(EU) 2017/1155Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1155 ze dne 15. února 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, pokud jde o kontrolní opatření týkající se pěstování konopí, některá ustanovení týkající se ekologických plateb, platby pro mladé zemědělce vykonávající kontrolu nad právnickou osobou, výpočet částky na jednotku v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci, části platebních nároků a některé požadavky na oznamování týkající se režimu jednotné platby na plochu a dobrovolné podpory vázané na produkci, a kterým se mění příloha X nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

(1)

V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a stanovící postup pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu (obsahu THC) v těchto odrůdách podle čl. 32 odst. 6 uvedeného nařízení. V současné době článek 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 (2) stanoví pouze povinnost používat osiva odrůd uvedených ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ a používat osiva certifikovaná v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (3). Pravidla pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu THC v těchto odrůdách, která jsou v současné době uvedena v článku 45 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 (4) a v příloze tohoto nařízení, by měla být zahrnuta do článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.

(2)

Pravidla pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu THC v těchto odrůdách jsou založena na předpokladu, že se konopí pěstuje jako hlavní plodina, nejsou však zcela vhodná pro konopí pěstované jako meziplodina. Vzhledem k tomu, že se tato pěstitelská technika ukázala pro průmyslové konopí jako vhodná a v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí, je opodstatněná potřeba přizpůsobit obě ustanovení a zohlednit vlastnosti konopí pěstovaného jako meziplodina. V souvislosti s tím je rovněž vhodné poskytnout definici konopí pěstovaného jako meziplodina.

(3)

Článek 24 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 stanoví požadavky na aktivaci platebních nároků. Aby se zamezilo rozdílnému výkladu, je vhodné upřesnit, že pro účely čl. 31 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 se část platebního nároku rovněž považuje za plně aktivovanou. Mělo by však být výslovně uvedeno, že platba se vypočítává na základě odpovídající části způsobilého hektaru.

(4)

Články 38–48 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 stanoví pravidla doplňující ustanovení o obvyklých ekologických postupech zavedených nařízením (EU) č. 1307/2013. Na základě zkušeností získaných během prvního roku, kdy byly tyto postupy používány, je třeba změnit některé prvky těchto pravidel s cílem zjednodušit provádění ekologických postupů pro zemědělce a vnitrostátní správní orgány a při tom zachovat nebo zlepšit vliv na životní prostředí a klima. Změny by měly přispět zejména k řešení opatření stanovených v závěrech přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období a umožnit pokrok v rozsahu zemědělských ploch, na něž se vztahují opatření spojená s biologickou rozmanitostí v rámci společné zemědělské politiky (5).

(5)

V pravidlech pro výpočet podílů různých plodin pro diverzifikaci plodin stanovených v článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 jsou období diverzifikace plodin založena na tradičních pěstitelských postupech členských států. Je vhodné umožnit členským státům stanovit odlišná období na regionální nebo subregionální úrovni, aby se zohlednily možné různé klimatické podmínky v rámci území členského státu. V některých specifických případech, kdy existuje značná různorodost plodin na malé ploše, by mělo být možné je ohlásit jako jednu smíšenou plodinu, aby se tak zjednodušilo prohlášení o pěstovaných plodinách.

(6)

Pokud jde o půdu ponechanou ladem, je stanovení období v čl. 45 odst. 2 nařízení v přenesení pravomoci (EU) č. 639/2014, kdy na půdě nedochází k zemědělské produkci, zásadní pro zajištění ekologické účinnosti této půdy a k tomu, aby se zabránilo záměně s jinými plochami, jako jsou například travní porosty. Pro zohlednění rozdílných zemědělsko-klimatických podmínek v rámci Unie by měly mít členské státy možnost stanovit toto období tak, aby zemědělcům umožnily pokračovat v pěstování hlavních plodin před koncem roku. Toto období by nicméně nemělo být kratší než šest měsíců za účelem naplnění cílů ekologické účinnosti, a aby se zabránilo záměně s jinými plochami.

