152/1998 Sb.Nález Ústavního soudu ze dne 27. května 1998 ve věci návrhu na zrušení § 9b až 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 217/1997 Sb.

152
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

      Ústavní soud rozhodl dne 27. května 1998 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 9b až 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 217/1997 Sb.


takto:
Návrh se zamítá
Odůvodnění

I.
      Dne 9. října 1997 podala skupina 46 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky návrh na zrušení ustanovení § 9b až 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Návrhem napadená ustanovení byla do zákona České národní rady č. 284/1991 Sb. vložena zákonem č. 217/1997 Sb., jehož obsahem byla právní regulace, mimo jiné, postupu při pozemkových úpravách v územích s nedokončeným scelovacím řízením. Novelizace nabyla účinnosti dnem vyhlášení zákona č. 217/1997 Sb. ve Sbírce zákonů, tj. dnem 8. září 1997, a tím se stala součástí textu zákona České národní rady č. 284/1991 Sb.

      Skupina poslanců ve svém návrhu tvrdí, že napadená ustanovení zákona jsou v rozporu s čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Konkrétně poukazují na skutečnost, že citovaná ustanovení umožňují přechod vlastnického práva bez souhlasu dosavadního vlastníka a preferují užívací vztahy (jež nepožívají ústavněprávní ochrany) před vlastnickým právem, čímž je znemožňováno jedno ze základních práv, a to právo vlastnit majetek. Navrhovatelé současně poukazují na okolnost, že přechody vlastnického práva postrádají charakter vyvlastnění podle čl. 11 odst. 4 Listiny, zejména proto, že se tak neděje ve veřejném zájmu, neboť není veřejným zájmem ukončit nedokončená scelovací řízení, a dále že napadená úprava neobsahuje poskytnutí náhrady všem účastníkům nedokončeného scelovacího řízení. Náhrada, dle dikce zákona, nebude příslušet těm, jimž okresní úřad po dohodě s katastrálním úřadem nevyhoví, a těm, v jejichž obvodě pozemkových úprav není potřebná výměra pozemků. Navíc, i tam, kde zákon náhradu připouští, je poskytována jinými osobami než těmi, v jejichž prospěch došlo k nucenému přechodu vlastnických práv. Podle stanoviska navrhovatelů, novelizací upravený nucený přechod vlastnického práva nastává ex tunc, pravděpodobně od doby, kdy vznikl návrh scelovacího plánu, popřípadě kdy účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu pozemky do náhradního užívání. Tyto aspekty ve svém souhrnu hodnotí navrhovatelé jako jiný způsob nuceného zbavení vlastnického práva, než jak stanoví čl. 11 odst. 4 Listiny.
. . .