(EU) 2019/878Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253-295 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 20. května 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 27. června 2019 Nabývá účinnosti: 27. června 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 28. prosince 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/878

ze dne 20. května 2019,

kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 150 7.6.2019, s. 253)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/338 ze dne 16. února 2021,

  L 68

14

26.2.2021


Opravena:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 212, 3.7.2020, s.  20 (2019/878)




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/878

ze dne 20. května 2019,

kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Změny směrnice 2013/36/EU

Směrnice 2013/36/EU se mění takto:

1) 

V článku 2 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto:

„5.  

Tato směrnice se nevztahuje:

1) 

na přístup k činnosti investičních podniků, pokud je upraven směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( *1 );

2) 

na centrální banky;

3) 

na žirové instituce poštovních úřadů;

4) 

v Dánsku: na činnost „Eksport Kredit Fonden“, „Eksport Kredit Fonden A/S“, „Danmarks Skibskredit A/S“ a „KommuneKredit“;

5) 

v Německu: na činnost „Kreditanstalt für Wiederaufbau“, Landwirtschaftliche Rentenbank“, „Bremer Aufbau-Bank GmbH“, „Hamburgische Investitions- und Förderbank“, „Investitionsbank Berlin“, „Investitionsbank des Landes Brandenburg“, „Investitionsbank Schleswig-Holstein“, „Investitions- und Förderbank Niedersachsen – NBank“, „Investitions- und Strukturbank Rheinland-Pfalz“, „Landeskreditbank Baden-Württemberg – Förderbank“, „LfA Förderbank Bayern“, „NRW.BANK“, „Saarländische Investitionskreditbank AG“, „Sächsische Aufbaubank – Förderbank“, „Thüringer Aufbaubank“, podniků uznávaných podle „Wohnungsgemeinnützigkeitsgesetz“ (zákona o neziskovém užívání bytů) za orgány státní bytové politiky, které se nezabývají především bankovními operacemi, a podniků uznávaných podle uvedeného zákona za neziskové bytové podniky;

6) 

v Estonsku: na činnost „hoiu-laenuühistud“, tedy podniků, které jsou podle „hoiu-laenuühistu seadus“ uznávány za družstevní podniky;

7) 

v Irsku: na činnost „Strategic Banking Corporation of Ireland“, úvěrových sdružení a dobročinných společností;

8) 

v Řecku: na činnost „Ταμείο Παρακαταθηκών και Δανείων“ (Tamio Parakatathikon kai Danion);

9) 

ve Španělsku: na činnost „Instituto de Crédito Oficial“;

10) 

ve Francii: na činnost „Caisse des dépôts et consignations“;

11) 

v Chorvatsku: na činnost „kreditne unije“ a „Hrvatska banka za obnovu i razvitak“;

12) 

v Itálii: na činnost „Cassa depositi e prestiti“;

13) 

v Lotyšsku: na činnost „krājaizdevu sabiedrības“, to znamená podniků, které jsou podle „krājaizdevu sabiedrību likums“ uznávány za družstevní podniky, jež poskytují finanční služby jen svým společníkům;

14) 

v Litvě: na činnost „kredito unijos“ kromě „centrinės kredito unijos“;

15) 

v Maďarsku: na činnost „MFB Magyar Fejlesztési Bank Zártkörűen Működő Részvénytársaság“ a „Magyar Export-Import Bank Zártkörűen Működő Részvénytársaság“;

16) 

na Maltě: na činnost „Malta Development Bank“;

17) 

v Nizozemsku: na činnost „Nederlandse Investeringsbank voor Ontwikkelingslanden NV“, „NV Noordelijke Ontwikkelingsmaatschappij“, „NV Limburgs Instituut voor Ontwikkeling en Financiering“, „Ontwikkelingsmaatschappij Oost-Nederland NV“ a „kredietunies“;

18) 

v Rakousku: na činnost podniků uznávaných za stavební sdružení ve veřejném zájmu a „Österreichische Kontrollbank AG“;

19) 

v Polsku: na činnost „Spółdzielcze Kasy Oszczędnościowo – Kredytowe“ a „Bank Gospodarstwa Krajowego“;

20) 

v Portugalsku: na činnost „Caixas Económicas“ existujících k 1. lednu 1986, s výjimkou těch, které mají formu akciových společností, a s výjimkou „Caixa Económica Montepio Geral“;

21) 

ve Slovinsku: na činnost „SID-Slovenska izvozna in razvojna banka, d. d. Ljubljana“;

22) 

ve Finsku: na činnost „Teollisen yhteistyön rahasto Oy/Fonden för industriellt samarbete AB“ a „Finnvera Oyj/Finnvera Abp“;

23) 

ve Švédsku: na činnost „Svenska Skeppshypotekskassan“;

24) 

ve Spojeném království: na činnost „National Savings and Investments (NS&I)“, „CDC Group plc“, „Agricultural Mortgage Corporation Ltd“, na činnost zmocněnců Koruny pro zámořské vlády a správní orgány („Crown Agents for overseas governments and administrations“), úvěrových sdružení („credit unions“) a obecních bank („municipal banks“).

6.  
Subjekty uvedené v odst. 5 bodě 1 a bodech 3 až 24 tohoto článku se pro účely článku 34 a hlavy VII kapitoly 3 považují za finanční instituce.
2) 

Článek 3 se mění takto:

a) 

v odstavci 1 se doplňují nové body, které znějí:

„60) 

„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( *2 );

61) 

„globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení (EU) č. 575/2013;

62) 

„globální systémově významnou institucí mimo EU“ neboli „G-SVI mimo EU“ G-SVI mimo EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 134 nařízení (EU) č. 575/2013;

63) 

„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení (EU) č. 575/2013;

64) 

„skupinou ze třetí země“ skupina, jejíž mateřský podnik je usazen ve třetí zemi;

65) 

„genderově neutrálními zásadami odměňování“ zásady odměňování, které jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.

b) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.  

Aby se zajistilo uplatňování požadavků nebo pravomocí v oblasti dohledu stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě v souladu s touto směrnicí a uvedeným nařízením, zahrnují pojmy „instituce“, „mateřská instituce v členském státě“, „mateřská instituce v EU“ a „mateřský podnik“ rovněž:

a) 

finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti schválené v souladu s článkem 21a této směrnice;

b) 

určené instituce ovládané mateřskou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, pokud příslušná mateřská společnost nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 této směrnice, a

c) 

finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo instituce určené podle čl. 21a odst. 6 písm. d) této směrnice.“

3) 

V článku 4 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.  
V případě, že pravomoc k řešení krize mají jiné než příslušné orgány, členské státy zajistí, aby tyto jiné orgány úzce spolupracovaly a konzultovaly s příslušnými orgány při přípravě plánů řešení krize a ve všech ostatních případech, kdy to vyžadují tato směrnice, směrnice 2014/59/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013.“
4) 

Článek 8 se mění takto:

a) 

v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a) 

informací poskytovaných příslušným orgánům v žádostech o povolení úvěrových institucí, včetně plánu činností, organizační struktury a systému správy a řízení uvedených v článku 10;

b) 

požadavků na akcionáře a společníky s kvalifikovanou účastí, nebo pokud kvalifikované účasti neexistují, na 20 největších akcionářů nebo společníků podle článku 14 a“;

b) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.  
EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny určené příslušným orgánům, jež stanoví společnou metodiku hodnocení pro účely vydávání povolení podle této směrnice.“
5) 

V článku 9 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3.  
Členské státy oznámí Komisi a orgánu EBA vnitrostátní právní předpisy, které jiným podnikům než úvěrovým institucím výslovně umožňují vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v přijímání vkladů a jiných splatných prostředků od veřejnosti.
4.  
Na základě tohoto článku nesmějí členské státy osvobodit úvěrové instituce od uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013.“
6) 

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Plán činností, organizační struktura a systém správy a řízení

1.  
Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z něhož budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce, včetně údajů o mateřských podnicích, finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech ve skupině. Členské státy rovněž vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen popis systémů, postupů a mechanismů uvedených v čl. 74 odst. 1.
2.  
Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud nejsou přesvědčeny, že jí systémy, postupy a mechanismy uvedené v čl. 74 odst. 1 umožňují řádné a účinné řízení rizik.“
7) 

V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  
Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, nejsou-li přesvědčeny, že akcionáři nebo společníci vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce v souladu s kritérii stanovenými v čl. 23 odst. 1. Použijí se čl. 23 odst. 2 a 3 a článek 24.“
8) 

V článku 18 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) nadále již nesplňuje obezřetnostní požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou požadavků stanovených v článcích 92a a 92b uvedeného nařízení, nebo uložené podle čl. 104 odst. 1 písm. a) nebo článku 105 této směrnice nebo nadále již není schopna plnit své závazky vůči svým věřitelům, a zejména pokud již nezajišťuje bezpečnost majetkových hodnot jí svěřených vkladateli;“.

9) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 21a

Schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností

1.  
Mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské finanční holdingové společnosti v EU a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU žádají o schválení v souladu s tímto článkem. Jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti žádají o schválení v souladu s tímto článkem, mají-li povinnost dodržovat tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě.
2.  

Pro účely odstavce 1 finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti v něm uvedené poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, příslušnému orgánu v členském státě, v němž jsou usazeny, tyto informace:

a) 

organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, s jasným uvedením dceřiných podniků a případných mateřských podniků, a umístění a druhy činnosti každého ze subjektů ve skupině;

b) 

informace týkající se jmenování alespoň dvou osob, které finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost skutečně řídí, a splnění požadavků stanovených v článku 121, pokud jde o kvalifikaci ředitelů;

c) 

informace týkající se splnění kritérií stanovených v článku 14, pokud jde o akcionáře a společníky, je-li dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úvěrová instituce;

d) 

vnitřní uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny;

e) 

jakékoli jiné informace, které mohou být nezbytné pro provedení posouzení uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

Probíhá-li schvalování finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti souběžně s posuzováním podle článku 22, příslušný orgán pro účely uvedeného článku koordinuje činnost v závislosti na daném případě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. ►C1  Lhůta pro posouzení uvedená v čl. 22 odst. 2 druhém pododstavci se v tomto případě staví na dobu přesahující 20 pracovních dnů, dokud není postup stanovený v tomto článku dokončen. ◄

3.  

Schválení podle tohoto článku lze finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti udělit, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

vnitřní systémy a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění požadavků uložených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, a zejména účinně:

i) 

koordinují činnost všech dceřiných podniků finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi dceřiné instituce, je-li to nezbytné;

ii) 

předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší a

iii) 

prosazují celoskupinové zásady stanovené mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností uvnitř celé skupiny;

b) 

organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, nebrání ani jinak nepřekáží účinnému dohledu nad dceřinými institucemi nebo mateřskými institucemi, pokud jde o jejich individuální, konsolidované a případně subkonsolidované povinnosti. Při posuzování tohoto kritéria se zohlední zejména:

i) 

postavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve víceúrovňové skupině;

ii) 

vlastnická struktura a

iii) 

úloha finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině;

c) 

jsou splněna kritéria uvedená v článku 14 a požadavky stanovené v článku 121.

4.  

Schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku se nevyžaduje, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

hlavní činností finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích nebo v případě smíšené finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím;

b) 

finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost není označena jako subjekt řešící krizi v žádné ze skupin řešících krizi v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;

c) 

dceřiný podnik úvěrové instituce je označen jako odpovědný za zajištění souladu skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadán veškerými nezbytnými prostředky a pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnil;

d) 

finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo její dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;

e) 

neexistuje žádná překážka bránící účinnému dohledu nad skupinou na konsolidovaném základě.

Finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti osvobozené od schválení v souladu s tímto odstavcem nejsou vyňaty z dosahu konsolidace stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013.

5.  
Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky uvedené v odstavci 3, nebo odstavci 4. Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě informace, jež potřebuje k soustavnému sledování organizační struktury skupiny a dodržování podmínek uvedených v odstavci 3 nebo případně odstavci 4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto informace sdělí příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena.
6.  
Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky stanovené v odstavci 3 splněny nejsou nebo přestaly být splněny, podléhá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost příslušným opatřením v oblasti dohledu k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. V případě smíšené finanční holdingové společnosti zohlední opatření v oblasti dohledu zejména dopady na finanční konglomerát.

Opatření v oblasti dohledu uvedená v prvním pododstavci mohou zahrnovat:

a) 

pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly dceřiných institucí drženými finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;

b) 

vydání soudních příkazů nebo uložení sankcí proti finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo členům vedoucího orgánu a manažerům, s výhradou článků 65 až 72;

c) 

udělení příkazů nebo pokynů finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, aby účasti ve svých dceřiných institucích převedla na své akcionáře nebo společníky;

d) 

dočasné označení jiné finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo instituce ve skupině jako odpovědné za zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě;

e) 

omezení nebo zákaz rozdělování výnosů nebo výplaty úroků akcionářům nebo společníkům;

f) 

požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti odprodaly nebo snížily účasti v institucích nebo jiných subjektech finančního sektoru;

g) 

požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti předložily plán pro neprodlené obnovení souladu.

7.  
Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky uvedené v odstavci 4 již nejsou splněny, požádá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost o schválení v souladu s tímto článkem.
8.  
Je-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odlišný od příslušného orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, oba orgány pro účely rozhodování o schválení podle odstavce 3, o osvobození od schválení podle odstavce 4 a o opatřeních v oblasti dohledu podle odstavců 6 a 7 spolupracují a důkladně navzájem konzultují. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudí záležitosti uvedené v odstavcích 3, 4, 6 a 7, v závislosti na daném případě, a toto posouzení předá příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Oba orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do dvou měsíců od obdržení uvedeného posouzení dosáhly společného rozhodnutí.

Společné rozhodnutí musí být řádně zdokumentováno a odůvodněno. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě společné rozhodnutí sdělí finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

V případě sporu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, rozhodnutí nepřijme a v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 postoupí věc orgánu EBA. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Dotčené příslušné orgány poté přijmou společné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

9.  
Je-li v případě smíšených finančních holdingových společností orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je smíšená finanční holdingová společnost usazena, odlišný od koordinátora určeného v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, je pro účely rozhodnutí nebo společných rozhodnutí podle odstavců 3, 4, 6 a 7 tohoto článku, v závislosti na daném případě, vyžadován souhlas koordinátora. Je-li vyžadován souhlas koordinátora, postoupí se spory příslušnému evropskému orgánu dohledu, totiž orgánu EBA nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( *3 ), který přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Žádným rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle směrnice 2002/87/ES nebo 2009/138/ES.
10.  
Je-li schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku odmítnuto, oznámí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění žadateli do čtyř měsíců od doručení žádosti, nebo v případě neúplné žádosti do čtyř měsíců od doručení úplných informací potřebných k rozhodnutí.

V každém případě však musí být rozhodnutí o schválení nebo o odmítnutí schválení přijato do šesti měsíců od doručení žádosti. Odmítnutí může být v případě nutnosti doprovázeno kterýmkoli z opatření uvedených v odstavci 6.

Článek 21b

Zprostředkující mateřský podnik v EU

1.  
Dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny ze třetí země, musí mít jediný zprostředkující mateřský podnik v EU, který je usazen v Unii.
2.  

Příslušné orgány mohou institucím uvedeným v odstavci 1 povolit, aby měly dva zprostředkující mateřské podniky v EU, pokud dospějí k závěru, že by zřízení jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU:

a) 

bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo orgány dohledu ze třetí země, kde má nejvyšší mateřský podnik skupiny ze třetí země skutečné sídlo, nebo

b) 

vedlo podle posouzení provedeného orgánem příslušným k řešení krize zprostředkujícího mateřského podniku v EU k tomu, že by způsobilost k řešení krize byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU.

3.  
Zprostředkující mateřský podnik v EU musí být úvěrovou institucí povolenou v souladu s článkem 8 nebo finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností schválenou v souladu s článkem 21a.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud žádná z institucí uvedených v odstavci 1 tohoto článku není úvěrovou institucí nebo pokud v souvislosti s investičními činnostmi musí být zřízen druhý zprostředkující mateřský podnik v EU, aby byl splněn povinný požadavek uvedený v odstavci 2 tohoto článku, může být zprostředkující mateřský podnik v EU nebo druhý zprostředkující mateřský podnik v EU investičním podnikem povoleným v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, který podléhá směrnici 2014/59/EU.

4.  
Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii je nižší než 40 miliard EUR.
5.  

Pro účely tohoto článku je celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii součtem:

a) 

celkové hodnoty aktiv každé instituce ze skupiny ze třetí země v Unii vyplývající z její konsolidované rozvahy nebo z individuální rozvahy, není-li rozvaha instituce konsolidována, a

b) 

celkové hodnoty aktiv každé pobočky skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ( *4 ).

6.  

Příslušné orgány oznámí orgánu EBA tyto informace týkající se každé skupiny z třetí země působící v jejich jurisdikci:

a) 

názvy a celková hodnota aktiv institucí podléhajících dohledu a patřících do skupiny ze třetí země;

b) 

názvy a celková hodnota aktiv odpovídající pobočkám povoleným v tomto členském státě v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením (EU) č. 600/2014 a druhy činností, které mají povoleno vykonávat;

c) 

název a typ, jak je uvedeno v odstavci 3, jakéhokoli zprostředkujícího mateřského podniku v EU zřízeného v tomto členském státě a název skupiny ze třetí země, jíž je součástí.

7.  
EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech skupin ze třetí země působících v Unii a jejich zprostředkující mateřský podnik v EU, nebo případně zprostředkující mateřské podniky v EU.

Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce v jejich jurisdikci, která je součástí skupiny ze třetí země, splňovala jednu z těchto podmínek:

a) 

má zprostředkující mateřský podnik v EU;

b) 

je zprostředkujícím mateřským podnikem v EU;

c) 

je v Unii jedinou institucí skupiny ze třetí země nebo

d) 

je součástí skupiny ze třetí země, jejichž celková hodnota aktiv v Unii je nižší než 40 miliard EUR.

▼C1

8.  
Odchylně od odstavce 1 skupiny ze třetí země, které působí v Unii prostřednictvím více než jedné instituce a jejichž celková hodnota aktiv v Unii k 27. červnu 2019 dosahuje nejméně 40 miliard EUR, musí mít do 30. prosince 2023 zprostředkující mateřský podnik v EU nebo v případě použití odstavce 2 dva zprostředkující mateřské podniky v EU.

▼B

9.  

Do 30. prosince 2026 Komise po konzultaci s orgánem EBA přezkoumá požadavky, které institucím ukládá tento článek, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) 

zda jsou požadavky stanovené v tomto článku proveditelné, nezbytné a přiměřené a zda by nebyla vhodnější jiná opatření;

b) 

zda je třeba požadavky, které institucím ukládá tento článek, revidovat, aby odrážely osvědčené mezinárodní postupy.

10.  

Do 28. června 2021 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva členských států. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) 

zda a nakolik se postupy dohledu podle vnitrostátního práva pro pobočky ze třetích zemí liší mezi členskými státy;

b) 

zda by rozdílné zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva mohlo vést k regulatorní arbitráži;

c) 

zda by byla nezbytná a vhodná další harmonizace vnitrostátních režimů pro pobočky ze třetích zemí, zejména pokud jde o významné pobočky ze třetích zemí.

V případě potřeby předloží Komise na základě doporučení orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

10) 

V čl. 23 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) pověst, znalosti, dovednosti a zkušenosti, jak je stanoveno v čl. 91 odst. 1, všech členů vedoucího orgánu, kteří budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti úvěrové instituce;“.

11) 

Článek 47 se mění takto:

a) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  

Členský stát vyžaduje, aby pobočky úvěrových institucí, jež mají skutečné sídlo ve třetí zemi, podávaly příslušným orgánům alespoň jednou ročně zprávu obsahující tyto informace:

a) 

celková aktiva odpovídající činnostem pobočky povolené v daném členském státě;

b) 

informace o likvidních aktivech, jež má pobočka k dispozici, a zejména o dostupnosti likvidních aktiv v měnách členských států;

c) 

kapitál, který má pobočka k dispozici;

d) 

systémy ochrany vkladů, které mají vkladatelé v pobočce k dispozici;

e) 

systémy řízení rizik;

f) 

systémy správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti pobočky;

g) 

ozdravné plány, které se na pobočku vztahují, a

h) 

jakékoli další informace, které příslušný orgán považuje za nezbytné pro komplexní sledování činností pobočky.“;

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  

Příslušné orgány oznámí orgánu EBA:

a) 

veškerá povolení poboček vydaná úvěrovým institucím, které mají skutečné sídlo v třetí zemi, a veškeré následné změny těchto povolení;

b) 

celková aktiva a pasiva povolených poboček úvěrových institucí, které mají skutečné sídlo v třetí zemi, podle pravidelných výkazů;

c) 

název skupiny ze třetí země, k níž povolená pobočka patří.

EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech poboček ze třetích zemí, kterým bylo uděleno povolení provozovat činnost v Unii, s uvedením členského státu, ve kterém jim bylo uděleno povolení provozovat činnost.“;

c) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.  
Příslušné orgány vykonávající dohled nad pobočkami úvěrových institucí se skutečným sídlem v třetí zemi a příslušné orgány institucí, které jsou součástí téže skupiny z této třetí země, úzce spolupracují s cílem zajistit, aby veškeré činnosti uvedené skupiny ze třetí země v Unii podléhaly komplexnímu dohledu, zabránit obcházení požadavků podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 vztahujících se na skupiny ze třetích zemí a předejít jakémukoli nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Unie.

EBA usnadňuje spolupráci mezi příslušnými orgány pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce, včetně ověřování toho, zda je splněna prahová hodnota uvedená v čl. 21b odst. 4.“

12) 

Článek 56 se mění takto:

a) 

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g) orgány odpovědnými za dohled nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodu 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( *5 ) z hlediska souladu s uvedenou směrnicí a finančními zpravodajskými jednotkami;

b) 

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„h) příslušnými orgány nebo subjekty odpovědnými za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci bankovní skupiny.“

13) 

V čl. 57 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1.  
Bez ohledu na články 53, 54 a 55 členské státy zajistí, aby mohla probíhat výměna informací mezi příslušnými orgány a orgány odpovědnými za dohled nad:“.
14) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 58a

Předávání informací mezinárodním subjektům

1.  

Bez ohledu na čl. 53 odst. 1 a článek 54 mohou příslušné orgány při dodržení podmínek stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku předat některé informace následujícím subjektům nebo je s nimi sdílet:

a) 

Mezinárodní měnový fond a Světová banka, pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru;

b) 

Banka pro mezinárodní platby, pro účely kvantitativních studií dopadu;

c) 

Rada pro finanční stabilitu, pro účely její dohlížecí funkce.

2.  

Příslušné orgány mohou důvěrné informace sdílet pouze na výslovnou žádost dotčeného subjektu a jsou-li splněny alespoň tyto podmínky:

a) 

žádost je patřičně zdůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žádajícího subjektu v souladu s jeho mandátem stanoveným právními předpisy;

b) 

žádost je dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání;

c) 

požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žádajícího subjektu a nepřesahují rámec jeho úkolů stanovených právními předpisy;

d) 

informace jsou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu;

e) 

osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 1.

3.  
Podá-li žádost kterýkoli ze subjektů uvedených v odstavci 1, mohou příslušné orgány předat pouze souhrnné nebo anonymizované informace; jiné informace mohou sdílet pouze ve svých prostorách.
4.  
Pokud sdělení informací zahrnuje zpracování osobních údajů, musí být při každém zpracování osobních údajů prováděném žádajícím subjektem dodrženy požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( *6 ).
15) 

V čl. 63 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou požadovat nahrazení osoby uvedené v prvním pododstavci, pokud tato osoba svým jednáním poruší své povinnosti podle prvního pododstavce.“

16) 

Článek 64 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  
Příslušné orgány mají pro zasahování do činnosti institucí, finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností veškeré pravomoci v oblasti dohledu, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné, zejména včetně práva odejmout povolení v souladu s článkem 18, pravomocí uvedených v článcích 18, 102, 104 a 105 a pravomocí přijmout opatření uvedená v čl. 21a odst. 6.“;
b) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.  
Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány při výkonu jejich pravomocí v oblasti dohledu a pravomocí ukládat sankce musí obsahovat odůvodnění.“
17) 

V čl. 66 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e) nepožádání o schválení v rozporu s článkem 21a nebo jakékoli jiné porušení požadavků stanovených v uvedeném článku.“

18) 

V čl. 67 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„q) mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nepřijme žádné opatření, které může být vyžadováno k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 nebo uloženo podle čl. 104 odst. 1 písm. a) nebo článku 105 této směrnice na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě.“

19) 

Článek 74 se nahrazuje tímto:

„Článek 74

Vnitřní správa a řízení, ozdravné plány a plány řešení krize

„1.  
Instituce musí mít spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž instituce je nebo může být vystavena, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je.

Zásady a postupy odměňování uvedené v prvním pododstavci musí být genderově neutrální.

2.  
Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání a s činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v článcích 76 až 95.
3.  
EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o systémech, postupech a mechanismech uvedených v odstavci 1 tohoto článku s přihlédnutím k odstavci 2 tohoto článku.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o genderově neutrálních zásadách odměňování pro instituce.

Do dvou let ode dne zveřejnění obecných pokynů uvedených v druhém pododstavci vydá EBA na základě informací shromážděných příslušnými orgány zprávu o tom, jak instituce genderově neutrální zásady odměňování uplatňují.“

20) 

V článku 75 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  
Příslušné orgány shromažďují informace zpřístupněné v souladu s kritérii pro zpřístupňování informací podle čl. 450 odst. 1 písm. g), h), i) a k) nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté institucemi o rozdílech v odměňování žen a mužů, a používají tyto informace ke srovnávání trendů a postupů odměňování. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA.“
21) 

Článek 84 se nahrazuje tímto:

„Článek 84

Úrokové riziko investičního portfolia

1.  
Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly interní systémy a uplatňovaly standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.
2.  
Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.
3.  
Příslušný orgán může vyžadovat, aby instituce uplatňovala standardizovanou metodiku uvedenou v odstavci 1 v případě, že interní systémy zavedené touto institucí za účelem hodnocení rizik uvedených ve zmíněném odstavci nejsou uspokojivé.
4.  
Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 používala standardizovanou metodiku, pokud se domnívá, že zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia této instituce.
5.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely tohoto článku upřesní standardizovanou metodiku, již mohou instituce uplatňovat k hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně zjednodušené standardizované metodiky pro malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, která je alespoň stejně konzervativní jako standardizovaná metodika.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.  

EBA vydá obecné pokyny k upřesnění kritérií pro:

a) 

hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 interním systémem instituce;

b) 

identifikaci, řízení a snižování rizik uvedených v odstavci 1 institucemi;

c) 

vyhodnocovaní a monitorování rizik uvedených v odstavci 2 institucemi;

d) 

určení toho, které interní systémy zavedené institucemi pro účely odstavce 1 nejsou uspokojivé podle odstavce 3.

EBA tyto obecné pokyny vydá do 28. června 2020.“

22) 

V článku 85 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  
Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly zásady a postupy pro hodnocení a řízení expozice vůči operačnímu riziku, včetně rizik modelů a rizik plynoucích z outsourcingu, a pro pokrytí méně četných, ale vysoce rizikových událostí. Pro účely těchto zásad a postupů instituce jasně zformulují, co tvoří podstatu operačního rizika.“
23) 

V čl. 88 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby byly údaje o úvěrech poskytnutých členům vedoucího orgánu a jejich spřízněným stranám řádně zdokumentovány a na žádost poskytnuty příslušným orgánům.

Pro účely tohoto článku se „spřízněnou stranou“ rozumí:

a) 

manžel či manželka, registrovaný partner podle vnitrostátních právních předpisů, dítě nebo rodič člena vedoucího orgánu;

b) 

komerční subjekt, ve kterém má člen vedoucího orgánu nebo jeho blízký rodinný příslušník podle písmene a) kvalifikovanou účast ve výši nejméně 10 % kapitálu či hlasovacích práv, nebo ve kterém tyto osoby mohou uplatňovat významný vliv nebo jsou členy vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu.“

24) 

V článku 89 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.  
Do 1. ledna 2021 Komise po konzultaci s orgány EBA, EIOPA a ESMA přezkoumá, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) stále odpovídající, přičemž zohlední předchozí posouzení dopadů, mezinárodní dohody a vývoj právních předpisů v Unii, a zda lze do odstavce 1 doplnit další relevantní požadavky na informace.

Do 30. června 2021 Komise na základě konzultace s orgány EBA, EIOPA a ESMA podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o posouzení uvedeném v tomto odstavci a v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“

25) 

Článek 91 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  
Instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mají prvořadou odpovědnost za zajištění toho, aby členové vedoucího orgánu měli vždy dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností. Členové vedoucího orgánu musí splňovat zejména požadavky stanovené v odstavcích 2 až 8.

Pokud členové vedoucího orgánu nesplňují požadavky stanovené v tomto odstavci, mají příslušné orgány pravomoc tyto členy z vedoucího orgánu odvolat. Příslušné orgány zejména ověří, zda jsou požadavky uvedené v tomto odstavci nadále plněny, pokud mají důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání v souvislosti s danou institucí.“;

b) 

odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7.  
Vedoucí orgán má dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce, včetně hlavních rizik. Celkové složení vedoucího orgánu náležitě odráží širokou škálu zkušeností.
8.  
Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při účinném posuzování a případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vrcholného vedení a při účinném kontrolování a sledování rozhodování osob ve vedení instituce. Být členem přidružených společností nebo přidružených subjektů nepředstavuje samo o sobě překážku pro používání vlastních názorů.“;
c) 

v odstavci 12 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f) důsledné uplatňování pravomoci uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.“

26) 

Článek 92 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se zrušuje;

b) 

odstavec 2 se mění takto:

i) 

návětí se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby při vytváření a uplatňování zásad celkového odměňování zahrnujícího mzdy a zvláštní penzijní výhody pro kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, dodržovaly instituce následující požadavky způsobem, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností:“;

ii) 

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa) zásady odměňování jsou genderově neutrální;“

c) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.  

Pro účely odstavce 2 zahrnují kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, přinejmenším:

a) 

všechny členy vedoucího orgánu a vrcholného vedení;

b) 

pracovníky s manažerskou odpovědností za kontrolní funkce nebo významné obchodní jednotky instituce;

c) 

pracovníky s nárokem na významnou odměnu v předchozím účetním roce, jsou-li splněny tyto podmínky:

i) 

odměna pracovníka dosahuje nejméně částky 500 000  EUR a nejméně výše průměrné odměny členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení instituce podle písmene a);

ii) 

pracovník vykonává pracovní činnost ve významné obchodní jednotce a tato činnost je takového druhu, že má podstatný vliv na rizikový profil příslušné obchodní jednotky.“

27) 

Článek 94 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se mění takto:

i) 

v písmeni l) se bod i) nahrazuje tímto:

„i) akciemi nebo v závislosti na právní struktuře dané instituce rovnocennými vlastnickými podíly, nebo nástroji spojenými s akciemi nebo v závislosti na právní struktuře dané instituce rovnocennými nepeněžními nástroji;“

ii) 

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m) výplata podstatné části, avšak v každém případě alespoň 40 % pohyblivé složky odměny, se odkládá na dobu, která není kratší než čtyři až pět let a která náležitým způsobem odpovídá povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným pracovníkem. V případě členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení institucí, které jsou významné z hlediska velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti jejich činností, by doba odkladu neměla být kratší než pět let.

Odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. V případě pohyblivé složky odměny představující zvlášť vysokou částku se odkládá výplata alespoň 60 % této částky. Délka této doby odkladu odpovídá hospodářskému cyklu, povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným pracovníkem;“

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem stanovení kategorií nástrojů, které splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. l) bodu ii).

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. března 2014.

Za účelem identifikace pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, jak je uvedeno v čl. 92 odst. 3, vypracuje EBA návrhy regulačních technických norem, jež stanoví kritéria vymezující:

a) 

manažerskou odpovědnost a kontrolní funkce;

b) 

významnou obchodní jednotku a podstatný vliv na rizikový profil obchodní jednotky a

c) 

další kategorie pracovníků, kteří nejsou v čl. 92 odst. 3 výslovně uvedeni a jejichž pracovní činnosti mají na rizikový profil instituce srovnatelně podstatný vliv jako pracovníci v kategoriích tam uvedených.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

c) 

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3.  

Odchylně od odstavce 1 se požadavky uvedené v písm. l) a m) a písm. o) druhém pododstavci zmíněného odstavce nepoužijí pro:

a) 

instituci, která není velkou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejíž hodnota aktiv na individuálním základě v souladu s touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru 5 miliard EUR nebo méně;

b) 

pracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměny nepřesahuje 50 000  EUR a nepředstavuje více než jednu třetinu jeho celkové roční odměny.

4.  

Odchylně od odst. 3 písm. a) mohou členské státy prahovou hodnotu tam uvedenou snížit nebo zvýšit za předpokladu, že:

a) 

instituce, vůči níž členský stát toto ustanovení uplatňuje, není velkou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení (EU) č. 575/2013 a že v případě, že se prahová hodnota zvýší:

i) 

instituce splňuje kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 bodě 145 písm. c), d) a e) nařízení (EU) č. 575/2013 a

ii) 

prahová hodnota nepřesahuje částku 15 miliard EUR;

b) 

je vhodné prahovou hodnotu upravit v souladu s tímto odstavcem s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností instituce, její vnitřní organizaci nebo případně charakteristiku skupiny, do níž patří.

5.  
Odchylně od odst. 3 písm. b) může členský stát rozhodnout, že na pracovníky s nárokem na roční pohyblivou složku odměny, která nedosahuje výše a podílu uvedených v daném písmeni, se výjimka tam stanovená nevztahuje z důvodu specifických rysů vnitrostátního trhu, pokud jde o praxi v oblasti odměňování, nebo z důvodu povahy povinností a pracovní náplně těchto pracovníků.
6.  
Do 28. června 2023 Komise v úzké spolupráci s orgánem EBA přezkoumá uplatňování odstavců 3 až 5 a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v případě potřeby spolu s legislativním návrhem.
7.  
EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny usnadňující provedení odstavců 3, 4 a 5 a zajišťující jejich jednotné uplatňování.“
28) 

Článek 97 se mění takto:

a) 

v odstavci 1 se vypouští slovo „úvěrové“ a zrušuje se písmeno b);

b) 

v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Při provádění přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku uplatňují příslušné orgány zásadu proporcionality v souladu s kritérii zveřejněnými podle čl. 143 odst. 1 písm. c).“;

c) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.  
Příslušné orgány mohou přizpůsobit metodiky pro uplatňování přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku za účelem zohlednění institucí s podobným rizikovým profilem, jako jsou podobné modely podnikání nebo podobná zeměpisná oblast expozic. Tyto přizpůsobené metodiky mohou zahrnovat rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele, dále umožní náležitě zohlednit specifická rizika, jimž může být každá instituce vystavena, a nemají vliv na povahu opatření uložených v souladu s článkem 104, která jsou specifická pro danou instituci.

Pokud příslušné orgány používají přizpůsobené metodiky podle tohoto odstavce, oznámí to orgánu EBA. EBA sleduje postupy dohledu a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá obecné pokyny s cílem upřesnit, jak mají být pro účely tohoto odstavce hodnoceny podobné rizikové profily, a zajistit jednotné a přiměřené uplatňování metodik v celé Unii přizpůsobených podobným institucím.“;

d) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.  
Pokud příslušné orgány na základě přezkumu, zejména hodnocení systémů správy a řízení, modelu podnikání nebo činností instituce, získají důvodné podezření, že v souvislosti s danou institucí dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání, uvědomí o tom okamžitě orgán EBA a orgán nebo subjekt, který nad danou institucí vykonává v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 dohled a který je příslušný pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice. V případě potenciálního vyššího rizika praní peněz nebo financování terorismu příslušný orgán a orgán nebo subjekt, který nad danou institucí vykonává v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 dohled a který je příslušný pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice, naváží kontakt a okamžitě informují orgán EBA o svém společném hodnocení. Příslušný orgán případně přijme opatření v souladu s touto směrnicí.“
29) 

Článek 98 se mění takto:

a) 

v odstavci 1 se zrušuje písmeno j);

b) 

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  
Do přezkumu a hodnocení prováděného příslušnými orgány se zahrne expozice institucí vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia.

Pravomoci dohledu se vykonávají přinejmenším v těchto případech:

a) 

jestliže ekonomická hodnota vlastního kapitálu instituce uvedená v čl. 84 odst. 1 se z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v kterémkoli ze šesti dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby sníží o více než 15 % jejího kapitálu tier 1;

b) 

jestliže u instituce z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v jednom ze dvou dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu uvedeného v čl. 84 odst. 1.

Bez ohledu na druhý pododstavec nejsou příslušné orgány povinny vykonávat pravomoci dohledu, jestliže mají na základě přezkumu a hodnocení podle tohoto odstavce za to, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

Pro účely tohoto odstavce se „pravomocemi dohledu“ rozumějí pravomoci uvedené v čl. 104 odst. 1 nebo pravomoc stanovit modelovací a parametrické předpoklady jiné než ty, které určil orgán EBA podle odst. 5a písm. b) tohoto článku, jež mají instituce promítnout do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle čl. 84 odst. 1.“;

c) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely odstavce 5 upřesní:

a) 

šest dohledových šokových scénářů podle odst. 5 druhého pododstavce písm. a) a dva dohledové šokové scénáře podle odst. 5 druhého pododstavce písm. b), které se uplatní na úrokové sazby všech měn;

b) 

s ohledem na mezinárodně dohodnuté obezřetnostní standardy společné modelovací a parametrické předpoklady jiné než předpoklady týkající se chování, které instituce promítnou do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle odst. 5 druhého pododstavce písm. a) a které se omezí na:

i) 

zacházení s vlastním kapitálem instituce;

ii) 

zahrnování, složení a diskontování peněžních toků citlivých na úrokové sazby, jež plynou z aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce, včetně zacházení s obchodními maržemi a dalšími složkami rozpětí;

iii) 

využívání dynamických nebo statických rozvahových modelů a z toho plynoucí zacházení s amortizovanými a splatnými pozicemi;

c) 

s ohledem na mezinárodně dohodnuté standardy společné modelovací a parametrické předpoklady jiné než předpoklady týkající se chování, které instituce promítnou do výpočtu čistého úrokového výnosu podle odst. 5 druhého pododstavce písm. b) a které se omezí na:

i) 

zahrnování a složení peněžních toků citlivých na úrokové sazby, jež plynou z aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce, včetně zacházení s obchodními maržemi a dalšími složkami rozpětí;

ii) 

využívání dynamických nebo statických rozvahových modelů a z toho plynoucí zacházení s amortizovanými a splatnými pozicemi;

iii) 

období, po které má být budoucí čistý úrokový výnos měřen;

d) 

co představuje velký pokles podle odst. 5 druhého pododstavce písm. b).

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

d) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.  
EBA posoudí možné začlenění environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení (rizik ESG) do přezkumu a hodnocení, které provádějí příslušné orgány.

Pro účely prvního pododstavce obsahuje posouzení orgánu EBA alespoň informace týkající se:

a) 

vypracování jednotné definice rizik ESG včetně fyzických rizik a rizik přechodu; rizika přechodu zahrnují rizika spojená s odpisy aktiv v důsledku změn právních předpisů;

b) 

vypracování vhodných kvalitativních a kvantitativních kritérií pro posouzení dopadu rizik ESG na finanční stabilitu institucí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; tato kritéria zahrnují procesy zátěžového testování a analýzy scénářů za účelem posouzení dopadu rizik ESG v rámci scénářů s různou mírou závažnosti;

c) 

opatření, procesů, mechanismů a strategií, jež mají instituce zavést ke zjišťování, posuzování a řízení rizik ESG;

d) 

analytických metod a nástrojů pro posuzování dopadu rizik ESG na činnosti institucí v oblasti poskytování úvěrů a finančního zprostředkování.

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do 28. června 2021.

Na základě výsledků své zprávy může EBA případně v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydat obecné pokyny týkající se jednotného zahrnutí rizik ESG do procesu dohledu a hodnocení, který provádějí příslušné orgány.“

30) 

V čl. 99 odst. 2 se zrušuje písmeno b).

31) 

Článek 103 se zrušuje.

32) 

Článek 104 se mění takto:

a) 

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.  

Pro účely článku 97, čl. 98 odst. 4 a 5, čl. 101 odst. 4 a článku 102 této směrnice a uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013 mají příslušné orgány alespoň pravomoc:

a) 

požadovat, aby instituce měly dodatečný kapitál převyšující požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, za podmínek uvedených ve článku 104a této směrnice;

b) 

požadovat posílení systémů, postupů, mechanismů a strategií zavedených v souladu s články 73 a 74;

c) 

požadovat, aby instituce předložily plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 575/2013 a stanovily lhůtu pro jeho provedení, včetně úprav tohoto plánu z hlediska rozsahu a lhůty;

d) 

požadovat, aby instituce používaly specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků;

e) 

zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť institucí nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro zdraví instituce;

f) 

požadovat snížení rizika obsaženého v činnostech, produktech a systémech institucí, včetně činností v rámci outsourcingu;

g) 

požadovat, aby instituce omezily pohyblivou složku odměny stanovením její výše jako procentního podílu celkových čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním řádného kapitálového základu;

h) 

požadovat, aby instituce využívaly čisté zisky k posílení kapitálu;

i) 

omezit nebo zakázat, aby instituce rozdělovala výnosy nebo vyplácela úroky akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků dané instituce;

j) 

uložit požadavky na další nebo častější podávání zpráv, včetně zpráv o kapitálu, likviditě a páce;

k) 

uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení týkajících se nesouladu splatností mezi aktivy a pasivy;

l) 

požadovat poskytnutí doplňujících informací.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. j) mohou příslušné orgány institucím uložit požadavky na další nebo častější podávání zpráv pouze v případě, že příslušný požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní.

Pro účely článků 97 až 102 se za duplicitní považují veškeré další informace, které mohou být od institucí požadovány, pokud totožné nebo v podstatě totožné informace již byly příslušnému orgánu podány jiným způsobem nebo mohou být příslušným orgánem vytvořeny.

Příslušný orgán nepožaduje od instituce podání dalších informací, jestliže informace již dříve obdržel v jiném formátu nebo s jinou úrovní podrobnosti a tento jiný formát nebo jiná úroveň podrobnosti mu nebrání sestavit informace stejné kvality a spolehlivosti, jakou by měly informace sestavené na základě dalších informací, které by jinak byly podány.“;

b) 

odstavec 3 se zrušuje.

33) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 104a

Dodatečný kapitálový požadavek

1.  

Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) v případě, že na základě přezkumů provedených v souladu s články 97 a 101 zjistí u některé instituce kteroukoli z těchto situací:

a) 

instituce je vystavena rizikům nebo prvkům rizika, které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( *7 ), jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku;

b) 

instituce nesplňuje požadavky stanovené v článcích 73 a 74 této směrnice nebo v článku 393 nařízení (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci;

c) 

úpravy podle čl. 98 odst. 4 jsou považovány za nedostatečné k tomu, aby instituci umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát;

d) 

hodnocení provedené v souladu s čl. 101 odst. 4 odhalí, že neplnění požadavků ohledně používání povoleného přístupu bude mít pravděpodobně za následek nedostatečné kapitálové požadavky;

e) 

instituce opakovaně nestanovuje nebo neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3;

f) 

jiná situace specifická pro danou instituci, která podle názoru příslušného orgánu vzbuzuje významné obavy v oblasti dohledu.

Příslušné orgány uloží dodatečné kapitálové požadavky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil dané instituce.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se má za to, že rizika nebo prvky rizik nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pouze v případě, že objemy, druhy a rozdělení kapitálu, které příslušný orgán považuje za přiměřené při zohlednění přezkumu hodnocení provedeného institucemi v rámci dohledu v souladu s čl. 73 prvním pododstavcem této směrnice, jsou vyšší než kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Pro účely prvního pododstavce posoudí příslušné orgány s ohledem na rizikový profil každé jednotlivé instituce rizika, jimž je daná instituce vystavena, včetně:

a) 

rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež jsou explicitně vyloučeny z kapitálových požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 nebo nejsou těmito požadavky výslovně řešeny;

b) 

rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež budou pravděpodobně podceněny navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Za rizika nebo prvky těchto rizik, jež budou navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pravděpodobně podceněny, se nepovažují rizika nebo prvky rizik v rozsahu, v jakém se na ně vztahují přechodná ustanovení nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely prvního pododstavce kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika nebo prvky rizik, které byly na základě posouzení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce označeny za významné a které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic lze považovat za významné přinejmenším v případech uvedených v čl. 98 odst. 5, nedospějí-li příslušné orgány při provádění přezkumu a hodnocení k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

3.  
Je-li za účelem řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, která nejsou dostatečně pokryta podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Je-li za účelem řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013.

▼C1

4.  

Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky pomocí kapitálu, který splňuje následující podmínky:

a) 

nejméně tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1;

b) 

nejméně tři čtvrtiny kapitálu tier 1 uvedeného v písmeni a) tvoří kmenový kapitál tier 1.

Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) k řešení rizika nadměrné páky pomocí kapitálu tier 1.

Odchylně od prvního a druhého pododstavce může příslušný orgán v případě nutnosti a s ohledem na zvláštní situaci dané instituce požadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek splnila s vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1.

▼B

Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:

a) 

kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

c) 

pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší jiná rizika než riziko nadměrné páky.

Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:

a) 

kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší rizika nadměrné páky.

5.  
Příslušný orgán každé instituci řádně písemně odůvodní rozhodnutí uložit dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a), a to alespoň jasným popisem úplného posouzení prvků podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Součástí tohoto odůvodnění je v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) tohoto článku zvláštní zdůvodnění, proč se uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu již nepovažuje za dostatečné.

Článek 104b

Pokyn k držení dodatečného kapitálu

1.  
Podle strategií a postupů uvedených v článku 73 instituce určí vnitřně stanovený kapitál v přiměřené kapitálové výši, která stačí k pokrytí veškerých rizik, jimž je instituce vystavena, a k zajištění toho, aby kapitál instituce byl schopen absorbovat potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch, které byly zjištěny při zátěžových testech v rámci dohledu uvedených v článku 100.
2.  
Příslušné orgány provádějí pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu, kterou každá instituce stanovila v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, v rámci přezkumů a hodnocení prováděných v souladu s články 97 a 101, včetně výsledků zátěžových testů podle článku 100.

Na základě uvedeného přezkumu příslušné orgány určí pro každou instituci celkovou úroveň kapitálu, kterou považují za vhodnou.

3.  
Příslušné orgány sdělí institucím svůj pokyn k držení dodatečného kapitálu.

Pokyn k držení dodatečného kapitálu zahrnuje kapitál převyšující příslušný objem kapitálu požadovaný podle části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013, kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402, čl. 104 odst. 1 písm. a) a čl. 128 bodu 6 této směrnice nebo případně čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, jenž je nezbytný k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou příslušné orgány považují za vhodnou podle odstavce 2 tohoto článku.

4.  
Pokyn příslušných orgánů k držení dodatečného kapitálu podle odstavce 3 tohoto článku je specifický pro každou instituci. Rizika, která jsou řešena prostřednictvím dodatečného kapitálového požadavku uloženého podle čl. 104 odst. 1 písm. a), může zahrnovat pouze v míře, v jaké zahrnuje aspekty těchto rizik, které v daném požadavku dosud nejsou zahrnuty.
5.  

Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má řešit jiná rizika než riziko nadměrné páky, se nepoužije ke splnění žádného z následujících požadavků:

a) 

kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku k řešení rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedeného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013.

6.  
Nesplnění pokynu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v případě, že instituce splňuje příslušné kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU 2017/2402, příslušný dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nezpůsobí uplatnění omezení podle článku 141 nebo 141b této směrnice.

Článek 104c

Spolupráce s orgány příslušnými k řešení krize

Příslušné orgány informují orgány příslušné k řešení krize o dodatečných kapitálových požadavcích uložených institucím podle čl. 104 odst. 1 písm. a) a o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleném institucím v souladu s čl. 104b odst. 3.

34) 

V článku 105 se zrušuje písmeno d).

35) 

V článku 108 se zrušuje odstavec 3.

36) 

Článek 109 se mění takto:

a) 

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  
Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, plnily povinnosti stanovené v oddíle II této kapitoly na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že systémy, postupy a mechanismy požadované v oddíle II této kapitoly jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, zavedly tyto systémy, postupy a mechanismy ve svých dceřiných podnicích, na něž se tato směrnice nevztahuje, včetně podniků usazených v offshore finančních centrech. Takové systémy, postupy a mechanismy musí být rovněž konzistentní a řádně integrované a uvedené dceřiné podniky mohou rovněž poskytovat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Dceřiné podniky, na něž samotné se tato směrnice nevztahuje, musí splňovat požadavky specifické pro dané odvětví na individuálním základě.
3.  
Povinnosti vyplývající z oddílu II této kapitoly týkající se dceřiných podniků, na něž samotné se tato směrnice nevztahuje, se nepoužijí, pokud mateřská instituce v EU může příslušným orgánům prokázat, že použití oddílu II je z hlediska právních předpisů třetí země, kde je dceřiný podnik usazen, protiprávní.“;
b) 

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4.  

Požadavky na odměňování stanovené v článcích 92, 94 a 95 se nevztahují na konsolidovaném základě na žádné z těchto podniků:

a) 

dceřiné podniky usazené v Unii, pokud podléhají zvláštním požadavkům na odměňování v souladu s jinými právními akty Unie;

b) 

dceřiné podniky usazené ve třetí zemi, pokud by podléhaly zvláštním požadavkům na odměňování v souladu s jinými právními akty Unie, jestliže by byly usazeny v Unii.

5.  

Odchylně od odstavce 4 tohoto článku a s cílem zabránit obcházení pravidel uvedených v článcích 92, 94 a 95 členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v článcích 92, 94 a 95 vztahovaly na pracovníky dceřiných podniků, na něž se tato směrnice na individuálním základě nevztahuje, pokud:

a) 

dceřiný podnik je společností spravující aktiva nebo podnikem poskytujícím investiční služby a vykonávajícím investiční činnosti uvedené v příloze I oddílu A bodech 2, 3, 4, 6 a 7 směrnice 2014/65/EU a

b) 

daní pracovníci byli pověřeni prováděním pracovních činností, které mají bezprostřední podstatný vliv na rizikový profil nebo činnost institucí ve skupině.

6.  
Bez ohledu na odstavce 4 a 5 tohoto článku mohou členské státy články 92, 94 a 95 uplatňovat na konsolidovaném základě na širší okruh dceřiných podniků a jejich pracovníků.“
37) 

Článek 111 se nahrazuje tímto:

„Článek 111

Určení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě

1.  
Je-li mateřský podnik mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU vykonává dohled na individuálním základě.

Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a žádný z jeho dceřiných podniků není úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad daným mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU vykonává dohled na individuálním základě.

Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a nejméně jeden z jeho dceřiných podniků je úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán této úvěrové instituce nebo v případě několika úvěrových institucí příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou.

2.  
Je-li mateřský podnik instituce mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou institucí vykonává dohled na individuálním základě.
3.  

Pokud dvě nebo více institucí, které mají povolení v Unii, mají tutéž mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě:

a) 

příslušný orgán úvěrové instituce, pokud je ve skupině pouze jedna úvěrová instituce;

b) 

příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou, pokud je ve skupině několik úvěrových institucí, nebo

c) 

příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou, pokud skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci.

4.  
Je-li konsolidace požadována podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení (EU) č. 575/2013, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou nebo v případě, že skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci, příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou.
5.  
Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce, odst. 3 písm. b) a odstavce 4 je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jednou úvěrovou institucí ve skupině, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jednou nebo více úvěrovými institucemi ve skupině, jestliže součet bilančních sum úvěrových institucí podléhajících jeho dohledu je vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán.

Odchylně od odst. 3 písm. c) platí, že vykonává-li příslušný orgán na individuálním základě dohled nad více než jedním investičním podnikem ve skupině, je orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jedním nebo více investičními podniky ve skupině s nejvyšší celkovou bilanční sumou.

6.  
V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1, 3 a 4 a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán, pokud by použití těchto kritérií bylo nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech nebo na potřebu zajistit kontinuitu dohledu na konsolidovaném základě ze strany téhož příslušného orgánu. V takových případech mají mateřská instituce v EU, mateřská finanční holdingová společnost v EU, mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo případně instituce s nejvyšší bilanční sumou právo vyjádřit se před tím, než příslušné orgány přijmou rozhodnutí.
7.  
Příslušné orgány oznámí Komisi a orgánu EBA neprodleně veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 6.“
38) 

Článek 113 se nahrazuje tímto:

„Článek 113

Společná rozhodnutí ohledně obezřetnostních požadavků pro jednotlivé instituce

1.  

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí:

a) 

o použití článků 73 a 97 pro stanovení přiměřenosti konsolidované úrovně kapitálu skupiny institucí s ohledem na její finanční situaci a profil rizika a požadovanou úroveň kapitálu pro použití čl. 104 odst. 1 písm. a) na všechny subjekty v dané skupině institucí a na konsolidovaném základě;

b) 

o opatřeních k řešení významných záležitostí a závažných zjištění týkajících se dohledu nad likviditou včetně těch, které se týkají přiměřenosti organizace a řízení rizik, jak vyžaduje článek 86, a těch, které se týkají potřeby uložení požadavků na likviditu pro konkrétní instituce v souladu s článkem 105;

c) 

o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu uvedeném v čl. 104b odst. 3.

2.  

Společných rozhodnutí podle odstavce 1 bude dosaženo:

a) 

pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží ostatním dotčeným příslušným orgánům zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104a;

b) 

pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení profilu rizika likvidity skupiny institucí v souladu s články 86 a 105;

c) 

pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104b.

Společná rozhodnutí uvedená v odstavci 1 tohoto článku také náležitě zohlední posouzení rizika dceřiných podniků vypracované dotčenými příslušnými orgány v souladu s články 73, 97, 104a a 104b.

Společná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) mají podobu dokumentů obsahujících úplná odůvodnění, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli jiného dotčeného příslušného orgánu orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu.

3.  
V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku, rozhodne o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizika dceřiných podniků provedeném dotčenými příslušnými orgány. Pokud na konci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Relevantní příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci kterékoli ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plná odůvodnění a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené ve lhůtách uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem dotčeným příslušným orgánům a mateřské instituci v EU.

Pokud byl konzultován EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení.

4.  
Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se považují za směrodatná a jsou příslušnými orgány uplatňována v dotčených členských státech.

Společná rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku a jakékoli rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, se aktualizují každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU písemně podá orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě plně odůvodněnou žádost o aktualizaci rozhodnutí o použití čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105. Za těchto výjimečných okolností se aktualizace může provádět na dvoustranném základě, tj. může se na ní podílet orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušný orgán podávající žádost.

5.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 73, 86 a 97 a čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. července 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

39) 

V článku 115 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.  
Není-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě totožný s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost schválená v souladu s článkem 21a usazena, uzavřou se dohody o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 tohoto článku rovněž s příslušným orgánem členského státu, ve kterém je usazen mateřský podnik.“
40) 

Článek 116 se mění takto:

a) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  
Za účelem usnadnění úkolů uvedených v čl. 112 odst. 1, čl. 114 odst. 1 a čl. 115 odst. 1 této směrnice zřídí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě kolegia orgánů dohledu rovněž v případě, že všechny přeshraniční dceřiné podniky mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU mají skutečné sídlo v třetích zemích, za předpokladu, že orgány dohledu těchto třetích zemí podléhají požadavkům důvěrnosti, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v kapitole 1 oddíle II této směrnice a případně v článcích 76 a 81 směrnice 2014/65/EU.“;
b) 

v odstavci 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost schválená v souladu s článkem 21a usazena, se může účastnit příslušného kolegia orgánů dohledu.“

41) 

V článku 117 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„5.  
Příslušné orgány, finanční zpravodajské jednotky a orgány příslušné k dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849 pro účely zajištění souladu s uvedenou směrnicí vzájemně úzce spolupracují v rámci svých pravomocí a vzájemně si poskytují informace, jež jsou relevantní pro plnění jejich příslušných úkolů podle této směrnice, nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice (EU) 2015/849, pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího šetření, vyšetřování nebo řízení v souladu s trestním či správním právem členského státu, v němž se příslušný orgán, finanční zpravodajská jednotka nebo orgán příslušný k dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849 nachází.

EBA může příslušným orgánům v případě sporu týkajícího se koordinace činností dohledu podle tohoto článku pomoci z vlastního podnětu v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.  
V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA do 1. ledna 2020 obecné pokyny, v nichž upřesní způsob spolupráce a výměny informací mezi orgány uvedenými v odstavci 5 tohoto článku, zejména ve vztahu k přeshraničním skupinám a v souvislosti se zjištěním závažných porušení pravidel pro boj proti praní peněz.“
42) 

V článku 119 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  
S výhradou článku 21a přijmou členské státy jakákoli opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu.“
43) 

Netýká se českého znění.

44) 

V čl. 125 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud je podle článku 111 této směrnice orgánem vykonávajícím na konsolidovaném základě dohled nad skupinou s mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností jiný orgán než koordinátor určený v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, spolupracují tento orgán a koordinátor pro účely uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce uzavřou písemné dohody o koordinaci a spolupráci.“

45) 

V článku 128 se za první pododstavec vkládají nové pododstavce, které znějí:

„Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v prvním pododstavci bodě 6 tohoto článku používat ke splnění žádného z požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, dodatečných kapitálových požadavků uložených podle článku 104a této směrnice k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3 této směrnice k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky.

Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění jednoho z prvků svého požadavku kombinovaných kapitálových rezerv používat ke splnění ostatních příslušných prvků svého požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v prvním pododstavci bodě 6 tohoto článku používat ke splnění rizikově založených složek požadavků stanovených v článcích 92a a 92b nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 45c a 45d směrnice 2014/59/EU.“

46) 

Články 129 a 130 se nahrazují tímto:

„Článek 129

Požadavek na udržování bezpečnostní kapitálové rezervy

1.  
Členské státy vyžadují, aby instituce nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění kteréhokoli z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 udržovaly bezpečnostní kapitálovou rezervu kmenového kapitálu tier 1 rovnající se 2,5 % celkového objemu jejich rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení.
2.  
Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu.

Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny.

Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

3.  
Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.
4.  
Pro účely odstavce 2 se investiční podniky klasifikují jako malé nebo střední v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES ( *8 ).
5.  
V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.

Článek 130

Požadavek na udržování proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci

1.  
Členské státy vyžadují, aby instituce udržovaly proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci, jež se rovná celkovému objemu jejich rizikové expozice vypočtenému v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vynásobenému váženým průměrem sazeb proticyklické kapitálové rezervy vypočtených v souladu s článkem 140 této směrnice na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.
2.  
Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu.

Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny.

Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

3.  
Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.
4.  
Pro účely odstavce 2 se investiční podniky klasifikují jako malé a střední v souladu s doporučením 2003/361/ES.
5.  
V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.
47) 

V článku 131 se slova „instituce G-SVI“ a „instituce J-SVI“ ve všech mluvnických tvarech nahrazují zkratkami „G-SVI“ a „J-SVI“ a text článku se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  
Členské státy určí orgán odpovědný za to, že jsou na konsolidovaném základě určeny globální systémově významné instituce (G-SVI) a na individuálním, subkonsolidovaném nebo případně konsolidovaném základě jiné systémově významné instituce (J-SVI), které jsou povoleny v rámci svých jurisdikcí. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. Členské státy mohou určit více takových orgánů.

Mezi G-SVI patří:

a) 

skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, nebo

b) 

instituce, která není dceřiným podnikem mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU ani mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU.

J-SVI může být buď instituce, nebo skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou institucí v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě.“;

b) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.  

Doplňující metodika pro určení G-SVI se zakládá na těchto kategoriích:

a) 

kategorie uvedené v odst. 2 písm. a) až d) tohoto článku;

b) 

přeshraniční činnost skupiny, vyjma činností skupiny v rámci zúčastněných členských států uvedené v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( *9 ).

Každá kategorie má stejnou váhu a zahrnuje kvantifikovatelné ukazatele. U kategorií uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce jsou ukazatele stejné jako odpovídající ukazatele určené podle odstavce 2.

Výsledkem doplňující určovací metodiky je doplňkové celkové skóre pro každý hodnocený subjekt podle odstavce 1, na jehož základě mohou příslušné nebo pověřené orgány přijmout jedno z opatření uvedených v odst. 10 písm. c).

c) 

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA po konzultaci s ESRB do 1. ledna 2015 obecné pokyny týkající se kritérií pro stanovení podmínek použití tohoto odstavce ve vztahu k posuzování J-SVI. Tyto obecné pokyny zohlední mezinárodní rámce pro vnitrostátní systémově významné instituce a specifické aspekty na úrovni Unie a na úrovni jednotlivých států.

Po konzultaci s ESRB podá EBA Komisi do 31. prosince 2020 zprávu o vhodné metodice pro koncepci a kalibraci sazeb kapitálových rezerv pro J-SVI.“;

d) 

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  
Příslušný orgán nebo pověřený orgán může od každé J-SVI požadovat, aby na konsolidovaném, subkonsolidovaném nebo případně individuálním základě udržovala kapitálovou rezervu pro J-SVI až do výše 3 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, při zohlednění kritérií pro určení J-SVI. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.“;
e) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a.  
S výhradou povolení Komise uvedeného ve třetím pododstavci tohoto odstavce může příslušný orgán nebo pověřený orgán od každé J-SVI požadovat, aby na konsolidovaném, subkonsolidovaném nebo případně individuálním základě udržovala kapitálovou rezervu pro J-SVI vyšší než 3 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.

Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 7 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro J-SVI považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Do tří měsíců poté, co ESRB předala oznámení podle odstavce 7 Komisi, přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, a to s ohledem na případné hodnocení ze strany ESRB a EBA a pokud je přesvědčena o tom, že kapitálová rezerva pro J-SVI nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku, nebo které by představovaly nebo vytvářely překážku bránící řádnému fungování vnitřního trhu.“;

f) 

v odstavci 7 se úvodní část nahrazuje tímto:

„7.  
Dříve, než příslušný nebo pověřený orgán stanoví nebo upraví kapitálovou rezervu pro J-SVI, oznámí tuto skutečnost ESRB jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí uvedeného v odstavci 5 a tři měsíce před zveřejněním rozhodnutí příslušného nebo pověřeného orgánu uvedeného v odstavci 5a. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. Tato oznámení obsahují podrobné informace o těchto skutečnostech:“;
g) 

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.  

Aniž je dotčen článek 133 a odstavec 5 tohoto článku, pokud je určitá J-SVI dceřiným podnikem G-SVI nebo J-SVI, jež je buď institucí, nebo skupinou vedenou mateřskou institucí v EU, a na niž se vztahuje povinnost udržování kapitálové rezervy pro J-SVI na konsolidovaném základě, nepřesáhne kapitálová rezerva, která se pro danou J-SVI použije na individuálním nebo subkonsolidovaném základě, nižší z těchto úrovní:

a) 

součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro G-SVI nebo J-SVI platných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a

b) 

3 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo sazbu, jejíž uplatňování na danou skupinu na konsolidovaném základě povolila Komise podle odstavce 5a tohoto článku.“;

h) 

odstavce 9 a 10 se nahrazují tímto:

„9.  
Rozlišuje se přinejmenším pět podkategorií G-SVI. Nejnižší hranice a hranice mezi jednotlivými podkategoriemi se vymezí prostřednictvím skóre stanovených v souladu s určovací metodikou podle odstavce 2 tohoto článku. Hraniční skóre mezi sousedními podkategoriemi se stanoví jednoznačně a v souladu se zásadou, podle níž mezi jednotlivými podkategoriemi dochází ke konstantnímu lineárnímu nárůstu systémového významu, což má za následek lineární nárůst výše požadovaného dodatečného kmenového kapitálu tier 1, s výjimkou páté podkategorie a jakékoli doplněné vyšší podkategorie. Pro účely tohoto odstavce se systémovým významem rozumí očekávaný dopad, jaký by měly potíže dotčené G-SVI na celosvětový finanční trh. Nejnižší podkategorii je přiřazena kapitálová rezerva pro G-SVI ve výši 1 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitálová rezerva přiřazená jednotlivým podkategoriím se zvyšuje nejméně po 0,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení.
10.  

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 9, může příslušný orgán nebo pověřený orgán při provádění řádného posouzení v rámci dohledu s využitím podkategorií a hraničních skóre uvedených v odstavci 9:

a) 

přeřadit G-SVI z nižší podkategorie do vyšší podkategorie;

b) 

zařadit subjekt uvedený v odstavci 1, jehož celkové skóre podle odstavce 2 je nižší než hraniční skóre nejnižší podkategorie, do této podkategorie nebo do vyšší podkategorie, a tím jej označit za G-SVI;

c) 

s přihlédnutím k jednotnému mechanismu pro řešení krizí na základě doplňkového celkového skóre podle odstavce 2a přeřadit G-SVI z vyšší podkategorie do nižší podkategorie.“;

i) 

odstavec 11 se zrušuje;

j) 

odstavec 12 se nahrazuje tímto:

„12.  
Příslušný orgán nebo pověřený orgán oznámí ESRB názvy G-SVI a J-SVI a příslušné podkategorie, do nichž jsou jednotlivé G-SVI zařazeny. Toto oznámení obsahuje plné zdůvodnění, proč bylo nebo nebylo provedeno posouzení v rámci dohledu v souladu s odst. 10 písm. a), b) a c). ESRB předá tato oznámení neprodleně Komisi a orgánu EBA a zveřejní názvy systémově významných institucí. Příslušné orgány nebo pověřené orgány zveřejní informace o tom, do jakých podkategorií jsou jednotlivé G-SVI zařazeny.

Příslušný orgán nebo pověřený orgán jednou ročně přezkoumá určení G-SVI a J-SVI a zařazení jednotlivých G-SVI do podkategorií a o výsledku tohoto přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a ESRB, který výsledky neprodleně předá Komisi a orgánu EBA. Příslušný orgán nebo pověřený orgán zveřejní aktualizovaný seznam určených systémově významných institucí, jakož i informace o tom, do jaké podkategorie jsou jednotlivé určené G-SVI zařazeny.“;

k) 

odstavec 13 se zrušuje;

l) 

odstavce 14 a 15 se nahrazují tímto:

„14.  
Vztahuje-li se na skupinu na konsolidovaném základě kapitálová rezerva pro G-SVI a kapitálová rezerva pro J-SVI, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
15.  
Vztahuje-li se na instituci kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika stanovená v souladu s článkem 133, je tato rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro J-SVI nebo kapitálovou rezervou pro G-SVI uplatňovanou v souladu s tímto článkem.

Pokud by byl součet kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vypočtené pro účely čl. 133 odst. 10, 11 nebo 12 a kapitálové rezervy pro J-SVI nebo kapitálové rezervy pro G-SVI vztahující se na tutéž instituci vyšší než 5 %, použije se postup stanovený v odstavci 5a tohoto článku.“;

m) 

odstavce 16 a 17 se zrušují;

n) 

odstavec 18 se nahrazuje tímto:

▼C1

„18.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se pro účely tohoto článku upřesní metodiky, podle nichž příslušný orgán nebo pověřený orgán určí instituci nebo skupinu vedenou mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU jakožto G-SVI, a metodika pro vymezení podkategorií a zařazení G-SVI do podkategorií na základě jejich systémového významu, při zohlednění jakýchkoli standardů dohodnutých na mezinárodní úrovni.

▼B

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

48) 

Článek 132 se zrušuje.

49) 

Články 133 a 134 se nahrazují tímto:

„Článek 133

Požadavek na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika

1.  
Každý členský stát může pro finanční sektor nebo pro jedno či více pododvětví tohoto sektoru zavést pro všechny expozice nebo jejich podmnožinu podle odstavce 5 tohoto článku povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a články 130 a 131 této směrnice, a zmírnění těchto rizik, ve smyslu rizika narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě.
2.  

Instituce vypočtou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika takto:

image

kde:

BSR = kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika

rT = sazba kapitálové rezervy platná pro celkový objem rizikové expozice instituce;

ET = celkový objem rizikové expozice instituce vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

i = index označující podmnožinu expozic uvedených v odstavci 5;

ri = sazba kapitálové rezervy platná pro objem rizikové expozice podmnožiny expozic i a

Ei = objem rizikové expozice instituce pro podmnožinu expozic i vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

3.  
Pro účely odstavce 1 určí členské státy orgán, který bude odpovědný za stanovení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a určení expozic a podskupin institucí, na něž se vztahuje. Tímto orgánem je buď příslušný orgán, nebo pověřený orgán.
4.  
Pro účely odstavce 1 tohoto článku může relevantní příslušný orgán, nebo pověřený orgán požadovat, aby instituce držely kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, která se vypočte v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a to na individuálním, konsolidovaném nebo případně subkonsolidovaném základě, v souladu s částí první hlavou II nařízení (EU) č. 575/2013.
5.  

Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se může vztahovat na:

a) 

všechny expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví;

b) 

tyto odvětvové expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví:

i) 

všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi;

ii) 

všechny expozice vůči právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi;

iii) 

všechny expozice vůči právnickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě ii);

iv) 

všechny expozice vůči fyzickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě i);

c) 

všechny expozice nacházející se v jiných členských státech, s výhradou odstavců 12 a 15;

d) 

odvětvové expozice uvedené v písmeni b) tohoto odstavce a nacházející se v jiných členských státech, pouze s cílem umožnit uznání sazby kapitálové rezervy, která byla stanovena jiným členským státem v souladu s článkem 134;

e) 

expozice nacházející se v třetích zemích;

f) 

podmnožiny každé z kategorií expozic uvedených v písmeni b).

6.  
V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 EBA po konzultaci s ESRB vydá do 30. června 2020 obecné pokyny o vhodných podmnožinách expozic, na něž může příslušný orgán nebo pověřený orgán uplatňovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika v souladu s odst. 5 písm. f) tohoto článku.
7.  
Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se použije na všechny expozice nebo podmnožinu expozic podle odstavce 5 tohoto článku všech institucí, pro něž jsou orgány dotčených členských států příslušné v souladu s touto směrnicí, nebo jedné či více podskupin těchto institucí a je stanovena v krocích s úpravou po 0,5 procentního bodu nebo násobcích této hodnoty. Pro jednotlivé podskupiny institucí a podmnožiny expozic mohou být zavedeny různé požadavky. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neřeší rizika, na něž se vztahují články 130 a 131.
8.  

Při stanovení požadavku na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika dodržuje příslušný orgán nebo pověřený orgán tyto zásady:

a) 

kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránila řádnému fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho řádnému fungování;

b) 

příslušný orgán nebo pověřený orgán přinejmenším jednou za dva roky kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika přezkoumá;

c) 

kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije k řešení rizik, na něž se vztahují články 130 a 131.

9.  
Příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán vyrozumí rovněž orgány daného členského státu.

Vztahuje-li se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na expozice nacházející se v třetích zemích, příslušný orgán, nebo pověřený orgán to oznámí rovněž ESRB. ESRB předá tato oznámení neprodleně orgánům dohledu těchto třetích zemí.

Tato oznámení obsahují podrobné informace o:

a) 

makroobezřetnostních nebo systémových rizicích v daném členském státě;

b) 

důvodech, proč tato makroobezřetnostní nebo systémová rizika představují svými rozměry hrozbu pro stabilitu finančního systému na vnitrostátní úrovni, a opravňují tak sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

c) 

důvodech, proč se má za to, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika bude pravděpodobně účinným a přiměřeným prostředkem pro zmírnění daného rizika;

d) 

posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a to na základě informací, které daný členský stát má;

e) 

sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které příslušný orgán, nebo pověřený orgán zamýšlejí uložit, o expozicích, na které se tyto sazby použijí, a o institucích, pro které tyto sazby platí;

f) 

pokud se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije na všechny expozice, důvody, proč se orgán domnívá, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neduplikuje fungování kapitálové rezervy pro J-SVI stanovené v článku 131.

Pokud rozhodnutí o stanovení sazby kapitálové rezervy pro systémová rizika vede ke snížení dříve stanovené sazby nebo nevede k žádné změně této sazby, příslušný orgán, nebo pověřený orgán se řídí pouze tímto odstavcem.

10.  
Pokud nemá stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % pro jakoukoli z těchto expozic, příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB v souladu s odstavcem 9 jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13.

Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do 3 % prahové hodnoty.

11.  
Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nejvýše 5 %, příslušný orgán nebo pověřený orgán členského státu, který tuto kapitálovou rezervu stanoví, požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o stanovisko Komise. Komise poskytne své stanovisko do jednoho měsíce od obdržení oznámení.

Je-li stanovisko Komise záporné, příslušný orgán, nebo pověřený orgán členského státu, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika stanoví, se tímto stanoviskem řídí, nebo uvede důvody, proč tak neučiní.

Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o doporučení Komise a ESRB.

Komise i ESRB poskytnou svá doporučení do šesti týdnů od obdržení oznámení.

Pokud orgány dceřiného podniku a mateřského podniku nedosáhnou shody na sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platných pro tuto instituci a v případě negativního doporučení ze strany Komise i ESRB, příslušný orgán, nebo pověřený orgán mohou postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozhodnutí o stanovení sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika pro tyto expozice se pozastaví, dokud EBA nevydá rozhodnutí.

12.  
Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 5 %, příslušný orgán, nebo pověřený orgán před zavedením kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika požádá o povolení Komise.

Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 9 přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán, nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, s přihlédnutím k případnému posouzení ze strany ESRB a EBA a pokud je Komise přesvědčena o tom, že sazba nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránily řádnému fungování vnitřního trhu nebo vytvářely překážky jeho fungování.

13.  

Každý příslušný orgán, nebo pověřený orgán oznámí stanovení nebo úpravu jedné nebo více sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika zveřejněním na příslušné internetové stránce. Zveřejní se přinejmenším tyto informace:

a) 

sazbu nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

b) 

instituce, na něž se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije;

c) 

expozice, na něž se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použije;

d) 

důvody pro stanovení nebo úpravu sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

e) 

den, od něhož instituce uplatňují stanovení nebo úpravu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a

f) 

názvy zemí, v nichž jsou expozice nacházející se v těchto zemích uznány v kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) se do zveřejnění nezahrnou, pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit stabilitu finančního systému.

14.  
V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.

V případě, že použití omezení týkajících se rozdělování výnosů vede k neuspokojivému zlepšení kmenového kapitálu tier 1 instituce z hlediska příslušného systémového rizika, mohou příslušné orgány přijmout dodatečná opatření v souladu s článkem 64.

15.  
Pokud se příslušný orgán, nebo pověřený orgán rozhodne stanovit kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika na základě expozic nacházejících se v jiných členských státech, musí být tato kapitálová rezerva stanovena rovnocenně na všechny expozice nacházející se v Unii, ledaže by byla stanovena v zájmu uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem v souladu s článkem 134.

Článek 134

Uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika

1.  
Jiné členské státy mohou uznat sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou v souladu s článkem 133 a mohou ji uplatňovat vůči institucím s vnitrostátním povolením u expozic nacházejících se v členském státě, který uvedenou sazbu stanoví.
2.  
Pokud členský stát uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením v souladu s odstavcem 1, oznámí to ESRB. ESRB předá toto oznámení neprodleně Komisi, orgánu EBA a členskému státu, který uvedenou sazbu neprodleně stanoví.
3.  
Členský stát při rozhodování o tom, zda uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zohlední informace předložené v souladu s čl. 133 odst. 9 a 13 členským státem, který uvedenou sazbu stanoví.
4.  
Pokud členské státy uznají sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením, může být taková rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika použitou v souladu s článkem 133, pokud uvedené kapitálové rezervy řeší odlišná rizika. Pokud kapitálové rezervy řeší tatáž rizika, použije se pouze vyšší z nich.
5.  
Členský stát, který stanoví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 této směrnice, může požádat ESRB o vydání doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 pro jeden nebo více členských států, které mohou dotčenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika uznat.“
50) 

Článek 136 se mění takto:

a) 

v odstavci 3 se úvodní část nahrazuje tímto:

„3.  
Každý pověřený orgán čtvrtletně posoudí intenzitu cyklického systémového rizika a vhodnost příslušné sazby proticyklické kapitálové rezervy pro svůj členský stát a v případě potřeby sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanoví nebo upraví. Každý pověřený orgán přitom zohlední:“;
b) 

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.  

Každý pověřený orgán na své internetové stránce čtvrtletně zveřejní přinejmenším tyto informace:

a) 

použitelnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy;

b) 

rozhodný poměr úvěrů k HDP a jeho odchylku od dlouhodobého trendu;

c) 

orientační ukazatel kapitálové rezervy vypočtený podle odstavce 2;

d) 

odůvodnění této sazby kapitálové rezervy;

e) 

v případě, že dojde ke zvýšení sazby kapitálové rezervy, den, od kterého jsou instituce tuto zvýšenou sazbu kapitálové rezervy povinny uplatňovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci;

f) 

v případě, že den uvedený v písmenu e) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne zveřejnění podle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které tuto kratší lhůtu pro uplatňování dané sazby odůvodňují;

g) 

v případě, že dojde ke snížení sazby kapitálové rezervy, orientační dobu, během které se neočekává žádné zvýšení sazby kapitálové rezervy, společně s odůvodněním této doby.

Pověřené orgány přijmou veškerá rozumná opatření potřebná ke koordinaci načasování tohoto zveřejnění.

Pověřené orgány oznámí ESRB každou změnu sazby proticyklické kapitálové rezervy a požadované údaje specifikované v prvním pododstavci písm. a) až g). ESRB zveřejní na své internetové stránce veškeré takto oznámené sazby kapitálových rezerv a související informace.“

51) 

V článku 141 se odstavce 1 až 6 nahrazují tímto:

„1.  
Instituce, která splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nerozděluje výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by došlo ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by požadavek kombinovaných kapitálových rezerv již splněn nebyl.
2.  
Instituce, která nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku (dále jen „MDA“) v souladu s odstavcem 4 a oznámí ji příslušnému orgánu.

Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte MDA:

a) 

rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

▼C1

b) 

převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavek kombinovaných kapitálových rezerv; nebo

▼B

c) 

provedení plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

3.  
Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4.
4.  
Instituce vypočtou MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c).
5.  

Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

a) 

jakýchkoliv mezitímních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

plus

b) 

jakýchkoliv zisků ke konci roku, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

minus

c) 

částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

6.  

Druhý činitel součinu se určí takto:

a) 

hodnota činitele se rovná 0, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění žádného z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

b) 

hodnota činitele se rovná 0,2, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění žádného z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází v druhém kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

c) 

hodnota činitele se rovná 0,4, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází v třetím kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

▼C1

d) 

hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočtou takto:

image

image

▼B

kde:

Qn = pořadové číslo daného kvartilu.“

52) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 141a

Nesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv

Má se za to, že instituce neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141, nemá-li kapitál ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv zároveň s každým požadavkem uvedeným v:

a) 

čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;

b) 

čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;

c) 

čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice.

Článek 141b

Omezení týkající se rozdělování výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru

1.  
Instituce, která splňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nerozdělí výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by tím došlo ke snížení jejího kmenového kapitálu tier 1 na úroveň, kdy by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru již splněn nebyl.
2.  
Instituce, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku související s pákovým poměrem (dále jen „L-MDA“) v souladu s odstavcem 4 a oznámí tuto částku příslušnému orgánu.

Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte L-MDA:

a) 

rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

▼C1

b) 

převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavek kombinovaných kapitálových rezerv; nebo

▼B

c) 

provedení plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

3.  
Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než L-MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4.
4.  
Instituce vypočtou L-MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. L-MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c).
5.  

Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

a) 

jakýchkoliv mezitímních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

plus

b) 

jakýchkoliv zisků ke konci roku, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

minus

c) 

částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

6.  

Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:

a) 

hodnota činitele se rovná 0, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

b) 

hodnota činitele se rovná 0,2, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v druhém kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

c) 

hodnota činitele se rovná 0,4, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v třetím kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

d) 

hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru se vypočtou takto:

image

image

kde:

Qn = pořadové číslo daného kvartilu.

7.  
Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat selhání nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci.
8.  
Pokud některá instituce nesplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a má v úmyslu rozdělit kterýkoli ze svých rozdělitelných zisků nebo podniknout opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu a poskytne informace uvedené v čl. 141 odst. 8, s výjimkou písm. a) bodu iii), a L-MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.
9.  
Instituce udržují v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a L-MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat.
10.  
Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zahrne rozdělení v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 jakoukoli z položek uvedených v čl. 141 odst. 10.

Článek 141c

Nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru

Má se za to, že instituce neplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro účely článku 141b této směrnice, pokud nemá kmenový kapitál tier 1 ve výši nutné k současnému plnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/213 a požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení a v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice při řešení rizika nadměrné páky, které dostatečně nepokrývá čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.“

53) 

V čl. 142 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.  
V případě, že instituce nesplňuje na ni vztahující se požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nebo případně na ni použitelný požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vyhotoví plán zachování kapitálu a předloží jej příslušnému orgánu do pěti pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že předmětný požadavek nesplňuje, ledaže příslušný orgán povolí delší lhůtu v délce nejvýše deseti dnů.“
54) 

V čl. 143 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) obecná kritéria a metodiky, které používají při přezkumu a hodnocení podle článku 97, včetně kritérií pro uplatňování zásady proporcionality podle čl. 97 odst. 4;“.

55) 

Článek 146 se nahrazuje tímto:

„Článek 146

Prováděcí akty

Změna výše počátečního kapitálu stanovené v článku 12 a hlavě IV za účelem zohlednění hospodářského a měnového vývoje se přijímá prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 147 odst. 2.“

56) 

Za článek 159 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 1a

Přechodná ustanovení o finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech

Článek 159a

Přechodná ustanovení o schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností

Mateřské finanční holdingové společnosti a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, které již existují k 27. červnu 2019, požádají o schválení v souladu s článkem 21a do 28. června 2021. Pokud finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost nepožádá o schválení do 28. června 2021, přijmou se vhodná opatření podle čl. 21a odst. 6.

▼C1

Během přechodného období podle prvního pododstavce tohoto článku mají příslušné orgány veškeré nutné pravomoci dohledu, které jim tato směrnice svěřuje vůči finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem podléhajícím schválení v souladu s článkem 21a pro účely konsolidovaného dohledu.“

▼B

57) 

V článku 161 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„10.  
Do 31. prosince 2023 Komise přezkoumá provádění a uplatňování pravomocí dohledu uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. j) a l) a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 2

Provedení

▼M1

1.  

Členské státy do 28. prosince 2020 přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s:

a) 

ustanoveními této směrnice, v rozsahu, v jakém se týkají úvěrových institucí;

b) 

ustanoveními čl. 1 bodů 1 a 9 této směrnice, pokud jde o čl. 2 odst. 5 a 6 a článek 21b směrnice 2013/36/EU, v rozsahu, v jakém se týkají úvěrových institucí a investičních podniků.

Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tato opatření ode dne 29. prosince 2020. Ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodě 21 a 29 písm. a), b) a c) této směrnice, pokud jde o článek 84 a čl. 98 odst. 5 a 5a směrnice 2013/36/EU, se však použijí ode dne 28. června 2021 a ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodech 52 a 53 této směrnice, pokud jde o články 141b, 141c a čl. 142 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, se použijí ode dne 1. ledna 2022.

Členské státy přijmou, zveřejní a použijí do 26. června 2021 opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí, pokud se týkají investičních podniků, s výjimkou opatření uvedených v prvním pododstavci písm. b).

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

▼B

2.  
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.



( *1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“

( *2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).“;

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

( *4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).“

( *5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“;

( *6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“

( *7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“

( *8 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).“

( *9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).“;

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU