(EU) 2019/1700Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácnostízaložené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Text s významem pro EHP)

(1)

Statistické údaje a ukazatele jsou základem zodpovědných a fakticky podložených politik. V kontextu strategie Evropa 2020 a posilování správy ekonomických záležitostí hrají sociální ukazatele zásadní úlohu při poskytování informací pro klíčové priority Unie a jejich podpoře. Tyto priority se týkají zejména udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních míst; sociální soudržnosti, snižování chudoby, nerovností a sociálního vyloučení; začleňování osob se zdravotním postižením a rovného zacházení; a dovedností, mobility a digitální ekonomiky. K poskytování spolehlivé statistické základny pro vypracovávání a monitorování politik, kterými Unie a členské státy tyto priority uskutečňují, jsou zapotřebí zejména sociální ukazatele. K posílení odolnosti Unie a jejích cílů v oblasti soudržnosti a k zachování jejích úrovní blahobytu jsou zapotřebí sociální statistiky vysoké kvality. Spolehlivé údaje jsou rovněž zásadně důležité z hlediska ochrany před zavádějícími informacemi.

(2)

Sociální statistiky mají prvořadý význam pro posílení sociálních cílů v rámci evropského semestru a je rovněž nezbytné zlepšit dostupnost sociálních ukazatelů tak, aby bylo zajištěno jejich včasné poskytování pro příslušné politické rámce. Posílení sociálního rozměru evropského semestru by zlepšilo odolnost Unie a jejích cílů v oblasti soudržnosti a zajistilo zachování úrovní blahobytu.

(3)

V souladu s iniciativou „Více než HDP“ je důležité řešit sociální aspekty pokroku prostřednictvím průkazných ukazatelů zaměřujících se na situaci občanů, popisujících rozložení materiálních životních podmínek a nerovností a podrobněji zkoumajících různé rozměry kvality života.

(4)

Evropské sociální statistiky by měly být poskytovány na základě rovného zacházení se všemi typy uživatelů, jako jsou tvůrci politik, orgány veřejné správy, výzkumní pracovníci, odbory, studenti, zástupci občanské společnosti včetně nevládních organizací a občané, kteří by měli mít ke statistikám volný a snadný přístup prostřednictvím databází Komise (Eurostatu) na jejích internetových stránkách a prostřednictvím jejích publikací. V této souvislosti je třeba dále zlepšit internetové stránky Komise (Eurostatu), pokud jde o včasnou dostupnost informací a uživatelskou vstřícnost.

(5)

Je proto mimořádně důležité, aby se sociální ukazatele vyznačovaly potřebnou vysokou kvalitou, a to zejména z hlediska jejich přesnosti, včasnosti, využitelnosti a přístupnosti, jejich relevantnosti, přizpůsobitelnosti požadavkům nových uživatelů, jakož i jejich srovnatelnosti, soudržnosti a účinnosti. Zejména je nezbytné zlepšit včasnou dostupnost sociálních ukazatelů, aby byly včas k dispozici pro příslušné politické rámce, včetně evropského semestru. Přesnější a včas dostupné ukazatele by navíc mohly být významným přínosem k monitorování cílů udržitelného rozvoje OSN.

(6)

Pro posouzení situace domácností a osob je důležité měřit příjmy a odhadnout minimální úroveň zdrojů potřebných k náležitému zapojení se do společnosti. Je proto nezbytně nutné zlepšit sběr údajů a metodiku standardizovaných ukazatelů s cílem poskytovat odhady referenčního rozpočtu na regionálním základě a usilovat o zajištění lepšího pokrytí dotčených populací. Statistické údaje by měly poskytovat pevný základ pro nastavení ukazatelů přizpůsobených pro různé možné uživatele.

(7)

Při posuzování situace domácností se často používá příjem. Je však důležité měřit také spotřebu, jmění a dluhy, včetně možných dluhů v cizí měně, a to jak z hlediska domácností, tak z makroekonomického pohledu. Kromě toho je chudoba, zejména chudoba dětí, jevem, který má mnoho aspektů a zahrnuje nejen materiální životní podmínky, jako je výše příjmu, spotřeba, jmění a dluhy, ale i zdraví, vzdělání a přístup ke službám a jejich využívání. Dále je důležité mít k dispozici rozsáhlé, spolehlivé a srovnatelné statistické údaje k tomu, aby bylo možné náležitě řešit nezaměstnanost, zejména mladých lidí, a reagovat na nové trendy v oblasti zaměstnanosti, především v kontextu digitální ekonomiky.

(8)

Evropské statistiky týkající se osob a domácností se v současné době sbírají na základě několika legislativních aktů, které upravují zjišťování o osobách a domácnostech, demografickou statistiku, sčítání lidu, domů a bytů, a údajů, které jsou sbírány především z administrativních zdrojů. Některé údaje pocházejí také ze zjišťování u podniků. Navzdory výraznému zlepšení v posledních letech přetrvává potřeba posílit integraci a zjednodušení sběru údajů pro statistiky komplexnějším způsobem a na základě zjišťování o osobách a domácnostech v celé Unii. V zájmu získání spolehlivých údajů pro výzkum a tvorbu politik je zásadně důležité zvýšit investice do vysoce kvalitního, přesnějšího a komplexnějšího sběru údajů, neboť spolehlivé údaje jsou základním předpokladem pro odpovědnou tvorbu politik.

(9)

Ke zkvalitnění údajů a zvýšení efektivity je třeba co možná nejvíce podporovat využívání administrativních záznamů. Díky technologickému pokroku se již značně rozšířily možnosti, jak lze využívat administrativní zdroje pro statistické účely. Využívání administrativních zdrojů by mělo být v oblasti sociálních statistik dále aktivně podporováno, zároveň by však vždy měla být zajištěna kvalita, zejména přesnost, včasnost a srovnatelnost těchto statistik. Jiné zdroje údajů přizpůsobené osobám či příslušným tématům, k nimž nelze získat přístup prostřednictvím administrativních záznamů, by měly být rovněž zachovány, přičemž by mělo být zaručeno právo na ochranu osobních údajů.

(10)

Ve sdělení Komise ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí byl zdůrazněn nárůst využívání více zdrojů údajů a inovativních metod sběru údajů, jakož i rostoucí význam harmonizace statistických pojmů a metod napříč oblastmi. Sdělení dále požadovalo novou generaci statistických právních předpisů, které by upravovaly širší oblasti.

(11)

V roce 2011 schválil Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen "výbor pro ESS"), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2), Wiesbadenské memorandum o nové koncepci statistik domácností a sociálních statistik, podle něhož je třeba zjednodušit evropská zjišťování poskytující údaje o osobách a domácnostech a tato hlavní sociální zjišťování by navíc měla být doplňována méně častým sběrem mikrodat. Kromě toho by se měl zlepšit přístup k administrativním údajům a mělo by se rozvíjet opětovné využívání stávajících zdrojů údajů a přístup k jejich novým zdrojům na unijní a vnitrostátní úrovni.

(12)

Evropský statistický systém (ESS) má aktivně zapojovat všechny uživatele tím, že bude vstřícně plnit jejich požadavky, a posílí spolupráci mezi Komisí (Eurostatem), národními statistickými úřady (dále jen "NSÚ"), národními centrálními bankami, Evropským statistickým poradním výborem a agenturami Unie. Je proto mimořádně důležité, aby byly při přizpůsobování a modernizaci sociálních zjišťování náležitě zohledňovány příspěvky všech zúčastněných stran, včetně příspěvků tvůrců politik, výzkumných a akademických pracovníků, poskytovatelů údajů, občanské společnosti a zájmových skupin.

(13)

Tento vývoj se musí postupně racionalizovat a statistické právní předpisy v oblasti sociálních statistik modernizovat, aby se zajistilo, že budou vysoce kvalitní sociální ukazatele vytvářeny integrovanějším, přizpůsobitelnějším, flexibilnějším, účinnějším a včasnějším způsobem s cílem reagovat na vývoj ve společnosti. Zároveň je třeba věnovat náležitou pozornost potřebám uživatelů, zatížení respondentů, kapacitám a zdrojům členských států, spolehlivosti a přesnosti používaných metod, technické proveditelnosti tvorby statistik, lhůtám, v nichž mohou být statistiky dostupné, a spolehlivosti výsledků.

(14)

Žádné z opatření přijatých za účelem uplatňování tohoto nařízení by zejména nemělo způsobovat výrazné dodatečné náklady vedoucí k nepřiměřené nebo neodůvodněné zátěži respondentů a členských států.

(15)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví obecný právní rámec pro evropskou statistiku a článkem 13 uvedeného nařízení se zavádí evropský statistický program. Toto nařízení stanoví zvláštní rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů. Upřesňuje, které údaje a informace mají členské státy sbírat a předávat Komisi (Eurostatu), jakož i základní požadavky na kvalitu, jež je třeba splnit. Stanoví, že podrobnější technické specifikace upraví akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Umožňuje integrovat různé sběry údajů navzájem i s využitím administrativních záznamů a zároveň konsoliduje a zjednodušuje stávající právní předpisy v souladu s evropským statistickým programem.

(16)

Unijní právní předpisy týkající se sociálních statistik založené na individuálních údajích byly přijaty v reakci na konkrétní potřeby politik v době jejich přijetí. Pro sociální oblast jsou však typické nové a rychle se měnící skutečnosti. Vznikají nové sociální okolnosti a jevy, které vyžadují aktualizaci stávajícího právního rámce na úrovni Unie. Toto nařízení by proto mělo poskytovat bohatou statistickou základnu, která odpovídajícím způsobem pokrývá a odráží současné potřeby a umožňuje rozvoj a vytváření statistických údajů, které reagují na budoucí potřeby tvůrců politik, uživatelů a široké veřejnosti a zohledňují přitom srovnatelnost statistik na mezinárodní úrovni. Toto nařízení by mělo zejména zajistit vysokou flexibilitu pro další rozvoj v oblasti statistik týkajících se osob a domácností. Je také zásadní, aby sběr údajů byl prováděn v souladu s nejnovějšími technologickými změnami.

(17)

Aby se více zjednodušil a racionalizoval referenční rámec pro evropské sociální statistiky založené na údajích sbíraných na základě výběrových souborů, měly by být stávající evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sloučeny do jediného rámce. Tím by se zaručilo, že by evropské sociální statistiky založené na údajích sbíraných na základě výběrových souborů, včetně oblastí pracovních sil, příjmů a životních podmínek, zdraví, vzdělávání a odborné přípravy a využívání informačních a komunikačních technologií, využívání času a spotřeby, byly vytvářeny jednotnějším a koordinovanějším způsobem.

(18)

V souladu s cíli tohoto nařízení by Komise měla zahájit studie proveditelnosti a pilotní studie zaměřené na zlepšení kvality souborů údajů a sociálních ukazatelů. Tyto studie by měly zahrnovat srovnatelnost údajů, vývoj nových metodik, modernizaci sběru údajů a plnění nových požadavků uživatelů, se zaměřením zejména na obtížně dosažitelné populace, údaje o specifických dílčích populacích, zejména těch nejzranitelnějších, zpřístupňování statistik na územní úrovni NUTS 2 a vytváření údajů na podrobné místní úrovni nákladově efektivním a vstřícným způsobem. Členské státy by v souvislosti s těmito studiemi proveditelnosti a pilotními studiemi měly spolupracovat a Komise by měla mít možnost poskytovat na jejich provedení finanční podporu.

(19)

V oblasti pracovních sil a v oblasti příjmů a životních podmínek by mělo být možné v zájmu přizpůsobení se potřebám a novým očekáváním uživatelů sbírat v určitém okamžiku údaje o ad hoc tématech, aby bylo možné doplnit soustavně sbírané proměnné o doplňkové proměnné, a osvětlit tak neprozkoumané aspekty pracovních sil a příjmů a životních podmínek. V odůvodněných případech by mělo být možné, aby se tyto údaje týkaly i témat, která toto nařízení nestanoví.

(20)

Pro každou oblast je třeba poskytovat základní soubor harmonizovaných proměnných, aby bylo možné lépe využívat a šířit údaje, které má Komise (Eurostat) k dispozici, a zejména jako základní předpoklad pro porovnávání údajů a průřezové analýzy. Tato praxe může pomoci zvýšit analytický potenciál souborů údajů využitím technik modelování a dosáhnout úspor z rozsahu.

(21)

Sběr údajů v oblasti využívání času a v oblasti spotřeby na úrovni Unie poskytuje důležité víceúčelové údaje pro politiky Unie, jež mají dopad na životy občanů. Údaje o využívání času se ukázaly být nanejvýš důležité při posuzování mimo jiné rovnosti žen a mužů, pokud jde o rozdělení pracovních a pečovatelských povinností, nebo při měření neplacené práce. Důležitým prvkem materiálních životních podmínek občanů je rovněž spotřeba. Dále je třeba rozvinout a modernizovat sběr údajů, který v obou oblastech dobrovolně provádí mnoho členských států na základě dohod a obecných pokynů. Sběr údajů by měl být povinný pro oblast spotřeby a nepovinný pro oblast využívání času. Pokud se však tento sběr provádí, měl by probíhat v souladu s tímto nařízením, aby tak byla zajištěna srovnatelnost. V dlouhodobém horizontu by všechny členské státy měly usilovat o zapojení se do sběru údajů v oblasti využívání času. Je-li to možné, měla by být na modernizaci a provádění sběru údajů v oblasti využívání času a v oblasti spotřeby poskytována finanční podpora Unie.

(22)

S ohledem na svá specifika nejsou předmětem tohoto nařízení demografické statistiky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 (3), ani sčítání lidu, domů a bytů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 (4), ani zjišťování u podniků ani statistiky založené především na administrativních zdrojích; ty by měly být upraveny samostatně zvláštními rámci přizpůsobenými jejich charakteristikám.

(23)

Statistiky již nejsou považovány pouze za jeden z mnoha zdrojů informací pro účely tvorby politik, namísto toho hrají v rozhodovacím procesu ústřední roli. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které v souladu s účely, kterým slouží, splňují kritéria vysoké kvality, jak stanoví nařízení (ES) č. 223/2009.

(24)

Sociální údaje vysoké kvality nejsou nezbytné pouze pro účely politik, nýbrž také pro výzkum a jako součást spolehlivé informační infrastruktury. Pro výzkumné pracovníky, kterým byl pro vědecké účely poskytnut přístup k mikrodatům podle nařízení Komise (EU) č. 557/2013 (5), pokud jde o přístup k důvěrným údajům bez přímých identifikátorů pro vědecké účely, by bylo velmi přínosné, kdyby měli lépe propojené statistické soubory údajů.

(25)

Příjmy, spotřeba a jmění jsou tři rozměry, které určují materiální blahobyt domácností. Je důležité snažit se pomocí stávajících zdrojů údajů tyto rozměry a rozložení každého z nich, jakož i jejich společné rozložení napříč domácnostmi, lépe popsat, přičemž je třeba přesněji zohlednit existenci několika zdrojů údajů, a snažit se posílit jejich společné využívání. Toto nařízení by proto mělo zahrnovat a posílit oblast spotřeby a propojení mezi těmito třemi rozměry.

(26)

Nařízení (ES) č. 223/2009 požaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v uvedeném nařízení. Zprávy o kvalitě mají pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci zásadní význam. Výbor pro ESS schválil standard ESS pro strukturu zpráv o kvalitě v souladu s článkem 12 uvedeného nařízení. Kodex evropské statistiky tvoří základ společného rámce kvality ESS a stanoví normy pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik. To by mělo přispět k harmonizaci podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(27)

V nařízení (ES) č. 223/2009 jsou obsažena pravidla pro předávání údajů členskými státy Komisi (Eurostatu) a jejich používání, včetně pravidel pro předávání a ochranu důvěrných údajů. Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla zajistit, aby byly důvěrné údaje předávány a používány výhradně pro statistické účely v souladu s články 21 a 22 nařízení (ES) č. 223/2009.

(28)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) a (EU) 2018/1725 (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (8) se vztahují na osobní údaje, které jsou předmětem tohoto nařízení. Zejména statistické údaje vyžadované pro účely vypracovávání a monitorování unijních a vnitrostátních opatření a strategií v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je třeba považovat za údaje zpracovávané z důvodu významného veřejného zájmu.

(29)

Spolehlivé statistiky jsou potřebné na národní i regionální úrovni a v případech, kdy je vyžadována lepší srovnatelnost. Je důležité, aby byly dány k dispozici souhrnné údaje za srovnatelné územní jednotky, jako například NUTS 2, a aby se přitom zohlednily náklady a členským státům byly poskytnuty odpovídající finanční zdroje. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (9) by všechny statistiky členských států, které jsou předávány Komisi (Eurostatu) a které mají být rozčleněny podle územních jednotek, měly používat klasifikaci NUTS. Aby tedy bylo možné vytvářet srovnatelné regionální statistiky, měly by být údaje o územních jednotkách poskytovány podle klasifikace NUTS. V dlouhodobějším horizontu by mělo být vyvinuto úsilí o dosažení podrobnějších údajů na místní úrovni na základě infrastruktury vytvořené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (10).

(30)

Aby se zohlednil hospodářský, sociální a technický vývoj, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), za účelem změn dílčích témat uvedených v příloze I, zavádění nebo úprav osmiletého průběžného plánování sběru údajů, na které se vztahuje toto nařízení, v souladu s periodicitou stanovenou v příloze IV a stanovování počtu a názvu proměnných. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o popis proměnných, technické specifikace konkrétních souborů údajů, technické prvky, jsou-li společné několika souborům údajů, technické formáty potřebné k zjednodušení předávání informací členskými státy Komisi (Eurostatu), opory výběru, zejména stanovení jejich minimálních požadavků na opory výběru, úpravu a obsah zpráv o kvalitě a případné výjimky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(32)

Pokud by provádění tohoto nařízení vyžadovalo provedení rozsáhlých úprav národního statistického systému některého členského státu, měla by Komise mít možnost udělit dotčenému členskému státu v řádně odůvodněných případech a na omezenou dobu výjimku. Důvodem pro takové rozsáhlé úpravy může být potřeba zlepšit včasnost, přizpůsobit koncepci sběrů údajů, včetně přístupu k administrativním zdrojům, nebo vyvinout nové inovativní nástroje pro tvorbu údajů. Ve vhodných případech by měl být členským státům rovněž poskytnut finanční příspěvek Unie v podobě grantů, zejména za účelem budování kapacit, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (13).

(33)

K zajištění soudržnosti a srovnatelnosti evropských sociálních statistik vypracovávaných v souladu se zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je třeba posilovat spolupráci a koordinaci mezi orgány v rámci ESS. Sběr údajů nad rámec těch, které jsou uvedeny v tomto nařízení, provádějí i jiné subjekty Unie, zejména agentury Unie, jakož i akademická obec. V zájmu využití synergií by proto měla být posílena spolupráce mezi těmito aktéry a aktéry zapojenými do ESS.

(34)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společného rámce pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše ho, z důvodu harmonizace a kvality a srovnatelnosti údajů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a jelikož statistiky vysoké kvality založené na údajích, jejichž sběr probíhá harmonizovaným způsobem, poskytují značnou přidanou hodnotu pro tvorbu politik na úrovni Unie a členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(35)

Evropské sociální statistiky založené na údajích sbíraných na základě výběrových souborů a proces sběru údajů by se měly stát účinnějšími a relevantnějšími. Evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů v současnosti upravuje několik samostatných legislativních aktů, které by měly být nahrazeny tímto nařízením. Je proto nutné zrušit nařízení Rady (ES) č. 577/98 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 (15) a pozměnit příslušné části nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 (16), (ES) č. 452/2008 (17) a (ES) č. 1338/2008 (18).

(36)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 1. března 2017 (20).

(37)

Návrh byl konzultován s výborem pro ESS,