(EU) 2019/834Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Text s významem pro EHP.)

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) vstoupilo v platnost dne 16. srpna 2012. Požadavky, jež obsahuje, a sice centrální clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, maržové požadavky a požadavky na zmírňování operačního rizika u OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, povinnost oznamovat derivátové smlouvy, požadavky na ústřední protistrany a požadavky na registry obchodních údajů, přispívají ke snižování systémového rizika tím, že zvyšují transparentnost trhu s OTC deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s OTC deriváty.

(2)

Zjednodušení určitých oblastí, jež nařízení (EU) č. 648/2012 upravuje, a přiměřenější přístup k těmto oblastem jsou v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů vypracovaným Komisí, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže. Tímto zjednodušením a přiměřenějším přístupem by však neměly být dotčeny obecné cíle podpory finanční stability a snižování systémových rizik v souladu s prohlášením vedoucích představitelů skupiny G20, které učinili dne 26. září 2009 na summitu v Pittsburghu.

(3)

Efektivní a odolné poobchodní systémy a trhy s kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a jsou základem úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

(4)

Komise v letech 2015 a 2016 provedla dvě veřejné konzultace k uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Rovněž obdržela podklady ohledně uplatňování uvedeného nařízení od Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) ( dále jen „ESMA“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (6) a Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Z těchto veřejných konzultací vyplynulo, že zúčastněné strany cíle nařízení (EU) č. 648/2012 podporují a že významná změna uvedeného nařízení není nutná. Dne 23. listopadu 2016 přijala Komise souhrnnou zprávu v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Ačkoli ne všechna ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 se stala použitelnými v plném rozsahu, a jeho komplexní hodnocení tak nebylo ještě možné, uvedená zpráva poukázala na oblasti, ve kterých bylo nutné přijmout cílená opatření, jež by zajistila dosažení cílů nařízení (EU) č. 648/2012 přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo zahrnovat všechny finanční smluvní strany, jež by mohly představovat významné systémové riziko pro finanční systém. Definice finanční smluvní strany by proto měla být změněna.

(6)

Zaměstnanecké plány na koupi akcií jsou obvykle podnikem vytvořené systémy, jejichž prostřednictvím osoby mohou přímo nebo nepřímo upisovat, kupovat, přijímat nebo vlastnit akcie podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny, za předpokladu, že příjemci plnění z tohoto plánu jsou alespoň zaměstnanci nebo bývalí zaměstnanci daného podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny nebo členové či bývalí členové rady daného podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny. Ve sdělení Komise ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období jsou stanovena opatření týkající se zaměstnaneckých plánů na koupi akcií coby jednoho z možných opatření k posílení unie kapitálových trhů za účelem posílení retailových investic. V souladu se zásadou proporcionality by proto subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo alternativní investiční fondy zřízené výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií neměly být považovány za finanční smluvní strany.

(7)

Určité finanční smluvní strany mají objem činnosti na trzích s OTC deriváty příliš nízký na to, aby představoval významné systémové riziko pro finanční systém, a rovněž příliš nízký na to, aby byl centrální clearing ekonomicky schůdný. Tyto finanční smluvní strany, často označované jako malé finanční smluvní strany, by měly být od povinnosti clearingu osvobozeny, avšak i nadále by měly podléhat požadavku na výměnu kolaterálu, aby se zmírnilo jakékoli systémové riziko. Překročí-li však pozice finanční smluvní strany clearingový práh, vypočítaný na úrovni skupiny, nejméně v jedné kategorii OTC derivátů, měla by se povinnost clearingu uplatnit na všechny kategorie OTC derivátů, a to vzhledem ke vzájemné propojenosti finančních smluvních stran a k možnému systémovému riziku pro finanční systém, jež by mohlo vzniknout, pokud by nebyl prováděn centrální clearing těchto OTC derivátových smluv. Finanční smluvní strana by měla mít možnost kdykoli prokázat, že její pozice již clearingový práh v některé kategorii OTC derivátů nepřekračují, a v takovém případě by se měla povinnost clearingu přestat uplatňovat.

(8)

Nefinanční smluvní strany jsou navzájem méně propojeny než finanční smluvní strany. Jsou také často převážně aktivní pouze v jedné kategorii OTC derivátů. Jejich činnost proto představuje pro finanční systém menší systémové riziko než činnost finančních smluvních stran. Rozsah povinnosti clearingu pro nefinanční smluvní strany, které se rozhodnou vypočítávat každých dvanáct měsíců své pozice oproti clearingovým prahům, by proto měl být zúžen. Tyto nefinanční smluvní strany by měly povinnosti clearingu podléhat pouze ve vztahu ke kategoriím OTC derivátů, které překračují clearingový práh. Na nefinanční smluvní strany se však i nadále vztahuje požadavek na výměnu kolaterálu v případě, že dojde k překročení kteréhokoli clearingového prahu. Nefinanční smluvní strany, které se rozhodnou nevypočítávat svoji pozici oproti clearingovým prahům, by měly povinnosti clearingu podléhat ve všech kategoriích OTC derivátů. Nefinanční smluvní strana by měla mít možnost kdykoli prokázat, že její pozice již clearingový práh v některé kategorii OTC derivátů nepřekračují, a v takovém případě by se měla povinnost clearingu pro danou kategorii OTC derivátů přestat uplatňovat.

(9)

Za účelem zohlednění vývoje na finančních trzích by měl ESMA pravidelně přezkoumávat clearingové prahy a v případě potřeby je aktualizovat. K tomuto pravidelnému přezkumu by měla být přiložena zpráva.

(10)

Požadavek na provádění clearingu u určitých OTC derivátových smluv uzavřených před datem nabytí účinnosti povinnosti clearingu vytváří právní nejistotu a vyvolává provozní komplikace, přičemž jeho výhody jsou omezené. Tento požadavek zejména vyvolává u smluvních stran těchto smluv dodatečné náklady a zátěž a může mít také dopad na bezproblémové fungování trhu, aniž by to vedlo k významnému zlepšení v jednotném a koherentním uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 nebo nastolení rovných podmínek pro účastníky trhu. Tento požadavek by proto měl být zrušen.

(11)

Smluvní strany, jejichž činnost na trhu s OTC deriváty dosahuje jen omezeného objemu, narážejí na obtíže v přístupu k centrálnímu clearingu, ať už jako klienti členů clearingového systému nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu. Od členů clearingového systému a klientů těchto členů, kteří poskytují clearingové služby jiným smluvním stranám přímo, nebo nepřímo tím, že umožňují svým vlastním klientům poskytovat tyto služby jiným smluvním stranám, by se proto mělo vyžadovat, aby tak činili za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek. Ačkoliv by tento požadavek neměl vést k cenové regulaci nebo zakládat povinnost uzavření smlouvy, členové clearingového systému a klienti by měli mít možnost kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami, například rizika protistrany.

(12)

Informace o finančních nástrojích, na něž se vztahují povolení ústředních protistran, nemusejí specifikovat všechny kategorie OTC derivátů, jejichž clearing je ústřední protistrana oprávněna provádět. K zajištění toho, aby ESMA mohl plnit své úkoly a povinnosti v souvislosti s povinností clearingu, by příslušné orgány měly ESMA neprodleně oznámit veškeré informace, které od ústřední protistrany obdrží ohledně jejího úmyslu zahájit clearing kategorie OTC derivátů, na kterou se vztahují její stávající povolení.

(13)

Mělo by být možné v určitých výjimečných situacích povinnost clearingu dočasně pozastavit. Takové pozastavení by mělo být možné, pokud kritéria, na základě kterých určité kategorie OTC derivátů podléhají povinnosti clearingu, již nejsou splňována. Mohlo by se tak stát v případě, kdy se konkrétní kategorie OTC derivátů stanou nevhodnými pro povinný centrální clearing nebo kdy došlo k podstatné změně jednoho z těchto kritérií u konkrétních kategorií OTC derivátů. Pozastavit povinnost clearingu by mělo být možné i v případě, kdy ústřední protistrana přestane nabízet clearingovou službu pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany a kdy jiné ústřední protistrany ji nemohou dostatečně rychle nahradit a tyto clearingové služby převzít. Pozastavit povinnost clearingu by rovněž mělo být možné v případě, kdy je to považováno za nezbytné za účelem zamezení vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii. S cílem zajistit finanční stabilitu a zabránit narušení trhu by ESMA měl při současném zohlednění cílů skupiny G20 zajistit, aby v případech, kdy je zrušení povinnosti clearingu vhodné, bylo toto zrušení iniciováno v průběhu pozastavení clearingové povinnosti a v dostatečném předstihu, aby bylo možné změnit příslušné regulační technické normy.

(14)

Povinnost smluvních stran obchodovat s deriváty podléhajícími povinnosti clearingu v obchodních systémech, která je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7), je v souladu s postupem uložení obchodní povinnosti podrobně vymezeným v uvedeném nařízení aktivována v okamžiku, kdy byla u určité kategorie derivátů stanovena povinnost clearingu. Pozastavení povinnosti clearingu by mohlo smluvním stranám v dodržení obchodní povinnosti bránit. Proto by v případě, že bylo požádáno o pozastavení povinnosti clearingu a má se za to, že došlo k podstatné změně kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti, měl mít ESMA možnost navrhnout souběžné pozastavení obchodní povinnosti podle nařízení (EU) č. 648/2012 namísto nařízení (EU) č. 600/2014.

(15)

Oznamování minulých smluv se ukázalo být obtížným, jelikož se jednalo o údaje, jejichž oznamování je nyní vyžadováno, ale před vstupem nařízení (EU) č. 648/2012 v platnost se nevyžadovalo. To vedlo k tomu, že tyto smlouvy často nebyly oznamovány a že oznamované údaje měly nízkou kvalitu, přičemž zátěž spojená s oznamováním těchto smluv je značná. Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že tyto údaje z minulosti zůstanou nevyužity. Navíc ke dni, kdy lhůta pro oznámení minulých smluv nabývá účinnosti, je řada těchto smluv již neplatná a spolu s nimi i odpovídající expozice a rizika. Z těchto důvodů by požadavek oznamování minulých smluv měl být zrušen.

(16)

Obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech OTC derivátových smluv a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti, avšak povinnost tyto obchody oznamovat představuje pro nefinanční smluvní strany značné náklady a zátěž. Obchody mezi smluvními stranami v rámci skupiny, kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana, by proto měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny, bez ohledu na místo usazení nefinanční smluvní strany.

(17)

V roce 2017 zahájila Komise kontrolu účelnosti právního rámce pro zveřejňování informací ze strany podniků. Účelem této kontroly je shromáždit informace o konzistentnosti, soudržnosti, účinnosti a účelnosti unijního právního rámce pro oznamování. S ohledem na tyto skutečnosti je třeba dále analyzovat možnost vyhnout se zbytečnému zdvojování při oznamování a snížit nebo zjednodušit oznamování pro derivátové smlouvy, které nejsou deriváty OTC, a to s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) č. 600/2014. Tato analýza by měla zejména posoudit oznamované údaje, dostupnost údajů pro příslušné orgány, jakož i opatření k dalšímu zjednodušení oznamovacích řetězců, pokud jde o derivátové smlouvy, které nejsou deriváty OTC, zejména pro nefinanční smluvní strany nepodléhající povinnosti clearingu, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací. Obecnější posouzení účelnosti a účinnosti opatření, která byla v nařízení (EU) č. 648/2012 zavedena za účelem lepšího fungování oznamování OTC derivátových smluv a snížení zátěže z něho plynoucí, by mělo být zváženo v případech, kdy jsou k dispozici dostatečné zkušenosti a údaje o uplatňování uvedeného nařízení, zejména pokud jde o kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů a o využívání a provádění přeneseného oznamování.

(18)

Za účelem snížení zátěže spojené s oznamováním OTC derivátových smluv v případě nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu, by měla za oznamování jménem svým i jménem nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu OTC derivátových smluv uzavřených těmito smluvními stranami, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů ze zásady odpovídat výhradně finanční smluvní strana a měla by za to nést právní odpovědnost. Aby bylo zajištěno, že finanční smluvní strana má údaje potřebné ke splnění oznamovací povinnosti, nefinanční smluvní strana by měla poskytnout údaje týkající se OTC derivátových smluv, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strany by však měly mít možnost své OTC derivátové smlouvy oznamovat samy. V takovém případě by měla nefinanční smluvní strana patřičně informovat finanční smluvní stranu a měla by odpovídat za oznamování těchto údajů a za zajištění jejich správnosti a nést za to právní odpovědnost.

(19)

Měla by se také určit odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, u nichž jsou jedna nebo obě smluvní strany SKIPCP nebo alternativním investičním fondem. Mělo by být proto stanoveno, že za oznamování OTC derivátových smluv jménem SKIPCP, které tento SKIPCP uzavřel, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá jeho správcovská společnost a že za to nese právní odpovědnost. Obdobně by měl za oznamování OTC derivátových smluv jménem alternativního investičního fondu, které tento fond uzavřel, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídat jeho správce a měl by za to nést právní odpovědnost.

(20)

Aby se zamezilo tomu, že z důvodu složitosti postupů řízení rizik vyžadujících včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu mezi smluvními stranami, jež zahrnují použití interních modelů, nebudou techniky zmírňování rizika používány v celé Unii konzistentně, měly by příslušné orgány tyto postupy řízení rizik nebo jakékoli významné změny těchto postupů validovat dříve, než jsou použity.

(21)

Z důvodu nutnosti mezinárodního sbližování regulačního rámce a potřeby zajistit, aby nefinanční smluvní strany a malé finanční smluvní strany snížily rizika spojená s jejich expozicemi vůči měnovému riziku, je nezbytné stanovit zvláštní postupy řízení rizik pro fyzicky vypořádávané měnové forwardy a fyzicky vypořádávané měnové swapy. S ohledem na jejich zvláštní rizikový profil je vhodné omezit povinnou výměnu variačních marží u fyzicky vypořádávaných měnových forwardů a fyzicky vypořádávaných měnových swapů na obchody mezi nejsystémovějšími smluvními stranami s cílem omezit kumulaci systémového rizika a zamezit mezinárodním rozdílům v regulačních předpisech. Mezinárodní sbližování regulačního rámce by mělo být zajištěno i v souvislosti s postupy řízení rizik pro jiné kategorie derivátů.

(22)

Mezi poobchodní služby ke snížení rizik patří služby, jako je například komprese portfolia. Na kompresi portfolia se nevztahují obchodní povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. 600/2014. S cílem zajistit v nezbytných a vhodných případech soulad nařízení (EU) č. 648/2012 s nařízením (EU) č. 600/2014 při současném zohlednění rozdílů mezi oběma nařízeními, možnosti obcházet povinnost clearingu a rozsahu, v jakém poobchodní služby ke snížení rizik zmírňují nebo snižují rizika, by měla Komise ve spolupráci s ESMA a ESRB posoudit, jakým případným obchodům vyplývajícím z poobchodních služeb ke snížení rizik by mělo být přiznáno osvobození od povinnosti clearingu.

(23)

S cílem zvýšit transparentnost a předvídatelnost počátečních marží a odradit ústřední protistrany od toho, aby své modely počátečních marží měnily způsobem, který by se mohl jevit jako procyklický, měly by ústřední protistrany poskytnout členům svých clearingových systémů nástroje k simulaci svých požadavků na počáteční marže a podrobný přehled modelů počátečních marží, jež používají. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními standardy zveřejněnými Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a radou Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména s rámcem pro zpřístupňování informací uveřejněným v prosinci 2012 a se standardy pro zpřístupňování kvantitativních údajů pro ústřední protistrany uveřejněnými v roce 2015, které jsou důležitou pomůckou pro přesné pochopení rizik a nákladů spojených s účastí členů clearingového systému na ústřední protistraně a pro posílení transparentnosti ústředních protistran pro účastníky trhu.

(24)

Vnitrostátní insolvenční právo členských států by nemělo ústředním protistranám bránit v možnosti provádět s dostatečnou právní jistotou převod pozic klientů nebo vyplácet výnosy z likvidace přímo klientům v případě platební neschopnosti člena clearingového systému, pokud jde o aktiva držená na souhrnných nebo individuálních oddělených klientských účtech. Za účelem motivace ke clearingu a zlepšení přístupu k němu by vnitrostátní insolvenční právo členských států nemělo ústředním protistranám bránit v tom, aby postupovaly v souladu s postupy v případě selhání podle nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o aktiva a pozice držené na souhrnných a individuálních oddělených klientských účtech držených u člena clearingového systému a u ústřední protistrany. Pokud jsou uzavřena ujednání o nepřímém clearingu, nepřímí klienti by nicméně měli nadále požívat ochrany, která je rovnocenná ochraně stanovené na základě pravidel oddělení a přenositelnosti a postupů v případě selhání stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012.

(25)

Pokuty, které může ESMA v rámci svého přímého dohledu uložit registrům obchodních údajů, by měly být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí ESMA a zvýšila se transparentnost derivátových pozic a expozic. Výměry pokut, jež nařízení (EU) č. 648/2012 původně stanovilo, se s ohledem na běžný obrat registrů obchodních údajů ukázaly jako nedostatečně odrazující, což by mohlo potenciálně omezovat účinnost dohledových pravomocí, jež ESMA podle uvedeného nařízení vůči těmto registrům vykonává. Horní hranice základní výměry pokut by proto měla být zvýšena.

(26)

Orgány třetích zemí by měly mít přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v Unii, pokud dotčená třetí země splňuje určité podmínky zaručující zacházení s těmito údaji a pokud tato třetí země stanoví právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout orgánům Unie přímý přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v této třetí zemi.

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (8) umožňuje zjednodušený postup registrace registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Podobný zjednodušený postup registrace by měl být zaveden pro registraci registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) 2015/2365 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s derivátovými smlouvami.

(28)

Nedostatečná kvalita a transparentnost údajů zpřístupňovaných registry obchodních údajů ztěžuje subjektům, kterým byl udělen přístup k těmto údajům, používat je při sledování trhů s deriváty a brání regulačním orgánům a orgánům dohledu včas zjistit rizika pro finanční stabilitu. K tomu, aby se zlepšila kvalita a transparentnost údajů a sladily se požadavky na oznamování podle nařízení (EU) č. 648/2012 s požadavky nařízení (EU) 2015/2365 a (EU) č. 600/2014, je nezbytná další harmonizace pravidel oznamování a požadavků na oznamování, a zejména další harmonizace standardů, formátů, metod a mechanismů oznamování údajů, jakož i postupů, jež mají registry obchodních údajů používat při ověření oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti, a postupů sesouhlasování údajů s jinými registry obchodních údajů. Registry obchodních údajů by navíc měly na požádání a za přiměřených obchodních podmínek udělit neoznamujícím smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem.

(29)

Pokud jde o služby poskytované registry obchodních údajů, nařízení (EU) č. 648/2012 zavedlo konkurenční prostředí. Smluvní strany by proto měly být schopny zvolit si registr obchodních údajů, kterému chtějí údaje oznamovat, a měly by být, pokud si to přejí, schopny přejít od jednoho registru obchodních údajů ke druhému. Aby se takový přechod usnadnil a zajistila se trvalá dostupnost údajů bez jejich zdvojování, měly by registry obchodních údajů stanovit vhodné zásady, jež zajistí řádný přenos oznámených údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strana podléhající oznamovací povinnosti požádá.

(30)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že povinnost clearingu by se neměla vztahovat na složky penzijního systému, dokud ústřední protistrany nevyvinou vhodné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jakožto variačních marží. Jelikož dosud nebylo vyvinuto žádné schůdné řešení, které by složkám penzijního systému umožňovalo provádět centrální clearing, mělo by být toto přechodné období prodlouženo alespoň o další dva roky. Centrální clearing by však měl zůstat konečným cílem vzhledem k tomu, že současný vývoj v oblasti regulace a trhu umožňuje účastníkům trhu vyvinout v této lhůtě vhodná technická řešení. S pomocí ESMA a Evropského orgánu dozoru (Evropského orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9), Evropského orgánu dozoru (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (10), a ESRB by Komise měla sledovat pokrok dosažený ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému při vývoji schůdných řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na centrálním clearingu, a vypracovat zprávu o tomto pokroku. Tato zpráva by rovněž měla zahrnovat řešení a související náklady pro složky penzijního systému, přičemž by měla zohlednit vývoj v oblasti regulace a trhu, například změny typu finanční smluvní strany, jež podléhá povinnosti clearingu. Aby bylo možné zohlednit vývoj, který v době přijetí tohoto nařízení nebylo možné předvídat, měla by být Komisi svěřena pravomoc prodloužit toto přechodné období dvakrát vždy o jeden rok poté, co pečlivě posoudí nutnost takového prodloužení.

(31)

Přechodné období, po které byly od povinnosti clearingu osvobozeny složky penzijního systému, uplynulo dne 16. srpna 2018. Z důvodu právní jistoty a s cílem zamezit možné diskontinuitě je nezbytné prodloužení uvedeného přechodného období uplatňovat se zpětným účinkem na OTC derivátové smlouvy, které složky penzijního systému uzavřely ode dne 17. srpna 2018 do 16. června 2019.

(32)

V zájmu zjednodušení regulačního rámce je třeba uvážit rozsah, v jakém by mohlo být nezbytné a vhodné sladit obchodní povinnost podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami podle tohoto nařízení týkajícími se povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají. Až bude k dispozici dostatek zkušeností a údajů ohledně uplatňování tohoto nařízení, mělo by být provedeno obecnější posouzení účinků tohoto nařízení na míru clearingu u různých druhů smluvních stran a rozdělení clearingu v rámci každé kategorie smluvních stran, stejně jako na dostupnost clearingových služeb, včetně efektivnosti změn provedených tímto nařízením ve vztahu k poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek při usnadňování přístupu ke clearingu.

(33)

Za účelem zajištění důsledné harmonizace pravidel, kdy jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, a s cílem poskytnout za určitých podmínek účastníkům trhu dodatečný čas na vývoj clearingových řešení pro složky penzijního systému by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o bližší určení podmínek, za kterých jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, a pokud jde o prodloužení přechodného období, po které by se povinnost clearingu neměla vztahovat na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely složky penzijního systému. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(34)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o pozastavení povinnosti clearingu a obchodní povinnosti a o přímý přístup relevantních orgánů třetích zemí k informacím obsaženým v registrech obchodních údajů usazených v Unii, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12). Komise by měla okamžitě přijmout použitelné prováděcí akty, kterými pozastaví povinnost clearingu a obchodní povinnost pro určité kategorie OTC derivátů, neboť je nezbytné přijmout rychlé rozhodnutí zajišťující právní jistotu, pokud jde o výsledek postupu pozastavení, a proto existují závažné, naléhavé a řádně odůvodněné důvody.

(35)

S cílem zajistit důslednou harmonizaci pravidel týkajících se technik zmírňování rizik, registrace registrů obchodních údajů a požadavků na oznamování, by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované EBA nebo ESMA, pokud jde o tyto aspekty: postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření postupů řízení rizik, které vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu; údaje o zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365; údaje o postupech sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů, údaje o postupech, jež má registr obchodních údajů použít při ověřování, zda oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržely požadavky na oznamování údajů, a při ověřování úplnosti a správnosti oznámených údajů; podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, na jejichž základě je určitým subjektům poskytován přístup k registrům obchodních údajů. Komise by měla tyto regulační technické normy přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a postupem podle článků 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010.

(36)

Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, jež vypracuje ESMA, pokud jde o standardy údajů pro informace, jež mají být oznamovány u jednotlivých kategorií derivátů, o metody a mechanismy oznamování a o formát žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit, aby pravidla byla přiměřená, nevedla ke zbytečné administrativní zátěži nebo nákladům na dodržování předpisů, neohrožovala finanční stabilitu a zvýšila transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Použití určitých ustanovení tohoto nařízení by mělo být odloženo s cílem zavést všechna zásadní prováděcí opatření a umožnit účastníkům trhu přijmout nezbytné kroky za účelem dodržení povinností.

(39)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,