(7)

Rozdíly mezi jednotlivými krajinnými prvky uvedenými v čl. 45 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 jsou pro zemědělce zdrojem nejistoty při ohlašování ploch využívaných v ekologickém zájmu. Za účelem snížení této nejistoty, zjednodušení vedení tohoto režimu pro orgány členských států a řešení složitostí, se kterou se zemědělci při ohlašování ploch využívaných v ekologickém zájmu setkávají, by měly být živé ploty a zalesněné pásy uvedené v písmeni a) daného ustanovení a stromy ve stromořadí uvedené v písmeni c) daného ustanovení sdruženy jako jeden druh krajinného prvku tak, aby se na ně vztahovalo jediné omezení ohledně rozměru. Dále by ze stejných důvodů měly být plochy uvedené v čl. 45 odst. 4 písm. d) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 seskupeny pod plochy porostlé houštím.

(8)

Dále i v případě, pokud by bylo třeba stanovit maximální rozměry krajinných prvků s cílem zajistit, aby daná plocha byla převážně zemědělská, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, takovéto omezení rozměrů by nemělo vést k vyloučení prvků, které tyto rozměry sice přesahují, ale které jsou cenné pro biologickou rozmanitost. Proto by se plocha, kterou lze uznat jako krajinný prvek podle čl. 45 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, měla počítat až do maximálních rozměrů daného prvku.

(9)

S ohledem na významný environmentální přínos pobřežní vegetace uvedené v čl. 45 odst. 4 pátém pododstavci a v čl. 45 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 je vhodné stanovit, že by veškerá pobřežní vegetace měla být zohledněna pro účely výpočtu ploch využívaných v ekologickém zájmu.

(10)

Ze stejných důvodů, jako jsou ty uvedené v 7. a 8. bodě odůvodnění ve vztahu k čl. 45 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, by měly být souvratě, v současné době uvedené v písmeni e) daného ustanovení, sloučeny s ochrannými pásy uvedenými v čl. 45 odst. 5 uvedeného nařízení, a mělo by být stanoveno jednotné omezení rozměru pro ochranné pásy a souvratě. Takové maximální rozměry ve vztahu k ochranným pásům a souvratím by měly odkazovat na plochy, které lze uznat jako ochranné pásy a souvratě podle čl. 45 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014. S cílem zajistit maximální flexibilitu pro zemědělce by měla být definice ochranných pásů v rámci DZES 1, SMR 1 nebo SMR 10 podle přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6) a souvratí chráněných v rámci DZES 7, SMR 2 nebo SMR 3 podle uvedené přílohy doplněna o další ochranné pásy a souvratě, tedy o jakýkoliv druh pásů, na které se nevztahují tyto dvě kategorie v rámci pravidel podmíněnosti.

(11)

Ustanovení čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013 umožňuje uznat krajinné prvky a ochranné pásy přilehlé k orné půdě jako plochy využívané v ekologickém zájmu. S cílem maximalizovat environmentální přínos krajinných prvků a ochranných pásů uvedených v čl. 45 odst. 4 a 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 a podpořit ochranu a údržbu dalších prvků, mělo by toto ustanovení být doplněno o pravidla umožňující flexibilitu tím, že zohlední jiné environmentálně cenné prvky, které naplňují definici těchto druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu, které nejsou přilehlé k orné půdě zemědělského podniku. Z toho důvodu, pokud je takový ochranný pás a souvrať nebo krajinný prvek přilehlý k ploše využívané v ekologickém zájmu, která přiléhá přímo k orné půdě zemědělského podniku, by měly být rovněž uznány jako plocha využívaná v ekologickém zájmu.

(12)

Ze stejných důvodů, jako jsou ty uvedené v 7. a 8. bodě odůvodnění ve vztahu k čl. 45 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, by měly maximální rozměry stanovené s ohledem na pásy způsobilých hektarů podél okrajů lesa uvedené v čl. 45 odst. 7 daného nařízení odkazovat na plochu, kterou lze uznat jako pásy v souladu s uvedeným ustanovením.

(13)

S ohledem na ustanovení čl. 46 odst. 2 prvního pododstavce písm. g) nařízení (EU) č. 1307/2013 je vhodné upřesnit, že stanovení požadavků týkajících se použití minerálních hnojiv a/nebo přípravků na ochranu rostlin je relevantní pouze v případě, že jsou takové vstupní produkty povoleny.

