(EU) 2022/126Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1

Publikováno: Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52-94 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 7. prosince 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. února 2022 Nabývá účinnosti: 1. února 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/126

ze dne 7. prosince 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1

(Úř. věst. L 020 31.1.2022, s. 52)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/330 ze dne 22. listopadu 2022,

  L 44

1

14.2.2023


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 187, 14.7.2022, s.  59 (2022/126)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/126

ze dne 7. prosince 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1



HLAVA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Předmět

Toto nařízení doplňuje nařízení (EU) 2021/2115:

a) 

o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027:

i) 

ve formě přímých plateb na pěstování konopí a bavlny;

ii) 

v zemědělských odvětvích podle článku 42 nařízení (EU) 2021/2115;

iii) 

pro genetické zdroje a životní podmínky zvířat v rámci závazků v oblasti životního prostředí, klimatu a dalších závazků hospodaření a pro režimy jakosti v oblasti rozvoje venkova;

b) 

o pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1.



HLAVA II

DODATEČNÉ POŽADAVKY NA NĚKTERÉ TYPY INTERVENCÍ VE FORMĚ PŘÍMÝCH PLATEB



KAPITOLA I

Konopí

Článek 2

Dodatečné požadavky na způsobilost

Při stanovení definic ve svých strategických plánech SZP v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 členské státy podmíní poskytování plateb u produkce konopí používáním certifikovaných osiv odrůd konopí, které splňují tyto podmínky:

a) 

jsou uvedeny ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin dne 15. března roku, pro který je podpora poskytnuta, a zveřejněny v souladu s článkem 17 směrnice Rady 2002/53/ES ( 1 );

b) 

jejich obsah delta-9-tetrahydrokanabinolu (dále jen „obsah THC“) dva po sobě jdoucí roky nepřesáhl limit stanovený v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2115;

c) 

jsou certifikovány v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES ( 2 ) nebo v souladu s článkem 10 směrnice Komise 2008/62/ES ( 3 ) v případě uchovávaných odrůd.

Článek 3

Ověřování odrůdy konopí a kvantitativní určení obsahu THC

1.  
Členské státy zavedou ověřovací systém pro určování obsahu THC v odrůdách konopí, což jim umožní použití metody pro ověřování odrůdy konopí a kvantitativní určení obsahu THC v odrůdách konopí stanovené v příloze I.
2.  
Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.
3.  
Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2115, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího roku podání žádosti postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších roků podání žádosti, ledaže jsou všechny analytické výsledky u dané odrůdy nižší než obsah THC stanovený v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2115.
4.  
Pokud v druhém roce průměr všech vzorků u dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2115, členský stát oznámí Komisi název této odrůdy nejpozději do 15. ledna následujícího roku podání žádosti. Od toho roku podání žádosti neopravňuje pěstování dané odrůdy k nároku na přímé platby v dotčeném členském státě.
5.  
Po oznámení podle odstavce 4 tohoto článku zajistí členské státy, aby producenti konopí byli včas informováni o názvech odrůd konopí, které se staly nezpůsobilými pro přímou platbu, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2115, a to tak, že tuto informaci zveřejní nejpozději v den, kdy se podává jednotná žádost.

Článek 4

Meziplodina

Pro účely této kapitoly se „konopím pěstovaným jako meziplodina“ rozumí konopí vyseté po 30. červnu daného roku.

Článek 5

Požadavky na pěstování

Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů po odkvětu, aby bylo možné provést kontroly nezbytné pro uplatnění tohoto článku.

Konopí pěstované jako meziplodina se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně do konce vegetačního období.

Členské státy mohou povolit sklizeň konopí před koncem desetidenního období po odkvětu za předpokladu, že sklizeň započne po začátku kvetení a že inspektoři určí, na kterých reprezentativních částech každého dotčeného pozemku se má pokračovat v pěstování po dobu alespoň deseti dnů po odkvětu pro účely kontroly, v souladu s metodou stanovenou v příloze I.



KAPITOLA II

Bavlna

Článek 6

Schválení zemědělské půdy pro produkci bavlny

Členské státy uvedené v článku 36 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví ve svých strategických plánech SZP objektivní kritéria, na jejichž základě se schvaluje zemědělská půda podle čl. 37 odst. 3 uvedeného nařízení.

Tato kritéria se opírají o jeden nebo více z těchto prvků:

a) 

zemědělské hospodářství těch oblastí, v nichž bavlna představuje hlavní plodinu;

b) 

půdní a klimatické podmínky v příslušných oblastech;

c) 

hospodaření s vodou na zavlažování;

d) 

režimy střídání plodin a pěstitelské techniky, jež mohou pravděpodobně přispět k ochraně životního prostředí.

Článek 7

Povolení odrůd k výsevu

Členské státy uvedené v článku 36 nařízení (EU) 2021/2115 ve svých strategických plánech SZP stanoví, které odrůdy registrované ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin podle směrnice 2002/53/ES a přizpůsobené jejich potřebám trhu jsou povoleny k setí.

Článek 8

Dodatečné podmínky pro získání zvláštní podpory pro bavlnu

Pro účely zvláštní podpory pro bavlnu podle čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 členské státy uvedené v článku 36 uvedeného nařízení stanoví ve svých strategických plánech SZP minimální hustotu výsadby na oseté ploše v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a případně na zvláštních regionálních specifikách.

Článek 9

Schválení mezioborových organizací

1.  

Členské státy, v nichž jsou usazeny vyzrňovací stanice, schválí mezioborové organizace ve smyslu čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 na období jednoho roku, a to v přiměřené době před zahájením výsevu v daném roce, za předpokladu, že organizace splňuje tato kritéria:

a) 

pokrývá celkovou plochu o rozloze alespoň 4 000 hektarů, které vyhovují kritériím schválení podle článku 6 tohoto nařízení;

b) 

přijala interní provozní pravidla, zejména pro podmínky členství a členské příspěvky, v souladu s unijními a vnitrostátními předpisy.

2.  
Pokud se zjistí, že schválená mezioborová organizace již nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v odstavci 1, zruší členský stát, který schválení udělil, toto schválení, pokud nedojde v souvislosti s nedodržením dotčených kritérií k nápravě ve lhůtě stanovené dotčeným členským státem v rozhodnutí o zrušení. Příslušný orgán odpovědného členského státu oznámí mezioborové organizaci předem svůj záměr zrušit schválení spolu s odůvodněním. Umožní mezioborové organizaci předložit připomínky ve lhůtě stanovené v oznámení o plánovaném zrušení.

Zemědělci, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, jejíž schválení je v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce zrušeno, ztrácí nárok na zvýšení zvláštní podpory pro bavlnu podle čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115.

Článek 10

Povinnosti pro zemědělce produkující bavlnu

1.  
Tentýž producent nesmí být členem více než jedné schválené mezioborové organizace uvedené v čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115.
2.  
Zemědělec, který je členem schválené mezioborové organizace, je povinen dodávat bavlnu pouze vyzrňovací stanici, která patří této organizaci.
3.  
Členství zemědělců ve schválené mezioborové organizaci je založeno na dobrovolném přistoupení.



HLAVA III

DODATEČNÉ POŽADAVKY NA NĚKTERÉ TYPY INTERVENCÍ V ODVĚTVÍCH PODLE ČLÁNKU 42 NAŘÍZENÍ (EU) 2021/2115



KAPITOLA I

Společná pravidla pro intervence v odvětví ovoce a zeleniny, včelařství, vína, chmele, olivového oleje a stolních oliv a v ostatních odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III nařízení (EU) 2021/2115



Oddíl 1

Společná pravidla pro investice, agroenvironmentálně-klimatické typy intervencí, odborné vedení, propagaci a komunikaci, vzájemné fondy, opětovnou výsadbu, zelenou sklizeň a nesklízení, pojištění sklizně, stažení produktů z trhu a společné skladování

Článek 11

Investice do hmotných a nehmotných aktiv

1.  

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP investice do hmotných a nehmotných aktiv předpokládané v odvětví ovoce a zeleniny, včelařství, vína, chmele, olivového oleje a stolních oliv v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, stanoví:

a) 

že nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou příjemcem používána v souladu s povahou, cíli a zamýšleným použitím, jak je popsáno v souvisejících intervencích strategického plánu SZP a případně ve schváleném operačním programu;

b) 

aniž je dotčen odstavec 10, že nabytá hmotná i nehmotná aktiva zůstávají jak ve vlastnictví, tak v držbě příjemce až do konce doby fiskální amortizace nebo po dobu nejméně pěti let, kterou stanoví členské státy s ohledem na povahu těchto aktiv. Každé z těchto období se počítá ode dne nabytí aktiva nebo ode dne, kdy je aktivum dáno příjemci k dispozici.

Členské státy však mohou stanovit kratší období, během něhož aktiva zůstávají ve vlastnictví nebo držbě příjemce, avšak toto období nesmí být kratší než tři roky, a to pro účely udržování investic nebo pracovních míst vytvořených mikropodniky, malými a středními podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ( 4 ).

Investice do hmotných aktiv uvedené v prvním pododstavci se uskuteční v prostorách příjemce nebo případně v prostorách jeho členů nebo jeho dceřiných společností, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 31 odst. 7 tohoto nařízení. V odvětví včelařství však mohou členské státy ve svých strategických plánech SZP rovněž stanovit investice do hmotných aktiv uskutečněné mimo prostory příjemce.

Pokud se investice uskuteční na půdě, která je pronajata na základě zvláštních vnitrostátních pravidel týkajících se vlastnictví, požadavek, podle něhož musí být ve vlastnictví příjemce, se nemusí uplatnit za předpokladu, že aktivum je ve vlastnictví příjemce alespoň po dobu požadovanou v písm. b) prvního pododstavce.

2.  
Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit, že podpora investic do hmotných a nehmotných aktiv, včetně investic v rámci leasingových smluv, může být financována jednorázovou platbou nebo formou splátek, které byly případně schváleny v operačním programu, nebo jak členské státy stanovily u příslušných intervencí.

Pokud období uvedené v odst. 1 písm. b) prvním pododstavci pro danou investici překročí délku operačního programu, zajistí členské státy, aby mohla být převedena do následného operačního programu.

Pokud členské státy ve svých strategických plánech SZP poskytnou podporu investic do hmotných a nehmotných aktiv, které sledující agroenvironmentálně-klimatické cíle uvedené v čl. 46 písm. e) a f) a čl. 57 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115, sledují tyto investice jeden nebo více cílů uvedených v čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení.

3.  
Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit podporu investic do hmotných aktiv týkající se systémů, které vyrábějí energii, pokud množství vyrobené energie nepřekročí množství, které lze každoročně využít na běžné činnosti příjemce.
4.  

Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP poskytnout podporu investic do zavlažování, pokud:

a) 

jsou stanoveny procentní podíly pro minimální cíle v oblasti úspor vody, jak z hlediska potenciálního, tak i skutečného snížení spotřeby vody, kterých má příjemce podpory dosáhnout, a s výhradou strategického plánu SZP, který prokazuje, že tyto cíle v oblasti úspor vody byly stanoveny s přihlédnutím k potřebám stanoveným v plánech povodí uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 5 );

b) 

v rámci investice existuje nebo se zavede měření vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni zemědělského podniku nebo příslušné produkční jednotky;

c) 

jsou v případě zvláštních investic do zavlažování podle odstavců 5 až 8 splněny podmínky stanovené v uvedených odstavcích.

5.  

Podporu investic do vylepšení stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovací infrastruktury lze poskytnout za těchto podmínek:

a) 

příjemce posoudí investice předem a toto posouzení vede k závěru, že daná investice má s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení nebo infrastruktury potenciál dosáhnout úspory vody;

b) 

investice má vliv na útvary podzemích nebo povrchových vod, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí označen za méně než dobrý podle směrnice 2000/60/ES z důvodů souvisejících s množstvím vody, a bude dosaženo skutečného snížení spotřeby vod, což přispěje k dosažení dobrého stavu uvedených vodních útvarů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice.

Podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) a b) se nevztahují na investice na vylepšení stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovací infrastruktury v souvislosti s výstavbou nádrže nebo využíváním recyklované odpadní vody, která nemá vliv na útvary podzemních či povrchové vody.

6.  

Podpora investic do zavlažování, která vede k čistému zvětšení zavlažované plochy a má vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, může být poskytnuta za těchto podmínek:

a) 

stav tohoto vodního útvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody a

b) 

z analýzy environmentálního dopadu vyplývá, že investice nebude mít žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede nebo schválí příslušný orgán.

7.  
Podpora investic do využívání recyklované odpadní vody jako alternativního zásobování vodou může být poskytnuta pod podmínkou, že je využívání této vody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ( 6 ).
8.  
Podpora investic do výstavby nebo rozšíření nádrže pro účely zavlažování může být poskytnuta pouze pod podmínkou, že to nebude mít významný nepříznivý dopad na životní prostředí.
9.  

Členské státy zajistí zpětné získání finanční podpory Unie od příjemce, nastane-li během období uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) jedna z těchto situací:

a) 

zastavení činnosti příjemce nebo převedení na jiný subjekt;

b) 

přemístění výrobní činnosti mimo zeměpisnou oblast pěstování ze strany příjemce, případně jeho členů;

c) 

změna vlastnictví, zejména pokud tak společnosti nebo veřejnému orgánu vzniká nepatřičná výhoda, nebo

d) 

nějaká jiná podstatná změna nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky dotčené intervence, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

V případě, že příjemce nedodržuje podmínky stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na základě odstavců 1 až 8 a prvního pododstavce tohoto odstavce, zajistí členské státy zpětné získání finanční podpory Unie úměrně k době trvání nedodržování podmínek.

Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat finanční podporu Unie, pokud příjemce ukončí výrobní činnost z důvodu nepodvodného úpadku.

Pokud příjemce opustí svou organizaci nebo skupinu producentů, členský stát zajistí, aby příjemce investici nebo její zbytkovou hodnotu vrátil a tato zbytková hodnota byla přičtena k provoznímu fondu.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že příjemce nemusí investici či její zbytkovou hodnotu vracet.

10.  

V případě náhrad aktiv, která byla podpořena investicemi, je zbytková hodnota nahrazovaných investic:

a) 

přičtena k provoznímu fondu organizace producentů nebo

b) 

odečtena od nákladů na náhradu.

Aniž by byl dotčen první pododstavec, členské státy nemohou ve svých strategických plánech SZP stanovit pouhou náhradu investic totožnými aktivy.

11.  
Členské státy neposkytují podporu investic specifikovaných jako intervence v jejich strategických plánech SZP, pokud tyto intervence obdrží podporu podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. h) až k) uvedeného nařízení.

Článek 12

Intervence související s agroenvironmentálně-klimatickými cíli

1.  

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence sledující agroenvironmentálně-klimatické cíle v odvětví ovoce a zeleniny, včelařství, vína, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, stanoví ve svých strategických plánech SZP, že dotčené intervence sledují jeden z těchto cílů:

a) 

snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce;

b) 

nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie;

c) 

snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů;

d) 

snížení spotřeby vody;

e) 

spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně-klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti;

f) 

účinné a měřitelné snížení emisí skleníkových plynů nebo trvalé sekvestrace uhlíku;

g) 

zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy;

h) 

ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů nebo

i) 

ochrany nebo zlepšení životního prostředí.

Členské státy zajistí, že příjemci doloží v okamžiku předložení ke schválení navrhovaného operačního programu, intervence či změny tohoto programu nebo intervence očekávaný pozitivní přínos k jednomu environmentálnímu cíli nebo více environmentálním cílům.

2.  
Intervence uvedené v odstavci 1 se uskuteční v prostorách příjemce nebo případně v prostorách jeho členů nebo jeho dceřiných společností, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 31 odst. 7 tohoto nařízení. V odvětví včelařství však mohou členské státy ve svých strategických plánech SZP rovněž stanovit intervence, které se uskuteční mimo prostory příjemce. Očekávaný přínos a další dopad intervence související s agroenvironmentálně-klimatickými cíli musí být předem prokázány prostřednictvím projektových specifikací nebo jiných technických dokumentů, které předloží příjemce v okamžiku podání žádosti o schválení operace, operačního programu nebo změny takového programu či operace, ve kterých jsou uvedeny výsledky, jichž lze prostřednictvím této intervence dosáhnout.

▼M1

3.  
Při určování výdajů, které je třeba pokrýt, kromě investic do hmotných a nehmotných aktiv, zohlední členské státy dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku provedených intervencí souvisejících s agroenvironmentálně-klimatickými cíli a stanovené cíle.

▼B

4.  
Členské státy zajistí, aby příjemci provádějící intervence související s agroenvironmentálně-klimatickými cíli měli přístup k relevantním znalostem a informacím požadovaným k realizaci takových intervencí a aby byla pro ty, kdo o to požádají, k dispozici vhodná odborná příprava i přístup k odborným znalostem, což by mělo pomoci zemědělcům, kteří se zavážou své systémy produkce změnit.
5.  
Členské státy zajistí, aby pro operace prováděné v rámci intervencí souvisejících s agroenvironmentálně-klimatickými cíli v odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv a v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 bylo v operačních programech zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem zajistit jejich přizpůsobení v důsledku změn relevantních závazných standardů, požadavků nebo povinností.

Článek 13

Odborné vedení

1.  

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v souvislosti s odborným vedením v odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, stanoví ve svých strategických plánech SZP, že dotčené intervence sledují jeden z těchto cílů:

a) 

výměnu osvědčených postupů ohledně intervencí pro předcházení krizím a jejich řešení, které příjemci pomohou těžit ze zkušeností s prováděním intervencí pro předcházení krizím a řízení rizik;

b) 

podporu zřizování nových organizací producentů, slučování stávajících organizací nebo opatření umožňujících individuálním producentům připojit se ke stávající organizaci producentů, jakož i poskytování poradenství seskupením producentů v jejich snaze dosáhnout uznání jako organizace producentů podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

c) 

vytváření příležitostí k navazování kontaktů pro poskytovatele a adresáty odborného vedení, především marketingové kanály, jako prostředek předcházení krizím a jejich řešení.

2.  
Poskytovatelem odborného vedení je organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů. Poskytovatel odborného vedení využívá podpory pro intervence v souvislosti s odborným vedením.
3.  
Adresátem odborného vedení je organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů, individuální producenti, kteří jsou členy, nebo nečlenské subjekty organizace producentů, jejich sdružení nebo seskupení producentů.
4.  
Veškeré způsobilé náklady týkající se odborného vedení se vyplácejí poskytovateli odborného vedení, který zahrne tuto intervenci do svého operačního programu.
5.  
Intervence v souvislosti s odborným vedením nelze zadat žádnému vnějšímu subjektu.

▼M1

Článek 14

Propagace, komunikace a marketing

1.  

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v souvislosti s propagací, komunikací a marketingem v odvětví ovoce a zeleniny, vína, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, stanoví ve svých strategických plánech SZP, že dotčené intervence sledují jeden z těchto cílů:

a) 

zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech jakosti, které se na metody produkce v Unii uplatňují;

b) 

zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů Unie a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii a zlepšit jejich postavení v Unii i mimo ni pro jiná odvětví než pro odvětví vína;

c) 

zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie v Unii i mimo ni;

d) 

zvýšit tržní podíl zemědělských produktů Unie a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii konkrétně se zaměřením na trhy ve třetích zemích, které mají největší potenciál růstu;

e) 

přispět k případné obnově normálních tržních podmínek na trhu Unie v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných zvláštních problémů;

f) 

zvýšit povědomí o udržitelné produkci;

g) 

zvýšit povědomí spotřebitelů o značkách nebo ochranných známkách organizací producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny a jejich dceřiných společností ve smyslu čl. 31 odst. 7 tohoto nařízení;

h) 

diverzifikovat, otevírat a konsolidovat trhy s víny Unie ve třetích zemích a zvyšovat povědomí o inherentních kvalitách vín Unie na těchto trzích. Odkaz na původ vína a značky lze použít pouze tehdy, doplňuje-li propagaci, komunikaci a uvádění vín Unie na trh ve třetích zemích;

i) 

informovat spotřebitele o odpovědné konzumaci vína;

j) 

zvyšovat spotřebu čerstvého nebo zpracovaného ovoce a zeleniny zlepšením informovanosti spotřebitelů o zdravém stravování, výživových vlastnostech produktu, jeho vysoké kvalitě a jeho bezpečnosti.

2.  
Členské státy zajistí, aby propagační materiály pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti obsahovaly znak Unie a prohlášení o financování: „Financováno Evropskou unií“. Znak Unie a prohlášení o financování musí být uvedeny v souladu s technickými vlastnostmi stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ( 7 ).

▼B

Článek 15

Vzájemné fondy

1.  
Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v souvislosti se vzájemnými fondy v odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, stanoví prováděcí podmínky pro správní náklady na zakládání, plnění a případně doplňování vzájemných fondů.
2.  
Způsobilé výdaje na správní náklady související se zakládáním vzájemných fondů v odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 zahrnují jak finanční podporu Unie, tak příspěvek od příjemce. Částka způsobilých výdajů nesmí překročit v prvním roce fungování vzájemného fondu 20 % příspěvku příjemce do fondu, v druhém roce 16 % a ve třetím roce 8 %.
3.  
Příjemce může obdržet podporu na správní náklady na založení vzájemných fondů v odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv a v dalších odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 pouze jednou a pouze během prvních tří let fungování vzájemného fondu.

Pokud požádá příjemce o podporu až ve druhém nebo třetím roce fungování vzájemných fondů, podpora činí 16 % nebo resp. 8 % příspěvku příjemce do vzájemného fondu v druhém a třetím roce jeho fungování.

4.  

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v souvislosti se vzájemnými fondy v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. l) nařízení (EU) 2021/2115, omezí podporu Unie na správní náklady na založení vzájemných fondů v odvětví vína na:

a) 

20 % příspěvku producentů do vzájemného fondu v prvním roce;

b) 

16 % příspěvku producentů do vzájemného fondu ve druhém roce;

c) 

8 % příspěvku producentů do vzájemného fondu ve třetím roce.

Doba podpory nesmí přesáhnout tři roky.

Článek 16

Opětovná výsadba sadů, olivových hájů nebo vinic po povinném vyklučení

1.  
Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v odvětví ovoce a zeleniny, olivového oleje a stolních oliv, vína nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 ve formě opětovné výsadby sadů, olivových hájů nebo vinic po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů, nebo v případě, že se jedná o sady a olivové háje, aby se přizpůsobily změně klimatu, zajistí, že příjemci při provádění těchto intervencí dodrží nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ( 8 ).
2.  
Výdaje na opětovnou výsadbu sadů nebo olivových hájů nesmí přesáhnout 20 % celkových výdajů v rámci každého operačního programu nebo příslušné intervence.

Článek 17

Zelená sklizeň a nesklízení

1.  
Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v odvětví ovoce a zeleniny, vína, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 ve formě „zelené sklizně“ u těchto odvětví a „nesklízení“ u těchto odvětví s výjimkou vína, zajistí členské státy, aby tyto intervence doplňovaly běžné pěstitelské postupy, aby se od nich lišily a aby se týkaly 100 % očekávané produkce dotyčného produktu na daném pozemku.

„Zelená sklizeň“ spočívá v úplné sklizni nezralých neobchodovatelných produktů na dané ploše, které nebyly poškozeny před zelenou sklizní. „Nesklízení“ spočívá v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, přičemž daný produkt je řádně vyvinutý a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2.  
Členské státy zajistí, aby intervence pro zelenou sklizeň byly provedeny ve vegetačním období, ještě než produkt dosáhne komerčně využitelného stádia, a nepřistoupí se k nim u produktů, jejichž normální sklizeň již začala.
3.  
Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví maximální lhůty během produkčního období pro použití intervencí pro zelenou sklizeň u každého produktu, který je předmětem takových intervencí, jakož i další podmínky způsobilosti pro zelenou sklizeň a nesklízení, případně včetně odrůd a kategorií produktů.
4.  
Členské státy vyloučí finanční náhradu za uskutečněnou intervenci pro nesklízení, pokud v dané oblasti již byla sklizena komerční produkce během normálního produkčního cyklu.
5.  
Podpora na zelenou sklizeň se vztahuje pouze na produkty, které se fyzicky nacházejí na pěstebních plochách a jsou skutečně sklízeny nezralé. Pro jiná odvětví než odvětví vína stanoví členský stát částky náhrady, které zahrnují jak finanční podporu Unie, tak i příspěvek organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů na zelenou sklizeň a nesklízení, jako platby na hektar, a to na úrovni, která pokrývá nejvýše 90 % maximální míry podpory na stažení z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci, použitelné na stejný produkt.
6.  
Členské státy stanoví, že příjemce oznámí příslušným orgánům členského státu písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr ohledně zelené sklizně nebo nesklízení.
7.  

Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví:

a) 

prováděcí předpisy k těmto intervencím, včetně jejich obsahu a lhůt, výše náhrad k výplatě a používání intervencí, a dále stanoví seznam produktů způsobilých v rámci intervencí;

b) 

předpisy zajišťující, aby provedení intervencí nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani nepříznivé fytosanitární důsledky.

c) 

zákaz poskytnout podporu v odvětví ovoce a zeleniny v případě zelené sklizně, pokud významná část normální sklizně již proběhla, a v případě nesklízení, pokud již byla významná část komerční produkce sklizena.

8.  

Členské státy zajistí:

a) 

že je daná plocha dobře obhospodařována, ještě nedošlo ke sklizni, je produkt řádně vyvinutý, nepoškozený a celkově zdravý, přiměřený a splňuje požadavky na obchodní jakost;

▼M1

b) 

že sklizené produkty jsou denaturovány;

▼B

c) 

že nedošlo k nepříznivému dopadu na životní prostředí nebo k jakýmkoli nepříznivým fytosanitárním důsledkům z důvodu intervence, za něž je odpovědná organizace producentů;

d) 

že plocha pozemku, na němž proběhla zelená sklizeň, nebyla zahrnuta do výpočtu limitů výnosů uvedených v technické specifikaci vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením;

e) 

že odchylně od odstavců 2 a 4 v odvětví ovoce a zeleniny, trvá-li období sklizně u ovoce nebo zeleniny déle než jeden měsíc, může proběhnout zelená sklizeň po zahájení běžné sklizně a že k nesklízení může dojít, i když již v dané oblasti byla sklizena komerční produkce během normálního produkčního cyklu. V takových případech finanční náhrada kompenzuje pouze produkci, jež by byla sklizena během šesti týdnů po zelené sklizni nebo nesklizení a není v důsledku těchto operací uvedena na trh. Uvedené ovoce a zelenina se nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům;

f) 

že v odvětví ovoce a zeleniny, s výjimkou případu uvedeného v písmenu e), nemohou intervence na zelenou sklizeň a nesklízení v kterémkoli daném roce probíhat současně pro stejný produkt a tutéž oblast.

Článek 18

Pojištění sklizně a produkce

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP jako intervenci v odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 pojištění sklizně a produkce, mohou dodatečným vnitrostátním financováním přispívat k podpoře opatření k pojištění sklizně a produkce, která využívají prostředky z provozního fondu. Celková podpora z veřejných prostředků nesmí přesáhnout 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám.

Intervence v oblasti pojištění sklizně a produkce nekryjí platby pojistného, které nahrazují producentům více než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k veškerým náhradám, které producenti obdrží z jiných režimů podpory nebo pojištění v souvislosti s pojištěným rizikem.

Článek 19

Stažení produktů z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence ve formě „stažení z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci“, zajistí definitivní stažení určitého produktu z trhu takovým způsobem, aby jej nebylo možné vrátit na trh pro potravinářské účely.

Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit intervence ve formě „stažení produktů z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci“ pouze v odvětví ovoce a zeleniny, jakož i v dalších odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 a pouze v případě produktů podléhajících zkáze, které nelze dlouhodobě skladovat v jejich běžném komerčním stavu bez použití chlazení.

Členské státy nestanoví ve svých strategických plánech SZP intervence ve formě „stažení produktů z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci“ v případě živočišných produktů a produktů odvětví cukru, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 20

Společné skladování

1.  
Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v souvislosti se společným skladováním podle čl. 47 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115, zajistí dočasné stažení produktu z trhu v období určitého tlaku na trhu a přijmou pravidla, která zajistí, aby byl produkt skladován na odpovědnost příjemce za takových podmínek, které zachovávají jeho běžnou komerční hodnotu, a v souladu s platnými hygienickými předpisy. Pro produkty v čerstvém stavu s krátkou dobou skladovatelnosti členské státy stanoví, že takové produkty musí být skladovány zmrazené nebo ve zpracovaném stavu. Produkty, u nichž je v rámci jejich procesu produkce požadována určitá doba zrání nebo u nichž takové zrání zvyšuje jejich hodnotu, jsou způsobilé pro společné skladování až po konečném dozrání.
2.  
Členské státy stanoví pro každý produkt, u něhož je v jejich strategických plánech SZP stanovena tato intervence, minimální dobu skladování a maximální výši náhrady na jednotku produktu za den skladování, jakož i příslušné podmínky pro skladování. Maximální částka, kterou lze z provozního fondu financovat, nesmí překročit výši nákladů na fyzické skladování produktu, ať už ve zmrazeném, nebo případně zpracovaném stavu, a finanční náklady z důvodu imobilizace hodnoty produktu v běžných tržních cenách. Tato maximální částka nezahrnuje případné náklady na zmrazení nebo zpracování ani případné znehodnocení produktu. Členské státy rovněž stanoví kontrolní postupy, včetně kontrol na místě, aby zajistily nezaměňování produktů, jakož i dodržování podmínek skladování a skladovací lhůty.



Oddíl 2

Formy podpory a druhy výdajů

Článek 21

Formy podpory

1.  
►M1  V odvětvích uvedených v článku 42 nařízení (EU) 2021/2115 členské státy stanoví platby podpory na základě přiměřených skutečných nákladů, které příjemci vznikly a které doloží doklady, jako jsou faktury, a které příjemci předkládají k provedení intervence uvedené v jejich strategickém plánu SZP. ◄

Členské státy se však mohou rozhodnout, že platbu podpory stanoví na základě standardních paušálních sazeb, stupnic jednotkových nákladů nebo jednorázových částek. Při stanovování těchto paušálních sazeb, stupnic a jednorázových částek členské státy zohlední regionální nebo místní zvláštnosti a svůj výpočet založí na podpůrných dokladech prokazujících, že výpočet odráží tržní cenu operací nebo akcí, jichž se daná intervence týká.

2.  
V odvětví ovoce a zeleniny dodržují členské státy maximální částky výdajů a náklady na úpravu, které lze vyplatit v souvislosti s příslušnými intervencemi uvedenými v jejich strategických plánech SZP podle příloh V a VII.
3.  
Pokud členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví platbu podpory ve formě standardních paušálních sazeb, stupnic jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, jsou pravidelně přezkoumávány s cílem zohlednit indexaci nebo hospodářskou změnu.
4.  
Pokud členské státy použijí přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodu výpočtu podle čl. 44 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, uchovají si všechny podpůrné doklady týkající se stanovení standardních paušálních sazeb, stupnic jednotkových nákladů nebo jednorázových částek a jejich přezkoumávání podle odstavce 3 tohoto článku.
5.  

Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence v odvětví vína související s restrukturalizací a přeměnou vinic a investicemi do hmotných a nehmotných aktiv, použijí se tato pravidla:

a) 

pokud se členské státy rozhodnou vypočítat výši podpory na základě standardních stupnic jednotkových nákladů na jednotku plošné míry, výše odpovídá skutečné ploše změřené v souladu s článkem 42 tohoto nařízení;

b) 

pokud se členské státy rozhodnou vypočítat výši podpory na základě standardních stupnic jednotkových nákladů na jednotky jiné míry nebo na základě skutečných výdajů vyplývajících z podkladové dokumentace, kterou příjemci předloží, stanoví pravidla pro vhodné kontrolní postupy za účelem stanovení skutečného rozsahu provedené operace.

6.  
Tento článek se nevztahuje na finanční podporu Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace prováděnou v souladu s omezeními stanovenými v části II oddíle D přílohy VIII nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 22

Druhy výdajů

1.  
Druhy výdajů, na které se vztahují typy intervencí podle hlavy III kapitoly III nařízení (EU) 2021/2115, neslouží k poskytnutí náhrady za daň z přidané hodnoty u způsobilých výdajů, které vznikly příjemci, kromě případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů daň neodečitatelná.
2.  
Druhy výdajů podle odstavce 1 nezahrnují druhy výdajů uvedené v příloze II.
3.  
Druhy výdajů uvedené v příloze III považují členské státy za způsobilé při vymezování příslušných intervencí a mohou být kryty z operačních programů nebo v příslušných intervencích, jak to členské státy specifikují. Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP uznat za způsobilé jiné druhy výdajů, pokud nejsou uvedeny v příloze II.
4.  
Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví podmínky, za nichž lze výdaje spojené s intervencemi uvedenými v článcích 11 a 12 započítat jako výdaje přispívající k dosažení cílů 15 % a 2 % výdajů v rámci operačních programů podle čl. 50 odst. 7 písm. a) a c) nařízení (EU) 2021/2115 a 5 % výdajů v rámci intervencí podle čl. 60 odst. 4 uvedeného nařízení. Tyto podmínky zajistí, aby tyto intervence účinně sledovaly související cíle stanovené v článku 46 uvedeného nařízení pro odvětví ovoce a zeleniny a článku 57 uvedeného nařízení pro odvětví vína.

▼M1

Výdaje spojené s intervencemi uvedenými v článcích 11 a 12 tohoto nařízení, které sledují agroenvironmentálně-klimatické cíle, avšak nikoli výlučně, se považují za výdaje spojené výhradně s těmito cíli za předpokladu, že tyto intervence k těmto cílům přímo a významně přispívají. Celkové výdaje se započítávají do 15 % výdajů v rámci operačních programů podle čl. 50 odst. 7) písm. a), 2 % výdajů v rámci operačních programů podle čl. 50 odst. 7 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115 a do 5 % výdajů v rámci intervencí podle čl. 60 odst. 4 uvedeného nařízení.

5.  
Výdaje spojené s intervencemi uvedenými v hlavě III kapitole III nařízení (EU) 2021/2115, které přispívají k cílům stanoveným buď v čl. 46 písm. a) až k) nebo v čl. 57 písm. a) až k) uvedeného nařízení, se počítají s ohledem na celou dobu trvání operačních programů v případě typů intervencí uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) uvedeného nařízení nebo na každý rozpočtový rok v případě typů intervencí uvedených v čl. 42 písm. c) uvedeného nařízení.

▼B

Článek 23

Správní a personální náklady

1.  
Personální náklady, které vznikly příjemci nebo dceřiným společnostem ve smyslu čl. 31 odst. 7 nebo – s výhradou schválení členského státu – družstvu, jež je členem organizace producentů, se považují za způsobilé pro podporu, pokud vznikly v souvislosti s přípravou, prováděním nebo návazným opatřením konkrétní podporované intervence.

Takové personální náklady zahrnují mimo jiné náklady na personál, který příjemce najal, a náklady na podíl pracovních hodin, které v rámci realizace intervence odpracovali stálí zaměstnanci příjemce.

Členské státy zajistí, aby příjemce předložil podkladovou dokumentaci podrobně uvádějící skutečně odvedenou práci v rámci konkrétní intervence a aby hodnota souvisejících personálních nákladů mohla být nezávisle posouzena a ověřena. Hodnota personálních nákladů, které souvisejí s danou intervencí, nesmí přesáhnout všeobecně přijatelné náklady na stejný druh služby na dotčeném trhu.

Pro účely stanovení personálních nákladů na stálé zaměstnance příjemce souvisejících s prováděním intervence může být příslušná hodinová sazba vypočtena tak, že se poslední doložené roční hrubé mzdové náklady konkrétních zaměstnanců, kteří pracovali na provádění operace, vydělí 1 720  hodinami nebo v případě pracovníků na částečný úvazek na poměrném základě.

▼M1

Pro intervence v souvislosti s „propagací, komunikací“ a „komunikačními činnostmi“ podle čl. 47 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. l) nařízení (EU) 2021/2115 a pro činnosti prováděné mezioborovými organizacemi a propagaci a komunikaci prováděné ve třetích zemích podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. i), j) a k) uvedeného nařízení nesmí správní a personální náklady přímo vzniklé příjemcům překročit 50 % celkových nákladů na intervenci.

▼B

2.  
Správní náklady, které vznikly příjemci nebo dceřiným společnostem ve smyslu čl. 31 odst. 7 nebo – s výhradou schválení členského státu – družstvu, jež je členem organizace producentů, se považují za způsobilé pro podporu, pokud vznikly v souvislosti s přípravou, prováděním nebo návazným opatřením konkrétní podporované intervence.

Správní náklady se považují za způsobilé, pokud nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provádění intervence.

Náklady na externí audity se považují za způsobilé pro podporu, pokud jsou takové audity prováděny nezávislým a kvalifikovaným externím orgánem.

3.  
Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP u odvětví ovoce a zeleniny, chmele, olivového oleje a stolních oliv nebo u jiných odvětví uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 stanovit standardní paušální sazbu na personální a správní náklady spojené s řízením provozního fondu nebo s přípravou a prováděním operačního programu s návaznými opatřeními k tomuto programu až do maximální výše 2 % schváleného provozního fondu, která zahrne jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodních organizací producentů, nadnárodních sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů.



KAPITOLA II

Zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny, pro odvětví olivového oleje a stolních oliv a pro ostatní odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115



Oddíl 1

Příslušné produkty a náklady na přepravu

Článek 24

Příslušné produkty

Typ intervence se vztahuje pouze na produkty, pro něž je uznána organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů, za předpokladu, že hodnota těchto produktů zahrnutých do operačního programu je vyšší než 50 % hodnoty všech produktů uvedených danou organizací na trh v odvětví, na které se tento operační program vztahuje. Dotčené produkty musí navíc pocházet od členů organizace producentů nebo od členů jiné organizace producentů či sdružení organizací producentů.

Článek 25

Náklady na přepravu a požadavek na úpravu pro bezplatnou distribuci

1.  
Uvedou-li členské státy ve svých strategických plánech SZP intervence ve formě „stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely“ podle čl. 47 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, stanoví náklady na přepravu k bezplatné distribuci všech produktů stažených z trhu v rámci operačních programů na základě stupnic jednotkových nákladů stanovených v závislosti na vzdálenosti mezi místem stažení z trhu a místem dodání pro bezplatnou distribuci. Lze hradit pouze náklady na přepravu do vzdálenosti 750 km.
2.  

Náklady na přepravu jsou hrazeny straně, která skutečně nese finanční náklady na příslušnou přepravní operaci. Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

a) 

název organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů;

b) 

množství dotčených produktů;

c) 

převzetí příjemci podle čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115 a použité dopravní prostředky;

d) 

vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem dodání.

3.  

Úprava produktů, které byly staženy z trhu za účelem bezplatné distribuce v rámci operačních programů, musí splňovat tyto požadavky:

a) 

balení produktů pro bezplatnou distribuci jsou opatřena znakem Unie podle čl. 15 odst. 2 a jedním nebo více prohlášeními uvedenými v příloze IV; platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

i) 

název organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů;

ii) 

množství dotčených produktů;

b) 

převzetí příjemci podle čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, s uvedením druhu obchodní úpravy.



Oddíl 2

Maximální úroveň finanční podpory Unie na stažení z trhu

Článek 26

Podpora

▼M1

1.  
U typu intervence „stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely“ podle čl. 47 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 v případě ovoce a zeleniny podle přílohy V tohoto nařízení nesmí náklady na úpravu produktů stažených z trhu za účelem bezplatné distribuce podle článku 33 tohoto nařízení připočtené k výši podpory na stažení z trhu překročit 80 % průměrné tržní ceny dotčeného produktu „z organizace producentů“ v čerstvém stavu za poslední tři roky.

▼B

2.  
U typu intervence „stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely“ podle čl. 47 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 použité na jiné produkty, než které jsou uvedeny v příloze V tohoto nařízení, stanoví členské státy maximální výši podpory, která zahrnuje finanční podporu Unie, případný vnitrostátní příspěvek a příspěvek organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů, na úrovni nejvýše 40 % průměrné tržní ceny „z organizace producentů“ za posledních pět let v případě bezplatné distribuce a na úrovni nejvýše 30 % průměrné tržní ceny „z organizace producentů“ za posledních pět let u jiných účelů, než je bezplatná distribuce.
3.  
Pokud organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů obdržely od třetích stran náhradu za produkty stažené z trhu, snižuje se podpora uvedená v prvním pododstavci o částku odpovídající obdržené náhradě. Aby byly dotčené produkty způsobilé pro podporu, nesmí se znovu dostat na komerční trh.
4.  

Podíl produkce stažené z trhu, s výjimkou stažení trhu k bezplatné distribuci, u jakéhokoliv produktu od jakékoli organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů je stanoven takto:

a) 

nesmí překročit 10 % průměrného objemu produkce uvedené na trh touto organizací producentů, sdružením organizací producentů, nadnárodní organizací producentů, nadnárodním sdružením organizací producentů nebo seskupením producentů v předchozích třech letech;

b) 

a u ovoce a zeleniny nesmí součet procentuálních podílů za tři po sobě jdoucí roky překročit celkem 15 % při sečtení podílu pro daný rok vypočteného v souladu s písmenem a) a podílů produkce stažené z trhu v předchozích dvou letech vypočtených na základě příslušného objemu produkce uvedené na trh touto organizací producentů během těchto dvou předchozích let.

Pokud informace o objemu produkce uvedené na trh za některý nebo za všechny předchozí roky nejsou k dispozici, použije se objem produkce uvedené na trh, pro kterou byly organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů uznány.

V podílu produkce stažené z trhu se však nezohledňují množství stažená z trhu k bezplatné distribuci, s nimiž se nakládá jedním ze způsobů uvedených v čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2115, nebo množství použitá k jakýmkoli rovnocenným účelům schváleným členskými státy podle čl. 27 odst. 2 tohoto nařízení.

5.  
Pokud jde o produkty uvedené v příloze V, podpora na stažení z trhu, složená z finanční podpory Unie a z příspěvku organizace producentů, nesmí převyšovat částky stanovené v uvedené příloze.

Finanční podpora Unie v případě ovoce a zeleniny stažených z trhu, které byly bezplatně rozděleny mezi dobročinné organizace, nadace a instituce podle čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2115, se vztahuje pouze na platby týkající se produktů, s nimiž bylo naloženo v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, přičemž náklady na úpravu jsou náklady uvedené v článku 33 tohoto nařízení.

Článek 27

Účely použití stažených produktů

1.  
Pokud členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence ve formě „stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely“ v odvětví ovoce a zeleniny, olivového oleje a stolních oliv a v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, určí přípustné účely použití pro produkty stažené z trhu a zajistí, aby stažení produktů ani účel jejich použití neměly negativní dopad na životní prostředí ani nepříznivé fytosanitární důsledky.
2.  
Na požádání dobročinných organizací, nadací nebo institucí podle čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115 mohou členské státy povolit těmto dobročinným organizacím, nadacím nebo institucím, aby od konečných příjemců stažených produktů požadovaly příspěvek.

Pokud dotčené dobročinné organizace, nadace nebo instituce uvedené v čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115 takové povolení obdrží, vedou k dané operaci finanční výkazy.

▼M1

Příjemcům bezplatně distribuovaných produktů stažených z trhu a zpracovávaných mohou členské státy povolit, aby zaplatili zpracovatelům produktů v naturáliích, pokud tato platba kompenzuje pouze náklady na zpracování a pokud členský stát, v němž dochází k platbě, stanovil pravidla, která zajistí, aby zpracované produkty byly určeny ke spotřebě konečnými příjemci podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Použije se maximální hranice stanovená v čl. 26 odst. 1.

▼B

Členské státy přijmou veškeré nezbytné kroky, aby usnadnily kontakty a spolupráci mezi organizacemi producentů a dobročinnými organizacemi, nadacemi a institucemi podle čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115.

3.  
Postoupení produktů stažených z trhu průmyslu ke zpracování na nepotravinářské výrobky je možné. Členské státy přijmou prováděcí předpisy zajišťující, aby v Unii nedošlo k narušení hospodářské soutěže v dotčených odvětvích ani u dovezených produktů a aby se stažené produkty nedostaly znovu na komerční trh s potravinami. Alkohol získaný destilací se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely.

Článek 28

Podmínky pro příjemce stažených produktů

1.  

Příjemci produktů stažených z trhu k bezplatné distribuci v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 se zavážou:

a) 

že splní pravidla týkající se obchodních norem stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013;

b) 

že v souvislosti se stažením z trhu povedou samostatné skladové výkazy pro příslušné operace;

c) 

že se podrobí kontrolám podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

d) 

že předloží podkladovou dokumentaci o konečném určení každého příslušného produktu ve formě přejímacího listu nebo rovnocenného dokladu, který potvrzuje, že stažené produkty byly převzaty třetí stranou za účelem jejich bezplatné distribuce.

Členské státy mohou rozhodnout, že příjemci nemusí vést výkazy podle prvního pododstavce písm. b), pokud dostávají množství, které nedosahuje maximální hodnoty, již samy stanoví na základě zdokumentované analýzy rizik.

2.  

Příjemci produktů stažených z trhu za jiným účelem než k bezplatné distribuci se zavážou:

a) 

že splní pravidla týkající se obchodních norem stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013;

b) 

že povedou samostatné skladové a finanční výkazy pro příslušné operace, pokud to členské státy posoudí jako nezbytné i přes skutečnost, že produkt byl před dodáním denaturován;

c) 

že se podrobí kontrolám podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

d) 

že v případě stažených produktů určených pro destilaci nezažádají o dodatečnou podporu pro alkohol vyrobený z příslušných produktů.

Článek 29

Obchodní normy stažených produktů

1.  
Produkt stažený z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 musí splňovat příslušnou normu a pravidla pro uvedení daného produktu na trh podle nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou pravidel o obchodní úpravě a označování produktů.

Pokud jsou ovoce a zelenina staženy hromadně, musí být splněny minimální požadavky pro II. jakost, jak jsou definovány v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ( 9 ).

Malé produkty z odvětví ovoce a zeleniny definované v příslušných normách však musí splňovat příslušnou obchodní normu, včetně předpisů o obchodní úpravě a označování produktů.

2.  
Není-li pro daný typ ovoce či zeleniny stanovena zvláštní obchodní norma, musí být splněny minimální požadavky uvedené v příloze VI. Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla doplňující uvedené minimální požadavky.



Oddíl 3

Základ pro výpočet finanční podpory Unie

Článek 30

Hodnota produkce uvedené na trh pro nově uznané organizace nebo seskupení

Pokud historické údaje o produkci uvedené na trh v případě organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodních sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 nejsou za poslední tři roky dostupné, akceptují členské státy hodnotu produkce uvedené na trh nebo obchodované produkce v průběhu dvanácti po sobě jdoucích měsíců, kterou poskytne organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů a u níž může dotyčná organizace nebo seskupení producentů uspokojivě prokázat, že má skutečnou kapacitu uvést ji na trh jménem svých členů.

Pokud však organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů sdělí hodnotu produkce uvedené na trh pro účely jejího uznání, akceptuje členský stát pouze tuto hodnotu.

Článek 31

Základ pro výpočet hodnoty produkce uvedené na trh

1.  
Hodnota produkce uvedené na trh v případě organizace producentů, nadnárodní organizace producentů nebo seskupení producentů v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 se vypočítá na základě produkce organizace producentů, nadnárodní organizace producentů nebo seskupení producentů samotného a jejich členů, kterou tato organizace nebo seskupení producentů uvedlo na trh, a zahrnuje pouze produkci těch produktů, pro něž jsou organizace producentů, nadnárodní organizace producentů nebo seskupení producentů uznány. Hodnota produkce uvedené na trh může zahrnovat produkty, které nemusí splňovat obchodní normy, pokud se uvedené normy neuplatňují.

Hodnota produkce uvedené na trh v případě sdružení organizací producentů nebo nadnárodního sdružení organizací producentů se vypočítá na základě produkce uvedené na trh tímto sdružením organizací producentů nebo nadnárodním sdružením organizací producentů samotným a organizacemi producentů, které jsou jeho členy, a zahrnuje pouze produkci těch produktů, pro něž jsou sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů uznány. Jsou-li však pro sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů a samostatně pro organizace producentů, které jsou jeho členy, schváleny operační programy, nepřihlíží se k hodnotě produkce uvedené na trh započítané do operačních programů členů pro výpočet hodnoty produkce uvedené na trh ze strany sdružení.

Kromě toho u odvětví uvedených v čl. 42 písm. e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 může hodnota produkce uvedené na trh zahrnovat rovněž hodnotu produkce, na niž se vztahují smlouvy sjednané organizací producentů, nadnárodní organizací producentů, sdružením organizací producentů, nadnárodním sdružením organizací producentů nebo seskupením producentů jménem jeho členů.

2.  

►M1  Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, hromadně u produktů, které se mohou na trh uvádět hromadně, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Pro odvětví uvedená v čl. 42 písm. e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 členské státy ve svém strategickém plánu SZP uvedou, jakým způsobem se vypočte hodnota produkce uvedené na trh pro každé odvětví. ◄

Hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděných na trh a určených ke zpracování, které byly přepracovány na některý z výrobků z ovoce a zeleniny uvedených v příloze I části X nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo na jakýkoli jiný zpracovaný výrobek uvedený v tomto odstavci, ať už přepracování provedla organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo členové organizace producentů, či jejich dceřiné společnosti splňující požadavek odstavce 7 tohoto článku, a to svými vlastními silami, nebo formou externího zajišťování činnosti, se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je:

a) 

53 % pro ovocné šťávy;

b) 

73 % pro koncentrované šťávy;

c) 

77 % pro rajčatové koncentráty;

d) 

62 % pro zmrazené ovoce a zeleninu;

e) 

48 % pro konzervované ovoce a zeleninu;

f) 

70 % pro konzervované houby Agaricus bisporus (žampiony) a jiné pěstované houby konzervované ve slaném nálevu;

g) 

81 % pro ovoce prozatímně konzervované ve slaném nálevu;

h) 

81 % pro sušené ovoce;

i) 

27 % pro jiné výrobky z ovoce a zeleniny než výrobky uvedené v písmenech a) až h);

j) 

12 % pro zpracované aromatické byliny;

k) 

41 % pro mletou papriku.

3.  
Členské státy mohou příjemci povolit, aby do hodnoty produkce uvedené na trh zahrnul hodnotu vedlejších produktů.
4.  
Hodnota produkce uvedené na trh zahrnuje hodnotu produktů stažených z trhu k bezplatné distribuci. Hodnota produktů stažených z trhu k bezplatné distribuci se vypočte na základě průměrné ceny těchto produktů uvedených na trh organizací producentů, sdružením organizací producentů, nadnárodní organizací producentů, nadnárodním sdružením organizací producentů nebo seskupením producentů v daném období.
5.  
Do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů, seskupení producentů nebo jejich členů, která je uvedena na trh touto organizací producentů, sdružením organizací producentů, nadnárodní organizací producentů, nadnárodním sdružením organizací producentů nebo seskupením producentů.

Produkce členů organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů, která je uvedena na trh jinou organizací producentů, sdružením organizací producentů, nadnárodní organizací producentů, nadnárodním sdružením organizací producentů nebo seskupením producentů navrženým jejich vlastní organizací, se započte do hodnoty produkce uváděné na trh organizace, sdružení nebo seskupení, které ji uvedly na trh. Dvojí započítávání je zakázáno.

6.  

S výjimkou případů, kde se uplatní odstavec 7, se produkce organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů uvedená na trh fakturuje ve fázi „z organizace producentů, nadnárodní organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů“, která je připravená na trh, bez:

a) 

DPH;

b) 

nákladů na vnitřní přepravu do organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů.

7.  

Hodnotu produkce uvedené na trh je však také možno vypočítat ve fázi „z dceřiné společnosti“ na základě stanoveném v odstavci 6, pokud alespoň 90 % podílů nebo kapitálu dceřiné společnosti vlastní:

▼M1

a) 

jedna nebo více organizací producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodních organizací producentů, nadnárodních sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů nebo

▼B

b) 

s výhradou schválení členským státem členové organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů, přispívá-li tato skutečnost k dosažení cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013.

8.  
V případě externího zajišťování činnosti se hodnota produkce uvedené na trh vypočítává ve fázi „z organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů“ a zahrnuje přidanou hospodářskou hodnotu činnosti, kterou svěřila organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů svým členům, třetím stranám nebo jiné dceřiné společnosti, než která je uvedena v odstavci 7.
9.  
Jestliže dojde ke snížení produkce v důsledku přírodní pohromy, klimatického jevu, chorob rostlin nebo zvířat nebo napadení škůdci, veškerá pojistná plnění obdržená z těchto důvodů v rámci opatření pro pojištění úrody nebo produkce podle článku 18 nebo rovnocenných opatření řízených organizací producentů, sdružením organizací producentů, nadnárodní organizací producentů, nadnárodním sdružením organizací, seskupením producentů nebo jejich členy mohou být zahrnuta do hodnoty produkce uvedené na trh za referenční období dvanácti měsíců, během kterého je plnění skutečně vyplaceno.

Článek 32

Referenční období a strop finanční podpory Unie

1.  
Členské státy stanoví pro každou organizaci producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizaci producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů dvanáctiměsíční referenční období začínající nejdříve 1. ledna tři roky před rokem, na který se žádá o podporu, a končící nejpozději 31. prosince roku, který předchází roku, na který se žádá o podporu.

Dvanáctiměsíční referenční období je účetním obdobím dotyčné organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů.

Metodika pro stanovování referenčního období se během programu nemění, vyjma řádně odůvodněných situací.

2.  

Členské státy rozhodnou, zda se strop finanční podpory Unie na provozní fond vypočte každý rok, a to buď:

a) 

na základě hodnoty produkce uvedené na trh během referenčního období v případě producentů, kteří jsou členy organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů dne 1. ledna roku, na který se žádá o podporu, nebo

b) 

na základě skutečné hodnoty produkce uvedené na trh v daném referenčním období dotyčné organizace producentů, nadnárodní organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodního sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů. V takovém případě platí toto pravidlo pro všechny příjemce bez nadnárodní působnosti v uvedeném členském státě.

3.  

Pokud u produktu dojde ke snížení hodnoty produkce uvedené na trh nejméně o 35 % v daném roce vzhledem k průměru třech předchozích dvanáctiměsíčních referenčních období, platí toto:

a) 

došlo-li ke snížení z důvodů, za něž organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů nenesou odpovědnost a jimž nemohly zabránit, považuje se hodnota produkce tohoto produktu uvedeného na trh za 65 % jeho průměrné hodnoty ve třech předchozích dvanáctiměsíčních referenčních obdobích;

b) 

došlo-li ke snížení z důvodů přírodní pohromy, klimatického jevu, chorob rostlin nebo napadení škůdci, za něž organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů nenesou odpovědnost a jimž nemohly zabránit, považuje se hodnota produkce tohoto produktu uvedeného na trh za 85 % jeho průměrné hodnoty ve třech předchozích dvanáctiměsíčních referenčních obdobích.

V obou případech musí organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů příslušnému orgánu členského státu dokázat, že za tyto důvody nenesou odpovědnost a nemohly jim zabránit.

Pokud organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů příslušnému členskému státu dokážou, že za tyto důvody nenesou odpovědnost, nemohly jim zabránit a přijaly veškerá preventivní opatření, považuje se hodnota produkce produktu uvedeného na trh za 100 % jeho průměrné hodnoty ve třech předchozích dvanáctiměsíčních referenčních obdobích.

▼M1



Oddíl 4

Typy intervencí, které provádějí nadnárodní organizace producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů

Článek 32a

Pravidla, která se uplatňují na typy intervencí, které provádějí nadnárodní organizace producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů

Typy intervencí v rámci operačních programů, které provádějí nadnárodní organizace producentů a nadnárodními sdružení organizací producentů musí být v souladu s národním strategickým plánem a vnitrostátními předpisy členského státu, v němž se nachází sídlo nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodního sdružení organizací producentů v souladu s článkem 14 nebo 21 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ( 10 ).

