(EHK/OSN) č. 14Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 14 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel týkající se kotevních úchytů bezpečnostních pásů, systémů kotevních úchytů ISOFIX a kotevních úchytů horního upínání ISOFIX

Pouze původní texty EHK/OSN mají právní účinek podle mezinárodního veřejného práva. Je nutné ověřit status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 14 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel týkající se kotevních úchytů bezpečnostních pásů, systémů kotevních úchytů ISOFIX a kotevních úchytů horního upínání ISOFIX

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

Doplňku 1 k sérii změn 07 – Datum vstupu v platnost: 19. srpna 2010

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Oblast působnosti

2.

Definice

3.	Žádost o schválení

4.

Schválení

5.	Specifikace

6.

Zkoušky

7.	Kontrola v průběhu a po statických zkouškách kotevních úchytů bezpečnostních pásů

8.	Změny a rozšíření schválení typu vozidla

9.	Shodnost výroby

10.	Postihy za neshodnost výroby

11.	Návod k obsluze vozidla

12.	Definitivní ukončení výroby

13.	Názvy a adresy technických zkušeben provádějících schvalovací zkoušky a správních orgánů

14.	Přechodná ustanovení

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Sdělení týkající se případných schválení (nebo rozšíření nebo odmítnutí či odnětí nebo definitivního ukončení výroby) typu vozidla z hlediska kotevních úchytů bezpečnostních pásů a systémů kotevních úchytů ISOFIX a kotevních úchytů horního upínání ISOFIX podle předpisu č. 14.

Příloha 2 –

Uspořádání značky schválení typu

Příloha 3 –

Umístění účinných kotevních úchytů pásu

Příloha 4 –

Postup pro určení bodu H a skutečného úhlu trupu pro místa k sedění v motorových vozidlech

Dodatek 1 –

Popis trojrozměrného zařízení ke stanovení bodu H

Dodatek 2 –

Trojrozměrný vztažný systém

Dodatek 3 –

Vztažné údaje týkající se míst k sedění

Příloha 5 –

Napínací přípravek

Příloha 6 –

Minimální počet kotevních úchytů a umístění dolních kotevních úchytů

Dodatek 1 –

Umístění dolních kotevních úchytů – pouze požadavky na úhly

Příloha 7 –

Dynamická zkouška jako alternativa statické zkoušky pevnosti kotevních úchytů bezpečnostních pásů

Příloha 8 –

Požadavky na figurínu

Příloha 9 –

Systémy kotevních úchytů ISOFIX a kotevní úchyty horního upínání ISOFIX

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na:

a)	vozidla kategorií M a N (1) s ohledem na jejich kotevní úchyty bezpečnostních pásů určených pro dospělé cestující na sedadlech směřujících dopředu nebo dozadu;

b)	vozidla kategorie M1 s ohledem na jejich systémy kotevních úchytů ISOFIX a jejich kotevní úchyty horního upínání ISOFIX určené pro dětské zádržné systémy ISOFIX. Ostatní vozidla vybavená kotevními úchyty ISOFIX musí také vyhovět ustanovením tohoto předpisu.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1	„schválením vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla vybaveného kotevními úchyty pro dané typy bezpečnostních pásů;

2.2

„typem vozidla“ se rozumí kategorie motorových vozidel, která se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou rozměry, tvary a materiály součástí nosné konstrukce vozidla nebo nosné konstrukce sedadla, ke kterým jsou případně připojeny kotevní úchyty bezpečnostních pásů a systémy kotevních úchytů ISOFIX a kotevní úchyty horního upínání ISOFIX, a je-li pevnost kotevních úchytů zkoušena dynamickou zkouškou, vlastnosti každé součásti zádržného systému, zejména funkce omezovače zátěže mající vliv na síly působící na kotevní úchyty bezpečnostních pásů;

2.3	„kotevními úchyty bezpečnostního pásu“ se rozumějí části nosné konstrukce vozidla nebo sedadla nebo ostatních částí vozidla, k nimž musí být pásy připevněny;

2.4

„účinným kotevním úchytem pásu“ se rozumí bod užívaný obvykle v souladu s bodem 5.4 ke stanovení úhlu každé části bezpečnostního pásu vzhledem k jeho uživateli, tj. bod, v němž je nutno připevnit popruh, aby se dosáhlo stejného polohy jako při užívání pásu, a který může, ale nemusí být skutečným kotevním úchytem pásu podle tvarového uspořádání upevňovacích součástí pásu a jejich připevnění ke kotevnímu úchytu. 2.4.1 Například v případě: 2.4.1.1 užívá-li se k vedení popruhu na nosné konstrukci vozidla nebo sedadla, považuje se za účinný kotevní úchyt pásu střed hrany tohoto vodítka v místě, kde popruh vychází z vodítka na straně uživatele pásu; a 2.4.1.2 probíhá-li pás od uživatele přímo k navíječi připevněnému k nosné konstrukci vozidla nebo sedadla bez prostřednictví vodítka popruhu, považuje se za účinný kotevní úchyt pásu průsečík osy cívky k ukládání popruhu s rovinou procházející střednicí popruhu na cívce;

2.5	„podlahou“ se rozumí dolní část karosérie vozidla spojující vozidlo s postranními stěnami. V této souvislosti zahrnuje žebra, zápustky a případně jiné výztuhy, i když jsou pod podlahou, jako například podélníky a příčníky;

2.6

„sedadlem“ se rozumí nosná konstrukce, která může, ale nemusí být nedílnou součástí konstrukce vozidla a zahrnuje i výplně včetně čalounění, a poskytuje místo k sedění jedné dospělé osobě; tento termín zahrnuje jak jednotlivé sedadlo, tak část lavicového sedadla odpovídající jednomu místu k sedění; 2.6.1 „předním sedadlem cestujícího“ se rozumí každé sedadlo, kde „nejvíce vpředu se nalézající bod H“ daného sedadla je před svislou příčnou rovinou procházející bodem R řidiče nebo je v této rovině;

2.7

„skupinou sedadel“ se rozumí buď sedadlo lavicového typu, nebo sedadla sice oddělená, avšak uspořádaná vedle sebe (tj. s krajními předními kotevními úchyty jednoho sedadla v přímce nebo před krajními zadními kotevními úchyty a v přímce nebo za krajními předními kotevními úchyty jiného sedadla), poskytující místo k sedění jedné nebo více dospělým osobám;

2.8	„lavicovým sedadlem“ se rozumí úplná nosná konstrukce s čalouněním poskytující nejméně dvě místa k sedění pro dospělé osoby;

2.9

„typem sedadla“ se rozumí kategorie sedadel, která se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou: 2.9.1 tvar, rozměry a materiály kostry sedadla, 2.9.2 typy a rozměry seřizovacích systémů a všech zajišťovacích systémů sedadla, 2.9.3 typ a rozměry kotevních úchytů pásů na sedadle, ukotvení sedadla a příslušných částí nosné konstrukce vozidla;

2.10	„ukotvením sedadla“ se rozumí systém součástí vozidla, kterým je zajištěno připevnění soupravy sedadel k nosné konstrukci vozidla, včetně příslušných částí nosné konstrukce vozidla;

2.11	„seřizovacím systémem“ se rozumí zařízení, jímž se může sedadlo nebo jeho části seřídit do polohy přizpůsobené tvarům těla sedící osoby. Toto zařízení má zejména dovolit: 2.11.1 podélný posuv; 2.11.2 svislý posuv; 2.11.3 úhlový posuv;

2.12	„posuvným (odklápěcím) systémem“ se rozumí zařízení, s jehož pomocí lze sedadlo nebo některou jeho část posunout nebo otočit bez pevné přechodné pozice, aby bylo možno zajistit snadný přístup do prostoru za tímto sedadlem;

2.13	„zajišťovacím systémem“ se rozumí každé zařízení, které udržuje sedadlo nebo jeho části v jakékoliv provozní poloze a zahrnuje i zařízení zajišťující opěradlo vůči sedadlu i sedadlo vůči vozidlu;

2.14

„vztažnou zónou“ se rozumí prostor mezi dvěma svislými podélnými rovinami vzdálenými od sebe 400 mm, ležícími symetricky k bodu H a definovanými rotací kulové hlavice měřicího přístroje ze svislé do vodorovné polohy, jak je popsáno v předpisu č. 21, příloze 1. Přístroj se umístí podle popisu v uvedené příloze k předpisu č. 21 a nastaví na maximální délku 840 mm;

2.15	„funkcí omezovače zatížení hrudníku“ se rozumí část bezpečnostního pásu a/nebo sedadla a/nebo vozidla určenou k omezení úrovně zádržných sil působících na hrudník cestujícího v případě kolize;

2.16	„ISOFIX“ je systém pro připojení dětských zádržných systémů k vozidlům, který má dva tuhé kotevní úchyty na vozidle, dvě odpovídající tuhá připojení na dětském zádržném systému a prostředek omezující rotaci dětského zádržného systému kolem vlastní osy;

2.17

„místem ISOFIX“ se rozumí systém umožňující instalovat: a) buď univerzální dopředu směrovaný dětský zádržný systém ISOFIX definovaný v předpisu č. 44; b) nebo polouniverzální dopředu směrovaný dětský zádržný systém ISOFIX definovaný v předpisu č. 44; c) nebo polouniverzální dozadu směrovaný dětský zádržný systém ISOFIX definovaný v předpisu č. 44; d) nebo polouniverzální bočně směrovaný dětský zádržný systém ISOFIX definovaný v předpisu č. 44; e) nebo dětský zádržný systém ISOFIX v určitých vozidlech definovaný v předpisu č. 44;

