(EU) 2019/1149Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

Publikováno:	Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21-56	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	20. června 2019	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	31. července 2019	Nabývá účinnosti:	31. července 2019
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 11. července 2019

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1149

ze dne 20. června 2019,

kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344

(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

(Úř. věst. L 186 11.7.2019, s. 21)

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 158, 6.5.2021, s. 23 (2019/1149)

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1149

ze dne 20. června 2019,

kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344

(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

KAPITOLA I

ZÁSADY

Článek 1

Zřízení, předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „orgán“).

Orgán je členským státům a Komisi nápomocen při účinném uplatňování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil v Unii a při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie. Orgán vykonává činnost v oblasti působnosti aktů Unie uvedených v odstavci 4, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí založených na těchto aktech, a jakýchkoli dalších právně závazných aktů Unie, které mu svěřují úkoly.

Tímto nařízením není dotčen výkon základních práv uznaných členskými státy a na úrovni Unie, včetně práva nebo svobody stávkovat nebo vést jiné akce v rámci konkrétních systémů pracovněprávních vztahů v členských státech v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Není jím dotčeno ani právo na sjednávání, uzavírání a vymáhání kolektivních smluv či právo na kolektivní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

Oblast působnosti orgánu zahrnuje tyto akty Unie, včetně všech budoucích změn těchto aktů:

směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ( 1 );

směrnice 2014/67/EU;

nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ( 2 ), včetně ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ( 3 ) a (EHS) č. 574/72 ( 4 ), pokud jsou stále použitelná, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1231/2010 ( 5 ) a nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ( 6 ), kterým se působnost ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti;

nařízení (EU) č. 492/2011;

směrnice 2014/54/EU;

nařízení (EU) 2016/589;

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ( 7 );

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ( 8 );

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ( 9 ).

Oblast působnosti orgánu zahrnuje spolupráci mezi členskými státy s cílem řešit problematiku nehlášené práce.

Toto nařízení respektuje pravomoci členských států, pokud jde o uplatňování a vymáhání právních předpisů Unie uvedených v odstavci 4.

Nezasahuje do práv a povinností jednotlivců a zaměstnavatelů, které jim vyplývají z unijního a vnitrostátního práva nebo zvyklostí, ani do práv a povinností vnitrostátních orgánů, které z nich vyplývají, a ani do autonomie sociálních partnerů, jak je uznává Smlouva o fungování EU.

Tímto nařízením nejsou dotčeny stávající dvoustranné dohody a ujednání o správní spolupráci mezi členskými státy, zejména dohody a ujednání, které se týkají vzájemně sladěných a společných inspekcí.

Článek 2

Cíle

Cíli tohoto orgánu je přispět k zajištění spravedlivé mobility pracovních sil v Unii a být nápomocen členským státům a Komisi při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie. Za tímto účelem a v rámci oblasti působnosti podle článku 1 orgán:

usnadňuje přístup k informacím o právech a povinnostech v oblasti mobility pracovních sil v Unii, jakož i k souvisejícím službám;

usnadňuje a posiluje spolupráci mezi členskými státy při vymáhání příslušných unijních právních předpisů v rámci Unie, včetně usnadňování vzájemně sladěných a společných inspekcí;

plní úlohu mediátora a usnadňuje hledání řešení v případě přeshraničních sporů mezi členskými státy; a

podporuje spolupráci mezi členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce.

Článek 3

Právní postavení

Orgán je subjektem Unie s právní subjektivitou.

Orgán má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

KAPITOLA II

ÚKOLY ORGÁNU

Článek 4

Úkoly orgánu

Orgán za účelem dosažení svých cílů plní tyto úkoly:

usnadňuje přístup k informacím a koordinuje síť EURES v souladu s články 5 a 6;

usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy v zájmu jednotného, efektivního a účinného uplatňování a vymáhání příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 7;

koordinuje a podporuje vzájemně sladěné a společné inspekce v souladu s články 8 a 9;

provádí analýzy a posouzení rizik v souvislosti s přeshraniční mobilitou pracovních sil v souladu s článkem 10;

podporuje členské státy při budování kapacit v oblasti účinného uplatňování a vymáhání příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 11;

podporuje členské státy při řešení problematiky nehlášené práce v souladu s článkem 12;

plní úlohu mediátora ve sporech mezi členskými státy ohledně uplatňování příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 13.

Článek 5

Informace o mobilitě pracovních sil

Orgán v zájmu usnadnění mobility pracovních sil v rámci Unie zlepší dostupnost, kvalitu a přístupnost informací obecné povahy nabízených jednotlivcům, zaměstnavatelům a organizacím sociálních partnerů o právech a povinnostech vyplývajících z aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 4. Za tímto účelem orgán:

přispívá k poskytování příslušných informací o právech a povinnostech jednotlivců v situacích přeshraniční mobility pracovních sil, a to i prostřednictvím jednotné celounijní internetové stránky, která funguje jako jednotný portál, na němž je možné získat přístup ke zdrojům informací o právech, postupech a službách na unijní i vnitrostátní úrovni ve všech úředních jazycích Unie, a která byla zřízena nařízením (EU) 2018/1724;

podporuje členské státy při uplatňování nařízení (EU) 2016/589;

podporuje členské státy při plnění povinností souvisejících s přístupem k informacím a šířením informací v oblasti volného pohybu pracovníků, zejména jak je stanoveno v článku 6 směrnice 2014/54/EU a v článku 22 nařízení (EU) 2016/589, v oblasti koordinace sociálního zabezpečení, jak je stanoveno v čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 883/2004, a v oblasti vysílání pracovníků, jak je stanoveno v článku 5 směrnice 2014/67/EU, mimo jiné pomocí odkazů na vnitrostátní zdroje informací, jako jsou například jednotné oficiální celostátní internetové stránky;

podporuje členské státy při zvyšování přesnosti, jakož i zlepšování úplnosti a uživatelské vstřícnosti příslušných vnitrostátních informačních zdrojů a služeb v souladu s kritérii kvality stanovenými v nařízení (EU) 2018/1724;

podporuje členské státy v tom, aby zefektivňovaly poskytování informací a služeb jednotlivcům a zaměstnavatelům v souvislosti s přeshraniční mobilitou na dobrovolném základě;

usnadňuje spolupráci mezi příslušnými subjekty, které mají v souladu se směrnicí 2014/54/EU poskytovat informace, poradenství a pomoc jednotlivcům a zaměstnavatelům v oblasti mobility pracovních sil na vnitřním trhu.

Článek 6

Koordinace sítě EURES

S cílem podporovat členské státy při poskytování služeb jednotlivcům a zaměstnavatelům prostřednictvím sítě EURES, jako je například přeshraniční přiřazování nabídek volných pracovních míst, stáží a učňovské přípravy k životopisům, a usnadňovat tak mobilitu pracovních sil v rámci Unie řídí orgán Evropský koordinační úřad sítě EURES, zřízený podle článku 7 nařízení (EU) 2016/589.

►C1 Evropský koordinační úřad řízený orgánem plní své povinnosti v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2016/589, kromě technického provozu a rozvoje portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, které i nadále řídí Komise. ◄ Orgán, za který odpovídá výkonný ředitel, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 4 písm. n) tohoto nařízení, zajistí, aby tato činnost byla v plném souladu s požadavky příslušných právních předpisů o ochraně údajů, včetně požadavku jmenovat pověřence pro ochranu údajů v souladu s článkem 36 tohoto nařízení.

Článek 7

Spolupráce a výměna informací mezi členskými státy

Orgán usnadňuje spolupráci a rychlejší výměnu informací mezi členskými státy a podporuje je v tom, aby účinně dodržovaly své povinnosti týkající se spolupráce, včetně výměny informací, jak je vymezeno v právních předpisech Unie, v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení.

Za tímto účelem orgán zejména:

na žádost jednoho nebo více členských států podporuje vnitrostátní orgány při identifikaci příslušných kontaktních míst vnitrostátních orgánů v ostatních členských státech;

na žádost jednoho nebo více členských států usnadňuje opatření navazující na předložení žádostí a výměnu informací mezi vnitrostátními orgány poskytováním logistické a technické podpory, včetně překladatelských a tlumočnických služeb, a prostřednictvím výměn týkajících se stavu jednotlivých věcí;

podporuje a sdílí osvědčené postupy mezi členskými státy a přispívá k jejich šíření;

na žádost jednoho nebo více členských států případně usnadňuje a podporuje postupy přeshraničního vymáhání sankcí a pokut v oblasti působnosti tohoto nařízení podle článku 1;

předkládá Komisi dvakrát ročně zprávy o nevyřízených žádostech mezi členskými státy a zvažuje, zda tyto žádosti postoupí k mediaci v souladu s čl. 13 odst. 2.

Na žádost jednoho nebo více členských států a v rámci plnění svých úkolů poskytuje orgán informace s cílem podpořit dotčený členský stát při účinném uplatňování aktů Unie, které spadají do oblasti působnosti orgánu.

Orgán podporuje používání elektronických nástrojů a postupů pro výměnu zpráv mezi vnitrostátními orgány, včetně systému IMI.

Orgán podporuje uplatňování inovativních přístupů k účinné a efektivní přeshraniční spolupráci a prosazuje případné využití mechanismů a databází elektronické výměny mezi členskými státy pro snadnější přístup k údajům v reálném čase a odhalování podvodů a může navrhovat možná zlepšení při využívání těchto mechanismů a databází. Orgán předkládá zprávy Komisi v zájmu dalšího rozvoje mechanismů a databází elektronické výměny.

Článek 8

Koordinace a podpora vzájemně sladěných a společných inspekcí

Na žádost jednoho nebo více členských států orgán koordinuje a podporuje vzájemně sladěné nebo společné inspekce v oblastech spadajících do pravomoci orgánu. Provedení vzájemně sladěné nebo společné inspekce může orgánům dotčených členských států rovněž navrhnout sám orgán z vlastního podnětu.

Vzájemně sladěné nebo společné inspekce se provádějí na základě dohody dotčených členských států.

Organizace sociálních partnerů působící na vnitrostátní úrovni mohou orgán upozorňovat na jednotlivé věci.

Pro účely tohoto nařízení:

vzájemně sladěné inspekce jsou inspekce v souvisejících případech současně prováděné ve dvou nebo více členských státech, přičemž každý vnitrostátní orgán působí na vlastním území, a podporované v případě potřeby zaměstnanci orgánu;

společné inspekce jsou inspekce prováděné v členském státě za účasti vnitrostátních orgánů jednoho nebo více dalších dotčených členských států a podporované v případě potřeby zaměstnanci orgánu.

V souladu se zásadou loajální spolupráce usilují členské státy o účast na vzájemně sladěných nebo společných inspekcích.

Vzájemně sladěnou nebo společnou inspekci lze provést pouze po předchozí dohodě všech zúčastněných členských států a tato dohoda musí být oznámena prostřednictvím jejich národních styčných úředníků určených podle článku 32.

Rozhodne-li se jeden nebo více členských států, že se nezúčastní vzájemně sladěné nebo společné inspekce, provedou vnitrostátní orgány ostatních členských států takovou inspekci pouze v zúčastněných členských státech. Členské státy, které se rozhodnou, že se nezúčastní, uchovají informace o takové inspekci jako důvěrné.

Orgán stanoví a přijme podrobné podmínky k zajištění příslušných návazných opatření, pokud se členský stát rozhodne, že se nezúčastní vzájemně sladěné nebo společné inspekce.

Dotčený členský stát v takových případech písemně, a to i pomocí elektronických prostředků, bez zbytečného odkladu informuje orgán a další dotčené členské státy o důvodech svého rozhodnutí a případně i o opatřeních, která hodlá přijmout za účelem řešení věci, jakož i o výsledcích těchto opatření, jakmile budou známy. Orgán může navrhnout, aby členský stát, který se nezúčastnil vzájemně sladěné nebo společné inspekce, dobrovolně provedl vlastní inspekci.

Ve vztahu ke třetím osobám uchovávají členské státy a orgán informace o zamýšlených inspekcích v důvěrnosti.

Článek 9

Ujednání týkající se vzájemně sladěných a společných inspekcí

Dohoda o provedení vzájemně sladěné inspekce nebo společné inspekce mezi zúčastněnými členskými státy a orgánem stanoví podmínky pro provedení takové inspekce, včetně rozsahu a účelu inspekce a případně včetně jakýchkoli ujednání týkajících se účasti zaměstnanců orgánu. Dohoda o vzájemně sladěné nebo společné inspekci může zahrnovat ustanovení, která umožní, aby vzájemně sladěné nebo společné inspekce poté, co budou dohodnuty a naplánovány, mohly proběhnout v krátkém časovém intervalu. Orgán stanoví vzor dohody v souladu s právem Unie i s vnitrostátním právem či zvyklostmi.

Vzájemně sladěné a společné inspekce se provádějí v souladu s právem či zvyklostmi členských států, v nichž inspekce probíhají. Návazná opatření na tyto inspekce se provádějí v souladu s právem či zvyklostmi dotčených členských států.

Vzájemně sladěné a společné inspekce probíhají operativně účinným způsobem. Za tímto účelem členské státy v dohodě o inspekci přidělí úředníkům z jiného členského státu, kteří se těchto inspekcí účastní, odpovídající úlohu a postavení v souladu s právem či zvyklostmi členského státu, v němž se inspekce provádí.

Orgán poskytuje členským státům, jež vzájemně sladěné nebo společné inspekce provádějí, koncepční, logistickou a technickou podporu a v případě potřeby odborné právní znalosti, pokud o to dotčené členské státy požádají, což může zahrnovat překladatelské a tlumočnické služby.

Zaměstnanci orgánu mohou být přítomni při inspekcích jakožto pozorovatelé a zajišťovat logistickou podporu a vzájemně sladěné nebo společné inspekce se mohou zúčastnit po předchozím souhlasu dotčeného členského státu, na jehož území budou při inspekci nápomocni v souladu s právem nebo zvyklostmi tohoto členského státu.

Orgán členského státu, který vzájemně sladěnou nebo společnou inspekci provádí, předkládá orgánu zprávu o výsledcích inspekce provedené v jeho členském státě, jakož i o celkovém operativním průběhu této vzájemně sladěné nebo společné inspekce, a to nejpozději šest měsíců po ukončení inspekce.

Informace shromážděné během vzájemně sladěných nebo společných inspekcí je možné použít jako důkazy v soudním řízení v dotčených členských státech v souladu s právem nebo zvyklostmi tohoto členského státu.

Informace o vzájemně sladěných a společných inspekcích koordinovaných orgánem, jakož i informace poskytnuté členskými státy a orgánem, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2 a 3, se zahrnou do zpráv, jež mají být předkládány správní radě dvakrát ročně. Tyto zprávy se zasílají rovněž skupině zúčastněných stran, přičemž citlivé informace se náležitě upraví. Roční zpráva o inspekcích podporovaných orgánem se zahrne do jeho výroční zprávy o činnosti.

V případě, že se orgán v průběhu vzájemně sladěných nebo společných inspekcí nebo v průběhu jakékoli ze svých činností dozví o podezření na nesrovnalosti při uplatňování práva Unie, může o tomto podezření na nesrovnalosti případně podat zprávu dotyčnému členskému státu a Komisi.

Článek 10

Analýzy a posouzení rizik v souvislosti s mobilitou pracovních sil

Ve spolupráci s členskými státy a případně se sociálními partnery posuzuje orgán rizika a provádí analýzy týkající se mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení v rámci Unie. Posouzení rizik a analytická činnost se zaměřuje na témata, jako je nerovnováha na trhu práce, výzvy týkající se konkrétního odvětví a opakující se problémy, a orgán může rovněž provádět cílené hloubkové analýzy a studie za účelem zkoumání specifických otázek. Při posuzování rizik a provádění analytické činnosti využívá orgán v nejvyšší možné míře relevantní a aktuální statistické údaje dostupné z provedených průzkumů, zajišťuje doplňkovost s agenturami nebo službami Unie nebo vnitrostátními orgány, agenturami či službami a vychází z jejich odborných znalostí, mimo jiné v oblastech, jako jsou podvody, vykořisťování, diskriminace, prognózy poptávky po dovednostech a bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Orgán organizuje vzájemná hodnocení mezi členskými státy, které s účastí souhlasily, s cílem:

prozkoumat veškeré otázky, obtíže a specifické problémy, které se mohou vyvstat při provádění a praktickém uplatňování práva Unie v rámci pravomocí orgánu, jakož i při jeho praktickém vymáhání;

posílit soudržnost při poskytování služeb jednotlivcům a podnikům;

zlepšit znalosti a vzájemné porozumění rozdílným systémům a postupům a posoudit účinnost různých politických opatření, včetně preventivních a odrazujících opatření.

Dokončí-li orgán posouzení rizik nebo jakýkoli jiný typ analytické činnosti, podá zprávu o svých zjištěních Komisi, jakož i přímo dotčeným členským státům, přičemž nastíní možná opatření s cílem odstranit zjištěné nedostatky.

Orgán rovněž zahrne shrnutí svých zjištění do svých výročních zpráv předkládaných Evropskému parlamentu a Komisi.

Orgán sbírá podle potřeby statistické údaje shromážděné a poskytnuté členskými státy v oblastech práva Unie, které spadají do pravomocí orgánu. Orgán tím usiluje o zefektivnění stávajících činností souvisejících se sběrem údajů v uvedených oblastech s cílem zabránit jejich zdvojenému sběru. Tam, kde je to relevantní, se použije článek 15. Orgán naváže podle potřeby kontakt s Komisí (Eurostatem) a poskytne jí výsledky uvedených činností, jež souvisejí se sběrem údajů.

Článek 11

Podpora budování kapacit

Orgán napomáhá členským státům při budování kapacit se zaměřením na podporu soudržného vymáhání práva Unie ve všech oblastech uvedených v článku 1. Orgán provádí především tyto činnosti:

ve spolupráci s vnitrostátními orgány a případně se sociálními partnery vypracovává nezávazné pokyny pro potřeby členských států a sociálních partnerů, včetně pokynů pro inspekce ve věcech s přeshraničním rozměrem, jakož i sdílené definice a společné koncepty, přičemž vychází z relevantní činnosti na vnitrostátní i unijní úrovni;

podporuje a poskytuje vzájemnou pomoc v podobě „peer-to-peer“ nebo skupinových činností, jakož i výměny zaměstnanců a režimy dočasného přidělování pracovníků mezi vnitrostátními orgány;

podporuje výměnu a šíření zkušeností a osvědčených postupů, včetně příkladů spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány;

vyvíjí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, a to i pro inspektoráty práce, a zvláštní vzdělávací materiály, mimo jiné pomocí on-line vzdělávacích metod;

podporuje osvětové kampaně, včetně kampaní, v nichž jednotlivce a zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky, informuje o jejich právech, povinnostech a příležitostech, které mají k dispozici.

Článek 12

Evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce

Evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (dále jen „platforma“) zřízená na základě čl. 16 odst. 2 podporuje činnosti orgánu zaměřené na řešení problematiky nehlášené práce tím, že:

posiluje spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a dalšími zapojenými subjekty s cílem účinněji a efektivněji řešit problém nehlášené práce v jejích četných formách a související problém falešně hlášené práce, včetně falešné samostatně výdělečné činnosti;

zlepšuje schopnost různých příslušných orgánů a subjektů členských států řešit problematiku nehlášené práce, pokud jde o její přeshraniční aspekty, a tím přispívá k rovným podmínkám;

zvyšuje povědomí veřejnosti o otázkách týkajících se nehlášené práce a o naléhavé potřebě učinit vhodná opatření a vybízí členské státy, aby zintenzivnily své úsilí při řešení problematiky nehlášené práce;

provádí činnosti uvedené v příloze.

Platforma podporuje spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím:

výměny osvědčených postupů a informací;

rozvoje odborných znalostí a analýz, přičemž zamezuje zdvojování činností;

podpory a usnadňování inovativních přístupů k efektivní a účinné přeshraniční spolupráci a vyhodnocování zkušeností;

podpory horizontálního chápání záležitostí týkajících se nehlášené práce.

Platforma se skládá z/ze:

zástupce na vysoké úrovni jmenovaného každým členským státem;

zástupce Komise;

nejvýše čtyř zástupců mezioborových organizací sociálních partnerů působících na úrovni Unie, kteří jsou jmenováni těmito organizacemi, s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.

Zasedání platformy se mohou jakožto pozorovatelé účastnit následující zúčastněné strany a jejich příspěvky jsou řádně zohledněny:

nejvýše 14 zástupců organizací sociálních partnerů z odvětví s vysokým výskytem nehlášené práce, kteří jsou jmenováni těmito organizacemi, s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů;

po jednom zástupci z Eurofoundu, EU-OSHA a z MOP;

jeden zástupce za každou z třetích zemí v Evropském hospodářském prostoru.

Pozorovatelé jiní než uvedení v prvním pododstavci mohou být pozváni k účasti na zasedáních platformy a jejich příspěvky budou řádně zohledněny.

Platformě předsedá zástupce orgánu.

Článek 13

Mediace mezi členskými státy

Orgán může usnadňovat hledání řešení v případě sporu mezi dvěma či více členskými státy, pokud jde o jednotlivé případy uplatňování práva Unie v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, aniž jsou dotčeny pravomoci Soudního dvora. Účelem této mediace je sladit rozdílné názory členských států, které jsou stranami sporu, a přijmout nezávazné stanovisko.

Pokud nelze spor vyřešit přímým kontaktem a dialogem mezi členskými státy, které jsou stranami sporu, zahájí orgán na žádost jednoho nebo více dotčených členských států mediační řízení. Orgán může rovněž navrhnout zahájení mediace z vlastního podnětu. Mediaci lze provádět pouze se souhlasem všech členských států, které jsou stranami sporu.

V první fázi probíhá mediace mezi členskými státy, které jsou stranami sporu, a mediátorem, který na základě vzájemné dohody přijme nezávazné stanovisko. Této první fáze mediace se ve funkci poradce mohou zúčastnit odborníci z členských států, Komise a orgánu.

Pokud není v první fázi mediace nalezeno řešení, zahájí orgán druhou fázi mediace před mediačním výborem, pokud s tím souhlasí všechny členské státy, které jsou stranami sporu.

Mediační výbor složený z odborníků z jiných členských států, než jsou členské státy, které jsou stranami sporu, usiluje o sladění názorů členských států, které jsou stranami sporu, a přijme nezávazné stanovisko. Této druhé fáze se ve funkci poradce mohou zúčastnit odborníci Komise a orgánu.

Správní rada přijímá pravidla pro mediační řízení, včetně pracovních ujednání a jmenování mediátorů, použitelných lhůt, zapojení odborníků členských států, Komise a orgánu a možnosti mediačního výboru zasedat v panelech složených z několika členů.

Účast členských států, které jsou stranami sporu, je v obou fázích mediace dobrovolná. Pokud se členský stát rozhodne, že se mediace nezúčastní, informuje písemně, a to i pomocí elektronických prostředků, o důvodech svého rozhodnutí orgán a ostatní dotčené členské státy, které jsou stranami sporu, a to ve lhůtě stanovené v pravidlech uvedených v odstavci 6.

Po předložení věci k mediaci členské státy zajistí, aby byly veškeré osobní údaje týkající se uvedené věci anonymizovány tak, aby subjekt údajů nebyl nebo přestal být identifikovatelným. Orgán v žádné fázi mediace nezpracovává osobní údaje jednotlivců, kteří jsou danou věcí dotčeni.

Věci, které jsou předmětem probíhajícího soudního řízení na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, nejsou pro mediaci prováděnou orgánem přípustné. Pokud je během mediace zahájeno soudní řízení, mediační řízení se přeruší.

10.

Mediací není dotčena pravomoc správní komise, ani rozhodnutí, která přijímá. Mediace zohlední všechna relevantní rozhodnutí správní komise.

11.

Pokud se spor zcela nebo zčásti týká záležitostí v oblasti sociálního zabezpečení, informuje o tom orgán správní komisi.

Aby se zajistila řádná spolupráce, aby byly koordinovány činnosti na základě vzájemné dohody a aby se předešlo zdvojování ve věcech mediace, které se týkají jak otázek sociálního zabezpečení, tak pracovního práva, uzavře správní komise a orgán dohodu o spolupráci.

Na žádost správní komise a po dohodě s členskými státy, které jsou stranami sporu, postoupí orgán záležitost týkající se sociálního zabezpečení správní komisi v souladu s čl. 74a odst. 2 nařízení (ES) č. 883/2004. Mediace může pokračovat v záležitostech, které se netýkají sociálního zabezpečení.

Na žádost kteréhokoli členského státu, který je stranou sporu, postoupí orgán záležitost týkající se koordinace sociálního zabezpečení správní komisi. K tomuto postoupení může dojít v jakékoli fázi mediace. Mediace může pokračovat v záležitostech, které se netýkají sociálního zabezpečení.

12.

Do tří měsíců od přijetí nezávazného stanoviska podají členské státy, které jsou stranami sporu, orgánu zprávu o opatřeních, která pro účely návaznosti na toto stanovisko přijaly, nebo pokud žádná opatření nepřijaly, podají zprávu o důvodech, proč je nepřijaly.

13.

Orgán předloží Komisi dvakrát ročně zprávu o výsledcích mediace ve věcech, které řešil, a o věcech, jimiž se nezabýval.

Článek 14

Spolupráce s agenturami a odbornými subjekty

Cílem orgánu je zajistit ve všech svých činnostech spolupráci, zamezit překrývání činností, podporovat součinnost a doplňkovost s jinými decentralizovanými agenturami a odbornými subjekty Unie, jako je správní komise. Orgán může za tímto účelem uzavřít dohody o spolupráci s příslušnými agenturami Unie, jako jsou Cedefop, Eurofound, EU-OSHA, ETF, Europol a Eurojust.

Článek 15

Interoperabilita a výměna informací

Orgán koordinuje, vyvíjí a používá rámce interoperability, aby zaručil výměnu informací mezi členskými státy, jakož i s orgánem. Tyto rámce interoperability jsou založeny na Evropském rámci interoperability a Evropské referenční architektuře interoperability, které jsou zmíněny v rozhodnutí (EU) 2015/2240, a o uvedený rámec a architekturu se opírají.

KAPITOLA III

ORGANIZACE ORGÁNU

Článek 16

Správní a řídicí struktura

Správní a řídicí strukturu orgánu tvoří:

správní rada;

výkonný ředitel;

skupina zúčastněných stran.

