2002/234/ESUORozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 27. února 2002 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel (2002/234/ESUO)

Publikováno: Úř. věst. L 79, 22.3.2002, s. 42-60 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 27. února 2002 Autor předpisu:
Platnost od: 22. března 2002 Nabývá účinnosti: 24. července 2002
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. května 2004

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍCH V RADĚ,

ze dne 27. února 2002

o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel

(2002/234/ESUO)

(Úř. věst. L 079, 22.3.2002, p.42)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date


Ve znění:

►A1

Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

  L 236

33

23.9.2003




▼B

ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍCH V RADĚ,

ze dne 27. února 2002

o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel

(2002/234/ESUO)



ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Doba platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) uplyne dne 23. července 2002 a vlastnická práva k prostředkům ESUO připadají zpět členským státům.

(2)

Členské státy prohlásily, že jejich konečným cílem je převod prostředků ESUO na Evropské společenství (ES) a vytvoření společného fondu pro výzkum v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli. Členské státy odkazují na usnesení Evropské rady ze zasedání v Amsterdamu dne 16. června 1997 a na usnesení přijatá Radou a zástupci vlád členských států dne 20. července 1998 a 21. června 1999. Členské státy nadále sledují tento cíl.

(3)

Aby se dočasně a do převodu prostředků zajistilo vhodné řízení aktiv a pasiv ESUO od 24. července 2002, je třeba, aby správou těchto prostředků byla pověřena Komise. Pokles prostředků během této dočasné správy nesmí přinést další závazky pro členské státy.

(4)

Komise v souvislosti s převodem prostředků na ES navrhla, že bude spravovat prostředky ESUO podle zvláštních pravidel. V podstatě by se tato pravidla měla použít také pro toto rozhodnutí, aby se zajistil nezbytný soulad, aniž by se narušila mezivládní povaha tohoto rozhodnutí.

(5)

Ve věci použití zvláštních pravidel byl slyšen Evropský parlament.

(6)

Pro úspěšnou správu aktiv ESUO je nezbytná důvěra hospodářských subjektů vycházející mimo jiné z dlouhodobé předvídatelnosti právního prostředí.

(7)

Proto je nezbytné stanovit dočasnou správu prostředků ESUO v souladu s tímto rozhodnutím,

ROZHODLI TAKTO:



Článek 1

1.  Všechna aktiva a pasiva ESUO, jak existují ke dni 23. července 2002, bude od 24. července jménem členských států spravovat Komise.

2.  Čistá hodnota těchto aktiv a pasiv, jak budou uvedena v rozvaze ESUO ke dni 23. července 2002, s výhradou případného zvýšení nebo snížení, které může nastat v důsledku likvidace, je považována za aktiva určená na výzkum v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli, která budou označena jako „ESUO v likvidaci“. Po dokončení likvidace se tato aktiva budou označovat jako „majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel“.

3.  Výnosy z těchto aktiv, označené jako „Výzkumný fond pro uhlí a ocel“, se používají výlučně na výzkum v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli v souladu s tímto rozhodnutím a akty přijatými na jeho základě.

Článek 2

Přílohy I, II a III tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Pokud není v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, použijí se na činnosti Komise prováděné v souladu s tímto rozhodnutím obdobně ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 4

Toto rozhodnutí se použije ode dne 24. července 2002 do okamžiku, kdy budou aktiva a pasiva ESUO převedena na Evropské společenství.

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.




PŘÍLOHA I

Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí

Bod 1

1. Komisi se svěřuje likvidace finančních operací Evropského společenství uhlí a oceli, které budou ještě probíhat po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO. V případech, kdy dlužník ESUO během období likvidace nesplní své závazky, zúčtuje se výsledná ztráta nejprve vůči stávajícímu kapitálu a potom vůči výnosu za běžný rok. Komise, dříve než odepíše jakýkoliv nárok vůči neplatícímu dlužníkovi ESUO, vyčerpá všechny prostředky nápravy, včetně požadavků vůči zajištění (zástavy, jistoty, bankovní záruky nebo jiné). Komise si vyhrazuje právo přijmout všechna vhodná opatření v případě, že dlužník obnoví svoji platební schopnost.

2. Likvidace se provede v souladu s předpisy a postupy platnými pro tyto operace a pro orgány Společenství vybavené stávajícími pravomocemi a oprávněními stanovenými ve Smlouvě o ESUO a v sekundárních právních předpisech, které jsou platné ke dni 23. července 2002.

Bod 2

Komise spravuje aktiva takovým způsobem, aby zajistila jejich dlouhodobou návratnost. Investice likvidních aktiv by se měly zaměřit na nejvyšší možný výnos při dodržení podmínek bezpečnosti.

Bod 3

1. Každý rok se musí vypracovat výsledovka, rozvaha a finanční zpráva, která nezávisle na jiných finančních operacích zbývajících společenství ukazuje likvidaci stanovenou v bodě 1 a investiční transakce podle bodu 2. Tyto účetní závěrky se přiloží k účetním závěrkám, které každoročně předkládá Komise podle článku 275 Smlouvy o ES a finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. Pravomoci Evropského parlamentu, Rady a Účetního dvora týkající se kontroly a absolutoria, jak jsou stanoveny ve Smlouvě o založení Evropského společenství a finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, se použijí obdobně pro operace uvedené v předchozím odstavci.

Bod 4

1. Čistý výnos z investic podle bodu 2 je příjmem v souhrnném rozpočtu Evropské unie. Tento příjem je vyhrazen pro zvláštní účely, zejména pro financování výzkumných projektů v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli, na která se nevztahuje rámcový program výzkumu. Vytváří Výzkumný fond pro uhlí a ocel a je spravován Komisí.

2. Příjmy uvedené v předchozím odstavci se rozdělují tak, že 27,2 % se přidělí výzkumu v odvětví uhlí a 72,8 % výzkumu v odvětví oceli. Pokud se to ukáže nezbytné, Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím toto rozdělení mezi odvětvími uhlí a oceli změnit.

3. Nepoužité příjmy a dostupné rozpočtové položky vyplývající z tohoto příjmu, které budou k dispozici ještě 31. prosince daného roku, se automaticky přenesou do dalšího roku. Tyto položky se nesmějí převádět do jiných položek rozpočtu.

4. Rozpočtové položky odpovídající zrušeným závazkům na konci každého účetního roku automaticky propadnou. Takto vrácené částky pro závazky se zapíší do rozvahy a výsledovky uvedené v bodě 3 odst. 1 a nejprve se převedou do aktiv ESUO v likvidaci a následně, po dokončení likvidace, do majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Podobně se zaznamenávají do rozvahy a výsledovky částky získané vymáháním pohledávek.

Bod 5

1. Čistý příjem, který je dostupný pro financování výzkumných projektů na rok n + 2, se zaznamená do rozvahy ESUO v roce likvidace n a po dokončení likvidace do rozvahy majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel.

2. Aby se minimalizovaly výkyvy ve financování výzkumu způsobené pohyby na finančních trzích, provádí se vyrovnávání a vytváří se rezerva pro nepředvídané výdaje. Podrobnosti výpočtů pro účely vyrovnání a určení výše rezervy pro nepředvídané výdaje jsou obsaženy v dodatku.

Bod 6

Správní výdaje vyplývající z likvidace, investičních a správních činností uvedených v tomto rozhodnutí a odpovídající výdajům stanoveným v článku 20 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, jejichž výše byla upravena rozhodnutím Rady ze dne 21. listopadu 1977, uhradí Komise z paušální částky 3,3 milionu eur na rok (časově přepočtené) převedené do souhrnného rozpočtu Evropské unie z kapitálových rezerv fondu.

Bod 7

Komise určí výši aktiv a pasiv ESUO v rozvaze uzavřené k 23. červenci 2002.




Dodatek k příloze I

Postupy pro stanovení výše čistého příjmu, který má být přidělen do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

1.   ÚVOD

Čistý příjem, který se může použít pro financování výzkumných projektů, odpovídá ročnímu čistému hospodářskému výsledku ESUO v likvidaci a následně, když je likvidace dokončena, ročnímu čistému výsledku majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Použitá metoda spočívá ve stanovení finančních prostředků pro výzkum uhlí a oceli pro rok n + 2 při vypracování rozvahy pro rok n, přičemž se vezme v úvahu polovina nárůstu nebo poklesu čistého výsledku ve vztahu k poslední platné úrovni finančních prostředků přijaté pro výzkum uhlí a oceli.

2.   DEFINICE

n

:

referenční rok

Rn

:

čistý výsledek za rok

Pn

:

rezerva pro nepředvídané výdaje pro rok n

Dn-1

:

prostředky přidělené na výzkum pro rok n + 1 (stanovené při vytváření rozvahy pro rok n-1)

Dn-2

:

prostředky přidělené na výzkum pro rok n + 2

3.   POUŽITÝ ALGORITMUS

Pro stanovení výše rezervy pro nepředvídané výdaje a prostředků přidělených na výzkum pro rok n + 2, které se objeví v rozvaze pro rok n, se použije tento algoritmus:

3.1 Výše rezervy pro nepředvídané výdaje:

image

3.2 Prostředky přidělené na výzkum pro rok n + 2 (zaokrouhleno nahoru nebo dolů na nejbližší stovky tisíc eur; pokud výpočet dává výsledek přesně uprostřed, zaokrouhluje se nahoru):

image

Částka potřebná pro zaokrouhlení nahoru (nebo částka odložená po zaokrouhlení dolů) se podle potřeby vezme z rezervy pro nepředvídané výdaje nebo se do ní vrátí.




PŘÍLOHA II

Víceleté finanční základní směry pro správu aktiv ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace pro správu majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

Bod 1

Víceleté finanční základní směry pro správu aktiv ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace pro správu majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „finanční základní směry“) jsou stanoveny v dodatku.

Bod 2

Finanční základní směry budou podle potřeby přezkoumány a doplněny každých pět let, přičemž první období končí dnem 31. prosince 2007. Za tímto účelem, a nejpozději v prvních šesti měsících posledního roku každého pětiletého období, Komise znovu posoudí funkčnost a účinnost finančních základních směrů a navrhne všechny potřebné změny.

Komise může, považuje-li to za nezbytné, provést takové přezkoumání a předložit Radě návrhy na jakékoliv potřebné změny před uplynutím pětiletého období.




Dodatek k příloze II

Finanční základní směry pro správu aktiv ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace pro správu majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

1.   POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ

a) Aktiva ESUO v likvidaci, včetně portfolia půjček a investic, se podle potřeby použijí pro splnění zbývajících závazků ESUO, co se týká jeho neuhrazených výpůjček, jeho závazků vyplývajících z předcházejících provozních rozpočtů a všech nepředvídatelných závazků.

b) V rozsahu, v jakém nejsou aktiva ESUO v likvidaci potřebná pro splnění závazků uvedených v písmenu a), se tato aktiva investují tak, aby poskytovala výnos, který se použije pro další financování výzkumu v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli.

c) Majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel se investuje tak, aby poskytoval výnos, který se použije pro další financování výzkumu v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli.

