(EU) 2021/57Nařízení Komise (EU) 2021/57, ze dne 25. ledna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o olovo v brocích v mokřadech nebo v jejich okolí (Text s významem pro EHP)

(1)

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů. Položka 63 uvedené přílohy obsahuje omezení týkající se olova (č. CAS 7439-92-1, č. ES 231-100-4) a sloučenin olova.

(2)

Unie a jejích 23 členských států jsou smluvními stranami Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (2) (AEWA). Smluvní strany jsou podle bodu 4.1.4 akčního plánu připojeného k dohodě AEWA povinny usilovat o postupné zastavení používání olověných broků pro lov v mokřadech, a to co nejdříve v souladu s dobrovolnými a zveřejněnými harmonogramy.

(3)

Ustanovení čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (3) vyžaduje, aby členské státy při přijímání ochranných opatření týkajících se pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů věnovaly zvláštní pozornost ochraně mokřadů, a zejména mokřadů mezinárodního významu.

(4)

Dne 3. prosince 2015 v souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 požádala Komise Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“), aby připravila dokumentaci za účelem rozšíření omezení olova a sloučenin olova v příloze XVII uvedeného nařízení s cílem kontrolovat riziko pro životní prostředí a lidské zdraví, které představuje používání olova nebo sloučenin olova v brocích používaných pro střelbu v mokřadech (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“). Komise současně agenturu požádala, aby začala shromažďovat informace o dalších způsobech použití olověného střeliva, včetně lovu v jiných terénech než mokřadech a terčové střelby, a o používání olověných zátěží při rybolovu.

(5)

Dne 21. června 2017 zveřejnila agentura dokumentaci podle přílohy XV (4), v níž se navrhuje zavést omezení používání olova a sloučenin olova v brocích pro střelbu brokovnicí v mokřadu nebo tam, kde by vystřelené broky dopadly do mokřadu. Agentura rovněž navrhla zavést omezení držení broků, u nichž je koncentrace olova rovna 1 % nebo je vyšší, (dále jen „olověné broky“) v mokřadech, aby se zvýšila vymahatelnost navrhovaného omezení používání olověných broků pro střelbu. Agentura dospěla k závěru, že používání olova v brocích v mokřadech vede k riziku pro vodní ptáky, kteří pozřou vystřílené olověné broky, a má toxikologické účinky, včetně úhynu.

(6)

Na otravu olovem v Unii každoročně uhyne odhadem řádově jeden milion vodních ptáků. Používání olova v brocích vede také k riziku pro druhy, které se živí ptáky kontaminovanými broky, a riziku pro člověka následkem pozření vodních ptáků odstřelených olověnými broky, ačkoli posledně jmenované riziko posuzovala agentura pouze kvalitativně. Expozice člověka olovu je spojena s účinky na vývoj nervové soustavy, poruchou funkce ledvin a plodnosti, hypertenzí, nepříznivými výsledky těhotenství a úmrtím.

(7)

Agentura dospěla k závěru, že alternativní bezolovnaté broky, například ocelové a bismutové, jsou široce dostupné, technicky proveditelné a mají lepší profily z hlediska nebezpečnosti a rizika pro lidské zdraví a životní prostředí než olověné broky. Ocelové broky, nejpravděpodobnější alternativa, jež by byla využívána, jsou navíc dostupné za cenu srovnatelnou s cenou broků olověných.

(8)

Ve většině členských států existují ustanovení, která zakazují nebo omezují používání olova v brocích v mokřadech, ale rozdíly mezi nimi mají za následek různé úrovně snížení rizika. Kromě toho migrační trasy stěhovavých ptáků obvykle vedou přes několik členských států, a proto by ptáci mohli pozřít vystřílené olověné broky v členských státech, kde nejsou zavedena žádná nebo jen omezenější opatření. Dokumentace podle přílohy XV ukázala, že k tomu, aby bylo možné řešit rizika vyplývající z používání olova v brocích v mokřadech harmonizovaným způsobem, jsou nezbytná celounijní opatření. Harmonizační právní předpisy by však měly být založeny na vysoké úrovni ochrany. Výsledkem harmonizace by proto nemělo být uložení povinnosti členským státům, které mají přísnější vnitrostátní ustanovení o olovu v brocích, od těchto ustanovení upustit, protože by to znamenalo snížit úroveň ochrany životního prostředí a zdraví v těchto členských státech.

(9)

Agentura navrhla tříleté období pro zavedení omezení.

(10)

Dne 9. března 2018 přijal Výbor pro posuzování rizik (RAC) agentury stanovisko podle článku 70 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud jde o dokumentaci podle přílohy XV. Výbor RAC ve svém stanovisku souhlasil se závěrem agentury, že pozření vystřílených olověných broků vodními ptáky způsobuje toxikologické účinky, včetně úhynu. Pokud jde o lidské zdraví, dospěl výbor RAC k závěru, že olovo je vysoce toxické a že nebyla stanovena žádná prahová hodnota ani pro účinky na vývoj nervové soustavy u dětí, ani pro krevní tlak, ani pro účinky na ledviny u dospělých, takže jakákoli expozice olovu představuje riziko. Výbor RAC vyvodil závěr, že navrhované omezení je vhodným celounijním opatřením k řešení zjištěných rizik.

(11)

Výbor RAC rozhodně podpořil kratší období, než jsou tři roky navržené agenturou. Jako důvod uvedl, že každý rok zpoždění by měl za následek to, že by se do mokřadních oblastí dostalo dalších přibližně 4 000 tun olova, což by vedlo k úhynu řádově jednoho milionu ptáků.

(12)

Dne 14. června 2018 přijal Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury stanovisko podle čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006, v němž dospěl k závěru, že navrhované omezení je vhodným celounijním opatřením k řešení zjištěných rizik, a to s ohledem na skutečnost, že socioekonomické přínosy opatření by byly úměrné socioekonomickým nákladům. Výbor SEAC kromě toho došel k závěru, že náklady na navrhované omezení ponesou hlavně lovci a že zvýšení nákladů pro ně je přiměřené.

(13)

Výbor SEAC usoudil, že kratší období než tři roky navržené v dokumentaci podle přílohy XV by mohlo představovat problém z hlediska provádění pro ty členské státy, které v současnosti mají pouze omezený nebo nemají žádný zákaz používání olověných broků v mokřadech. Výbor SEAC však také uznal, že kratší přechodné období by bylo možné s ohledem na skutečnost, že bezolovnaté broky jsou již na trhu dostupné, a že pokud jde o zvýšené náklady na brzké nahrazení zbraní, kratší období by mělo jen malý dopad.

(14)

Fórum pro výměnu informací o prosazování bylo během řízení o omezeních konzultováno v souladu s čl. 77 odst. 4 písm. h) nařízení (ES) č. 1907/2006 a jeho doporučení byla zohledněna.

(15)

Dne 17. srpna 2018 předala agentura stanoviska výborů RAC a SEAC (5) Komisi.

(16)

S ohledem na dokumentaci podle přílohy XV, na stanoviska výborů RAC a SEAC, na socioekonomický dopad a dostupnost alternativ se Komise domnívá, že existuje nepřijatelné riziko pro životní prostředí a potenciální riziko pro lidské zdraví způsobené vystřelováním olověných broků v mokřadech nebo v jejich okolí, které je třeba řešit na úrovni celé Unie. Je proto vhodné zavést omezení pro vystřelování olověných broků v mokřadech nebo v jejich okolí.

(17)

Vzhledem k tomu, že pro donucovací orgány je obtížné přistihnout lovce při činu vystřelování broků, by omezení mělo zahrnovat i nošení olověných broků během střelby. To umožní mnohem účinněji prosazovat omezení týkající se vystřelování broků, a zajistí proto účinnost omezení při řešení zjištěných rizik pro životní prostředí a lidské zdraví. Omezení by nemělo být spojeno s vlastnickými právy. Termín „nošení“ by proto měl být používán namísto termínu „držení“, který navrhla agentura.

(18)

Omezení nošení olověných broků by se však mělo vztahovat výslovně na nošení během střelby na rozdíl od nošení v některých jiných souvislostech, například při přepravě broků přes mokřady pro dodání jinde. Komise se kromě toho domnívá, že omezení nošení by mělo být přímo spojeno se specifickým druhem střelby v oblasti působnosti omezení (střelba v mokřadech nebo v jejich okolí). To je dáno tím, že připomínky předložené během veřejné konzultace k dokumentaci podle přílohy XV ukázaly, že v některých členských státech je celkem pravděpodobné, že lovci, kteří provádějí jiné druhy střelby, v obvyklý den střelby procházejí různými typy terénu, a to mokřady i jinými terény. Komise se také domnívá, že v zájmu snadnějšího prosazování by se omezení nošení mělo vztahovat nejen na nošení během střelby v mokřadu, ale také na nošení jako součást cesty za účelem střelby v mokřadu, jinými slovy na případy, kdy existuje úzká spojitost se skutečnou střelbou. To by se například týkalo nošení při cestě na střelbu v mokřadu nebo při návratu domů ze střelby v mokřadu téhož dne nebo nošení někým, kdo lovcům na lovecké výpravě pomáhá.

(19)

Vzhledem k praktickým obtížím při prokazování konkrétního druhu střelby, který osoba, u níž bylo zjištěno nošení olověných broků, hodlá provádět, je vhodné stanovit právní domněnku, že osoba, u níž bylo v mokřadu nebo v jeho okolí během střelby nebo jako součást cesty za účelem střelby zjištěno nošení olověných broků, nese tyto broky během střelby v mokřadu nebo jako součást cesty za účelem střelby v mokřadu. Jinými slovy, bylo by na této osobě, aby prokázala, že skutečně hodlá jít střílet někam jinam a mokřadní oblastí pouze prochází, aby mohla střílet na jiném místě.

(20)

Pokud jde o zeměpisnou oblast působnosti, agentura navrhla, aby se omezení týkající se vystřelování olověných broků uplatňovalo nejen v mokřadech, ale i v oblastech, kde „by vystřílené broky dopadly v mokřadu“. Komise poznamenává, že ve výboru RAC byla jistá podpora pro kvantitativní definici pevně stanoveného nárazníkového pásma kolem mokřadu místo toho, aby se spoléhalo na zkoušku, kam použité broky dopadnou. Komise souhlasí s tím, že pevně stanovené nárazníkové pásmo by pravděpodobně usnadnilo dodržování a prosazování omezení. Omezení by se proto mělo vztahovat na vystřelování olověných broků nejen v mokřadech, nýbrž také v pevně stanoveném nárazníkovém pásmu kolem mokřadů, vymezeném kvantitativně. S přihlédnutím k potřebě zajistit proporcionalitu by velikost pevně stanoveného nárazníkového pásma měla být stanovena na 100 metrů kolem mokřadů.

(21)

Vzhledem k výhodám při prosazování a k účinnosti omezení v důsledku toho, že není nutné přichytit lovce při vlastním činu vystřelování olověných broků, má Komise za to, že je vhodné uplatnit omezení nošení olověných broků nejenom na nošení v mokřadech, nýbrž také na nošení v pevně stanoveném pásmu kolem mokřadů.

(22)

Jelikož broky obecně nejsou navrhovány či uváděny na trh výslovně nebo výlučně pro použití v mokřadech nebo v jejich okolí, omezení uvádění olova v brocích na trh by mělo vliv na střelbu ve všech terénech. Omezení by se proto mělo týkat pouze vystřelování a nošení olověných broků.

(23)

Omezení by se mělo vztahovat na broky, u nichž je koncentrace olova rovna 1 % nebo je vyšší. Jednoprocentní koncentrační limit se používá pro účely schvalování „netoxických“ broků ve Spojených státech amerických, aby se zabránilo významnému nebezpečí toxicity pro stěhovavé ptáky a další volně žijící živočichy nebo jejich stanoviště. Kromě toho je jednoprocentní prahová hodnota pro omezení považována za dostatečnou k řešení rizik představovaných brokovým materiálem obsahujícím olovo a zároveň za snadno dosažitelnou výrobci alternativních broků, jelikož některé z těchto alternativ pravděpodobně obsahují olovo jako nečistotu.

(24)

Pro účely omezení je vhodné převzít definici „mokřadu“ použitou v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam (Ramsarská úmluva), podepsané v Ramsaru dne 2. února 1971, jak navrhla agentura a potvrdily ve svých stanoviscích výbory RAC a SEAC, neboť tato definice je komplexní a zahrnuje všechny typy mokřadů (včetně rašelinišť, kde se také vyskytuje mnoho vodních ptáků) a protože Ramsarská úmluva rovněž vytvořila klasifikační systém pro typy mokřadů, který má pomáhat při identifikaci mokřadů.

(25)

Zúčastněným stranám by měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby přijaly vhodná opatření k dosažení souladu s uvedeným omezením, a členským státům by měl být poskytnut dostatek času na přípravu na jeho prosazování. S přihlédnutím k názorům vyjádřeným výbory RAC a SEAC ohledně proveditelnosti a vhodnosti kratšího období než tři roky navržené agenturou a s přihlédnutím k odhadovanému dopadu toho, že každý rok se do mokřadů dostává používáním olověných broků více olova, by použití omezení mělo být odloženo o 24 měsíců.

(26)

V září 2018 zveřejnila agentura výsledky zprávy o šetření (6), v němž byly přezkoumány dostupné informace o různých způsobech použití olova, mimo jiné v brocích používaných v terénech mimo mokřady, a to v suchozemském prostředí. Jelikož zpráva o šetření dospěla mimo jiné k závěru, že dostupné informace naznačují, že používání olověných broků v suchozemských prostředích představuje riziko pro lidské zdraví i životní prostředí, požádala Komise v roce 2019 agenturu, aby připravila dokumentaci podle přílohy XV za účelem případného omezení uvádění na trh a používání olova v střelivu a v rybářském náčiní (7).

(27)

Výbory RAC a SEAC kromě toho ve svých stanoviscích k dokumentaci podle přílohy XV o používání olova v brocích pro střelbu v mokřadech vyjádřily souhlas s názorem agentury, že zákaz uvádět olověné broky na trh a používat je ve všech terénech by měl za následek vyšší úroveň ochrany životního prostředí a byl by účinnější z hlediska praktičnosti a vymahatelnosti.

(28)

V některých členských státech může omezení zavedené tímto nařízením způsobit specifické obtíže vzhledem ke konkrétním zeměpisným podmínkám v těchto členských státech. V případě členských států s významným podílem mokřadů na jejich území by zákaz vystřelování a nošení olověných broků v mokřadech a v jejich okolí mohl mít v praxi podobný účinek jako úplný zákaz veškeré střelby na celém území, protože lovci jakéhokoli druhu by se téměř nevyhnutelně ocitali často v mokřadech nebo v jejich blízkosti. Kromě toho zdroje, které by musely být věnovány na prosazování omezení zaměřeného pouze na oblasti v mokřadech a v jejich okolí, nemusí být mnohem menší a mohou být opravdu větší než zdroje potřebné k prosazování omezení vztahujícího se na celé jejich území.

(29)

Vzhledem k popsaným obtížím, k potřebě, aby opatření nebylo pouze účinné, ale také jednoduché a spravedlivé pro loveckou komunitu jako celek, a také vzhledem k závěrům zprávy agentury o šetření a k stanoviskům výborů RAC a SEAC se Komise domnívá, že ty členské státy, v nichž by takové obtíže vznikly, měly mít možnost uložit na svém území odlišné omezení, které by zakazovalo olověné broky jak uvádět na trh, tak je vystřelovat a nést je na celém jejich území, ať už v mokřadech či jinde, v souvislosti s jakýmkoli druhem střelby.

(30)

V zájmu právní jistoty je důležité jasně určit členské státy, které jsou způsobilé využít této možnosti. Tato možnost by měla být k dispozici těm členským státům, u nichž alespoň 20 % území tvoří mokřadní oblasti. Prahová hodnota 20 % by měla pokrývat ty členské státy, u nichž je pravděpodobné, že se setkají s obtížemi kvůli zvláštním zeměpisným podmínkám.

(31)

Jelikož omezení, které by mohly uložit tyto členské státy, by bylo přísnější než omezení týkající se pouze oblastí v mokřadech a v jejich okolí, je vhodné stanovit delší období pro zavedení daného omezení. Toto období by mělo být stanoveno na 36 měsíců, což odpovídá období původně navrženému agenturou v dokumentaci podle přílohy XV.

(32)

Z důvodů transparentnosti a právní jistoty by členské státy, které tuto možnost využijí, měly mít povinnost oznámit Komisi ve stanovených lhůtách svůj záměr a sdělit jí opatření, která přijaly k jeho provedení, a Komise by měla oznámení o záměru i znění přijatých vnitrostátních opatření neprodleně zveřejnit.

(33)

Řada členských států má zavedena vnitrostátní ustanovení, která v zájmu ochrany životního prostředí nebo lidského zdraví zakazují nebo omezují používání olova v brocích přísněji, než je stanoveno v tomto nařízení. Kdyby byly tyto členské státy nuceny snížit stávající úroveň ochrany, aby dosáhly souladu s tímto nařízením, mohlo by to vést k většímu používání olova v brocích v těchto členských státech. Takový výsledek by nebyl slučitelný s vysokou úrovní ochrany vyžadovanou v čl. 114 odst. 3 Smlouvy. Členské státy by proto měly mít možnost tato přísnější ustanovení zachovat.

(34)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(35)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,