Orgán může pro účely plnění specifických úkolů či pro konkrétní politické oblasti zřídit pracovní skupiny nebo panely odborníků sestávající v různých složeních ze zástupců členských států, Komise či externích odborníků vybraných na základě výběrového řízení. Zřídí platformu uvedenou v článku 12 jakožto stálou pracovní skupinu a mediační výbor uvedený v článku 13.

Jednací řád takových pracovních skupin a panelů odborníků stanoví orgán po konzultaci s Komisí.

Článek 17

Složení správní rady

Správní rada se skládá z(e):

jednoho člena z každého členského státu;

dvou členů zastupujících Komisi;

jednoho nezávislého odborníka jmenovaného Evropským parlamentem;

čtyř členů zastupujících mezioborové organizace sociálních partnerů působící na úrovni Unie, s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.

Pouze členové uvedení v prvním pododstavci písm. a) a b) mají hlasovací právo.

Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

Členové uvedení v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a jejich náhradníci jsou jmenováni svými členskými státy.

Komise jmenuje členy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b).

Evropský parlament jmenuje odborníka uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. c).

Po ověření, zda nedochází k žádnému střetu zájmů, jmenují mezioborové organizace sociálních partnerů působící na úrovni Unie své zástupce a Evropský parlament jmenuje svého nezávislého odborníka.

Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblastech uvedených v článku 1, s ohledem na své příslušné dovednosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu.

Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o omezení obměny svých zástupců, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

Každý člen a náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen a náhradník toto prohlášení aktualizuje, pokud dojde ke změně okolností v souvislosti s případným střetem zájmů. Orgán tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách.

Funkční období členů a jejich náhradníků je čtyři roky. Toto období lze prodloužit.

Zástupci třetích zemí, kteří uplatňují právo Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, se mohou účastnit zasedání a porad správní rady jako pozorovatelé.

Zástupce Eurofoundu, zástupce EU-OSHA, zástupce Cedefopu a zástupce ETF mohou být pozváni k účasti na zasedání správní rady jako pozorovatelé, aby tak posílili efektivnost těchto agentur a jejich součinnost.

Článek 18

Funkce správní rady

Správní rada zejména:

určuje strategické zaměření a dohlíží na činnosti orgánu;

přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem roční rozpočet orgánu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem orgánu podle kapitoly IV;

posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti orgánu, včetně přehledu plnění jeho úkolů, předkládá ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejňuje ji;

přijímá finanční pravidla použitelná na orgán v souladu s článkem 29;

přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou rizikům podvodu s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů a nezávislých odborníků, jakož i u členů skupiny zúčastněných stran a pracovních skupin a panelů orgánu uvedených v čl. 16 odst. 2, a u vyslaných národních odborníků a dalších pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci orgánu, jak je uvedeno v článku 33, a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady;

na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v čl. 36 odst. 3;

přijímá svůj jednací řád;

přijímá pravidla pro mediační řízení podle článku 13;

zřizuje pracovní skupiny a panely odborníků podle čl. 16 odst. 2 a přijímá jejich jednací řád;

vykonává v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k zaměstnancům orgánu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;

podle potřeby zřídí útvar interního auditu;

v souladu s článkem 31 jmenuje výkonného ředitele a případně prodlouží jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce;

jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád a který je při plnění svých povinností zcela nezávislý;

určuje postup výběru členů a náhradníků skupiny zúčastněných stran zřízené v souladu s článkem 23 a uvedené členy a náhradníky jmenuje;

zajišťuje vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i ze šetření úřadu OLAF;

přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních výborů či jiných útvarů orgánu a v případě potřeby o jejich změnách, a to s ohledem na potřeby související s činností orgánu a na řádné rozpočtové řízení;

schvaluje návrh jednotného programového dokumentu orgánu uvedeného v článku 24 před jeho předložením Komisi k vyjádření stanoviska;

po obdržení stanoviska Komise přijímá jednotný programový dokument orgánu dvoutřetinovou většinou členů správní rady s hlasovacím právem a v souladu s článkem 24.

Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí přenesených výkonným ředitelem na další osoby a vykonávat je sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na jiného zaměstnance, než je výkonný ředitel.

Článek 19

Předseda správní rady

Správní rada volí z členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu a usiluje o genderovou vyváženost. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady s hlasovacím právem.

Pokud není při prvním hlasování dosaženo dvoutřetinové většiny, zorganizuje se druhé hlasování, v němž jsou předseda a místopředseda voleni prostou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

Funkční období předsedy a místopředsedy je tři roky. Jejich funkční období může být jednou prodlouženo. Skončí-li však členství předsedy nebo místopředsedy ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká automaticky ke stejnému datu též jejich funkční období.

Článek 20

Zasedání správní rady

Zasedání správní rady svolává předseda.

Předseda uspořádá poradu v závislosti na bodech, které jsou na pořadu jednání. Členové uvedení v čl. 17 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) a d) se neúčastní porad o bodech týkajících se citlivých informací v souvislosti s jednotlivými případy, jak se uvádí v jednacím řádu správní rady.

Výkonný ředitel orgánu se porady účastní bez hlasovacího práva.

Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Kromě toho správní rada zasedá na žádost svého předsedy, Komise nebo alespoň jedné třetiny svých členů.

Správní rada nejméně jednou ročně svolává zasedání se skupinou zúčastněných stran.

Správní rada může na zasedání jako pozorovatele pozvat jakoukoli osobu či organizaci, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu, včetně členů skupiny zúčastněných stran.

Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.

Sekretariát správní rady zajišťuje orgán.

Článek 21

Pravidla hlasování ve správní radě

Aniž je dotčen čl. 18 odst. 1 písm. b) a t), čl. 19 odst. 1 a čl. 31 odst. 8, přijímá správní rada rozhodnutí většinou svých členů s hlasovacím právem.

Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

Výkonný ředitel orgánu se porad účastní bez hlasovacího práva.

Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena, a okolnosti, za nichž se mají pro účely hlasování použít písemné postupy.

Článek 22

Povinnosti výkonného ředitele

Výkonný ředitel odpovídá za řízení orgánu a snaží se zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě.

Je-li k tomu výkonný ředitel vyzván, podá o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada.

Výkonný ředitel je právním zástupcem orgánu.

Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením, zejména za:

běžnou správu orgánu;

provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

přípravu návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předkládání správní radě ke schválení;

provádění jednotného programového dokumentu a předložení zprávy o jeho provádění správní radě;

přípravu návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu a její předložení správní radě k posouzení a k přijetí;

vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na šetření úřadu OLAF a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

ochranu finančních zájmů Unie prováděním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek, pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních sankcí;

přípravu strategie pro boj proti podvodům pro potřeby orgánu a její předložení správní radě ke schválení;

přípravu návrhu finančních pravidel použitelných na orgán a jejich předložení správní radě;

přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů orgánu jako součásti jeho jednotného programového dokumentu a za plnění jeho rozpočtu;

přijímání rozhodnutí týkajících se řízení lidských zdrojů v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 18 odst. 2;

přijímání rozhodnutí o vnitřní struktuře orgánu, a v případě potřeby za zastupování funkcí, které mohou pokrývat každodenní řízení orgánu, a v případě potřeby za změny těchto rozhodnutí, a to s ohledem na potřeby týkající se činností orgánu a řádného rozpočtového řízení;

případnou spolupráci s agenturami Unie a za uzavírání dohod o spolupráci s nimi;

provádění opatření stanovených správní radou za účelem uplatnění nařízení (EU) 2018/1725 ze strany orgánu;

informování správní rady o připomínkách skupiny zúčastněných stran.

Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je nezbytné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho nebo více členských států a zda je nezbytné zřídit styčnou kancelář v Bruselu za účelem prohloubení spolupráce orgánu s příslušnými orgány a institucemi Unie. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře nebo styčné kanceláře získá výkonný ředitel předchozí souhlas správní rady a příslušného členského státu, v němž se má daná kancelář nacházet. Rozhodnutí určí rozsah činností, jež mají být v kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí orgánu. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s členským státem, v němž se má nacházet místní nebo styčná kancelář.

Článek 23

Skupina zúčastněných stran

V zájmu usnadnění konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami, jakož i v zájmu využití jejich odborných znalostí v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, se zřizuje skupina zúčastněných stran. Skupina zúčastněných stran působí při orgánu a má poradní funkce.

Skupina zúčastněných stran obdrží předem stručné informace a může na žádost orgánu nebo ze svého vlastního podnětu předložit orgánu svá stanoviska týkající se:

otázek ohledně uplatňování a vymáhání práva Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, včetně analýz přeshraniční mobility pracovních sil a posouzení rizik, jak je uvedeno v článku 10;

návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu uvedené v článku 18;

návrhu jednotného programového dokumentu podle článku 24;

Skupině zúčastněných stran předsedá výkonný ředitel a svolávána je alespoň dvakrát ročně z podnětu výkonného ředitele nebo na žádost Komise.

Skupina zúčastněných stran je složena ze dvou zástupců Komise a deseti zástupců sociálních partnerů působících na úrovni Unie s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, včetně uznaných odvětvových sociálních partnerů Unie, kteří zastupují odvětví obzvláště dotčená problematikou mobility pracovních sil.

Členové a náhradní členové skupiny zúčastněných stran jsou určováni svými organizacemi a jmenováni správní radou, za týchž podmínek jako členové a automaticky zastupují členy, kteří jsou nepřítomni. V největší možné míře se dodržuje vhodná genderová vyváženost a dosažení přiměřeného zastoupení malých a středních podniků.

Sekretariát skupiny zúčastněných stran zajišťuje orgán. Skupina zúčastněných stran přijímá svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem. Jednací řád musí být schválen správní radou.

Skupina zúčastněných stran může na svá zasedání přizvat odborníky či zástupce příslušných mezinárodních organizací.

Orgán zveřejní stanoviska, rady a doporučení skupiny zúčastněných stran, jakož i výsledky konzultací s touto skupinou, kromě případů, kdy byly stanoveny požadavky na zachování důvěrnosti.

KAPITOLA IV

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU ORGÁNU

ODDÍL 1

Jednotný programový dokument orgánu

Článek 24

Roční a víceleté programy

Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje zejména víceletý a roční program v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ( 10 ), přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí a veškeré rady skupiny zúčastněných stran.

Správní rada každoročně nejpozději do 30. listopadu přijme návrh jednotného programového dokumentu uvedeného v odstavci 1. Předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna následujícího roku a předá mu i jakoukoli pozdější aktualizovanou verzi uvedeného dokumentu.

Jednotný programový dokument nabývá definitivní podoby po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Roční pracovní program stanoví podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Je-li orgánu svěřen nový úkol v oblasti působnosti tohoto nařízení, správní rada přijatý roční pracovní program změní.

Jakákoliv podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

Víceletý pracovní program stanoví celkové strategické plánování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Pro každou činnost jsou v něm rovněž uvedeny orientační finanční a lidské zdroje, které se považují za nutné pro dosažení vymezených cílů.

Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 40.

Článek 25

Sestavování rozpočtu

Výkonný ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů se zakládá na cílech a očekávaných výsledcích obsažených v ročním programovém dokumentu uvedeném v čl. 24 odst. 3 a zohledňuje finanční prostředky potřebné pro dosažení těchto cílů a očekávaných výsledků v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti.

Správní rada na základě předběžného návrhu odhadu přijme návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok a zašle jej Komisi do 31. ledna každého roku.

Komise zašle návrh odhadu příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Unie. Návrh odhadu zpřístupní i orgánu.

Na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů zanese Komise do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie orgánu.

Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst orgánu.

Správní rada přijímá rozpočet orgánu. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

ODDÍL 2

Předkládání, plnění a kontrola rozpočtu orgánu

Článek 26

Skladba rozpočtu

Odhady všech příjmů a výdajů orgánu se vypracovávají na každý rozpočtový rok a uvedou se v rozpočtu orgánu. Rozpočtový rok odpovídá kalendářnímu roku.

Rozpočet orgánu musí být co do příjmů a výdajů vyrovnaný.

Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, sestávají příjmy orgánu z:

příspěvku Unie zapsaného do souhrnného rozpočtu Unie;

jakéhokoli dobrovolného finančního příspěvku členských států;

jakéhokoli příspěvku třetích zemí, které se podílejí na činnosti orgánu podle článku 42;

možného financování z prostředků Unie v podobě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly orgánu uvedenými v článku 29 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;

příjmů za publikace a veškeré služby poskytované orgánem.

Výdaje orgánu zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 27

Plnění rozpočtu

Rozpočet orgánu plní výkonný ředitel.

Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré relevantní informace o zjištěních, která vyplynula z postupů hodnocení.

Článek 28

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

Účetní orgánu zašle předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N + 1).

Do 1. března roku N + 1 poskytne účetní orgánu účetnímu Komise také požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu požadovanými účetním Komise.

Orgán zašle zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu za rok N sestaví účetní orgánu na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu. Výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

Správní rada ke konečné účetní závěrce orgánu za rok N vydá stanovisko.

Účetní orgánu zašle do 1. července roku N + 1 konečnou účetní závěrku za rok N spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Odkaz na internetové stránky obsahující konečnou účetní závěrku orgánu se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu roku N + 1.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září roku N + 1. Výkonný ředitel zároveň zašle tuto odpověď správní radě a Komisi.

Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za rok N v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 11 ).

10.

Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rok N.

Článek 29

Finanční pravidla

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na orgán. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti orgánu a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA V

ZAMĚSTNANCI

Článek 30

Obecné ustanovení

Na zaměstnance orgánu se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie za účelem jejich uplatňování.

Článek 31

Výkonný ředitel

Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec orgánu v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

Výkonný ředitel je jmenován správní radou ze seznamu uchazečů navržených Komisí v otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Vybraný uchazeč je vyzván, aby učinil prohlášení před Evropským parlamentem a odpověděl na otázky poslanců. Tato výměna názorů nesmí jmenování výkonného ředitele nepřiměřeně zdržet.

Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem orgánu předseda správní rady.

Funkční období výkonného ředitele činí pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, v němž se zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy orgánu.

Správní rada může s ohledem na posouzení uvedené v odstavci 4 funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nejvýše pěti let.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo podle odstavce 5, se po skončení celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž funkci.

Výkonný ředitel může být odvolán pouze na základě rozhodnutí správní rady. Správní rada ve svém rozhodnutí zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele, které provedla Komise podle odstavce 4.

Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele, prodloužení jeho funkčního období nebo jeho odvolání dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem.

Článek 32

Národní styční úředníci

Každý členský stát určí jednoho národního styčného úředníka jako národního odborníka vyslaného do orgánu, který bude pracovat v jeho sídle podle článku 33.

Národní styční úředníci přispívají k plnění úkolů orgánu mimo jiné tím, že usnadňují spolupráci a výměnu informací uvedené v článku 7 a podporují a koordinují inspekce uvedené v článku 8. Rovněž působí jako národní kontaktní místa v případě dotazů, které položily jejich členské státy a které se jejich členských států týkají, přičemž buď odpovídají na uvedené dotazy přímo, nebo úzce spolupracují se svými správními orgány.

Národní styční úředníci jsou oprávněni požadovat a získat od svých členských států všechny relevantní informace v oblasti působnosti tohoto nařízení, přičemž plně respektují vnitrostátní právo či zvyklosti svého členského státu, zejména pokud jde o ochranu údajů a pravidla zachování důvěrnosti.

Článek 33

Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci

Kromě národních styčných úředníků může orgán využívat v jakékoli oblasti své práce jiné vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci orgánu.

Správní rada přijímá rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vyslání národních odborníků včetně národních styčných úředníků.

KAPITOLA VI

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Výsady a imunity

Na orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 35

Jazykový režim

Na orgán se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1 ( 12 ).

Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu poskytuje Překladatelské středisko.

Článek 36

Transparentnost, ochrana osobních údajů a komunikace

Na dokumenty v držení orgánu se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

Správní rada stanoví opatření ke splnění povinností stanovených nařízením (EU) 2018/1725, zejména v souvislosti se jmenováním pověřence pro ochranu osobních údajů, jakož i v souvislosti se zákonností zpracování údajů, bezpečností zpracování, poskytováním informací a s právy subjektů údajů.

Orgán může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti svých pravomocí. Přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí poškozovat účinné plnění úkolů uvedených v článku 4. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 37

Boj proti podvodům

Za účelem usnadnění boje proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí orgán do šesti měsíců ode dne zahájení jeho činnosti k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a přijme vhodné předpisy použitelné na všechny zaměstnance orgánu za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří od orgánu obdrželi finanční prostředky Unie.

Úřad OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 13 ) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou orgánem nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu přijaté orgánem obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 38

Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

Orgán přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, stanovených rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 ( 14 ) a (EU, Euratom) 2015/444 ( 15 ). Bezpečnostní pravidla orgánu se vztahují mimo jiné na ustanovení o výměně, zpracování a ukládání uvedených informací.

Článek 39

Odpovědnost

Smluvní odpovědnost orgánu se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené orgánem.

V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při plnění svých povinností.

Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

Osobní odpovědnost zaměstnanců orgánu vůči orgánu se řídí ustanoveními služebního řádu a pracovního řádu, které se na ně vztahují.

Článek 40

Hodnocení a přezkum

Do 1. srpna 2024 a poté každých pět let vyhodnotí Komise výsledky orgánu s ohledem na jeho cíle, pravomoci a úkoly. Hodnocení se zaměří zejména na zkušenosti získané během mediačního řízení podle článku 13. Rovněž vyhodnotí případnou potřebu upravit pravomoci orgánu a oblast jeho působnosti, včetně rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala specifické odvětvové potřeby, a finančních dopadů jakékoli takové změny s přihlédnutím k práci prováděné agenturami Unie v těchto oblastech. Hodnocení také prozkoumává možnosti další součinnosti a účinnější koordinace s agenturami působícími v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Na základě tohoto hodnocení může Komise případně předložit legislativní návrhy na změnu oblasti působnosti tohoto nařízení.

Pokud Komise usoudí, že další fungování orgánu již není s ohledem na cíle, pravomoci a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.

Článek 41

Správní šetření

Činnosti orgánu podléhají šetření evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 42

Spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

V rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů Unie, může orgán spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.

Za tímto účelem může orgán na základě povolení správní rady a po schválení Komisí uzavřít pracovní ujednání s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi. Z uvedených ujednání nevyplývají pro Unii ani členské státy žádné právní závazky.

Orgán je otevřen účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody.

Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v prvním pododstavci se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnostech orgánu, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které orgán provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, musí být tato ujednání v každém případě v souladu se služebním řádem a pracovním řádem.

Komise zajistí, aby orgán působil v mezích svých pravomocí a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem orgánu uzavře příslušné pracovní ujednání.

Článek 43

Dohoda o sídle a provozní podmínky

Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění orgánu v hostitelském členském státě, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem a členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas, nejpozději však 1. srpna 2021.

Hostitelský členský stát orgánu zajistí co nejlepší podmínky k jeho hladkému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 44

Zahájení činnosti orgánu

Orgán zahájí svou činnost s provozní kapacitou k plnění vlastního rozpočtu do 1. srpna 2021.

Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování orgánu do doby, než bude orgán funkční. Za tímto účelem:

dokud výkonný ředitel po svém jmenování správní radou v souladu s článkem 31 nepřevezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli;

odchylně od čl. 18 odst. 1 písm. k) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 18 odst. 2 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

může Komise orgánu nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti orgánu v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;

může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zanesené v rozpočtu orgánu poté, co je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst orgánu.

Článek 45

Změny nařízení (ES) č. 883/2004

Nařízení (ES) č. 883/2004 se mění takto:

V článku 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„na)

„Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ rozumí subjekt zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ( *1 ).

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 74a

Evropský orgán pro pracovní záležitosti

Aniž jsou dotčeny úkoly a činnosti správní komise, Evropský orgán pro pracovní záležitosti podporuje uplatňování tohoto nařízení v souladu se svými úkoly stanovenými v nařízení (EU) 2019/1149. Správní komise spolupracuje s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti s cílem koordinovat činnost po vzájemné dohodě a zabránit jakémukoli zdvojování činností. Za tímto účelem uzavře s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti dohodu o spolupráci.

Správní komise může požádat Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby jí v souladu s čl. 13 odst. 11 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2019/1149 postoupil otázku týkající se sociálního zabezpečení, která je předmětem mediace.“

Článek 46

Změny nařízení (EU) č. 492/2011

Nařízení (EU) č. 492/2011 se mění takto:

V článku 26 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ( *2 ) se účastní zasedání poradního výboru jako pozorovatel a poskytuje relevantní technické vstupní informace a odborné znalosti.

Články 29 až 34 se zrušují s účinkem ode dne, k němuž orgán zahájí činnost v souladu s čl. 44 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 35 se nahrazuje tímto:

„Článek 35

Jednací řád poradního výboru, který byl použitelný dne 8. listopadu 1968, zůstává použitelný i nadále.“

Článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Správní výdaje poradního výboru jsou zahrnuty do souhrnného rozpočtu Evropské unie do oddílu, který se týká Komise.“

Článek 47

Změny nařízení (EU) 2016/589

Nařízení (EU) 2016/589 se mění takto:

Článek 1 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

organizaci sítě EURES mezi Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy;“

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

spolupráci mezi Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy při sdílení příslušných dostupných údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech;“

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

podporu sítě EURES na úrovni Unie prostřednictvím účinných komunikačních opatření přijatých Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy.“

V článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:

„8)

„Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ subjekt zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ( *3 )

V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.

Osobám se zdravotním postižením je zajištěn přístup k informacím na portálu EURES a k podpůrným službám, jež jsou dostupné na vnitrostátní úrovni. Komise, Evropský koordinační úřad a členové a partneři sítě EURES stanoví prostředky k zajištění tohoto cíle s ohledem na své povinnosti v této oblasti.“

V článku 7 se odstavec 1 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

„Evropský koordinační úřad“ zřízený v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a odpovědný za pomoc síti EURES při provádění jejích činností;“

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„e)

Komise.“

Článek 8 se mění takto:

odstavec 1 se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„Evropský koordinační úřad napomáhá síti EURES při provádění jejích činností, zejména tím, že v úzké spolupráci s národními koordinačními úřady a Komisí rozvíjí a vykonává tyto činnosti:“

ii)

v písmeni a) se bod i) nahrazuje tímto:

„(i)

jakožto majitel systému složeného z portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, vymezení potřeb uživatele a funkčních požadavků, které mají být převedeny na Komisi, pokud jde o provoz a rozvoj portálu, včetně jeho systémů a postupů pro výměnu informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech a podkladových dokumentů a dalších informací, ve spolupráci s dalšími příslušnými unijními informačními a poradenskými službami nebo sítěmi a jinými iniciativami,“

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Evropský koordinační úřad je řízen Evropským orgánem pro pracovní záležitosti Evropský koordinační úřad vede pravidelný dialog se zástupci sociálních partnerů na unijní úrovni.“

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Evropský koordinační úřad vypracovává po konzultaci s koordinační skupinou uvedenou v článku 14 a s Komisí své víceleté pracovní programy.“

V čl. 9 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

spolupráci s Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky v rámci stanoveném v kapitole III;“

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Koordinační skupina se skládá ze zástupců na příslušné úrovni Komise, Evropského koordinačního úřadu a národních koordinačních úřadů.“

V článku 16 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.

Členské státy prozkoumají spolu s Komisí a Evropským koordinačním úřadem všechny možnosti pro poskytnutí přednosti občanům Unie při obsazování volných pracovních míst s cílem dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci uvnitř Unie. Členské státy mohou za tímto účelem přijmout nezbytná opatření.“

V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí a s Evropským koordinačním úřadem, pokud jde o interoperabilitu mezi vnitrostátními systémy a o evropskou klasifikaci, kterou vypracovává Komise. Komise pravidelně informuje členské státy o průběhu vypracovávání evropské klasifikace.“

10)

Článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29

Výměna informací o tocích a vzorcích mobility

Komise a členské státy sledují a zveřejňují toky a vzorce mobility pracovních sil v Unii na základě zpráv Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, s využitím statistik Eurostatu a dostupných vnitrostátních údajů.“

Článek 48

Zrušení

Rozhodnutí (EU) 2016/344 se zrušuje s účinkem ode dne, k němuž orgán zahájí činnost v souladu s čl. 44 odst. 1 tohoto nařízení.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 49

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

PŘÍLOHA

ČINNOSTI PLATFORMY ZŘÍZENÉ V SOULADU S ČL. 16 ODST. 2

V rámci podpory orgánu při řešení problematiky nehlášené práce usiluje platforma zejména o:

zvyšování informovanosti o nehlášené práci, včetně příčin, regionálních rozdílů a přeshraničních aspektů, prostřednictvím sdílených definic a společných koncepcí, nástrojů pro měření založených na důkazech a podpory srovnávací analýzy; rozvíjení vzájemného porozumění rozdílným systémům a zvyklostem zaměřeným na řešení problematiky nehlášené práce a analýzu účinnosti politických opatření, včetně preventivních opatření a sankcí;

usnadňování a vyhodnocování různých forem spolupráce mezi členskými státy a případně třetími zeměmi, jako je výměna zaměstnanců, využívání databází, společná činnost a společná školení, a zavedení systému výměny informací pro správní spolupráci za použití zvláštního modulu pro nehlášenou práci v rámci systému IMI;

zavedení nástrojů, jako je například znalostní banka, pro účinné sdílení informací a zkušeností a vypracování pokynů pro vymáhání, příruček osvědčených postupů, společných zásad inspekcí za účelem řešení problematiky nehlášené práce a společných činností, jako jsou evropské kampaně; hodnocení zkušeností s těmito nástroji;

vytvoření programu vzájemného učení pro určení osvědčených postupů ve všech oblastech, které mají význam pro řešení problematiky nehlášené práce, a organizování vzájemných hodnocení za účelem sledování pokroku v řešení problematiky nehlášené práce v členských státech, které se rozhodly těchto hodnocení účastnit;

výměnu zkušeností vnitrostátních orgánů v oblasti uplatňování práva Unie týkajícího se řešení problematiky nehlášené práce.

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

( 3 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2).

( 4 ) Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1).

( 6 ) Nařízení rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

( 10 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

( 12 ) Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

( 13 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( 14 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

( 15 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).“

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).“

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).“

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání