(EU) 2020/2220Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022
Publikováno: | Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1-29 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 23. prosince 2020 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 29. prosince 2020 | Nabývá účinnosti: | 29. prosince 2020 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
28.12.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 437/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2220
ze dne 23. prosince 2020,
kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem legislativních návrhů Komise týkajících se společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) po roce 2020 je vytvořit silný rámec Unie, který je nezbytný k zajištění toho, že SZP zůstane společnou politikou s rovnými podmínkami pro všechny a zároveň svěří členským státům větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou plnit cíle a dosahovat stanovených záměrů. Členské státy proto mají vypracovat strategické plány SZP a po jejich schválení Komisí je provádět. |
(2) |
Legislativní postup v souvislosti s legislativními návrhy Komise týkajícími se SZP po roce 2020 nebyl dokončen včas tak, aby členské státy a Komise mohly připravit všechny prvky nezbytné k uplatňování nového právního rámce a strategických plánů SZP od 1. ledna 2021, jak původně Komise navrhovala. Toto zpoždění vyvolalo u zemědělců v Unii a v celém odvětví zemědělství Unie nejistotu a vedlo ke vzniku rizik. S cílem zmírnit tuto nejistotu a zachovat životaschopnost venkovských oblastí a regionů a přispět k udržitelnosti životního prostředí by toto nařízení mělo zajistit pokračující uplatňování pravidel stávajícího rámce SZP platného pro období 2014–2020 („stávající rámec SZP“) a nepřerušené poskytování plateb ve prospěch zemědělců a jiných příjemců, a tím zajistit předvídatelnost a stabilitu během přechodného období v letech 2021 a 2022 (dále jen „přechodné období“), a to až do dne použitelnosti nového právního rámce na období od 1. ledna 2023 (dále jen „nový právní rámec“). |
(3) |
Vzhledem k tomu, že legislativní postup v souvislosti s legislativními návrhy Komise týkajícími se SZP po roce 2020 je stále ještě třeba dokončit a členské státy stále ještě musejí vypracovat strategické plány SZP a je třeba, aby byly konzultovány zúčastněné strany, měl by se stávající rámec SZP i nadále uplatňovat po dobu dalších dvou let. Cílem přechodného období je usnadnit příjemcům hladký přechod na nové programové období a umožnit, aby bylo zohledněno sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda“). |
(4) |
S cílem zajistit, aby zemědělcům a jiným příjemcům mohla být v letech 2021 a 2022 poskytována podpora z Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen „EZZF“) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), by Unie měla tuto podporu nadále poskytovat během přechodného období za podmínek stanovených ve stávajícím rámci SZP. Stávající rámec SZP je stanoven zejména v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4), (EU) č. 1305/2013 (5), (EU) č. 1306/2013 (6), (EU) č. 1307/2013 (7) a (EU) č. 1308/2013 (8). |
(5) |
Toto nařízení by mělo členským státům poskytnout dostatek času k vypracování příslušných strategických plánů SZP a usnadnit vytvoření administrativních struktur nezbytných k úspěšnému provedení nového právního rámce zejména tím, že umožní posílení technické pomoci. Všechny strategické plány SZP by měly být připraveny tak, aby mohly vstoupit v platnost po skončení přechodného období, aby tak bylo možné pro odvětví zemědělství zajistit velmi potřebnou stabilitu a jistotu. |
(6) |
Vzhledem k tomu, že během přechodného období by Unie měla podporovat rozvoj venkova i nadále, členské státy by měly mít možnost financovat své prodloužené programy rozvoje venkova z odpovídajících rozpočtových prostředků přidělených na roky 2021 a 2022. Cílem prodloužených programů by mělo být zajištění zachování přinejmenším stejného celkového podílu příspěvku z EZFRV, který je vyhrazen pro opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013, v souladu s novými ambicemi uvedenými v Zelené dohodě. |
(7) |
Nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví společná pravidla použitelná na EZFRV a na další fondy, jejichž fungování se řídí společným rámcem. Uvedené nařízení by se mělo i nadále vztahovat na programy podporované z EZFRV v programovém období 2014–2020 a v programových letech 2021 a 2022. |
(8) |
Lhůty stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zprávy o provádění, výroční přezkumná jednání, následná hodnocení a souhrnné zprávy, způsobilost výdajů a zrušení závazků, jakož i rozpočtové závazky, jsou omezeny na programové období 2014–2020. Tyto lhůty by měly být upraveny tak, aby se zohlednila prodloužená doba trvání, během níž by programy související s podporou z EZFRV měly být prováděny. |
(9) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 (9) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (10) stanoví, že výdaje na některé dlouhodobé závazky přijaté podle některých nařízení, kterými se poskytovala podpora pro rozvoj venkova předtím, než bylo použitelné nařízení (EU) č. 1305/2013, by měly být za určitých podmínek v programovém období 2014–2020 nadále hrazeny z EZFRV. Tyto výdaje by rovněž měly být nadále způsobilé po dobu trvání příslušného právního závazku za stejných podmínek i v programových letech 2021 a 2022. V zájmu právní srozumitelnosti a jistoty je třeba rovněž upřesnit, že právní závazky přijaté na základě dřívějších opatření, která odpovídají opatřením nařízení (EU) č. 1305/2013, na něž se vztahuje integrovaný administrativní a kontrolní systém, by měly uvedenému integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému podléhat a že platby související s uvedenými právními závazky by měly být provedeny v období od 1. prosince do 30. června následujícího kalendářního roku. |
(10) |
EZFRV by mělo být umožněno podporovat náklady na činnosti budování kapacit a přípravné činnosti na podporu vypracování a budoucího provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle nového právního rámce. |
(11) |
V souvislosti s přiznáním platebních nároků nebo jejich přepočtem v případě členských států, které si ponechaly stávající nároky podle nařízení (EU) č. 1307/2013, se v roce 2015 některé členské státy dopustily chyb při stanovení počtu nebo hodnoty platebních nároků. Mnohé z těchto chyb, i když se vyskytly v souvislosti s jedním zemědělcem, ovlivňují hodnotu platebních nároků pro všechny zemědělce a všechny roky. Některé členské státy se dopustily chyb i po roce 2015, a to při přiznávání nároků z rezervy, například při výpočtu průměrné hodnoty. Na takové nedodržení pravidel se obvykle vztahuje finanční oprava, dokud dotčený členský stát nepřijme nápravná opatření. S ohledem na čas, který od prvního přiznání nároků uplynul, a na úsilí vynaložené členskými státy v souvislosti se stanovením, a případně s opravou nároků, jakož i v zájmu právní jistoty je třeba považovat počet a hodnotu platebních nároků s účinkem od určitého data za legální a správné. |
(12) |
Podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 měly členské státy možnost rozhodnout, že pro účely stanovení počtu platebních nároků použijí redukční koeficient na způsobilé hektary, které představují trvalé travní porosty nacházející se v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami. Alpské pastviny jsou často spravovány kolektivně, a proto jsou oblasti přidělovány ročně, čímž pro zemědělce v dotčených členských státech vzniká značná míra nejistoty. Ukázalo se, že provádění tohoto systému je obzvláště složité, zejména pokud jde o přesné vymezení dotčených oblastí. Jelikož hodnota platebních nároků v oblastech, kde redukční koeficient není uplatňován, závisí na součtu platebních nároků v určených oblastech, uvedená nejistota se následně dotýká všech zemědělců v dotčených členských státech. V zájmu stabilizace systému používaného v těchto členských státech v současné době a zajištění právní jistoty pro všechny zemědělce v dotčených členských státech co nejdříve by dotčeným členským státům mělo být umožněno mít za to, že hodnota a počet všech nároků přiznaných všem zemědělcům před 1. lednem 2020 je legální a řádná. Hodnotou takových platebních nároků by měla být hodnota stanovená na kalendářní rok 2019 platná ke dni 31. prosince 2019, aniž by tím byly dotčeny možnosti prostředků právní nápravy, jež mohou využít jednotliví příjemci. |
(13) |
Potvrzení platebních nároků však není výjimkou z odpovědnosti členských států v rámci sdíleného řízení EZZF, která spočívá v zajištění ochrany rozpočtu Unie před neoprávněnými výdaji. Potvrzením platebních nároků přiznaných zemědělcům před 1. lednem 2021, nebo v případě uplatnění odchylky před 1. lednem 2020, by proto neměla být dotčena pravomoc Komise přijímat rozhodnutí uvedená v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o neoprávněné platby, které byly poskytnuty za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2020 včetně, nebo v případě uplatnění odchylky až do roku 2019 včetně, a které jsou výsledkem chybného stanovení počtu nebo hodnoty uvedených platebních nároků. |
(14) |
Vzhledem k tomu, že dosud nebyl přijat nový právní rámec pro SZP, je třeba vyjasnit, že v novém právním rámci by měla být stanovena přechodná ustanovení upravující přechod od stávajících režimů podpory udělovaných na víceletém základě na nový právní rámec. |
(15) |
S cílem zabránit tomu, aby byly do strategických plánů SZP ve významné míře přenášeny závazky ze stávajícího programového období pro rozvoj venkova, je třeba obecně omezit dobu trvání nových víceletých závazků v agroenvironmentálně-klimatické oblasti, v oblasti ekologického zemědělství a v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období nejvýše tří let. Od roku 2022 by prodloužení stávajících závazků mělo být omezeno na jeden rok. |
(16) |
V čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 byla stanovena přechodná ustanovení s cílem usnadnit postupné ukončování plateb v oblastech, které by vzhledem k uplatňování nových kritérií pro vymezení již nebyly považovány za oblasti s přírodními omezeními. Takové platby měly být vypláceny až do roku 2020 a po dobu nejvýše čtyř let. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 (11) původní lhůtu pro nové vymezení těchto oblastí prodloužilo do roku 2019. V případě zemědělců v členských státech, které vymezení provedly v roce 2018 a 2019, by postupné ukončování plateb nemohlo dosáhnout maxima čtyř let. Aby bylo možné pokračovat v postupném ukončování plateb, měly by členské státy mít možnost je v příslušných případech vyplácet nadále i v letech 2021 a 2022. V zájmu zajištění přiměřené výše plateb na hektar v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 by výše plateb v letech 2021 a 2022 měla být stanovena na 25 EUR na hektar. |
(17) |
Vzhledem k tomu, že zemědělci jsou v důsledku změny klimatu a zvýšeného kolísání cen vystaveni zvětšujícím se ekonomickým a environmentálním rizikům, stanoví nařízení (EU) č. 1305/2013 opatření k řízení rizik, které má zemědělcům pomoci při jejich řešení. Součástí tohoto opatření jsou finanční příspěvky do vzájemných fondů a nástroj ke stabilizaci příjmu. Pro poskytování podpory v rámci tohoto opatření byly stanoveny zvláštní podmínky s cílem zajistit, aby se zemědělcům v celé Unii dostalo rovného zacházení, nebyla narušena hospodářská soutěž a aby byly dodržovány mezinárodní závazky Unie. V zájmu dalšího prosazování využívání tohoto opatření u zemědělců ve všech odvětvích by členské státy měly mít možnost snížit prahovou hodnotu ve výši 30 %, která aktivuje kompenzaci zemědělců v důsledku poklesu jejich produkce nebo příjmů, použitelnou v rámci příslušného nástroje, avšak tato hodnota nesmí klesnout pod 20 %. |
(18) |
Zemědělci a venkovské podniky byly důsledky rozšíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Prodloužení rozsáhlých omezení pohybu zavedená v členských státech, jakož i povinné uzavírání obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení, vedla k hospodářskému narušení v odvětví zemědělství a ve venkovských komunitách a způsobila zemědělcům a malým podnikům působícím v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů problémy v oblasti likvidity a peněžních toků. Za účelem reakce na dopad krize vyplývající z rozšíření onemocnění COVID-19 by doba trvání opatření uvedeného v článku 39b nařízení (EU) č. 1305/2013 měla být prodloužena s cílem řešit stávající problémy s likviditou, které ohrožují kontinuitu zemědělských činností a malých podniků působících v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů. Podpora uvedeného opatření by měla být financována do výše 2 % z prostředků EZFRV přidělených členským státům v programovém období 2014-2020. |
(19) |
S cílem předejít tomu, že prostředky pro komunitně vedený místní rozvoj v programových letech 2021 a 2022 zůstanou nevyužity, by členské státy, které využívají možnosti převést do oblasti rozvoje venkova částky z přímých plateb, měly mít možnost uplatnit minimální podíl prostředků přidělených na komunitně vedený místní rozvoj ve výši 5 %, a v případě Chorvatska 2,5 %, pouze na příspěvek z EZFRV určený na rozvoj venkova prodloužený do 31. prosince 2022 a vypočítaný před převedením částek z přímých plateb. |
(20) |
V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (12) (dále jen „nařízení EURI“), kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení po krizi COVID-19 (dále jen „nástroj EURI“), by měly být na roky 2021 a 2022 uvolněny další zdroje na řešení dopadu krize COVID-19 a jejích následků pro odvětví zemědělství a venkovské oblasti Unie. |
(21) |
Vzhledem k bezprecedentním výzvám, kterým čelí odvětví zemědělství a venkovské oblasti Unie v důsledku krize COVID-19, by dodatečné zdroje poskytnuté v rámci nástroje EURI měly být použity na financování opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013, která připraví půdu pro odolné, udržitelné a digitální hospodářské oživení v souladu s cíli závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a s novými ambicemi stanovenými v Zelené dohodě. |
(22) |
Členské státy by proto neměly snižovat environmentální ambice svých stávajících programů rozvoje venkova. U dodatečných zdrojů by měly zajistit stejný celkový podíl, jaký si ve svých programech rozvoje venkova vyhradily na opatření, která jsou obzvláště přínosná pro životní prostředí a klima, v rámci příspěvku z EZFRV („zásada nesnižování úrovně“). Kromě toho by alespoň 37 % z dodatečných zdrojů poskytnutých z nástroje EURI mělo být věnováno na opatření, která jsou obzvláště přínosná pro životní prostředí a klima, jakož i pro problematiku dobrých životních podmínek zvířat a iniciativu LEADER. Kromě toho by nejméně 55 % těchto dodatečných zdrojů mělo být věnováno na opatření, která podporují hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech, totiž na investice do hmotného majetku, rozvoj zemědělských podniků a podnikání, podporu základních služeb a obnovu vesnic ve venkovských oblastech a spolupráci. |
(23) |
V případě, že by členské státy jinak nebyly schopny dodržet zásadu nesnižování úrovně, měly by mít možnost odchýlit se od povinnosti přidělit nejméně 55 % dodatečných zdrojů z nástroje EURI na opatření, která podporují hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech, a měly by přednostně podporovat opatření, která jsou obzvláště přínosná pro životní prostředí a klima. Nicméně s cílem poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu by měly mít členské státy rovněž možnost odchýlit se od zásady nesnižování úrovně, pokud jde o tyto dodatečné zdroje, a to v míře nezbytné pro splnění této povinnosti ve výši 55 %. |
(24) |
Dodatečné zdroje z nástroje EURI podléhají zvláštním podmínkám. Tyto dodatečné zdroje by proto měly být plánovány a monitorovány odděleně od podpory Unie pro rozvoj venkova, přičemž by se měla jako obecné pravidlo uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013. Tyto dodatečné zdroje by proto měly být prováděny prostřednictvím nařízení (EU) č. 1305/2013 a v rámci uvedeného nařízení by měly být považovány za částky, které financují opatření v rámci EZFRV. V důsledku toho by se v zásadě měla použít pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně pravidel pro změny programů rozvoje venkova, v nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně pravidel pro automatické zrušení závazku, a v nařízení (EU) č. 1307/2013, nestanoví-li toto nařízení jinak. |
(25) |
Měla by být stanovena konkrétní maximální míra spolufinancování ze strany Unie, jakož i míra zvýšené podpory pro investice přispívající k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, a měla by být stanovena podpora pro mladé zemědělce, aby se zajistil odpovídající pákový efekt dodatečných zdrojů poskytovaných v rámci EURI. |
(26) |
V zájmu zajištění kontinuity v přechodném období by měla být rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství zachována pro roky 2021 a 2022. Příslušná částka rezervy na roky 2021 a 2022 by měla být zahrnuta do této rezervy. |
(27) |
Pokud jde o předběžné financování z EZFRV, je třeba jasně stanovit, že prodloužení programů podporovaných z EZFRV do 31. prosince 2022 v souladu s tímto nařízením ani dodatečné zdroje, jejichž poskytování je umožněno podle nařízení EURI, by neměly znamenat, že na dotčené programy bude poskytnuto dodatečné předběžné financování. |
(28) |
Článek 11 nařízení (EU) č. 1307/2013 v současné době pouze ukládá členským státům povinnost oznamovat svá rozhodnutí přijatá podle uvedeného článku a očekávaný výsledek snížení části částky přímých plateb, která se má poskytnout zemědělci v daném kalendářním roce a která přesahuje 150 000 EUR, pokud jde o roky 2015 až 2020. S cílem zajistit pokračování stávajícího systému by členské státy měly oznamovat rovněž svá rozhodnutí přijatá podle uvedeného článku a očekávaný výsledek snížení, pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022. |
(29) |
Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 umožňuje členským státům převádět finanční prostředky mezi přímými platbami a rozvojem venkova, pokud jde o kalendářní roky 2014 až 2020. K zajištění toho, aby členské státy mohly naplňovat vlastní strategii, by flexibilita mezi pilíři měla být umožněna i pro kalendářní rok 2021 (rozpočtový rok 2022) a kalendářní rok 2022 (rozpočtový rok 2023). |
(30) |
S cílem umožnit Komisi stanovení rozpočtových stropů v souladu s čl. 22 odst. 1, čl. 36 odst. 4, čl. 42 odst. 2, čl. 49 odst. 2, čl. 51 odst. 4 a čl. 53 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 je nezbytné, aby členské státy oznámily svá rozhodnutí týkající se finančních částek přidělených na jednotlivé režimy do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022. |
(31) |
Článek 22 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví lineární úpravu hodnoty platebních nároků, pokud se změní strop v režimu základní platby z jednoho roku na druhý v důsledku určitých rozhodnutí přijatých členskými státy, která mají na strop v režimu základní platby vliv. Prodloužení platnosti přílohy II uvedeného nařízení o vnitrostátních stropech na období po kalendářním roce 2020 a případné roční změny od uvedeného data by mohly mít dopad na strop v režimu základní platby. S cílem umožnit členským státům splnění povinnosti, která je stanovena v čl. 22 odst. 4 uvedeného nařízení a která spočívá v zajištění toho, aby se celková hodnota platebních nároků a rezerv rovnala stropu v režimu základní platby, je proto vhodné stanovit lineární úpravu se záměrem přizpůsobit se prodloužení platnosti nebo změnám přílohy II uvedeného nařízení během přechodného období. Aby členské státy měly více flexibility, zdá se navíc vhodné umožnit jim úpravu hodnoty platebních nároků nebo rezervy, případně s použitím různé míry úpravy. |
(32) |
Členské státy v souladu se stávajícím právním rámcem oznámily v roce 2014 svá rozhodnutí týkající se období do kalendářního roku 2020 ohledně rozdělení ročního vnitrostátního stropu v režimu základní platby mezi regiony a případných postupných ročních úprav během období, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1307/2013. Je nezbytné, aby členské státy tato rozhodnutí oznámily rovněž pro kalendářní roky 2021 a 2022. |
(33) |
Klíčovým postupem pro spravedlivější rozdělení přímé podpory příjmů mezi zemědělce je mechanismus vnitřního sbližování. Je stále obtížnější odůvodnit výrazné individuální rozdíly na základě zastaralých historických referenčních údajů. Pokud jde o nařízení (EU) č. 1307/2013, základní model vnitřního sbližování spočívá v tom, že členské státy od roku 2015 uplatňují jednotnou paušální sazbu na všechny platební nároky na celostátní i regionální úrovni. V zájmu zajištění plynulejšího přechodu na jednotnou hodnotu však byla stanovena výjimka umožňující členským státům, aby v období 2015–2019 odlišily hodnoty platebních nároků uplatněním částečného sbližování (režim tzv. „tunelu“). Některé členské státy uvedené výjimky využily. V zájmu pokračování procesu vedoucího ke spravedlivějšímu rozdělování přímých plateb by členské státy měly mít možnost i nadále provádět po roce 2019 sbližování směrem k celostátnímu nebo regionálnímu průměru namísto zavedení jednotné paušální sazby nebo zachování hodnoty platebních nároků na úrovni z roku 2019. Tato možnost by se proto měla na členské státy vztahovat od 1. ledna 2021. Členské státy by svá rozhodnutí týkající se následujícího roku měly každoročně oznamovat Komisi. |
(34) |
S cílem upřesnit, že členské státy měly možnost provádět sbližování po roce 2019, by se ustanovení nařízení (EU) č. 1307/2013 týkající se úpravy všech platebních nároků ve znění tohoto nařízení měla použít se zpětnou účinností od 1. ledna 2020. |
(35) |
Článek 30 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví roční postupné úpravy hodnoty platebních nároků přiznaných z rezervy s cílem zohlednit roční změny vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, a tím i víceletou správu rezervy. Tato pravidla by měla být upravena tak, aby odrážela skutečnost, že je možné změnit hodnotu všech přiznaných platebních nároků, jakož i hodnotu rezervy s cílem zohlednit změnu částky v příloze II uvedeného nařízení, k níž došlo v jednotlivých letech. V členských státech, jež se rozhodly pokračovat ve vnitřním sbližování, se uvedené vnitřní sbližování provádí každoročně. Pro kalendářní roky 2020, 2021 a 2022 je v roce přiznání platebního nároku třeba určit pouze hodnotu tohoto nároku v běžném roce. Jednotková hodnota platebních nároků, které mají být v daném roce přiznány z rezervy, by měla být vypočtena po případné úpravě rezervy v souladu s čl. 22 odst. 5 uvedeného nařízení. V jakémkoli následujícím roce by hodnota platebních nároků přiznaných z rezervy měla být upravena v souladu s čl. 22 odst. 5 uvedeného nařízení. |
(36) |
Článek 36 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví používání režimu jednotné platby na plochu do 31. prosince 2020. Je vhodné umožnit prodloužení režimu jednotné platby na plochu v letech 2021 a 2022. |
(37) |
Vzhledem k tomu, že změna přílohy II nařízení (EU) č. 1307/2013, jež je stanovena v tomto nařízení, vstoupí v platnost příliš pozdě na to, aby členské státy mohly dodržet původně stanovenou lhůtu pro splnění určitých oznamovacích povinností v roce 2020, je třeba odložit lhůtu, v níž mají členské státy přijmout rozhodnutí, kterým se redistributivní platba zavádí poprvé od roku 2021 nebo 2022, a v níž mají toto rozhodnutí oznámit Komisi. Je vhodné tuto lhůtu stanovit ke stejnému okamžiku jako lhůtu pro rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři. |
(38) |
Podle článku 37 nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu rozhodnout o poskytnutí přechodné vnitrostátní podpory v období 2015–2020, aby se zabránilo náhlému a podstatnému snížení podpory v odvětvích, která do roku 2014 přechodnou vnitrostátní podporu využívala. Aby bylo možné zajistit, že i během přechodného období bude tato podpora nadále plnit svou úlohu při podpoře příjmů zemědělců v těchto specifických odvětvích, mělo by být stanoveno pokračování této podpory za stejných podmínek a omezení jako v období 2015–2020. |
(39) |
V zájmu právní jistoty je třeba upřesnit, že články 41 a 42 nařízení (EU) č. 1307/2013 umožňují členským státům každoročně přezkoumávat svá rozhodnutí o redistributivní platbě. Lhůta pro přezkum platná pro roky 2021 a 2022 by měla být stanovena ke stejnému okamžiku jako lhůta pro rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři. |
(40) |
Ustanovení čl. 52 odst. 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které umožňují členským státům rozhodnout, že dobrovolnou podporu vázanou na produkci lze nadále vyplácet až do roku 2020 na základě jednotek objemu produkce, na něž byla tato podpora poskytována v minulém referenčním období. Cílem tohoto svěření pravomoci je zajistit co největší soulad mezi režimy Unie zaměřenými na odvětví, která se mohou vyznačovat strukturálními nerovnováhami na trhu. Je proto vhodné prodloužit tuto pravomoc tak, aby se vztahovala i na roky 2021 a 2022. |
(41) |
Vzhledem k tomu, že změna přílohy II nařízení (EU) č. 1307/2013, jež je stanovena v tomto nařízení, vstoupí v platnost příliš pozdě na to, aby členské státy mohly dodržet původně stanovenou lhůtu pro splnění určitých oznamovacích povinností v roce 2020, je třeba odložit lhůtu, v níž mají členské státy přijmout rozhodnutí, kterým se poprvé zavádí dobrovolná podpora vázaná na produkci od roku 2021 nebo 2022, a v níž mají toto rozhodnutí oznámit Komisi. Je vhodné tuto lhůtu stanovit ke stejnému okamžiku jako lhůtu pro rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři. Stejně tak by měla být ke stejnému datu odložena lhůta pro rozhodnutí členských států pokračovat v poskytování dobrovolné podpory vázané na produkci v letech 2021 a 2022 nebo v uvedených letech její poskytování ukončit a lhůta pro oznámení tohoto rozhodnutí Komisi. |
(42) |
Článek 54 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví prvky oznámení členských států týkajících se dobrovolné podpory vázané na produkci. Je vhodné upřesnit, že tato oznámení pro kalendářní roky 2021 a 2022 by měla zahrnovat procentní podíl vnitrostátního stropu použitého k financování této podpory pro roky 2021 a 2022. |
(43) |
Nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví pravidla pro společnou organizaci zemědělských trhů a zahrnuje určité režimy podpory. Legislativní návrhy Komise týkající se SZP po roce 2020 stanovily, že tyto režimy podpory mají být začleněny do budoucích strategických plánů SZP členských států. V zájmu hladkého začlenění těchto režimů podpory do budoucí SZP by měla být stanovena pravidla týkající se doby trvání každého z těchto režimů podpory v okamžiku, kdy budou během přechodného období obnoveny. Proto pokud jde o režim podpory v odvětví olivového oleje a stolních oliv, na stávající pracovní programy na období od 1. dubna 2018 do 31. března 2021 by měly navázat nové pracovní programy na období od 1. dubna 2021 do 31. prosince 2022. Stávající operační programy v odvětví ovoce a zeleniny, které nedosáhly maximální doby trvání pěti let, mohou být prodlouženy pouze do 31. prosince 2022. Nové operační programy v odvětví ovoce a zeleniny by měly být schvalovány nejvýše na dobu tří let. Stávající vnitrostátní programy v odvětví včelařství vypracované na období od 1. srpna 2019 do 31. července 2022 by měly být prodlouženy do 31. prosince 2022. |
(44) |
Vzhledem ke krizi, kterou způsobila pandemie COVID-19, neměli pěstitelé vína, kteří jsou držiteli povolení na výsadbu pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu s platností do roku 2020, do značné míry možnost využít těchto povolení v posledním roce jejich platnosti tak, jak plánovali. Aby se zabránilo propadnutí těchto povolení a snížilo se riziko zhoršení podmínek, za nichž by bylo nutné výsadbu provádět, je nezbytné umožnit prodloužení platnosti povolení k výsadbě pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu, jejichž platnost končí v roce 2020. Všechna povolení pro výsadbu pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu, jejichž platnost končí v roce 2020, by proto měla být prodloužena do 31. prosince 2021. Rovněž s ohledem na proměňující se vyhlídky na trhu by držitelé povolení k výsadbě s platností do roku 2020 měli mít možnost svých povolení nevyužít, aniž by podléhali správním sankcím. |
(45) |
Ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 o povoleních pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020, by se ve znění tohoto nařízení měla vzhledem k narušením způsobeným pandemií COVID-19 a obtížím, jež tato pandemie způsobila, co se týče použití těchto povolení na výsadbu, použít se zpětnou účinností od 1. ledna 2020. |
(46) |
V roce 2013 byla stanovena přechodná ustanovení v zájmu zajištění plynulého přechodu z předcházejícího režimu práv na výsadbu vinné révy na nový systém povolení k výsadbě, aby se zejména předešlo nadměrné výsadbě před zahájením nového systému. Nejzazší lhůta pro předložení žádostí o převod práv na výsadbu na povolení končí dne 31. prosince 2020. Povolení však musejí být využita daným žadatelem a nejsou obchodovatelná, jako tomu bylo v případě předchozích práv na výsadbu. Od žadatelů o povolení se navíc může požadovat, aby měli odpovídající plochu pro pěstování révy vinné, což může vést k situacím, kdy držitelé práv na výsadbu ještě nebudou disponovat odpovídající plochou vinic k využití povolení vyplývajících z převodu jejich práv na výsadbu. Závažný hospodářský dopad pandemie COVID-19 na odvětví vína vedl k problémům s peněžními toky pěstitelů vína a také k nejistotě ohledně budoucí poptávky po víně. Pěstitelé vína, kteří stále ještě disponují právy na výsadbu, by neměli být nuceni rozhodovat o tom, zda chtějí svá práva na výsadbu převést na povolení, pokud zároveň čelí mimořádným obtížím způsobeným krizí v důsledku pandemie COVID-19, a to tím spíše, že by jim byla uložena správní sankce, pokud nevyužijí povolení k výsadbě vyplývající z převodu jejich práv. Členským státům, které pěstitelům vína umožnily předkládat žádosti o převod práv na výsadbu do 31. prosince 2020, by proto mělo být umožněno prodloužit lhůtu pro předkládání takových žádostí do 31. prosince 2022. Nejzazší datum platnosti takto převedených povolení by tedy mělo být upraveno a jejich platnost by měla končit 31. prosince 2025. |
(47) |
Článek 214a nařízení (EU) č. 1308/2013 umožnil Finsku poskytovat do roku 2020 za určitých podmínek vnitrostátní podporu v jižním Finsku, která podléhá schválení ze strany Komise. V zájmu zajištění kontinuity plateb v rámci této podpory během přechodného období je třeba, aby bylo poskytování uvedené vnitrostátní podpory i nadále umožněno za stejných podmínek a ve stejném objemu jako v roce 2020. |
(48) |
S cílem zlepšit fungování trhu v odvětví olivového oleje by členské státy měly mít možnost rozhodovat o provádění pravidel pro uvádění na trh za účelem regulace nabídky. Tato rozhodnutí by nicméně neměla obnášet postupy, které by mohly narušit hospodářskou soutěž. |
(49) |
Nedávné události ukázaly, že zemědělci ve stále větší míře čelí rizikům nestálosti příjmů, k čemuž z části dochází z důvodu jejich působení na trhu a z části kvůli extrémním povětrnostním jevům a častým sanitárním a fytosanitárním krizím postihujícím živočišný a agronomický hmotný majetek v Unii. S cílem podporovat u zemědělců spoření v dobrých letech na léta horší, a zmírnit tak dopady nestálosti příjmů, by měla být vnitrostátní daňová opatření, podle nichž je prováděn výpočet základu daně z příjmu platný pro zemědělce na základě víceletého období, vyňata z pravidel pro státní podporu. |
(50) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit pokračující uplatňování pravidel stávajícího rámce SZP a nepřerušenost poskytování plateb ve prospěch zemědělců a jiných příjemců, a tím zajistit předvídatelnost a stabilitu během přechodného období, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(51) |
Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (13) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie. |
(52) |
Nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(53) |
S cílem zajistit, že dodatečné zdroje poskytnuté na základě nařízení o EURI jsou k dispozici od 1. ledna 2021, by se ustanovení o podpoře v rámci EURI měla použít se zpětnou účinností od uvedeného data. |
(54) |
Vzhledem k tomu, že je za stávajících okolností naléhavě nutné okamžitě zajistit právní jistotu pro odvětví zemědělství, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Prodloužení některých období podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1310/2013 a pokračující uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 v programových letech 2021 a 2022
Článek 1
Prodloužení doby trvání programů podporovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
1. U programů podporovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) se období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 stanovené v čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 prodlužuje do 31. prosince 2022.
2. Prodloužením doby trvání programů podporovaných z EZFRV uvedeným v prvním odstavci tohoto článku není dotčen požadavek předložit žádost o změnu programů rozvoje venkova na přechodné období podle čl. 11 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013. Tato změna zaručí vyhrazení alespoň stejného celkového podílu příspěvku z EZFRV na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 uvedeného nařízení.
Článek 2
Pokračující uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 na programy podporované z EZFRV
1. Nařízení (EU) č. 1303/2013 se nadále použije na programy podporované z EZFRV v programovém období 2014–2020 a prodloužené v souladu s článkem 1 tohoto nařízení.
2. U programů prodloužených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení se odkazy na období nebo lhůty uvedené v čl. 50 odst. 1, čl. 51 odst. 1, čl. 57 odst. 2, čl. 65 odst. 2 a 4 a čl. 76 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 prodlužují o dva roky.
3. U programů prodloužených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení změní členské státy své cíle stanovené ve výkonnostním rámci uvedeném v příloze II nařízení (EU) č. 1303/2013 v zájmu stanovení cílů pro rok 2025. U takových programů se odkazy na cíle pro rok 2023 stanovené v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo s čl. 8 odst. 3, článkem 67, čl. 75 odst. 5 nebo čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 považují za odkazy na cíle pro rok 2025.
4. Konečným datem, do kterého má Komise vypracovat souhrnnou zprávu s přehledem hlavních závěrů následných hodnocení EZFRV podle čl. 57 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013, je 31. prosinec 2027.
Článek 3
Způsobilost některých druhů výdajů během přechodného období
Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článek 38 nařízení (EU) č. 1306/2013, jsou výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1310/2013 a v článku 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 způsobilé pro příspěvek z EZFRV z částky přidělené na rok 2021 a 2022 na programy podporované z EZFRV prodloužené v souladu s článkem 1 tohoto nařízení, s výhradou dodržení těchto podmínek:
a) |
tyto výdaje jsou stanoveny v příslušném programu rozvoje venkova na roky, na které se vztahuje přechodné období; |
b) |
použije se sazba příspěvku z EZFRV pro odpovídající opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013, jak je stanoveno v příloze I nařízení (EU) č. 1310/2013 a v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014; |
c) |
systém uvedený v čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použije na právní závazky přijaté v rámci opatření odpovídajících podpoře poskytnuté v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a články 28 až 31, 33, 34 a 40 nařízení (EU) č. 1305/2013 a příslušné operace jsou jasně určeny; a |
d) |
platby za právní závazky uvedené v písmeni c) tohoto článku se provádějí ve lhůtě stanovené v článku 75 nařízení (EU) č. 1306/2013. |
KAPITOLA II
Příprava budoucích strategií komunitně vedeného místního rozvoje v programových letech 2021 a 2022
Článek 4
Komunitně vedený místní rozvoj
V případě programů prodloužených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení může EZFRV podporovat náklady na budování kapacit a přípravné činnosti na podporu koncipování a budoucího provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle nového právního rámce.
KAPITOLA III
Platební nároky na přímé platby zemědělcům
Článek 5
Konečné platební nároky
1. Platební nároky přiznané zemědělcům před 1. lednem 2020 se považují za legální a správné od 1. ledna 2021. Hodnotou těch platebních nároků, jež mají být považovány za legální a správné, je hodnota stanovená na kalendářní rok 2020 platná ke dni 31. prosince 2020.
2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a při respektování oprávněných očekávání zemědělců může členský stát, který využil možnosti podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnout, že veškeré platební nároky přiznané před 1. lednem 2020 jsou od uvedeného data považovány za legální a správné. V takovém případě je hodnotou těch platebních nároků, jež mají být považovány za legální a správné, hodnota stanovená na kalendářní rok 2019, platná ke dni 31. prosince 2019.
3. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení právních předpisů Unie, zejména čl. 22 odst. 5 a čl. 25 odst. 12 nařízení (EU) č. 1307/2013, týkající se hodnoty platebních nároků počínaje rokem 2020.
4. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na platební nároky přiznané zemědělcům na základě věcně nesprávných žádostí s výjimkou případů, v nichž zemědělec nemohl chybu rozumným způsobem zjistit.
5. Odstavci 1 a 2 tohoto článku není dotčena pravomoc Komise přijímat rozhodnutí podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 ohledně výdajů vynaložených na platby poskytnuté za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2020 včetně, použije-li se odstavec 1 tohoto článku, nebo až do roku 2019 včetně, použije-li se odstavec 2 tohoto článku.
KAPITOLA IV
Přechodná ustanovení související s rozvojem venkova
Článek 6
Způsobilost výdajů vzniklých na základě nařízení (EU) č. 1305/2013 a některých druhů výdajů vzniklých na základě nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999
Výdaje související s právními závazky vůči příjemcům vzniklé na základě nařízení (EU) č. 1305/2013 a některé druhy výdajů vzniklé na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (14) a (ES) č. 1257/1999 (15) mohou být v období 2023–2027 způsobilé pro příspěvek z EZFRV od 1. ledna 2023, a to za podmínek stanovených v souladu s právním rámcem SZP platným v období 2023–2027.
HLAVA II
ZMĚNY
Článek 7
Změny nařízení (EU) č. 1305/2013
Nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:
1) |
Článek 8 odst. 1 písm. h) se mění takto:
|
2) |
V čl. 28 odst. 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let. Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok. Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit s ohledem na povahu závazků a cílů sledovaných v oblasti životního prostředí a klimatu období delší než tři roky.“ |
3) |
V čl. 29 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let. Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků týkajících se zachování ekologického zemědělství po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok. Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v letech 2021 a 2022, pokud je podpora poskytována na přechod k ekologickému zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky.“ |
4) |
V čl. 31 odst. 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „V letech 2021 a 2022 u programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (*), pokud postupně se snižující platby nebyly členskými státy poskytovány až do roku 2020 po dobu maximálně čtyř let, se tyto členské státy mohou rozhodnout pokračovat ve vyplácení těchto plateb až do konce roku 2022, celková doba však nesmí překročit čtyři roky. V takovém případě nepřekročí platby v letech 2021 a 2022 částku 25 EUR na hektar. (*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).“" |
5) |
V čl. 33 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let. Pokud členské státy v souladu s druhým pododstavcem stanoví každoroční obnovování závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto obnovení delší než jeden rok. Odchylně od třetího pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky s ohledem na povahu závazků a přínosů sledovaných v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.“ |
6) |
V čl. 38 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatých v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu musí umožnit určení skutečné ztráty jednotlivých zemědělců v daném roce. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.“ |
7) |
V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.“ |
8) |
V článku 39b se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Podpora má formu paušální částky, která se vyplatí do 31. prosince 2021 na základě žádostí o podporu schválených příslušným orgánem do 30. června 2021. Následnou úhradu provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Úroveň plateb lze v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii rozlišit podle kategorií příjemců.“ |
9) |
V článku 42 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.“ |
10) |
V čl. 51 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, u nichž činí celková částka podpory Unie pro rozvoj venkova v letech 2014–2020 podle přílohy I tohoto nařízení méně než 1 800 milionů EUR, po prodloužení svých programů v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 rozhodnout, že z celkové částky každého z programů rozvoje venkova uvolní 5 % na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013.“ |
11) |
Článek 58 se mění takto:
|
12) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 58a Zdroje na podporu oživení odvětví zemědělství a venkovských oblastí Unie 1. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení Rady (EU) 2020/2094 (dále jen „nařízení EURI“) (*) se provádí v souladu s tímto článkem prostřednictvím opatření, která jsou způsobilá v rámci EZFRV a která jsou zaměřena na řešení dopadu krize COVID-19, s částkou ve výši 8 070 486 840 EUR v běžných cenách z částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě vi) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení. Tato částka ve výši 8 070 486 840 EUR v běžných cenách představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (**). Je dána k dispozici jakožto dodatečné zdroje na rozpočtový závazek v rámci EZFRV na roky 2021 a 2022 navíc k celkovým zdrojům stanoveným v článku 58 tohoto nařízení, a to takto:
Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013 se tyto dodatečné zdroje považují za částky finančních opatření v rámci EZFRV. Považují se za součást celkové částky podpory Unie pro rozvoj venkova podle čl. 58 odst. 1 tohoto nařízení, k níž se připočítají, odkazuje-li se na celkovou výši podpory Unie pro rozvoj venkova. Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 se nepoužije na dodatečné zdroje uvedené v tomto odstavci a v odstavci 2 tohoto článku. 2. Rozpis částek dodatečných zdrojů pro každý členský stát uvedených v odstavci 1 tohoto článku po odečtení částky uvedené v odstavci 7 je uveden v příloze Ia. 3. Procentní limity celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova uvedené v čl. 59 odst. 5 a 6 tohoto nařízení se nepoužijí na dodatečné zdroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Členské státy však zajistí, aby byl v každém programu rozvoje venkova vyhrazen alespoň stejný celkový podíl příspěvku z EZFRV, včetně dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 tohoto nařízení v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220. 4. Alespoň 37 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článku 33 a čl. 59 odst. 5 a 6, a zejména na:
5. Alespoň 55 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článcích 17, 19, 20 a 35 za předpokladu, že určené použití těchto opatření v programech rozvoje venkova podporuje hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech a přispívá k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení mimo jiné v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými cíli sledovanými tímto nařízením, a podporuje zejména:
Při přidělování dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku se mohou členské státy rozhodnout odchýlit se od procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce v rozsahu nezbytném pro dodržení zásady nesnižování úrovně stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220. Členské státy se však mohou místo toho rozhodnout, že se od této zásady nesnižování úrovně odchýlí v míře nezbytné pro dodržení procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce. 6. Až 4 % celkových dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku lze z podnětu členských států přidělit na technickou pomoc v rámci programů rozvoje venkova v souladu s čl. 51 odst. 2. Tento procentní limit může činit 5 % pro ty členské státy, na které se vztahuje čl. 51 odst. 2 čtvrtý pododstavec. 7. Až 0,25 % celkových dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku lze přidělit na technickou pomoc v souladu s čl. 51 odst. 1. 8. Rozpočtové závazky týkající se dodatečných zdrojů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se v každém programu rozvoje venkova přijímají odděleně od přídělu uvedeného v čl. 58 odst. 4. 9. Články 20, 21 a 22 nařízení (EU) č. 1303/2013 se nepoužijí na celkové dodatečné zdroje uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. (*) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23)." (**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“" |
13) |
Článek 59 se mění takto:
|
14) |
V článku 75 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2026 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.“ |
15) |
Článek 78 se nahrazuje tímto: „V roce 2026 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2026.“ |
16) |
Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
17) |
Vkládá se nová příloha IA uvedená v příloze II tohoto nařízení. |
18) |
Příloha II se mění takto:
|
Článek 8
Změny nařízení (EU) č. 1306/2013
Nařízení (EU) č. 1306/2013 se mění takto:
1) |
V článku 25 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pro každý z roků 2021 a 2022 činí výše rezervy 400 milionů EUR (v cenách roku 2011) a zahrne se do okruhu 3 víceletého finančního rámce, jak je stanoven v příloze nařízení Rady (EU) č. 2020/2093 (*) [víceletý finanční rámec – VFR]. (*) Nařízení Rady (EU) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).“" |
2) |
Článek 33 se nahrazuje tímto: „Článek 33 Rozpočtové závazky Pokud jde o rozpočtové závazky Unie týkající se programů rozvoje venkova, použije se článek 76 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (*). (*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).“" |
3) |
V článku 35 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. U programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 se neposkytuje žádné předběžné financování pro příděly pro roky 2021 a 2022 ani pro dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.“ |
4) |
V čl. 36 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „První pododstavec písm. b) se použije obdobně na dodatečné zdroje uvedené v článku 58a nařízení (EU) č. 1305/2013.“ |
5) |
V článku 37 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220, a týká se výdajů uskutečněných platební agenturou do posledního data způsobilosti výdajů.“ |
6) |
V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220, a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.“ |
Článek 9
Změny nařízení (EU) č. 1307/2013
Nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:
1) |
V čl. 11 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a veškeré odhadované prostředky získané ze snížení do 19. února 2021 2020 pro rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro rok 2022.“ |
2) |
Článek 14 se mění takto:
|
3) |
Článek 22 se mění takto:
|
4) |
V čl. 23 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy uplatňující odstavec 1 první pododstavec oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“ |
5) |
V článku 25 se doplňují nové odstavce, které znějí: „11. Po provedení úpravy podle čl. 22 odst. 5 se členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, mohou rozhodnout, že u platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je nižší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce, se jejich jednotková hodnota zvýší směrem k úrovni vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2020. Zvýšení se vypočte za těchto podmínek:
12. Pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022, mohou členské státy rozhodnout o dalším vnitřním sbližování tím, že se pro daný rok použije odstavec 11.“ |
6) |
V článku 29 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pokud jde o kalendářní roky 2020 a 2021, členské státy oznámí Komisi svá rozhodnutí uvedená v čl. 25 odst. 11 a 12 do 19. února 2021. Pro kalendářní rok 2022 členské státy oznámí Komisi své rozhodnutí uvedené v čl. 25 odst. 12 do 1. srpna 2021.“ |
7) |
V čl. 30 odst. 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se částka vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, která má být podle druhého pododstavce tohoto odstavce vyloučena, upraví v souladu s čl. 22 odst. 5 druhým pododstavcem. V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se nepoužije třetí pododstavec tohoto odstavce.“ |
8) |
Článek 36 se mění takto:
|
9) |
Článek 37 se mění takto:
|
10) |
V článku 41 se odstavec 1 nahrazuje tímto:: „1. Členské státy mohou do 1. srpna příslušného roku rozhodnout, že poskytnou od následujícího roku roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu základní platby uvedeného v kapitole 1 oddílech 1, 2, 3 a 5 nebo v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedeného v kapitole I oddílu 4 (dále jen „redistributivní platba“). Členské státy mohou toto rozhodnutí přijmout do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022. Členské státy, které již redistributivní platbu používají, mohou přezkoumat své rozhodnutí o poskytnutí takových plateb nebo podrobnosti tohoto režimu do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022. Členské státy oznámí každé takové rozhodnutí Komisi do příslušného data uvedeného v prvním pododstavci.“ |
11) |
V čl. 42 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“ |
12) |
V čl. 49 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy poskytující platby v souladu s článkem 48 v kalendářním roce 2020 oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“ |
13) |
V čl. 51 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1. Na financování platby pro mladé zemědělce použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi do 1. srpna 2014. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi pro kalendářní roky 2021 a 2022 do 19. února 2021.“ |
14) |
V článku 52 se odstavec 10 nahrazuje tímto: „10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 doplňující toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že tuto podporu lze až do roku 2022 vyplácet na základě jednotek objemu produkce, na něž byla dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytována v minulém referenčním období.“ |
15) |
Článek 53 se mění takto:
|
16) |
V článku 54 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v článku 53 Komisi ve lhůtách stanovených v uvedeném článku. S výjimkou rozhodnutí podle čl. 53 odst. 6 čtvrtého pododstavce písm. c) musí oznámení obsahovat informace o dotčených regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory, která má být poskytnuta. V oznámeních rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 1 a rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 6 třetím pododstavci se rovněž pro příslušný rok uvádí procentní podíl vnitrostátního stropu uvedeného v článku 53.“ |
17) |
V článku 58 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro rok 2020 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:
Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro roky 2021 a 2022 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:
|
18) |
Přílohy II a III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 10
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:
1) |
Článek 29 se mění takto:
|
2) |
V čl. 33 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „Operační programy, jejichž prodloužení v souladu s nejvýše pětiletou dobou trvání podle prvního pododstavce má být schváleno po 29. prosinci 2020, mohou být prodlouženy pouze do 31. prosince 2022. Odchylně od prvního pododstavce jsou nové operační programy, které se schválí po 29. prosinci 2020, nejvýše tříleté.“ |
3) |
V čl. 55 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního pododstavce se vnitrostátní programy vypracované pro období od 1. srpna 2019 do 31. července 2022 prodlužují do 31. prosince 2022. Členské státy své vnitrostátní programy upraví tak, aby toto prodloužení zohlednily, a oznámí pozměněné programy Komisi za účelem jejich schválení.“ |
4) |
V článku 58 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí v roce 2020 pro Německo 2 277 000 EUR. Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022 pro Německo 2 188 000 EUR.“ |
5) |
V čl. 62 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „Odchylně od prvního pododstavce je platnost povolení udělených v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1, jejichž platnost končí v roce 2020, prodloužena do dne 31. prosince 2021. Na producenty, kteří jsou držiteli povolení v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1 tohoto nařízení a jejichž platnost končí v roce 2020, se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nevztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 za předpokladu, že uvědomí příslušné orgány do 28. února 2021 o tom, že nehodlají využít svých povolení a nepřejí si využít prodloužení jejich platnosti podle druhého pododstavce tohoto odstavce.“ |
6) |
Článek 68 se mění takto:
|
7) |
V hlavě II kapitole III se na konci oddílu 4 doplňuje nový článek, který zní: „Článek 167a Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje 1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje, včetně oliv, z nichž je získán, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku. Tato pravidla musejí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:
2. Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich úplného znění v úředním tisku dotčeného členského státu. 3. Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.“ |
8) |
V článku 211 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na vnitrostátní fiskální opatření, prostřednictvím kterých se členské státy rozhodnou odchýlit se od obecných daňových pravidel tím, že umožní, aby byl základ daně z příjmu platný pro zemědělce vypočten na základě víceletého období s cílem tento základ během určitého počtu let vyrovnat.“ |
9) |
V článku 214a se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V roce 2021 a 2022 může Finsko i nadále poskytovat vnitrostátní podpory podle odstavce 1 za stejných podmínek a ve stejných částkách, jaké schválila Komise pro rok 2020.“ |
10) |
Příloha VI se nahrazuje zněním obsaženým v příloze IV tohoto nařízení. |
HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 11
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 9 bod 5 (týkající se čl. 25 odst. 11 nařízení (EU) č. 1307/2013) a čl. 10 bod 5 (týkající se čl. 62 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013) se použijí ode dne 1. ledna 2020.
Odchylně od prvního odstavce tohoto článku vstupují ustanovení čl. 7 bodu 12, čl. 7 bodu 13 písm. a), čl. 7 bodů 17 a 18 v platnost dnem vstupu v platnost nařízení [EURI]. Ustanovení čl. 7 bodu 12, čl. 7 bodu 13 písm. a), čl. 7 bodů 17 a 18 se použijí ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. prosince 2020.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předseda
M. ROTH
(1) Úř. věst. C 232, 14.7.2020, s. 29.
(2) Úř. věst. C 109, 1.4.2020, s. 1.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 (zatím nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, č. 1306/2013 a č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 865).
(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1.)
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).
(12) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. Prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(14) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005. s. 1).
(15) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999,s. 80).
PŘÍLOHA I
Příloha I nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:
1) |
Název se nahrazuje tímto: „ČÁST PRVNÍ: ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020)“. |
2) |
Doplňuje se nový název a tabulka, které znějí: „ČÁST DRUHÁ: ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2021 A 2022). (běžné ceny v EUR)
|
PŘÍLOHA II
V nařízení (EU) č. 1305/2013 se vkládá následující příloha Ia:
„PŘÍLOHA Ia
ROZDĚLENÍ DODATEČNÝCH ZDROJŮ PODLE ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKU 58A
(běžné ceny, v EUR)
|
2021 |
2022 |
Belgie |
14 246 948 |
33 907 737 |
Bulharsko |
59 744 633 |
142 192 228 |
Česko |
54 879 960 |
130 614 305 |
Dánsko |
16 078 147 |
38 265 991 |
Německo |
209 940 765 |
499 659 020 |
Estonsko |
18 636 494 |
44 354 855 |
Irsko |
56 130 739 |
133 591 159 |
Řecko |
108 072 886 |
257 213 470 |
Španělsko |
212 332 550 |
505 351 469 |
Francie |
256 456 603 |
610 366 714 |
Chorvatsko |
59 666 188 |
142 005 526 |
Itálie |
269 404 179 |
641 181 947 |
Kypr |
3 390 542 |
8 069 491 |
Lotyšsko |
24 878 226 |
59 210 178 |
Litva |
41 393 810 |
98 517 267 |
Lucembursko |
2 606 635 |
6 203 790 |
Maďarsko |
88 267 157 |
210 075 834 |
Malta |
2 588 898 |
6 161 577 |
Nizozemsko |
15 513 719 |
36 922 650 |
Rakousko |
101 896 221 |
242 513 006 |
Polsko |
279 494 858 |
665 197 761 |
Portugalsko |
104 599 747 |
248 947 399 |
Rumunsko |
204 761 482 |
487 332 328 |
Slovinsko |
21 684 662 |
51 609 495 |
Slovensko |
48 286 370 |
114 921 561 |
Finsko |
61 931 116 |
147 396 056 |
Švédsko |
44 865 170 |
106 779 104 |
Celkem EU-27 |
2 381 748 705 |
5 668 561 918 |
Technická pomoc (0,25 %) |
5 969 295 |
14 206 922 |
Celkem |
2 387 718 000 |
5 682 768 840 |
PŘÍLOHA III
Přílohy II a III nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:
1) |
V příloze II se doplňují nové sloupce, které znějí:
|
2) |
V příloze III se doplňují nové sloupce, které znějí:
|
PŘÍLOHA IV
Příloha VI nařízení (EU) č. 1308/2013 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA VI
ROZPOČTOVÉ STROPY NA PROGRAMY PODPORY PODLE ČL. 44 ODST. 1
v tis. EUR za rozpočtový rok |
|||||
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017–2020 |
Od roku 2021 |
Bulharsko |
26 762 |
26 762 |
26 762 |
26 762 |
25 721 |
Česko |
5 155 |
5 155 |
5 155 |
5 155 |
4 954 |
Německo |
38 895 |
38 895 |
38 895 |
38 895 |
37 381 |
Řecko |
23 963 |
23 963 |
23 963 |
23 963 |
23 030 |
Španělsko |
353 081 |
210 332 |
210 332 |
210 332 |
202 147 |
Francie |
280 545 |
280 545 |
280 545 |
280 545 |
269 628 |
Chorvatsko |
11 885 |
11 885 |
11 885 |
10 832 |
10 410 |
Itálie |
336 997 |
336 997 |
336 997 |
336 997 |
323 883 ] |
Kypr |
4 646 |
4 646 |
4 646 |
4 646 |
4 465 |
Litva |
45 |
45 |
45 |
45 |
43 |
Lucembursko |
588 |
— |
— |
— |
— |
Maďarsko |
29 103 |
29 103 |
29 103 |
29 103 |
27 970 |
Malta |
402 |
— |
— |
— |
— |
Rakousko |
13 688 |
13 688 |
13 688 |
13 688 |
13 155 |
Portugalsko |
65 208 |
65 208 |
65 208 |
65 208 |
62 670 |
Rumunsko |
47 700 |
47 700 |
47 700 |
47 700 |
45 844 |
Slovinsko |
5 045 |
5 045 |
5 045 |
5 045 |
4 849 |
Slovensko |
5 085 |
5 085 |
5 085 |
5 085 |
4 887 |
Spojené království |
120 |
— |
— |
— |
— |