(EU) 2020/1148Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1148 ze dne 31. července 2020, kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 252, 4.8.2020, s. 12-23 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 31. července 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. srpna 2020 Nabývá účinnosti: 24. srpna 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1148

ze dne 31. července 2020,

kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 252 4.8.2020, s. 12)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1470 ze dne 17. července 2023,

  L 181

1

18.7.2023




▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1148

ze dne 31. července 2020,

kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

▼M1

Článek 1

Toto nařízení stanoví jednotné podmínky pro tvorbu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC) a harmonizovaného indexu spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD).

▼B

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) 

„podílem výdajů“ se rozumí procentní podíl celkových peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, jak jsou stanoveny v příloze;

2) 

„váhou dílčího indexu“ se rozumí váha pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP) uvedených v příloze I nařízení (EU) 2016/792, které jsou zahrnuty do HISC;

3) 

„celkovým cílovým souborem“ HISC se rozumí všechny transakce zahrnuté v peněžních výdajích na konečnou spotřebu domácností;

4) 

„nabízeným produktem“ se rozumí produkt, který je definován svými vlastnostmi, časem a místem nákupu a podmínkami dodání a jehož cena je předmětem zjišťování;

5) 

„homogenním produktem“ se rozumí soubor nabízených produktů, mezi kterými nejsou významné rozdíly v kvalitě a pro něž se vypočte průměrná cena;

6) 

„jednotlivým produktem“ se rozumí nabízený produkt nebo homogenní produkt;

7) 

„cílovým výběrem“ se rozumí soubor jednotlivých produktů, které se týkají transakcí z celkového cílového souboru a jejichž cenové údaje se použijí pro sestavení HISC;

8) 

„kvalitativním rozdílem“ se rozumí rozdíl mezi vlastnostmi, časem a místem nákupu nebo podmínkami dodání dvou jednotlivých produktů, pokud to má význam z hlediska spotřebitele;

9) 

„zaměňujícím produktem“ se rozumí jednotlivý produkt, který v cílovém výběru nahrazuje jiný jednotlivý produkt;

10) 

„kvalitativním očišťováním“ se rozumí postup spočívající ve zvýšení nebo snížení zjištěné ceny zaměňujícího produktu nebo zaměněného produktu o hodnotu kvalitativního rozdílu mezi nimi;

11) 

„zjištěnou cenou“ se rozumí spotřebitelská cena za jednotlivý produkt použitá členským státem pro sestavení HISC;

12) 

„odhadovanou cenou“ se rozumí cena stanovená na základě vhodného postupu odhadu;

13) 

„elementární agregací“ se rozumí nejmenší agregace použitá v indexu Laspeyresova typu;

14) 

„elementárním cenovým indexem“ se rozumí index pro elementární agregaci nebo index pro vrstvu v rámci elementární agregace;

15) 

„tranzitivitou“ se rozumí vlastnost, při které se index, který porovnává období a) a b) nepřímo prostřednictvím období c), shoduje s indexem, který porovnává období a) a b) přímo;

16) 

„časovou reverzibilitou“ se rozumí vlastnost, při které se index srovnávající období a) a b) rovná převrácené hodnotě téhož indexu mezi obdobími b) a a);

17) 

„úhradou“ se rozumí částečná nebo úplná platba vládních institucí nebo neziskových institucí sloužících domácnostem za schválené nákupy určitých produktů ze strany domácností podle ustanovení bodů 4.108 až 4.110 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ( 1 ) (dále jen „nařízení o ESA 2010“);

18) 

„pobídkou“ se rozumí změna (často dočasná) vlastností jednotlivého produktu způsobená zvýšením množství produktu, bezplatným přiložením dalšího jednotlivého produktu nebo poskytnutím jiných výhod spotřebiteli;

19) 

„skutečným pojistným“ se rozumí částky zaplacené v rámci určité pojistné smlouvy uzavřené za účelem získání pojistného krytí během stanoveného období;

20) 

„implicitním poplatkem za službu“ se rozumí produkce pojišťoven ve smyslu bodu 16.51 přílohy A nařízení o ESA 2010;

21) 

„náhradami z neživotního pojištění“ se rozumí náhrady ve smyslu bodu 4.114 přílohy A nařízení o ESA 2010;

22) 

„sezónním produktem“ se rozumí jednotlivý produkt, jejž lze opakovaně ve významném množství zakoupit nebo který je opakovaně ve významném množství kupován pouze po určitou část roku. V závislosti na konkrétním měsíci se u takového produktu jedná buď o sezónní období, nebo mimosezónní období. Sezónní období mohou být v různých letech odlišná;

23) 

„typickou cenou“ se rozumí odhadovaná cena sezónního produktu, která není výjimečnou cenou, jakou je např. cena při výprodeji na konci sezóny;

24) 

„metodou sezónní imputace“ se rozumí postup, kdy se ceny sezónních produktů prodávaných v mimosezónním období odhadují pomocí kontra-sezónního nebo celosezónního odhadu;

25) 

„kontra-sezónním odhadem“ se rozumí postup stanovení odhadované ceny sezónního produktu, při němž platí:

a) 

v prvním měsíci mimosezónního období se použije typická cena z předchozího sezónního období;

b) 

v následujících měsících mimosezónního období se odhadovaná cena rovná ceně předchozího měsíce upravené o průměrnou změnu zjištěných cen všech sezónních produktů, které jsou pro dané sezónní období ve stejné skupině, třídě či podtřídě ECOICOP nebo ve stejné agregaci na úrovni nižší než podtřída;

26) 

„celosezónním odhadem“ se rozumí postup stanovení odhadované ceny sezónního produktu, při němž platí:

a) 

v prvním měsíci mimosezónního období se použije typická cena z předchozího sezónního období;

b) 

v následujících měsících mimosezónního období se odhadovaná cena rovná ceně předchozího měsíce upravené o průměrnou změnu zjištěných cen všech jednotlivých produktů ve stejné skupině, třídě či podtřídě ECOICOP nebo ve stejné agregaci na úrovni nižší než podtřída;

27) 

„metodou sezónních vah“ se rozumí způsob nakládání se sezónními produkty, při němž jsou váhy pro sezónní produkty v mimosezónním období nulové nebo nastavené na nulu;

28) 

„tarifem“ se rozumí seznam cen a podmínek týkajících se určitého produktu, který je diferencován podle zakoupeného množství, načasování spotřeby nebo charakteristik kupujících;

29) 

„revizí“ se rozumí změna indexů nebo vah zveřejňovaných Komisí (Eurostatem). Za revizi se nepovažuje změna mezi předběžným odhadem a HISC za stejný referenční měsíc;

30) 

„předběžnými údaji“ se rozumí indexy nebo váhy, které má členský stát finalizovat v pozdějším měsíci;

31) 

„sektorem vládních institucí“ se rozumí ústřední vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení ve smyslu bodů 2.113 až 2.117 přílohy A nařízení o ESA 2010;

32) 

„daněmi z produktů“ se rozumí daně, jež se platí z jednotky výrobku nebo služby, které byly vyrobeny nebo jsou předmětem transakce, jak je definováno v bodech 4.16 až 4.20 přílohy A nařízení o ESA 2010;

33) 

„jednotlivými daněmi zahrnutými pro účely HISC-SD“ se rozumí jednotlivé daně z produktů, které se týkají spotřeby domácností a jsou zahrnuty v následujících kategoriích vymezených v tabulce 9 („Podrobné členění příjmů z daní a sociálních příspěvků podle typů daní nebo sociálních příspěvků a přijímajícího subsektoru včetně seznamu daní a sociálních příspěvků podle národní klasifikace“) v příloze B nařízení o ESA 2010:

a) 

D.211 Daně typu daně z přidané hodnoty (DPH);

b) 

D.2122e Daně ze specifických služeb;

c) 

D.214a Spotřební cla a spotřební daně (kromě těch, které jsou zahrnuty do daní z dovozu a dovozních cel);

d) 

D.214d Poplatky při registraci aut;

e) 

D.214e Poplatky ze zábavních činností;

f) 

D.214 g Daně z pojistného;

g) 

D.214h Jiné daně ze specifických služeb;

h) 

D.214 l Ostatní daně z produktů jinde nezařazené.

KAPITOLA 2

HARMONIZOVANÝ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN A HARMONIZOVANÝ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN PŘI STÁLÝCH DAŇOVÝCH SAZBÁCH

Článek 3

Váhy

1.  

Členské státy odvodí dílčí index a váhy elementárních agregací použitých v indexu za rok t takto:

a) 

do 31. prosince 2022 se ke zjištění podílů výdajů za podtřídy a jejich rozdělení na jednotlivé elementární agregace podtřídy použijí údaje z národních účtů za rok t–2 a veškeré dostupné a relevantní informace z šetření rodinných účtů a jiných zdrojů údajů. Od 1. ledna 2023 se ke zjištění podílů výdajů za podtřídy a jejich rozdělení na jednotlivé elementární agregace podtřídy použijí údaje z národních účtů za rok t–2, které lze doplnit údaji z posledního šetření rodinných účtů a z jiných zdrojů;

b) 

podíly výdajů za rok t–2 se přezkoumají a aktualizují tak, aby byly reprezentativní pro rok t–1;

c) 

podíly výdajů za elementární agregace se upraví o příslušnou změnu cen mezi rokem t–1 a prosincem roku t–1.

2.  
Váhy dílčích indexů se během celého kalendářního roku zachovají konstantní.
3.  
Váha elementární agregace se během celého kalendářního roku zachová konstantní, není-li seznam elementárních agregací v rámci podtřídy upraven tak, aby odrážel významné změny v celkovém cílovém souboru.
4.  
Váha dílčích indexů u každého oddílu, skupiny nebo třídy ECOICOP se rovná součtu vah dílčích indexů kategorií, z nichž se skládá. Součet všech vah dílčích indexů se na každé úrovni ECOICOP rovná 1 000 .
5.  
Váha dílčích indexů se u každé podtřídy rovná součtu vah elementárních agregací dané podtřídy.
6.  
Váhy dílčích indexů, které se týkají neživotního pojištění, se odvodí ze součtu výdajů domácností na implicitní poplatky za služby.
7.  
Výdaje na spotřebu kryté náhradami z neživotního pojištění včetně plateb provedených přímo pojišťovnami se zahrnou do vah dílčích indexů příslušných kategorií ECOICOP.

Článek 4

Výběr vzorků a reprezentativnost

1.  
Členské státy vytvoří cílový výběr reprezentativní pro celkový cílový soubor tak, že stanoví elementární agregace a vyberou pro tyto elementární agregace jednotlivé produkty.
2.  
Počet jednotlivých produktů a elementárních agregací závisí na váze podtřídy a rozptylu pohybu cen příslušných jednotlivých produktů.
3.  
Členské státy zajistí, aby cílový výběr zůstával stále reprezentativním pro celkový cílový soubor, přičemž alespoň jednou ročně provedou přezkum a aktualizaci cílového výběru a vyberou zaměňující produkty.
4.  
V cílovém výběru musí být zastoupeny produkty, jejichž podíl výdajů činí alespoň jedno promile.

Článek 5

Zacházení s cenami

1.  
Členské státy použijí k sestavení HISC zjištěné ceny. Odhadované ceny použijí pouze pro účely stanovené v článcích 9, 11 a 14.
2.  
Jako zjištěné ceny produktů v oblasti zdravotní péče, vzdělávání a sociální ochrany se použijí ceny po odečtení úhrad.
3.  
Jako změny cen se v HISC vykáží změny zjištěných cen nebo podmínek tarifu.
4.  
Pokud jsou zjištěné ceny vázané na index, vykáží se v HISC jako změny cen ty změny, které vyplývají ze změn v indexu.
5.  
Jsou-li podmínkou určující cenu příjmy domácností, vykáží se v HISC jako změny cen změny zjištěných cen, které vyplývají ze změn příjmů domácností.
6.  
V případě pojištění se jako zjištěná cena použije skutečné pojistné.
7.  
Pokud byl jednotlivý produkt poskytnut spotřebitelům nejprve bezplatně a cena je účtována až následně, vykáže se to v HISC jako zvýšení cen. Pokud je naopak cena účtována u jednotlivého produktu, který je následně spotřebitelům poskytnut bezplatně, vykáže se to v HISC jako snížení cen.

Článek 6

Slevy a pobídky

1.  

Členské státy zohlední slevy, které splňují tyto podmínky:

a) 

lze je přiřadit k jednotlivému produktu a

b) 

lze na ně uplatnit nárok v době nákupu.

Je-li to možné, zohlední se slevy, které jsou dostupné pouze pro omezenou skupinu spotřebitelů.

2.  
Pokud jde o pobídky, použijí se ustanovení článků 10 a 11.

Článek 7

Poplatky za služby v poměru k cenám transakcí

1.  
HISC zahrnuje poplatky, jež jsou přímo účtovány spotřebitelům za poskytované služby a které lze vyjádřit jako paušální poplatek nebo jako poměrnou část ceny transakce. Je-li cena služby stanovena jako poměrná část ceny transakce, použije se jako zjištěná cena tato poměrná část vynásobená cenou reprezentativní jednotkové transakce.
2.  
Jako změny cen se v HISC vykáží změny poplatku za služby, které vyplývají ze změn ceny reprezentativní jednotkové transakce.
3.  
Jestliže není možné změnu ceny reprezentativní jednotkové transakce změřit, odhadne se pomocí odpovídajícího cenového indexu.

Článek 8

Zjišťování cen

1.  
Zjištěná cena výrobku se zahrne do HISC za měsíc, ve kterém se mohou transakce uskutečnit za tuto cenu.
2.  
Zjištěná cena služby se zahrne do HISC za měsíc, ve kterém může spotřeba služby začít.
3.  
Pokud cena služby závisí na tom, jaká doba uplyne od jejího zakoupení do začátku spotřeby, zohlední členské státy cenu, která je reprezentativní pro nákup služby.
4.  
Zjištěné ceny se musí vztahovat alespoň na jeden pracovní týden v polovině měsíce nebo přibližně v polovině měsíce.
5.  
Je-li v případě jednotlivého produktu známo, že jeho cena v průběhu měsíce kolísá, musí se zjištěná cena vztahovat na více než jeden týden.

Článek 9

Odhad cen

1.  
V případě, že nelze zjistit cenu jednotlivého produktu v cílovém výběru, použije se odhadovaná cena nejvýše po dobu dvou měsíců a poté se vybere zaměňující produkt. Tento odstavec se nepoužije na sezónní produkty nebo jiné jednotlivé produkty, u nichž se očekává, že budou znovu dostupné.
2.  
Jako odhadovaná cena se nepoužije dříve zjištěná cena, pokud ji nelze obhájit jako vhodný odhad.

Článek 10

Záměny

1.  
Členské státy vyberou zaměňující produkt podobný původnímu nabízenému produktu, který přestává být dostupný, přičemž zajistí, aby byl cílový výběr i nadále reprezentativní.
2.  
Členské státy nezvolí zaměňující produkty na základě podobné ceny.

Článek 11

Kvalitativní očišťování

1.  
Pokud mezi zaměněným a zaměňujícím produktem neexistuje žádný kvalitativní rozdíl, porovnávají členské státy zjištěné ceny přímo. V opačném případě provedou členské státy kvalitativní očištění.
2.  
Členské státy provedou kvalitativní očištění odpovídající celkovému cenovému rozdílu mezi zaměněným produktem v měsíci m–1 a jeho zaměňujícím produktem v měsíci m, pouze pokud to lze obhájit jako vhodný odhad kvalitativního rozdílu.

Článek 12

Elementární cenové indexy

1.  

Ceny jednotlivých produktů se agregují za účelem získání elementárních cenových indexů pomocí jedné z těchto možností:

a) 

indexový vzorec, který zajišťuje tranzitivitu. Při použití tranzitivního vzorce indexu se neprovádí revize cenového indexu předchozích období; nebo

b) 

indexový vzorec, který zajišťuje časovou reverzibilitu a srovnává ceny jednotlivých produktů v běžném období s cenami těchto produktů v základním období. Základní období se nesmí často měnit, pokud taková změna vede k závažnému porušení zásady tranzitivity.

2.  
K vytvoření cenového indexu pro elementární agregaci ze dvou nebo více elementárních cenových indexů se použije indexový vzorec, který je shodný se vzorci popsanými v odstavci 1.

Článek 13

Začlenění dílčích indexů po indexním referenčním období

Každý dílčí index, který je začleněn do HISC po indexním referenčním období, se váže k prosinci určitého roku a používá se od ledna následujícího roku.

Článek 14

Sezónní produkty

V případě, že jsou do výběru v rámci elementární agregace zařazeny sezónní produkty, použijí členské státy pro sestavení cenového indexu pro tuto agregaci metodu sezónní imputace nebo metodu sezónních vah.

Článek 15

Členění předběžného odhadu

Členské státy, jejichž měnou je euro, předají Komisi (Eurostatu) předběžné odhady ke všem dílčím indexům ve svém HISC.

Článek 16

Finalizace předběžných údajů

V případě, že členský stát předá dílčí indexy nebo jejich váhy jako předběžné, musí je finalizovat při předání údajů za následující měsíc.

Článek 17

Revize z důvodu chyb

1.  
Členské státy opraví chyby a předají revidované dílčí indexy nebo váhy dílčích indexů Komisi (Eurostatu) bez zbytečného prodlení.
2.  
Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) informace o příčině chyby nejpozději při předání revidovaných údajů.

Článek 18

Ostatní revize

1.  
Načasování, délka a začlenění do HISC v případě revizí jiných než revizí podle článků 16 a 17 musí být koordinovány s Komisí (Eurostatem).
2.  
Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) odhady revidovaných dílčích indexů HISC nejpozději tři měsíce před plánovaným provedením navrhované revize.

Článek 19

Zveřejnění revizí

S výjimkou revizí podle článku 16 se revize celkového HISC zveřejní, včetně vysvětlivek, na internetových stránkách vnitrostátního subjektu odpovědného za sestavování HISC.

Článek 20

Revize vah dílčích indexů

Aniž jsou dotčeny články 16 a 17, váhy dílčích indexů se nerevidují.

Článek 21

Harmonizovaný index spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách

1.  
Jednotlivá daň zahrnutá pro účely HISC-SD se zohlední v případě, že roční příjmy z této daně představují nejméně 2 % součtu všech zahrnutých jednotlivých daní vybraných sektorem vládních institucí.
2.  
Roční příjmy z daní, které jsou zohledněny v HISC-SD, musí činit nejméně 90 % součtu všech zahrnutých jednotlivých daní vybraných sektorem vládních institucí.
3.  
HISC-SD se sestaví stejným způsobem jako HISC, pouze s tím rozdílem, že zjištěné ceny se očistí tak, aby sazby daní z produktů byly ve sledovaném období ve srovnání s cenovým referenčním obdobím konstantní.
4.  

Změny daňových sazeb se promítnou do HISC-SD:

a) 

v měsíci, v němž je nová sazba uplatněna na jednotlivý produkt a zahrnuta do zjištěné ceny, nebo

b) 

v prvním celém měsíci, pro který nová sazba platí. Změny sazeb, které vstoupí v platnost prvního dne měsíce, se promítnou do HISC-SD již pro daný měsíc. Změny sazeb, které vstoupí v platnost k pozdějšímu dni měsíce, se promítnou do HISC-SD až pro následující měsíc.

KAPITOLA 3

INDEX CEN NEMOVITOSTÍ OBÝVANÝCH VLASTNÍKY A INDEX CEN BYTOVÝCH NEMOVITOSTÍ

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA 4

STANDARDY A LHŮTY PRO VÝMĚNU ÚDAJŮ A METADAT

Článek 26

Standardy pro výměnu údajů a metadat

1.  
Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje a metadata v elektronické podobě prostřednictvím služeb jednotného kontaktního místa v souladu se standardy pro výměnu statistických údajů a metadat.
2.  
Důvěrné údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ( 2 ) musí být při předání Komisi (Eurostatu) náležitě označeny.

Článek 27

Lhůty pro výměnu metadat

1.  
Členské státy každoročně přezkoumají a aktualizují metadata svého HISC a HISC-SD za běžný rok a předají je Komisi (Eurostatu) do 31. března.

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1749/96, (ES) č. 2214/96, (ES) č. 1687/98, (ES) č. 2646/98, (ES) č. 1617/1999, (ES) č. 2166/1999, (ES) č. 2601/2000, (ES) č. 2602/2000, (ES) č. 1920/2001, (ES) č. 1921/2001, (ES) č. 1708/2005, (ES) č. 701/2006, (ES) č. 330/2009, (EU) č. 1114/2010 a (EU) č. 93/2013 se zrušují.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA

Peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností

1. Peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností jsou definovány v čl. 2 bodě 20 nařízení (EU) 2016/792.

2. Při přesnějším stanovení kvality vah se do peněžních výdajů na konečnou spotřebu zahrnou následující příklady výdajů na konečnou spotřebu domácností, jak jsou stanoveny v těchto písmenech bodu 3.95 přílohy A nařízení o ESA 2010:

— 
písmena c), d), h) a i),
— 
část písmene e), která se týká přímo účtovaných finančních služeb, část písmene f), která se týká služeb neživotního pojištění ve výši implicitního poplatku za službu.

Peněžní výdaje na konečnou spotřebu zahrnují rovněž příspěvky na bydlení, které spadají pod kód D.632 vymezený v bodě 4.109 přílohy A nařízení o ESA 2010.

3. Do peněžních výdajů na konečnou spotřebu se nezahrnou následující příklady výdajů na konečnou spotřebu domácností, jak jsou stanoveny v těchto písmenech bodu 3.95 přílohy A nařízení o ESA 2010:

— 
písmena a), b) a g).

Do peněžních výdajů na konečnou spotřebu se nezahrnou ani následující příklady, které nejsou součástí výdajů na konečnou spotřebu domácností:

— 
bod 3.96 písm. a) až f) přílohy A nařízení o ESA 2010 s výjimkou příspěvků na bydlení, které spadají pod kód D.632 vymezený v bodě 4.109 přílohy A nařízení o ESA 2010,
— 
daně z důchodů, vymezené v bodě 4.78 přílohy A nařízení o ESA 2010,
— 
důchod z vlastnictví, vymezený v bodě 4.41 přílohy A nařízení o ESA 2010,
— 
skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů, vymezené v bodě 4.92 přílohy A nařízení o ESA 2010,
— 
čisté pojistné na neživotní pojištění, vymezené v bodě 4.112 přílohy A nařízení o ESA 2010,
— 
běžné transfery mezi domácnostmi, vymezené v bodě 4.129 přílohy A nařízení o ESA 2010,
— 
pokuty a penále, které institucionálním jednotkám uložily soudy nebo kvazisoudní orgány, vymezené v bodě 4.132 přílohy A nařízení o ESA 2010.

4. Peněžními transakcemi jsou takové transakce, při nichž zúčastněné jednotky poukazují nebo přijímají platby nebo vstupují do závazků nebo získávají aktiva vyjádřená v měnových jednotkách. Transakce, které nezahrnují výměnu za peníze ani aktiva či závazky vyjádřené v měnových jednotkách, jsou nepeněžními transakcemi.



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU