7/66/EuratomNařízení Rady č. 7/66/Euratom, 122/66/EHS ze dne 28. července 1966, kterým se stanoví seznam míst, kde může být přiznán příspěvek na dopravu, maximální výše uvedeného příspěvku a pravidla pro jeho přiznání

Nařízení Rady č. 7/66/Euratom, 122/66/EHS

ze dne 28. července 1966,

kterým se stanoví seznam míst, kde může být přiznán příspěvek na dopravu, maximální výše uvedeného příspěvku a pravidla pro jeho přiznání

RADA EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na nařízení (EHS) č. 31, (ESUO) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii [1], a zejména na článek 14a přílohy VII uvedeného služebního řádu a na články 22 a 67 uvedeného pracovního řádu,

s ohledem na návrhy Komise Evropského společenství pro atomovou energii a Komise Evropského hospodářského společenství,

vzhledem k tomu, že Rady jsou v souladu s postupem podle čl. 65 odst. 3 služebního řádu příslušné ke stanovení seznamu míst, kde může být přiznán příspěvek na dopravu, maximální výše tohoto příspěvku a pravidel pro jeho přiznávání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Úředník zaměstnaný v místě, kde jsou dopravní podmínky uznány za zvlášť složité a nákladné z důvodů vzdálenosti mezi bydlištěm a místem zaměstnání, může obdržet příspěvek na dopravu za níže uvedených podmínek.

Článek 2

1. Místa zaměstnání, pro která může být přiznán příspěvek na dopravu uvedený v článku 1, jsou:

Německo:

Garching

Gundremmingen

Francie:

Fontenay-aux-Roses

Saclay

Cadarache

Chooz

Époisses

Itálie:

Centrale de Latina

Centrale de Garigliano

Casaccia

Nizozemsko:

Petten

Dodewaard

Spojené království:

Winfrith.

2. Kromě míst uvedených v odstavci 1 může být příspěvek na dopravu rovněž přiznán pro místa, kde je počet úředníků nižší nebo roven třem. V takovém případě Komise uvědomí Rady a předložený seznam se považuje za schválený, nevyjádří-li do šesti týdnů žádná delegace přání zpochybnit přiznání příspěvku na dopravu pro uvedená místa.

Článek 3

Příspěvek na dopravu je přiznán pouze úředníkovi, který:

- z důvodů složitých bytových podmínek v místě zaměstnání nemůže získat odpovídající ubytování za měsíční nájemné, které by případně po odečtení ceny služeb jako je topení, voda, plyn, elektřina a úklidové služby, bylo nižší než:

18 % u úředníků platové třídy B 2 a nižší;

20 % u úředníků platových tříd B 1 až A 4;

22 % u úředníků platové třídy A 4 a vyšší

z celkové výše příjmu určené níže a

- platí nájemné vyšší než 10 % celkové částky příjmu určené níže.

Celková částka příjmu zahrnuje základní plat zvýšený o příspěvek za práci v zahraničí a příspěvek pro živitele rodiny, po odečtení povinných srážek uvedených v článku 64 služebního řádu a daně Společenství. Takto získaná částka se upraví opravným koeficientem použitelným na místo zaměstnání dotyčného úředníka.

Příspěvek se neposkytuje v případech, kdy je možné použít veřejné dopravní prostředky, nebo pokud je využíván služební automobil nebo pokud je poskytován paušální příspěvek na cestovní výdaje.

Výše příspěvku na dopravu činí:

- 600 BEF měsíčně, pokud je vzdálenost mezi bydlištěm a místem zaměstnání úředníka větší než 20 km a menší než 30 km,

- 1000 BEF měsíčně, pokud je vzdálenost mezi bydlištěm a místem zaměstnání úředníka větší než 30 km.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1966.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 1966.

Za Rady

předseda

S. A. Posthumus

[1] Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385/62.

--------------------------------------------------