(EU) 2021/557Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/557 ze dne 31. března 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19

1.   Syntetické sekuritizace, které splňují požadavky stanovené v článcích 26b až 26e, jsou považovány za STS rozvahové sekuritizace.

2.   Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 přijmout pokyny a doporučení pro harmonizovaný výklad a uplatňování požadavků stanovených v článcích 26b až 26e tohoto nařízení.

1.   Původce je subjektem, který má oprávnění nebo povolení v rámci Unie.

Původce, který na vlastní účet nakupuje expozice od třetí strany a pak je sekuritizuje, uplatní s ohledem na úvěr, výběr, restrukturalizaci dluhu a obsluhu, jež se použijí u těchto expozic, zásady, které nejsou méně přísné než ty, které původce uplatňuje na srovnatelné expozice, jež nebyly zakoupeny.

2.   Podkladové expozice vznikají v rámci hlavní podnikatelské činnosti původce.

3.   Při uzavření transakce jsou podkladové expozice drženy v rozvaze původce nebo subjektu stejné skupiny, do níž původce patří.

Pro účely tohoto odstavce se skupinou rozumí:

4.   Původce nesmí svou expozici vůči úvěrovému riziku podkladových expozic sekuritizace zajistit nad rámec ochrany získané prostřednictvím smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

5.   Smlouva o zajištění úvěrového rizika musí splňovat pravidla zmírňování úvěrového rizika stanovená v článku 249 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo požadavky, které nejsou méně přísné než požadavky stanovené v daném článku, pokud daný článek není použitelný.

6.   Původce poskytne prohlášení a záruky, že byly splněny následující požadavky:

7.   Podkladové expozice splňují předem stanovená, jasná a zdokumentovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují volnost uvážení při správě portfolia těchto expozic.

Pro účely tohoto odstavce se nahrazování expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními či zárukami, nebo přidávání expozic, které splňují dané podmínky doplnění v případě, že sekuritizace zahrnuje lhůtu na doplnění, nepovažuje za aktivní správu portfolia.

Jakákoli expozice přidaná po datu uzavření transakce musí splňovat kritéria způsobilosti, která nejsou méně přísná než ta použitá při původním výběru podkladových expozic.

Podkladová expozice může být odstraněna z transakce, pokud:

8.   Sekuritizace je zajištěna seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiv při zohlednění konkrétních charakteristik souvisejících s peněžními toky daného druhu aktiv, včetně jejich smluvních charakteristik a charakteristik týkajících se úvěrového rizika a předčasného splacení. Seskupení podkladových expozic smí obsahovat pouze jeden druh aktiv.

Podkladové expozice podle prvního pododstavce obsahují závazky, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, případně ručitelů.

Podkladové expozice podle prvního pododstavce mají definované pravidelné platební toky, jejichž splátky se mohou lišit z hlediska jejich výše a které souvisejí s pronájmem, jistinou či platbou úroků nebo jiným právem na příjem z takových aktiv, z nichž pravidelné platební toky vyplývají. Podkladové expozice mohou rovněž dosahovat výnosů z prodeje jakýchkoli financovaných aktiv nebo aktiv financovaných leasingy.

Mezi podkladové expozice podle prvního pododstavce tohoto odstavce nepatří převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU jiné než podnikové dluhopisy nekótované v obchodním systému.

9.   Podkladové expozice neobsahují žádnou sekuritizovanou pozici.

10.   Potenciální investoři jsou v úplnosti a bez zbytečného odkladu informováni o standardech pro upisování, na jejichž základě podkladové expozice vznikly, a o jakýchkoli jejich podstatných změnách oproti předchozím standardům pro upisování. Podkladové expozice jsou upisovány s právem plného postihu dlužníka, který není sekuritizační jednotkou. Rozhodnutí týkající se úvěru nebo upsání podkladových expozic se neúčastní žádné třetí strany.

V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi půjčky na obytné nemovitosti, nesmí seskupení půjček obsahovat žádnou půjčku, která byla nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny.

Posouzení úvěruschopnosti dlužníka musí splňovat požadavky stanovené v článku 8 směrnice 2008/48/ES nebo v čl. 18 odst. 1 až 4, čl. 18 odst. 5 písm. a) a čl. 18 odst. 6 směrnice 2014/17/EU nebo v příslušných případech rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

Původce nebo původní věřitel musí mít odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice.

11.   Podkladové expozice v době výběru neobsahují expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, u kterého podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele:

12.   Dlužníci v době začlenění podkladových expozic provedli alespoň jednu platbu, s výjimkou případů, kdy:

13.   Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující, které podkladové expozice uvedené v odstavci 8 se považují za homogenní.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 10. října 2021.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

1.   Původce nebo původní věřitel musí v souladu s článkem 6 splňovat požadavek na ponechání si rizika.

2.   Úroková a měnová rizika vycházející ze sekuritizace a jejich potenciální vliv na platby původci a investorům musí být uvedeny v transakční dokumentaci. Taková rizika je nutné vhodně omezit a veškerá opatření přijatá za tímto účelem zveřejnit. Jakýkoli kolaterál zajišťující závazky investora v souladu se smlouvou o zajištění úvěrového rizika musí být uveden ve stejné měně, jako je uvedena platba ze zajištění úvěrového rizika.

V případě sekuritizace pomocí sekuritizační jednotky musí být výše závazků sekuritizační jednotky za platbu úroků investorům ke každému datu platby stejná nebo nižší než výše příjmu sekuritizační jednotky od původce a z jakýchkoli ujednání o kolaterálu.

Seskupení podkladových expozic nesmí zahrnovat deriváty, kromě účelu zajištění úrokového nebo měnového rizika. Uvedené deriváty se musí uzavírat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

3.   Veškeré referenčně stanovené platby úroků ve vztahu k transakci musejí být založeny na:

Veškeré referenčně stanovené platby úroků splatné v souvislosti s podkladovými expozicemi musejí vycházet z obecně používaných tržních úrokových sazeb nebo obecně používaných odvětvových sazeb odrážejících náklady financování a nesmějí odkazovat na komplexní vzorce nebo deriváty.

4.   Poté, co nastane rozhodná událost pro vymáhání ve vztahu k původci, je investor oprávněn přistoupit k vymáhání .

V případě sekuritizace pomocí sekuritizační jednotky, je-li doručena výzva k vynucenému splacení nebo ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika, nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad rámec toho, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této sekuritizační jednotky, uhrazení platby ze zajištění podkladových expozic v selhání, u kterých v době ukončení stále probíhá restrukturalizace, nebo řádného vyplacení investorů v souladu se smluvními podmínkami sekuritizace.

5.   Ztráty budou alokovány držitelům sekuritizační pozice podle seniority tranší, počínaje nejpodřízenější tranší.

Postupné splácení se použije na všechny tranše s cílem stanovit dlužnou částku tranší ke každému datu platby, počínaje tranší s nejvyšší předností.

Odchylně od druhého pododstavce musí být v transakcích s nonsekvenční prioritou plateb stanoveny rozhodné události související s výkonností podkladových expozic, jež povedou k tomu, že se priorita plateb splátek vrátí k sekvenčním platbám v pořadí podle přednosti. Tyto rozhodné události související s výkonností musejí zahrnovat alespoň:

Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se specifikace a případně kalibrace rozhodných událostí souvisejících s výkonností.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2021.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených ve čtvrtém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Při splácení tranší se kolaterál ve výši splátky daných tranší vrátí investorům, pokud investoři dané tranše zajistili kolaterálem.

Pokud ve spojení s podkladovými expozicemi dojde k úvěrové události uvedené v článku 26e a restrukturalizace dluhu pro dané expozice nebyla dokončena, výše zajištění úvěrového rizika, které zbývá k jakémukoli datu platby, se musí přinejmenším rovnat nesplacené nominální hodnotě daných podkladových expozic, při odečtení výše jakékoli průběžné platby, která byla ve spojení s danými podkladovými expozicemi provedena.

6.   Je-li sekuritizace revolvingovou sekuritizací, musí transakční dokumentace obsahovat vhodná ustanovení pro předčasné splacení nebo vhodné rozhodné události pro ukončení revolvingového období, zahrnující alespoň:

7.   Transakční dokumentace musí jasně uvádět:

8.   Obsluhovatel musí mít odborné znalosti týkající se obsluhy expozic, které jsou svou povahou obdobné sekuritizovaným expozicím, a mít náležitě zdokumentované a vhodné zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

Obsluhovatel uplatňuje na podkladové expozice postupy obsluhy, které jsou alespoň stejně přísné jako ty, které použil původce na obdobné expozice, jež nejsou sekuritizovány.

9.   Původce vede aktuální rejstřík referencí, aby mohly být vždy identifikovány podkladové expozice. Rejstřík identifikuje referenční dlužníky, referenční závazky, na jejichž základě vznikají podkladové expozice, a u každé podkladové expozice nominální hodnotu, která je chráněná a nesplacená.

10.   Transakční dokumentace musí obsahovat jasná ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi různými kategoriemi investorů. V případě sekuritizace pomocí sekuritizační jednotky musí být hlasovací práva jasně vymezena a přidělena držitelům cenných papírů, a musí být jasně určena odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů, které mají fiduciární povinnost vůči investorům.

1.   Původce musí potenciálním investorům před stanovením ceny zpřístupnit údaje o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u expozic zásadně podobných těm, které jsou sekuritizovány, a zdroje těchto údajů i důvody uváděné podobnosti. Tyto údaje musejí pokrýt dobu nejméně pěti let.

2.   Před uzavřením transakce se vzorek podkladových expozic podrobí vnějšímu ověření vhodnou a nezávislou osobou, včetně ověření toho, že podkladové expozice jsou způsobilé pro zajištění úvěrového rizika podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

3.   Původce zpřístupní potenciálním investorům před stanovením ceny sekuritizace model peněžních toků ze závazků, který přesně zachycuje smluvní vztah mezi podkladovými expozicemi a toky plateb mezi původcem, investory, ostatními třetími stranami a v příslušném případě sekuritizační jednotkou, a po stanovení ceny sekuritizace zpřístupní tento model investorům průběžně a potenciálním investorům na požádání.

4.   V případě sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, zveřejní původce v rámci informací zpřístupňovaných podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.

Odchylně od prvního pododstavce může původce od 1. června 2021 rozhodnout o zveřejnění dostupných informací týkajících se hlavních nepříznivých dopadů aktiv financovaných na základě podkladových expozic na faktory udržitelnosti.

5.   Za dodržování článku 7 odpovídá původce. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se před stanovením ceny zpřístupní potenciálním investorům na jejich žádost. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až d) se zpřístupní před stanovením ceny alespoň v pracovní nebo počáteční podobě. Konečná dokumentace se investorům zpřístupní nejpozději 15 dnů po uzavření transakce.

6.   Do 10. července 2021 vypracují evropské orgány dohledu v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 prostřednictvím společného výboru evropských orgánů dohledu návrhy regulačních technických norem týkajících se obsahu, metodologie a struktury informací uvedených v druhém pododstavci odstavce 4 tohoto článku, pokud jde o ukazatele udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a dalším nepříznivým environmentálním a sociálním dopadům a dopadům na správu a řízení.

Návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce případně zohlední regulační technické normy vypracované v souladu s mandátem, který evropským orgánům dohledu uděluje nařízení (EU) 2019/2088, zejména článek 2a a čl. 4 odst. 6 a 7 uvedeného nařízení, nebo z nich vycházejí.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

1.   Smlouva o zajištění úvěrového rizika pokrývá alespoň následující úvěrové události:

Všechny úvěrové události musejí být zdokumentovány.

Úlevy ve smyslu článku 47b nařízení (EU) č. 575/2013 poskytnuté na podkladové expozice nebrání tomu, aby nastaly způsobilé úvěrové události.

2.   Platba ze zajištění úvěrového rizika, která následuje po vzniku úvěrové události, se vypočítá na základě skutečné ztráty, kterou původce nebo původní věřitel utrpěl, v souladu s jejich standardními zásadami a postupy zpětného získání pro příslušné typy expozic a bude zaznamenána do jejich účetních závěrek v okamžiku provedení platby. Poslední platba ze zajištění úvěrového rizika je splatná ve stanoveném časovém období následujícím po restrukturalizaci dluhu za příslušnou podkladovou expozici, pokud je restrukturalizace dluhu dokončena před stanoveným okamžikem závazné splatnosti nebo předčasným ukončením smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

Průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika musí být provedena nejpozději šest měsíců po vzniku úvěrové události podle odstavce 1 v případech, kdy restrukturalizace dluhu u ztrát za příslušnou podkladovou expozici nebyla dokončena do konce daného šestiměsíčního období. Průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika musí být minimálně vyšší než:

Pokud je provedena průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika, musí být poslední platba ze zajištění úvěrového rizika uvedená v prvním pododstavci provedena za účelem úpravy průběžného vyrovnání ztrát dle skutečné ztráty.

Metodu výpočtu průběžné a poslední platby ze zajištění úvěrového rizika stanoví smlouva o zajištění úvěrového rizika.

Platba ze zajištění úvěrového rizika je úměrná podílu nesplacené nominální hodnoty odpovídající podkladové expozice, na kterou se vztahuje smlouva o zajištění úvěrového rizika.

Právo původce získat platbu ze zajištění úvěrového rizika je vymahatelné. Částky splatné investorem na základě smlouvy o zajištění úvěrového rizika jsou jasně stanoveny ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika a omezeny. Dané částky je možné vypočítat za všech okolností. Smlouva o zajištění úvěrového rizika jasně stanoví okolnosti, za nichž jsou investoři povinni platbu provést. Nezávislý ověřovatel uvedený v odstavci 4 posoudí, zda takové okolnosti nastaly.

Výše platby ze zajištění úvěrového rizika se vypočte na úrovni jednotlivé podkladové expozice, u které nastala úvěrová událost.

3.   Smlouva o zajištění úvěrového rizika stanoví maximální dobu prodloužení, která se použije na restrukturalizaci dluhu za podkladové expozice, v souvislosti s nimiž nastala úvěrová událost podle odstavce 1, ale kde restrukturalizace dluhu nebyla k plánovanému zákonnému termínu splatnosti nebo k datu předčasného ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika dokončena. Tato doba prodloužení není delší než dva roky. Smlouva o zajištění úvěrového rizika stanoví, že do konce takové doby prodloužení musí být provedena poslední platba ze zajištění úvěrového rizika na základě původcova odhadu konečné ztráty, který by původce musel zaznamenat v jeho účetní uzávěrce v dané době v případě, že by smlouva o zajištění úvěrového rizika neexistovala a nepokrývala žádné ztráty.

V případě, že byla smlouva o zajištění úvěrového rizika ukončena, bude restrukturalizace dluhu pokračovat s ohledem na veškeré nevyřízené úvěrové události, které nastaly před tímto ukončením, a to stejným způsobem, který je uveden v prvním pododstavci.

Prémie za zajištění úvěrového rizika, které mají být uhrazeny podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika, jsou strukturovány jako podmíněné nesplacenou nominální hodnotou výkonných sekuritizovaných expozic v okamžiku platby a zohledňují riziko zajištěné tranše. Smlouva o zajištění úvěrového rizika pro takové účely nestanoví zaručené odměny, úhrady odměn předem, slevové mechanismy nebo jiné mechanismy, které mohou zabránit skutečné alokaci ztrát investorům nebo ji snížit nebo vrátit část uhrazené odměny původci po uplynutí doby splatnosti transakce.

Odchylně od třetího pododstavce tohoto odstavce je povoleno provádět úhradu odměn předem, pokud je to v souladu s předpisy týkajícími se poskytování státní pomoci, a to v případech, kdy je ve vnitrostátním právu členského státu výslovně stanoven systém záruk a využívá protizáruku kteréhokoli ze subjektů uvedených v čl. 214 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013.

Transakční dokumentace popisuje, jak jsou prémie za zajištění úvěrového rizika a případné kupóny vypočítány s ohledem na každé datum platby po dobu celé existence sekuritizace.

Právo investorů získat prémii za zajištění úvěrového rizika je vymahatelné.

4.   Původce jmenuje nezávislého ověřovatele přede dnem uzavření transakce. Nezávislý ověřovatel u každé podkladové expozice, pro kterou je vydáno oznámení o úvěrové události, ověřuje alespoň následující skutečnosti:

Nezávislý ověřovatel je nezávislý na původci, investorech a v příslušných případech i sekuritizační jednotce a své jmenování do funkce nezávislého ověřovatele přijal před datem uzávěrky transakce.

Nezávislý ověřovatel může provést ověření na vzorku namísto ověřování každé jednotlivé podkladové expozice, za kterou je platba ze zajištění úvěrového rizika požadována. Investoři však mohou požádat o ověření způsobilosti jakékoli podkladové expozice, pokud nejsou spokojeni s ověřením prostřednictvím vzorku.

Původce do transakční dokumentace zahrne závazek, že nezávislému ověřovateli poskytne všechny nezbytné informace k ověření požadavků uvedených v prvním pododstavci.

5.   Původce nesmí ukončit transakci před její plánovanou splatností z jiného než níže uvedeného důvodu:

Transakční dokumentace uvádí, zda jsou jakákoli práva na koupi uvedená v písmenech d) a e) zahrnuta v dotčené transakční dokumentaci a jakým způsobem jsou tato práva na koupi strukturována.

Pro účely písmene d) nesmí být opce typu „time call“ strukturována způsobem, který by zabránil alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, jež drží investoři, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení.

Pokud se uplatní opce typu „time call“, původci informují příslušné orgány o tom, jak jsou požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci plněny, včetně odůvodnění použití opce typu „time call“ a důvěryhodného vysvětlení prokazujícího, že důvodem pro použití této opce není zhoršení kvality podkladových aktiv.

V případě majetkového zajištění úvěrového rizika je po ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika kolaterál vrácen investorům podle seniority tranší na základě ustanovení příslušného insolvenčního práva, které se vztahuje na původce.

6.   Investoři nesmějí ukončit transakci před její plánovanou splatností z žádného jiného důvodu, než je neschopnost uhradit prémii za zajištění úvěrového rizika nebo jiné závažné porušení smluvních závazků ze strany původce.

7.   Původce může provést syntetické nadměrné rozpětí, které je pro investory dostupné jako úvěrové posílení, pokud jsou splněny všechny z následujících podmínek:

8.   Smlouva o zajištění úvěrového rizika musí mít jednu z následujících forem:

9.   Jiné zajištění úvěrového rizika uvedené v odst. 8 písm. c) musí splňovat následující požadavky:

Transakční dokumentace určí, zda jsou investoři nadále vystaveni úvěrovému riziku původce.

Původce získá stanovisko kvalifikovaného právního poradce, který potvrdí vymahatelnost zajištění úvěrového rizika ve všech příslušných jurisdikcích.

10.   V případech, ve kterých je zajištění úvěrového rizika poskytnuto v souladu s odst. 8 písm. c) tohoto článku, mají původce a investor možnost využít kolaterál vysoké kvality, kterým se rozumí:

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, s výhradou výslovného souhlasu v konečné transakční dokumentaci ze strany investora a po provedení postupů náležité péče podle článku 5 tohoto nařízení, včetně posouzení případné relevantní expozice úvěrového rizika protistrany, smí mít pouze původce přístup k vysoce kvalitnímu kolaterálu ve formě hotovostních vkladů u původce nebo jednoho z jeho přidružených subjektů, pokud původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů splňuje úvěrovou kvalitu minimálně na stupni 2 v souladu s přiřazováním stanoveným v článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány určené podle čl. 29 odst. 5 mohou po konzultaci s orgánem EBA povolit kolaterál ve formě hotovostních vkladů u původce nebo jednoho z jeho přidružených subjektů, pokud původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů splňuje úvěrovou kvalitu na stupni 3, lze-li doložit obtíže na trhu, objektivní překážky související se stupněm úvěrové kvality přiděleným členskému státu instituce nebo významné potenciální problémy v oblasti koncentrace v dotčeném členském státě kvůli uplatňování požadavku, aby úvěrová kvalita byla minimálně na stupni 2, který je uveden ve druhém pododstavci.

Pokud nezávislá úvěrová instituce nebo původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů již nesplňují minimální stupeň úvěrové kvality , je kolaterál do devíti měsíců převeden na nezávislou úvěrovou instituci se stupněm úvěrové kvality 3 nebo vyšším, nebo se kolaterál investuje do cenných papírů, které splňují kritéria stanovená v písmeni a) prvního pododstavce.

Požadavek stanovený tímto odstavcem se považuje za splněný v případě investic do úvěrových dluhových cenných papírů vydaných původcem v souladu s článkem 218 nařízení (EU) č. 575/2013.

Orgán EBA sleduje uplatňování postupů zajištění stanovených v tomto článku a věnuje pozornost především úvěrovému riziku protistrany a dalším hospodářským a finančním rizikům neseným investory, která z těchto postupů zajištění vyplývají.

Orgán EBA podá zprávu o svých zjištěních Komisi do 10. dubna 2023.

Do 10. října 2023 předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku se zvláštním zaměřením na riziko nadměrného nahromadění úvěrového rizika protistrany ve finančním systému, případně spolu s legislativním návrhem na změnu tohoto článku.“

1.   V rámci svého mandátu odpovídá Evropská rada pro systémová rizika za makroobezřetnostní dohled nad sekuritizačním trhem Unie.

2.   Evropská rada pro systémová rizika nepřetržitě sleduje vývoj na sekuritizačních trzích s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich snižování, při zohlednění makroekonomického vývoje, aby nedocházelo k výskytu rozsáhlých finančních problémů. Kdykoli to považuje za nezbytné, avšak alespoň jednou za tři roky, zveřejní Evropská rada pro systémová rizika ve spolupráci s orgánem EBA zprávu o dopadech sekuritizačního trhu na finanční stabilitu s cílem poukázat na rizika pro finanční stabilitu.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku a zpráva uvedená v článku 44, zveřejní Evropská rada pro systémová rizika v úzké spolupráci s evropskými orgány dohledu do 31. prosince 2022 zprávu posuzující dopad zavedení STS rozvahových sekuritizací na finanční stabilitu a případná potenciální systémová rizika, jako jsou rizika vyplývající z koncentrace a vzájemné propojenosti mezi neveřejnými prodejci úvěrového zajištění.

Zpráva Evropské rady pro systémová rizika uvedená v prvním pododstavci zohlední specifika syntetické sekuritizace, totiž její typickou nestandardní a soukromou povahu na finančních trzích, přičemž Evropská rada pro systémová rizika ve své zprávě dále zhodnotí, zda zacházení s STS rozvahovými sekuritizacemi přispívá k celkovému snížení rizik v rámci finančního systému a k lepšímu financování reálné ekonomiky.

Při přípravě své zprávy využívá Evropská rada pro systémová rizika různé relevantní zdroje údajů, jako jsou:

4.   V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 poskytne Evropská rada pro systémová rizika varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření v reakci na rizika uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, mimo jiné ohledně vhodnosti změny úrovní ponechaného rizika, nebo pro přijetí dalších makroobezřetnostních opatření.

Do tří měsíců od obdržení doporučení informuje adresát tohoto doporučení v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o opatřeních, jež přijal v reakci na toto doporučení a v případě nečinnosti poskytne náležité zdůvodnění.“

1.   Ve vztahu k syntetickým sekuritizacím, pro které smlouva o zajištění úvěrového rizika nabyla účinnosti před 9. dubnem 2021, smějí původci a sekuritizační jednotky používat označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ či označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze tehdy, pokud jsou v době oznámení podle čl. 27 odst. 1 splněny požadavky stanovené v článku 18 a podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

2.   Do dne použitelnosti regulačních technických norem uvedených v čl. 27 odst. 6 původci pro účely povinnosti stanovené v čl. 27 odst. 1 písemně zpřístupní nezbytné informace orgánu ESMA.

3.   Sekuritizace, jejichž počáteční sekuritizované pozice byly vytvořeny před 9. dubnem 2021, jsou považovány za STS, pokud:

4.   Pro účely odst. 3 písm. b) tohoto článku platí:

1.   Orgán EBA zveřejní do 1. listopadu 2021 v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA zprávu o vypracování konkrétního rámce pro udržitelnou sekuritizaci, aby byly do tohoto nařízení zapracovány požadavky na zajištění transparentnosti související s udržitelností. Tato zpráva řádně posoudí zejména:

2.   Při vypracovávání zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku orgán EBA případně zohlední požadavky na transparentnost stanovené v článcích 3, 4, 7, 8 a 9 nařízení (EU) 2019/2088 nebo z nich vychází a využívá informací získaných od Evropské agentury pro životní prostředí a Společného výzkumného střediska Evropské komise.

3.   Spolu se zprávou o přezkumu podle článku 46 předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA uvedené v odstavci 1 tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vytvoření zvláštního rámce pro udržitelnou sekuritizaci. Ke zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.