2.18	„dolním kotevním úchytem ISOFIX“ se rozumí jedna tuhá vodorovná tyč o kruhovém profilu s průřezem 6 mm, vystupující ze stavby vozidla nebo sedadla a sloužící k uchycení a zadržení dětského zádržného systému ISOFIX za pomoci třmenů ISOFIX;

2.19	„kotevním systémem ISOFIX“ se rozumí systém složený ze dvou dolních kotevních úchytů ISOFIX, který je navržen pro připevnění dětského zádržného systému ISOFIX v kombinaci s protirotačním zařízením;

2.20	„připevněním ISOFIX“ se rozumí jedno nebo dvě spojení splňující požadavky předpisu č. 44, která vystupují z konstrukce dětského zádržného systému ISOFIX a jsou kompatibilní s dolním kotevním úchytem ISOFIX;

2.21	„dětským zádržným systémem ISOFIX“ se rozumí dětský zádržný systém splňující požadavky předpisu č. 44, který musí být připevněn ke kotevním úchytům systému ISOFIX;

2.22

„zařízením pro působení statické síly (ZPSS)“ se rozumí zkušební přípravek, který zapojuje kotevní úchyty systému ISOFIX vozidla a který se používá pro ověření pevnosti a schopnosti nosné konstrukce vozidla nebo sedadla omezit rotaci při statické zkoušce. Zkušební přípravek je popsán na obrázcích 1 a 2 přílohy 9;

2.23

„protirotační zařízení“ a) protirotační zařízení pro univerzální dětský zádržný systém ISOFIX se skládá z horního upínání ISOFIX; b) protirotační zařízení pro polouniverzální dětský zádržný systém ISOFIX se skládá z horního upínání, palubní desky vozidla nebo opěrné nohy určené k omezení rotace zádržného zařízení během čelního nárazu; c) pro univerzální i polouniverzální dětský zádržný systém ISOFIX netvoří sedadlo vozidla systému ISOFIX samo o sobě protirotační zařízení;

2.24	„kotevním úchytem horního upínání ISOFIX“ se rozumí prvek výbavy, kupř. tyč, který je umístěn v definované zóně a konstruován pro uchycení spojky popruhu horního upínání ISOFIX a přenášení jeho zádržné síly na nosnou konstrukci vozidla;

2.25	„spojovacím dílem horního upínání ISOFIX“ se rozumí zařízení určené k připevnění do kotevnímu úchytu horního upínání ISOFIX;

2.26	„hákem horního upínání ISOFIX“ se rozumí spojovací díl horního upínání ISOFIX obvykle používaný k připevnění popruhu horního upínání ke kotevnímu úchytu horního upínání ISOFIX, jak je definováno na obrázku 3 přílohy 9 tohoto předpisu;

2.27

„popruhem horního upínání ISOFIX“ se rozumí popruh (nebo rovnocenný předmět), který vystupuje z vrchní části dětského zádržného systému ISOFIX ke kotevnímu úchytu horního upínání ISOFIX a který je vybaven zařízením umožňujícím seřízení, zařízením pro uvolnění tahu a spojovacím dílem horního upínání ISOFIX;

2.28	„vodicí zařízení“ je určeno k pomoci osobě provádějící instalaci dětského zádržného systému ISOFIX fyzickým naváděním připevňovacích prvků ISOFIX, kterými je vybaven dětský zádržný systém ISOFIX, do správné polohy vůči dolnímu kotevnímu úchytu ISOFIX pro usnadnění spojení;

2.29	„označovacím přípravkem ISOFIX“ se rozumí prostředek informující osobu, která hodlá instalovat dětský zádržný systém ISOFIX, o místech systému ISOFIX ve vozidle a jednotlivých odpovídajících místech kotevního systému ISOFIX;

2.30

„přípravkem dětského zádržného systému“ se rozumí přípravek v souladu s některou ze sedmi velikostních tříd ISOFIX definovaných v bodě 4 přílohy 17 – dodatku 2 předpisu č. 16, a zejména jehož rozměry jsou uvedeny na obrázcích 1 až 7 ve výše zmíněném bodě 4. Tento přípravek dětského zádržného systému (child restraint fixture, CFR) se používají v předpisu č. 16 pro kontrolu, jaké jsou třídy velikosti dětských zádržných systémů ISOFIX, které lze použít na místech ISOFIX vozidla. Jeden z přípravků CFR označovaný jako ISO/F2 (B), který je popsán na obrázku 2 uvedeného bodu 4, se v předpisu č. 14 používá ke kontrole umístění a možnosti přístupu ke všem kotevním systémům ISOFIX.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1	Žádost o schválení typu vozidla s ohledem na případné kotevní úchyty pásů, systémy kotevních úchytů ISOFIX a kotevní úchyty horního upínání ISOFIX předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2

K žádosti musí být přiloženy níže uvedené dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto náležitosti: 3.2.1 výkresy celkové nosné konstrukce vozidla ve vhodném měřítku ukazující pozice kotevních úchytů pásů, účinných kotevních úchytů pásů (v případě potřeby), systémů kotevních úchytů ISOFIX a případně kotevních úchytů horního upínání ISOFIX, a podrobné výkresy kotevních úchytů pásů, případně systémů kotevních úchytů ISOFIX, případně kotevních úchytů horního upínání ISOFIX, a bodů, ke kterým jsou připevněny; 3.2.2 specifikace použitých materiálů, které by mohly negativně ovlivnit pevnost kotevních úchytů pásů, systémů kotevních úchytů ISOFIX a případně kotevních úchytů horního upínání ISOFIX; 3.2.3 technický popis kotevních úchytů pásů, systémů kotevních úchytů ISOFIX a případně kotevních úchytů horního upínání ISOFIX; 3.2.4 v případě kotevních úchytů pásů, systémů kotevních úchytů ISOFIX a kotevních úchytů horního upínání ISOFIX, jsou-li připevněné ke konstrukci sedadla: 3.2.4.1 podrobný popis typu vozidla z hlediska konstrukce sedadel, ukotvení sedadel a jejich seřizovacích a zajišťovacích systémů; 3.2.4.2 výkresy sedadel, jejich ukotvení k vozidlu a jejich seřizovacích a zajišťovacích systémů provedených ve vhodném měřítku a dostatečně podrobné; 3.2.5 důkaz, že bezpečnostní pás nebo zádržný systém použitý ve schvalovací zkoušce kotevních úchytů vyhovuje předpisu č. 16 v případě, kdy výrobce vozidla zvolí alternativní zkoušku dynamické pevnosti;

3.3

Výrobce podle své volby předloží zkušebně vozidlo představující typ vozidla, které má technická zkušebna provádějící schvalovací zkoušky schválit, nebo součásti vozidla považované za zásadní pro zkoušku kotevních úchytů pásů, systémů kotevních úchytů ISOFIX a případně kotevních úchytů horního upínání ISOFIX;

4.   SCHVÁLENÍ

4.1	Jestliže vozidlo předložené ke schválení podle tohoto předpisu splňuje příslušné požadavky tohoto předpisu, schválení takového typu vozidla se udělí;

4.2

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (nyní 07, což odpovídá sérii změn 07) uvádějí sérii změn, která zahrnuje poslední podstatné technické změny předpisu v době vydání schválení. Stejná smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla, jak je definován v bodě 2.2 výše;

4.3	Schválení nebo rozšíření nebo odmítnutí či odnětí schválení nebo definitivní ukončení výroby typu vozidla podle tohoto předpisu se smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, oznámí na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu;

4.4

Na každém vozidle, které vyhovuje typu vozidla schválenému podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení, která se skládá z: 4.4.1 kružnice, ve které je písmeno „E“, za nímž je uvedeno rozlišovací číslo státu, který udělil schválení; (2) 4.4.2 číslo tohoto předpisu vpravo od kružnice předepsané v bodě 4.4.1; 4.4.3 písmeno „e“ vpravo od čísla tohoto předpisu v případě schválení typu podle dynamické zkoušky v příloze 7;

4.5

V případě, že vozidlo vyhovuje schválenému typu vozidla podle jednoho nebo více jiných předpisů uvedených v příloze k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, symbol předepsaný v bodě 4.4.1 se nemusí opakovat; v takovém případě další čísla a symboly všech předpisů, podle kterých bylo uděleno schválení v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, se umístí ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v bodě 4.4.1;

4.6	Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná;

4.7	Značka schválení typu se umístí poblíž tabulky s údaji o vozidle připevněné výrobcem nebo přímo na ni;

4.8	V příloze 2 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu;

5.   SPECIFIKACE

5.1   Definice (viz příloha 3)

5.1.1   Bod H je vztažný bod podle definice v bodě 2.3 přílohy 4 tohoto předpisu, který musí být určen podle postupu uvedeného v příloze;

5.1.1.1   Bod H je vztažný bod odpovídající bodu H podle definice bodu 5.1.1, který bude určen pro všechny obvyklé polohy, v nichž je sedadlo používáno;

5.1.1.2   Bod R je vztažný bod sedění definovaný v bodě 2.4 přílohy 4 tohoto předpisu;

5.1.2   Trojrozměrný vztažný systém je definovaný v dodatku 2 přílohy 4 tohoto předpisu;

5.1.3   Body L1 a L2 jsou dolní účinné kotevní úchyty pásu;

5.1.4   Bod C je bod umístěný 450 mm svisle nad bodem R. Pokud však vzdálenost S definovaná v bodě 5.1.6 není kratší než 280 mm a výrobce zvolí alternativní vzorec BR = 260 mm + 0,8 S uvedený v bodě 5.4.3.3, je svislá vzdálenost mezi C a R 500 mm;

5.1.5   Úhly α1 a α2 jsou úhly mezi vodorovnou rovinou a rovinami kolmými na podélnou střední rovinu vozidla a procházejí bodem H1 a body L1 a L2;

5.1.6   S je vzdálenost v milimetrech účinných horních kotevních úchytů pásů od vztažné roviny P, která je rovnoběžná s podélnou střední rovinou vozidla a je definována takto:

5.1.6.1

je-li místo k sedění dostatečně určeno tvarem sedadla, je rovinou P střední rovina tohoto sedadla;

5.1.6.2

není-li místo k sedění dostatečně určeno; 5.1.6.2.1 je rovinou P pro sedadlo řidiče svislá rovina rovnoběžná s podélnou střední rovinou vozidla, která prochází středem volantu v rovině věnce volantu, když je volant, pokud je seřiditelný, ve své středové poloze; 5.1.6.2.2 rovina P pro sedadlo předního krajního cestujícího je rovina souměrná s rovinou P řidiče; 5.1.6.2.3 rovina P pro zadní krajní místo k sedění stanovuje výrobce pod podmínkou, že jsou zachovány tyto mezní hodnoty vzdálenosti A mezi podélnou střední rovinou vozidla a rovinou P: A je rovno nebo větší než 200 mm, je-li lavicové sedadlo určeno pouze pro dva cestující, A je rovno nebo větší než 300 mm, je-li lavicové sedadlo určeno pro více než dva cestující.

5.2   Obecné specifikace

5.2.1   Kotevní úchyty bezpečnostních pásů musí být navrženy, vyrobeny a umístěny tak, aby:

5.2.1.1

umožňovaly instalaci vhodného bezpečnostního pásu. Kotevní úchyty pásů krajních předních míst musí být vhodné pro bezpečnostní pásy s navíječem a vodicím válečkem popruhu, zvláště s přihlédnutím k pevnostním vlastnostem kotevních úchytů pásů, pokud výrobce nedodá vozidlo vybavené jinými typy bezpečnostních pásů s navíječi. Jestliže jsou kotevní úchyty vhodné jen pro určité typy bezpečnostních pásů, musí být tyto typy uvedeny ve formuláři zmíněném v bodě 4.3 výše;

5.2.1.2

zmenšovaly na nejmenší možnou míru nebezpečí sklouznutí pásu, když je správně nasazen;

5.2.1.3

zmenšovaly na nejmenší možnou míru nebezpečí poškození popruhu stykem s ostrými tuhými částmi nosné konstrukce vozidla nebo sedadla;

5.2.1.4

umožňovaly, aby vozidlo při obvyklém používání splňovalo ustanovení tohoto předpisu;

5.2.1.5

u kotevních úchytů, které zaujímají různé polohy tak, aby dovolovaly nastupování osob do vozidla a upoutání cestujících, platí požadavky tohoto předpisu pro kotevní úchyty v účinné zadržovací poloze;

5.2.2   Jakýkoli systém kotevních úchytů ISOFIX a jakýkoli kotevní úchyt horního upínání ISOFIX, který je instalován nebo má být instalován pro dětské zádržné systémy ISOFIX, musí být navržen, vyroben a umístěn tak, aby:

5.2.2.1

jakýkoli systém kotevních úchytů ISOFIX a jakýkoli kotevní úchyt horního upínání ISOFIX umožnil vozidlu při obvyklém použití vyhovět ustanovením tohoto předpisu; jakýkoli systém kotevních úchytů ISOFIX a jakýkoli kotevní úchyt horního upínání ISOFIX, který by mohl být přidán na jakékoli vozidlo, musí také vyhovovat ustanovením tohoto předpisu. Takové kotevní úchyty pak musí být popsány v dokumentu žádosti o schválení typu;

5.2.2.2

Odolnost systému kotevních úchytů ISOFIX a kotevního úchytu horního upínání ISOFIX je navržena pro všechny dětské zádržné systémy ISOFIX hmotnostní skupiny 0; 0+; 1, jak je definováno v předpisu č. 44;

5.2.3   Konstrukce a umístění systémů kotevních úchytů ISOFIX:

5.2.3.1

Každý systém kotevních úchytů ISOFIX je příčná vodorovná, tuhá tyč(tuhé tyče) o průměru 6 mm ± 0,1 mm pokrývající dvě zóny o minimální účinné délce 25 mm umístěné ve stejné ose, jak je definováno na obrázku 4 přílohy 9;

5.2.3.2

Každý systém kotevních úchytů ISOFIX instalovaný na místě pro sedění ve vozidle se umístí nejméně 120 mm za navrženým bodem H, jak je stanoveno v příloze 4 tohoto předpisu, měřeno vodorovně a až ke středu tyče;

5.2.3.3

Pro každý systém kotevních úchytů ISOFIX instalovaný ve vozidle se ověří možnost připevnit přípravek dětského zádržného systému „ISO/F2“ (B) popsané v předpisu č. 16 (příloha 17, dodatek 2, obrázek 2);

5.2.3.4

Spodní povrch přípravku „ISO/F2“ (B) definovaného v předpisu č. 16 (příloha 17, dodatek 2, obrázek 2) musí mít polohové úhly, které vyhovují níže uvedeným mezím a jsou měřeny ve vztahu ke vztažným rovinám vozidla definovaným v příloze 4, dodatku 2 tohoto předpisu: a) Klonění: 15° ± 10°, b) Klopení: 0° ± 5°, c) Vybočení: 0° ± 10°.

5.2.3.5

Systémy kotevních úchytů ISOFIX musí být stále ve své poloze nebo zatažitelné. V případě zatažitelných kotevních úchytů musí být požadavky týkající se systému kotevních úchytů ISOFIX splněny v poloze k použití;

5.2.3.6

Každá tyč dolního kotevního úchytu ISOFIX (když je připravena k použití) nebo každé trvale instalované vodicí zařízení musí být při pohledu na tyč nebo vodicí zařízení pohlíží viditelné bez stlačení čalounění sedáku nebo opěradla sedadla, a to ve svislé podélné rovině procházející středem tyče nebo rodicího zařízení podél přímky stoupající v úhlu 30 stupňů od vodorovné roviny; Alternativou výše uvedeného požadavku je možnost, že vozidlo má stálou značku vedle každé tyče nebo rodicího zařízení. Toto značení obsahuje jednu z následujících možností podle volby výrobce: 5.2.3.6.1 přinejmenším symbol z přílohy 9, obrázku 12 obsahující kružnici o průměru nejméně 13 mm a piktogram splňující následující podmínky: a) piktogram musí být v kontrastu s pozadím kružnice; b) piktogram musí být umístěn v blízkosti každé tyče systému; 5.2.3.6.2 slovo „ISOFIX“ velkými písmeny alespoň o výšce 6 mm.

5.2.4   Konstrukce a umístění systémů kotevních úchytů horního upínání ISOFIX

Na žádost výrobce automobilu lze alternativně použít metody popsané v bodech 5.2.4.1 a 5.4.2.

Metodu popsanou v bodě 5.2.4.1 lze použít pouze tehdy, je-li místo ISOFIX umístěno na sedadle vozidla.

5.2.4.1   Podle bodů 5.2.4.3 a 5.2.4.4 část každého kotevního úchytu horního upínání ISOFIX, která je určena pro spojení se spojovacím dílem horního upínání ISOFIX, se umístí ne dále než 2 000 mm od vztažného bodu ramene a to v šedé zóně, jak je znázorněno na obrázcích 6 až 10 přílohy 9 stanovené polohy sedění, pro kterou je instalována s ohledem na šablonu popsanou v SAE J 826 (červenec 1995) a znázorněnou v příloze 9, obrázku 5 podle následujících podmínek:

5.2.4.1.1

bod H šablony je umístěn v jedinečně navrženém bodu H krajní dolní a krajní zadní polohy sedadla, šablona je však umístěna příčně v polovině vzdálenosti mezi dvěma dolními kotevními úchyty ISOFIX;

5.2.4.1.2

linie trupu šablony je ve stejném úhlu k příčné svislé rovině jako opěradlo sedadla v nejvzpřímenější pozici a

5.2.4.1.3

šablona je umístěna ve svislé podélné rovině, která obsahuje bod H šablony.

5.2.4.2   Zóna kotevního úchytu horního upínání ISOFIX může být alternativně umístěna pomocí přípravku „ISO/F2“ (B), jak je definováno v předpisu č. 16 (příloha 17, dodatek 2, obrázek 2), v poloze ISOFIX vybavené dolními kotevními úchyty ISOFIX, jak je znázorněno na obrázku 11 přílohy 9.

Poloha sedění je krajní zadní, nejnižší poloha sedadla při opěradle sedadla ve jmenovité pozici nebo podle doporučení výrobce vozidla.

V bočním pohledu leží kotevní úchyt horního upínání ISOFIX za zadním čelem přípravku „ISO/F2“ (B).

Průsečík mezi zadním čelem přípravku „ISO/F2“ (B) a vodorovnou linií (příloha 9, obrázek 11, odkaz 3) obsahující poslední tuhý bod o tvrdosti vyšší než 50 Shore A na vrcholu opěradla sedadla definuje vztažný bod 4 (příloha 9, obrázek 11) na středové linii přípravku „ISO/F2“ (B). V tomto vztažném bodě maximální úhel 45° nad vodorovnou linií definuje horní mez zóny kotevního úchytu vrchního upínání.

V pohledu shora ve vztažném bodu 4 (příloha 9, obrázek 11) maximální úhel 90° probíhající vzad a příčně a v pohledu zezadu maximální úhel 40° definují 2 objemy, které omezují zónu kotevního úchytu pro horní upínání ISOFIX.

Počátek popruhu horního upínání ISOFIX (5) je umístěn v průsečíku přípravku „ISO/F2“ (B) s rovinou ve vzdálenosti 550 mm nad vodorovným čelem přípravku „ISO/F2“ (B) (1) na středové linii přípravku „ISO/F2“ (B) (6).