▼B



KAPITOLA III

Odvětví ovoce a zeleniny

▼M1

Článek 33

Náklady na úpravu v případě bezplatné distribuce

Platby výdajů organizaci producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizaci producentů a nadnárodnímu sdružení organizací producentů v souvislosti s náklady na úpravu ovoce a zeleniny stažených z trhu za účelem bezplatné distribuce v rámci operačních programů nesmí překročit náklady uvedené v příloze VII.

První pododstavec se nevztahuje na ovoce a zeleninu stažené z trhu, pokud k bezplatnému rozdělení dochází po jejich zpracování.

▼B

Článek 34

Výpočet stupně organizovanosti producentů pro účely vnitrostátní finanční podpory

1.  
Při určování úrovně vnitrostátní finanční podpory v odvětví ovoce a zeleniny v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2021/2115 se míra organizovanosti v regionu členského státu vypočítá na základě hodnoty ovoce a zeleniny vyprodukovaných v dotčeném regionu a uváděných na trh organizacemi a zahrnuje pouze ty produkty, pro které jsou tyto organizace uznány. Článek 31 tohoto nařízení se použije obdobně.
2.  
Pro účely tohoto článku se bere v úvahu pouze ovoce a zelenina vyprodukované v regionu podle odstavce 3.
3.  
Členské státy vymezí regiony jako určitou část svého území podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a ekonomické charakteristiky a jejich regionální zemědělský potenciál nebo potenciál pěstování ovoce a zeleniny, nebo jejich institucionální či administrativní struktura, u nichž jsou k dispozici údaje pro výpočet stupně organizovanosti podle odstavce 1.

Seznam regionů vymezených členským státem nesmí být změněn po dobu nejméně pěti let, pokud by taková změna nebyla objektivně odůvodněna, zejména příčinami, které nesouvisejí s výpočtem stupně organizovanosti producentů v daném regionu či regionech.

4.  
Členské státy Komisi do 31. ledna každého roku oznámí seznam regionů, které splňují kritéria podle čl. 53 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/2115, a výši vnitrostátní finanční podpory, která se poskytne organizacím producentů v těchto regionech.

Členské státy oznámí Komisi všechny změny v tomto seznamu regionů.

5.  
Organizace producentů, která chce žádat o vnitrostátní finanční podporu, upraví podle potřeby svůj operační program.

Článek 35

Tříletý průměr pro stažení z trhu k bezplatné distribuci

1.  
Limit 5 % z objemu produkce uvedené na trh podle čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115 se vypočte na základě průměru celkových objemů produktů, pro něž je uznána organizace producentů a které byly prostřednictvím organizace producentů uvedeny na trh během tří předešlých roků.
2.  

U nově uznaných organizací producentů se pro hospodářské roky před uznáním použijí tyto údaje:

a) 

jestliže organizace byla seskupením producentů, pak podle potřeby rovnocenné údaje za takové seskupení producentů, nebo

b) 

objem zohledněný v žádosti o uznání.



KAPITOLA IV

Odvětví včelařství

Článek 36

Definice úlu

Pro účely této kapitoly se pojmem „úl“ rozumí jednotka obsahující včelstvo používané pro produkci medu, jiných včelařských produktů nebo včelího šlechtitelského materiálu a všechny prvky nezbytné pro jeho přežití.

Článek 37

Metoda výpočtu počtu úlů

Počet úlů připravených k přezimování na území členských států v období od 1. září do 31. prosince se každý rok vypočítá podle zavedené spolehlivé metody uvedené ve strategických plánech SZP.

Článek 38

Oznámení počtu úlů

Každoroční oznámení o počtu úlů podle čl. 55 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2115 vypočteném v souladu s článkem 37 tohoto nařízení se předkládá do 15. června každého roku, počínaje rokem 2023.

Článek 39

Minimální příspěvek Unie

Minimální příspěvek Unie na výdaje související s prováděním typů intervencí v odvětví včelařství podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2115 a specifikovaných členskými státy v jejich strategických plánech SZP činí 30 %.



KAPITOLA V

Odvětví vína

Článek 40

Příjemci

1.  
Členské státy stanoví, které hospodářské subjekty mohou využívat intervence v odvětví vína uvedené v jejich strategických plánech SZP. Tyto hospodářské subjekty zahrnují příjemce uvedené v odstavcích 2, 3 a 4, jakož i profesní organizace, organizace producentů vína, sdružení organizací producentů vína, dočasná nebo stálá sdružení dvou nebo více producentů vína a mezioborové organizace.
2.  
Členské státy uvedou, že pěstitelé vinné révy jsou jedinými příjemci typů intervencí „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“ a „pojištění sklizně“ podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), c) a d) nařízení (EU) 2021/2115.
3.  

Veřejnoprávní subjekt nemůže využívat podporu v rámci typů intervencí v odvětví vína. Členské státy však mohou veřejnoprávnímu subjektu povolit, aby podporu využíval:

a) 

u opatření prováděných mezioborovými organizacemi podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. i) a j) nařízení (EU) 2021/2115;

b) 

u informačních opatření a propagace a komunikace prováděných ve třetích zemích, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a k) nařízení (EU) 2021/2115, za předpokladu, že není jediným příjemcem podpory poskytnuté na tyto intervence;

▼M1

c) 

u intervencí uvedených v čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115, které provádějí vinohradnické a vinařské státní školy, které jsou rovněž pěstiteli vína.

▼B

4.  
Soukromé společnosti mohou být rovněž příjemci podpory v případě propagace a komunikace prováděné ve třetích zemích podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. k) nařízení (EU) 2021/2115.
5.  
Žádná podpora se neposkytne producentům obhospodařujícím nepovolenou výsadbu a plochy osázené révou bez povolení podle článku 71 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 41

Opětovná výsadba vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů

Roční výdaje vynaložené členskými státy na podporu intervencí uvedených v jejich strategických plánech SZP v souvislosti s opětovnou výsadbou vinic po povinném vyklučení nepřekročí 15 % celkových ročních výdajů na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2115 uhrazených dotčeným členským státem během daného rozpočtového roku.

Náklady na klučení a náhrada ušlých příjmů nepředstavují v rámci tohoto typu intervence způsobilé výdaje.

Článek 42

Osázená plocha

1.  
Pro účely čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a c) nařízení (EU) 2021/2115 je plocha osázená révou vymezena vnějším obvodem plochy osázené révovými keři, k níž je přidána nárazníková zóna o šířce odpovídající polovině vzdálenosti mezi řádky.
2.  
Pokud se členský stát rozhodne ověřit způsobilé náklady na opatření restrukturalizace a přeměny vinic a zelené sklizně výlučně na základě standardních stupnic jednotkových nákladů na jiné jednotky než na jednotku plošné míry, nebo na základě podkladové dokumentace, kterou předkládají příjemci, mohou se příslušné orgány rozhodnout osázenou plochu podle odstavce 1 neměřit.



KAPITOLA VI

Odvětví chmele

Článek 43

Finanční podpora Unie

Finanční podpora Unie, která má být přidělena každé organizaci nebo sdružení producentů podle čl. 62 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115, se vypočítá na poměrném základě ke způsobilé ploše chmele jejich členů. Aby byly způsobilé, jsou plochy chmele osázeny v rovnoměrné hustotě nejméně 1 500 rostlin na hektar v případě dvojitého zavěšování/drátkování nebo nejméně 2 000 rostlin na hektar v případě jednoduchého zavěšování/drátkování.

Plochy zahrnují pouze plochy ohraničené čarou spojující vnější sloupy. Jsou-li chmelové plodiny na této čáře, může být na každou stranu této plochy přidán dodatečný pruh odpovídající průměrné šířce uliček na tomto pozemku. Dodatečný pruh nesmí tvořit část veřejné cesty. Dvě čelní plochy na konci chmelových řad, které jsou potřebné pro manipulaci se zemědělskými stroji, jsou do této plochy zahrnuty za předpokladu, že délka žádné z čelních ploch nepřesáhne osm metrů a počítají se pouze jednou, a netvoří část veřejné cesty.

Plochy nezahrnují plochy osázené mladými chmelovými plodinami pěstovanými zejména jako školkařské výpěstky.



KAPITOLA VII

Odvětví živočišné výroby

Článek 44

Obnova stáda skotu po povinné porážce ze zdravotních důvodů nebo kvůli ztrátám v důsledku přírodních pohrom

1.  
Členské státy zajistí, aby typ intervence „obnova stáda skotu po povinné porážce ze zdravotních důvodů nebo kvůli ztrátám v důsledku přírodních pohrom“ podle čl. 47 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) 2021/2115 byl proveden pouze v případě, že byla přijata opatření pro tlumení nákazy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ( 11 ).
2.  
Výdaje na obnovu stáda skotu nesmí přesáhnout 20 % celkových výdajů v rámci operačních programů.



HLAVA IV

DODATEČNÉ POŽADAVKY NA NĚKTERÉ TYPY INTERVENCÍ V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA

Článek 45

Ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví

1.  

Členské státy, které do svých strategických plánů SZP zahrnou intervence týkající se ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví podle článku 70 nařízení (EU) 2021/2115, mohou poskytnout podporu pouze jako:

a) 

agroenvironmentálně-klimatické závazky zachovat v zemědělství ohrožené druhy a rostlinné odrůdy ohrožené genetickou erozí nebo

b) 

podporu činností týkajících se ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví.

Činnosti, na něž se vztahuje tento typ agroenvironmentálně-klimatických závazků podle prvního pododstavce písm. a), nejsou způsobilé pro podporu podle uvedeného pododstavce písm. b).

2.  

Členské státy zajistí, aby agroenvironmentálně-klimatické závazky týkající se zachování ohrožených plemen a rostlinných odrůd, které jsou ohroženy genetickou erozí, podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) v zemědělských podnicích zahrnovaly požadavek:

a) 

chovat hospodářská zvířata místních plemen, uznaných členským státem za ohrožená, která jsou geneticky přizpůsobená jednomu nebo několika tradičním produkčním systémům nebo prostředí v daném členském státě, pokud je stav ohrožení vědecky ověřen subjektem, který má nezbytné dovednosti a znalosti v oblasti ohrožených plemen podle čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ( 12 ), nebo

b) 

chránit rostlinné genetické zdroje, které jsou přirozeně přizpůsobené místním a regionálním podmínkám a které jsou ohroženy genetickou erozí.

3.  

Pro podporu mohou být způsobilé tyto druhy hospodářských zvířat místních plemen uvedené v odst. 2 písm. a):

a) 

skot;

b) 

ovce;

c) 

kozy;

d) 

koňovití (Equus caballus a Equus asinus);

e) 

prasata;

f) 

ptáci;

g) 

králíci;

h) 

včely.

4.  

Členské státy považují za způsobilá pro podporu místní plemena uvedená v odst. 2 písm. a), pouze pokud jsou splněny tyto požadavky:

a) 

je uveden počet chovných samic na vnitrostátní úrovni;

b) 

řádně uznaný příslušný plemenářský spolek vede a aktualizuje plemennou knihu daného plemene.

5.  
Členské státy považují rostlinné genetické zdroje podle odst. 2 písm. b) za ohrožené genetickou erozí, pokud jsou poskytnuty dostatečné důkazy genetické eroze založené na vědeckých výsledcích nebo ukazatelích snížení výskytu krajových forem či původních místních odrůd, rozmanitosti jejich populace a případně změn zemědělských postupů převládajících na místní úrovni.
6.  

Členské státy zajistí, aby operace týkající se ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) zahrnovaly:

a) 

cílené akce propagující konzervaci in situex situ, charakterizaci, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovávaných in situ, včetně zachování v zemědělském nebo lesnickém podniku a sbírek a databází ex situ;

b) 

koordinované akce propagující výměnu informací o ochraně, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi členských států;

c) 

doprovodné akce: informace, šíření informací, poradenství, odbornou přípravu a přípravu technické zprávy, do nichž se zapojují nevládní organizace a další zúčastněné strany.

7.  

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se použijí tyto definice:

a) 

„konzervací in situ“ v zemědělství se rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a uchování a obnova životaschopných populací volně žijících druhů nebo plemen v jejich přirozeném prostředí a v případě domestikovaných živočišných plemen nebo vyšlechtěných rostlinných druhů v zemědělsky využívaném prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti;

b) 

„konzervací in situ“ v lesnictví se rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a uchování a obnova životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí;

c) 

„zachováním v zemědělském nebo lesnickém podniku“ se rozumí konzervace a rozvoj in situ na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku;

d) 

„konzervací ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví mimo jeho přírodní stanoviště;

e) 

„sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.

Článek 46

Dobré životní podmínky zvířat

Členské státy, které zahrnou do svých strategických plánů SZP intervence týkající se závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat podle článku 70 nařízení (EU) 2021/2115, zajistí, aby závazky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat poskytovaly vyšší standardy produkčních metod alespoň v jedné z těchto oblastí:

a) 

poskytování vody, krmiva a péče o zvířata v souladu s přirozenými potřebami zvířat;

b) 

podmínky ustájení, které zlepšují komfort zvířat a jejich volný pohyb, jako jsou prostorové nároky, podlahové plochy, přirozené světlo, mikroklimatická kontrola, jakož i podmínky ustájení, jako je ustájení umožňující volný porod nebo skupinové ustájení, v závislosti na přirozených potřebách zvířat;

c) 

podmínky umožňující projev přirozeného chování, například obohacování jejich prostředí či pozdější odstavení;

d) 

přístup do venkovních prostor a na pastviny;

e) 

postupy, které zvýší odolnost a dlouhověkost zvířat, včetně plemen s pomalým růstem;

f) 

postupy, které se vyhýbají mrzačení nebo kastraci zvířat. Ve zvláštních případech, kdy je mrzačení nebo kastrace považována za nutnou, se uplatní postupy, při nichž se používají anestetika, analgetika a protizánětlivé léky či imunokastrace;

g) 

sanitární opatření, která zabraňují přenosným nemocem a nevyžadují použití léčiv, jako jsou očkovací látky, insekticidy nebo antiparazitika.

Článek 47

Režimy jakosti

Členské státy, které do svých strategických plánů SZP zahrnou intervence týkající se režimů jakosti podle čl. 77 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115, zajistí, aby vnitrostátní uznané režimy jakosti zahrnovaly:

a) 

režimy jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, pro zemědělské produkty, bavlnu nebo potraviny, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

i) 

zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů je odvozena z jednoznačných povinností týkajících se zaručení:

— 
zvláštních vlastností produktu,
— 
zvláštních metod zemědělského hospodaření nebo výrobních postupů nebo
— 
jakosti konečného produktu, která významně přesahuje rámec norem pro obchodní komodity týkající se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;
ii) 

režim je otevřen všem producentům;

iii) 

režim zahrnuje závazné specifikace produktu, jejichž dodržování ověřují orgány veřejné správy nebo nezávislý kontrolní orgán;

iv) 

režim je transparentní a zajišťuje úplnou vysledovatelnost produktů;

b) 

dobrovolné systémy certifikace zemědělských produktů, které byly členskými státy uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie k provozování dobrovolných systémů certifikace podle sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvaného „Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny“ ( 13 ).



HLAVA V

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE POMĚRU PRO STANDARD DZES 1

Článek 48

Pravidla týkající se poměru pro standard DZES 1

1.  

Pro zachování trvalých travních porostů v souvislosti se standardem DZES 1, jak je uvedeno v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, členské státy zajistí, aby poměr trvalých travních porostů k zemědělské ploše neklesl o více než 5 % ve srovnání s referenčním poměrem, který jednotlivé členské státy určí ve svých strategických plánech SZP tak, že vydělí plochy s trvalými travními porosty celkovou zemědělskou plochou.

Pro účely stanovení referenčního poměru uvedeného v prvním pododstavci se rozumí:

a) 

„plochami s trvalými travními porosty“ trvalé travní porosty, které zemědělci, kteří dostávají přímé platby, ohlásili v roce 2018 v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ( 14 ) a které byly zjištěny podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ( 15 ) a v případě potřeby upraveny členskými státy tak, aby zohledňovaly případnou změnu definice trvalých travních porostů, kterou mají členské státy stanovit v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115;

b) 

„celkovou zemědělskou plochou“ zemědělská plocha, kterou zemědělci, kteří dostávají přímé platby, ohlásili v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 v roce 2018 a která byla zjištěna podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a v případě potřeby upravena členskými státy tak, aby zohledňovala případnou změnu definice zemědělských ploch, kterou mají členské státy stanovit v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115.

▼C1

2.  
Poměr trvalých travních porostů se každoročně stanoví na základě ploch ohlášených za příslušný rok příjemci, kteří dostávají přímé platby podle hlavy III kapitoly II nařízení (EU) 2021/2115 nebo roční platby podle článků 70, 71 a 72 uvedeného nařízení v souladu s čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ( 16 ).

▼B

Členské státy mohou stanovit poměr trvalých travních porostů a referenční poměr na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny zemědělských podniků nebo na úrovni podniku.

3.  
Pokud se zjistí, že poměr uvedený v odstavci 2 se na úrovni, na níž je zaveden standard DZES 1, snížil o více než 5 %, stanoví příslušný členský stát na úrovni zemědělského podniku povinnost přeměnit půdu na trvalé travní porosty nebo vyčlenit plochu trvalých travních porostů pro některé nebo všechny zemědělce, kteří disponují půdou, jež byla během určité doby v minulosti z trvalého travního porostu přeměněna na půdu určenou k jiným účelům.

▼C1

Pokud je však plocha s trvalými travními porosty v daném roce zachována v absolutních hodnotách v rámci 0,5 % ploch s trvalými travními porosty stanovených v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), považuje se povinnost uvedená v odst. 1 prvním pododstavci za splněnou.

▼B

4.  
Ustanovení odst. 3 prvního pododstavce se nepoužije, pokud je pokles pod limitní hodnotu 5 % výsledkem přijatých závazků nebo povinností podle čl. 4 odst. 4 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/2115, v jejichž důsledku se zemědělská činnost na dotčených plochách přestala provozovat a které nezahrnují pěstování vánočních stromků nebo pěstování plodin či dřevin k výrobě energie.
5.  
Pro účely výpočtu poměru uvedeného v odstavci 2 se plochy, jež byly obnoveny jako trvalé travní porosty nebo zřízeny jako trvalé travní porosty podle odstavce 3, nebo vyčleněny jako trvalé travní porosty v rámci zavedení standardu DZES 1 členskými státy, považují za trvalé travní porosty od prvního dne přeměny nebo vyčlenění. Uvedené plochy se využívají k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin v souladu s definicí podle čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115 alespoň po dobu pěti po sobě jdoucích let ode dne přeměny nebo vyčlenění, nebo v případě ploch, které již byly užívány k pěstování trav a jiných bylinných pícnin, po zbývající počet let nutných k dosažení pěti po sobě následujících let.



HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Metoda Unie pro ověření odrůd konopí a kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokanabinolu v odrůdách konopí podle článku 3

1.    Oblast působnosti

Metoda uvedená v této příloze slouží k určení obsahu delta-9-tetrahydrokanabinolu (dále jen „obsah THC“) v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou popsány v této příloze.

Metoda je založena na kvantitativním určení THC plynovou chromatografií po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1.    Postup A

Postup A se použije pro kontroly produkce konopí, kdy kontrolní vzorek určený pro kontroly na místě prováděné každoročně pokrývá alespoň 30 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí v souladu s čl. 4 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/2115.

1.2.    Postup B

Postup B se použije, pokud členský stát zavede systém předchozího schválení pro pěstování konopí a minimální úroveň kontrol na místě pokrývá alespoň 20 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí v souladu s čl. 4 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/2115.

2.    Odběr vzorků

2.1.    Podmínky pro odběr vzorků

Vzorky se odebírají během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu.

2.1.1.    Postup A:

z porostu dané odrůdy konopí se odebere z každé vybrané rostliny část dlouhá 30 cm, která obsahuje nejméně jedno samičí květenství. Odběr vzorků se provádí v období, které začíná 20. den po rozkvětu a končí 10. den po odkvětu.

Členské státy mohou povolit odběr vzorků v období od rozkvětu do 20. dne po rozkvětu za předpokladu, že u každé pěstované odrůdy se odeberou další reprezentativní vzorky v souladu s prvním pododstavcem v období od 20. dne po rozkvětu do 10. dne po odkvětu.

U konopí pěstovaného jako meziplodina se, nemá-li samičí květenství, odebere horních 30 cm stonku. V uvedeném případě se vzorky odebírají těsně před koncem vegetačního období, jakmile se na listech objeví první známky žloutnutí, avšak ne později, než nastanou mrazy.

2.1.2.    Postup B:

z porostu dané odrůdy konopí se odebere horní třetina každé vybrané rostliny. Odběr vzorků se provádí v průběhu 10 dnů po odkvětu nebo v případě konopí pěstovaného jako meziplodina, nemá-li samičí květenství, těsně před koncem vegetačního období, jakmile se na listech objeví první známky žloutnutí, avšak ne později, než nastanou mrazy. V případě dvoudomých odrůd se odebírají pouze samičí rostliny.

2.2.    Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3.    Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C.

Vzorky se usuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vody mezi 8 % a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3.    Stanovení obsahu THC

3.1.    Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu a suchu při teplotě do 25 °C.

3.2.    Činidla a extrakční roztok

Činidla

— 
delta-9-tetrahydrokanabinol, čistý pro chromatografické účely,
— 
skvalen, čistý pro chromatografické účely, jako vnitřní standardní vzorek.

Extrakční roztok

— 
35 mg skvalenu na 100 ml hexanu.

3.3.    Extrakce THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Vzorek se umístí do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3 000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4.    Plynová chromatografie

a) 

Přístroje a vybavení

— 
plynový chromatograf s plamenovým ionizačním detektorem a děleným/neděleným vstřikovačem,
— 
kolona umožňující dobré oddělení kanabinoidů, například skleněná kapilární kolona dlouhá 25 m, o průměru 0,22 mm, potažená 5 % nepolární fenylmethylsiloxanovou fází.
b) 

Rozsahy kalibrace

Přinejmenším tři body pro postup A a pět bodů pro postup B, včetně bodů 0,04 a 0,50 mg/ml THC v extrakčním roztoku.

c) 

Pokusné podmínky

Jako příklad pro kolonu uvedenou v písmeni a) se uvádějí tyto podmínky:

— 
teplota v peci 260 °C,
— 
teplota vstřikovače 300 °C,
— 
teplota detektoru 300 °C.
d) 

Vstříknutý objem: 1 μl.

4.    Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

— 
Postup A: jedno stanovení na jeden zkušební vzorek.
Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2115, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.
— 
Postup B: výsledek odpovídá střední hodnotě ze dvou měření na zkušební vzorek.




PŘÍLOHA II

Seznam nezpůsobilých druhů výdajů podle čl. 22 odst. 2

ČÁST I

V odvětví ovoce a zeleniny, v odvětví včelařství, odvětví chmele, odvětví olivového oleje a stolních oliv a v ostatních odvětvích podle čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115

1. Všeobecné produkční náklady, a zejména náklady na mycelium (i certifikované), osivo a rostliny, které nejsou víceleté; přípravky na ochranu rostlin (včetně integrovaných kontrolních materiálů); hnojiva a jiné vstupy; náklady na sběr nebo přepravu (vnitřní či vnější); náklady na skladování; náklady na balení (včetně spotřeby obalů a nakládání s obaly), a to i jako součást nového zpracování; provozní náklady (zejména elektrická energie, pohonné hmoty a údržba).

▼M1

2. Navrácení půjček sjednaných na intervenci, která se začala provádět před začátkem operačního programu.

▼B

3. Nákup nezastavěného pozemku za cenu převyšující o více než 10 % veškeré způsobilé výdaje na dotyčnou operaci.

4. Investice do dopravních prostředků, které má příjemce použít v odvětví včelařství nebo organizace producentů při uvádění na trh či distribuci.

5. Provozní náklady u pronajatého zboží.

6. Výdaje spojené s leasingovými smlouvami (daně, úroky, náklady na pojištění atd.) a provozní náklady.

7. Subdodavatelské smlouvy a smlouvy o svěření činnosti vnějším subjektům (outsourcingu) týkající se operací nebo výdajů uvedených v tomto seznamu jako nezpůsobilé.

8. Jakékoli vnitrostátní nebo regionální daně či dávky.

9. Úroky z dluhu, kromě případů, kdy se poskytuje příspěvek v jiné formě než nevratné přímé pomoci.

10. Investice do akcií společností, pokud investice představuje finanční investici.

11. Náklady vzniklé jiným stranám než příjemci, organizaci producentů nebo jejím členům, sdružením organizací producentů či jejich členům nebo dceřiným podnikům nebo subjektu v řetězci dceřiných podniků ve smyslu čl. 31 odst. 7 nebo – s výhradou schválení členského státu – družstvu, které je členem organizace producentů.

▼M1

12. Intervence uvedené v článku 11, které neprobíhají v zemědělských podnicích a/nebo prostorách organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo jejich členů nebo dceřiného podniku nebo subjektu v řetězci dceřiných podniků ve smyslu čl. 31 odst. 7 nebo – s výhradou schválení členského státu – družstvu, které je členem organizace producentů.

▼B

13. Intervence zadané nebo provedené příjemcem, organizací producentů mimo Unii, vyjma propagačních, komunikačních a marketingových typů intervencí podle čl. 47 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115.

ČÁST II

V odvětví vína

1. Každodenní správa vinic;

2. ochrana proti poškození způsobenému zvěří, ptáky nebo kroupami;

3. výstavba větrolamů a stěn k ochraně proti větru;

4. příjezdové cesty a výtahy;

5. nákup traktorů nebo jiných druhů dopravních prostředků;

6. klučení nakažených vinic a ztráty příjmu po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů.




PŘÍLOHA III

Seznam způsobilých druhů výdajů podle čl. 22 odst. 3

1. 

Zvláštní náklady na:

— 
opatření na zlepšení jakosti,
— 
přípravky na biologickou ochranu rostlin (jako např. feromony a predátory) používané v ekologické, integrované nebo tradiční produkci,
— 
agroenvironmentálně-klimatické intervence podle článku 12;
— 
ekologickou, integrovanou nebo experimentální produkci, včetně zvláštních nákladů na ekologická osiva a sazenice,
— 
monitorování dodržování norem uvedených v hlavě II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, rostlinolékařských předpisů a nejvyšších přípustných hodnot reziduí.

Zvláštní náklady znamenají dodatečné náklady vypočtené jako rozdíl mezi náklady na tradiční produkci a skutečně vzniklými náklady a ušlý příjem v důsledku akce, s výjimkou dodatečného příjmu a úspor nákladů.

2. 

Veterinární léčivé přípravky k ošetření proti škůdcům napadajícím úly a nákazám včel.

3. 

Náklady spojené s obnovou včelstev a plemenitbou včel.

4. 

Nákup strojů a zařízení pro zlepšení produkce a sběru medu.

5. 

Správní a personální náklady týkající se provádění operačních programů nebo příslušných intervencí, včetně zpráv, studií, nákladů na vedení a správu účetnictví, povinných poplatků spojených se mzdami a platy, pokud je přímo hradí příjemce, dceřiné společnosti nebo subjekt v řetězci dceřiných společností ve smyslu čl. 31 odst. 7 nebo – s výhradou schválení členského státu – družstvo, které je členem organizace producentů.

6. 

Nákup nezastavěného pozemku, kdy je nákup nezbytný k provedení investice zahrnuté v operačním programu za předpokladu, že cena představuje méně než 10 % veškerých způsobilých výdajů na dotyčnou operaci. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze stanovit vyšší procentní sazbu pro operace týkající se zachování životního prostředí.

7. 

Nákup nebo leasing hmotných aktiv, včetně použitých hmotných aktiv, pokud nebyla nakoupena s podporou Unie nebo s vnitrostátní podporou během období pěti let předcházejícímu koupi nebo leasingu, v mezích čisté tržní hodnoty hmotných aktiv.

8. 

Pronájem hmotných aktiv se souhlasem členského státu, kdy je hospodářsky odůvodněn jako alternativa nákupu.

9. 

V případě odvětví uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 investice do dopravních vozidel, kdy organizace producentů dotčenému členskému státu řádně odůvodní, že dopravní vozidla jsou používána pro vnitřní přepravu do prostor organizace producentů, a investice do dodatečné nástavby nákladních vozů vybavené chladicími boxy nebo regulovatelnou atmosférou.

10. 

Investice do akcií nebo kapitálu společností, které přispívají přímo k dosažení cílů operačního programu.




PŘÍLOHA IV

Prohlášení na obalech produktů podle čl. 25 odst. 3 písm. a)

— 
Продукт, предназначен за безвъзмездно разпределяне (Делегиран регламент (ЕС) 2022/126)
— 
Producto destinado a su distribución gratuita [Reglamento Delegado (UE) 2022/126]
— 
Produkt určený k bezplatné distribuci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/126)
— 
Produkt til gratis uddeling (delegeret forordning (EU) 2022/126)
— 
Zur kostenlosen Verteilung bestimmtes Erzeugnis (delegierte Verordnung (EU) 2022/126)
— 
Tasuta jagamiseks mõeldud tooted [delegeeritud määrus (EL) 2022/126]
— 
Προϊόν προοριζόμενο για δωρεάν διανομή [κατ’εξουσιοδότηση κανονισμός (ΕΕ) 2022/126]
— 
Product for free distribution (Delegated Regulation (EU) 2022/126)
— 
Produit destiné à la distribution gratuite [règlement délégué (UE) 2022/126]
— 
Proizvod za besplatnu distribuciju (Delegirana uredba (EU) 2022/126)
— 
Prodotto destinato alla distribuzione gratuita [regolamento delegato (UE) 2022/126]
— 
Produkts paredzēts bezmaksas izplatīšanai [Deleģētā regula (ES) 2022/126]
— 
Nemokamai platinamas produktas (Deleguotasis reglamentas (ES) 2022/126)
— 
Ingyenes szétosztásra szánt termék ((EU) 2022/126 felhatalmazáson alapuló rendelet)
— 
Prodott għad-distribuzzjoni bla ħlas (Ir-Regolament Delegat (UE) 2022/126)
— 
Voor gratis uitreiking bestemd product (Gedelegeerde Verordening (EU) 2022/126)
— 
Produkt przeznaczony do bezpłatnej dystrybucji [Rozporządzenie delegowane (UE) 2022/126]
— 
Produto destinado a distribuição gratuita [Regulamento Delegado (UE) 2022/126]
— 
Produs destinat distribuirii gratuite [Regulamentul delegat (UE) 2022/126]
— 
Výrobok určený na bezplatnú distribúciu [delegované nariadenie (EÚ) 2022/126]
— 
Proizvod, namenjen za prosto razdelitev (Delegirana uredba (EU) 2022/126)
— 
Ilmaisjakeluun tarkoitettu tuote (delegoitu asetus (EU) 2022/126)
— 
Produkt för gratisutdelning (delegerad förordning (EU) 2022/126)
— 
Táirge lena dháileadh saor in aisce (Rialachán Tarmligthe (AE) 2022/126)




PŘÍLOHA V

Maximální výše podpory na stažení z trhu podle čl. 26 odst. 1 a 4 prvního pododstavce



Produkty

Maximální podpora (EUR/100 kg)

Bezplatná distribuce

Jiná určení

Květák

21,05

15,79

Rajčata (stažená z trhu v období od 1. června do 31. října)

7,25

7,25

Rajčata (stažená z trhu v období od 1. listopadu do 31. května)

33,96

25,48

Jablka

24,16

18,11

Vinné hrozny

53,52

40,14

Meruňky

64,18

48,14

Nektarinky

37,82

28,37

Broskve

37,32

27,99

Hrušky

33,96

25,47

Lilky

31,2

23,41

Melouny cukrové

48,1

36,07

Melouny vodní

9,76

7,31

Pomeranče

21,00

21,00

Mandarinky

25,82

19,50

Klementinky

32,38

24,28

Satsumy

25,56

19,50

Citrony

29,98

22,48




PŘÍLOHA VI

Minimální požadavky na stažení produktů z trhu podle čl. 29 odst. 2

1. Produkty musí být:

— 
neporušené, jedná-li se o čerstvé produkty,
— 
zdravé, produkty postižené hnilobou nebo jinými nedostatky, které je činí nezpůsobilými ke spotřebě, jsou vyloučeny,
— 
čisté, prakticky prosté všech viditelných cizích látek,
— 
v příslušných případech prakticky prosté škůdců a poškození způsobených škůdci,
— 
bez nadměrné povrchové vlhkosti,
— 
prosté všech cizích příchutí a/nebo zápachů.

2. Produkty musí být vhodné pro uvádění na trh a spotřebu, dostatečně vyvinuté a případně zralé s ohledem na jejich běžné jakostní znaky.

3. Produkty musí mít v příslušných případech typické vlastnosti odrůdy nebo tržního druhu či kvality.




PŘÍLOHA VII

Náklady na úpravu podle článku 33



Produkt

Náklady na třídění a balení (EUR/t)

Jablka

187,70

Hrušky

159,60

Pomeranče

240,80

Klementinky

296,60

Broskve

175,10

Nektarinky

205,80

Melouny vodní

167,00

Květák

169,10

Ostatní produkty

201,10



( 1 ) Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

( 2 ) Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74).

( 3 ) Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 13).

( 4 ) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

( 7 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních, komunikačních a zviditelňujících opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů (Úř. věst. L 223, 29.7.2014, s. 7).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

( 9 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

( 10 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 4).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).

( 13 ) Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 5.

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

( 15 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 48).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU