(EU) 2022/244Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/244 ze dne 24. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, pokud jde o regulační technické normy upřesňující výši celkové marže pro výpočet K-faktoru „marže požadovaná pro účely clearingu“ (K-CMG) (Text s významem pro EHP)

(1)

Za účelem upřesnění výpočtu výše „celkové požadované marže“ uvedené v čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2033 a v zájmu větší jasnosti a jednotnosti ve vztahu k jejím složkám by mělo být objasněno, že výše celkové požadované marže zahrnuje kolaterál požadovaný členem clearingového systému dle jeho maržového modelu.

(2)

V souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2033 se pro výpočet K-CMG použije celková marže požadovaná na denní bázi. Pokud členové clearingového systému v průběhu jednoho dne svou marži upraví, platí pro daný den více než jedna výzva k dodatkové úhradě marže. Aby se zabránilo nejistotě ohledně toho, které z těchto maržových požadavků použít, a vzhledem k tomu, že k výpočtu K-CMG má být použita třetí nejvyšší částka za období tří měsíců, je třeba stanovit, že denní výše požadované marže by měla odpovídat nejvyššímu z maržových požadavků za daný den.

(3)

Investiční podniky mohou využívat clearingové služby více členů clearingového systému. U pozic, u nichž se používá K-CMG, by výše celkové marže požadované od investičního podniku měla být stanovena komplexně a zahrnovat celou marži požadovanou všemi členy clearingového systému. Proto používá-li investiční podnik K-CMG u pozic podléhajících clearingu více členy clearingového systému, měla by být CMG vypočtena jako součet marží požadovaných všemi členy clearingového systému. Investiční podnik by tak měl nejprve vypočítat celkovou denní výši požadované marže jako součet celkové marže požadované všemi členy clearingového systému a následně určit třetí nejvyšší výši z celkových marží požadovaných na denní bázi, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2033.

(4)

K uplatnění K-CMG na bázi portfolia, pokud celé portfolio podléhá clearingu nebo zajištění marží, musí být splněny podmínky stanovené v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033. Portfolio pozic, u nichž byl proveden clearing, přidělené jednomu obchodnímu útvaru, tedy může využít K-CMG, a zároveň portfolio pozic, u nichž byl proveden clearing, přidělené jinému obchodnímu útvaru, může využít K-faktor „čisté poziční riziko“ (K-NPR). Aby se zabránilo arbitráži, mělo by být používání K-CMG a K-NPR napříč obchodními útvary konzistentní. Obchodní útvary, které jsou si podobné z hlediska obchodní strategie a pozice v obchodním portfoliu, by proto měly aplikovat stejný přístup.

(5)

Pro účely posouzení podle čl. 23 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2019/2033 by měl být příslušný orgán povinen posoudit, zda je přístup K-CMG vhodný v tom, nakolik odráží rizikový profil pozic v obchodním portfoliu investičního podniku. Investiční podnik by měl mít povinnost pravidelně porovnávat své vlastní posouzení rizik s maržemi požadovanými členy clearingového systému, a to za účelem posouzení, zda jsou dané marže stále dobrým ukazatelem míry tržního rizika pro investiční podnik. V okamžiku posouzení příslušným orgánem by měl investiční podnik provést srovnání kapitálových požadavků podle K-NPR a podle K-CMG a měl by být schopen rozdíl mezi nimi příslušnému orgánu odpovídajícím způsobem odůvodnit. Výsledek posouzení příslušným orgánem by měl být kladný, pouze jsou-li všechny tyto podmínky splněny. Příslušný orgán by měl zejména zajistit, aby byl investiční podnik schopen sledovat a odpovídajícím způsobem odůvodnit rozdíl mezi výsledky daných dvou metodik (K-NPR a K-CMG), zejména v případě velkých odchylek v požadovaných maržích.

(6)

Vysoká četnost přepínání mezi K-NPR a K-CMG je silným indikátorem možného nepřiměřeného nebo nestandardního využívání kapitálových požadavků. Omezením četnosti změn pozic přepínáním mezi K-NPR a K-CMG lze zabránit regulatorní arbitráži. Přiměřeným řešením rizika regulatorní arbitráže by byl požadavek, aby obchodní útvar používal trvale po dobu alespoň dvou let pouze jednu z uvedených dvou metod. Ve výjimečných případech (např. restrukturalizace podniku), kdy se obchodní útvar změní natolik, že jej lze považovat za jiný obchodní útvar, by však příslušný orgán měl investičnímu podniku povolit změnu metody i během daného dvouletého období.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(8)

Orgán EBA uskutečnil k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),