23/1997 Sb.Nález Ústavního soudu České republiky ve věci ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 22.července 1996 č.j. 28 To 191/96-15
| Částka: | 007 | Druh předpisu: | Nález |
| Rozeslána dne: | 27. února 1997 | Autor předpisu: | Ústavní soud |
| Přijato: | 28. listopadu 1996 | Nabývá účinnosti: | 27. února 1997 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Původní znění předpisu
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Ukázka textu předpisu:
IV. senát Ústavního soudu České republiky rozhodl dne 28. listopadu 1996 ve věci ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 22. července 1996 č. j. 28 To 191/96-15
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 22. července 1996 č. j. 28 To 191/96-15 se zrušuje.
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 30.května 1996 č. j. 18 Nt 1258/96-6 o vzetí stěžovatele do vazby z důvodů § 67 písm. a), b) trestního řádu, stěžovatel setrvává na svém stanovisku, že napadeným usnesením byla porušena ustanovení článku 8 odst. 2, 3, 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Obecné soudy rozhodovaly totiž o stěžovatelově vazbě na návrh státního zástupce v rozporu s ustanovením § 77 odst. 1 trestního řádu, neboť doba omezení jeho osobní svobody přesáhla 24 hodin. Instituty zadržení osoby podezřelé podle ustanovení § 76 trestního řádu a zajištění podle § 14 odst. 1 písm. d), e) zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jsou obsahově zcela shodné. Pokud tedy Listina v článku 8 odst. 3 stanoví, že zadržená osoba musí být nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu, vztahuje se toto ustanovení jak na postup podle § 76 odst. 1 trestního řádu, tak i na postup podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z těchto důvodů stěžovatel měl být okamžitě propuštěn na svobodu, takže rozhodování o jeho vazbě nepřicházelo vůbec v úvahu. Soudy rozhodující o vazbě se navíc náležitě nezabývaly ani tím, zda jsou dány důvody vazby stanovené zákonem. Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje, aby jeho ústavní stížnosti bylo vyhověno pro porušení článku 8 odst. 2, 3, 5 Listiny a aby napadené usnesení bylo zrušeno.
Zavřít