(14)

Stávající lhůta pro osévání meziplodinami a zeleným porostem stanovená čl. 45 odst. 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 nemusí vždy odpovídat agronomickým a klimatickým podmínkám. Za účelem lepšího dosažení environmentálních cílů těchto ploch využívaných v ekologickém zájmu je vhodné nahradit lhůtu pro osévání meziplodinami a zeleným porostem minimální délkou období, během kterého musí být plochy, na kterých rostou meziplodiny a zelený porost, udržovány. S cílem poskytnout potřebnou flexibilitu, aby členské státy mohly zohlednit sezónní klimatické podmínky, měly by mít možnost stanovit toto období na nejvhodnější zeměpisné úrovni. Vzhledem k tomu, že trvalost meziplodin a zeleného porostu na půdě je klíčovým faktorem pro zajištění účinného využití zbytkového dusíku a pokrytí půdy v době, kdy daná plocha není pokryta hlavní plodinou, měla by být minimální délka tohoto období stanovena na úrovni Unie. Pro zajištění souladu s výkladem poskytnutým v definici trav nebo jiných bylinných pícnin, uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 1307/2013, by rovněž mělo být umožněno podsévání luskovin do hlavní plodiny. Dále, aby se zajistila soudržnost mezi rovnocennými postupy, na které se vztahují závazky a systémy certifikace uvedené v čl. 43 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1307/2013, by se měla sladit pravidla pro uznávání meziplodin nebo zelených porostů jako ploch využívaných v ekologickém zájmu.

(15)

Přestože zpravidla by měly být jako plochy využívané v ekologickém zájmu uznávány pouze plochy s plodinami, které vážou dusík a jsou pěstovány jako jediný druh, s ohledem na to, že v tradičních pěstitelských postupech se takové plodiny často mísí s jinými plodinami, je vhodné v rámci čl. 45 odst. 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 umožnit uznání ploch osetých směsí jako ploch využívaných v ekologickém zájmu za předpokladu, že je ve směsích zaručena převaha plodin, které vážou dusík. Kromě toho je na základě zkušeností s použitím čl. 45 odst. 10 prvního pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 a s ohledem na provádění směrnice Rady (EU) č. 91/676/EHS (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (8) zbytečné stanovovat zvláštní pravidla pro umístění plodin, které vážou dusík. Místo toho, a zároveň s cílem posílit úsilí členských států o omezení rizika vyplavování dusíku na podzim, by členské státy měly mít možnost v případě potřeby stanovit další podmínky vztahující se na plodiny, které vážou dusík. Dále, aby se zajistila soudržnost mezi rovnocennými postupy, na které se vztahují závazky a systémy certifikace uvedené v čl. 43 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1307/2013, měla by se sladit pravidla pro uznávání plodin, které vážou dusík, jako plochy využívané v ekologickém zájmu.

(16)

Zkušenosti s uplatňováním nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 prokázaly, že některá ustanovení týkající se ploch využívaných v ekologickém zájmu je třeba upřesnit, pokud jde o „zákaz produkce“, včetně pravidel pro sekání nebo spásání, s ohledem na naplnění cíle biologické rozmanitosti a zajištění souladu s ostatními nástroji společné zemědělské politiky. Zejména pokud jde o „zákaz zemědělské produkce“ vztahující se na druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v čl. 45 odst. 2, čl. 45 odst. 4 písm. e) a čl. 45 odst. 5 a 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 by mělo být upřesněno, že produkcí se rozumí zemědělská činnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení (EU) č. 1307/2013, a nikoli v širším smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) uvedeného nařízení, a že by neměla být dotčena pravidla pro minimální pokryv půdy v rámci DZES 4 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013. Kromě toho by měla být podporována opatření, zejména jako je usnadnění opylování, prováděná zemědělci za účelem zajišťování a zvyšování biologické rozmanitosti, zaměřená na vytvoření půdního pokryvu, na která se vztahují například zemědělsko-environmentálně-klimatické závazky, s cílem maximalizovat environmentální přínosy.

(17)

