(EU) 2019/877Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Text s významem pro EHP.)
Publikováno: | Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226-252 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 20. května 2019 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 27. června 2019 | Nabývá účinnosti: | 28. prosince 2020 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/877
ze dne 20. května 2019,
kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 9. listopadu 2015 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu specifikaci celkové kapacity pro absorpci ztrát („standard TLAC“), která byla schválena skupinou G20 v listopadu 2015. Účelem standardu TLAC je zajistit, aby globální systémově významné banky, v právním rámci Unie označované jako globální systémově významné instituce (neboli „G-SVI“), měly nezbytnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, která pomůže zajistit, že během řešení krize a bezprostředně po něm mohou tyto instituce nadále vykonávat své zásadní funkce, aniž by byly zapotřebí peníze daňových poplatníků, tedy veřejné finanční prostředky, a aniž by byla ohrožena finanční stabilita. Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015 nazvaném „Dokončení bankovní unie“ se Komise zavázala, že do konce roku 2016 předloží legislativní návrh, který by umožnil provedení standardu TLAC v právu Unie v mezinárodně dohodnuté lhůtě do roku 2019. |
(2) |
Provedení standardu TLAC v právu Unie musí zohlednit stávající minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky specifický pro jednotlivé instituce, který se použije na všechny úvěrové instituce a investiční podniky (instituce), usazené v Unii, jakož i na jiné subjekty podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4) (subjekty). Jelikož standard TLAC a minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sledují stejný cíl – zajistit, aby měly instituce a subjekty usazené v Unii dostatečnou schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace – měly by být tyto dva požadavky vzájemně se doplňujícími prvky společného rámce. Z operačního hlediska by harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC pro G-SVI (dále jen „minimální požadavek TLAC“) měla být zavedena do právních předpisů Unie prostřednictvím změn nařízení (EU) č. 575/2013 (5), zatímco navýšení pro G-SVI specifické pro jednotlivé instituce a požadavek na jednotlivé instituce, které nejsou G-SVI, označovaný jako minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, by měly být řešeny prostřednictvím cílených změn směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (6). Ustanovení nařízení (EU) č. 806/2014, ve znění tohoto nařízení, o schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace institucí a subjektů by měla být uplatňována konzistentně s obdobnými ustanoveními nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) a 2014/59/EU. |
(3) |
Absence harmonizovaných pravidel v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí s ohledem na zavedení standardu TLAC vede ke vzniku dodatečných nákladů a právní nejistoty a ke ztížení použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v případě přeshraničních institucí a subjektů. Tato absence harmonizovaných pravidel Unie také vede k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu vzhledem k tomu, že náklady institucí a subjektů spojené s dodržováním stávajících požadavků a standardu TLAC se mohou v rámci členských států zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí výrazně lišit. Z toho důvodu je nutné odstranit uvedené překážky fungování vnitřního trhu a zabránit narušování hospodářské soutěže vyplývajícímu z absence harmonizovaných pravidel týkajících se zavedení standardu TLAC. Proto je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
(4) |
Nařízení (EU) č. 806/2014 by v souladu se standardem TLAC mělo i nadále uznávat strategii řešení krize v jednom subjektu skupiny i strategii řešení krize ve více subjektech skupiny. Na základě strategie řešení krize v jednom subjektu skupiny je řešena krize pouze v jednom subjektu skupiny (obvykle se jedná o mateřský podnik), zatímco jiné subjekty skupiny (obvykle provozní dceřiné podniky) nejsou zařazeny do řešení krize, ale přesouvají své ztráty a potřeby v oblasti rekapitalizace na subjekt v režimu řešení krize. V rámci strategie řešení krize ve více subjektech skupiny může být krize řešena ve více než jednom subjektu skupiny. Za účelem účinného uplatňování požadované strategie řešení krize je důležité jasně vymezit subjekty, u nichž je třeba řešit krizovou situaci („subjekty řešící krizi“), tedy subjekty, vůči nimž by bylo možné opatření k řešení krize uplatňovat, společně s dceřinými podniky, které k nim patří („skupiny řešící krizi“). Toto vymezení je navíc důležité také pro určení toho, na jaké úrovni by instituce a subjekty měly uplatňovat pravidla týkající se schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. Je proto nutné zavést pojmy „subjekt řešící krizi“ a „skupina řešící krizi“ a pozměnit nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o plánování řešení krize na úrovni skupiny, s cílem stanovit výslovný požadavek, aby Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) určil v rámci konkrétní skupiny subjekty řešící krizi a skupiny řešící krizi a aby náležitě posoudil důsledky plánovaných opatření v rámci této skupiny s cílem zajistit účinné řešení krize na úrovni skupiny. |
(5) |
Výbor by měl zajistit, aby instituce a subjekty měly dostatečnou schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace pro zajištění hladké a rychlé absorpce ztrát a rekapitalizace v případě řešení krize s minimálním dopadem na daňové poplatníky a finanční stabilitu. Uvedeného cíle by se mělo dosáhnout tím, že budou instituce dodržovat svůj specifický minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, jak stanoví nařízení (EU) č. 806/2014. |
(6) |
Za účelem sladění jmenovatelů uplatňovaných při měření schopnosti institucí a subjektů absorbovat ztráty a jejich schopnosti rekapitalizace se jmenovateli uvedenými ve standardu TLAC by minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky měl být vyjádřen jako procento celkového objemu rizikové expozice a celkové míry expozic příslušné instituce nebo příslušného subjektu a instituce či subjekty by měly současně splňovat úrovně vyplývající z obou měření. |
(7) |
Pro zajištění rovných podmínek pro instituce a subjekty usazené v Unii, a to i na celosvětové úrovni, by kritéria způsobilosti pro závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů pro účely minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky měla být úzce sladěna s kritérii uvedenými v nařízení (EU) č. 575/2013 pro účely minimálního požadavku TLAC, ale měla by podléhat doplňkovým úpravám a požadavkům zavedeným v tomto nařízení. Zejména určité dluhové nástroje s vloženým derivátovým prvkem, jako jsou určité strukturované dluhopisy, by měly být za jistých podmínek způsobilé plnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, pokud mají fixní nebo rostoucí výši jistiny splatnou v okamžiku splatnosti, která je předem známa, přičemž od tohoto derivátového prvku se odvozuje pouze doplňující výnos, který závisí na výkonnosti referenčního aktiva. S ohledem na tyto podmínky by tyto dluhové nástroje měly mít vysokou schopnost absorbovat ztráty a být snadno použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v případě řešení krize. Pokud instituce nebo subjekty drží kapitál nad rámec kapitálových požadavků, tato skutečnost by sama o sobě neměla mít vliv na rozhodnutí ohledně určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Instituce a subjekty by navíc měly mít možnost splnit jakoukoli část svého minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky prostřednictvím kapitálu. |
(8) |
Rozsah závazků používaných pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky zahrnuje v zásadě všechny závazky vyplývající z pohledávek běžných, nezajištěných věřitelů (nepodřízené závazky), pokud splňují konkrétní kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Za účelem zvýšení způsobilosti institucí a subjektů k řešení krize prostřednictvím efektivního použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by výbor měl mít možnost požadovat, aby byl minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky plněn prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, zejména jsou-li dány jasné známky toho, že věřitelé zapojení do procesu rekapitalizace z vnitřních zdrojů pravděpodobně ponesou při řešení krize ztráty vyšší, než by jinak utrpěli v rámci běžného úpadkového řízení. Výbor by měl rovněž posoudit, zda je třeba od institucí a subjektů vyžadovat splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, pokud výše závazků vyloučených z použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů dosáhne v rámci třídy závazků zahrnující závazky způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky určité prahové úrovně. Instituce a subjekty by měly plnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků v rozsahu nezbytném k zabránění tomu, aby jejich věřitelé nesli ztráty vyšší, než by jinak utrpěli v rámci běžného úpadkového řízení. |
(9) |
Případným podřízením dluhových nástrojů požadovaným výborem pro účely minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by neměla být dotčena možnost částečně plnit minimální požadavek TLAC prostřednictvím nepodřízených dluhových nástrojů v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013, kterou standard TLAC připouští. Výbor by v případě subjektů řešících krizi G-SVI, subjektů řešících krizi v rámci skupin řešících krizi s aktivy převyšujícími 100 miliard EUR (nejvýznamnější banky) a subjektů řešících krizi v rámci skupin řešících krizi s aktivy nižšími než 100 miliard EUR, o nichž se vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize domnívají, že by mohly v případě selhání představovat systémové riziko, měl mít možnost při zohlednění převahy vkladů a absence dluhových nástrojů v modelu financování, omezeného přístupu na kapitálové trhy se způsobilými závazky a závislosti na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky požadovat, aby byla část minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky rovnající se úrovni absorpce ztrát a rekapitalizace podle čl. 27 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014/EU ve znění tohoto nařízení plněna prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, včetně kapitálu použitého ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU. |
(10) |
Výbor by měl mít možnost snížit na žádost subjektu řešícího krizi část minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, která má být plněna prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků, až na hranici, která představuje poměrnou část možného snížení podle čl. 72b odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k minimálnímu požadavku TLAC stanovenému v témže nařízení. V souladu se zásadou proporcionality by měl mít výbor možnost požadovat, aby byl minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky plněn prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků v rozsahu, v němž celková úroveň požadované podřízenosti ve formě položek kapitálu a způsobilých závazků z důvodu povinnosti institucí a subjektů dodržovat minimální požadavek TLAC, minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU nepřevyšuje úroveň absorpce ztrát a rekapitalizace podle čl. 27 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014 ve znění tohoto nařízení nebo výslednou hodnotu vzorce stanoveného tímto nařízením, založeného na obezřetnostních požadavcích v rámci pilíře 1 a pilíře 2 a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, podle toho, co je vyšší. |
(11) |
U konkrétních nejvýznamnějších bank by výbor měl – s výhradou podmínek, které sám posoudí – minimální požadavek podřízenosti omezit na určitou prahovou úroveň, rovněž s přihlédnutím k možnému riziku nepřiměřeného dopadu na model podnikání daných institucí. Tímto omezením by neměla být dotčena možnost stanovení požadavku podřízenosti nad tento limit prostřednictvím požadavku podřízenosti v rámci pilíře 2, a to rovněž s výhradou podmínek platných pro pilíř 2 a na základě alternativních kritérií, zejména překážek způsobilosti k řešení krize nebo proveditelnosti a důvěryhodnosti strategie řešení krize či rizikovosti instituce. |
(12) |
Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky by měl institucím a subjektům umožňovat absorpci ztrát očekávaných při řešení krize nebo případně v okamžiku neživotaschopnosti a rekapitalizaci po provedení opatření stanovených v plánu řešení krize nebo po vyřešení krize skupiny řešící krizi. Výbor by na základě jimi zvolené strategie řešení krize měl řádně odůvodnit uloženou úroveň minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a tuto úroveň by měl bez zbytečného odkladu přezkoumat s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU. Uložená úroveň minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by jako taková měla představovat souhrn objemů ztrát očekávaných při řešení krize, který odpovídá požadavkům instituce nebo subjektu na kapitál a rekapitalizační částku, která instituci nebo subjektu umožní, aby po vyřešení krize nebo po uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi splnily požadavky na kapitál potřebné pro získání povolení k pokračování činností na základě zvolené strategie řešení krize. Rekapitalizační částky by měl výbor upravit směrem dolů či nahoru v případě jakýchkoli změn plynoucích z opatření stanovených v plánu řešení krize. |
(13) |
Výbor by měl mít možnost zvýšit rekapitalizační částku, aby byla zajištěna dostatečná důvěra trhu v danou instituci nebo subjekt po provedení opatření stanovených v plánu řešení krize. Požadovaná úroveň rezervy tržní důvěry by měla instituci nebo subjektu umožnit, aby i nadále splňovaly podmínky pro povolení po náležitou dobu včetně toho, aby instituce nebo subjekt mohly pokrýt náklady na restrukturalizaci svých činností po vyřešení krize a udržet si dostatečnou důvěru trhu. Tato rezerva tržní důvěry by měla být stanovena odkazem na část požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU. Výši rezervy tržní důvěry by měl výbor upravit směrem dolů, pokud je k zajištění dostatečné důvěry trhů dostačující úroveň nižší, nebo směrem nahoru, pokud je nezbytná úroveň vyšší pro zajištění toho, aby po opatřeních stanovených v plánu řešení krize subjekt i nadále splňoval podmínky pro povolení po náležitou dobu a udržel si dostatečnou důvěru trhu. |
(14) |
V souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (8) by výbor měl posoudit investorskou základnu nástrojů pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky dané instituce nebo subjektu. Již samotné držení významné části nástrojů pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky dané instituce nebo subjektu neprofesionálními investory, kteří nemuseli obdržet vhodné upozornění na příslušná rizika, může samo o sobě představovat překážku způsobilosti k řešení krize. Pokud navíc velkou část nástrojů pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky určité instituce nebo subjektu drží jiné instituce nebo subjekty, mohly by překážku způsobilosti k řešení krize představovat rovněž systémové dopady odpisu nebo konverze. Pokud výbor konstatuje překážku způsobilosti k řešení krize vyplývající z velikosti a povahy určité investorské základny, měl by mít možnost instituci nebo subjektu doporučit, aby tuto překážku řešily. |
(15) |
Pro zvýšení způsobilosti k řešení krize by výbor měl mít možnost kromě minimálního požadavku TLAC podle nařízení (EU) č. 575/2013 uložit G-SVI i minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky specifický pro jednotlivé instituce. Tento minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky specifický pro jednotlivé instituce by měl být uložen v případě, že minimální požadavek TLAC není dostatečný pro absorpci ztrát a rekapitalizaci G-SVI v rámci zvolené strategie řešení krize. |
(16) |
Při stanovení úrovně minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by výbor měl posoudit míru systémového významu instituce nebo subjektu a potenciální nepříznivý dopad jejich selhání na finanční stabilitu. Měl by zohlednit potřebu rovných podmínek mezi G-SVI a jinými srovnatelnými institucemi nebo subjekty se systémovým významem v rámci zúčastněných členských států. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky institucí nebo subjektů, které nejsou G-SVI, ale jejichž systémový význam v rámci zúčastněných členských států je srovnatelný se systémovým významem G-SVI, by se tudíž neměl neúměrně odlišovat od úrovně a složení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky obecně stanoveného pro GSVI. |
(17) |
V souladu s nařízením (EU) č. 575/2013 by instituce nebo subjekty, které jsou určeny jako subjekty řešící krizi, měly podléhat minimálnímu požadavku na kapitál a způsobilé závazky pouze na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi. To znamená, že subjekty řešící krizi by za účelem splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky měly být povinny vydávat externím třetím věřitelům způsobilé nástroje a položky, které by byly použity k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud by se subjekt řešící krizi dostal do režimu řešení krize. |
(18) |
Instituce nebo subjekty, které nejsou subjekty řešícími krizi, by měly minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky plnit na individuální úrovni. Potřeby těchto institucí nebo subjektů s ohledem na absorpci ztrát a rekapitalizaci by měly obecně pokrývat jejich příslušné subjekty řešící krizi prostřednictvím toho, že tyto subjekty řešící krizi získají přímo či nepřímo kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků vydané uvedenými institucemi nebo subjekty, a prostřednictvím jejich odpisu nebo konverze na nástroje účasti, pokud uvedené instituce nebo subjekty již nejsou životaschopné. Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který se vztahuje na instituce nebo subjekty, které nejsou subjekty řešícími krizi, by se jako takový měl uplatňovat společně a soudržně s požadavky vztahujícími se na subjekty řešící krizi. To by výboru mělo umožnit řešit krizi skupiny řešící krizi, aniž by byly do procesu řešení krize zahrnuty některé její dceřiné podniky, čímž se zabrání možnému narušení trhu. Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na instituce nebo subjekty, které nejsou subjekty řešícími krizi, by mělo být v souladu se zvolenou strategií řešení krize, a zejména by nemělo měnit vlastnický vztah mezi institucemi nebo subjekty a jejich skupinou řešící krizi poté, co byly uvedené instituce nebo subjekty rekapitalizovány. |
(19) |
Pokud jsou subjekt řešící krizi nebo mateřský podnik a jeho dceřiné podniky usazeny v témže členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi, měl by mít výbor možnost upustit od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který se vztahuje na uvedené dceřiné podniky, které nejsou subjekty řešícími krizi, nebo jim povolit, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky splnily prostřednictvím zajištěných záruk mezi mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky, které lze aktivovat, pokud jsou splněny časové podmínky rovnocenné podmínkám umožňujícím odpis nebo konverzi způsobilých závazků. Zajištění záruky by mělo být vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. |
(20) |
Nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví, že příslušné orgány mohou v případě úvěrových institucí trvale přidružených k ústřednímu subjektu (dále jen „kooperativní sítě“) upustit od uplatňování některých požadavků na solventnost a likviditu, jsou-li splněny určité konkrétní podmínky. V zájmu zohlednění specifik takovýchto kooperativních sítí by orgány příslušné k řešení krize měly rovněž mít možnost upustit od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který se vztahuje na tyto úvěrové instituce a ústřední subjekt, za obdobných podmínek, jako jsou podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, jsou-li úvěrové instituce a ústřední subjekt usazeny v témže členském státě. Při posuzování podmínek pro řešení krize by výbor měl rovněž mít možnost zacházet s úvěrovými institucemi a ústředním subjektem jako s celkem, a to v závislosti na prvcích mechanismu solidarity. Výbor by měl mít možnost zajistit dodržování externího minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky skupiny řešící krizi jako celku různými způsoby, a to v závislosti na prvcích mechanismu solidarity každé skupiny, započtením způsobilých závazků subjektů, od nichž výbor v souladu s plánem řešení krize požaduje vydání nástrojů způsobilých pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky mimo rámec skupiny řešící krizi. |
(21) |
Jakékoli porušení minimálního požadavku TLAC a minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky by mělo být odpovídajícím způsobem řešeno a napraveno příslušnými orgány, vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a výborem. Jelikož by porušení uvedených požadavků mohlo tvořit překážku způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize, měly by být stávající postupy na odstranění překážek způsobilosti zkráceny tak, aby bylo každé porušení těchto požadavků vyřešeno co nejdříve. Výbor by měl rovněž mít možnost požadovat od institucí nebo subjektů, aby upravily profily splatnosti způsobilých nástrojů a položek a aby připravily a realizovaly plány na obnovení úrovně uvedených požadavků. Výbor by měl dále mít možnost zakázat určitá rozdělení výnosů, pokud se domnívá, že instituce nebo subjekt nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv podle směrnice 2013/36/EU, je-li zvažován navíc k minimálnímu požadavku na kapitál a způsobilé závazky. |
(22) |
Toto nařízení dodržuje základní práva a respektuje zásady zakotvené zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na vlastnictví a svobodu podnikání, a je nutno je v souladu s těmito právy a zásadami uplatňovat. |
(23) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, tedy stanovení jednotných pravidel pro účely rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize institucí a subjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout toto nařízení v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(24) |
S cílem poskytnout dostatečnou dobu k uplatnění tohoto nařízení by se toto nařízení mělo použít od 28. prosince 2020, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 806/2014
Nařízení (EU) č. 806/2014 se mění takto:
1) |
v článku 3 se odstavec 1 mění takto:
|
2) |
v čl. 7 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
3) |
článek 8 se mění takto:
|
4) |
článek 10 se mění takto:
|
5) |
vkládá se nový článek, který zní: „Článek 10a Pravomoc zakázat určitá rozdělení výnosů 1. Nachází-li se subjekt v situaci, kdy splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc ke každému z požadavků uvedených v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc k požadavkům uvedeným v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, má výbor v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku pravomoc subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší než nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (M-MDA), vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, na základě některého z těchto postupů:
Nachází-li se subjekt v situaci uvedené v prvním pododstavci, neprodleně o tom informuje vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize a výbor. 2. V situaci uvedené v odstavci 1 výbor po konzultaci s příslušnými orgány, ve vhodných případech včetně ECB, bez zbytečného odkladu posoudí, zda je třeba vykonat pravomoc podle odstavce 1, přičemž zohlední všechny tyto aspekty:
Výbor provádí opětovné posouzení toho, zda je třeba vykonat pravomoc podle odstavce 1, nejméně jednou měsíčně, dokud se subjekt nadále nachází v situaci uvedené v odstavci 1. 3. Pokud výbor shledá, že se subjekt nadále nachází v situaci uvedené v odstavci 1 i devět měsíců poté, co byla tato situace subjektem oznámena, vykoná po konzultaci s příslušnými orgány, ve vhodných případech včetně ECB, pravomoc podle odstavce 1, s výjimkou případů, kdy po posouzení shledá, že jsou splněny nejméně dvě z následujících podmínek:
Uplatňuje-li se výjimka uvedená v prvním pododstavci, výbor informuje o svém rozhodnutí příslušné orgány, ve vhodných případech včetně ECB, a své důvody písemně vysvětlí. Výbor provádí každý měsíc opětovné posouzení, zda se uplatňuje výjimka uvedená v prvním pododstavci. 4. M-MDA se vypočítá vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. M-MDA se sníží o částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c). 5. Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:
6. Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:
Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočítají takto:
kde „Qn“ = pořadové číslo daného kvartilu.“; |
6) |
článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky 1. Výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB určí, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, požadavky na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i, které mají trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a v čl. 7 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení. 2. Subjekty uvedené v odstavci 1, včetně subjektů, které jsou součástí skupin, podávají vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize zúčastněného členského státu, v němž jsou usazeny, informace podle čl. 45i odst. 1, 2 a 4 směrnice 2014/59/EU. Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize předá informace uvedené v prvním pododstavci bez zbytečného odkladu výboru. 3. Při vypracovávání plánů řešení krize v souladu s článkem 9 určí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize po konzultaci s příslušnými orgány, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, požadavky na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i, které mají trvale splňovat subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3. V této souvislosti se použije postup stanovený v článku 31. 4. Výbor rozhodne o určení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku souběžně s vypracováním a udržováním plánů řešení krize podle článku 8. 5. Výbor sdělí své rozhodnutí o určení minimálního požadavku vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29. Výbor vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ověřily a zajistily, že subjekty a skupiny dodržují požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v odstavci 1 tohoto článku. 6. Výbor informuje ECB a EBA o požadavcích na kapitál a způsobilé závazky, které určil pro každý subjekt a každou skupinu podle odstavce 1. 7. K zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám. Článek 12a Uplatnění a výpočet minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky 1. Výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, jsou-li vyžadovány tímto článkem a články 12b až 12i a v souladu s nimi. 2. Požadavek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se vypočítá v souladu s čl. 12d odst. 3, 4 nebo případně odst. 6 jako výše kapitálu a způsobilých závazků a vyjádří se jako procento:
Článek 12b Osvobození od minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky 1. Bez ohledu na článek 12a výbor osvobodí hypoteční úvěrové instituce financované krytými dluhopisy, které podle vnitrostátního práva nesmějí přijímat vklady, od požadavku stanoveného v čl. 12a odst. 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
2. Instituce osvobozené od požadavku uvedeného v čl. 12 odst. 1 nejsou součástí konsolidace uvedené v čl. 12f odst. 1. Článek 12c Způsobilé závazky v případě subjektů řešících krizi 1. Závazky se do výše kapitálu a způsobilých závazků subjektů řešících krizi zahrnou pouze tehdy, pokud splní podmínky uvedené v těchto článcích nařízení (EU) č. 575/2013:
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že odkazuje-li toto nařízení na požadavky podle článků 92a nebo 92b nařízení (EU) č. 575/2013, sestávají způsobilé závazky pro účely uvedených článků ze způsobilých závazků ve smyslu článku 72k uvedeného nařízení určených v souladu s částí druhou hlavou I kapitolou 5a uvedeného nařízení. 2. Závazky, které plynou z dluhových nástrojů s vloženými deriváty, jako jsou strukturované dluhopisy, a které splňují podmínky odst. 1 prvního pododstavce, s výjimkou čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 575/2013, se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků pouze v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:
Dluhové nástroje uvedené v prvním pododstavci, včetně jejich vložených derivátů, nejsou předmětem žádné dohody o započtení a ocenění těchto nástrojů nepodléhá čl. 49 odst. 3 směrnice 2014/59/EU. Závazky uvedené v prvním pododstavci se do výše kapitálu a způsobilých závazků zahrnují pouze ve vztahu k té části závazku, která odpovídá částce jistiny uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo fixní či rostoucí částce uvedené v prvním pododstavci písm. b). 3. Pokud jsou závazky vydány dceřiným podnikem usazeným v Unii, stávajícímu akcionáři, jenž není součástí téže skupiny řešící krizi, a tento dceřiný podnik je součástí téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, tyto závazky se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků dotčeného subjektu řešícího krizi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
4. Aniž je dotčen minimální požadavek podle čl. 12d odst. 4 nebo čl. 12e odst. 1 písm. a), výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize zajistí, že subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, splní část požadavku uvedeného v článku 12f ve výši 8 % celkových závazků včetně kapitálu prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Výbor může povolit, aby subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, splnily úroveň nižší než 8 % celkových závazků včetně kapitálu, ale vyšší, než je částka vypočtená podle vzorce (1-X1/X2) x8 % celkových závazků včetně kapitálu, prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 72b odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, kde s ohledem na možné snížení podle čl. 72b odst. 3 uvedeného nařízení:
Pokud u subjektů řešících krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4, vede uplatnění prvního pododstavce tohoto odstavce k požadavku, který převyšuje 27 % celkového objemu rizikové expozice, sníží výbor u dotčeného subjektu řešícího krizi část požadavku uvedeného v článku 12f, která má být splněna prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, na částku rovnající se 27 % celkového objemu rizikové expozice, pokud výbor dospěl v hodnocení k závěru, že:
Výbor při hodnocení uvedeném v druhém pododstavci rovněž přihlédne k riziku nepřiměřeného dopadu na model podnikání dotčeného subjektu řešícího krizi. V případě subjektů řešících krizi, na něž se vztahuje čl. 12d odst. 5, se druhý pododstavec tohoto odstavce nepoužije. 5. U subjektů řešících krizi, které nejsou G-SVI ani subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, může výbor buď z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize, nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize rozhodnout o tom, že část požadavku uvedeného v článku 12f až do výše 8 % celkových závazků včetně kapitálu subjektu nebo do výše částky vypočtené podle vzorce uvedeného v odstavci 7 tohoto článku, podle toho, co je vyšší, musí být splněna prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, jsou-li splněny tyto podmínky:
Určí-li výbor, že v rámci třídy závazků zahrnující způsobilé závazky představuje výše závazků, které jsou nebo budou s přiměřenou pravděpodobností z uplatňování pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5 vyloučeny, celkem více než 10 % dané třídy, posoudí riziko uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce. 6. Pro účely odstavců 4, 5 a 7 se derivátové závazky zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají práva protistrany na započtení. Kapitál subjektu řešícího krizi použitý ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv je způsobilý ke splnění požadavků uvedených v odstavcích 4, 5 a 7. 7. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku může výbor rozhodnout, že subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, splní požadavek uvedený v článku 12f tohoto nařízení prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, pokud v důsledku povinnosti subjektu řešícího krizi splnit požadavek kombinovaných kapitálových rezerv a požadavky uvedené v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013, čl. 12d odst. 4 a článku 12f tohoto nařízení nepřesahuje součet tohoto kapitálu, nástrojů a závazků vyšší z těchto hodnot:
8. Výbor může vykonávat pravomoc podle odstavce 7 tohoto článku ve vztahu k subjektům řešícím krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, a jež splňují jednu z podmínek stanovených v druhém pododstavci tohoto odstavce, až vůči 30 % z celkového počtu všech subjektů řešících krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, pro které výbor určí požadavek uvedený v článku 12f. Výbor posoudí uvedené podmínky takto:
Pro účely procentní hodnoty uvedené v prvním a druhém pododstavci zaokrouhlí výbor číslo vyplývající z příslušného výpočtu na nejbližší celé číslo. 9. Po konzultaci příslušných orgánů včetně ECB přijme výbor rozhodnutí podle odstavců 5 nebo 7. Při přijímání uvedených rozhodnutí výbor rovněž zohlední:
Článek 12d Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky 1. Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 určí výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB na základě těchto kritérií:
2. V případě, kdy plán řešení krize stanoví, že je třeba provést opatření k řešení krize nebo v souladu s příslušným scénářem uvedeným v čl. 8 odst. 6 uplatnit pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků v souladu s článkem 21, musí se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 rovnat částce dostatečné k zajištění toho, že:
V případech, kdy plán řešení krize stanoví, že subjekt má být likvidován v běžném úpadkovém řízení nebo jiném rovnocenném vnitrostátním řízení, výbor posoudí, zda je opodstatněné omezit požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro tento subjekt, tak aby nepřekročil částku dostatečnou pro absorpci ztrát v souladu s prvním pododstavcem písm. a). Výbor ve svém posouzení zejména vyhodnotí možný dopad omezení uvedeného ve druhém pododstavci na finanční stabilitu a na riziko šíření krize ve finančním systému. 3. Pokud jde o subjekty řešící krizi, částka uvedená v odst. 2 prvním pododstavci činí:
Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. a) tohoto odstavce děleno celkovým objemem rizikové expozice. Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce děleno celkovou mírou expozic. Při stanovování individuálního požadavku podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce zohlední výbor požadavky uvedené v čl. 27 odst. 7. Při stanovování rekapitalizačních částek uvedených v předcházejících pododstavcích výbor:
Výbor má možnost zvýšit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) o vhodnou částku nezbytnou k zajištění toho, aby si subjekt po vyřešení krize na náležitou dobu nepřesahující jeden rok mohl udržet dostatečnou důvěru trhu. Použije-li se šestý pododstavec tohoto odstavce, rovná se částka v něm uvedená požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po uplatnění nástrojů k řešení krize, sníženému o částku uvedenou v čl. 128 bodě 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU. Částka uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce se upraví směrem dolů, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že by bylo proveditelné a důvěryhodné, aby po provedení strategie řešení krize k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejího přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 postačovala nižší částka. Uvedená částka se upraví směrem nahoru, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 je po náležitou dobu nepřesahující jeden rok nezbytná vyšší částka. 4. Pokud jde o subjekty řešící krizi, na které se nevztahuje článek 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a které jsou součástí skupiny řešící krizi, jejíž celková aktiva převyšují 100 miliard EUR, rovná se výše požadavku uvedeného v odstavci 3 tohoto článku přinejmenším:
Odchylně od článku 12c subjekty řešící krizi uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splní výši požadavku uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, která se rovná 13,5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) a 5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v čl. 12c odst. 3 tohoto nařízení. 5. Na žádost vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize subjektu řešícího krizi uplatní výbor požadavky stanovené v odstavci 4 tohoto článku vůči subjektu řešícímu krizi, na který se nevztahuje článek 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a který je součástí skupiny řešící krizi s celkovými aktivy nižšími než 100 miliard EUR a který vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize vyhodnotil, že by s přiměřenou pravděpodobností mohl v případě selhání představovat systémové riziko. Při přijímání rozhodnutí o vznesení žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize zohlední:
Neexistencí žádosti vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize podle prvního pododstavce tohoto odstavce není dotčeno jakékoli rozhodnutí výboru podle čl. 12c odst. 5. 6. Pokud jde o subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, výše požadavku uvedená v odst. 2 prvním pododstavci činí:
Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. a) tohoto odstavce děleno celkovým objemem rizikové expozice. Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce děleno celkovou mírou expozic. Při stanovování individuálního požadavku podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce zohlední výbor požadavky uvedené v čl. 27 odst. 7. Při stanovování rekapitalizačních částek uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodu ii) výbor:
Výbor má možnost zvýšit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) tohoto odstavce o vhodnou částku nezbytnou k zajištění toho, aby si subjekt po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 na náležitou dobu nepřesahující jeden rok mohl udržet dostatečnou důvěru trhu. Použije-li se šestý pododstavec tohoto odstavce, rovná se částka v něm uvedená požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi, sníženému o částku uvedenou v čl. 128 bodě 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU. Částka uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce se upraví směrem dolů, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že by bylo proveditelné a důvěryhodné, aby po výkonu pravomocí uvedených v článku 21 nebo po řešení krize skupiny řešící krizi k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 postačovala nižší částka. Uvedená částka se upraví směrem nahoru, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 je po náležitou dobu nepřesahující jeden rok nezbytná vyšší částka. 7. V případech, kdy výbor očekává, že určité třídy způsobilých závazků budou s přiměřenou pravděpodobností zcela nebo zčásti vyloučeny z procesu rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 5 nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 se splní prostřednictvím kapitálu nebo jiných způsobilých závazků dostatečných k:
8. Každé rozhodnutí výboru uložit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku, a výbor je bez zbytečného odkladu přezkoumá s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU. 9. Pro účely odstavců 3 a 6 tohoto článku se kapitálové požadavky vykládají v souladu s tím, jak příslušný orgán uplatňuje přechodná ustanovení v části desáté hlavě I kapitolách 1, 2 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a v ustanoveních vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí možnosti poskytnuté příslušným orgánům uvedeným nařízením. Článek 12e Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro subjekty řešící krizi patřící k G-SVI a unijní významné dceřiné podniky mimounijních G-SVI 1. Požadavek podle čl. 12a odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je G-SVI nebo součástí G-SVI, zahrnuje:
2. Požadavek podle čl. 12a odst. 1 pro unijní významný dceřiný podnik mimounijní G-SVI zahrnuje:
3. Výbor uloží dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) pouze:
4. Každé rozhodnutí výboru uložit dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo odst. 2 písm. b) tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, a výbor je bez zbytečného odkladu přezkoumá s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU, který se vztahuje na skupinu řešící krizi nebo unijní významný dceřiný podnik mimounijní G-SVI. Článek 12f Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty řešící krizi 1. Subjekty řešící krizi dodržují požadavky stanovené v článcích 12c až 12e na konsolidovaném základě na úrovni skupiny řešící krizi. 2. Výbor po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny, pokud tento orgán není výbor, a s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt řešící krizi usazený v zúčastněném členském státě na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi na základě požadavků stanovených v článcích 12c až 12e a na základě toho, zda se krize dceřiných podniků skupiny ze třetích zemí má podle plánu řešení krize řešit odděleně. 3. V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24b písm. b) výbor v závislosti na vlastnostech mechanismu solidarity a upřednostňované strategie řešení krize rozhodne o tom, které subjekty v rámci skupiny řešící krizi mají splňovat čl. 12d odst. 3 a 4 a čl. 12e odst. 1, aby se zajistilo, že skupina řešící krizi jako celek splňuje odstavce 1 a 2 tohoto článku, a o tom, jak toho tyto subjekty mají dosáhnout v souladu s plánem řešení krize. Článek 12g Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi 1. Instituce, které jsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi nebo subjektu z třetí země, avšak nejsou samy subjektem řešícím krizi, dodržují požadavky stanovené v článku 12d na individuálním základě. Výbor se po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB může rozhodnout uplatnit požadavek stanovený v tomto článku na subjekt uvedený v čl. 2 písm. b), který je dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi, avšak není sám subjektem řešícím krizi. Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, musí splňovat požadavky stanovené v článcích 12d a 12e na konsolidovaném základě. V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24b písm. b) platí, že úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, které však samy nejsou subjekty řešícími krizi, ústřední subjekt, který však sám není subjektem řešícím krizi, a jakékoli subjekty řešící krizi, na něž se nevztahuje požadavek podle čl. 12f odst. 3, musí splňovat čl. 12d odst. 6 na individuálním základě. Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt uvedený v tomto odstavci se určí na základě požadavků stanovených v článku 12d. 2. Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se splní prostřednictvím jedné nebo více z těchto položek:
3. Výbor může povolit, aby byl požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 zcela nebo zčásti splněn prostřednictvím záruky poskytnuté subjektem řešícím krizi, která splňuje následující podmínky:
Článek 12h Upuštění od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi 1. Výbor může upustit od uplatňování článku 12g na dceřiný podnik subjektu řešícího krizi usazený v zúčastněném členském státě, pokud:
2. Výbor může upustit od uplatňování článku 12g na dceřiný podnik subjektu řešícího krizi usazený v zúčastněném členském státě, pokud:
Článek 12i Upuštění od uplatňování na ústřední subjekt a na úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu Výbor může zcela nebo zčásti upustit od uplatňování článku 12g na ústřední subjekt nebo na úvěrovou instituci trvale přidruženou k ústřednímu subjektu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Článek 12j Porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky 1. Veškeré případy porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky uvedeného v článku 12f nebo 12g jsou řešeny na základě alespoň jedné z následujících pravomocí a opatření:
Výbor nebo ECB mohou rovněž provést posouzení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, a to v souladu s článkem 18. 2. Výbor, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zúčastněných členských států se při výkonu svých příslušných pravomocí uvedených v odstavci 1 vzájemně konzultují. Článek 12k Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize 1. Odchylně od čl. 12a odst. 1 výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize stanoví vhodná přechodná období pro to, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 splnily požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7. Lhůta, v níž mají subjekty splnit požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, je 1. leden 2024. Výbor určí pro požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně pro požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 splnit ke dni 1. ledna 2022. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň. Výbor může stanovit přechodné období končící po 1. lednu 2024, je-li to řádně odůvodněné a vhodné na základě kritérií uvedených v odstavci 7, přičemž zohlední:
2. Lhůta, v níž mají subjekty řešící krizi splnit minimální úroveň požadavků uvedených v čl. 12d odst. 4 a 5, je 1. leden 2022. 3. Minimální úrovně požadavků uvedených v čl. 12d odst. 4 a 5 se nepoužijí po dobu dvou let ode dne:
4. Požadavky uvedené v čl. 12c odst. 4 a 7, případně i v čl. 12d odst. 4 a 5, se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 12d odst. 4 nebo 5. 5. Odchylně od čl. 12a odst. 1 stanoví výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize vhodné přechodné období pro splnění požadavků podle článku 12f nebo 12g nebo případně požadavku vyplývajícího z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 pro subjekty, na které byly použity nástroje k řešení krize nebo pravomoci k odpisu nebo konverzi uvedené v článku 21. 6. Pro účely odstavců 1 až 5 sdělí výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize danému subjektu plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky pro každé 12měsíční období v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování jeho schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. Na konci přechodného období se minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky rovná částce určené podle čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, čl. 12d odst. 4 nebo 5, článku 12f nebo článku 12g. 7. Při stanovování přechodných období výbor zohlední:
8. S výhradou odstavce 1 může výbor kdykoli následně přezkoumat buď přechodné období, nebo jakýkoli plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sdělený podle odstavce 6. (*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).“;" |
7) |
článek 16 se mění takto:
|
8) |
článek 18 se mění takto:
|
9) |
článek 20 se mění takto:
|
10) |
článek 21 se mění takto:
|
11) |
článek 27 se mění takto:
|
12) |
v čl. 31 odst. 2 se slova „v čl. 45 odst. 9 až 13“ nahrazují slovy „v článku 45h“; |
13) |
v čl. 32 odst. 1 se výraz „12“ nahrazuje výrazem „12 až 12k“. |
Článek 2
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Toto nařízení se použije od 28. prosince 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. května 2019.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
G. CIAMBA
(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 17.
(2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s. 1).