů.

Článek 24 (10) (44) (78) (81)

1. Dočasný zaměstnanec přijatý na dobu určitou ne kratší než jeden rok nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci uvažuje o přijetí na stejnou dobu, má nárok, za podmínek stanovených v článku 5 přílohy VII služebního řádu, na příspěvek na zařízení, který činí pro předpokládanou dobu služby:

ne kratší než jeden rok, ale méně než dva roky: | jednu třetinu | sazby stanovené v článku 5 přílohy VII služebního řádu |

ne kratší než dva roky, ale méně než tři roky: | dvě třetiny |

– tři roky a déle: | tři třetiny |

2. Příspěvek na znovuusídlení stanovený v článku 6 přílohy VII služebního řádu se přizná dočasnému zaměstnanci, který splnil čtyři roky služby. Zaměstnanec, který splnil více než jeden rok služby, ale méně než čtyři roky, obdrží příspěvek na znovuusídlení úměrný délce jeho služby; k nedokončeným rokům se nepřihlíží.

3. Příspěvek na zařízení stanovený v odstavci 1 a příspěvek na znovuusídlení stanovený v odstavci 2 však nejsou nižší než:

- 917, 21 eur pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost, a

- 545,37 eur pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

Pokud nárok na příspěvek na zařízení nebo na příspěvek na znovuusídlení mají oba manželé, kteří jsou dočasnými zaměstnanci Společenství, vyplácí se příspěvek pouze tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.

Článek 25 (8) (44)

Použijí se ustanovení článku 10 přílohy VII služebního řádu týkající se denního příspěvku. Dočasný zaměstnanec, který je zaměstnán na dobu určitou kratší dvanácti měsíců nebo který je zaměstnán na dobu neurčitou a který bude podle názoru orgánu uvedeného v čl. 6 prvním pododstavci zaměstnán stejně dlouho, má, prokáže-li, že již nemůže žít ve svém bydlišti, nárok na denní příspěvek po dobu trvání pracovního poměru, avšak nejdéle po dobu jednoho roku.

Článek 26

Článek 8 přílohy VII služebního řádu týkající se roční výplaty cestovních výdajů z místa zaměstnání do místa původu se vztahuje pouze na dočasné zaměstnance, kteří splnili nejméně devět měsíců služby.

Článek 27

Ustanovení článků 16 a 17 přílohy VII služebního řádu týkající se výplaty splatných částek se použijí obdobně.

Kapitola 6

Dávky sociálního zabezpečení

Oddíl A

Nemocenské a úrazové pojištění, dávky sociálního zabezpečení

Článek 28 (18) (44) (46)

Na dočasné zaměstnance během trvání pracovního poměru, volna z důvodu nemoci a neplaceného pracovního volna uvedeného v článcích 11 a 17 se obdobně použijí ustanovení článků 72 a 73 služebního řádu týkající se nemocí a úrazů za podmínek tam uvedených; u dočasných zaměstnanců pobírajících invalidní nebo pozůstalostní důchod se obdobně použije článek 72 služebního řádu týkající se pojištění pro případ nemoci. Článek 72 se vztahuje také na zaměstnance uvedené v čl. 39 odst. 2, kteří pobírají starobní důchod.

Pokud však lékařské vyšetření stanovené v článku 13 prokáže, že zaměstnanec trpí nemocí nebo invaliditou, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout, že se výdaje související s takovou nemocí nebo invaliditou vyloučí z náhrady výdajů stanovené v článku 72 služebního řádu.

Pokud dočasný zaměstnanec prokáže, že se na něj nevztahuje jiný systém pojištění pro případ nemoci stanovený právním nebo správním předpisem, může být po dobu nejvýše šesti měsíců po dni skončení platnosti jeho smlouvy účastníkem systému pojištění uvedeného v prvním pododstavci, požádá-li o to do jednoho měsíce po skončení platnosti smlouvy. Výše příspěvků uvedených v čl. 72 odst. 1 služebního řádu se vypočte podle posledního základního platu zaměstnance a polovina těchto příspěvků se účtuje zaměstnanci.

Obdrží-li orgán oprávněný ke jmenování zprávu lékaře pověřeného orgánem Společenství, může rozhodnout, že se neuplatní lhůta jednoho měsíce pro podání žádosti a lhůta šesti měsíců ve smyslu předchozího pododstavce, pokud dotyčná osoba trpí vážnou nebo dlouhodobou nemocí získanou během trvání pracovního poměru a ohlásila ji orgánu před koncem lhůty šesti měsíců ve smyslu předchozího pododstavce a pod podmínkou, že se dotyčná osoba podrobí lékařské prohlídce sjednané orgánem Společenství.

Článek 28a (46) (78) (81)

1. Bývalý dočasný zaměstnanec, který je po ukončení služebního poměru s orgánem Evropských společenství nezaměstnaný a

- který není příjemcem starobního ani invalidního důchodu od Evropských společenství,

- jehož služební poměr nebyl ukončen odstoupením ani propuštěním z disciplinárních důvodů,

- který završil nejméně šest měsíců služby, a

- který má bydliště v členském státě Evropských společenství,

má podle níže uvedených podmínek nárok na měsíční příspěvek v nezaměstnanosti.

Má-li nárok na dávky v nezaměstnanosti v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení, je povinen to oznámit orgánu, ke kterému příslušel, a tento orgán to neprodleně oznámí Komisi. V takovém případě se částka těchto dávek odečte od vyplácené částky příspěvku podle odstavce 3.

2. Nárok na tento měsíční příspěvek v nezaměstnanosti má bývalý dočasný zaměstnanec, který:

a) se na vlastní žádost zaregistruje u orgánů zaměstnanosti členského státu, ve kterém má bydliště, jako žadatel o práci,

b) splňuje právními předpisy daného členského státu stanovené povinnosti, které jsou uloženy příjemcům dávek v nezaměstnanosti podle těchto předpisů, a

c) každý měsíc zasílá orgánu, ke kterému příslušel, osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu zaměstnanosti o tom, zda splnil podmínky a povinnosti uvedené pod písmeny a) a b); tento orgán osvědčení neprodleně zašle Komisi.

Společenství může příspěvek přiznat nebo poskytovat, i pokud nejsou splněny vnitrostátně platné povinnosti uvedené pod písmenem b), a to v případě nemoci, úrazu, mateřství, invalidity nebo jiných okolností postavených těmto případům na roveň nebo v případě, že oprávněný vnitrostátní orgán bývalého dočasného zaměstnance od těchto povinností osvobodí.

Po přijetí stanoviska odborným výborem přijme Komise opatření, která bude považovat za nezbytná k provádění tohoto článku.

3. Výše příspěvku v nezaměstnanosti se určí podle základního platu, jehož bývalý dočasný zaměstnanec dosáhl ke dni skončení služebního poměru. Příspěvek činí:

- v počátečním období dvanácti měsíců 60 % základního platu,

- od třináctého do osmnáctého měsíce 45 % základního platu,

- od devatenáctého do čtyřiadvacátého měsíce 30 % základního platu.

Takto vypočtené částky nesmějí být nižší než 743,68 eur ani vyšší než 1 487,36 eur.

Výše uvedenou dolní a horní hranici každoročně přezkoumá Rada na návrh Komise.

4. Příspěvek v nezaměstnanosti se bývalému dočasnému zaměstnanci vyplácí po dobu nejvýše dvaceti čtyř měsíců po dni skončení služebního poměru. Přestane-li však bývalý dočasný zaměstnanec v průběhu této doby splňovat podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku v nezaměstnanosti se pozastaví. Výplata se obnoví, pokud bývalý dočasný zaměstnanec před uplynutím této doby opět začne splňovat uvedené podmínky a nezískal nárok na vnitrostátní dávky v nezaměstnanosti.

5. Bývalý dočasný zaměstnanec, který má nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, má také nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu. Příspěvek na domácnost se vyměří podle příspěvku v nezaměstnanosti v souladu s podmínkami článku 1 přílohy VII služebního řádu.

Tato osoba je povinna ohlásit veškeré příspěvky stejného druhu, které z jiných zdrojů pobírá ona sama nebo její manžel/manželka; částka těchto příspěvků se odečte od příspěvků vyplácených podle tohoto článku.

Bývalý dočasný zaměstnanec, který má nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, má také v souladu s článkem 72 služebního řádu nárok na pojištění pro případ nemoci, aniž by musel platit příspěvek k zajištění tohoto krytí.

6. U příspěvku v nezaměstnanosti a rodinných přídavků se použije koeficient pro členský stát, ve kterém bývalý dočasný zaměstnanec prokáže své bydliště. U příspěvku v nezaměstnanosti se vždy použije koeficient stanovený po posledním ročním přezkoumání. Tyto částky vyplácí Komise ve měně země bydliště; částky se přepočítají směnnými kurzy uvedenými v článku 63 druhém pododstavci služebního řádu.

7. Na financování systému pojištění v nezaměstnanosti přispívá dočasný zaměstnanec jednou třetinou. Příspěvek na pojistné v nezaměstnanosti činí 0,4 % základního platu dotyčné osoby a nepoužije se u něj koeficient ve smyslu článku 64 služebního řádu úředníků. Příspěvek na pojistné v nezaměstnanosti se každý měsíc odečte z platu dotyčné osoby a společně se zbývajícími dvěma třetinami, které jdou na vrub orgánu Společenství, se převede do Zvláštního fondu nezaměstnanosti. Orgány Společenství mají tento fond společný a platí příspěvky Komisi do osmi dnů po výplatě odměn. Veškeré výdaje spojené s používáním tohoto článku poukazuje a platí Komise v souladu s ustanoveními finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

8. Na výplatu příspěvků v nezaměstnanosti bývalému dočasnému zaměstnanci, který je nezaměstnaný, se použije nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství.

9. Vnitrostátní orgány zodpovědné za zaměstnanost a nezaměstnanost v rámci svých vnitrostátních předpisů usilují společně s Komisí o účinnou spolupráci na řádném provádění tohoto článku.

10. Prováděcí ustanovení pro používání tohoto článku stanoví orgány Společenství vzájemnou dohodou po obdržení stanoviska výboru pro služební řád, aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 posledního pododstavce.

11. Po uplynutí jednoho roku po zavedení tohoto systému pojištění v nezaměstnanosti a potom každé dva roky předkládá Komise Radě zprávu o finanční situaci systému. Nezávisle na této zprávě může Komise předkládat Radě návrhy na úpravu příspěvků na pojistné uvedených v odstavci 7, vyžaduje-li to provoz systému. O těchto návrzích rozhoduje Rada v souladu s podmínkami odst. 3 třetího pododstavce.

Článek 29

Ustanovení článku 74 služebního řádu týkající se porodného a článek 75 služebního řádu týkající se převzetí závazků orgánem za náklady tam uvedené se použijí obdobně.

Článek 30

Ustanovení článku 76 týkající se darů, půjček nebo záloh se použijí obdobně na dočasné zaměstnance v průběhu platnosti jejich smlouvy nebo po skončení platnosti smlouvy, pokud v důsledku vážné nemoci nebo úrazu utrpěných během trvání jeho pracovního poměru je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a prokáže, že na tuto nemoc nebo úraz se nevztahuje jiný systém sociálního zabezpečení.

Oddíl B

Pojištění pro případ invalidity a úmrtí

Článek 31

Dočasní zaměstnanci jsou v souladu s následujícími ustanoveními pojištěni pro případy invalidity a úmrtí, které mohou nastat během trvání pracovního poměru.

Výplaty a dávky stanovené v tomto oddíle se pozastaví, je-li na základě tohoto pracovního řádu dočasně zastavena výplata odměny, kterou zaměstnanec pobírá s ohledem na své zaměstnání.

Článek 32 (46)

Pokud lékařské vyšetření provedené před přijetím zaměstnance prokáže, že trpí nemocí nebo invaliditou, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o přiznání zaměstnanci zaručených dávek stanovených v oblasti invalidity nebo úmrtí pouze po uplynutí doby pěti let ode dne jeho nástupu do pracovního poměru v orgánu, pokud jde o následky této nemoci nebo invalidity.

Zaměstnanec se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru pro otázky invalidity uvedenému v čl. 9 odst. 1 služebního řádu.

Článek 33 (8) (46)

1. Zaměstnanec trpící celkovou invaliditou, který je z tohoto důvodu nucen skončit pracovní poměr u orgánu, má nárok na invalidní důchod, jehož výše se určí takto:

Pokud invalidita nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti při riskování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, činí invalidní důchod 70 % základního platu dočasného zaměstnance.

Pokud byla invalidita způsobena jinak, činí invalidní důchod vypočtený z posledního základního platu dočasného zaměstnance 2 % za každý rok mezi dnem nástupu zaměstnance do pracovního poměru a dne, kdy dosáhl věku šedesáti pěti let včetně; tato sazba se zvýší o 2 % za každý rok služby započitatelný pro důchod, který mu byl zaplacen podle čl. 11 odst. 2 a 3 přílohy VIII služebního řádu, a o 25 % z částky jeho nároků na důchod ve věku šedesáti let, ale celková částka nesmí být vyšší než 70 % posledního základního platu.

Invalidní důchod nemůže být nižší než 120 % částky životního minima, která je vymezena v článku 6 přílohy VIII služebního řádu.

Pokud si zaměstnanec způsobil invaliditu úmyslně, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout, že zaměstnanec obdrží pouze příspěvek uvedený v článku 39.

Na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu mají v souladu s přílohou VII služebního řádu nárok i příjemci invalidního důchodu; příspěvek na domácnost se vyměří podle výše starobního důchodu.

2. Invaliditu určí výbor pro otázky invalidity stanovený v článku 9 služebního řádu.

3. Nárok na invalidní důchod nabývá účinku dnem následujícím po skončení pracovního poměru na základě článků 47 a 48.

4. Orgán uvedený v článku 43 si kdykoli může vyžádat důkaz, že příjemce invalidního důchodu stále splňuje podmínky pro pobírání uvedeného důchodu. Nárok na invalidní důchod zaniká, shledá-li výbor pro otázky invalidity, že tyto podmínky nejsou splněny.

Pokud zaměstnanec není znovu přijat Společenstvími, má podle vlastního výběru nárok:

- buď na odchodné stanovené v článku 39 vyměřené na základě skutečné délky trvání pracovního poměru,

- nebo je-li zaměstnancem ve smyslu čl. 2 písm. a), c) nebo d) a završil-li věk padesáti let, na starobní důchod v souladu s hlavou V kapitolou 3 služebního řádu a s přílohou VIII služebního řádu.

Pro účely vyměření starobního důchodu se do výpočtu zahrne doba, po kterou pobíral invalidní důchod; nedoplatky příspěvků se nevymáhají.

Článek 34 (18) (46)

Pozůstalé osoby po zemřelém zaměstnanci, které jsou definovány v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu, mají nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v článcích 35 až 38.

Pokud zemře bývalý zaměstnanec pobírající invalidní důchod nebo bývalý zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písmena a), c) nebo d), který pobíral starobní důchod nebo který skončil pracovní poměr před dosažením věku šedesáti let a požádal, aby mu bylo vyplácení starobního důchodu odloženo na první den kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl šedesáti let, mají právní nástupci zemřelého zaměstnance vymezení v kapitole 4 přílohy VIII nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Pokud není po dobu nejméně jednoho roku známo místo pobytu dočasného zaměstnance, bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího invalidní nebo starobní důchod nebo bývalého dočasného zaměstnance, který opustil službu před dosažením věku šedesáti let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku šedesáti let, použijí se u jeho manžela/manželky a osob považovaných za jím vyživované obdobně ustanovení kapitoly 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu o dočasných důchodech.

Článek 35

Nárok na důchod nabývá účinku prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k úmrtí došlo, nebo případně prvním dnem měsíce následujícího po období, ve kterém vdova, sirotci nebo vyživované osoby pobírali odměnu zaměstnance podle článku 70 služebního řádu.

Článek 36 (8) (46)

Vdova zaměstnance má nárok na vdovský důchod souladu s kapitolou 4 přílohy VIII služebního řádu. Důchod nesmí být nižší než 35 % konečného základního měsíčního platu pobíraného zaměstnancem a nesmí být nižší než částka životního minima vymezená v článku 6 přílohy VIII služebního řádu. Zemře-li zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písm. a), c) nebo d), zvýší se částka vdovského důchodu na 60 % starobního důchodu, který by zaměstnanec pobíral, kdyby na něj měl bez ohledu na délku služby a věk nárok v okamžiku úmrtí.

Osoba pobírající vdovský důchod má za podmínek stanovených v příloze VII služebního řádu nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu. Příspěvek na vyživované dítě se však rovná dvojnásobku příspěvku stanoveného v čl. 67 odst. 1 písm. b) služebního řádu.

Článek 37 (8) (24) (46)

Pokud zaměstnanec nebo osoba mající nárok na invalidní důchod zemře, aniž zanechá manžela/manželku, který/která má nárok na pozůstalostní důchod, mají děti považované za jím vyživované nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 80 služebního řádu.

Stejný nárok se vztahuje na děti, které splňují předchozí podmínky, v případě úmrtí nebo opětovného sňatku manžela/manželky, který/která má nárok na pozůstalostní důchod.

Pokud zaměstnanec nebo osoba mající nárok na starobní nebo invalidní důchod zemře, ale podmínky uvedené v prvním pododstavci nejsou splněny, použijí se ustanovení čl. 80 třetího pododstavce služebního řádu.

V případě úmrtí bývalého dočasného zaměstnance ve smyslu čl. 2 písm. a), c) nebo d), který opustil službu před dosažením věku šedesáti let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku šedesáti let, mají děti považované za jím vyživované v souladu s článkem 2 přílohy VII služebního řádu nárok na sirotčí důchod vždy za podmínek stanovených v předchozích odstavcích.

V případě úmrtí manžela/manželky dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího starobní nebo invalidní důchod, který/která není úředníkem ani dočasným zaměstnancem, mají vyživované děti pozůstalého manžela/pozůstalé manželky ve smyslu článku 2 přílohy VII služebního řádu nárok na sirotčí důchod stanovený v souladu čl. 80 čtvrtým pododstavcem služebního řádu.

Za podmínek stanovených v článku 3 přílohy VII služebního řádu má sirotek nárok na příspěvek na vzdělání.

Článek 38

V případě rozvodu nebo pokud existuje více než jedna kategorie pozůstalých, kteří mohou požadovat pozůstalostní důchod, rozdělí se důchod způsobem stanoveným v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu.

Článek 38a (46)

Obdobně se použijí pravidla pro maximální částky a rozdělení stanovená v článku 81a služebního řádu.

Oddíl C

Starobní důchod a odchodné (8)

Článek 39 (8) (18) (46)

1. Při opuštění služby má zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písm. b) nárok na odchodné vyměřené v souladu s článkem 12 přílohy VIII služebního řádu.

Tento příspěvek se sníží o částky vyplacené v souladu s článkem 42.

2. Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písmena a), c) nebo d) nárok na starobní důchod nebo na odchodné za podmínek stanovených v hlavě V kapitole 3 služebního řádu a přílohy VIII služebního řádu. Odchodné se sníží o částky zaplacené na základě článku 42. Pokud má zaměstnanec nárok na starobní důchod, sníží se jeho nároky na důchod poměrně k částkám vyplaceným na základě článku 42.

3. Osoba, která získala nárok na starobní důchod po dovršení věku šedesáti let, má nárok na rodinný přídavek stanovený v článku 67 služebního řádu v souladu s přílohou VII služebního řádu; příspěvek na domácnost se vyměří podle výše starobního důchodu.

Článek 40

Je-li zaměstnanec jmenován úředníkem Společenství, neobdrží odchodné uvedené v čl. 39 odst. 1.

Každá doba služby dočasných zaměstnanců ve Společenstvích se vezme v úvahu pro účely vyměření roků služby započitatelných pro důchod za podmínek stanovených v příloze VIII služebního řádu.

Pokud zaměstnanec využil možnost stanovenou v článku 42, snižují se jeho důchodové nároky úměrně k době, po kterou tyto částky čerpal.

Předchozí pododstavec se nevztahuje na zaměstnance, kteří do tří měsíců poté, co se na ně začal vztahovat služební řád, požádali o možnost tuto částku a úroky z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 % vrátit.

Oddíl D

Financování systému úrazového a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení

Článek 41 (46)

Na financování systému sociálního zabezpečení stanoveného v oddílech B a C se obdobně použije článek 83 služebního řádu a články 36 a 38 přílohy VIII služebního řádu.

Článek 42 (8) (64)

V souladu s podmínkami stanovenými orgánem může zaměstnanec požádat orgán o uskutečnění jakékoli platby, kterou musí zaplatit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v zemi svého původu.

Takové platby nepřesáhnou 16,5 % jeho základního platu a účtují se rozpočtu Společenství.

Oddíl E

Stanovení nároků dočasných zaměstnanců

Článek 43 (46)

Obdobně se použijí články 40 až 44 přílohy VIII služebního řádu.

Oddíl F

Vyplácení dávek

Článek 44 (46)

Obdobně se použijí články 81a a 82 služebního řádu a článek 45 přílohy VIII služebního řádu týkající se výplaty dávek.

Z částky dávky dočasného zaměstnance nebo dávek náležejících oprávněným osobám se srazí veškeré částky, které tento zaměstnanec dluží Společenstvím v rámci tohoto systému pojištění ke dni splatnosti dávek, a to způsobem, který určí orgán Společenství uvedený v článku 45 přílohy VIII služebního řádu. Srážky se mohou rozložit na více měsíců.

Oddíl G

Postoupení práv na Společenství

Článek 44a (46)

Obdobně se použije článek 85a služebního řádu týkající se postoupení práv na Společenství.

Kapitola 7

Vracení přeplatků

Článek 45 (8)

Použije se ustanovení článku 85 služebního řádu týkající se vracení přeplatků.

Kapitola 8

Opravné prostředky

Článek 46

Ustanovení hlavy VII služebního řádu týkající se opravných prostředků se použije obdobně.

Kapitola 9

Skončení pracovního poměru

Článek 47 (18) (44)

Kromě případu úmrtí končí pracovní poměr dočasných zaměstnanců:

1. Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou:

a) ke dni uvedenému ve smlouvě;

b) na konci výpovědní doby uvedené ve smlouvě, pokud obsahuje doložku, která zaměstnanci nebo orgánu umožňuje skončit dříve. Tato výpovědní doba nesmí být delší než tři měsíce a kratší než jeden měsíc. U dočasných zaměstnanců, jejichž smlouvy byly obnoveny, nesmí být uvedená výpovědní doba kratší než jeden měsíc za každý rok trvání pracovního poměru, přičemž nejkratší výpovědní doba činí jeden měsíc a nejdelší šest měsíců. Smlouvy zaměstnanců, kteří byli přijati na místa v platových třídách A1 a A2, obsahují uvedenou doložku;

c) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku šedesáti pěti let.

V případě rozvázání smlouvy orgánem má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jedné třetiny jeho základního platu za období mezi dnem skončení plnění jeho povinností a dnem uplynutí platnosti jeho smlouvy.

2. Pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou:

a) na konci výpovědní doby sjednané ve smlouvě; délka výpovědní doby nesmí být kratší než dva dny za každý splněný měsíc služby, činí nejméně patnáct dnů a nejvíce tři měsíce. V případě zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. d) nesmí být výpovědní doba kratší než jeden měsíc za každý splněný rok služby, činí nejméně tři měsíce a nejvýše deset měsíců. Výpovědní doba však nezačne běžet v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci za předpokladu, že volno z důvodu nemoci nepřesahuje tři měsíce. S výhradou výše uvedených omezení se navíc v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci doba přerušuje;

b) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku šedesáti pěti let.

Článek 48 (44)

Pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou může orgán rozvázat bez výpovědní doby:

a) během zkušební doby nebo na jejím konci v souladu s článkem 14;

b) přestane-li zaměstnanec splňovat požadavky čl. 12 odst. 2 písm. a) a d); pokud však zaměstnanec přestane splňovat požadavky čl. 12 odst. 2 písm. d), může být jeho pracovní poměr skončen pouze v souladu s článkem 33;

c) není-li zaměstnanec po skončení volna z důvodu nemoci stanoveného v článku 16 schopen pokračovat v plnění svých povinností. V takovém případě obdrží zaměstnanec náhradu ve výši jeho základního platu včetně rodinných přídavků odpovídajících dvěma dnům za každý dokončený měsíc služby.

Článek 49 (46)

1. Po skončení disciplinárního řízení podle přílohy IX služebního řádu, která se použije obdobně, může být pracovní poměr skončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů v závažných případech, pokud dočasný zaměstnanec úmyslně nebo z nedbalosti závažným způsobem poruší své povinnosti. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci vydá odůvodněné rozhodnutí poté, co měl dotyčný zaměstnanec příležitost předložit svoji obhajobu.

Před skončením pracovního poměru dočasného zaměstnance je možné jej postavit mimo službu v souladu s článkem 88 služebního řádu, který se použije obdobně.

2. V případě skončení pracovního poměru v souladu s odstavcem 1 může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o:

a) omezení odchodného stanoveného v článku 39 na zaplacení příspěvku stanoveného v článku 83 služebního řádu a úroků z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %;

b) částečném nebo úplném odmítnutí příspěvku na znovuusídlení stanoveném v čl. 24 odst. 2.

Článek 50 (46)

1. Orgán zruší s dočasným zaměstnancem pracovní poměr bez výpovědi, zjistí-li orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, že:

a) při přijímání do pracovního poměru dočasný zaměstnanec úmyslně uvedl nepravdivé údaje o odborné způsobilosti nebo požadavcích stanovených v čl. 12 odst. 2 a

b) tyto nepravdivé údaje byly určujícím činitelem pro jeho přijetí do pracovního poměru.

2. V takovém případě prohlásí orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po vyslechnutí dotyčného zaměstnance a po provedení disciplinárního řízení podle přílohy IX služebního řádu, která se použije obdobně, pracovní poměr za skončený.

Před skončením pracovního poměru dočasného zaměstnance je možné jej postavit mimo službu v souladu s článkem 88 služebního řádu, který se použije obdobně.

Použijí se ustanovení čl. 49 odst. 2.

Článek 50a (46)

Aniž by byly dotčeny články 49 a 50, může být dočasnému zaměstnanci nebo bývalému dočasnému zaměstnanci, který úmyslně nebo z nedbalosti poruší své povinnosti vyplývající z tohoto pracovního řádu, uloženo disciplinární opatření v souladu s hlavou VI služebního řádu a popřípadě s přílohou IX služebního řádu, jejíž ustanovení se použijí obdobně.

Hlava III

Pomocní zaměstnanci

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 51

Pomocní zaměstnanci mohou být přijati na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž ji lze prodloužit.

Článek 52 (91)

Skutečná doba trvání pracovního poměru pomocných zaměstnanců včetně doby po obnovení nepřesáhne:

a) je-li zaměstnanec přijat z důvodu nahrazení úředníka nebo dočasného zaměstnance, který nemůže v dané době vykonávat své povinnosti, dobu jeho zařazení pro uvedený účel;

b) ve všech ostatních případech tři roky.

Článek 53 (77)

Pomocní zaměstnanci se dělí do čtyř kategorií, které se dále člení do skupin odpovídajících funkcím, které mají vykonávat.

V rámci každé skupiny jsou pomocní zaměstnanci rozděleni do čtyř služebních tříd. Toto třídění vezme v úvahu kvalifikační předpoklady a zkušenosti dotyčných osob.

Základní typy činností a odpovídající skupiny jsou uvedeny v následující tabulce:

Kategorie | Skupina | Činnost |

A | I | Výzkumný pracovník s velkými zkušenostmi v jedné nebo více oblastech; Zkušený revizor překladů; Tlumočník se zvláštními zkušenostmi. |

| II | Výzkumný pracovník s určitými zkušenostmi; Revizor překladů; Zkušený překladatel nebo tlumočník. |

| III | Výzkumný pracovník; Překladatel nebo tlumočník. |

B | IV | Zaměstnanci plnící obtížné úkoly (redigování, korektury, účetnictví nebo technické práce); |

| V | Zaměstnanci plnící jednoduché úkoly (redigování, účetnictví nebo technické práce). |

C | VI | Zkušená sekretářka; Zkušený kancelářský pracovník; |

| VII | Sekretářka, písař nebo telefonistka; Kancelářský pracovník |

D | VIII | Kvalifikovaný pracovník; Vrátný nebo řidič; |

| IX | Nekvalifikovaný pracovník, poslíček. |

Článek 1a služebního řádu týkající se rovného zacházení pro úředníky se použije obdobně.

Kapitola 2

Práva a povinnosti

Článek 54

Ustanovení článků 11 až 25 služebního řádu týkající se práv a povinností úředníků se použijí obdobně s výjimkou článku 13 týkajícího se výdělečné činnosti manžela/manželky úředníka, článku 15 týkajícího se úředníků, kteří se ucházejí o volenou veřejnou funkci nebo kteří byli do takové funkce zvoleni, čl. 23 třetího pododstavce týkajícího se průkazu a čl. 25 druhého pododstavce týkajícího se zveřejnění rozhodnutí.

Rozhodnutí požadující náhradu škody, kterou utrpěla Společenství v důsledku vážného porušení služebních povinností, v souladu s ustanoveními článku 22 služebního řádu přijímá orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po splnění formalit stanovených pro případy propuštění z důvodu závažného porušení služebních povinností.

Kapitola 3

Podmínky přijetí

Článek 55

1. Pomocný zaměstnanec může být přijat pouze za předpokladu, že:

a) je státním příslušníkem jednoho z členských států Společenství, pokud se na něj nevztahuje výjimka udělená orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci, a požívá všech občanských práv;

b) splnil všechny povinnosti uložené mu právními předpisy o základní vojenské službě;

c) poskytl všechny záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce a

d) je zdravotně způsobilý pro výkon své funkce.

2. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci může upustit od požadavku, aby uvedená osoba předložila doklady prokazující splnění těchto podmínek, pokud je přijata na nejvýše tři měsíce.

Článek 56

Pracovní smlouva pomocného zaměstnance musí stanovit zejména:

a) dobu trvání smlouvy;

b) den nástupu do pracovního poměru;

c) druh práce;

d) zařazení zaměstnance;

e) místo výkonu práce.

Kapitola 4

Pracovní podmínky

Článek 57 (7)

Články 55 až 56b služebního řádu se použijí obdobně pokud jde o pracovní dobu, práci přesčas, směnný provoz a pracovní pohotovost doma nebo na pracovišti.

Článek 58

Pomocní zaměstnanci mají nárok na dva pracovní dny placené dovolené za měsíc služby; žádné období kratší než patnáct dnů nebo jedna polovina měsíce služby nezakládá nárok na dovolenou.

Pokud s ohledem na požadavky služby není možné během doby jeho zaměstnání poskytnout pomocnému zaměstnanci dovolenou stanovenou v předchozím pododstavci, za každý den nevyčerpané dovolené mu náleží odměna jako za skutečný pracovní den.

Navíc k dovolené může být pomocnému zaměstnanci ve výjimečných případech na jeho žádost poskytnuto mimořádné volno v souladu s pravidly stanovenými orgánem na základě zásad vymezených v článku 57 služebního řádu a článku 6 přílohy V služebního řádu.

Článek 59 (46)

Ustanovení článku 16 týkající se volna z důvodu nemoci se vztahují na pomocné zaměstnance. Placené volno z důvodu nemoci však nesmí přesáhnout jeden měsíc ani dobu odpracovanou pomocným zaměstnancem, pokud je tato doba delší. Ustanovení článku 58 služebního řádu týkající se mateřské dovolené se použijí obdobně.

Článek 60

Ustanovení článků 60 a 61 služebního řádu týkající se neoprávněné nepřítomnosti a veřejných svátků se použijí obdobně.

Kapitola 5

Odměna a náhrada výdajů

Článek 61

Odměna pomocných zaměstnanců se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků.

Pomocní zaměstnanci zůstávají po dobu platnosti své smlouvy zařazeni do třídy, která je stanovena v jejich smlouvě.

Článek 62

Pomocní zaměstnanci jsou placeni denně nebo měsíčně.

V případě, že jsou pomocní zaměstnanci placeni denně, jsou placeny pouze skutečně odpracované dny.

Článek 63

(1) (2) (4) (5) (9) (11) (12) (13) (19) (20) (23) (27) (30) (31) (32) (35) (36) (37) (38) (41) (42) (43) (45) (47) (48) (49) (53) (54) (56) (57) (58) (59) (60) (65) (66) (68) (70) (71) (72) (74) (76) (78) (80) (81) (84) (87) (89) (90) (92)

Základní platy se stanoví podle následující tabulky:

1. 7. 2002 | Třída |

Kategorie | Skupina | 1 | 2 | 3 | 4 |

A | I | 5718,30 | 6426,62 | 7134,94 | 7843,26 |

II | 4150,26 | 4554,68 | 4959,10 | 5363,52 |

III | 3487,64 | 3643,00 | 3798,36 | 3953,72 |

B | IV | 3350,33 | 3678,31 | 4006,29 | 4334,27 |

V | 2631,64 | 2805,11 | 2978,58 | 3152,05 |

C | VI | 2502,88 | 2650,23 | 2797,58 | 2944,93 |

VII | 2240,15 | 2316,37 | 2392,59 | 2468,81 |

D | VIII | 2024,75 | 2144,00 | 2263,25 | 2382,50 |

IX | 1949,91 | 1977,07 | 2004,23 | 2031,39 |

Článek 63a (34)

Obdobně se použijí ustanovení článku 66a služebního řádu.

Článek 64

Ustanovení článků 63, 64 a 65 služebního řádu týkající se měny, ve které má být vyjádřena odměna, a úpravy takové odměny, se použijí obdobně.

Článek 65 (10) (24)

Článek 67 s výjimkou odst. 1 písm. c) a článek 69 služebního řádu a články 1, 2, 4 a 4a přílohy VII služebního řádu se použijí obdobně ohledně rodinných přídavků, příspěvků za práci v zahraničí a paušálních náhrad.

Článek 66

Odměna náležející za každý den práce činí jednu dvacetinu měsíční odměny.

Článek 67

Ustanovení článků 7, 11, 12, 13, 14a a 14b přílohy VII služebního řádu týkající se náhrady cestovních výdajů a výdajů při služební cestě a přiznání příspěvku na nájemné a příspěvku na dopravu se použijí obdobně.

Pomocní zaměstnanci v kategoriích A a B mají nárok na příspěvek stanovený ve sloupci II tabulky v článku 13 přílohy VII služebního řádu; ostatní pomocní zaměstnanci mají nárok na příspěvek stanovený ve sloupci III uvedené tabulky.

Článek 68

V případě, že jsou pomocní zaměstnanci placeni měsíčně, vyplácí se odměna v souladu s článkem 16 přílohy VII služebního řádu.

V případě, že jsou pomocní zaměstnanci placeni denně, vyplácí se odměna na konci každého týdne za uvedený týden.

Článek 69 (8)

Pomocný zaměstnanec, který prokáže, že nemůže nadále bydlet ve svém dosavadním bydlišti, má nejvýše po dobu jednoho roku nárok na denní příspěvek stanovený v článku 10 přílohy VII služebního řádu.

Kapitola 6

Dávky sociálního zabezpečení

Článek 70

1. Pomocní zaměstnanci se připojí k povinnému systému sociálního zabezpečení, aby byli pojištěni pro případ nemoci, úrazu, invalidity a úmrtí a aby získali nárok na starobní důchod, nejlépe k systému země, ke kterému naposledy patřili nebo k systému země jejich původu.

Orgán je odpovědný za příspěvky zaměstnavatele vyžadované podle platných právních předpisů, pokud je zaměstnanec povinně připojen k takovému systému sociálního zabezpečení, nebo za dvě třetiny zaměstnancových příspěvků, pokud zůstane dobrovolně pojištěn v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení, kde byl pojištěn před nástupem do služby Společenství, nebo pokud se dobrovolně připojí k vnitrostátnímu systému sociálního zabezpečení.

2. Nepoužije-li se ustanovení odstavce 1, pomocní zaměstnanci se pojistí pro případ nemoci, úrazu, invalidity a úmrtí a z důvodu získání nároku na starobní důchod na náklady orgánu, který je zaměstnává, do výše dvou třetin příspěvku stanovené v odstavci 1. Ustanovení pro použití výše uvedeného se stanoví dohodou mezi orgány po projednání s výborem pro služební řád stanoveném v článku 10 služebního řádu.

Článek 71

Ustanovení článku 76 služebního řádu týkající se darů, půjček nebo záloh se použije obdobně na pomocné zaměstnance po dobu trvání jejich smlouvy.

Kapitola 7

Vracení přeplatků

Článek 72 (8)

Použije se ustanovení článku 85 služebního řádu týkající se vracení přeplatků.

Kapitola 8

Opravné prostředky

Článek 73

Ustanovení hlavy VII služebního řádu týkající se opravných prostředků se použije obdobně.

Kapitola 9

Skončení pracovního poměru

Článek 74

Kromě případu úmrtí končí pracovní poměr pomocných zaměstnanců:

1. Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou:

a) ke dni uvedenému ve smlouvě;

b) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku šedesáti pěti let.

2. Pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou:

a) na konci výpovědní doby sjednané ve smlouvě; délka výpovědní doby nesmí být kratší než dva dny za každý dokončený měsíc služby, nejvýše tři měsíce. Výpovědní doba však nezačne běžet v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci za předpokladu, že volno z důvodu nemoci nepřesahuje tři měsíce. Kromě výše uvedených omezení se navíc v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci přerušuje;

b) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku šedesáti pěti let.

Článek 75

Pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou

1. orgán rozváže bez výpovědní doby, je-li zaměstnanec povolán k základní vojenské službě;

2. může orgán rozvázat bez výpovědní doby:

a) je-li zaměstnanec povolán ke službě v ozbrojených složkách a jeho povinnosti podle pracovní smlouvy s orgánem jsou takové, že po skončení služby v ozbrojených složkách není naděje na jeho opětovné zaměstnání na předchozím pracovním místě. V takovém případě dotyčný zaměstnanec obdrží příspěvek rovnající se jeho základnímu platu a rodinné přídavky v poměru dva dny za každý dokončený měsíc služby;

b) je-li zaměstnanec zvolen do veřejné funkce a orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci považuje takovou veřejnou funkci za neslučitelnou s výkonem jeho funkce ve Společenství;

c) přestane-li zaměstnanec splňovat požadavky čl. 55 odst. 1 písm. a) a d). Pokud však zaměstnanec přestane splňovat požadavky čl. 55 odst. 1 písm. d), může být jeho pracovní poměr skončen, pouze má-li nárok na invalidní důchod;

d) není-li zaměstnanec po skončení volna z důvodu nemoci stanoveného v článku 59 schopen pokračovat v plnění svých povinností. V takovém případě obdrží zaměstnanec náhradu ve výši svého základního platu včetně rodinných přídavků odpovídajících dvěma dnům za každý dokončený měsíc služby.

Článek 76

Pracovní poměr může být skončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů, pokud pomocný zaměstnanec úmyslně nebo z nedbalosti závažným způsobem poruší své povinnosti. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci vydá odůvodněné rozhodnutí poté, co měl dotyčný zaměstnanec příležitost předložit svoji obhajobu.

Článek 77

Orgán zruší s pomocným zaměstnancem pracovní poměr bez výpovědi, zjistí-li orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, že

a) při přijímání do pracovního poměru pomocný zaměstnanec úmyslně uvedl nepravdivé údaje o odborné způsobilosti nebo požadavcích stanovených v čl. 55 odst. 1 a

b) tyto nepravdivé údaje byly určujícím činitelem pro jeho přijetí do pracovního poměru.

V takovém případě prohlásí orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po vyslechnutí dotyčného zaměstnance pracovní poměr za skončený.

Článek 78 (86)

Odchylně od ustanovení této hlavy pomocní zaměstnanci přijatí Evropským parlamentem po dobu jeho zasedání podléhají podmínkám přijetí a odměňování stanoveným dohodou mezi Parlamentem, Radou Evropy a Shromážděním Západoevropské unie o přijetí těchto zaměstnanců.

Ustanovení této dohody a jakýchkoli dalších změn této dohody se oznámí příslušným rozpočtovým orgánům jeden měsíc před jejich vstupem v platnost.

Stejné podmínky přijetí a odměňování, které se vztahují na konferenční tlumočníky přijaté Evropským parlamentem, se vztahují na pomocné zaměstnance přijaté Komisí na místa konferenčních tlumočníků jménem orgánů a institucí Společenství.

Hlava IV

Místní zaměstnanci

Článek 79

S výhradou ustanovení této hlavy pracovní řád místních zaměstnanců, a zejména

a) způsob přijetí a skončení pracovního poměru,

b) dovolenou a

c) odměňování,

stanoví každý orgán v souladu se stávajícími pravidly a postupy v místě, kde mají vykonávat své povinnosti.

Článek 80

Orgán převezme odpovědnost připadající na zaměstnavatele v oblasti sociálního zabezpečení podle právních předpisů platných v místě, kde má zaměstnanec vykonávat své povinnosti.

Článek 81 (69)

1. Každý spor mezi orgánem a místním zaměstnancem vykonávajícím své povinnosti v některém členském státě se předloží příslušnému soudu v souladu s právními předpisy platnými v místě, kde zaměstnanec vykonává své povinnosti.

2. Každý spor mezi orgánem a místním zaměstnancem vykonávajícím své povinnosti ve třetí zemi se předloží sboru rozhodců v souladu s podmínkami rozhodčí doložky pracovní smlouvy zaměstnance.

Hlava V

Zvláštní poradci

Článek 82

1. Odměna zvláštních poradců se stanoví přímou dohodou mezi příslušným poradcem a orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci. Smlouva zvláštního poradce se uzavírá na dobu nepřesahující dva roky. Smlouva je obnovitelná.

2. Orgán, který zamýšlí přijmout zvláštního poradce nebo obnovit jeho smlouvu, o tom uvědomí rozpočtový orgán a uvede očekávanou odměnu.

Před podepsáním smlouvy si vymění názory s rozpočtovým orgánem na navrhovanou odměnu, vyžaduje-li to do jednoho měsíce po dni oznámení člen uvedeného rozpočtového orgánu nebo dotyčný orgán.

Článek 83 (77)

Ustanovení článku 1a a 11, čl. 12 prvního pododstavce, článku 14, čl. 16 prvního pododstavce, článků 17, 19 a 22, čl. 23 prvního a druhého pododstavce a čl. 25 druhého pododstavce služebního řádu, která se týkají práv a povinností úředníků, a ustanovení článků 90 a 91 služebního řádu, která se týkají opravných prostředků, se použijí obdobně.

Hlava VI (zrušena)

Články 84 až 98

se zrušují (18)

Hlava VII

Přechodná ustanovení

Článek 99

Zaměstnanci přijatému před vstupem tohoto pracovního řádu v platnost, který není jmenován úředníkem podle článku 102 služebního řádu [1], i když se orgán rozhodl zaměstnávat jej dále, musí být v souladu s tímto pracovním řádem orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci nabídnuta smlouva. Tato smlouva musí nabýt účinnosti ke dni vstupu tohoto služebního řádu v platnost.

Smlouva zaměstnance, který nabídku učiněnou podle předchozího pododstavce odmítne, se zruší za podmínek uvedených v jeho dřívější smlouvě.

Článek 100

Doba služby u některého orgánu tří Evropských společenství splněná před vstupem tohoto pracovního řádu v platnost se považuje za dobu služby splněnou za podmínek stanovených tímto pracovním řádem.

Článek 101

Pokud zaměstnanec obdrží smlouvu jako dočasný zaměstnanec podle tohoto pracovního řádu, částky uvedené na účtu jednotlivých zaměstnanců v rámci přechodného důchodového systému Společenství se vezmou v úvahu pro účely vypočtení částek splatných tomuto zaměstnanci na základě článku 39.

Hlava VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 102

S výhradou ustanovení článku 103 závěrečná ustanovení uvádějící v účinnost tento pracovní řád přijme každý orgán po projednání se svým výborem zaměstnanců a výborem pro služební řád stanoveném v článku 10 služebního řádu.

Správní oddělení orgánů Společenství se dohodnou za účelem zajištění jednotného použití tohoto pracovního řádu.

Článek 103

Obecná prováděcí ustanovení uvedená v článku 110 služebního řádu se vztahují na zaměstnance uvedené v tomto pracovním řádu v míře, v jaké se na tyto zaměstnance na základě pracovního řádu vztahují ustanovení uvedeného služebního řádu.

[1] 1.1.1962.

--------------------------------------------------