Kotevní úchyt horního upínání ISOFIX je navíc ve vzdálenosti větší než 200 mm, ale ne více než 2 000 mm od počátku popruhu horního upínání ISOFIX na zadním čele přípravku „ISO/F2“ (B), měřeno podél pásu, když je vytažen přes opěradlo sedadla ke kotevnímu úchytu horního upínání ISOFIX.

5.2.4.3   Část kotevního úchytu horního upínání ISOFIX ve vozidle, která je určena pro spojení se spojovacím dílem horního upínání ISOFIX, může být umístěna mimo šedou zónu zmiňovanou v bodech 5.2.4.1 nebo 5.2.4.2, jestliže umístění v této zóně není vhodné a vozidlo je vybaveno směrovacím zařízením, které

5.2.4.3.1

zajišťuje, že popruh horního upínání ISOFIX pracuje, jako kdyby část kotevního úchytu určená pro spojení s kotevním úchytem horního upínání ISOFIX byla umístěna v šedé zóně, a

5.2.4.3.2

je alespoň 65 mm za linií trupu v případě jiného než tuhého směrovacího zařízení popruhu nebo přemístitelného směrovacího zařízení nebo alespoň 100 mm za linií trupu v případě pevného tuhého směrovacího zařízení a

5.2.4.3.3

když má zařízení dostatečnou pevnost, aby spolu s kotevním úchytem horního upínání ISOFIX odolalo zatížení uvedeném v bodě 6.6 tohoto předpisu, když je zkoušeno po instalaci ve stavu k použití.

5.2.4.4   Kotevní úchyt upínání může být zasazen do opěradla sedadla pod podmínkou, že není v oblasti vinutí pásu na vrcholu opěradla sedadla.

5.2.4.5   Kotevní úchyt horního upínání ISOFIX musí mít rozměry umožňující připevnění háku horního upínání ISOFIX, jak je uvedeno na obrázku 3.

Okolo každého kotevního úchytu na horním upínání ISOFIX je zajištěna mezera umožňující připojení a odpojení. Pro každý kotevní úchyt na horním upínání ISOFIX, který je pod krytem, musí být kryt identifikován například jedním ze symbolů nebo zrcadlovým obrazem jednoho ze symbolů uvedených na obrázku 13 přílohy 9 a kryt musí být odstranitelný bez použití nástrojů.

5.3   Určení minimálního počtu kotevních úchytů pásů a kotevních úchytů ISOFIX

5.3.1   Každé vozidlo kategorií M a N (s výjimkou vozidel kategorií M2 nebo M3, která patří do tříd I nebo A (3)), musí být vybaveno kotevními úchyty bezpečnostních pásů, které vyhovují požadavkům tohoto předpisu.

5.3.1.1   Kotevní úchyty systému upínacích pásů schválené jako pás typu S (s navíječem(i) nebo bez něho) podle předpisu č. 16 vyhoví požadavkům předpisu č. 14, ale přídavný kotevní úchyt nebo kotevní úchyty instalované pro upevnění rozkrokového popruhu (sestavy) jsou vyňaty z požadavků tohoto předpisu na pevnost a umístění.

5.3.2   Minimální počet kotevních úchytů bezpečnostních pásů pro každé dopředu a dozadu směřující místo k sedění je stanoven v příloze 6.

5.3.3   Pro jiná místa k sedění než přední krajní místa vozidel kategorie N1 znázorněná v příloze 6 a označená symbolem Ø jsou však povoleny dva dolní kotevní úchyty, existuje-li průchod mezi sedadlem a nejbližší postranní stěnou vozidla, který umožní přístup cestujících k jiným částem vozidla.

Prostor mezi sedadlem a postranní stěnou se považuje za průchod, je-li vzdálenost mezi postranní stěnou se všemi dveřmi zavřenými a svislou podélnou rovinou procházející středovou linií dotčeného sedadla, měřeno v poloze R a kolmo ke střední podélné rovině vozidla, větší než 500 mm.

5.3.4   Pro přední středová místa k sedění znázorněná v příloze 6 a označená symbolem * jsou za přiměřené považovány dva dolní kotevní úchyty, je-li čelní sklo umístěno mimo vztažnou zónu definovanou v příloze 1 předpisu č. 21; je-li umístěno uvnitř vztažné zóny, jsou vyžadovány tři kotevní úchyty.

Pokud se týká kotevních úchytů pásů, čelní sklo se považuje za část vztažné zóny, pokud může přijít do statického kontaktu se zkušebním přístrojem podle metody popsané v příloze 1 předpisu č. 21.

5.3.5   Každé místo k sedění označené v příloze 6 symbolem je vybaveno třemi kotevními úchyty. Jestliže je splněna jedna z následujících podmínek, mohou být vybavena dvěma kotevními úchyty:

5.3.5.1

sedadlo nebo jiné části vozidla vyhovující předpisu č. 80, dodatek 1, bod 3.5 se nachází přímo před ním, nebo

5.3.5.2

žádná část pohybujícího se vozidla se nenachází ve vztažné zóně a ani se do ní nemůže dostat, nebo

5.3.5.3

části vozidla v této vztažné zóně vyhovují požadavkům na pohlcování energie stanovené v předpisu č. 80, dodatek 6.

5.3.6   Pro všechna sklopná sedadla nebo místa k sedění určená výhradně k použití při stojícím vozidle i pro všechna sedadla jakéhokoli vozidla, na které se nevztahují body 5.3.1 až 5.3.4, nejsou vyžadovány žádné kotevní úchyty pásů. Je-li však vozidlo vybaveno kotevními úchyty pro taková sedadla, musí tyto kotevní úchyty splňovat požadavky tohoto předpisu. Kotevní úchyty určené k použití výlučně ve spojení s pásem pro zdravotně postiženou osobu anebo s jiným zádržným systémem v souladu s předpisem č. 107, sérií změn 02, přílohou 8, nemusí požadavkům tohoto předpisu vyhovovat.

5.3.7   U horního podlaží dvoupodlažního vozidla se požadavky na přední střední místa k sedění použijí i na přední vnější místa k sedění.

5.3.8   Určení minimálního počtu míst ISOFIX

5.3.8.1   Každé vozidlo kategorie M1 musí být vybaveno nejméně dvěma místy ISOFIX splňujícími požadavky tohoto předpisu.

Nejméně dvě místa ISOFIX musí být vybavena jak systémem kotevních úchytů ISOFIX, tak kotevním úchytem horního upínání ISOFIX.

Typ a počet přípravků ISOFIX definovaných v předpisu č. 16, které lze instalovat v každém místě ISOFIX, je definován v předpisu č. 16.

5.3.8.2   Bez ohledu na bod 5.3.8.1, je-li vozidlo vybaveno pouze jednou řadou sedadel, nevyžaduje se žádné místo ISOFIX.

5.3.8.3   Bez ohledu na bod 5.3.8.1 musí být nejméně jeden ze dvou systémů míst ISOFIX instalován v druhé řadě sedadel.

5.3.8.4   Je-li systém kotevních úchytů ISOFIX instalován na předním místě k sedění chráněném airbagem pro čelní náraz, musí být instalováno zařízení pro deaktivaci tohoto airbagu.

5.3.8.5   Bez ohledu na bod 5.3.8.1 v případě integrovaného „zabudovaného“ dětského zádržného systému činí počet instalovaných míst ISOFIX alespoň dva mínus počet integrovaných „zabudovaných“ dětských zádržných systémů hmotnostních skupin 0 nebo 0+ nebo 1.

5.3.8.6   Bez ohledu na ustanovení bodu 5.3.8.1 kabriolety definované v příloze 7, bodu 8.1 konsolidované rezoluce o konstrukci vozidel (R.E.3) (4) s více než jednou řadou sedadel musí být vybaveny nejméně dvěma dolními kotevními úchyty ISOFIX. Je- li u takových vozidel instalován kotevní úchyt horního upínání ISOFIX, musí vyhovovat příslušným ustanovením tohoto předpisu.

5.3.9   V případě sedadel, které je možné otočit nebo umístit do jiné orientace pro použití ve stojícím vozidle, se požadavky bodu 5.3.1 použijí pouze na ty orientace, které jsou určené pro obvyklé použití, když vozidlo jede po silnici, v souladu s tímto předpisem. V informačním dokumentu musí být o této věci uvedena poznámka.

5.4   Umístění kotevních úchytů bezpečnostních pásů (viz příloha 3, obrázek 1.)

5.4.1   Obecně

5.4.1.1   Kotevní úchyty kteréhokoliv pásu mohou být umístěny na nosné konstrukci vozidla nebo sedadla nebo na kterékoliv jiné části vozidla, nebo mohou být rozptýleně rozmístěny v kombinaci uvedených možností.

5.4.1.2   Téhož kotevního úchytu pásu se může použít k připevnění konců dvou přilehlých bezpečnostních pásů za předpokladu, že jsou splněny požadavky zkoušky.

5.4.2   Umístění dolního účinného kotevního úchytu pásů

5.4.2.1   Přední sedadla vozidel kategorie M1

U motorových vozidel kategorie M1 musí mít úhel α1 (na opačné straně, než je spona) velikost 30° až 80° a úhel α2 (na straně spony) musí mít velikost 45° až 80°. Oba požadavky na úhel platí pro všechny obvyklé provozní polohy předních sedadel. Kde je alespoň jeden z úhlů α1 a α2 konstantní za všech obvyklých poloh používání, musí být jeho velikost (60 ± 10°). U seřiditelných sedadel se seřizovacím zařízením, jak je popsáno v bodě 1.12, s úhlem sklonu opěradla menším než 20° (viz příloha 3 obrázek 1), může být úhel α1 menší než minimální výše uvedená hodnota (30°), za podmínky, že není menší než 20° v žádné z obvyklých poloh používání.

