(EU) 2019/1936Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury
Publikováno: | Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 1-16 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 23. října 2019 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 16. prosince 2019 | Nabývá účinnosti: | 16. prosince 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1936
ze dne 23. října 2019,
kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. července 2010 nazvaném „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ jsou uvedeny strategické cíle Unie snížit počet smrtelných nehod na silnicích do roku 2020 na polovinu ve srovnání s rokem 2010 a do roku 2050 se přiblížit k nulovému počtu úmrtí. Postup směrem k dosažení těchto cílů však v posledních letech stagnuje. Ve svých závěrech ze dne 8. června 2017 o bezpečnosti silničního provozu, potvrzujících Vallettské prohlášení z března 2017, Rada schválila nový prozatímní cíl snížit do roku 2030 počet vážných zranění na polovinu ve srovnání s rokem 2020. K dosažení obou cílů je proto zapotřebí většího úsilí. |
(2) |
Podle přístupu bezpečného systému se smrtelným a vážným zraněním při silničních nehodách dá do velké míry zabránit. Mělo by být společným úkolem na všech úrovních, aby silniční nehody nevedly k vážným nebo smrtelným zraněním. Pravděpodobnost silničních nehod by měly snížit zejména dobře navržené, správně udržované a jasně vyznačené a dopravními značkami vybavené silnice, zatímco „odpouštějící silnice“ (silnice utvářené inteligentním způsobem tak, aby chyby při řízení neměly okamžité vážné nebo fatální následky) by měly snížit závažnost nehod. Komise by měla stanovit pokyny k zajištění a údržbě „odpouštějících krajnic“ na základě zkušeností všech členských států. |
(3) |
Silnice transevropské dopravní sítě (dále jen „síť TEN-T“) identifikované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4) mají klíčový význam v podpoře evropské integrace. Proto by na těchto silnicích měla být zaručena vysoká úroveň bezpečnosti. |
(4) |
Postupy řízení bezpečnosti silniční infrastruktury zavedené v rámci sítě TEN-T pomohly v Unii snížit smrtelná a vážná zranění. Z hodnocení účinků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES (5) jasně vyplývá, že členské státy, které dobrovolně uplatňují zásady řízení bezpečnosti silniční infrastruktury na své vnitrostátní silnice mimo síť TEN-T, dosáhly mnohem lepší bezpečnosti silničního provozu než členské státy, které tak nečinily. Proto je také žádoucí, aby tyto zásady řízení bezpečnosti silniční infrastruktury byly uplatňovány i na další části evropské silniční sítě. |
(5) |
Je důležité, aby se směrnice, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, vztahovala rovněž na úseky silnic postavené na mostech a úseky silnic, které procházejí tunely patřícími do sítě v působnosti této směrnice, s výjimkou tunelů, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES (6). |
(6) |
Z důvodu bezpečnosti silničního provozu je důležité, aby se tato směrnice vztahovala rovněž na vjezdy do parkovacích ploch nacházejících se podél sítě v působnosti této směrnice a na výjezdy z nich, zejména při dálnicích a hlavních silnicích. |
(7) |
Sezónní podmínky se mezi jednotlivými členskými státy a regiony značně liší. Je proto důležité, aby byly tyto podmínky náležitě zohledněny ve vnitrostátních ustanoveních, kterými se tato směrnice provádí. |
(8) |
K velkému podílu silničních nehod dochází na malé části silnic s velkou intenzitou provozu a vysokou rychlostí a kde se široké spektrum dopravy pohybuje různou rychlostí. Proto by omezené rozšíření oblasti působnosti směrnice 2008/96/ES na dálnice a jiné hlavní silnice mimo síť TEN-T mělo významně přispět ke zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury v celé Unii. |
(9) |
K zajištění toho, aby toto rozšíření oblasti působnosti dosáhlo zamýšleného účinku, je logické, aby jiné hlavní silnice než dálnice zahrnovaly všechny silnice patřící do nejvyšší kategorie silnic ihned pod kategorií „dálnice“ podle vnitrostátní klasifikace silnic. Ze stejného důvodu by členské státy měly být podněcovány k tomu, aby zajistily, že se tato směrnice bude nadále vztahovat alespoň na všechny silnice, na něž se před vstupem této směrnice v platnost vztahovala směrnice 2008/96/ES, a to i na dobrovolné bázi. |
(10) |
Povinné uplatňování postupů stanovených ve směrnici 2008/96/ES na každý projekt v oblasti silniční infrastruktury mimo městské oblasti, který je dokončen s využitím finančních prostředků Unie, by mělo zajistit, že se finanční prostředky EU nebudou používat k výstavbě nebezpečných silnic. |
(11) |
Směrnice 2008/96/ES se týká výlučně silniční infrastruktury. Touto směrnicí proto není dotčeno právo v oblasti silničního provozu ani pravomoci členských států přijímat rozhodnutí na vlastní odpovědnost, pokud jde o právo v oblasti silničního provozu. Úmluvy OSN, tj. Ženevská úmluva o silničním provozu ze dne 19. září 1949 a Vídeňská úmluva o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968, jakož i Vídeňská úmluva o silničních značkách a signálech ze dne 8. listopadu 1968, by měly být dodržovány smluvními stranami. |
(12) |
Posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku na základě rizik se ukázalo jako účinný a účelný nástroj k identifikaci úseků sítě, na které by se měly zaměřit podrobnější bezpečnostní inspekce, a k upřednostňování investic podle jejich potenciálu přinést zlepšení bezpečnosti v síti. Proto by se měla celá silniční síť, na kterou se vztahuje tato směrnice, systematicky posuzovat, včetně prostřednictvím údajů získaných elektronickými a digitálními prostředky, aby se zvýšila bezpečnost silničního provozu v celé Unii. |
(13) |
Integrace nejlépe fungujících prvků z předchozího „postupu klasifikace a řízení bezpečnosti silniční sítě v provozu“ do nového postupu posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku by měla umožnit lepší identifikaci úseků silnic, kde jsou největší příležitosti ke zlepšení bezpečnosti a kde by měly cílené zásahy vést k největším zlepšením. |
(14) |
Za účelem zvýšení kvality, objektivnosti a účinnosti postupů řízení bezpečnosti silniční infrastruktury je užitečné umožnit členských státům, aby ve vhodných případech využívaly neustále se vyvíjejících technologií pro účely inspekcí úseků silnic, dokumentace podmínek bezpečnosti silničního provozu a shromažďování dalších údajů o bezpečnosti silniční sítě. |
(15) |
Systematická návaznost na zjištění postupů řízení bezpečnosti silniční infrastruktury je klíčová pro to, aby se dosáhlo zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury nezbytného pro splnění cílů v oblasti bezpečnosti silničního provozu v Unii. Z toho důvodu by měly akční plány odstupňované podle priority zajistit, že budou nezbytné zásahy prováděny co nejdříve. Na zjištění, ke kterým se dospělo v rámci posuzování bezpečnosti silniční sítě jako celku, by mělo zejména navazovat provádění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu nebo, je-li to možné a nákladově efektivní, přímých opatření k nápravě, s cílem odstranit nebo snížit rizika bezpečnosti silničního provozu, bez uvalení nepřiměřené administrativní zátěže. |
(16) |
Úroveň bezpečnosti na stávajících silnicích by se měla zlepšit soustřeďováním investic do silničních úseků s nejčastějším výskytem nehod a s nejvyšším potenciálem pro snížení počtu nehod. |
(17) |
Na podporu takových investic je možné v souladu s příslušnými podmínkami využívat financování a finanční pobídky na úrovni Unie jako doplněk k odpovídajícím vnitrostátním investicím a pobídkám. |
(18) |
Úseky silniční sítě přiléhající k silničním tunelům transevropské silniční sítě, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES, představují obzvlášť vysoké riziko nehod. Proto by u těchto úseků silnic měly být za účasti příslušných orgánů v oblasti silnic i tunelů zavedeny společné inspekce bezpečnosti silničního provozu, aby se zlepšila bezpečnost silniční sítě, na kterou se vztahuje tato směrnice. |
(19) |
V roce 2017 připadalo na zranitelné účastníky silničního provozu 47 % smrtelných silničních nehod v Unii. Zajištěním toho, aby byly zohledněny potřeby zranitelných účastníků silničního provozu ve všech postupech řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, a rozvojem požadavků na kvalitu infrastruktury pro tyto účastníky silničního provozu by se tudíž jejich bezpečnost na silnicích měla zlepšit. |
(20) |
S cílem umožnit členským státům posílit své postupy pro zajištění provozního využívání jejich dopravních značení a dopravních značek by měly být stanoveny společné specifikace s cílem podpořit účinnou čitelnost a rozpoznatelnost dopravních značení a dopravních značek pro řidiče a pro automatizované asistenční systémy pro řidiče. |
(21) |
Zlepšení bezpečnosti je prioritou i na úrovňových přejezdech (tj. signalizace, zlepšení infrastruktury). Podle zprávy o bezpečnosti a interoperabilitě železnic v EU za rok 2018 Agentury Evropské unie pro železnice bylo v roce 2016 na 108 000 úrovňových přejezdech v Unii zaznamenáno 433 závažných nehod, které měly za následek 255 úmrtí a 217 vážně zraněných osob. V důsledku toho by měly být identifikovány úrovňové přejezdy, které představují vysoké bezpečnostní riziko, za účelem jejich zlepšení. |
(22) |
Vysoce kvalitní dopravní značení a dopravní značky jsou zásadní pro podporu řidičů a propojených a automatizovaných vozidel. Společné specifikace pro dopravní značení a dopravní značky by se měly stát základem, který připraví podmínky pro zavádění vyspělých propojených a automatizovaných mobilních systémů. Přednostně by se měl uplatnit společný evropský přístup v souladu s Vídeňskou úmluvou o silničních značkách a signálech z roku 1968. |
(23) |
Pro posílení výsledků, které by podle očekávání mělo přinést uplatňování této směrnice, a pro zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti v mimořádných situacích by členské státy ve vhodných případech a zejména na přeshraničních silničních úsecích mohly usnadnit spolupráci mezi svými útvary civilní ochrany, záchranného systému a dopravní policie. Pokud je při těchto činnostech zapotřebí spolupráce mezi členskými státy, je za tímto účelem k dispozici rámec mechanismu civilní ochrany Unie podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (7). |
(24) |
Aniž jsou dotčeny právní předpisy o zadávání veřejných zakázek, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (8), měly by být technické specifikace týkající se bezpečnosti v případě, že zadávání veřejných zakázek probíhá v odvětví dopravní infrastruktury, veřejně dostupné. |
(25) |
Pro dosažení transparentnosti a ke zlepšení odpovědnosti by se měla oznamovat klasifikace bezpečnosti silnic, aby mohli být účastníci silničního provozu informováni o stavu infrastruktury a aby se obecně zvýšila jejich informovanost. |
(26) |
Měla by být podporována výměna zkušeností, pokud jde o metodiky bezpečného systému, mezi odborníky z praxe a výměna informací mezi auditory bezpečnosti silničního provozu. |
(27) |
Zveřejňování výsledků posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku by mělo umožnit porovnávání úrovně bezpečnosti silniční infrastruktury napříč Unií. |
(28) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž zavedení postupů pro zajištění konzistentní vysoké úrovně bezpečnosti silničního provozu v síti TEN-T a síti dálnic a hlavních silnic v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej lze dosáhnout na úrovni Unie, neboť je zlepšení nutné v celé Unii, aby se zajistilo přibližování bezpečnosti infrastruktury napříč EU směrem k vyšším úrovním, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. V důsledku opatření na úrovni Unie by se měla zvýšit bezpečnost cestování Unií a to by zase mělo zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti. |
(29) |
S cílem zajistit, aby obsah postupů řízení bezpečnosti silniční infrastruktury i nadále odrážel nejlepší dostupné technické znalosti, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(30) |
Pro neustálé zlepšování postupů v oblasti řízení bezpečnosti silničního provozu a pro usnadnění rozpoznávání dopravního značení a dopravních značek vozidly vybavenými asistenčními systémy řidiče nebo vyššími úrovněmi automatizace jsou nutná specifická opatření. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10). |
(31) |
Směrnice 2008/96/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2008/96/ES
Směrnice 2008/96/ES se mění takto:
1) |
Článek 1 se nahrazuje tímto: „Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Tato směrnice požaduje zavedení a provedení postupů v oblasti hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditů bezpečnosti silničního provozu, inspekcí bezpečnosti silničního provozu a posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku, které provádějí členské státy. 2. Tato směrnice se vztahuje na silnice, které jsou součástí transevropské silniční sítě, na dálnice a na jiné hlavní silnice, bez ohledu na to, zda se nacházejí ve fázi projektování, výstavby či provozu. 3. Tato směrnice se rovněž vztahuje na silnice a na projekty silniční infrastruktury, na něž se nevztahuje odstavec 2, které se nacházejí mimo městské oblasti, neslouží k obsluze sousedních nemovitostí a jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Unie, kromě silnic, které nejsou otevřené všeobecnému provozu motorových vozidel, jako například cyklistické stezky, nebo silnic, které nejsou určeny pro běžný provoz, jako například přístupové cesty k průmyslovým, zemědělským nebo lesním areálům. 4. Členské státy mohou z působnosti této směrnice vyjmout hlavní silnice, které vykazují nízké bezpečnostní riziko, a to na základě náležitého odůvodnění vztahujícího se k objemu provozu a statistice nehod. Členské státy mohou do působnosti této směrnice zahrnout silnice, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3. Každý členský stát do 17. prosince 2021 oznámí Komisi seznam dálnic a hlavních silnic na svém území a poté veškeré jeho případné změny. Kromě toho oznámí každý členský stát Komisi seznam silnic vyňatých v souladu s tímto odstavcem z působnosti této směrnice, nebo do ní zahrnutých, a poté veškeré případné změny tohoto výčtu. Komise seznam silnic oznámený podle tohoto článku zveřejní. 5. Tato směrnice se nepoužije na silnice v tunelech, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES.“ |
2) |
Článek 2 se mění takto:
|
3) |
V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:
|
4) |
Článek 5 se nahrazuje tímto: „Článek 5 Posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku 1. Členské státy zajistí, aby se posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku provádělo u celé silniční sítě v provozu, na kterou se vztahuje tato směrnice. 2. Při posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku je vyhodnoceno riziko nehod a závažnosti dopadů, a to na základě:
3. Členské státy zajistí, aby první posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku bylo provedeno nejpozději v roce 2024. Následná posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku musí být dostatečně častá, aby se zajistila odpovídající úroveň bezpečnosti, ale v každém případě musí být prováděna alespoň jednou za pět let. 4. Při provádění posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku mohou členské státy zohlednit indikativní prvky stanovené v příloze III. 5. Komise poskytne metodické pokyny pro provádění systematického posuzování bezpečnosti silniční sítě jako celku a klasifikace bezpečnosti. 6. Na základě výsledků posouzení uvedeného v odstavci 1 a pro účely stanovení priorit ohledně dalších nezbytných opatření klasifikují členské státy všechny úseky silniční sítě nejméně do tří kategorií podle jejich úrovně bezpečnosti.“ |
5) |
Článek 6 se mění takto:
|
6) |
Vkládají se nové články, které zní: „Článek 6a Návaznost postupů pro silnice v provozu 1. Členské státy zajistí, aby v návaznosti na zjištění, ke kterým se dospělo při posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku podle článku 5, byly provedeny buď cílené inspekce bezpečnosti silničního provozu, nebo byla přijata přímá opatření k nápravě. 2. Při provádění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu mohou členské státy zohlednit indikativní prvky uvedené v příloze IIa. 3. Cílené inspekce bezpečnosti silničního provozu provádějí skupiny odborníků. Alespoň jeden člen skupiny odborníků musí splňovat požadavky stanovené v čl. 9 odst. 4 písm. a). 4. Členské státy zajistí, aby v návaznosti na zjištění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu byla přijata odůvodněná rozhodnutí s cílem určit, zda je nezbytné opatření k nápravě. Členské státy zejména identifikují úseky silnic, kde jsou nezbytná zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury, a definují podle priorit odstupňovaná opatření pro zlepšení bezpečnosti těchto úseků silnic. 5. Členské státy zajistí, aby se opatření k nápravě zaměřila primárně na úseky silnic, které se vyznačují nízkou úrovní bezpečnosti a které představují příležitost provést opatření s vysokým potenciálem pro zvyšování bezpečnosti a pro zvyšování úspor, pokud jde o náklady vzniklé v důsledku nehod. 6. Členské státy vypracují a pravidelně aktualizují podle priorit odstupňovaný akční plán na základě rizik, který sleduje provádění příslušných opatření k nápravě. Článek 6b Ochrana zranitelných účastníků silničního provozu Členské státy zajistí, že při provádění postupů stanovených v článcích 3 až 6a byly zohledněny potřeby zranitelných účastníků silničního provozu. Článek 6c Dopravní značení a dopravní značky 1. Členské státy věnují ve svých stávajících a budoucích postupech týkajících se dopravního značení a dopravních značek zvláštní pozornost čitelnosti a rozpoznatelnosti pro řidiče a pro automatizované systémy pro řidiče. Tyto postupy zohlední společné specifikace, pokud tyto společné specifikace byly stanoveny v souladu s odstavcem 3. 2. Skupina odborníků zřízená Komisí posoudí nejpozději do června 2021 možnost stanovit společné specifikace, včetně různých prvků, jejichž cílem bude zajistit operační užívání dopravního značení a dopravních značek, podporujících účinnou čitelnost a rozpoznatelnost dopravních značení a dopravních značek pro řidiče a pro automatizované systémy pro řidiče. Tato skupina je složena z odborníků, které určí členské státy. Součástí posouzení je konzultace Evropské hospodářské komise OSN. Při posouzení se přihlédne zejména k následujícím aspektům:
3. S přihlédnutím k posouzení uvedenému v odstavci 2 může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace týkající se postupů členských států uvedených v odstavci 1, jejichž cílem je zajistit operační užívání jejich dopravního značení a dopravních značek, pokud jde o účinnou čitelnost a rozpoznatelnost dopravního značení a dopravních značek pro řidiče a automatizované systémy pro řidiče. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Prováděcími akty uvedenými v prvním pododstavci není dotčena pravomoc Evropského výboru pro normalizaci, pokud jde o normy pro dopravní značení a dopravní značky. Článek 6d Informování a transparentnost Komise zveřejní evropskou mapu silniční sítě v rámci oblasti působnosti této směrnice, která bude dostupná online, a budou na ní zachyceny různé kategorie uvedené v čl. 5 odst. 6. Článek 6e Dobrovolné podávání zpráv Členské státy zavedou vnitrostátní systém za účelem dobrovolného podávání zpráv, který bude dostupný online všem účastníkům silničního provozu, s cílem usnadnit shromažďování podrobností o událostech, o nichž účastníci silničního provozu a vozidla informují, a jakýchkoli jiných informací týkajících se bezpečnosti, jež osoba podávající zprávu vnímá jako konkrétní nebo potenciální ohrožení bezpečnosti silniční infrastruktury.“ |
7) |
V článku 7 se vkládá nový odstavec, který zní:
|
8) |
V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:
|
9) |
Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Výměna osvědčených postupů Aby se zvýšila bezpečnost silnic v Unii, zavede Komise ucelený systém výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy, který bude mimo jiné zahrnovat učební plány týkající se bezpečnosti silničního provozu, stávající projekty zaměřené na bezpečnost silniční infrastruktury a ověřené technologie bezpečnosti silničního provozu.“ |
10) |
V článku 11 se zrušuje odstavec 2. |
11) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 11a Předkládání zpráv 1. Členské státy předloží do 31. října 2025 Komisi zprávu o bezpečnostní klasifikaci celé silniční sítě posouzené v souladu s článkem 5. Pokud to bude možné, bude zpráva založena na společné metodice. Zpráva bude případně také obsahovat seznam ustanovení vnitrostátních aktualizovaných pokynů, zahrnující zejména zlepšení, pokud jde o technologický pokrok a ochranu zranitelných účastníků silničního provozu. Od 31. října 2025 se tyto zprávy předkládají každých pět let. 2. Na základě analýzy vnitrostátních zpráv podle odstavce 1, poprvé do 31. října 2027 a poté každých pět let, Komise vypracuje a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, zvláště pokud jde o prvky uvedené v odstavci 1, a o možných dalších opatřeních včetně přezkumu této směrnice a možného přizpůsobení technickému pokroku.“ |
12) |
Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Změny příloh Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12a, kterými se mění přílohy za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku.“ |
13) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 12a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 16. prosince 2019. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*2). 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. |
14) |
Článek 13 se nahrazuje tímto: „Článek 13 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*3). 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. (*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“" |
15) |
Přílohy se mění v souladu s přílohou této směrnice. |
Článek 2
Provedení ve vnitrostátním právu
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátního práva, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 23. října 2019.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předsedkyně
T. TUPPURAINEN
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 261.
(2) Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 81.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. října 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39).
(7) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
PŘÍLOHA
Přílohy směrnice 2008/96/ES se mění takto:
1) |
Příloha I se mění takto:
|
2) |
Příloha II se mění takto:
|
3) |
Vkládá se nová příloha, která zní: „PŘÍLOHA IIa INDIKATIVNÍ PRVKY CÍLENÝCH INSPEKCÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU
|
4) |
Příloha III se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA III INDIKATIVNÍ PRVKY POSOUZENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ SÍTĚ JAKO CELKU
|
5) |
Příloha IV se mění takto:
|