2.   ROZDĚLENÍ AKTIV

Podle bodu 1 bude Komise rozdělovat aktiva mezi tyto tři skupiny:

a) rezervy potřebné k zajištění pro věřitele ESUO, že všechny neuhrazené výpůjčky a úrok z nich budou plně splaceny k jejich datu splatnosti, což umožní, aby dlužníku byl zachován rating „AAA“ nebo jeho ekvivalent;

b) prostředky potřebné jako záruka uhrazení všech částek legálně zahrnutých jako závazky do provozního rozpočtu ESUO před uplynutím doby platnosti Smlouvy o ESUO;

c) v rozsahu, v jakém nejsou prostředky dále potřebné pro výše uvedené účely (v důsledku splacení výpůjček nebo zaplacení úroků bez použití rezerv nebo v důsledku případnému zrušení rozpočtových závazků), se tyto prostředky přidělí do některé skupiny investic.

3.   SKUPINY INVESTIC

Aktiva uvedená v bodě 2 se mají investovat takovým způsobem, aby se zajistilo, že prostředky budou k dispozici podle potřeby a přitom budou přinášet nejvyšší možný výnos při zachování vysokého stupně dlouhodobé bezpečnosti a stability.

a) Aby se dosáhlo těchto cílů, jsou povoleny pouze investice v těchto skupinách aktiv:

i) termínované vklady u schválených bank;

ii) nástroje peněžního trhu s konečnou splatností méně než jeden rok, vydané schválenými bankami nebo jinými skupinami schválených emitentů;

iii) dluhopisy s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou, se splatností nepřesahující deset let, za předpokladu, že jsou vydány některou skupinou schválených emitentů;

iv) majetkové podíly ve schválených fondech kolektivního investování za předpokladu, že jsou tyto investice omezeny na fondy, které se orientují na určité finanční index, a pouze pro investice uvedené v bodě 2 písm. c).

b) Komise může také ohledně skupin aktiv stanovených v písmenu a) využít tyto operace:

i) dohody o zpětném odkoupení a o zpětném odprodeji za předpokladu, že smluvní partneři jsou k takovým transakcím oprávněni, a za předpokladu, že:

 cenné papíry držené takovou stranou nemohou být dále prodány před uplynutím smluvní lhůty jiným stranám, a

 Komise může odkoupit zpět cenné papíry, které mohla prodat ve smluvní lhůtě;

ii) operace půjčování dluhopisů, ale pouze za podmínek a podle postupů stanovených uznávanými clearingovými systémy, jako je CLEARSTREAM a EUROCLEAR, nebo předními finančními institucemi, které se specializují na tento typ operací, a to v rámci přísných pravidel považovaných za rovnocenná pravidlům Společenství.

c) „Schválenými“ smluvními partnery ve smyslu těchto základních směrů se rozumějí ti, které vybrala Komise v rámci svých pravidel a postupů uvedených v bodě 7.

4.   INVESTIČNÍ LIMITY

a) Jednotlivé investice jsou omezeny těmito částkami:

i) pro dluhopisy vydané nebo garantované členskými státy nebo orgány Unie 250 milionů eur na členský stát nebo orgán;

ii) pro dluhopisy vydané nebo garantované ostatními svrchovanými státy nebo nadnárodními vypůjčovateli s úvěrovým ratingem nejméně „AA-“ nebo rovnocenným 100 milionů eur na emitenta nebo ručitele;

iii) pro vklady nebo peněžní nástroje u schválené banky méně než 100 milionů eur na banku nebo 5 % vlastních prostředků banky;

iv) pro dluhopisy soukromých emitentů s úvěrovým ratingem nejméně „AAA“ nebo rovnocenným 50 milionů eur na emitenta;

v) pro dluhopisy soukromých emitentů s úvěrovým ratingem nejméně „AA-“ nebo rovnocenným 25 milionů eur na emitenta;

vi) pro účast ve fondech kolektivního investování s úvěrovým ratingem nejméně „AA-“ nebo rovnocenným 25 milionů eur pro každý takový nástroj.

b) Investice do každé jednotlivé emise dluhopisů podléhající limitům výše uvedeným v písmenu a) nesmí být vyšší než 20 % celkové částky takové emise.

c) Investice u každého jednotlivého smluvního partnera podléhající limitům výše uvedeným v písmenu a) a kumulovaná podle potřeby mezi různé nástroje nesmí být vyšší než 20 % celkových aktiv.

d) Ratingy uvedené v těchto základních směrech jsou ty, které používá nejméně jedna z velkých, obecně uznávaných mezinárodních ratingových agentur.

5.   PŘEVOD DO ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE

Čisté příjmy jsou vázány v souhrnném rozpočtu Evropské unie jako vyhrazené příjmy a budou převedeny z ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace z majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, aby v případě potřeby pokryly závazky rozpočtového okruhu určeného pro výzkumné programy v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli.

6.   VYÚČTOVÁNÍ

Správa prostředků se vyúčtuje v roční výsledovce a rozvaze vypracované pro ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace pro majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tyto účetní dokumenty jsou založeny na obecně přijímaných účetních zásadách podobných zásadám stanoveným pro ESUO, a zejména na zásadách stanovených ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách určitých forem společností ( 1 ) a ve směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí ( 2 ). Účetní závěrky schvaluje Komise a kontroluje Účetní dvůr. Komise pro provedení auditu svých účetních závěrek najme vnější společnosti.

7.   SPRÁVNÍ POSTUPY

Komise provádí v souvislosti s ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace v souvislosti s majetkem Výzkumného fondu pro uhlí a ocel výše uvedené správní operace v souladu s těmito základními směry a podle vnitřních předpisů a postupů platných pro ESUO v době jeho zrušení nebo ve znění pozdějších úprav.

Komise každé tři měsíce vypracuje podrobnou zprávu o správních operacích prováděných podle těchto základních směrů a zašle ji členským státům.




PŘÍLOHA III

Víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

Bod 1

Víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „technické základní směry“) jsou stanoveny v dodatku.

Bod 2

Technické základní směry budou podle potřeby přezkoumány a doplněny každých pět let, přičemž první období končí dnem 31. prosince 2007. Za tímto účelem, a nejpozději v prvních šesti měsících posledního roku každého pětiletého období, Komise znovu posoudí funkčnost a účinnost technických základních směrů a navrhne všechny potřebné změny.

Komise může, považuje-li to za nezbytné, provést takové přezkoumání a předložit Radě návrhy na jakékoliv potřebné změny před uplynutím pětiletého období.




Dodatek k příloze III

Technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

1.   PROGRAM

1.1   Cíle

Jako pokračování programů pro výzkum a technický vývoj v odvětvích uhlí a oceli ESUO a v rámci udržitelného rozvoje byl vytvořen výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „program“). Cílem tohoto programu je podporovat konkurenceschopnost odvětví Společenství spojených s průmyslem uhlí a oceli. Program je v souladu s vědeckými, technologickými a politickými cíli Evropské unie a doplňuje činnosti vykonávané v členských státech a v rámci stávajících výzkumných programů Společenství, jako je rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický vývoj a zavádění do praxe (dále jen „rámcový program výzkumu“). Přitom se podporuje koordinace, soulad a synergie mezi těmito programy, stejně jako výměna informací mezi projekty financovanými v rámci tohoto programu a projekty rámcového programu výzkumu.

1.2   Hlavní zásady

Program poskytuje finanční pomoc pro schválené projekty, doprovodná opatření a další akce, jak jsou definovány v odstavci 1.5, a podporuje spolupráci mezi podniky, výzkumnými centry a univerzitami. Program zahrnuje výrobní procesy, využívání a uchování zdrojů, zlepšování životního prostředí a bezpečnost práce v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli.

Pojmy „uhlí“ a „ocel“ jsou definovány v dodatku A.

1.3   Oblast působnosti

Tyto základní směry popisují strukturu, řízení a provádění programu, jeho vědecký a technický obsah a priority sloužící jako doplněk k ostatním stávajícím programům, a pravidla účasti.

Tyto základní směry zahrnují nabídkové řízení popsané v odstavci 3.1 a vědeckotechnické a sociálně ekonomické priority popsané v dodatku B a C, které může Komise měnit postupem podle odstavce 2.1.

1.4   Účast

1.4.1   Členské státy

Podniky, výzkumné ústavy nebo fyzické osoby sídlící na území členského státu se mohou účastnit programu a požádat o finanční pomoc za předpokladu, že chtějí vykonávat činnosti výzkumu a technického vývoje nebo mohou podstatně k takové činnosti přispět.

1.4.2   Kandidátské země

Podniky, výzkumné ústavy nebo fyzické osoby v kandidátských státech jsou oprávněny k účasti, aniž by v rámci programu obdržely nějaký finanční příspěvek, pokud není v dané evropské dohodě a jejím dodatkovém protokolu a v rozhodnutí příslušné Rady přidružení stanoveno jinak.

1.4.3   Třetí země

Podniky, výzkumné ústavy nebo fyzické osoby ze třetích zemí jsou oprávněny k účasti na základě jednotlivých projektů, aniž by v rámci programu obdržely nějaký finanční příspěvek, za předpokladu, že je taková účast v zájmu Společenství.

1.5   Schválené projekty, doprovodná opatření a další akce

V rámci programu mohou být financovány všechny výzkumné a pilotní projekty a projekty zavádění do praxe, doprovodná opatření a podpůrné a přípravné akce.

Výzkumný projekt se má zaměřit na výzkumné a experimentální činnosti s cílem získat další znalosti a usnadnit dosahování specifických praktických cílů, jako je vytváření nebo vývoj výrobků, výrobních procesů nebo služeb.

Pilotní projekt je charakterizován konstrukcí, provozem a vývojem zařízení nebo významné části zařízení ve vhodném rozsahu a s použitím přiměřeně velkých komponent s cílem prozkoumat potencionál pro uvedení teoretických nebo laboratorních výsledků do praxe nebo zvýšit spolehlivost technických a ekonomických údajů potřebných k dosažení přechodu do stadiu zavádění do praxe a v určitých případech do stadia průmyslového nebo obchodního využití.

Projekt zavádění do praxe je charakterizován konstrukcí nebo provozem zařízení průmyslového rozsahu nebo významné části takového zařízení s cílem při minimálním riziku shromáždit všechny technické a ekonomické údaje potřebné k přechodu do stadia průmyslového nebo obchodního využití technologie.

Doprovodná opatření se týkají podpory využívání získaných znalostí, slučování projektů, šíření výsledků a podpory vzdělávání a mobility výzkumných pracovníků v souvislosti s projekty financovanými v rámci programu.

Podpůrné a přípravné akce jsou akce potřebné k zdravému a účinnému řízení programu, jako je pravidelné sledování a hodnocení uvedené v bodě 4, studie nebo síťové propojení dotyčných projektů financovaných v rámci programu.

2.   ŘÍZENÍ PROGRAMU

Program řídí Komise. Komisi jsou nápomocny tyto výbory a skupiny:

a) Výbor pro uhlí a ocel uvedený v odstavci 2.1;

b) poradní skupiny pro uhlí a ocel uvedené v odstavci 2.2;

c) technické skupiny pro uhlí a ocel uvedené v odstavci 2.3.

2.1   Výbor pro uhlí a ocel

2.1.1

Komisi je nápomocen Výbor pro uhlí a ocel (dále jen „výbor“). Obdobně se použijí články 4 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 3 ). Doba stanovená v čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí se stanoví na tři měsíce.

2.1.2

Výbor může projednávat každou otázku, kterou mu přednese jeho předseda buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu

2.1.3

Výbor přijme svůj jednací řád.

2.1.4

V souladu s postupem stanoveným v odstavci 2.1.1 výbor rozhoduje v těchto věcech:

a) přidělení prostředků jednotlivým projektům v souladu s odst. 3.3 bodem 3;

b) vypracování referenčních požadavků pro sledování a hodnocení programu podle odstavce 4;

c) jakékoliv změny v dodatku B a C k těmto základním směrům;

d) jakákoliv otázka týkající se programu.

2.1.5

Komise poskytuje výboru informace o programu jako celku, o dosaženém pokroku a o skutečném nebo předpokládaném dopadu všech opatření.

2.2   Poradní skupiny pro uhlí a ocel

Poradní skupiny pro uhlí a ocel (dále jen „poradní skupiny“) jsou nezávislé technické poradní skupiny zřízené, aby byly nápomocny Komisi. Pro hlediska výzkumu a technického vývoje v odvětví uhlí a v odvětví oceli v uvedeném pořadí každá poradní skupina posuzuje tato hlediska:

a) celkový vývoj programu, priority uvedené v dodatku B a C včetně jejich změn, soubor informací, jak je uveden v odstavci 3.1, a budoucí základní směry;

b) soulad a možné duplikace v ostatních programech výzkumu a technického vývoje ve Společenství a na vnitrostátní úrovni;

c) stanovení hlavních zásad pro sledování projektů výzkumu a technického vývoje;

d) práce, které mají být vykonány v rámci zvláštních projektů;

e) definice krátkodobých priorit programu v souladu s dodatkem B a C;

f) příprava příručky pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje, jak je uvedena v odstavci 3.3;

g) hodnocení návrhů akcí výzkumu a technického vývoje a stanovení priorit, které mají být dány jednotlivým návrhům, s ohledem na dostupné prostředky;

h) počet, pravomoci a složení technických skupin uvedených v odstavci 2.3;

i) další opatření na žádost Komise.

Každá poradní skupina je složena, jak je uvedeno v odstavci 2.2.1 a 2.2.2, ze členů jmenovaných Komisí na období pěti let. Členové mohou být odvoláni. Komise posuzuje tyto podané návrhy na jmenování: návrh členských států; návrh organizací uvedených v odstavci 2.2.1 a 2.2.2; návrhy podané na výzvu k podání žádostí o zařazení do seznamu náhradníků.

V poradní skupině musí být nejméně jeden člen z každého zúčastněného členského státu a v rámci každé skupiny musí být vyváženě zastoupena odborná zaměření a musí být zajištěno co nejširší zeměpisné zastoupení. Členové musí být činní v daném oboru a musí dbát na odvětvové priority.

Schůzím poradních skupin předsedá Komise, která také zajišťuje sekretariát. Předseda může podle potřeby požádat členy, aby hlasovali; každý člen má jeden hlas. Předseda může podle potřeby přizvat jako hosty k jednání další odborníky.

Podle potřeby (například k posouzení záležitostí důležitých pro obě odvětví) se obě poradní skupiny sejdou na společném jednání.

2.2.1   Poradní skupina pro uhlí

Složení poradní skupiny pro uhlí je toto:



Členové

Celkem maximálně

a)  Výrobci uhlí/vnitrostátní svazy nebo odvětvová výzkumná centra

8

b)  Organizace zastupující výrobce uhlí na evropské úrovni

2

c)  Spotřebitelé uhlí nebo příslušná výzkumná centra

8

d)  Organizace zastupující spotřebitele uhlí na evropské úrovni

2

e)  Organizace zastupující pracovníky

2

f)  Organizace zastupující dodavatele zařízení

2

 

24

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: těžba a využití uhlí, otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

2.2.2   Poradní skupina pro ocel



Členové

Celkem maximálně

a)  Průmysl oceli/vnitrostátní svazy nebo odvětvová výzkumná centra

21

b)  Organizace zastupující výrobce oceli na evropské úrovni

2

c)  Organizace zastupující pracovníky

2

d)  Organizace zastupující zpracovatelská odvětví nebo uživatele oceli

5

 

30

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: výroba železa; výroba oceli, plynulé lití, válcování za studena nebo za tepla; opracování nebo povrchové úpravy oceli, vývoj jakostních tříd nebo výrobků z oceli; aplikace a vlastnosti oceli; otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

2.3   Technické skupiny pro odvětví uhlí a odvětví oceli

Úkolem technických skupin pro odvětví uhlí a odvětví oceli je pomoci Komisi při sledování výzkumných projektů, pilotních projektů a projektů zavádění do praxe. Členy jmenuje Komise; přicházejí z odvětví spojených s průmyslem uhlí a oceli, výzkumných organizací nebo zpracovatelských odvětví a měli by být odpovědní za strategii výzkumu, řízení nebo výrobu.

3.   PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

3.1   Nabídkové řízení

Tímto rozhodnutím se vyhlašuje, počínaje rokem 2002, veřejné a časově neomezené nabídkové řízení s uzávěrkou pro podání návrhů 15. září každého roku.

Komise vytvoří a zpřístupní veřejnosti, včetně informační služby Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) nebo odpovídající internetové stránky, soubor informací poskytující navrhovatelům a zúčastněným stranám praktické údaje o programu, pravidla účasti, metody správy návrhů a projektů, formuláře žádostí, pravidla pro podávání návrhů, vzorové smlouvy, informace o přípustných nákladech a maximálním povoleném finančním příspěvku a informace o metodách plateb.

Žádosti musí být podávány Komisi v souladu s pravidly stanovenými v souboru informací, jejichž tištěnou kopii je možné na požádání obdržet od Komise.

3.2   Obsah návrhů

Návrhy se musí týkat vědeckotechnických a sociálně ekonomických priorit stanovených v dodatku B a C.

