(EU) 2021/2117Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

(1)

Sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ stanoví výzvy, cíle a směry budoucí společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) po roce 2020. Mezi tyto cíle patří větší orientace SZP na výsledky, aby se podpořila modernizace a udržitelnost, včetně hospodářské, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti zemědělských, lesnických a venkovských oblastí, a aby se pomohla snížit administrativní zátěž pro příjemce v souvislosti s právními předpisy Unie.

(2)

Vzhledem k tomu, že SZP musí zdokonalit svou reakci na výzvy a příležitosti, které se objevují na mezinárodní, unijní, národní, regionální a místní úrovni i na úrovni zemědělských podniků, je nutné zjednodušit správu a řízení SZP, zlepšit způsob, jakým tato politika naplňuje cíle Unie, a výrazně snížit administrativní zátěž. SZP by měla být zaměřená na dosahování výsledků. Unie by proto měla stanovit základní parametry této politiky, jako jsou cíle SZP a její základní požadavky, přičemž členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou daných cílů dosahovat. Díky posílené subsidiaritě je možné lépe zohlednit místní podmínky a potřeby, zejména pak zvláštní povahu zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými regiony, a uzpůsobit podporu s cílem maximalizovat příspěvek k dosahování cílů Unie.

(3)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(4)

K zajištění soudržnosti SZP by všechny intervence budoucí SZP měly být součástí strategického plánu, jenž by zahrnoval typy intervencí v určitých odvětvích, které byly stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6).

(5)

V příloze II nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou uvedeny definice, které se týkají odvětví spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Definice týkající se odvětví cukru, které jsou uvedeny v části II oddíle B zmíněné přílohy, by měly být zrušeny, protože již nejsou použitelné. Aby se definice týkající se jiných odvětví uvedené ve zmíněné příloze aktualizovaly s ohledem na nové vědecké poznatky nebo vývoj na trhu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny těchto definic, avšak bez oprávnění přidat nové definice. V důsledku toho by mělo být zrušeno individuální zmocnění přenesené na Komisi v části II oddíle A bodě 4 uvedené přílohy za účelem změny definice inulinového sirupu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(6)

Část I nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zjednodušena. Nadbytečné a zastaralé definice a ustanovení zmocňující Komisi přijímat prováděcí akty by měly být zrušeny.

(7)

S ohledem na získané zkušenosti je třeba prodloužit některá období veřejné intervence. Je-li veřejná intervence zahájena automaticky, je třeba prodloužit období veřejné intervence o jeden měsíc. Pokud zahájení veřejné intervence závisí na vývoji trhu, mělo by období veřejné intervence trvat celý rok.

(8)

Za účelem zvýšení transparentnosti a v souvislosti s mezinárodními závazky Unie je v případě nakupování a prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence vhodné stanovit zveřejňování relevantních informací o jejich objemu a cenách.

(9)

Poskytování podpory soukromého skladování olivového oleje se ukázalo být účinným nástrojem stabilizace trhu. S ohledem na získané zkušenosti a za účelem zajištění odpovídající životní úrovně a stabilizace trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv je vhodné rozšířit seznam produktů způsobilých pro podporu soukromého skladování i na stolní olivy.

(10)

V návaznosti na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie by měla být provedena aktualizace omezení pro podporu Unie určenou na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení, která jsou stanovena v článku 23a nařízení (EU) č. 1308/2013. Z důvodů právní jistoty je vhodné stanovit uplatňování snížených omezení se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(11)

Je třeba zrušit ustanovení týkající se režimů podpory stanovených v části II hlavě I kapitole II oddílech 2 až 6 nařízení (EU) č. 1308/2013, neboť všechny typy intervencí v dotčených odvětvích budou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (8).

(12)

Politika Unie v odvětví vína svým stávajícím systémem povolení, který od roku 2016 povoluje přiměřený nárůst výsadby révy, přispěla ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví vína v Unii a k podpoře produkce vysoké jakosti. Odvětví vína sice dosáhlo rovnováhy mezi nabídkou produkce, jakostí, poptávkou spotřebitelů a vývozem na světový trh, avšak tato rovnováha zatím není dostatečně dlouhodobá ani stabilní, a to zejména v případech, ve kterých odvětví vína čelí závažným narušením trhu. Kromě toho existuje v Unii tendence k neustálému snižování spotřeby vína v důsledku změn ve spotřebitelských návycích a v životním stylu. V důsledku toho hrozí riziko, že liberalizace nové výsadby révy v dlouhodobém měřítku ohrozí dosud dosaženou rovnováhu mezi dodavatelskou kapacitou odvětví, odpovídající životní úrovní producentů a přiměřenými cenami pro spotřebitele. To by mohlo vést k ohrožení pozitivního vývoje, jehož bylo v posledních desetiletích díky právním předpisům a politikám Unie dosaženo.

(13)

Zásadní je rovněž, aby stávající systém povolení pro výsadbu révy zajišťoval rozmanitost vín a zohledňoval zvláštnosti odvětví vína v Unii. Odvětví vína v Unii má svá specifika, jako je dlouhý cyklus vinic, kde produkce nastává až několik let po výsadbě, ale poté pokračuje několik desetiletí, a možnost značných výkyvů produkce mezi jednotlivými sklizněmi. Na rozdíl od mnoha třetích zemí produkujících víno se odvětví vína v Unii vyznačuje také velmi vysokým počtem malých rodinných zemědělských podniků, což způsobuje, že sortiment vín je široký. S ohledem na značné investice, které výsadba vinice představuje, potřebují hospodářské subjekty v tomto odvětví a producenti dlouhodobou předvídatelnost, aby zajistili hospodářskou životaschopnost svých projektů a zvýšili konkurenceschopnost odvětví vína v Unii na světovém trhu.

(14)

Za účelem udržení dosažených výsledků v odvětví vína v Unii a dosažení dlouhodobé kvantitativní a kvalitativní rovnováhy v tomto odvětví prostřednictvím přiměřeného nárůstu výsadby révy i po roce 2030 by měl být systém povolení pro výsadbu révy prodloužen do roku 2045, například o období odpovídající původnímu období zavedenému v roce 2016, avšak se dvěma přezkumy v polovině období, které by měly být provedeny v letech 2028 a 2040 za účelem zhodnocení tohoto systému a případného předložení návrhů na základě uvedených přezkumů v polovině období.

(15)

Umožnit producentům oddálit opětovnou výsadbu vinic by díky lepším hygienickým podmínkám půdy s menšími chemickými vstupy mohlo mít pozitivní dopad na životní prostředí. S cílem přispět k lepšímu hospodaření s půdou ve vinohradnictví je proto vhodné umožnit prodloužení platnosti povolení pro opětovnou výsadbu ze tří na šest let, pokud k opětovné výsadbě dochází na stejném pozemku.

(16)

Vzhledem ke krizi, kterou způsobila pandemie COVID-19 v odvětví vína v Unii, se povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020, prodloužila nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (9) do 31. prosince 2021. V důsledku dlouhotrvajících dopadů krize, kterou způsobila pandemie COVID-19, neměli producenti, kteří jsou držiteli povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020 nebo v roce 2021, do značné míry možnost využít těchto povolení v posledním roce jejich platnosti. Aby se zabránilo propadnutí těchto povolení a snížilo se riziko zhoršení podmínek, za nichž by bylo nutné výsadbu provádět, je vhodné umožnit další prodloužení platnosti povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020 a prodloužení platnosti těch povolení, jejichž platnost skončí v roce 2021. Všechna povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v letech 2020 a 2021, by proto měla být prodloužena do 31. prosince 2022.

(17)

Rovněž s ohledem na proměňující se vyhlídky na trhu by držitelé povolení pro výsadbu s platností na léta 2020 a 2021 měli mít možnost svých povolení nevyužít, aniž by se na ně vztahovaly správní sankce. Aby se zabránilo jakékoli diskriminaci, by producentům, kteří v souladu s nařízením (EU) 2020/2220 do 28. února 2021 podali u příslušného orgánu prohlášení o tom, že nehodlají využít svého povolení, neboť nevěděli o možnosti prodloužení platnosti o další rok, mělo být navíc umožněno vzít zpět toto prohlášení písemným sdělením příslušnému orgánu do 28. února 2022 a využívat svého povolení do 31. prosince 2022.

(18)

Vzhledem k narušením trhu způsobeným pandemií COVID-19 a hospodářské nejistotě, kterou tato pandemie způsobila, co se týče použití těchto povolení, by se měla ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 týkající se povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v letech 2020 a 2021, použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(19)

Vzhledem ke zmenšení rozsahu plochy skutečně osázené révou, k němuž v letech 2014 až 2017 došlo v několika členských státech, a vzhledem k možným následným ztrátám produkce by členské státy při stanovení velikosti plochy pro povolování nové výsadby podle čl. 63 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 měly mít možnost si vybrat mezi stávajícím základem a procentuálním podílem celkové plochy skutečně osázené révou na jejich území ke dni 31. července 2015 zvýšené o plochu odpovídající právům na výsadbu podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (10), která byla k dispozici pro převedení na povolení v dotyčném členském státě dne 1. ledna 2016.

(20)

Dále je třeba upřesnit, že členské státy, které omezují vydávání povolení na regionální úrovni na určité plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, mohou v těchto regionech taková povolení vyžadovat.

(21)

Je třeba upřesnit, že členské státy mohou pro účely udělování povolení pro výsadbu révy použít objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti a prioritní kritéria na celostátní nebo regionální úrovni. Zkušenosti členských států navíc ukazují, že některá prioritní kritéria je třeba revidovat, aby bylo možné upřednostnit vinice, které přispívají k zachování genetických zdrojů révy vinné, a zemědělské podniky, které prokázaly zvýšenou nákladovou efektivnost, konkurenceschopnost nebo přítomnost na trzích.

(22)

Aby se zajistilo, že nebude poskytnuta žádná výhoda ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, u níž se zjistí, že podmínky požadované pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle, je třeba upřesnit, že by členským státům mělo být umožněno přijmout opatření, která zabrání obcházení pravidel týkajících se ochranného mechanismu pro novou výsadbu a kritérií způsobilosti a prioritních kritérií pro udělování povolení pro novou výsadbu.

(23)

Nejzazší lhůta pro předložení žádostí o převedení práv na výsadbu na povolení končí dne 31. prosince 2022. V některých případech mohly okolnosti, jako je hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19, způsobit, že práva na výsadbu byla převáděna na povolení pro výsadbu v omezené míře. Z tohoto důvodu, a aby byly členské státy schopny zachovat výrobní kapacitu odpovídající těmto právům na výsadbu, je proto vhodné, aby práva na výsadbu, která byla k 31. prosinci 2022 způsobilá pro převedení na povolení pro výsadbu, ale na povolení pro výsadbu převedena nebyla, zůstala od 1. ledna 2023 k dispozici dotčeným členským státům, které je nejpozději do 31. prosince 2025 mohou udělit jako povolení pro novou výsadbu révy, aniž by se tato povolení počítala mezi omezení podle článku 63 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(24)

V některých členských státech existují tradiční vinice osázené odrůdami nepovolenými pro účely výroby vína, přičemž výroba z těchto vinic, včetně kvašených nápojů z hroznů jiných než víno, není určena pro trh s vínem. Je třeba objasnit, že na tyto vinice se nevztahují povinnosti vyklučení a že systém povolení pro výsadbu révy stanovený v tomto nařízení se nevztahuje na výsadbu a opětovnou výsadbu těchto odrůd k jiným účelům než k výrobě vína.

(25)

Článek 90 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, použijí se pravidla Unie týkající se označení původu a zeměpisných označení, označování, definic, označení a obchodních názvů některých produktů z odvětví vína, jakož i enologických postupů povolených Unií i na výrobky do Unie dovážené. V zájmu jednotnosti je tudíž vhodné stanovit, že pravidla týkající se osvědčení o shodě a zpráv o výsledku rozboru při dovozu těchto výrobků by rovněž měla být uplatňována s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(26)

V rámci reformy SZP by do nařízení (EU) č. 1308/2013 měla být začleněna ustanovení týkající se stažení výrobků, které nesplňují pravidla pro označování, z trhu. Vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po kontrole produktů by členské státy měly přijmout opatření s cílem zajistit, aby výrobky, které nejsou označeny v souladu s tímto nařízením, nebyly uváděny na trh nebo v případě, že tyto výrobky na trh již uvedeny byly, aby z něj byly staženy. Stažení zahrnuje možnost opravit označení výrobků, aniž by byly definitivně odstraněny z trhu.

(27)

Vzhledem ke zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (11) nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (12) by ustanovení o kontrolách a sankcích týkajících se pravidel pro uvádění na trh, chráněných označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů měla být začleněna do nařízení (EU) č. 1308/2013.

(28)

S cílem umožnit producentům použití odrůd révy vinné, které jsou lépe přizpůsobeny měnícím se klimatickým podmínkám a jsou odolnější vůči chorobám, by mělo být povoleno, aby označení původu mohla být používána nejen v případě produktů získaných z odrůd révy vinné druhu Vitis vinifera, ale také v případě produktů získaných z odrůd, které vznikly křížením druhu Vitis vinifera s jinými druhy rodu Vitis.

(29)

Definice „označení původu“ a „zeměpisného označení“ uvedené v nařízení (EU) č. 1308/2013 by měly být sladěny s definicemi uvedenými v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES (13), zejména s čl. 22 odst. 1 dohody TRIPS, a to v tom smyslu, že zeměpisné označení má identifikovat produkt jako produkt pocházející z určitého místa či regionu nebo z určité země. V zájmu upřesnění je vhodné výslovně stanovit, že revidovaná definice označení původu zahrnuje tradičně užívané názvy. V důsledku toho se seznam požadavků na tradičně užívaný název, který má představovat označení původu v odvětví vína, uvedený v nařízení EU č. 1308/2013, stane zastaralým a měl by být zrušen. Z důvodu jednotnosti by toto upřesnění mělo být zahrnuto i do definice „zeměpisného označení“ v odvětví vína stanovené v nařízení (EU) č. 1308/2013 a do definic „označení původu“ a „zeměpisných označení“ v potravinářském odvětví stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (14).

(30)

Zeměpisné prostředí se svými přírodními a lidskými faktory je zásadním prvkem, který má vliv na jakost a vlastnosti výrobků z révy vinné, zemědělských produktů a potravin, na které se vztahuje chráněné označení původu podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo zeměpisné označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012. Pokud jde o čerstvé produkty, které jsou zpracovány jen v malé míře nebo nejsou zpracovány vůbec, na jejich jakost a vlastnosti mohou mít rozhodující vliv zejména přírodní faktory, zatímco vliv lidských faktorů může být v tomto ohledu méně zřetelný. Lidské faktory, které by měly být vzaty v úvahu při popisu souvislosti mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a konkrétním zeměpisným prostředím, jež má být zahrnuta do specifikace produktu s chráněným označením původu podle článku 94 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 7 nařízení (EU) č. 1151/2012 by proto neměly být omezeny na konkrétní metody produkce nebo zpracování, díky nimž získává dotyčný výrobek určitou jakost, avšak mohou zahrnovat faktory jako je hospodaření s půdou a péče o krajinu, pěstitelské postupy i jakékoli jiné lidské činnosti přispívající k zachování základních přírodních faktorů, které mají rozhodující vliv na zeměpisné prostředí a na jakost a vlastnosti dotyčného výrobku.

(31)

S cílem zajistit soudržné rozhodování, pokud jde o žádosti o ochranu a námitky vznesené v rámci předběžného vnitrostátního řízení podle článku 96 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 49 nařízení (EU) č. 1151/2012, by měla být Komise včas a náležitým způsobem informována, pokud je u vnitrostátních soudních nebo jiných orgánů zahájeno řízení týkající se žádosti o ochranu, kterou dotyčný členský stát předal Komisi podle čl. 96 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012. Ze stejného důvodu by Komise, pokud jí členský stát sdělí, že by vnitrostátní rozhodnutí, na němž je žádost o ochranu založena, mohlo být na konci vnitrostátního soudního řízení prohlášeno za neplatné, měla být zproštěna povinnosti provést ve stanovené lhůtě přezkumný postup stanovený v článku 97 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 50 nařízení (EU) č. 1151/2012, pokud jde o žádosti o ochranu, a povinnosti informovat žadatele o důvodech prodlení. K ochraně žadatele před šikanózními právními postupy a k zachování jeho základního práva na zajištění ochrany zeměpisného označení v přiměřené lhůtě by se zproštění mělo omezovat na případy, kdy byla žádost o ochranu na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, nikoli však konečného soudního rozhodnutí, nebo pokud se členské státy domnívají, že opatření směřující k napadení platnosti žádosti je založeno na platných důvodech.

(32)

Zápis zeměpisných označení je třeba zjednodušit a urychlit tím, že bude odděleno posouzení souladu s pravidly duševního vlastnictví od posouzení souladu specifikací produktu s požadavky stanovenými v obchodních normách a pravidlech pro označování.

(33)

Zásadní fází postupu zápisu do evidence je posouzení prováděné příslušnými orgány členských států. Členské státy mají poznatky, odborné znalosti a přístup k údajům a skutečnostem, díky nimž mají nejlepší předpoklady, aby ověřily, zda jsou informace uvedené v žádosti správné a pravdivé. Členské státy by proto měly zajistit, že výsledek uvedeného posouzení, který by se měl věrně zaznamenat v jediném dokladu shrnujícím relevantní prvky specifikace produktu, bude spolehlivý a přesný. S ohledem na zásadu subsidiarity by Komise měla následně žádosti přezkoumat, aby bylo zajištěno, že se v nich nevyskytují zjevné chyby, a zejména aby se zajistilo, že obsahují požadované informace, nevykazují zjevné věcné chyby, že uváděné odůvodnění je ku prospěchu žádosti a že je zohledněno právo Unie a zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti a mimo Unii.

(34)

V odvětví vína by období, během něhož lze vznést námitku, mělo být prodlouženo na tři měsíce s cílem zajistit, že všechny zainteresované strany budou mít dostatek času na analýzu žádosti o ochranu a možnost předložit prohlášení o námitce. Aby se zajistilo, že se použije stejné řízení o námitkách podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle nařízení (EU) č. 1151/2012, a umožnilo se tak členským státům koordinovaným a účinným způsobem předávat Komisi námitky vznesené fyzickými nebo právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny na jejich území, měly by být námitky fyzických nebo právnických osob vzneseny prostřednictvím orgánů členského státu, ve kterém mají bydliště nebo jsou usazeny. S cílem zjednodušit řízení o námitkách by Komise měla být zmocněna k zamítnutí nepřípustných prohlášení o námitce v prováděcím aktu udělujícím ochranu danému označení původu nebo zeměpisnému označení.

(35)

Pro zefektivnění řízení a za účelem zajištění jednotných podmínek pro udělení ochrany označení původu nebo zeměpisných označení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat prováděcí akty udělující v odvětví vína ochranu bez použití přezkumného postupu v situacích, kdy proti žádosti o ochranu nebylo předloženo žádné přípustné prohlášení o námitce. Pokud bylo předloženo přípustné prohlášení o námitce, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat přezkumným postupem prováděcí akty, kterými buď udělí ochranu, nebo žádost o ochranu zamítne.

(36)

Pokud jde o kritéria pro zamítnutí, zneplatnění a souběžnou existenci, měl by být vyjasněn vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními výrobků z révy vinné. Tímto vyjasněním by neměla být dotčena práva nabytá držiteli zeměpisných označení na vnitrostátní úrovni nebo práva, která existují na základě mezinárodních dohod uzavřených členskými státy v období před zavedením systému ochrany Unie pro výrobky z révy vinné.

(37)

Pravidla týkající se vnitrostátního postupu, řízení o námitce, rozdělení změn na změny prováděné na úrovni Unie a standardní změny, včetně hlavních pravidel pro přijetí těchto změn, jakož i dočasného označování a obchodní úpravy, v současné době stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (15), jsou důležitým prvkem systému ochrany označení původu a zeměpisných označení v odvětví vína. Za účelem zajištění souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 (16) a usnadnění jejich uplatňování by měla být tato ustanovení začleněna do nařízení (EU) č. 1308/2013.

(38)

Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je třeba náležitě zohlednit Všeobecnou dohodu o clech a obchodu včetně jejího článku V o volném tranzitu, která byla schválena rozhodnutím 94/800/ES. V takovém právním rámci by se v zájmu posílení ochrany zeměpisných označení a účinnějšího boje proti padělání měla ochrana označení původu a zeměpisného označení vztahovat také na zboží vstupující na celní území Unie, které nebude propuštěno do volného oběhu a na nějž se budou vztahovat zvláštní celní režimy, jako jsou režimy tranzitu, skladování, použití ke zvláštnímu účelu nebo zpracování. Ochrana poskytnutá na základě čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 by měla být proto rozšířena tak, aby se vztahovala i na zboží, které je v tranzitu přes celní území Unie, a ochrana poskytnutá na základě čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 13 odst. 1 a článku 24 nařízení (EU) č. 1151/2012 ohledně označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit by měla být rozšířena tak, aby se vztahovala i na zboží prodávané přes internet nebo jinými prostředky elektronického obchodování. Kromě toho by označení původu a zeměpisná označení v odvětví vína měla být chráněna před jakýmkoli přímým nebo nepřímým obchodním použitím, pokud odkazují na produkty používané jako složky. Označení původu a zeměpisná označení v odvětví vína a zaručené tradiční speciality by rovněž měly být chráněny před zneužitím, napodobením a použitím názvů, které je evokují, pokud odkazují na produkty používané jako složky.

(39)

Mělo by být možné zrušit ochranu označení původu nebo zeměpisného označení v situaci, kdy tato označení již nejsou používána nebo kdy žadatel podle článku 95 nařízení (EU) č. 1308/2013 již tuto ochranu nechce dále zachovávat.

(40)

Vzhledem ke stále rostoucí poptávce spotřebitelů po inovativních výrobcích z révy vinné s nižším skutečným obsahem alkoholu, než je minimální skutečný obsah alkoholu stanovený pro výrobky z révy vinné v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, by mělo být možné takové inovativní výrobky z révy vinné vyrábět také v Unii. Za tímto účelem je nezbytné stanovit podmínky, za nichž mohou být některé výrobky z révy vinné dealkoholizovány nebo částečně dealkoholizovány, a pro jejich dealkoholizaci stanovit dovolené postupy. Tyto podmínky by měly zohlednit definice uvedené v usneseních Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV), a to OIV-ECO 432-2012 Nápoje získané dealkoholizací vína, OIV-ECO 433-2012 Nápoje získané částečnou dealkoholizací vína, OIV-ECO 523-2016 Víno o obsahu alkoholu pozměněného dealkoholizací a OIV-OENO 394A-2012 Dealkoholizace vín.

(41)

Tyto inovativní výrobky z révy vinné nebyly v Unii nikdy uváděny na trh jako víno. Z tohoto důvodu by byl zapotřebí další výzkum a pokusy, aby se zlepšila jakost těchto produktů, a zejména aby bylo zajištěno, že úplné odstranění obsahu alkoholu umožní zachovat odlišující vlastnosti jakostních vín chráněných zeměpisným označením nebo označením původu. Zatímco u vín bez zeměpisného označení nebo označení původu by proto měla být povolena jak částečná, tak úplná dealkoholizace, u vín s chráněným zeměpisným označením nebo chráněným označením původu by měla být povolena pouze částečná dealkoholizace. Aby byla zajištěna jasnost a transparentnost jak pro producenty, tak pro spotřebitele vín se zeměpisným označením nebo označením původu, je navíc vhodné stanovit, že v případech, kdy vína se zeměpisným označením nebo označením původu mohou být částečně dealkoholizována, by jejich specifikace produktu měla obsahovat popis částečně dealkoholizovaného vína a případně zvláštní enologické postupy, které mají být použity k výrobě částečně dealkoholizovaného vína nebo vín, jakož i příslušná omezení při jejich výrobě.

(42)

Aby byla zajištěna lepší informovanost spotřebitelů, měly by povinné údaje podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 zahrnovat výživové údaje a seznam složek. Producenti by nicméně měli mít možnost omezit rozsah výživových údajů uváděných na obalu nebo na etiketě k němu připojené pouze na energetickou hodnotu a kompletní výživové údaje a seznam složek zveřejnit elektronickými prostředky, pokud vyloučí shromažďování nebo sledování údajů o uživatelích a poskytování informací pro marketingové účely. Možností neuvádět kompletní výživové údaje na obalu nebo na etiketě k němu připojené by však neměl být dotčen stávající požadavek uvádět na etiketě seznam látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost. V článku 122 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2018 tím, že se stanoví pravidla pro uvádění a označování složek. Mělo by být povoleno, aby byly stávající zásoby vína uváděny na trh i po datech použitelnosti nových požadavků na označování, a to až do vyčerpání těchto zásob. Hospodářským subjektům by měla být poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům na označování, dříve než vstoupí v platnost.

(43)

Článek 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být změněn tak, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé budou informováni o povaze dealkoholizovaných vinařských výrobků, a aby se pravidla pro označování a obchodní úpravu výrobků v odvětví vína vztahovala i na dealkoholizované nebo částečně dealkoholizované výrobky z révy vinné. S cílem zachovat stávající úroveň informací o minimální trvanlivosti, kterou vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (17) u nápojů s obsahem alkoholu nižším než 10 % objemových, je však vhodné požadovat, aby výrobky, které byly podrobeny ošetření dealkoholizací se skutečným obsahem alkoholu nižším než 10 % objemových, uváděly jako povinné údaje informace o datu minimální trvanlivosti.

(44)

Část XII přílohy I nařízení (EU) č. 1308/2013, která uvádí seznam výrobků spadajících do odvětví vína, se v současné době vztahuje na částečně dealkoholizovaná vína s obsahem alkoholu vyšším než 0,5 % objemových. Aby bylo zajištěno, že všechna dealkoholizovaná vína, včetně vín s obsahem alkoholu do 0,5 % objemových nebo méně, budou zahrnuta do odvětví vína, je vhodné změnit část XII přílohy I nařízení EU č. 1308/2013 doplněním nové položky.

(45)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla týkající se podmínek pro použití uzávěrů v odvětví vína s cílem zajistit, aby byli spotřebitelé chráněni před zavádějícím používáním určitých uzávěrů, které jsou spojovány s některými nápoji, a před nebezpečnými materiály v uzávěrech, které mohou nápoje kontaminovat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(46)

Na konci hospodářského roku 2016/2017 pozbyly platnosti pravidla a požadavky vztahující se na systém kvót na cukr. Článek 124 a články 127 až 144 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nyní zastaralé a měly by být zrušeny.

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 (18) stanoví výjimku z maximální platební lhůty pro prodej hroznů a moštů v odvětví vína. Aby se přispělo ke stabilitě dodavatelského řetězce vína a zemědělským producentům se poskytla jistota dlouhodobých obchodních vztahů, měl by se tentýž režim vztahovat i na prodej sudového vína. Je proto vhodné stanovit, že odchylně od platných maximálních platebních lhůt stanovených směrnicí (EU) 2019/633 mohou členské státy na žádost mezioborové organizace rozhodnout o tom, že příslušné maximální platební lhůty se nepoužijí na prodej sudového vína, pokud jsou podmínky pro konkrétní platební lhůty uvedeny ve standardních smlouvách, jejichž působnost byla podle článku 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 31. říjnem 2021 členskými státy rozšířena, a pokud jsou smlouvy o dodávkách mezi dodavateli sudového vína a jejich přímými odběrateli víceleté nebo se víceletými stanou.

(48)

Pokud je dodávka zemědělských produktů od producenta ke zpracovateli nebo distributorovi podložena písemnou smlouvou nebo písemným návrhem na její uzavření podle článků 148 a 168 nařízení (EU) č. 1308/2013 a cena splatná za dodávku je vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, měly by být tyto faktory, které mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu, pro strany snadno srozumitelné. Členské státy by dále měly mít možnost stanovit na základě dostupných objektivních informací o trhu a studií dobrovolné ukazatele, které mohou smluvní strany použít.

(49)

Po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie došlo k poklesu celkového množství produkce syrového mléka. Aby nedošlo k narušení smluvních vyjednávacích pravomocí, které jsou organizacím producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků svěřeny, mělo by být zvýšeno příslušné množstevní omezení pro objem syrového mléka, kterého se tato vyjednávání týkají, vyjádřené jako procentní podíl celkové produkce Unie. Z důvodů právní jistoty je vhodné stanovit uplatňování zvýšeného množstevního omezení se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(50)

Se záměrem přispět k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí by členské státy měly mít možnost uznat organizace producentů, které mají konkrétní zaměření týkající se nakládání s vedlejšími produkty, reziduálními toky a odpady a jejich zhodnocování, zejména za účelem ochrany životního prostředí a zvýšení oběhovosti, jakož i organizace producentů, které se zaměřují na správu vzájemných fondů pro jakékoli odvětví. Je proto vhodné rozšířit stávající seznam cílů organizací producentů stanovený v článku 152 nařízení (EU) č. 1308/2013. Pro větší transparentnost organizací producentů by stanovy těchto organizací měly rovněž umožňovat členům organizace demokratickou kontrolu účetnictví a rozpočtů organizace. Dále je pro usnadnění obchodních transakcí prováděných organizací producentů vhodné stanovit, že stanovy organizace producentů mohou členům organizace dovolovat být v přímém kontaktu s odběrateli, pokud tím neohrozí soustředění nabídky a uvádění produktů na trh organizací producentů a organizace producentů bude mít i nadále výlučnou pravomoc nad podstatnými prvky prodeje, který má organizace producentů uskutečňovat.

(51)

S ohledem na získané zkušenosti a vývoj odvětví mléka a mléčných výrobků od ukončení systému kvót již není vhodné zachovávat zvláštní pravidla týkající se cílů a uznávání ujednání stanovených pro mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků.

(52)

Zkušenosti z různých odvětví ukazují, že členské státy mohou uznat mezioborové organizace na různých zeměpisných úrovních, aniž by tím došlo k narušení úlohy a cílů těchto organizací. Je proto vhodné objasnit, že se členské státy mohou rozhodnout pro uznání těchto mezioborových organizací na jedné nebo více zeměpisných úrovních. Mezioborové organizace mají konkrétní zaměření zohledňující zájmy svých členů a spotřebitelů. S ohledem na cíle Unie v oblasti životního prostředí je vhodné rozšířit seznam cílů stanovených v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013 tak, aby zahrnoval poskytování nezbytných informací a provádění výzkumu nezbytného pro vývoj produktů, které jsou vhodnější pro ochranu klimatu, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, přispívají ke zhodnocování vedlejších produktů a ke snížení množství odpadů a nakládání s nimi a k podpoře a provádění opatření k prevenci, kontrole a řízení rizik v oblasti zdraví zvířat, ochrany rostlin a životního prostředí, mimo jiné zřízením a správou fondů nebo přispíváním do těchto fondů za účelem vyplacení finanční náhrady zemědělcům za náklady a hospodářské ztráty vyplývající z prosazování a provádění takovýchto opatření. Aby se zabránilo riziku, že organizace budou v určité fázi potravinového řetězce koncentrovat více pravomocí, měly by členské státy uznávat pouze takové mezioborové organizace, které usilují o to, aby v nich byly vyváženým způsobem zastoupeny mezioborové organizace reprezentující jednotlivé fáze potravinového řetězce.

(53)

Definice „hospodářského prostoru“ stanovená v článku 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro účely rozšíření působnosti pravidel a povinných příspěvků by měla být doplněna s cílem přizpůsobit toto nařízení zvláštnostem výroby produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením uznávaným podle práva Unie. Za účelem podpory udržitelných postupů by mělo být umožněno uzavírat dohody, přijímat rozhodnutí a jednat ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi v oblasti zdraví rostlin, zdraví zvířat, bezpečnosti potravin a rizik pro životní prostředí, což by mohlo zavazovat i nečleny. Vzhledem k významu biologické rozmanitosti u osiva používaného v ekologickém zemědělství by však nemělo být možné rozšířit závaznost pravidel týkajících se používání certifikovaného osiva na nečleny provozující ekologické zemědělství.

(54)

Vzhledem k významu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení pro zemědělskou výrobu v Unii a s ohledem na úspěch zavedení pravidel pro regulaci nabídky sýrů a sušených šunek se zeměpisným označením pro zajištění přidané hodnoty a zachování pověsti produktů a stabilizaci jejich cen by možnost uplatňovat pravidla pro regulaci nabídky měla být rozšířena na zemědělské produkty s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo nařízení (EU) č. 1151/2012. V zájmu jasnosti a jednotnosti je vhodné začlenit stávající pravidla pro regulaci nabídky do jediného ustanovení, které se bude vztahovat na všechny zemědělské produkty. Členské státy by proto měly být oprávněny uplatňovat tato pravidla pro regulaci nabídky zemědělských produktů se zeměpisným označením na žádost mezioborové organizace, organizace producentů nebo seskupení producentů nebo hospodářských subjektů, pokud s tím souhlasí alespoň dvě třetiny producentů daného produktu, nebo jejich zástupců, a pokud byli případně konzultováni zemědělští producenti dotyčné suroviny, a v případě sýrů, z důvodů kontinuity, vyjádřili svůj souhlas. Tato pravidla by měla podléhat přísným podmínkám, zejména proto, aby nebylo narušeno obchodování s danými produkty na ostatních trzích a aby byla chráněna práva menšiny. Členské státy by měly přijatá pravidla neprodleně zveřejnit a oznámit je Komisi, zajistit pravidelné kontroly a v případě nedodržování pravidla zrušit. Komisi by měla být prostřednictvím prováděcích aktů svěřena pravomoc rozhodnout, že členský stát musí tato pravidla zrušit, pokud Komise zjistí, že nejsou v souladu s podmínkami nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. S ohledem na pravomoci Komise týkající se politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže a vzhledem ke zvláštní povaze těchto aktů by Komise měla přijmout tyto prováděcí akty, aniž by uplatnila nařízení (EU) č. 182/2011.

(55)

Ustanovení o sdílení hodnoty v potravinovém řetězci vyvolávají zájem nejen v dohodách mezi producenty a prvními kupujícími, ale také vzhledem k tomu, že v navazujících fázích řetězce umožní zemědělcům podílet se na vývoji cen. Zemědělcům a jejich sdružením by proto mělo být umožněno dohodnout se na těchto ustanoveních s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích i po fázi prvních kupujících.

(56)

Zvláštní obchodní hodnota vín, na něž se vztahuje chráněné označení původu (CHOP) nebo chráněné zeměpisné označení (CHZO), vyplývá z jejich příslušnosti k prémiovému segmentu trhu díky jejich renomované jakosti, která je odvozována z jejich specifikací produktu. Tato vína mají na trhu často vyšší cenu, neboť spotřebitelé oceňují vlastnosti, pro které jim bylo označení původu a zeměpisné označení uděleno. Aby se předešlo tomu, že budou tato označení jakosti podkopávána škodlivým cenovým opatřením, měly by mít mezioborové organizace zastupující hospodářské subjekty, které investovaly do těchto označení kvality, možnost vydávat cenové pokyny týkající se prodeje příslušných hroznů odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tyto pokyny by však měly být nezávazné, aby se zabránilo úplnému vyloučení cenové konkurence v rámci CHOP/CHZO.

(57)

Článek 5 Dohody Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství obsahuje metody výpočtu, které lze použít ke stanovení spouštěcího objemu zvláštní ochranné doložky v příslušných odvětvích. S cílem zohlednit všechny možné metody výpočtu pro stanovení spouštěcího objemu pro účely uplatnění dodatečných dovozních cel, včetně případů, kdy není zohledněna domácí spotřeba, by měl být čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 změněn tak, aby odrážel metodu výpočtu stanovenou v čl. 5 odst. 4 Dohody WTO o zemědělství.

(58)

Zrušeny by měly být články 192 a 193 nařízení (EU) č. 1308/2013, jelikož taková opatření již nejsou vzhledem k ukončení regulace produkce v odvětví cukru nutná. S cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobování trhu Unie by Komisi měly být svěřeny přenesené a prováděcí pravomoci za účelem pozastavení dovozních cel na třtinovou a řepnou melasu.

(59)

Ministerské rozhodnutí o hospodářské soutěži při vývozu přijaté dne 19. prosince 2015 na 10. ministerské konferenci WTO v Nairobi stanoví pravidla pro opatření týkající se hospodářské soutěže při vývozu. Pokud jde o vývozní subvence, jsou členové WTO povinni upustit od svých nároků na vývozní subvence ode dne uvedeného rozhodnutí. Unijní ustanovení týkající se vývozních náhrad uvedená v článcích 196 až 204 nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto měla být zrušena. Pokud jde o vývozní úvěry, záruky za vývozní úvěry a programy pojištění vývozních úvěrů, státní obchodní podniky vyvážející zemědělské produkty a mezinárodní potravinovou pomoc, mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření, jež budou v souladu s právem Unie. Vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy jsou členy WTO, tato vnitrostátní opatření by měla být rovněž v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném ministerském rozhodnutí WTO ze dne 19. prosince 2015 podle práva Unie a mezinárodního práva.

(60)

Vnitřní trh se opírá o jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže ve všech členských státech. To vyžaduje trvalou úzkou spolupráci vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise v rámci evropské sítě orgánů pro hospodářskou soutěž, kde lze jednat o otázkách výkladu a uplatňování pravidel hospodářské soutěže a koordinovat opatření k uplatňování pravidel hospodářské soutěže v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1/2003 (19).

(61)

S cílem zajistit účinné uplatňování článku 210 nařízení (EU) č. 1308/2013 mezioborovými organizacemi, jakož i v zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by nemělo být vyžadováno žádné předchozí rozhodnutí Komise o tom, že se na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi nepoužije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a to za předpokladu, že tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě splňují požadavky uvedené v článku 210 nařízení (EU) č. 1308/2013. Na žádost žadatele by však Komise měla vydat stanovisko ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s článkem 210 nařízení (EU) č. 1308/2013. Bez ohledu na stanovisko Komise o tom, zda jsou tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě slučitelné s článkem 210 uvedeného nařízení, by Komise měla mít i po vydání tohoto stanoviska možnost kdykoli prohlásit, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě použije v budoucnu, jakmile přestanou být splňovány podmínky pro uplatňování článku 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(62)

Určité vertikální a horizontální iniciativy týkající se zemědělských a potravinářských produktů, jejichž cílem je uplatňovat přísnější požadavky, než jsou požadavky povinné, mohou mít pozitivní dopad na cíle v oblasti udržitelnosti. Uzavření takových dohod, přijetí rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi producenty a hospodářskými subjekty na různých úrovních výroby, zpracování a obchodu by rovněž mohlo posílit postavení producentů v dodavatelském řetězci a zvýšit jejich vyjednávací sílu. Proto by za určitých okolností neměly tyto iniciativy podléhat použití čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Aby bylo zajištěno účinné uplatňování této nové odchylky a v zájmu snížení administrativní zátěže by takovéto iniciativy neměly vyžadovat předchozí rozhodnutí Komise o tom, že se na ně nepoužije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou odchylku, je vhodné stanovit, že by Komise měla do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost vydat pokyny pro hospodářské subjekty týkající se použitelnosti této odchylky. Po dni vydání těchto pokynů by měli mít producenti rovněž možnost požádat Komisi o stanovisko k použitelnosti odchylky na jejich dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě. V odůvodněných případech by Komise měla mít možnost obsah svého stanoviska následně změnit. Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž by měly mít možnost rozhodnout, že dohoda, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě mají být do budoucna změněny, ukončeny nebo nemají být vůbec uskutečněny, pokud shledají, že je to v zájmu ochrany hospodářské soutěže nutné, a o svých krocích by měly informovat Komisi..

(63)

Článek 214a nařízení (EU) č. 1308/2013 umožnuje Finsku poskytovat do roku 2020 za určitých podmínek vnitrostátní podporu v jižním Finsku, s výhradou schválení ze strany Komise. Poskytování této vnitrostátní podpory by mělo být nadále povoleno na období 2023 až 2027. S cílem zajistit pokračování poskytování této podpory během přechodného období 2021 až 2022 se budou uplatňovat nová ujednání pouze od 1. ledna 2023.

(64)

Omezení volného oběhu produktů z odvětví ovoce a zeleniny vyplývající z uplatňování opatření zaměřených na boj proti šíření škodlivých organismů rostlin mohou způsobit potíže na trhu v jednom nebo více členských státech. Zejména s ohledem na zvýšený výskyt škodlivých organismů rostlin je proto vhodné povolit výjimečná podpůrná opatření zohledňující omezení obchodu v důsledku škodlivých organismů rostlin a rozšířit seznam produktů, u nichž lze přijmout výjimečná podpůrná opatření, aby se vztahovala na odvětví ovoce a zeleniny.

(65)

Stávající unijní střediska pro sledování trhu a pracovní skupiny pro zemědělské trhy se osvědčily, pokud jde o poskytování informací potřebných pro rozhodování hospodářským subjektům a veřejným orgánům, jakož i o usnadnění sledování vývoje na trzích. Za tímto účelem a s cílem zvýšit transparentnost zemědělských a potravinářských trhů na úrovni Unie a přispět ke stabilitě zemědělských trhů by tyto nástroje měly být posíleny. Je proto vhodné vytvořit jednotný formální právní rámec pro zřízení a fungování středisek Unie pro sledování trhů v jakémkoli ze zemědělských odvětví a stanovit pro tato střediska odpovídající oznamovací povinnost a povinnost podávat zprávy.

(66)

Na základě statistických údajů a informací shromážděných pro účely sledování zemědělských trhů by střediska Unie pro sledování měla ve svých zprávách upozornit na hrozby narušení trhu. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o situaci na trhu se zemědělskými produkty, o hrozbách narušení trhu a možných opatřeních, která mají být přijata, a to prostřednictvím pravidelné účasti na zasedáních Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Zvláštního výboru pro zemědělství.

(67)

Pro větší jasnost by měla být úloha Komise, pokud jde o její stávající povinnosti týkající se spolupráce a výměny informací s příslušnými orgány určenými v souladu s článkem 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (20) a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), výslovně stanovena v článku 223 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(68)

Je třeba zrušit obsoletní povinnosti Komise podávat zprávy týkající se trhu s mlékem a mléčnými výrobky a rozšíření působnosti školního projektu dodávek do škol. Povinnosti podávat zprávy týkající se odvětví včelařství by měly být začleněny do nařízení (EU) 2021/2115. Měly by být stanoveny nové povinnosti podávat zprávy a nové lhůty týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství, zřizování středisek Unie pro sledování trhu a využívání výjimečných opatření. Komise by měla rovněž podat zprávu o situaci v oblasti obchodních názvů a klasifikace jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa.

(69)

Ustanovení týkající se rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství stanovená v části V kapitole III nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zrušena, neboť aktualizovaná ustanovení týkající se zemědělské rezervy jsou stanovena v nařízení (EU) 2021/2116.

(70)

S ohledem na stávající odchylku od obchodních označení, která se mají používat pro telecí maso s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením zapsaným do 29. června 2007, by v zájmu jednotnosti a za účelem poskytnutí jednoznačných informací spotřebitelům měly mít členské státy možnost povolit skupinám odpovědným za chráněná označení původu nebo zeměpisná označení zapsaná do uvedeného data, odchýlit se od povinné klasifikace jatečně upravených těl telecího masa.

(71)

Měla by být stanovena pravidla pro posouzení rozporu mezi názvem zapsaným jako označení původu nebo zeměpisné označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012 a názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat produkovaných v Unii, aby se dosáhlo větší rovnováhy mezi dotčenými zájmy.

(72)

Aby se zvýšila informovanost spotřebitelů, pokud jde o chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality podle nařízení (EU) č. 1151/2012, mělo by být povinné používání souvisejících symbolů Unie rozšířeno i na reklamní materiály.

(73)

Měly by být stanoveny zvláštní odchylky, jež umožní používat vedle zapsaného názvu zaručené tradiční speciality i jiné názvy. Komise by měla určit přechodná období pro používání označení, jež obsahují názvy zaručených tradičních specialit, v souladu s podmínkami pro taková přechodná období, která již existují pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení.

(74)

Postupy pro zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 by měly být zefektivněny a zjednodušeny s cílem zajistit možnost zápisu nových názvů v kratších lhůtách. Námitkové řízení by mělo být zjednodušeno. V odůvodněném prohlášení o námitce by měly být uvedeny všechny skutečnosti odůvodňující námitku a jejich podrobnosti. To by nemělo orgánu nebo osobě, které námitku podaly, bránit v tom, aby během konzultací podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 doplnili a rozvedli další podrobnosti.

(75)

Postup pro schvalování změn specifikací produktu stanovený v nařízení (EU) č. 1151/2012 by měl být zjednodušen zavedením rozlišení mezi změnami prováděnými na úrovni Unie a standardními změnami. Za schvalování standardních změn by v souladu se zásadou subsidiarity měly být odpovědné členské státy a za schvalování změn specifikace produktu prováděných na úrovni Unie by měla být nadále odpovědná Komise. Měla by být přijata ustanovení zajišťující dostatek času k hladkému přechodu od pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1151/2012 týkajících se změn specifikací produktů k novým pravidlům stanoveným tímto nařízením.

(76)

S ohledem na rostoucí poptávku spotřebitelů Unie po včelím vosku, jeho častější využívání v potravinářském odvětví a s ohledem na to, jak úzce souvisí se zemědělskými produkty nebo s hospodářstvím venkova, by měl být seznam zemědělských produktů a potravin stanovený v příloze I nařízení (EU) č. 1151/2012 rozšířen, tak aby tento produkt zahrnoval.

(77)

Vzhledem k omezenému počtu zápisů zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 (21) by právní rámec pro ochranu zeměpisných označení těchto výrobků měl být zjednodušen. Aromatizované vinné výrobky a jiné alkoholické nápoje s výjimkou lihovin a výrobků z révy vinné, které jsou uvedeny v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, by měly podléhat stejnému právnímu režimu a stejným postupům jako jiné zemědělské produkty a potraviny. Oblast působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012 by měla být rozšířena, aby zahrnovala i tyto výrobky. Za účelem zohlednění této změny by mělo být změněno nařízení (EU) č. 251/2014, pokud jde o jeho název, oblast působnosti, definice a pokud jde o ustanovení týkající se označování aromatizovaných vinných výrobků. Pro názvy chráněné podle nařízení (EU) č. 251/2014 je třeba zajistit hladký přechod.

(78)

K usnadnění obchodu se třetími zeměmi by mělo být stanoveno, že členské státy mohou povolit uvedení obchodních označení aromatizovaných vinných výrobků vyrobených na vývoz na obalu nebo na etiketě k němu připojené, které požadují třetí země, a to i v jazycích jiných, než jsou úřední jazyky Unie, za předpokladu, že jsou na obalu nebo na etiketě k němu připojené rovněž uvedena příslušná obchodní označení stanovená v příloze II.

(79)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění obchodních označení a popisů aromatizovaných vinných výrobků uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 251/2014 s cílem přizpůsobit je s ohledem na technický pokrok, vědecký vývoj a vývoj na trhu, zdraví spotřebitelů nebo jejich potřebu získávat informace.

(80)

Aby byla zajištěna lepší informovanost spotřebitelů, mělo by být do nařízení (EU) č. 251/2014 doplněno povinné označování aromatizovaných vinných výrobků výživovými údaji a seznam složek. Producenti by však měli mít možnost omezit rozsah výživových údajů uváděných na obalu nebo na etiketě k němu připojené na energetickou hodnotu a zveřejnit kompletní výživové údaje a seznam složek elektronickými prostředky, pokud vyloučí shromažďování nebo sledování údajů o uživatelích a poskytování informací pro marketingové účely. Možností neuvádět kompletní výživové na obalu nebo etiketě k němu připojené by však neměl být dotčen stávající požadavek uvádět na etiketě seznam látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 251/2014 tím, že se stanoví podrobná pravidla pro uvádění a označování složek aromatizovaných vinných výrobků. Mělo být povoleno, aby byly stávající zásoby aromatizovaných vinných výrobků uváděny na trh i po datech použitelnosti nových požadavků na označování, a to až do vyčerpání těchto zásob. Hospodářským subjektům by měla být poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům na označování, dříve než tyto požadavky vstoupí v platnost.

(81)

Je vhodné povolit přidávání omezeného množství lihovin do aromatizovaných vín patřících do některé z kategorií stanovených v bodě A přílohy II nařízení (EU) č. 251/2014. Vzhledem k tomu, že technický pokrok v současné době umožňuje výrobu vermutu bez přidání alkoholu, nemělo by být již přidávání alkoholu do vermutu požadováno. Vzhledem k poptávce spotřebitelů je vhodné při výrobě Glühwein povolit kombinaci červeného a bílého vína. S cílem zohlednit aromatizovaný vinný nápoj existující na polském trhu je vhodné vytvořit novou kategorii „wino ziołowe“ a stanovit v právu Unie tradiční požadavky na jeho výrobu.

(82)

Místní trhy na ostrově Réunion jsou vzhledem ke své malé velikosti, odlehlosti a zvláštní situaci, pokud jde o potravinové zabezpečení, obzvláště citlivé na kolísání cen. Mezioborové organizace sdružují producenty a jiné hospodářské subjekty z jednotlivých fází potravinového řetězce a mohou se podílet na podpoře zachování a diverzifikace místní produkce. V souvislosti se zvláštním potravinovým zabezpečením ostrova Réunion je vhodné odchylně od článku 165 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanovit, že v případě rozšíření působnosti pravidel uznané mezioborové organizace i na hospodářské subjekty, které nejsou jejími členy, může Francie po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že hospodářské subjekty, které nejsou členy mezioborové organizace, uhradí hospodářským subjektům, jež provádějí svou činnost výhradně na ostrově Réunion, přičemž produkty, které s touto činností souvisí, jsou určeny pro jeho místní trh, finanční příspěvky na činnosti, na něž se vztahuje rozšířená působnost pravidel a které jsou v obecném hospodářském zájmu.

(83)

Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 251/2014 a (EU) č. 228/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(84)

Měla by se zavést přechodná opatření pro žádosti o ochranu a o zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež byly předloženy přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, pro výdaje vzniklé před 1. lednem 2023 v rámci programů podpory pro olivový olej a stolní olivy, ovoce a zeleninu, víno, produkty včelařství a chmel pro operační programy uznaných organizací producentů nebo jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny a programy podpory v odvětví vína stanovené v článcích 29 až 60 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(85)

S cílem zajistit hladký přechod k novému právnímu rámci stanovenému v nařízení (EU) 2021/2115 by se změny nařízení (EU) č. 1308/2013, související s uvedeným novým právním rámcem měly použít od 1. ledna 2023.

(86)

V zájmu zajištění hladkého provádění plánovaných opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,