Vzhledem k tomu, že tři druhy ploch nejčastěji ohlašovaných zemědělci jako plochy využívané v ekologickém zájmu během prvního roku provádění článku 46 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou plochy, které jsou nebo mohou být produktivní, totiž půdy ponechané ladem, meziplodiny nebo zelený porost a plodiny, které vážou dusík, je pravděpodobné, že na plochách využívaných v ekologickém zájmu budou používány přípravky na ochranu rostlin. V zájmu ochrany a rozvoje biologické rozmanitosti v souladu s cíli „ekologizace“ je tedy vhodné zakázat používání přípravků na ochranu rostlin na těchto plochách využívaných v ekologickém zájmu, které jsou nebo mohou být produktivní: půda ponechaná ladem, pásy způsobilých hektarů ležící na okraji lesa s produkcí, meziplodiny nebo zelený porost a plodiny, které vážou dusík. Pokud vzniknou meziplodiny nebo zelené porosty podsetím trávy nebo luskovin do hlavní plodiny, měl by tento zákaz platit od okamžiku sklizně hlavní plodiny do vysetí další hlavní plodiny, a to z důvodů přiměřenosti, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na pěstování hlavní plodiny. Za účelem zajištění soudržnosti zákazu s běžnými agronomickými postupy, zajištění právní jistoty a předejití administrativním obtížím pro zemědělce a vnitrostátní správy by mělo být stanoveno, že zákaz podsevu by měl platit alespoň po minimální období, jež je rovno minimálnímu období, během něhož musí být plochy, na kterých rostou meziplodiny nebo zelený porost, udržovány, pokud byly založeny vysetím směsi druhů plodin nebo do vysetí další hlavní plodiny.

(18)

Článek 49 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 stanoví pravidla, na jejichž základě mají právnické osoby přístup k platbě pro mladé zemědělce uvedené v čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013. Na základě zkušeností získaných při uplatňování čl. 49 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 by měl být blíže upřesněn výklad požadavku stanoveného v čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o dobu, kdy musí mladý zemědělec vykonávající účinnou a dlouhodobou kontrolu nad právnickou osobou, splňovat věkovou hranici. Zejména je vhodné upřesnit, že mladý zemědělec musí splňovat věkovou hranici 40 let v roce prvního podání žádosti v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu právnickou osobou pod kontrolou tohoto mladého zemědělce.

(19)

V souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 vychází částka podpory na jednotku v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci z poměru mezi částkou stanovenou pro financování daného opatření a buď kvantitativním omezením stanoveným podle čl. 53 odst. 2 prvního pododstavce, nebo počtem hektarů či zvířat, na které může být poskytnuta podpora v daném roce. Je vhodné toto ustanovení změnit takovým způsobem, aby členské státy mohly stanovit částku na jednotku jako hodnotu v rozmezí mezi těmito dvěma hodnotami, pokud je počet způsobilých jednotek nižší než kvantitativní omezení.

(20)

V souladu s čl. 64 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 oznámí členské státy používající režim jednotné platby na plochu podle článku 36 nařízení (EU) č. 1307/2013 Komisi do 1. září každého roku celkový počet hektarů ohlášených zemědělci v rámci tohoto režimu. Tyto informace jsou Komisi každoročně oznámeny podrobněji v souladu s čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014. Ustanovení čl. 64 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 tedy může být zrušeno.

(21)

Na základě zkušeností Komise se správou oznámení týkajících se ekologických postupů podle článku 65 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 by měly být provedeny určité úpravy, pokud jde o jejich obsah, a to i s ohledem na ustanovení týkající se ekologických postupů nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ve znění tohoto nařízení.

(22)

V souladu s čl. 67 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 oznámí členské státy Komisi celkový počet příjemců, částku plateb, které byly poskytnuty, jakož i celkovou plochu a celkový počet zvířat, pro které byla skutečně vyplacena podpora, a to pro každé opatření podpory vázané na produkci a pro každý dotčený zvláštní druh zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělské odvětví.

(23)

Od roku podání žádosti 2015 členský stát ohlásí celkový počet příjemců a celkovou plochu nebo celkový počet zvířat, které byly uvedeny a určeny pro každé opatření dobrovolné podpory vázané na produkci v souladu s čl. 9 odst. 1 a 3 prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014. Dále bude od roku podání žádosti 2016 do předávání informací členskými státy v souladu s článkem 10 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (9) zahrnuta částka plateb, které byly poskytnuty pro každé opatření dobrovolné podpory vázané na produkci. Ustanovení čl. 67 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 by proto mělo být zrušeno.

(24)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(25)

V důsledku změn některých ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 týkajících se druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu je třeba provést změny v příloze X nařízení (EU) č. 1307/2013, a to zejména přizpůsobit seznam druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu, a kde je to třeba, odpovídajících koeficientů. 45. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1307/2013 zdůrazňuje význam toho, že jsou plochy využívané v ekologickém zájmu stanoveny soudržným způsobem. Z toho důvodu musí být přepočítací a váhové koeficienty vztahující se na rovnocenné postupy v souladu s koeficienty, které se vztahují na podobné nebo shodné obvyklé postupy. V zájmu právní jistoty a rovného zacházení se zemědělci by měla být příloha X nařízení (EU) č. 1307/2013 odpovídajícím způsobem změněna.

(26)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost třetím dnem po jeho vyhlášení. Nicméně jelikož vyjasnění čl. 49 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 a přepracování čl. 53 odst. 2 druhého pododstavce uvedeného nařízení odrážejí výklad těchto ustanovení od okamžiku použitelnosti uvedeného nařízení, je vhodné, aby tyto změny měly zpětnou působnost. S ohledem na dobu potřebnou pro to, aby vnitrostátní orgány aktualizovaly své stávající administrativní nástroje a v dostatečném předstihu informovaly zemědělce o změnách ustanovení týkajících se ekologických postupů provedených tímto nařízením, měly by se tyto změny použít pouze s ohledem na žádosti o podporu vztahující se na kalendářní roky počínaje od 1. ledna 2018. Členské státy by však měly mít možnost je uplatnit s ohledem na žádosti o podporu vztahující se na kalendářní rok 2017, přičemž by měly brát v úvahu, že veškeré volby v tomto ohledu by měly být z pohledu zemědělců srozumitelné. Měla by být stanovena oznamovací povinnost týkající se následných změn předchozích oznámení vztahujících se k danému kalendářnímu roku,

1)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Konopí

1.   Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 je způsobilost plochy využívané pro produkci konopí vázána na použití osiva odrůd uvedených ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je podpora poskytnuta, a zveřejněných v souladu s článkem 17 směrnice Rady 2002/53/ES (*1). Osivo se certifikuje v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (*2).

2.   Členské státy zavedou systém pro určování obsahu delta-9-tetrahydrokanabinolu (dále jen „obsah THC“) v odrůdách konopí, což umožní použití metody stanovené v příloze III.

3.   Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.

4.   Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího roku podání žádosti postup B uvedený v příloze III tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších roků podání žádosti, ledaže jsou všechny analytické výsledky dané odrůdy nižší než obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

5.   Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, členský stát informuje Komisi o žádosti o povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice 2002/53/ES. Toto oznámení je zasláno v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (*3) nejpozději do 15. ledna následujícího roku podání žádosti. Od toho roku podání žádosti není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

6.   Pro účely tohoto nařízení se „konopím pěstovaným jako meziplodina“ rozumí konopí vyseté po 30. červnu daného roku.

7.   Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly nezbytné pro uplatnění tohoto článku. Konopí pěstované jako meziplodina se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně do konce vegetačního období.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po odkvětu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze III.

(*1)  Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1)."

(*2)  Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74)."

(*3)  Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009. s. 3).“"

2)

V článku 24 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Jestliže zemědělec ohlásí počet platebních nároků vyšší, než je jeho celková plocha, na kterou lze poskytnout podporu, ohlášená v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, platební nárok nebo část platebního nároku, který částečně přesahuje plochu, na kterou lze poskytnout podporu, se pro účely čl. 31 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení považuje za plně aktivovaný. Platba se však vypočítá na základě odpovídající části způsobilého hektaru.“

3)

Článek 40 se mění takto:

4)

Článek 45 se mění takto:

5)

V čl. 49 odst. 3 se doplňuje tento pododstavec:

„Mladému zemědělci, který vykonává účinnou a dlouhodobou kontrolu nad právnickou osobou ve smyslu odst. 1 písm. b) prvního pododstavce tohoto článku, nesmí být pro účely čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 v roce, kdy je touto právnickou osobou prvně předložena žádost v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu, více než 40 let.“

6)

V čl. 53 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Roční platba se vyjadřuje jako částka podpory na jednotku. Může se jednat buď o jednu z následujících částek, nebo pokud plocha či počet zvířat, na které může být poskytnuta podpora, nepřevyšuje plochu či počet zvířat stanovených podle prvního pododstavce tohoto odstavce, se může jednat o částku mezi nimi:

7)

V článku 64 se zrušuje odstavec 5.

8)

V článku 65 se odstavec 1 mění takto:

9)

V článku 67 se zrušuje odstavec 2.

10)

Doplňuje se příloha III, jejíž znění je uvedeno v příloze I tohoto nařízení.