Každý návrh musí obsahovat podrobný popis navrhovaného projektu a úplné informace o cílech, partnerství (včetně přesné role každého partnera), struktuře řízení, očekávaných výsledcích a aplikacích a hodnocení očekávaného přínosu pro průmyslová odvětví, ekonomiku, sociální oblast a oblast životního prostředí.

Navrhované celkové náklady a jejich rozdělení musí být realistické a účinné a projekt musí přinést předpokládaný příznivý poměr nákladů a přínosů.

3.3   Hodnocení a výběr návrhů a sledování projektů

Komise zajistí důvěrné, spravedlivé a rovné hodnocení návrhů. Komise vytvoří a zveřejní příručku pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje, jak jsou uvedeny v odst. 2.2 písm. f).

Hodnocení a výběr návrhů je odpovědností Komise a provádí se takto:

1. po obdržení a registraci návrhů a ověření jejich způsobilosti je Komise vyhodnotí s pomocí příslušné poradní skupiny uvedené v odst. 2.2 písm. g) a podle potřeby též s pomocí nezávislých odborníků;

2. Komise vypracuje seznam přijatých návrhů, rozdělených podle témat;

3. Komise s pomocí výboru a souladu s postupem uvedeným v odstavci 2.1.1 rozhodne o výběru projektů a přidělení finančních prostředků.

Komise s pomocí technických skupin uvedených v odstavci 2.3 sleduje výzkumné projekty a činnosti.

3.4   Smlouvy

O projektech založených na vybraných návrzích a na opatřeních a akcích, jak jsou uvedeny v odstavci 1.5, se uzavře smlouva. Smlouvy vycházejí z odpovídajícího vzoru vypracovaného Komisí, přičemž se podle potřeby bere v úvahu charakter uvedených činností.

Ve smlouvě musí být definován finanční příspěvek přidělený v rámci programu na základě přípustných nákladů, a také pravidla pro vykazování nákladů, účetní uzávěrky a audity.

3.5   Finanční příspěvek

Program je založen na smlouvách o sdílení nákladů na výzkum a technický vývoj. Celkový finanční příspěvek včetně jakéhokoliv dalšího financování z veřejných prostředků musí splňovat platná pravidla pro státní podporu.

Aniž je dotčen předchozí odstavec, činí maximální celkový finanční příspěvek vyjádřený jako procentuální podíl přípustných nákladů definovaných v odstavci 3.6:



a)  pro výzkumné projekty:

až do 60 %

b)  pro pilotní projekty a projekty zavádění do praxe:

až do 40 %

c)  pro doprovodná opatření, podpůrné a přípravné akce:

až do 100 %

3.6   Přípustné náklady

Přípustné náklady pokrývají pouze skutečné náklady vynaložené na práce provedené v rámci smlouvy. Smluvní strany, přidružené smluvní strany a subdodavatelé nemohou požadovat rozpočtované nebo obchodní sazby. Přípustné náklady se člení do těchto čtyř skupin:

3.6.1   Náklady na vybavení

Náklady na nákup nebo pronájem vybavení přímo spojené s realizací projektu jsou účtovatelné jako přímé náklady. Přípustné náklady na pronájem vybavení nesmějí překročit přípustné náklady na jejich nákup.

3.6.2   Náklady na zaměstnance

Účtovatelné jsou náklady na skutečné hodiny práce věnované výlučně projektu vědeckými pracovníky, doktorandy nebo techniky a náklady na práci manuálních pracovníků přímo zaměstnaných smluvním partnerem. Jakékoliv další náklady na zaměstnance (např. stipendia) vyžadují předchozí písemný souhlas Komise. Všechny účtované pracovní hodiny musí být registrovány a ověřeny.

3.6.3   Provozní náklady

Provozní náklady přímo spojené s realizací projektu jsou omezeny výlučně na náklady na:

a) suroviny;

b) menší položky spotřebního materiálu;

c) použití pomocného materiálu;

d) energii;

e) údržbu nebo opravy vybavení;

f) přepravu vybavení nebo produktů;

g) obměnu a přestavbu stávajícího vybavení;

h) služby informačních technologií;

i) pronájem vybavení;

j) různé analýzy;

k) speciální zkoušky a testy;

l) pomoc třetích osob;

m) cestovné a diety.

3.6.4   Nepřímé náklady

Všechny ostatní výdaje („režijní náklady“), které mohou vzniknout v souvislosti s projektem a které nejsou konkrétně uveden ve výše uvedených skupinách, jsou zahrnuty do paušální sumy ve výši 30 % přípustných nákladů na zaměstnance, jak jsou uvedeny v odstavci 3.6.2.

3.7   Technické zprávy

Každých šest měsíců musí smluvní strany vypracovat zprávu o výzkumných projektech, pilotních projektech a projektech zavádění do praxe. Takové zprávy se použijí pro popis dosaženého technického pokroku. Po dokončení prací se vypracuje závěrečná zpráva zahrnující hodnocení využití a dopadu projektu. Tuto zprávu zveřejní Komise v plném nebo zkráceném znění podle strategického významu projektu. Rozhodne o tom Komise, v případě nutnosti po konzultaci s příslušnou poradní skupinou. Podle potřeby si Komise vyžádá a zveřejní závěrečné zprávy o doprovodných opatřeních i o podpůrných a přípravných akcích.

4.   VÝROČNÍ ZPRÁVY, SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PROGRAMU

Komise vede roční přehled činností v rámci programu a pokroků dosažených ve výzkumu a technickém vývoji. Zpráva obsahující uvedený přehled bude předána výboru.

Program podléhá sledování, včetně hodnocení očekávaných přínosů. Zpráva o tomto sledování bude vydána koncem roku 2006, a potom každých pět let. Tyto zprávy se předkládají Evropskému parlamentu, Radě, výboru a poradním skupinám.

Hodnocení programu se provede po dokončení projektů financovaných během každého pětiletého období, přičemž první takové období končí v roce 2008. Také se hodnotí přínosy výzkumu a technického vývoje pro společnost a dotyčná odvětví. Hodnotící zpráva se zveřejní.

Komise vypracuje referenční požadavky pro sledování a hodnocení projektů; Komisi je nápomocen výbor. Sledování a hodnocení projektů se provádí v panelech vysoce kvalifikovaných odborníků jmenovaných Komisí.

5.   PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

Komise podnikne potřebné kroky k zajištění hladkého přechodu od programů výzkumu a vývoje ESUO k uvedenému programu. Smlouvy ESUO, které budou v platnosti ještě po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, spravuje Komise v souladu se smluvními závazky s cílem harmonizovat správu smluv ESUO a správu smluv v rámci nového programu.




Dodatek A

Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

Definice pojmů „uhlí“ a „ocel“

1.   UHLÍ

a) černé uhlí;

b) brikety z černého uhlí;

c) koks a polokoks získaný z černého uhlí;

d) lignit;

e) lignitové brikety;

f) koks a polokoks získaný z lignitu;

▼A1

g) ropné břidlice.

▼B

Pojem „černé uhlí“ zahrnuje uhlí vysoké a střední jakosti „A“ (sub-bituminózní uhlí), jak je definováno v „mezinárodním kodifikačním systému uhlí“ Evropské hospodářské komise OSN. Pojem „lignit“ zahrnuje uhlí nižší jakosti „C“ (nebo orto-lignity) a uhlí nižší jakosti „B“ (nebo meta-lignity) podle stejné klasifikace. Pokud se jedná o lignit, program se použije výlučně pro lignit používaný k výrobě elektřiny nebo pro kombinovanou produkci tepla a elektřiny, který není určen pro výrobu briket nebo polokoksu.

2.   ŽELEZO A OCEL

a) suroviny pro výrobu železa a oceli, jako je železná ruda, železná houba a železný šrot;

b) surové železo (včetně roztaveného kovu) a feroslitin;

c) surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (včetně výrobků pro opětovné použití a válcování), jako je tekutá ocel získaná plynulým litím nebo jiným způsobem, a polotovary, jako jsou bloky, ingoty, tyče, desky a pásy;

d) za tepla tvářené výrobky ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené výrobky, s výjimkou ocelových odlitků, výkovků a výrobků práškové metalurgie), jako jsou kolejnice, štětovnice, konstrukční prvky, tyče, dráty, desky a univerzální desky, pásy a plechy a kruhové nebo čtvercové profily;

e) konečné produkty ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené), jako jsou za studena válcované pásy a plechy a elektrotechnické plechy;

f) výrobky získané jednostupňovým zpracováním oceli, které může zlepšit konkurenční postavení výše uvedených výrobků ze železa a oceli, jako jsou trubkové výrobky, tažené a leštěné výrobky, za studena válcované a tvářené výrobky;




Dodatek B

Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

Vědeckotechnické a sociálně ekonomické priority

Výzkum a technický vývoj v odvětví uhlí

Výzkum a technický vývoj vytváří velmi důležité prostředky podporující cíle Společenství v oblasti energetiky s ohledem na dodávky uhlí ze Společenství a jeho konkurenceschopnou přeměnu a využití šetrné k životnímu prostředí. Navíc rostoucí mezinárodní rozměry trhu s uhlím a globální rozsah problémů, jimž je třeba čelit, znamená, že Evropská unie musí převzít vedoucí úlohu při řešení úkolů v oblasti moderních technik, bezpečnosti těžby a ochrany životního prostředí na celosvětové úrovni tak, že bude přenášet know-how potřebná pro další technologický pokrok, lepší pracovní podmínky (zdraví a bezpečnost) a lepší ochranu životního prostředí. Prioritní oblasti jsou dále stanoveny v bodech 1 AŽ 4, přičemž číslování těchto bodů nepředstavuje pořadí jejich důležitosti.

1.   ZLEPŠOVÁNÍ KONKURENČNÍHO POSTAVENÍ SPOLEČENSTVÍ V ODVĚTVÍ UHLÍ

Cílem je snížit celkové náklady na těžbu, zlepšit kvalitu produktů a nížit náklady na využití uhlí. Výzkumné projekty zahrnují celý řetězec produkce uhlí:

 moderní techniky průzkumu nalezišť,

 integrované plánování těžby,

 vysoce výkonné, převážně automatizované těžební a důlní technologie odpovídající geologickým charakteristikám evropských nalezišť černého uhlí,

 vhodné pomocné technologie,

 dopravní systémy,

 dodávky energie, komunikační a informační služby, přenosové, sledovací a řídicí systémy,

 techniky úpravy uhlí, orientované na potřeby spotřebitelských trhů,

 techniky přeměny uhlí,

 spalování uhlí.

Výzkumné projekty se zaměřují také na vědecký a technologický pokrok s cílem lépe porozumět chování a kontrole nalezišť vzhledem k tlaku horniny, emisím plynu, nebezpečí výbuchu, ventilaci a všem dalším faktorům ovlivňujícím důlní procesy. Výzkumné projekty s těmito cíli musí reprezentovat vyhlídky krátkodobých nebo střednědobých výsledků pro podstatnou část produkce Společenství.

Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

a) integrace jednotlivých technik do systémů a metod a vývoj integrovaných metod těžby;

b) podstatné snížení výrobních nákladů;

c) přínosy z hlediska důlní bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

2.   ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PŘI TĚŽBĚ

Právě uvedený požadovaný vývoj musí být doprovázen potřebným úsilím v oblasti důlní bezpečnosti, stejně jako v oblasti kontroly plynů, ventilace a klimatizace. Kromě toho práce pod zemí přináší potřebu specifických zlepšení v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti.

3.   ÚČINNÁ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A LEPŠÍ VYUŽITÍ UHLÍ JAKO ČISTÉHO ZDROJE ENERGIE

Výzkumné projekty s tímto cílem se snaží minimalizovat dopad těžby a využití uhlí ve Společenství na atmosféru, vodu a zemský povrch v rámci integrované strategie řízení v oblasti znečišťování životního prostředí. Protože uhelný průmysl ve Společenství prochází nepřetržitou restrukturalizací, výzkum se také zaměřuje na minimalizaci dopadů uzavíraných podzemních dolů na životní prostředí.

Přednost se dává projektům, u kterých se předpokládá:

a) snížení emisí skleníkových plynů, zejména metanu, z uhelných nalezišť;

b) navrácení hlušiny, popílku a produktů odsíření pod zem, případně spolu s jinými formami odpadu;

c) sanace hald a průmyslové využití reziduí z produkce a spotřeby uhlí;

d) ochrana podzemní vody a čištění odpadní důlní vody;

e) snižování dopadu zařízení, která používají převážně uhlí a lignit, ze Společenství na životní prostředí;

f) ochrana povrchových zařízení proti krátkodobým a dlouhodobým účinkům usazenin;

g) snižování emisí z využívání uhlí.

4.   ŘÍZENÍ VNĚJŠÍ ZÁVISLOSTI NA DODÁVKÁCH ENERGIE

Výzkumné projekty s tímto cílem se týkají perspektiv dlouhodobých dodávek energie a zvyšování hodnoty – z ekonomického a energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí – nalezišť uhlí, která nemohou být ekonomicky těžena konvenčními technikami dobývání. Projekty mohou zahrnovat studie, definice strategie, základní a aplikovaný výzkum a testování inovačních technik, které nabízejí perspektivy pro zvyšování hodnoty zdrojů uhlí ve Společenství.

Přednost se dává projektům integrujícím doplňkové techniky, jako je absorbce metanu nebo oxidu uhličitého, extrakce metanu v uhelném podloží, zplynování uhlí atd.




Dodatek C

Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

Vědeckotechnické a sociálně ekonomické priority

Výzkum a technický vývoj v odvětví oceli

Vzhledem k obecnému cíli zvýšit konkurenceschopnost a přispívat k udržitelnému rozvoji je hlavní důraz výzkumu a technického vývoje zaměřen na nové nebo vylepšené technologie zaručující ekonomickou, čistou a bezpečnou výrobu oceli a výrobků z oceli charakterizované stabilním růstem výkonnosti, vhodností použití, uspokojováním potřeb zákazníka, delší životností, snadnou obnovitelností a recyklací. Prioritní oblasti jsou dále stanoveny v bodech 1 AŽ 3, přičemž číslování těchto bodů nepředstavuje pořadí jejich důležitosti.

1.   NOVÁ A ZLEPŠENÁ VÝROBA OCELI A TECHNIKY OPRACOVÁNÍ

Výzkum a technický vývoj musí být zaměřen na zlepšování procesu výroby oceli s cílem zvyšovat kvalitu výrobku a produktivitu. Nedílnou součástí vývoje by mělo být snižování emisí, spotřeby energie a dopadu na životní prostředí, stejně jako lepší využití surovin a zachování zdrojů. Výzkumné projekty by měly zahrnovat tyto oblasti:

 nové a vylepšené procesy redukce železné rudy,

 procesy a operace výroby železa,

 procesy v elektrické obloukové peci,

 procesy výroby oceli,

 sekundární metalurgické techniky,

 kontinuální lití a techniky odlévání s a bez přímého válcování,

 techniky válcování, opracování a pokovení,

 techniky válcování za tepla a za studena, procesy moření a dohotovení,

 procesy měření, řízení a automatizace výrobního procesu,

 údržba a spolehlivost výrobních linek.

2.   VÝZKUM A TECHNICKÝ VÝVOJ A VYUŽITÍ OCELI

Výzkum a technický vývoj v oblasti využití oceli má základní význam pro splnění budoucích požadavků uživatelů oceli a pro vytváření nových tržních příležitostí. Výzkumné projekty by měly zahrnovat tyto oblasti:

 nové jakostní třídy oceli pro náročné aplikace,

 vlastnosti oceli řešící mechanické vlastnosti při nízkých a vysokých teplotách, jako je pevnost a tuhost, křehkost, opotřebení, tečení, koroze a odolnost proti lomu,

 prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi,

 složené a sandwichové konstrukce obsahující ocel,

 předpovědní simulační modely pro mikrostruktury a mechanické vlastnosti,

 konstrukční bezpečnost a projektové metody, zejména co se týká odolnosti vůči žáru a zemětřesení,

 technologii pro tváření, svařování a spojování oceli a ostatních materiálů,

 normalizaci zkušebních metod a metod hodnocení.

3.   UCHOVÁNÍ ZDROJŮ A ZLEPŠOVÁNÍ PRACOVNÍCH PODMÍNEK

Nedílnou součástí výzkumu a technického vývoje by měla být jak výroba oceli, tak využití oceli, uchování zdrojů, zachování ekosystému a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty by měly zahrnovat tyto oblasti:

 techniky recyklace staré oceli z různých zdrojů a třídění ocelového šrotu,

 jakostní třídy oceli a návrh složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání z ocelového šrotu a přeměna na použitelné oceli,

 kontrolu a ochranu životního prostředí na pracovišti a v jeho okolí,

 sanace starých ocelových konstrukcí,

 zlepšování pracovních podmínek a kvality života na pracovišti,

 ergonomické metody,

 ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti,

 snižování vlivu emisí na pracovišti.



( 1 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/65/ES (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28).

( 2 ) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/65/ES.

( 3 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU