(EU) 2017/1432Nařízení Komise (EU) 2017/1432 ze dne 7. srpna 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, pokud jde o kritéria pro schvalování účinných látek představujících nízké riziko (Text s významem pro EHP. )

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 1107/2009 je usnadnit uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinné látky představující nízké riziko na trh stanovením kritérií pro určení účinných látek představujících nízké riziko a urychlením schvalovacího postupu pro přípravky představující nízké riziko.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (2) podporuje integrovanou ochranu rostlin s upřednostněním používání přípravků na ochranu rostlin a jiných nechemických metod s co nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Článek 12 uvedené směrnice konkrétně stanoví, že používání přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko se upřednostňuje v případě používání přípravků na ochranu rostlin v určitých oblastech, jako jsou například místa využívaná širokou veřejností.

(3)

V souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 se bod 5 přílohy II uvedeného nařízení vztahuje na určení účinných látek představujících nízké riziko, které splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Bod 5 přílohy II odkazuje na několik kategorií nebezpečnosti stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3). V zájmu jasnosti a s cílem zohlednit uplatňování uvedeného nařízení v současnosti, je vhodné poskytnout podrobnější informace, pokud jde o tyto kategorie nebezpečnosti.

(5)

V souladu s článkem 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) jsou látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, definovány jako prioritní látky na úrovni Unie a jsou uvedeny v příloze X uvedené směrnice. Z toho důvodu by tyto uvedené prioritní látky neměly být považovány za látky představující nízké riziko.

(6)

Kritéria týkající se perzistence a biokoncentrace by s ohledem na současné vědecké a technické poznatky mohla bránit tomu, aby jako látky představující nízké riziko byly schváleny některé přirozeně se vyskytující látky, které představují výrazně nižší riziko než jiné účinné látky, například některé rostlinné nebo minerální látky. Je proto vhodné umožnit schválení takových látek jako látek představujících nízké riziko, pokud splňují požadavky článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(7)

Semiochemikálie jsou látky vylučované rostlinami, živočichy a dalšími organismy, které se uplatňují při vnitrodruhové a mezidruhové komunikaci, mají cílově specifický a netoxický způsob účinku a vyskytují se přirozeně. Jsou obvykle účinné při velmi nízkých koncentracích, v mnoha případech srovnatelných s úrovněmi jejich přirozeného výskytu (5). S ohledem na současné vědecké a technické poznatky je rovněž vhodné stanovit, že semiochemikálie by měly být považovány za látky představující nízké riziko.

(8)

Účinné látky ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 zahrnují mikroorganismy, jejichž vlastnosti se liší od vlastností chemických látek. Je vhodné, aby na základě současných vědeckých a technických poznatků byla stanovena kritéria pro látky představující nízké riziko použitelná na mikroorganismy.

(9)

Mikroorganismy, jež mají být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin, jsou posuzovány na úrovni kmene v souladu s konkrétními požadavky na údaje stanovenými v části B přílohy nařízení Komise (EU) č. 283/2013 (6). Mikroorganismy by měly být tudíž určeny a charakterizovány na úrovni kmene rovněž při posuzování souladu s kritérii pro látky představující nízké riziko, neboť toxikologické vlastnosti různých kmenů, které patří ke stejnému druhu mikroorganismu, se mohou značně lišit. Mikroorganismus může být považován za látku představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázala jeho vícenásobná rezistence na antimikrobiální látky používané v humánním nebo veterinárním lékařství.

(10)

Mělo by být jasně uvedeno, že bakuloviry, které jsou hostitelsky specifickou čeledí virů vyvolávajících nákazu výlučně u členovců a vyskytujících se převážně u hmyzu z řádu Lepidoptera, mají být považovány za látky představující nízké riziko, vzhledem k tomu, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by bakuloviry měly nepříznivý účinek na zvířata a na člověka (7). Bakuloviry by měly být považovány za látky představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázaly jejich nepříznivé účinky na necílový hmyz.

(11)

Bod 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(12)

Pozměněná kritéria odrážejí současný stav vědeckých a technických poznatků a ujasňují stávající kritéria uvedená v bodě 5. Nová kritéria by se proto měla začít používat co nejdříve, s výjimkou případů, kdy příslušný výbor hlasoval o předloze nařízení, která mu byla předložena, aniž by uvedené nařízení bylo přijato Komisí do dne 28. srpna 2017.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,