5.4.2.2   Zadní sedadla vozidel kategorie M1

U motorových vozidel kategorie M1 musí mít úhly α1 a α2 velikost 30 až 80 stupňů u všech zadních sedadel. Jsou-li zadní sedadla seřiditelná, platí výše uvedené velikosti úhlů pro všechny obvyklé cestovní polohy.

5.4.2.3   Přední sedadla vozidel kategorií jiných než M1

U motorových vozidel kategorií jiných než M1 musí mít úhly α1 a α2 velikost 30 až 80 stupňů pro všechny obvyklé provozní polohy předních sedadel. Když v případě předních sedadel vozidel s maximální hmotností nepřesahující 3,5 tun je alespoň jeden z úhlů α1 a α2 konstantní za všech obvyklých poloh používání, musí mít hodnotu 60 ± 10° (např. kotevní úchyt připevněný na sedadle).

5.4.2.4   Zadní sedadla a zvláštní přední nebo zadní sedadla vozidel kategorií jiných než M1

U vozidel kategorií jiných než M1 v případě:

a)	lavicových sedadel;

b)	seřiditelných sedadel (předních a zadních) se seřizovacím zařízením, jak je popsáno v bodě 2.12, s úhlem sklonu opěradla menším než 20° (viz příloha 3, obrázek 1) a

c)	jiných zadních sedadel

mohou mít úhly α1 a α2 velikost 20° až 80° za všech obvyklých poloh používání. Když v případě předních sedadel vozidel s maximální hmotností nepřesahující 3,5 tun je alespoň jeden z úhlů α1 a α2 konstantní za všech obvyklých poloh používání, musí mít hodnotu 60 ± 10° (např. kotevní úchyt připevněný na sedadle).

V případě jiných než předních sedadel vozidel kategorií M2 a M3 musí mít úhly α1 a α2 velikost 45 až 90 stupňů pro všechny obvyklé polohy použití.

5.4.2.5   Vzdálenost mezi oběma svislými rovinami rovnoběžnými se střední podélnou rovinou vozidla, z nichž každá prochází jedním ze obou účinných dolních kotevních úchytů pásů L1 a L2 téhož bezpečnostního pásu, nesmí být menší než 350 mm. V případě jakýchkoli středových míst k sedění v zadních řadách sedadel vozidel kategorie M1 a N1 nesmí být výše uvedená vzdálenost menší než 240 mm, pokud není možné vyměnit střední zadní sedadlo za žádné jiné sedadlo vozidla. Podélná střední rovina sedadla musí procházet mezi body L1 a L2 a musí být od těchto bodů vzdálena nejméně 120 mm.

5.4.3   Umístění horních účinných kotevních úchytů pásů (viz příloha 3)

5.4.3.1   Je-li užito vodítko popruhu nebo podobné zařízení, které ovlivňuje umístění horního účinného kotevního úchytu pásů, musí být toto umístění stanoveno obvyklou cestou s uvážením polohy kotevního úchytu, kdy podélná osa popruhu prochází bodem J1 odvozeným postupně od bodu R pomocí následujících tří úseků:

RZ	:	úsek linie trupu měřený směrem vzhůru od R a dlouhý 530 mm;
ZX	:	úsek kolmý na podélnou střední rovinu vozidla měřený od bodu Z ve směru kotevního úchytu a dlouhý 120 mm;
XJ1	:	úsek kolmý na rovinu definovanou úseky RZ a ZX měřený směrem dopředu od bodu X a dlouhý 60 mm.

Bod J2 je určen symetricky k bodu J1 vzhledem k podélné svislé rovině procházející linií trupu popsanou v bodě 5.1.2. figuríny umístěné na daném sedadle.

Když je použito dvoudveřové uspořádání pro přístup k předním i zadním sedadlům a horní kotevní úchyt je upevněn k sloupku B, musí být systém konstruován tak, aby neznemožňoval vstup do vozidla nebo výstup z něj.

5.4.3.2   Horní účinný kotevní úchyt musí ležet pod rovinou FN, která jde kolmo na podélnou střední rovinu sedadla a svírá úhel 65° s linií trupu. V případě zadních sedadel může být úhel snížen na 60°. Rovina FN musí být umístěna tak, aby linii trupu protínala v bodě D a aby platilo DR = 315 mm + 1,8 S. Avšak je-li S ≤ 200 mm, je DR = 675 mm.

5.4.3.3   Horní účinný kotevní úchyt pásu musí ležet pod rovinou FK, která jde kolmo na podélnou střední rovinu sedadla a svírá s linií trupu úhel 120° v bodě B tak, že BR = 260 mm + S. Pro hodnoty S ≥ 280 mm, může výrobce podle své volby použít BR = 260 mm + 0,8 S.

5.4.3.4   Hodnota S nesmí být menší než 140 mm.

5.4.3.5   Horní účinný kotevní úchyt pásu musí být umístěn za svislou rovinou kolmou k podélné střední rovině vozidla a procházející bodem R, jak je znázorněno v příloze 3.

5.4.3.6   Horní účinný kotevní úchyt pásu musí být umístěn nad vodorovnou rovinou procházející bodem C definovaným v bodě 5.1.4.

5.4.3.7   Navíc k hornímu kotevnímu úchytu uvedenému v bodě 5.4.3.1 mohou být provedeny další horní účinné kotevní úchyty, jestliže se splní jedna z následujících podmínek:

5.4.3.7.1

Doplňkové kotevní úchyty splňují požadavky bodů 5.4.3.1 až 5.4.3.6.

5.4.3.7.2

Doplňkové kotevní úchyty mohou být použity bez pomoci nástrojů, splňují požadavky bodů 5.4.3.5 a 5.4.3.6 a jsou umístěny v jedné z oblastí odvozených z oblasti znázorněné na obrázku 1 přílohy 3 tohoto předpisu svislým posunutím této oblasti o 80 mm nahoru nebo dolů.

5.4.3.7.3

Kotevní úchyt (úchyty) je určen pro upínací pás, vyhovuje požadavkům stanoveným v bodě 5.4.3.6, leží za příčnou rovinou procházející vztažnou přímkou a je umístěn: 5.4.3.7.3.1 v případě jednotlivého kotevního úchytu uvnitř oblasti, která je společná dvěma prostorovým úhlům definovaným svislicemi procházejícími body J1 a J2 definovanými v bodě 5.4.3.1, přičemž vodorovné řezy těmito úhly jsou znázorněny na obrázku 2 přílohy 3 tohoto předpisu; 5.4.3.7.3.2 v případě dvou kotevních úchytů uvnitř kteréhokoliv vhodného z výše definovaných prostorových úhlů za předpokladu, že každý kotevní úchyt je vzdálen nejvýše 50 mm od druhého kotevního úchytu, který má zrcadlově symetrickou polohu vzhledem k rovině P definované v bodě 5.1.6 pro uvažované sedadlo.

5.5   Rozměry závitových otvorů pro kotevní úchyty

5.5.1   Kotevní úchyt musí mít otvor opatřený závitem o velikosti 7/16 palce (20 UNF 2B).

5.5.2   Je-li vozidlo výrobcem vybaveno bezpečnostními pásy, které jsou připevněny ke všem kotevním úchytům předepsaným pro dané sedadlo, nemusí tyto kotevní úchyty splňovat požadavek bodu 5.5.1 za předpokladu, že splňují ostatní ustanovení tohoto předpisu. Rovněž se požadavky bodu 5.5.1 nevztahují na doplňkové kotevní úchyty, které splňují požadavek bodu 5.4.3.7.3.

5.5.3   Musí být možno odpojit bezpečnostní pás od kotevního úchytu bez jakéhokoliv poškození tohoto úchytu.

6.   ZKOUŠKY

6.1   Všeobecné zkoušky pro kotevní úchyty pásů sedadel

6.1.1   S ohledem na použití ustanovení bodu 6.2. a na žádost výrobce:

6.1.1.1

se mohou zkoušky provádět buď na nosné konstrukci vozidla, nebo úplně dokončeném vozidle;

6.1.1.2

zkoušky mohou být omezeny na kotevní úchyty pouze jednoho sedadla nebo jedné skupiny sedadel za podmínky, že: a) dotčené kotevní úchyty mají stejné konstrukční vlastnosti jako kotevní úchyty ostatních sedadel nebo skupin sedadel a b) když jsou takové kotevní úchyty zcela nebo částečně instalovány na sedadle nebo skupině sedadel, jsou konstrukční vlastnosti sedadla nebo skupiny sedadel stejné jako u ostatních sedadel nebo skupin sedadel;

6.1.1.3

okna a dveře mohou a nemusí být instalovány a zavřeny;

6.1.1.4

může být instalován jakýkoli prvek, který je obvykle poskytován a způsobilý pro zvýšení tuhosti nosné konstrukce vozidla.

6.1.2   Sedadla musí být instalována a umístěna do polohy pro řízení nebo použití zvolené technickou zkušebnou odpovědnou za provádění schvalovacích zkoušek tak, aby tato poloha poskytovala nejméně příznivé podmínky s ohledem na pevnost systému. Poloha sedadel musí být zaznamenána v protokolu. Opěradlo sedadla s nastavitelným sklonem musí být zajištěno podle pokynu výrobce nebo, neexistuje-li žádný takový pokyn, v poloze odpovídající účinnému úhlu opěradla co nejbližšímu 25° u vozidel kategorií M1 a N1 a úhlu 15° u vozidel všech ostatních kategorií.

6.2   Zajištění vozidla pro zkoušky kotevních úchytů pásů sedadel a zkoušky kotevních úchytů ISOFIX

6.2.1   Metoda použitá k zajištění vozidla při zkoušce nesmí způsobit zpevnění kotevních úchytů pásů sedadel nebo kotevních úchytů ISOFIX a jejich oblasti ukotvení, ani způsobit zmenšení běžné deformace nosné konstrukce.

6.2.2   Zajišťovací zařízení se považuje za vyhovující, jestliže nevyvolá žádný účinek v oblasti zahrnující celou šířku nosné konstrukce a jestliže je vozidlo nebo nosná konstrukce blokována nebo upevněna vpředu ve vzdálenosti nejméně 500 mm od zkoušeného kotevního úchytu a držena nebo upevněna vzadu nejméně 300 mm od tohoto kotevního úchytu.

6.2.3   Doporučuje se, aby byla nosná konstrukce uložena na opěry umístěné přibližně v linii s osami kol nebo, není-li to možné, v linii s body upevnění závěsů.

6.2.4   Je-li použita jiná metoda zajištění než předepsaná v bodech 6.2.1 až 6.2.3 tohoto předpisu, musí být poskytnuty důkazy, že je rovnocenná.

6.3   Všeobecné zkušební požadavky pro kotevní úchyty pásů sedadel

6.3.1   Všechny kotevní úchyty pásů téže skupiny sedadel musí být zkoušeny současně. Pokud však existuje riziko, že by nesymetrické zatížení sedadel a/nebo kotevních úchytů mohlo vést k selhání, může se provést další zkouška s nesymetrickým zatížením.

6.3.2   Tažná síla musí být použita tak, aby působila ve směru odpovídajícímu poloze sedění v úhlu 10 stupňů ± 5° nad vodorovnou rovinou v rovině rovnoběžné k podélné střední rovině vozidla.

Musí být použito předběžné zatížení ve výši 10 procent s tolerancí ± 30 procent cílového zatížení, toto zatížení se zvýší na 100 procent příslušného cílového zatížení.

6.3.3   Působení plného zatížení musí být dosaženo co nejrychleji, a to v průběhu působení maximálního zatížení v délce 60 sekund.

Výrobce však může požadovat, aby bylo zatížení dosaženo do 4 sekund.

Kotevní úchyty musí odolávat stanovenému zatížení po dobu nejméně 0,2 sekundy.

6.3.4   Tažná zařízení používaná při zkouškách popsaných v bodě 6.4 níže jsou znázorněna v příloze 5. Zařízení znázorněná v příloze 5 na obrázku 1 jsou umístěna na polstrování sedáku a pak, když je to možné, zatlačena do opěradla sedadla, zatímco je okolo nich pevně obepnut popruh pásu. Zařízení znázorněné v příloze 5 na obrázku 2 je ve své poloze, popruh pásu je upevněn přes zařízení a pevně napnut. V průběhu této operace se nepoužije předběžné zatížení kotevních úchytů bezpečnostních pásů vyšší než minimálně nutné pro správné uvedení zkušebního zařízení do jeho polohy.

Tažné zařízení rozměru 254 mm nebo 406 mm použité na každém místě sedění musí být takové, že jeho šířka je co nejbližší vzdálenosti mezi dolními kotevními úchyty.

Při umístění tažného zařízení do jeho polohy musí být zamezeno společným vlivům v průběhu zkoušky tahem, které by měly nepříznivý dopad na zatížení a rozložení zatížení.

6.3.5   Kotevní úchyty pásů u sedadel vybavených horními kotevními úchyty pásů se zkoušejí za těchto podmínek:

6.3.5.1

Přední vnější sedadla: Kotevní úchyty pásů musí být podrobeny zkoušce předepsané v bodě 6.4.1, při níž se na ně zátěže přenášejí pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii tříbodového pásu vybaveného navíječem s vodicím válečkem nebo vodítkem popruhu u horního kotevního úchytu pásu. Kromě toho jestliže je počet kotevních úchytů vyšší, než je předepsáno v bodě 5.3, musí být tyto kotevní úchyty podrobeny zkoušce uvedené v bodě 6.4.5, při kterých jsou zátěže přenášeny na kotevní úchyty pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii takového typu bezpečnostního pásu, který k nim má být připevněn. 6.3.5.1.1 Není-li navíječ připevněn k požadovanému vnějšímu dolnímu kotevnímu úchytu pásu nebo je-li navíječ připevněn k hornímu kotevnímu úchytu pásu, musí být dolní kotevní úchyty pásů rovněž podrobeny zkoušce předepsané v bodě 6.4.3. 6.3.5.1.2 Ve výše uvedeném případě lze zkoušky předepsané v bodech 6.4.1 a 6.4.3 provádět na dvou různých konstrukcích, pokud to výrobce požaduje.

6.3.5.2

Zadní vnější sedadla a všechna středová sedadla Kotevní úchyty pásů musí být podrobeny zkoušce předepsané v bodě 6.4.2, při níž se na ně zátěže přenášejí pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii tříbodového pásu bez navíječe, a zkoušce předepsané v bodě 6.4.3, při níž se zátěže přenášejí na dolní kotevní úchyty pásů pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii břišního pásu. Obě zkoušky se na žádost výrobce mohou provádět na dvou různých konstrukcích.

6.3.5.3

Když výrobce dodá své vozidlo s bezpečnostními pásy, mohou být odpovídající kotevní úchyty pásů na žádost výrobce podrobeny pouze zkoušce, při níž jsou zátěže přenášeny na tyto úchyty prostřednictvím zařízení neprodukujícího geometrii typu pásů, které se mají připevnit k těmto kotevním úchytům.

6.3.6   Nemají-li zadní vnější sedadla a středová sedadla horní kotevní úchyty pásů, musí být dolní kotevní úchyty pásů podrobeny zkoušce předepsané v bodě 6.4.3, při níž jsou zátěže přenášeny na tyto kotevní úchyty pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii břišního pásu.

6.3.7   Je-li vozidlo konstruováno tak, že připouští užití jiných zařízení, která nedovolují přímé připevnění popruhů ke kotevním úchytům pásů bez použití válečků atd. nebo která kromě kotevních úchytů zmíněných v bodě 5.3 vyžadují doplňkové kotevní úchyty pásů, musí být bezpečnostní pás nebo souprava lanek, válečků atd. představující vybavení bezpečnostního pásu připojeny takovým zařízením ke kotevním úchytům pásů ve vozidle a kotevní úchyty pásů musí být podle vhodného případu podrobeny zkoušce předepsané v bodě 6.4.

6.3.8   Může se užít jiná zkušební metoda, než která je předepsána v bodě 6.3, musí se však prokázat, že je rovnocenná.

6.4   Zvláštní zkušební požadavky pro kotevní úchyty pásů sedadel

6.4.1   Zkouška v sestavě tříbodového pásu s navíječem a s vodicím válečkem nebo vodítkem popruhu u horního kotevního úchytu pásu

6.4.1.1   K hornímu kotevnímu úchytu pásu musí být instalován zvláštní vodicí váleček nebo vodítko lanka nebo popruhu vhodné k přenosu zatížení z tažného zařízení nebo vodicí váleček nebo vodítko popruhu dodané výrobcem.

6.4.1.2   Zkušební zátěž 1 350 daN ± 20 daN musí být aplikována na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 2) připevněné ke kotevním úchytům téhož pásu pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii popruhu horní části trupu tohoto bezpečnostního pásu. V případě vozidel jiných kategorií než M1 a N1 je zkušební zátěž 675 ± 20 daN mimo vozidel kategorií M3 a N3, u kterých je zkušební zátěž 450 ± 20 daN.

6.4.1.3   Současně musí být aplikována tažná síla 1 350 daN ± 20 daN na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 1) připevněné ke dvěma dolním kotevním úchytům pásů. V případě vozidel jiných kategorií než M1 a N1 je zkušební zátěž 675 ± 20 daN mimo vozidel kategorií M3 a N3, u kterých je zkušební zátěž 450 ± 20 daN.

6.4.2   Zkouška v sestavě tříbodového pásu bez navíječe nebo s navíječem u horního kotevního úchytu pásu

6.4.2.1   Zkušební zátěž 1 350 daN ± 20 daN musí být aplikována na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 2) připevněné k hornímu kotevnímu úchytu a k protějšímu dolnímu kotevnímu úchytu stejného pásu, který je vybaven navíječem upevněným u horního kotevního úchytu pásu, pokud je dodán od výrobce. V případě vozidel jiných kategorií než M1 a N1 je zkušební zátěž 675 ± 20 daN mimo vozidel kategorií M3 a N3, u kterých je zkušební zátěž 450 ± 20 daN.

6.4.2.2   Současně musí být aplikována tažná síla 1 350 daN ± 20 daN na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 1) připevněné k dolním kotevním úchytům pásů. V případě vozidel jiných kategorií než M1 a N1 je zkušební zátěž 675 ± 20 daN mimo vozidel kategorií M3 a N3, u kterých bude zkušební zátěž 450 ± 20 daN.

6.4.3   Zkouška v sestavě břišního pásu

Zkušební zátěž 2 225 daN ± 20 daN musí být aplikována na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 1) připevněné ke dvěma dolním kotevním úchytům pásů. V případě vozidel jiných kategorií než M1 a N1 je zkušební zátěž 1 110 ± 20 daN mimo vozidel kategorií M3 a N3, u kterých je zkušební zátěž 740 ± 20 daN.

6.4.4   Zkouška kotevních úchytů pásů, které jsou všechny umístěny na nosné konstrukci sedadla nebo které jsou rozmístěny na nosné konstrukci vozidla a nosné konstrukci sedadla

6.4.4.1   Zkouška popsaná v bodech 6.4.1, 6.4.2 a 6.4.3 výše musí být provedena podle vhodného případu při současném působení síly popsané níže na každé sedadlo a každou skupinu sedadel.

6.4.4.2   Zátěže uvedené v bodech 6.4.1, 6.4.2 a 6.4.3 výše jsou doplněny o sílu odpovídající 20násobku hmotnosti celého sedadla. Na sedadlo nebo příslušné části sedadla musí být aplikována setrvačná zátěž odpovídající fyzickému účinku hmotnosti daného sedadla na ukotvení sedadla. Stanovení zátěže nebo zátěží, které jsou aplikovány navíc, a rozdělení zátěže provede výrobce a schválí technická zkušebna.

V případě vozidel kategorií M2 a N2 musí být tato síla rovna 10násobku hmotnosti celého sedadla, u kategorií M3 a N3 je rovna 6,6násobku hmotnosti celého sedadla.

6.4.5   Zkouška v sestavě speciálního typu pásu

6.4.5.1   Zkušební zátěž 1 350 daN ± 20 daN musí být aplikována na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 2) připevněné ke kotevním úchytům takového bezpečnostního pásu pomocí zařízení, které reprodukuje geometrii popruhu nebo popruhů horní části trupu.

6.4.5.2   Současně musí být aplikována tažná síla 1 350 daN ± 20 daN na tažné zařízení (viz příloha 5, obrázek 3) připevněné ke dvěma dolním kotevním úchytům pásů.

6.4.5.3   V případě vozidel jiných kategorií než M1 a N1 je zkušební zátěž 675 ± 20 daN mimo vozidel kategorií M3 a N3, u kterých je zkušební zátěž 450 ± 20 daN.

6.4.6   Zkouška v případě sedadel směřujících dozadu

6.4.6.1   Body kotevních úchytů se zkoušejí silami předepsanými v bodech 6.4.1, 6.4.2 nebo 6.4.3 podle daného případu. V každém případě musí zkušební zatížení odpovídat zátěži předepsané pro vozidla kategorií M3 nebo N3.

6.4.6.2   Zkušební zatížení musí směřovat dopředu ve vztahu k danému místu k sedění podle postupu předepsaného v bodě 6.3.

6.5   V případě skupiny sedadel popsaných v bodě 1 přílohy 7 lze provést dynamickou zkoušku z přílohy 7 jako alternativu statické zkoušky předepsané v bodech 6.3 a 6.4, a to podle volby výrobce vozidla.

6.6   Požadavky statické zkoušky

6.6.1   Pevnost systémů kotevních úchytů ISOFIX musí být zkoušena při působení sil, jak je předepsáno v bodě 6.6.4.3, na zařízení pro působení statické síly (ZPSS), když jsou připevnění ISOFIX dobře zapojena.

V případě kotevního úchytu horního upínání ISOFIX musí být provedena další zkouška, jak je popsáno v bodě 6.6.4.4.

Všechny místa ISOFIX stejné řady sedadel, které lze používat najednou, musí být zkoušeny najednou.

6.6.2   Zkouška může být provedena buď u úplně dokončeného vozidla nebo na dostatečně reprezentativních částech vozidla z hlediska pevnosti a tuhosti nosné konstrukce vozidla.

Okna a dveře mohou a nemusí být instalovány a zavřeny.

Může být instalován jakýkoli prvek, který je obvykle poskytován a pravděpodobně přispívá ke zvýšení tuhosti nosné konstrukce vozidla.

Zkoušky mohou být omezeny na místa ISOFIX pouze jednoho sedadla nebo skupiny sedadel za podmínky, že:

a)	dotčená poloha ISOFIX má stejné konstrukční vlastnosti jako poloha ISOFIX ostatních sedadel nebo skupiny sedadel a,

b)	jsou-li taková místa ISOFIX zcela nebo částečně instalována na sedadle nebo skupině sedadel, jsou konstrukční vlastnosti sedadla nebo skupiny sedadel stejné jako u ostatních sedadel nebo skupin sedadel.

6.6.3   Jsou-li sedadla nebo opěrky hlavy nastavitelné, musí být zkoušeny v poloze definované technickou zkušebnou v omezeném rozsahu předepsaném výrobcem vozidla, jak je uvedeno v dodatku 3 přílohy 17 předpisu č. 16.

6.6.4   Síly, směry a meze odchylek.

6.6.4.1   Na střed dolní přední středové příčné tyče ZPSS se musí působit silou 135 N ± 15 N, aby se upravila předozadní poloha roztažení ZPSS vzad pro odstranění vůle nebo napětí mezi ZPSS a jeho oporou.

6.6.4.2   Na zařízení pro působení statické síly (ZPSS) se musí působit silami ve směru vpřed a v šikmém směru podle tabulky 1.

Tabulka 1

Směry zkušebních sil

Vpřed	0° ± 5°	8 kN ± 0,25 kN
Šikmo	75° ± 5° (na obě strany přímo vpřed nebo, pokud se vyskytuje strana nejhoršího případu nebo pokud jsou obě strany symetrické, jen na jednu stranu)	5 kN ± 0,25 kN

Jestliže to výrobce požaduje, mohou být všechny tyto zkoušky provedeny na různých konstrukcích.

Síly ve směru vpřed musí být aplikovány při počátečním úhlu působení síly 10 ± 5° s vodorovnou rovinou. Šikmé síly musí být aplikovány vodorovně 0° ± 5°. V předepsaném bodu zatížení X uvedeném na obrázku 2 přílohy 9 se použije síla předběžného zatížení 500 N ± 25 N. Působení plného zatížení musí být dosaženo co nejrychleji, a to do doby působení maximálního zatížení v délce 30 sekund. Výrobce však může požadovat působení zatížení, kterého se má dosáhnout, do 2 sekund. Síla je udržována nejméně po dobu 0,2 s.

Všechna měření musí být provedena podle ISO 6487 při CFC 60 Hz nebo podle jakékoli rovnocenné metody.

6.6.4.3   Zkoušky pouze systému kotevních úchytů ISOFIX

6.6.4.3.1

Zkouška síly ve směru vpřed: Podélná vodorovná odchylka (po předběžném zatížení) bodu X zařízení ZPSS v průběhu působení síly 8 kN ± 0,25 kN musí být omezena na 125 mm a stálá deformace včetně částečného roztržení nebo zlomení jakéhokoli dolního kotevního úchytu ISOFIX nebo okolní oblasti se nepovažuje za závadu, pokud je požadovaná síla udržována po stanovenou dobu.

6.6.4.3.2

Zkouška síly v šikmém směru: Odchylka ve směru síly (po předběžném zatížení) bodu X zařízení ZPSS v průběhu působení síly 5kN ± 0,25 kN musí být omezena na 125 mm a stálá deformace včetně částečného roztržení nebo zlomení jakéhokoli dolního kotevního úchytu ISOFIX nebo okolní oblasti se nepovažuje za závadu, pokud je požadovaná síla udržována po stanovenou dobu.

6.6.4.4   Zkouška systémů kotevních úchytů ISOFIX a kotevního úchytu horního upínání ISOFIX:

Tahové předběžné zatížení 50 N ± 5 N musí být aplikováno mezi ZPSS a kotevní úchyt horního upínání. Podélná vodorovná odchylka (po předběžném zatížení) bodu X v průběhu působení síly 8 kN ± 0,25 kN musí být omezena na 125 mm a stálá deformace včetně částečného roztržení nebo zlomení jakéhokoli dolního kotevního úchytu ISOFIX a kotevního úchytu horního upínání nebo okolní oblasti se nepovažuje za závadu, pokud je požadovaná síla udržována po stanovenou dobu.

Tabulka 2

Meze odchylek

Směr síly	Maximální odchylka bodu X zařízení ZPSS
Vpřed	podélně 125 mm
Šikmo	125 mm ve směru síly

6.6.5   Další síly

6.6.5.1   Setrvačné síly sedadla

Pro polohu instalace, kde je zátěž přenášena na sestavu sedadla vozidla a nikoliv přímo na nosnou konstrukci vozidla, musí být provedena zkouška, aby se zajistilo, že je pevnost ukotvení sedadla vozidla k nosné konstrukci vozidla dostatečná. Při této zkoušce musí být síla o velikosti 20násobku hmotnosti příslušných částí sestavy sedadla aplikována vodorovně a podélně ve směru vpřed na sedadlo nebo příslušné části sestavy sedadla odpovídající fyzickému vlivu hmotnosti daného sedadla na ukotvení sedadla. Stanovení zátěže nebo zátěží, které jsou aplikovány navíc, a rozdělení zátěže provede výrobce a schválí technická zkušebna.

Na žádost výrobce může být zatížení navíc aplikováno v bodě X zařízení ZPSS při statických zkouškách popsaných výše.

Je-li kotevní úchyt horního upínání součástí sedadla vozidla, musí být tato zkouška provedena s popruhem horního upínání ISOFIX.

Nesmí dojít k žádnému zlomení a požadavky na odchylky uvedené v tabulce 2 musí být splněny.

Poznámka: Tato zkouška nemusí být provedena, jestliže je jakýkoliv kotevní úchyt systému bezpečnostních pásů vozidla součástí konstrukce sedadla vozidla a sedadlo vozidla již bylo podrobeno zkoušce a schváleno z hlediska vyhovění zkouškám zátěže kotevních úchytů požadovaných tímto předpisem pro zadržení dospělých cestujících.

7.   KONTROLA PŘED A PO STATICKÝCH ZKOUŠKÁCH KOTEVNÍCH ÚCHYTŮ BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ

7.1   Všechny kotevní úchyty musí být schopny odolat zkoušce předepsané v bodech 6.3 a 6.4. Trvalá deformace včetně částečného roztržení nebo zlomení jakéhokoliv kotevního úchytu nebo okolní oblasti se nepovažuje za závadu, pokud je síla udržována po stanovenou dobu. V průběhu zkoušky musí být dodrženy minimální vzdálenosti dolních účinných kotevních úchytů pásů uvedených v bodě 5.4.2.5 a požadavky bodu 5.4.3.6 pro horní účinné kotevní úchyty pásů.

7.1.1   Je-li u vozidel kategorie M1 o celkové dovolené hmotnosti nepřevyšující 2,5 tuny kotevní úchyt bezpečnostního pásu připevněn ke konstrukci sedadla, nesmí být horní účinný kotevní úchyt bezpečnostního pásu při zkoušce posunut před příčnou rovinu procházející bodem R a bodem C daného sedadla (viz obrázek 1 přílohy 3 tohoto předpisu).

U jiných než výše zmíněných vozidel nesmí být horní účinný kotevní úchyt bezpečnostního pásu při zkoušce posunut před příčnou rovinu skloněnou o 10° ve směru vpřed a procházející bodem R sedadla.

Maximální posun bodu horního účinného kotevního úchytu musí být změřen v průběhu zkoušky.

Jestliže posun bodu horního účinného kotevního úchytu překročí výše zmíněné omezení, výrobce prokáže technické zkušebně, že cestujícímu nehrozí žádné nebezpečí. Aby se prokázala existence dostatečného prostoru pro přežití, může se například provést zkušební postup podle předpisu č. 94 nebo se zkouška se sáněmi s odpovídajícím impulsem.

7.2   U vozidel, kde jsou tato zařízení použita, musí být zařízení pro posun a zajištění umožňující cestujícím na všech sedadlech opustit vozidlo stále ručně ovladatelná po odstranění tahové síly.

7.3   Po zkouškách se zaznamenají všechna poškození kotevních úchytů a nosných konstrukcí, na které působilo zatížení při zkouškách.

7.4   Odchylně je stanoveno, že horní kotevní úchyty připevněné k jednomu nebo více sedadlům vozidel kategorie M3 a kategorie M2 s maximální hmotností překračující 3,5 tun, které splňují požadavky předpisu č. 80, nemusí vyhovět požadavkům bodu 7.1, pokud jde o soulad s bodem 5.4.3.6.

8.   ZMĚNY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

8.1   Každá změna typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který udělil schválení typu vozidla. Tento orgán pak může buď:

8.1.1

uznat, že je nepravděpodobné, že by provedené změny měly znatelný negativní účinek, a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

8.1.2

požádat technickou zkušebnu odpovědnou za provádění zkoušek o nový protokol o zkoušce.

8.2   Oznámení o potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změn se smluvním stranám dohody uplatňujícím tento předpis zasílá postupem stanoveným výše v bodě 4.3.

8.3   Příslušný orgán vydávající rozšíření schválení přidělí takovému rozšíření pořadové číslo a informuje o něm ostatní strany dohody z roku 1958 uplatňující tento předpis pomocí formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

9.   SHODNOST VÝROBY

Postupy pro zajištění shodnosti výroby musí být v souladu s postupy stanovenými v dohodě, dodatku 2 (E/EHK/324-E/EHK/TRANS/505/Rev.2), a následujícími požadavky:

9.1

Každé vozidlo, které nese značku schválení typu, jak je předepsáno podle tohoto předpisu, musí být shodné s typem vozidla schváleným s ohledem na podrobnosti, které mají negativní účinek na vlastnosti kotevních úchytů bezpečnostních pásů a systému kotevních úchytů ISOFIX a kotevní úchyt horního upínání ISOFIX.

9.2	Pro ověření shodnosti, jak je předepsáno v bodě 9.1 výše, dostačuje počet sériově vyrobených vozidel nesoucích značku schválení typu požadovanou tímto předpisem podrobeno náhodným zkouškám.

9.3	Výše zmíněné kontroly se zpravidla omezí na měření. Pokud to však je nutné, musí být vozidla podrobena některým zkouškám popsaným v bodě 6 výše zvoleným technickou zkušebnou, která provádí schvalovací zkoušky.

10.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

10.1   Jestliže není splněn požadavek stanovený v bodě 9.1 výše nebo pokud jeho kotevní úchyty bezpečnostních pásů nebo systém kotevních úchytů ISOFIX a kotevní úchyt horního upínání ISOFIX neprošly kontrolami předepsanými v bodě 9 výše, může být schválení udělené pro daný typ vozidla podle tohoto předpisu odňato.

10.2   Jestliže smluvní strana dohody uplatňující tento předpis odejme schválení, které dříve udělila, uvědomí o tom neprodleně ostatní smluvní strany uplatňující tento předpis pomocí formuláře sdělení odpovídajícího vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu.

11.   NÁVOD K OBSLUZE VOZIDLA

Vnitrostátní orgány mohou vyžadovat, aby výrobci vozidel, jejichž registraci provádějí, v návodu k obsluze vozidla jasně uvedli,

11.1   kde jsou kotevní úchyty a

11.2   pro jaké typy pásů jsou kotevní úchyty určeny (viz příloha 1, položka 5).

12.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Jestliže držitel schválení úplně zastaví výrobu typu kotevních úchytů bezpečnostních pásů nebo typ systému kotevních úchytů ISOFIX a kotevního úchytu horního upínání ISOFIX schválené v souladu s tímto předpisem, informuje o tom orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení informuje tento orgán o takové skutečnosti ostatní strany dohody z roku 1958 uplatňující tento předpis, a to pomocí formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

13.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Strany dohody z roku 1958 uplatňující tento předpis sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů, které udělují schválení a kterým se mají zasílat formuláře potvrzující schválení či rozšíření, nebo odmítnutí či rozšíření či odnětí schválení vydaná v jiných zemích.

14.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

14.1	Počínaje úředním datem vstupu série změn 06 tohoto předpisu v platnost žádná ze smluvních stran uplatňujících tento předpis neodmítne udělit schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění série změn 06.

14.2	Počínaje uplynutím 2 let po vstupu série změn 06 tohoto předpisu v platnost smluvní strany uplatňující tento předpis udělí schválení EHK pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 06.

14.3

Počínaje uplynutím 7 let po vstupu série změn 06 tohoto předpisu v platnost smluvní strany uplatňující tento předpis mohou odmítnou uznat schválení, která nebyla udělena v souladu se sérií změn 06 tohoto předpisu. Nicméně stávající schválení vozidel, která nejsou dotčena sérií změn 06 tohoto předpisu, zůstávají platná a smluvní strany uplatňující tento předpis je musí nadále přijímat.

14.4	U vozidel, která nejsou ovlivněna bodem 7.1.1 výše, zůstávají schválení udělená podle série změn 04 tohoto předpisu v platnosti.

14.5	U vozidel, která nejsou ovlivněna doplňkem 4 série změn 05 tohoto předpisu, zůstávají stávající schválení v platnosti, pokud byla udělena v souladu se sérií změn 05 až do dodatku 3.

14.6	Počínaje úředním datem vstupu v platnost doplňku 5 k sérii změn 05 žádná smluvní strana uplatňující tento předpis neodmítne udělit schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění doplňku 5 k sérii změn 05.

14.7	U vozidel, která nejsou ovlivněna doplňkem 5 k sérii změn 05 tohoto předpisu, zůstávají stávající schválení v platnosti, pokud byla udělena v souladu se sérií změn 05 až do jejího dodatku 3.

14.8	Počínaje 20. únorem 2005 pro vozidla kategorie M1 udělí smluvní strany uplatňující tento předpis schválení EHK pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky tohoto předpisu ve znění podle doplňku 5 k sérii změn 05.

14.9	Počínaje 20. únorem 2007 pro vozidla kategorie M1 mohou smluvní strany uplatňující tento předpis odmítnout uznat schválení, která nebyla udělena v souladu s doplňkem 5 k sérii změn 05 tohoto předpisu.

14.10

Počínaje 16. červencem 2006 pro vozidla kategorie N udělí smluvní strany uplatňující tento předpis schválení pouze tehdy, pokud typ vozidla splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 5 k sérii změn 05.

14.11

Počínaje 16. červencem 2008 pro vozidla kategorie N mohou smluvní strany uplatňující tento předpis odmítnout uznat schválení, která nebyla udělena v souladu s doplňkem 5 k sérii změn 05 tohoto předpisu.

14.12

Počínaje úředním datem vstupu série 07 změn tohoto předpisu v platnost žádná ze smluvních stran uplatňujících tento předpis neodmítne žádost o schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění série změn 07.

14.13

Po uplynutí 24 měsíců od vstupu série změn 07 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení EHK pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 07.

14.14

Po uplynutí 36 měsíců od vstupu série změn 07 v platnost mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout uznat schválení, jež nebyla udělena v souladu se sérií změn 07 tohoto předpisu.

14.15

Nehledě na body 14.13 a 14.14 schválení kategorií vozidel podle předchozích sérií změn předpisu, která nejsou ovlivněna sérií změn 07, zůstávají platná, a smluvní strany, které uplatňují tento předpis, je budou nadále přijímat.

14.16

Dokud nebudou v jejich vnitrostátních požadavcích v době přistoupení k tomuto předpisu uvedeny požadavky týkající se povinného upevnění kotevních úchytů bezpečnostního pásu pro sklopná sedadla, mohou smluvní strany udělovat vnitrostátní schválení i při neexistenci tohoto upevnění a v tom případě nemohou být tyto kategorie autobusů schváleny podle tohoto předpisu.

---

(1)  Podle definice v příloze 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2 naposledy pozměněný změnou č. 4.

(2)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko a Černou Horu, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují jeho členské státy za použití svých příslušných symbolů EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku a 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii a 53 pro Thajsko. Dalším státům se přidělí následná čísla chronologicky v pořadí, ve kterém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které lze montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách vzájemného uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v němž budou k této dohodě přistupovat. Takto přidělená čísla sdělí smluvním stranám dohody generální tajemník Organizace spojených národů.

(3)  Viz poznámka pod čarou 1.

(4)  Dokument TRANS/WP29/78/Rev.1/Amend.2 ve znění změny 4.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---