(EU) 2017/625Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)Text s významem pro EHP.

Publikováno: Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1-142 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 15. března 2017 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 27. dubna 2017 Nabývá účinnosti: 29. dubna 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 28. ledna 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/625

ze dne 15. března 2017

o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 095 7.4.2017, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/478 ze dne 14. ledna 2019,

  L 82

4

25.3.2019

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2127 ze dne 10. října 2019,

  L 321

111

12.12.2019

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1756 ze dne 6. října 2021,

  L 357

27

8.10.2021


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s.  40 (2017/625)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 243, 27.9.2018, s.  21 (2017/625)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 310, 24.9.2020, s.  7 (2017/625)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/625

ze dne 15. března 2017

o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)

(Text s významem pro EHP)



HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  

Toto nařízení stanoví pravidla pro:

a) 

provádění úředních kontrol a jiných úředních činností příslušnými orgány členských států;

b) 

financování úředních kontrol;

c) 

správní pomoc a spolupráci mezi členskými státy v zájmu řádného uplatňování pravidel uvedených v odstavci 2;

d) 

provádění kontrol Komisí v členských státech a ve třetích zemích;

e) 

přijímání podmínek, které musí být splněny ve vztahu ke zvířatům a zboží vstupujícím do Unie ze třetích zemí;

f) 

zavedení počítačového informačního systému pro správu informací a údajů souvisejících s úředními kontrolami.

2.  

Toto nařízení se vztahuje na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly stanovenými buď na úrovni Unie, nebo členskými státy, k uplatňování právních předpisů Unie v těchto oblastech:

a) 

potraviny a bezpečnost potravin, důvěryhodnost a nezávadnost v jakékoliv fázi produkce, zpracování a distribuce potravin, včetně pravidel zaměřených na zajištění poctivého obchodního jednání a na ochranu zájmů a informovanosti spotřebitelů, jakož i na výrobu a použití materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

b) 

záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů (GMO) do životního prostředí pro účely produkce potravin a krmiv;

c) 

krmiva a bezpečnost krmiv v jakékoliv fázi jejich produkce, zpracování, distribuce a použití, včetně pravidel zaměřených na zajištění poctivého obchodního jednání a na ochranu zdraví, zájmů a informovanosti spotřebitelů;

d) 

požadavky týkající se zdraví zvířat;

e) 

prevence a minimalizace rizik pro zdraví lidí a zvířat, která představují vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty;

f) 

požadavky na dobré životní podmínky zvířat;

g) 

ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin;

h) 

požadavky na dodávání na trh a používání přípravků na ochranu rostlin a na udržitelné používání pesticidů, s výjimkou zařízení pro aplikaci pesticidů;

i) 

ekologická produkce a označování ekologických produktů;

j) 

používání a označování chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit.

3.  
Toto nařízení se vztahuje také na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v odstavci 2, pokud se tyto požadavky vztahují na zvířata a zboží vstupující do Unie nebo určené k vývozu z Unie.
4.  

Toto nařízení se nevztahuje na úřední kontroly pro ověření souladu:

a) 

s nařízením (EU) č. 1308/2013; toto nařízení se však vztahuje na kontroly podle článku 89 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud uvedené kontroly odhalí možné podvodné nebo klamavé praktiky týkající se obchodních norem podle článků 73 až 91 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b) 

se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ( 1 );

▼M3

c) 

s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ( 2 ); toto nařízení se však vztahuje na úřední kontroly pro ověření souladu s čl. 118 odst. 1 uvedeného nařízení.

▼B

5.  
Články 4, 5, 6 a 8, čl. 12 odst. 2 a 3, články 15, 18 až 27, 31 až 34, 37 až 42, 78 a 86 až 108, čl. 112 písm. b) a články 130 až 141 se použijí rovněž na jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením nebo s pravidly uvedenými v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 2

Úřední kontroly a jiné úřední činnosti

1.  

Pro účely tohoto nařízení se „úředními kontrolami“ rozumějí činnosti prováděné buď příslušnými orgány, nebo pověřenými subjekty či fyzickými osobami, na něž byly v souladu s tímto nařízením přeneseny některé úkoly úřední kontroly, za účelem ověření:

a) 

zda provozovatelé dodržují toto nařízení a pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 a

b) 

zda zvířata nebo zboží splňují požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně požadavků na vydání úředního osvědčení nebo úředního potvrzení.

2.  
Pro účely tohoto nařízení se „jinými úředními činnostmi“ rozumějí činnosti, které nejsou úředními kontrolami a jsou prováděny buď příslušnými orgány, nebo pověřenými subjekty či fyzickými osobami, na něž byly v souladu s tímto nařízením a pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 přeneseny určité jiné úřední činnosti, včetně činností, jejichž cílem je ověření přítomnosti nákaz zvířat či výskytu škodlivých organismů rostlin, předcházení či omezení šíření takových nákaz nebo škodlivých organismů, jejich eradikace, udělení povolení nebo schválení a vydání úředních osvědčení či úředních potvrzení.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„potravinovým právem“ potravinové právo ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 178/2002;

2) 

„krmivovým právem“ právní a správní předpisy upravující krmiva obecně a bezpečnost krmiv zvláště, na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, v jakékoliv fázi produkce, zpracování, distribuce nebo použití krmiv;

3) 

„příslušným orgánem“:

a) 

ústřední orgán členského státu odpovědný za organizaci úředních kontrol a jiných úředních činností v souladu s tímto nařízením a s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

b) 

jakýkoliv jiný orgán, kterému byla tato odpovědnost svěřena;

c) 

případně odpovídající orgán třetí země;

4) 

„kontrolním orgánem pro ekologickou produkci“ organizace veřejné správy členského státu pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů, jíž příslušné orgány svěřily, zcela nebo zčásti, své pravomoci v souvislosti s uplatňováním nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 3 ), případně včetně odpovídajícího orgánu třetí země nebo působícího ve třetí zemi;

5) 

„pověřeným subjektem“ samostatná právnická osoba, na kterou byly příslušnými orgány přeneseny některé úkoly úřední kontroly nebo některé úkoly související s jinými úředními činnostmi;

6) 

„postupy ověřování kontrol“ zavedená opatření a opatření prováděná příslušnými orgány za účelem zajištění důslednosti a účinnosti úředních kontrol a jiných úředních činností;

7) 

„kontrolním systémem“ systém zahrnující příslušné orgány a zdroje, struktury, opatření a postupy zavedené v členském státě k zajištění toho, aby úřední kontroly byly prováděny v souladu s tímto nařízením a s pravidly uvedenými v článcích 18 až 27;

8) 

„plánem kontrol“ popis vypracovaný příslušnými orgány, který obsahuje informace o struktuře a organizaci systému úředních kontrol a o jeho fungování a podrobný rozpis úředních kontrol, které mají být v daném období provedeny v každé z oblastí, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2;

9) 

„zvířaty“ živočichové ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/429;

10) 

„nákazou zvířat“ nákaza ve smyslu čl. 4 bodu 16 nařízení (EU) 2016/429;

11) 

„zbožím“ vše, na co se vztahuje jedno nebo více pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, s výjimkou zvířat;

12) 

„potravinami“ potraviny ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002;

13) 

„krmivy“ krmiva ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (ES) č. 178/2002;

14) 

„vedlejšími produkty živočišného původu“ vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1069/2009;

15) 

„získanými produkty“ získané produkty ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1069/2009;

16) 

„rostlinami“ rostliny ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2016/2031;

17) 

„škodlivými organismy rostlin“ škodlivé organismy ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

18) 

„přípravky na ochranu rostlin“ přípravky na ochranu rostlin ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009;

19) 

„produkty živočišného původu“ produkty živočišného původu ve smyslu bodu 8.1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ( 4 );

20) 

„zárodečnými produkty“ zárodečné produkty ve smyslu čl. 4 bodu 28 nařízení (EU) 2016/429;

21) 

„rostlinnými produkty“ rostlinné produkty ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/2031;

22) 

„jinými předměty“ jiné předměty ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2016/2031;

23) 

„nebezpečím“ jakýkoliv faktor nebo podmínka, které mohou mít nepříznivé účinky na zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, na dobré životní podmínky zvířat nebo na životní prostředí;

24) 

„rizikem“ míra pravděpodobnosti nepříznivého účinku na zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, na dobré životní podmínky zvířat nebo na životní prostředí a závažnosti tohoto účinku, vyplývající z existence určitého nebezpečí;

25) 

„úředním osvědčováním“ postup, jímž příslušné orgány potvrzují splnění jednoho nebo více požadavků stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

26) 

„osvědčujícím úředníkem“:

a) 

jakýkoliv úředník příslušných orgánů oprávněný podepisovat úřední osvědčení jménem těchto orgánů nebo

b) 

jakákoliv jiná fyzická osoba, která je příslušnými orgány oprávněna podepisovat úřední osvědčení v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

27) 

„úředním osvědčením“ písemný nebo elektronický doklad podepsaný osvědčujícím úředníkem a potvrzující splnění jednoho nebo více požadavků stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

28) 

„úředním potvrzením“ jakékoliv označení, značka nebo jiná forma potvrzení, které vydají provozovatelé pod dohledem příslušných orgánů prostřednictvím specializovaných úředních kontrol nebo které vydají samotné příslušné orgány a které potvrzuje splnění jednoho nebo více požadavků stanovených v tomto nařízení nebo v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

29) 

„provozovatelem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

30) 

„auditem“ systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky těchto činností v souladu s plánovanými opatřeními a zda jsou tato opatření účinně uplatňována a vhodná pro dosažení stanovených cílů;

31) 

„ratingem“ klasifikace provozovatelů na základě posouzení jejich souladu s ratingovými kritérii;

32) 

„úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem buď jako člen jeho personálu, nebo jiným způsobem, a řádně kvalifikovaný k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v souladu s tímto nařízením i příslušnými pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

33) 

„úředním pracovníkem rostlinolékařské služby“ fyzická osoba jmenovaná příslušným orgánem buď jako člen jeho personálu, nebo jiným způsobem, a řádně kvalifikovaná k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v souladu s tímto nařízením i příslušnými pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g);

34) 

„specifikovaným rizikovým materiálem“ specifikovaný rizikový materiál ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 999/2001;

35) 

„dlouhotrvající cestou“ dlouhotrvající cesta ve smyslu čl. 2 písm. m) nařízení (ES) č. 1/2005;

36) 

„zařízením pro aplikaci pesticidů“ zařízení pro aplikaci pesticidů ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2009/128/ES;

37) 

„zásilkou“ soubor zvířat nebo zboží, na které se vztahuje totéž úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakýkoliv jiný doklad, které byly dopraveny týmž dopravním prostředkem, které pocházejí ze stejného území nebo třetí země a které jsou, s výjimkou zboží podléhajícího pravidlům uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. g), stejného druhu, třídy nebo popisu;

38) 

„stanovištěm hraniční kontroly“ místo, včetně zařízení, která k němu patří, určené členským státem k provádění úředních kontrol stanovených v čl. 47 odst. 1;

39) 

„místem výstupu“ stanoviště hraniční kontroly nebo jiné místo určené členským státem, ve kterém zvířata spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1/2005 opouštějí celní území Unie;

40) 

„vstupem do Unie“ přivezení zvířat nebo zboží do některého z území uvedených v příloze I tohoto nařízení z oblastí mimo tato území, s výjimkou případů souvisejících s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g), u nichž se těmito slovy rozumí přivezení zboží na „území Unie“ ve smyslu čl. 1 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) 2016/2031;

41) 

„kontrolou dokladů“ kontrola úředních osvědčení, úředních potvrzení a dalších dokladů, včetně dokladů obchodní povahy, které musí doprovázet zásilku podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, podle čl. 56 odst. 1 nebo podle prováděcích aktů přijatých v souladu s čl. 77 odst. 3, čl. 126 odst. 3, čl. 128 odst. 1 a čl. 129 odst. 1;

42) 

„kontrolou totožnosti“ vizuální inspekce za účelem ověření, že obsah a označení zásilky, včetně značek na zvířatech, pečetí a dopravních prostředků, odpovídají informacím uvedeným v úředních osvědčeních, úředních potvrzeních a dalších doprovodných dokladech;

43) 

„fyzickou kontrolou“ kontrola zvířat nebo zboží a případně kontroly balení, dopravních prostředků, označování a teploty, odběr vzorků pro analýzu, testování nebo diagnostiku a jakékoliv další kontroly nezbytné pro ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

44) 

„tranzitem“ přesun z jedné třetí země do jiné třetí země uskutečňovaný pod celním dohledem přes některé z území uvedených v příloze I nebo z jednoho z území uvedených v příloze I na jiné území uvedené v příloze I po průjezdu přes území třetí země, s výjimkou případů souvisejících s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g), u nichž se jedná o jednu z těchto možností:

a) 

přesun z jedné třetí země do jiné třetí země ve smyslu čl. 1 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (EU) 2016/2031 uskutečňovaný pod celním dohledem přes „území Unie“ ve smyslu čl. 1 odst. 3 druhého pododstavce uvedeného nařízení; nebo

b) 

přesun z „území Unie“ na jinou část „území Unie“ ve smyslu čl. 1 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) 2016/2031 uskutečňovaný přes území třetí země ve smyslu čl. 1 odst. 3 prvního pododstavce uvedeného nařízení;

45) 

„celním dohledem“ celní dohled ve smyslu čl. 5 bodu 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ( 5 );

46) 

„celními kontrolami“ celní kontroly ve smyslu čl. 5 bodu 3 nařízení (EU) č. 952/2013;

47) 

„úředním zadržením“ postup, kterým příslušné orgány zajistí, aby zvířata a zboží, u kterých jsou prováděny úřední kontroly, nebyly před tím, než je přijato rozhodnutí o jejich určení, přemísťovány ani s nimi nebylo manipulováno; to zahrnuje skladování prováděné provozovateli pod dohledem příslušných orgánů a podle jejich pokynů;

48) 

„knihou jízd“ doklad stanovený v bodech 1 až 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1/2005;

49) 

„pomocným úředním veterinárním pracovníkem“ zástupce příslušných orgánů, který byl vyškolen v souladu s požadavky stanovenými podle článku 18 a je zaměstnán za účelem provedení některých úkolů úřední kontroly nebo některých úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi;

50) 

„masem a jedlými droby“ pro účely čl. 49 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení produkty uvedené v číslech 0201 až 0208 kapitoly 2 třídy I části II přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ( 6 );

51) 

„značkou zdravotní nezávadnosti“ značka, která se přidělí po provedení úřední kontroly podle čl. 18 odst. 2 písm. a) a c) a která osvědčuje, že maso je vhodné k lidské spotřebě.



HLAVA II

ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI V ČLENSKÝCH STÁTECH



KAPITOLA I

Příslušné orgány

Článek 4

Určení příslušných orgánů

1.  
Pro každou z oblastí, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, určí členské státy příslušný orgán nebo orgány, kterým svěří odpovědnost za organizaci nebo provádění úředních kontrol a jiných úředních činností.
2.  

Jestliže členský stát svěří odpovědnost za organizaci nebo provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností pro jednu oblast více než jednomu příslušnému orgánu na celostátní, regionální nebo místní úrovni nebo jestliže mají příslušné orgány určené v souladu s odstavcem 1 v rámci uvedeného určení možnost převést některé úkoly související s úředními kontrolami nebo jinými úředními činnostmi na jiné orgány veřejné správy, tento členský stát:

a) 

zajistí efektivní a účinnou koordinaci mezi všemi zúčastněnými orgány a důslednost a účinnost úředních kontrol nebo jiných úředních činností na svém území a

b) 

určí v souladu se svými ústavními požadavky jediný orgán odpovědný za koordinaci spolupráce a kontaktů s Komisí a s dalšími členskými státy, pokud jde o úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděné v každé z oblastí, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2.

3.  
Příslušné orgány odpovědné za ověřování souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. i) mohou svěřit některé úkoly související s úředními kontrolami nebo jinými úředními činnostmi jednomu nebo více kontrolním orgánům pro ekologickou produkci. V takových případech přidělí každému z nich číselný kód.
4.  

Členské státy zajistí, aby byla Komise informována o kontaktních údajích a veškerých případných změnách ohledně:

a) 

příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1;

b) 

jediných orgánů určených v souladu s odst. 2 písm. b);

c) 

kontrolních orgánů pro ekologickou produkci uvedených v odstavci 3;

d) 

pověřených subjektů uvedených v čl. 28 odst. 1.

Informace uvedené v prvním pododstavci členské státy rovněž zpřístupní veřejnosti, včetně zpřístupnění na internetu.

Článek 5

Obecné povinnosti příslušných orgánů a kontrolních orgánů pro ekologickou produkci

1.  

Příslušné orgány a kontrolní orgány pro ekologickou produkci musí mít:

a) 

zavedené postupy nebo opatření k zajištění účinnosti a přiměřenosti úředních kontrol a jiných úředních činností;

b) 

zavedené postupy nebo opatření k zajištění nestrannosti, kvality a důslednosti úředních kontrol a jiných úředních činností na všech úrovních;

c) 

zavedené postupy nebo opatření k zajištění toho, aby u personálu provádějícího úřední kontroly a jiné úřední činnosti nedocházelo k žádnému střetu zájmů;

d) 

k dispozici odpovídající laboratorní kapacity pro analýzu, testování a diagnostiku, nebo mít k těmto kapacitám přístup;

e) 

k dispozici dostatečný počet náležitě kvalifikovaných a zkušených pracovníků, aby úřední kontroly a jiné úřední činnosti mohly být prováděny efektivně a účinně, nebo mít k těmto pracovníkům přístup;

f) 

vhodná a řádně udržovaná zařízení a vybavení, aby pracovníci mohli provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti efektivně a účinně;

g) 

zákonné pravomoci k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností a k přijímání opatření uvedených v tomto nařízení a v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

h) 

zavedené právní postupy s cílem zajistit, aby pracovníci měli v zájmu umožnění řádného plnění svých úkolů přístup do prostor provozovatelů a k dokumentům, které provozovatelé uchovávají;

i) 

zavedené pohotovostní plány a musí být připraveny podle takových plánů jednat v případě mimořádné situace, případně v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

2.  
Jmenování úředního veterinárního lékaře musí mít písemnou podobu a stanovit úřední kontroly a jiné úřední činnosti a související úkoly, na něž se vztahuje. Požadavky kladené na pracovníky příslušných orgánů, které jsou stanoveny v tomto nařízení, včetně požadavku na neexistenci jakéhokoliv střetu zájmů, platí pro všechny úřední veterinární lékaře.
3.  
Jmenování úředního pracovníka rostlinolékařské služby musí mít písemnou podobu a stanovit úřední kontroly a jiné úřední činnosti a související úkoly, na něž se vztahuje. Požadavky kladené na pracovníky příslušných orgánů, které jsou stanoveny v tomto nařízení, včetně požadavku na neexistenci jakéhokoliv střetu zájmů, platí pro všechny úřední pracovníky rostlinolékařské služby.
4.  

Pracovníci provádějící úřední kontroly a jiné úřední činnosti:

a) 

absolvují pro oblast své působnosti náležité školení, které jim umožní kompetentním způsobem vykonávat své povinnosti a důsledně provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti;

b) 

průběžně se dovzdělávají v oblasti své působnosti a pravidelně se jim dle potřeby dostává dalšího školení a

c) 

v případě potřeby absolvují školení v tematických oblastech uvedených v kapitole I přílohy II a o povinnostech příslušných orgánů vyplývající z tohoto nařízení.

Příslušné orgány, kontrolní orgány pro ekologickou produkci a pověřené subjekty vypracují a zavedou školicí programy za účelem zajištění toho, aby pracovníci provádějící úřední kontroly a jiné úřední činnosti absolvovali školení uvedená v písmenech a), b) a c).

5.  
Je-li k provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností způsobilý více než jeden útvar příslušného orgánu, musí být mezi těmito útvary zajištěna efektivní a účinná koordinace.

Článek 6

Audity příslušných orgánů

1.  
V zájmu zajištění dodržování tohoto nařízení příslušnými orgány tyto orgány provádějí nebo zadávají interní audity a na základě jejich výsledků přijímají vhodná opatření.
2.  
Audity uvedené v odstavci 1 musí být podrobeny nezávislému přezkumu a prováděny transparentním způsobem.

Článek 7

Právo na opravný prostředek

Proti rozhodnutím přijatým příslušnými orgány v souladu s článkem 55, čl. 66 odst. 3 a 6, článkem 67, čl. 137 odst. 3 písm. b) a čl. 138 odst. 1 a 2 týkajícím se fyzických nebo právnických osob mají tyto osoby právo podat opravný prostředek v souladu s vnitrostátním právem.

Právem podat opravný prostředek není dotčena povinnost příslušných orgánů přijmout urychleně opatření k odstranění nebo omezení rizik pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, v souladu s tímto nařízením a s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 8

Povinnost příslušných orgánů zachovávat důvěrnost

1.  
Příslušné orgány zajistí, aby s výhradou podmínek odstavce 3 nebyly informace získané při výkonu jejich povinností v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností, které jsou v souladu s právními předpisy daného členského státu nebo Unie ze své povahy předmětem služebního tajemství, sdělovány třetím stranám.

Členské státy za tímto účelem zajistí, aby pracovníkům a dalším osobám činným v průběhu úředních kontrol a jiných úředních činností byly uloženy náležité povinnosti týkající se zachování důvěrnosti.

2.  
Odstavec 1 se vztahuje i na kontrolní orgány pro ekologickou produkci, na pověřené subjekty a fyzické osoby, na něž byly přeneseny konkrétní úkoly úřední kontroly, a na úřední laboratoře.
3.  

S výjimkou situace, kdy převažuje veřejný zájem na zveřejnění informací, které jsou předmětem služebního tajemství podle odstavce 1, a aniž jsou dotčeny situace, kdy je jejich zveřejnění vyžadováno právními předpisy Unie nebo daného členského státu, zahrnují tyto informace také informace, jejichž zveřejnění by narušilo:

a) 

účel inspekcí, šetření a auditů;

b) 

ochranu obchodních zájmů provozovatele nebo jakékoliv jiné fyzické nebo právnické osoby; nebo

c) 

ochranu soudního řízení a právního poradenství.

4.  
Při posuzování, zda převažuje veřejný zájem na zveřejnění informací, které jsou předmětem služebního tajemství podle odstavce 1, zohlední příslušné orgány mimo jiné možná rizika pro zdraví lidí, zvířat či rostlin nebo pro životní prostředí a povahu, závažnost a rozsah těchto rizik.
5.  

Povinnosti zachovávat důvěrnost stanovené v tomto článku nebrání příslušným orgánům, aby zveřejnily nebo jinak veřejnosti zpřístupnily informace o výsledku úředních kontrol týkajících se jednotlivých provozovatelů, za předpokladu, že jsou splněny níže uvedené podmínky, aniž jsou dotčeny situace, kdy je zveřejnění vyžadováno právními předpisy Unie nebo daného členského státu:

a) 

dotčenému provozovateli je dána možnost vyjádřit se k informacím, které má příslušný orgán v úmyslu zveřejnit nebo jinak zpřístupnit veřejnosti, před jejich zveřejněním nebo zpřístupněním, se zohledněním naléhavosti situace a

b) 

informace, které jsou zveřejněny nebo veřejnosti jinak zpřístupněny, zohledňují připomínky vyjádřené dotčeným provozovatelem nebo jsou zveřejněny či zpřístupněny společně s takovými připomínkami.



KAPITOLA II

Úřední kontroly



Oddíl I

Obecné požadavky

Článek 9

Obecná pravidla pro úřední kontroly

1.  

Příslušné orgány provádějí úřední kontroly pravidelně u všech provozovatelů na základě rizika a s přiměřenou četností, s přihlédnutím:

a) 

ke zjištěným rizikům, pokud jde o:

i) 

zvířata a zboží;

ii) 

činnosti pod kontrolou provozovatelů;

iii) 

umístění činností nebo provozu provozovatelů;

iv) 

používání produktů, postupů, materiálů nebo látek, které mohou ovlivnit bezpečnost, důvěryhodnost a nezávadnost potravin nebo bezpečnost krmiv, zdraví či dobré životní podmínky zvířat, zdraví rostlin nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, mohou mít nepříznivý dopad také na životní prostředí;

b) 

k veškerým informacím naznačujícím pravděpodobnost, že spotřebitelé mohou být uvedeni v omyl, zejména pokud jde o povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo původu anebo metodu výroby či produkce potravin;

c) 

k historii provozovatelů, pokud jde o výsledky úředních kontrol, které u nich byly provedeny, a jejich soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

d) 

ke spolehlivosti a výsledkům vlastních kontrol, které byly provedeny provozovateli nebo třetí stranou na jejich žádost, případně včetně soukromých systémů záruky kvality, za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a

e) 

k veškerým informacím, které by mohly poukazovat na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

2.  
Příslušné orgány provádějí úřední kontroly pravidelně, s vhodnou četností určenou na základě rizika, aby zjistily možné případy záměrného porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 spáchaného pomocí klamavých nebo podvodných praktik, přičemž zohledňují informace týkající se takového porušení sdílené prostřednictvím mechanismů správní pomoci stanovených v článcích 102 až 108 a veškeré další informace poukazující na možnost takového porušení.
3.  

Úřední kontroly prováděné před uvedením na trh nebo přemístěním některých zvířat a zboží za účelem vydání úředních osvědčení nebo úředních potvrzení, která pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 vyžadují jako podmínku pro uvedení na trh nebo přemístění zvířat nebo zboží, se provádějí v souladu s:

a) 

pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

b) 

příslušnými akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí v souladu s články 18 až 27.

4.  
Úřední kontroly se provádějí bez předchozího oznámení, s výjimkou případů, kdy je takové oznámení náležitě odůvodněné a nezbytné k tomu, aby mohla být úřední kontrola provedena. V případě úředních kontrol na žádost provozovatele může příslušný orgán rozhodnout, zda mají být tyto úřední kontroly před svým provedením oznámeny, či nikoliv. Úřední kontroly s předchozím oznámením nevylučují provedení úředních kontrol bez předchozího oznámení.
5.  
Úřední kontroly se provádějí pokud možno tak, aby administrativní zátěž provozovatelů a narušení jejich provozu bylo omezeno na nezbytné minimum, aniž by to nepříznivě ovlivnilo účinnost těchto kontrol.
6.  

Příslušné orgány provádějí úřední kontroly stejným způsobem, přičemž zohlední potřebu přizpůsobit tyto kontroly konkrétním situacím, bez ohledu na to, zda se jedná o zvířata a zboží:

a) 

dostupné na trhu Unie, ať už pocházejí z členského státu, kde se dané úřední kontroly provádějí, nebo z jiného členského státu;

b) 

které mají být vyvezeny z Unie; nebo

c) 

vstupující do Unie.

7.  
V míře nezbytně nutné pro organizaci úředních kontrol mohou členské státy určení požadovat po provozovatelích, kteří si nechávají zvířata nebo zboží dodávat z jiného členského státu, aby příchod takových zvířat nebo zboží ohlásili.

Článek 10

Provozovatelé, postupy a činnosti, u kterých jsou prováděny úřední kontroly

1.  

V míře nezbytné k ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 provádějí příslušné orgány úřední kontroly u:

a) 

zvířat a zboží v jakékoli fázi produkce, zpracování, distribuce a použití;

b) 

látek, materiálů nebo jiných předmětů, které mohou mít vliv na vlastnosti nebo zdraví zvířat a zboží, a jejich souladu s příslušnými požadavky v jakékoli fázi produkce, zpracování, distribuce a použití;

c) 

provozovatelů, pokud jde o činnosti, včetně chovu zvířat, o vybavení, dopravní prostředky, prostory a jiná místa pod jejich kontrolou a jejich okolí a o související dokumentaci.

2.  
Aniž jsou dotčena pravidla týkající se stávajících seznamů nebo registrů zřízených na základě pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, příslušné orgány vypracují a aktualizují seznam provozovatelů. Pokud takový seznam nebo registr již existují pro jiné účely, mohou být použity i pro účely tohoto nařízení.
3.  
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení stanovením kategorií provozovatelů, kteří mají být vyňati z povinnosti zápisu na seznam provozovatelů uvedený v odstavci 2 tohoto článku, pokud by pro ně tento zápis představoval nepřiměřenou administrativní zátěž ve srovnání s riziky souvisejícími s jejich činnostmi.

Článek 11

Transparentnost úředních kontrol

1.  
Příslušné orgány provádějí úřední kontroly s vysokou mírou transparentnosti a alespoň jednou za rok zpřístupní veřejnosti, mimo jiné i zveřejněním na internetu, relevantní informace o organizaci a provádění úředních kontrol.

Rovněž zajistí pravidelné a včasné zveřejňování informací o:

a) 

druhu, počtu a výsledku úředních kontrol;

b) 

druhu a počtu zjištěných případů nesouladu;

c) 

druhu a počtu případů, kdy byla příslušnými orgány přijata opatření v souladu s článkem 138, a

d) 

druhu a počtu případů, kdy byly uloženy sankce uvedené v článku 139.

Informace uvedené v písmenech a) až d) druhého pododstavce tohoto odstavce lze případně poskytovat zveřejněním ve výroční zprávě uvedené v čl. 113 odst. 1.

2.  
Příslušné orgány stanoví postupy s cílem zajistit, aby veškeré nepřesnosti v informacích zpřístupněných veřejnosti byly náležitě opraveny.
3.  

Příslušné orgány mohou zveřejnit nebo jinak veřejnosti zpřístupnit informace o ratingu jednotlivých provozovatelů na základě výsledku jedné nebo více úředních kontrol za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

ratingová kritéria jsou objektivní, transparentní a veřejně přístupná a

b) 

jsou zavedena vhodná opatření, která zajistí spravedlnost, soudržnost a transparentnost ratingového postupu.

Článek 12

Dokumentované kontrolní postupy

1.  
Příslušné orgány provádějí úřední kontroly v souladu s dokumentovanými postupy.

Tyto postupy zahrnují tematické oblasti kontrolních postupů stanovené v kapitole II přílohy II a obsahují pokyny pro pracovníky provádějící úřední kontroly.

2.  
Příslušné orgány musí mít zavedeny postupy k ověření kontrol.
3.  

Příslušné orgány:

a) 

přijmou nápravná opatření, kdykoli jsou na základě postupů stanovených v odstavci 2 zjištěny nedostatky, a

b) 

dokumentované postupy stanovené v odstavci 1 podle potřeby aktualizují.

4.  
Odstavce 1, 2 a 3 se použijí i na pověřené subjekty a kontrolní orgány pro ekologickou produkci.

Článek 13

Písemné záznamy o úředních kontrolách

1.  
Příslušné orgány vypracují písemný záznam o každé úřední kontrole, kterou provedou. Tyto záznamy mohou mít tištěnou nebo elektronickou podobu.

Záznam musí obsahovat:

a) 

popis účelu úředních kontrol;

b) 

použité kontrolní metody;

c) 

výsledky úředních kontrol a

d) 

případně opatření, která příslušné orgány požadují, aby dotčený provozovatel v důsledku jejich úředních kontrol přijal.

2.  
Není-li pro účely soudního vyšetřování nebo ochrany soudního řízení nutné postupovat jinak, poskytne se provozovatelům, u nichž se provádí úřední kontrola, na žádost kopie záznamu uvedeného v odstavci 1, ledaže bylo vydáno úřední osvědčení nebo úřední potvrzení. Příslušné orgány okamžitě písemně informují provozovatele o každém případu nesouladu, který při úředních kontrolách zjistí.
3.  

Pokud úřední kontroly vyžadují trvalou nebo pravidelnou přítomnost pracovníků nebo zástupců příslušných orgánů v prostorách provozovatele, vypracovávají se záznamy uvedené v odstavci 1 s takovou četností, která příslušným orgánům a provozovateli umožní, aby byli:

a) 

pravidelně informováni o úrovni souladu a

b) 

okamžitě informováni o každém případu nesouladu zjištěném při úředních kontrolách.

4.  
Odstavce 1, 2 a 3 se použijí i na pověřené subjekty, kontrolní orgány pro ekologickou produkci a fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly.

Článek 14

Metody a techniky úředních kontrol

Metody a techniky úředních kontrol zahrnují v případě potřeby:

a) 

přezkoumání kontrol, které provozovatelé zavedli, a získaných výsledků;

b) 

inspekce:

i) 

vybavení, dopravních prostředků, prostor a jiných míst pod kontrolou provozovatelů a jejich okolí;

ii) 

zvířat a zboží, včetně polotovarů, surovin, složek, pomocných látek a dalších výrobků používaných k přípravě a výrobě zboží nebo ke krmení a ošetřování zvířat;

iii) 

výrobků a procesů na čištění a údržbu;

iv) 

vysledovatelnosti, označování, prezentace, reklamy a souvisejících obalových materiálů, včetně materiálů určených pro styk s potravinami;

c) 

kontroly hygienických podmínek v prostorách provozovatele;

d) 

posouzení postupů pro správnou výrobní praxi, správnou hygienickou praxi a správnou zemědělskou praxi a postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP);

e) 

přezkoumání dokumentů, záznamů o sledovatelnosti a jiných záznamů, které mohou být důležité pro posouzení souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, případně včetně příslušných dokumentů doprovázejících potraviny, krmivo a veškeré látky či materiály, které do zařízení vstupují nebo je opouštějí;

f) 

rozhovory s provozovateli a s jejich pracovníky;

g) 

ověření měření provedených provozovateli a jiných výsledků testů;

h) 

odběr vzorků, analýzy, diagnostiku a testy;

i) 

audity provozovatelů;

j) 

veškeré další činnosti potřebné ke zjištění případů nesouladu.

Článek 15

Povinnosti provozovatelů

1.  

Jestliže to příslušné orgány požadují, poskytnou provozovatelé v míře, která je nezbytná pro provádění úředních kontrol nebo jiných úředních činností, pracovníkům příslušných orgánů přístup:

a) 

k vybavení a dopravním prostředkům a do prostor a jiných míst pod svou kontrolou a jejich okolí;

b) 

ke svým počítačovým systémům pro správu informací;

c) 

ke zvířatům a zboží pod svou kontrolou;

d) 

k dokumentům a jakýmkoliv jiným důležitým informacím.

2.  
Při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech jsou provozovatelé pracovníkům příslušných orgánů a kontrolních orgánů pro ekologickou produkci nápomocni při plnění jejich úkolů a spolupracují s nimi.
3.  
Provozovatel odpovědný za zásilku vstupující do Unie kromě povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 neprodleně zpřístupní v tištěné nebo elektronické podobě veškeré informace týkající se daných zvířat a zboží.
4.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla spolupráce a výměny informací mezi provozovateli a příslušnými orgány týkajících se příjezdu a vykládky zvířat a zboží uvedených v čl. 47 odst. 1, pokud je to nezbytné k zajištění jejich úplné identifikace a účinného provádění úředních kontrol u takových zvířat a zboží. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
5.  

Pro účely čl. 10 odst. 2 a s výhradou čl. 10 odst. 3 poskytnou provozovatelé příslušným orgánům alespoň tyto aktualizované údaje:

a) 

své jméno (název) a právní formu a

b) 

konkrétní činnosti, které provádějí, včetně činností vykonávaných prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, a místa, která mají pod svou kontrolou.

6.  
Povinnosti provozovatelů stanovené v tomto článku platí i v případě úředních kontrol a jiných úředních činností prováděných úředními veterinárními lékaři, úředními pracovníky rostlinolékařské služby, pověřenými orgány, kontrolními orgány a fyzickými osobami, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly nebo některé úkoly související s jinými úředními činnostmi.



Oddíl II

Dodatečné požadavky na úřední kontroly a jiné úřední činnosti v určitých oblastech

Článek 16

Dodatečné požadavky

1.  
Pravidla stanovená v tomto oddíle se v oblastech jimi upravených použijí dodatečně k ostatním pravidlům stanoveným v tomto nařízení.
2.  

Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených v tomto oddíle vezme v úvahu:

a) 

zkušenosti získané příslušnými orgány a provozovateli potravinářských a krmivářských podniků při uplatňování postupů uvedených v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ( 7 ) a článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ( 8 );

b) 

vědecký a technologický vývoj;

c) 

očekávání spotřebitelů, pokud jde o složení potravin, a změny ve struktuře spotřeby potravin;

d) 

rizika pro zdraví lidí, zvířat a rostlin spojená se zvířaty a zbožím a

e) 

informace o možných úmyslných porušeních pravidel spáchaných pomocí podvodných nebo klamavých praktik.

3.  

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených v tomto oddíle, a pokud to nebrání dosažení cílů, které sledují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, zohlední Komise také:

a) 

potřebu usnadnit uplatňování aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, se zohledněním povahy a velikosti malých podniků;

b) 

potřebu umožnit pokračující využívání tradičních metod v jakékoliv fázi produkce, zpracování nebo distribuce potravin a v produkci tradičních potravin a

c) 

potřeby provozovatelů umístěných v regionech vystavených zvláštním zeměpisným omezením.

Článek 17

Zvláštní definice

Pro účely článku 18 se rozumí:

a) 

výrazem „na odpovědnost úředního veterinárního lékaře“ situace, kdy úřední veterinární lékař zadá provedení určitého úkonu pomocnému úřednímu veterinárnímu pracovníkovi;

b) 

výrazem „pod dohledem úředního veterinárního lékaře“ situace, kdy určitý úkon provádí pomocný úřední veterinární pracovník na odpovědnost úředního veterinárního lékaře a tento úřední veterinární lékař je přítomen v daných prostorách po dobu nutnou k provedení tohoto úkonu;

c) 

„prohlídkou před porážkou“ ověření požadavků na zdraví lidí a zvířat a na dobré životní podmínky zvířat před poražením daného zvířete, případně včetně klinického vyšetření každého jednotlivého zvířete, a ověření informací o potravinovém řetězci podle oddílu III přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004;

d) 

„prohlídkou po porážce“ ověření v prostorách jatek nebo zařízení na zpracování zvěřiny, zda jsou splněny požadavky týkající se:

i) 

jatečně upravených těl ve smyslu bodu 1.9 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004 a drobů ve smyslu bodu 1.11 uvedené přílohy pro účely rozhodnutí, zda je dané maso vhodné k lidské spotřebě,

ii) 

bezpečného odstraňování specifikovaného rizikového materiálu a

iii) 

zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat.

Článek 18

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s výrobou produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě

1.  
Součástí úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, které jsou prováděny za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, je ověření souladu s příslušnými požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1099/2009.
2.  

Úřední kontroly uvedené v odstavci 1, jež jsou prováděny v souvislosti s produkcí masa, zahrnují:

a) 

prohlídku před porážkou provedenou na jatkách úředním veterinárním lékařem, kterému mohou být v souvislosti s předvýběrem zvířat nápomocni pomocní úřední veterinární pracovníci vyškolení za tímto účelem;

b) 

odchylně od písmene a), pokud jde o drůbež a zajícovce, prohlídku před porážkou prováděnou úředním veterinárním lékařem, pod dohledem úředního veterinárního lékaře nebo, jsou-li zavedeny dostatečné záruky, na odpovědnost úředního veterinárního lékaře;

c) 

prohlídku po porážce prováděnou úředním veterinárním lékařem, pod dohledem úředního veterinárního lékaře nebo, jsou-li zavedeny dostatečné záruky, na odpovědnost úředního veterinárního lékaře;

d) 

ostatní úřední kontroly prováděné na jatkách, v bourárnách a zařízeních na zpracování zvěřiny úředním veterinárním lékařem, pod dohledem úředního veterinárního lékaře nebo, jsou-li zavedeny dostatečné záruky, na odpovědnost úředního veterinárního lékaře k ověření souladu s požadavky, které se vztahují na:

i) 

hygienu produkce masa;

ii) 

přítomnost reziduí veterinárních léčivých přípravků a kontaminujících látek v produktech živočišného původu určených k lidské spotřebě;

iii) 

audity správné hygienické praxe a postupy založené na zásadách HACCP;

iv) 

laboratorní testy ke zjištění přítomnosti původců zoonóz a nákaz zvířat a k ověření, zda je splněno mikrobiologické kritérium ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ( 9 );

v) 

manipulaci a odstraňování vedlejších produktů živočišného původu a specifikovaného rizikového materiálu;

vi) 

zdraví a dobré životní podmínky zvířat.

3.  

Příslušný orgán může na základě analýzy rizik povolit, aby personál jatek asistoval při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami uvedenými v odstavci 2 v zařízeních na porážku drůbeže nebo zajícovců nebo aby v zařízeních na porážku jiných druhů zvířat vykonal konkrétní úkoly týkající se odběru vzorků a testování související s takovými kontrolami, a to pod podmínkou, že tento personál:

a) 

jedná nezávisle na personálu jatek pracujícím ve výrobě;

b) 

absolvoval odpovídající školení k provádění těchto úkolů a

c) 

vykonává tyto úkoly v přítomnosti a podle pokynů úředního veterinárního lékaře nebo pomocného úředního veterinárního pracovníka.

4.  
Pokud úřední kontroly uvedené v odst. 2 písm. a) a c) nezjistí žádné nedostatky, v jejichž důsledku by dané maso nebylo vhodné k lidské spotřebě, označí se domácí kopytníci, velká volně žijící zvěř a savci zvěře ve farmových chovech kromě zajícovců značkou zdravotní nezávadnosti; toto označení provede úřední veterinární lékař, nebo se provede pod jeho dohledem či na jeho odpovědnost, nebo je za podmínek stanovených v odstavci 3 provede personál jatek.
5.  
Úřední veterinární lékař nese i nadále odpovědnost za rozhodnutí učiněná v návaznosti na úřední kontroly stanovené v odstavcích 2 a 4, a to i v případě, že provedení určitého úkonu zadal pomocnému úřednímu veterinárnímu pracovníkovi.

▼M3

6.  
Pro účely úředních kontrol uvedených v odstavci 1 prováděných v souvislosti s živými mlži, ostnokožci, pláštěnci a mořskými plži provedou příslušné orgány klasifikaci produkčních a sádkovacích oblastí.

▼B

7.  

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o zvláštní pravidla pro provádění úředních kontrol podle odstavců 2 až 6 tohoto článku týkající se:

a) 

kritérií a podmínek k určení situace, kdy je odchylně od odst. 2 písm. a) možné provádět na určitých jatkách prohlídku před porážkou pod dohledem nebo na odpovědnost úředního veterinárního lékaře, za předpokladu, že tyto odchylky nemají vliv na dosažení cílů tohoto nařízení;

b) 

pokud jde o drůbež a zajícovce, kritérií a podmínek k určení, kdy jsou splněny dostatečné záruky, aby úřední kontroly mohly být prováděny na odpovědnost úředního veterinárního lékaře, s ohledem na prohlídky před porážkou uvedené v odst. 2 písm. b);

c) 

kritérií a podmínek k určení situace, kdy je odchylně od odst. 2 písm. a) možné provádět prohlídku před porážkou mimo prostor jatek v případě nucené porážky;

d) 

kritérií a podmínek k určení situace, kdy je odchylně od odst. 2 písm. a) a b) možné provádět prohlídku před porážkou v hospodářství, odkud dané zvíře pochází;

e) 

kritérií a podmínek k určení, kdy jsou splněny dostatečné záruky, aby úřední kontroly mohly být prováděny na odpovědnost úředního veterinárního lékaře, s ohledem na prohlídky po porážce a auditní činnosti uvedené v odst. 2 písm. c) a d);

f) 

kritérií a podmínek k určení situace, kdy odchylně od odst. 2 písm. c) má v případě nucené porážky prohlídku po porážce provést úřední veterinární lékař;

▼M3

g) 

kritérií a podmínek k určení situace, kdy nemá být odchylně od odstavce 6 provedena klasifikace produkčních a sádkovacích oblastí v souvislosti s:

i) 

hřebenatkovitými a

ii) 

ostnokožci a mořskými plži, nezískávají-li potravu filtrací vody;

▼B

h) 

zvláštních odchylek, pokud jde o soba polárního (Rangifer tarandus tarandus), bělokura rousného (Lagopus lagopus) a bělokura horského (Lagopus mutus), s cílem umožnit pokračování zavedených místních a tradičních zvyků a postupů, za předpokladu, že uvedené odchylky nemají vliv na dosažení cílů tohoto nařízení;

i) 

kritérií a podmínek k určení situace, kdy odchylně od odst. 2 písm. d) může úřední kontroly v bourárnách provádět personál, který je příslušnými orgány za tímto účelem určen a náležitě vyškolen;

j) 

zvláštních minimálních požadavků na pracovníky příslušných orgánů, úřední veterinární lékaře a pomocné úřední veterinární pracovníky, aby se zajistilo náležité provádění jejich úkolů stanovených v tomto článku, včetně minimálních požadavků na školení;

k) 

vhodných minimálních požadavků na školení pracovníků jatek asistujících při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a jinými úředními činnostmi podle odstavce 3.

8.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol uvedených v tomto článku, pokud jde o:

a) 

zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jejich jednotnou minimální četnost s ohledem na specifická nebezpečí a rizika, která se vyskytují v souvislosti s každým produktem živočišného původu a s různými procesy, jimiž prochází, a v případech, kdy je určitá minimální úroveň úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika, jež mohou produkty živočišného původu představovat;

▼M3

b) 

podmínky pro klasifikaci a monitorování klasifikovaných produkčních a sádkovacích oblastí pro živé mlže, ostnokožce, pláštěnce a mořské plže;

▼B

c) 

případy, kdy mají příslušné orgány přijmout v souvislosti se zvláštními případy nesouladu jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2;

d) 

praktická opatření pro prohlídky před porážkou a po porážce, jak jsou uvedeny v odst. 2 písm. a), b) a c), včetně jednotných požadavků nezbytných k zajištění splnění dostatečných záruk, pokud jsou úřední kontroly prováděny na odpovědnost úředního veterinárního lékaře;

e) 

technické požadavky na značku zdravotní nezávadnosti a praktická opatření pro její používání;

f) 

zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jejich jednotnou minimální četnost u syrového mléka, mléčných výrobků a produktů rybolovu v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika, jež tyto komodity mohou představovat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

9.  
Členské státy mohou souběžně s naplňováním cílů tohoto nařízení, a zejména pokud jde o dodržování požadavků na bezpečnost potravin, přijmout vnitrostátní opatření, jimiž se provádějí časově a rozsahem omezené pilotní projekty, jejichž cílem je posouzení alternativních praktických opatření pro provádění úředních kontrol produkce masa. Tato vnitrostátní opatření se oznámí postupem stanoveným v článcích 5 a 6 směrnice (EU) 2015/1535. Výsledek hodnocení provedených v rámci pilotních projektů se oznámí Komisi, jakmile je k dispozici.
10.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 19

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s rezidui příslušných látek v potravinách a krmivech

1.  
Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a) a c) zahrnují úřední kontroly, které se provádějí v jakékoliv fázi produkce, zpracování a distribuce s ohledem na příslušné látky, včetně látek k použití v materiálech určených pro styk s potravinami a látek kontaminujících, nepovolených, zakázaných a nežádoucích, jejichž použití nebo výskyt v případě plodin nebo zvířat nebo produkce či zpracování potravin nebo krmiv může mít za následek přítomnost reziduí těchto látek v potravinách nebo krmivech.
2.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol podle odstavce 1 tohoto článku a pro opatření, která mají příslušné orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly přijmout. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a) 

zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol, případně včetně rozsahu odebíraných vzorků a fáze produkce, zpracování a distribuce, v nichž se vzorky mají odebírat v souladu s metodami, které se pro odebírání vzorků a laboratorní analýzy mají použít, stanovenými v souladu s čl. 34 odst. 6 písm. a) a b), s ohledem na specifická nebezpečí a rizika související s látkami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku;

b) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti s případy nesouladu nebo s podezřením na ně přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2;

c) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti s případy nesouladu týkajícími se zvířat a zboží ze třetích zemí nebo s podezřením na ně přijmout jedno nebo více opatření uvedených v článcích 65 až 72.

3.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol uvedených v odstavci 1 a opatření, která mají příslušné orgány v návaznosti na tyto kontroly přijmout, pokud jde o:

a) 

jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol s ohledem na nebezpečí a rizika související s látkami uvedenými v odstavci 1;

b) 

zvláštní dodatečná opatření a zvláštní dodatečné informace k opatřením a informacím uvedeným v článku 110 pro přípravu příslušných částí víceletých vnitrostátních plánů kontrol stanovených v čl. 109 odst. 1;

c) 

zvláštní praktická opatření pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v článcích 102 až 108.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 20

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti se zvířaty, produkty živočišného původu, zárodečnými produkty, vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty

1.  
Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a), c), d) a e) zahrnují úřední kontroly, které se provádějí v jakékoliv fázi produkce, zpracování a distribuce, u zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů.
2.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol u zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) a pro opatření, která mají příslušné orgány v návaznosti na úřední kontroly přijmout. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a) 

zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol u zvířat, produktů živočišného původu a zárodečných produktů, aby se na zjištěná nebezpečí a rizika pro zdraví lidí a zvířat reagovalo úředními kontrolami prováděnými za účelem ověření souladu s opatřeními k prevenci a tlumení nákaz stanovenými podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d);

b) 

zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol u vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, aby se na specifická nebezpečí a rizika pro zdraví lidí a zvířat reagovalo úředními kontrolami prováděnými za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. e);

c) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti s případy nesouladu nebo s podezřením na ně přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2.

3.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol uvedených v odstavci 1, pokud jde o:

a) 

jednotnou minimální četnost takových úředních kontrol u zvířat, produktů živočišného původu a zárodečných produktů v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k tomu, aby se na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika pro zdraví lidí a zvířat reagovalo úředními kontrolami prováděnými za účelem ověření souladu s opatřeními k prevenci a tlumení nákaz stanovenými podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d), a

b) 

jednotnou minimální četnost takových úředních kontrol u vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k tomu, aby se na specifická nebezpečí a rizika pro zdraví lidí a zvířat reagovalo úředními kontrolami prováděnými za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. e).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 21

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s požadavky týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat

1.  
Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. f) se provádějí ve všech příslušných fázích produkce, zpracování a distribuce v celém zemědělsko-potravinovém řetězci.
2.  

Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly, jimiž se stanoví požadavky na dobré životní podmínky zvířat v případě jejich přepravy, zejména s nařízením (ES) č. 1/2005, musí zahrnovat:

a) 

v případě dlouhotrvajících cest mezi členskými státy a mezi nimi a třetími zeměmi úřední kontroly prováděné před nakládkou, při nichž je kontrolována způsobilost zvířat pro přepravu;

b) 

v případě dlouhotrvajících cest mezi členskými státy a mezi nimi a třetími zeměmi, při nichž se přepravují domácí koňovití jiní než evidovaní koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata, před uskutečněním těchto cest:

i) 

úřední kontroly knihy jízd za účelem ověření, že je plán přepravy realistický a že vykazuje soulad s nařízením (ES) č. 1/2005, a

ii) 

úřední kontroly za účelem ověření, že přepravce uvedený v knize jízd má platné povolení přepravce, osvědčení o schválení pro dopravní prostředek pro dlouhotrvající cesty a osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce;

c) 

na stanovištích hraniční kontroly stanovených v čl. 59 odst. 1 a na místech výstupu:

i) 

úřední kontroly způsobilosti přepravovaných zvířat a dopravních prostředků za účelem ověření souladu s kapitolou II přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005 a případně s kapitolou VI uvedené přílohy;

ii) 

úřední kontroly za účelem ověření, že přepravci dodržují platné mezinárodní dohody a mají platné povolení přepravce a osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce, a

iii) 

úřední kontroly za účelem ověření, zda domácí koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata byli nebo mají být přepravováni dlouhotrvajícími cestami.

3.  
Při provádění úředních kontrol a jiných úředních činností přijmou příslušné orgány nezbytná opatření s cílem předejít vzniku jakéhokoliv prodlení mezi naložením zvířat a jejich odjezdem nebo v průběhu přepravy či omezit takové prodlení na minimum.

Příslušné orgány nesmějí zvířata v průběhu přepravy zadržovat, ledaže je to nezbytné výhradně z důvodů dobrých životních podmínek zvířat nebo z důvodů souvisejících se zdravím zvířat nebo lidí. Pokud je nutné zvířata během přepravy zadržet po dobu delší než dvě hodiny, příslušné orgány zajistí, aby byla přijata vhodná opatření s cílem postarat se o ně a případně je nakrmit, napojit, vyložit a ustájit.

4.  
Je-li v návaznosti na úřední kontroly uvedené v odst. 2 písm. b) zjištěn nesoulad a pořadatel ho před dlouhotrvající cestou nenapraví provedením náležitých změn podmínek přepravy, příslušné orgány tuto dlouhotrvající cestu zakáží.
5.  
Zjistí-li příslušné orgány v návaznosti na úřední kontroly uvedené v odst. 2 písm. c), že zvířata nejsou k další přepravě způsobilá, nařídí, aby byla vyložena, napojena a nakrmena a aby jim byl poskytnut odpočinek, dokud nebudou způsobilá v přepravě pokračovat.
6.  

Nesoulad s pravidly uvedenými v odstavci 1 tohoto článku se pro účely článků 105 a 106 rovněž oznámí:

a) 

členským státům, které udělily povolení přepravci;

b) 

je-li zjištěn nesoulad s kterýmkoliv z uvedených pravidel ze strany dopravního prostředku, členskému státu, který vydal pro tento dopravní prostředek osvědčení o schválení;

c) 

je-li zjištěn nesoulad s kterýmkoliv z uvedených pravidel ze strany řidiče, členskému státu, který tomuto řidiči vydal osvědčení o způsobilosti.

7.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.
8.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. f). Tyto akty v přenesené pravomoci zohlední rizika pro dobré životní podmínky zvířat v souvislosti se zemědělskými činnostmi a přepravou, porážkou a usmrcováním zvířat a stanoví pravidla pro:

a) 

zvláštní požadavky na provádění těchto úředních kontrol v reakci na rizika související s různými druhy zvířat a dopravními prostředky a na potřebu zabránit postupům, které nejsou v souladu, a s cílem omezit utrpení zvířat;

b) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2;

c) 

ověření požadavků na dobré životní podmínky zvířat na stanovištích hraniční kontroly a v místech výstupu a minimální požadavky platné pro tato místa výstupu;

d) 

zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v článcích 102 až 108;

e) 

případy a podmínky, kdy mohou úřední kontroly za účelem ověření souladu s požadavky na dobré životní podmínky zvířat zahrnovat i použití zvláštních ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat vycházejících z měřitelných kritérií účinnosti, a vypracování takových ukazatelů na základě vědeckých a technických poznatků.

9.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. f), která stanoví požadavky na dobré životní podmínky zvířat, a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v návaznosti na tyto kontroly, pokud jde o:

a) 

jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k reakci na rizika související s různými druhy zvířat a dopravními prostředky a na potřebu zabránit postupům, které nejsou v souladu, a s cílem omezit utrpení zvířat, a

b) 

praktická opatření pro vedení písemných záznamů o provedených úředních kontrolách a dobu jejich uchovávání.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 22

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti se zdravím rostlin

1.  
Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g) zahrnují úřední kontroly škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a kontroly profesionálních provozovatelů a dalších osob, na něž se tato pravidla vztahují.
2.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g) vztahujícími se na toto zboží a pro opatření přijímaná příslušnými orgány po provedení těchto úředních kontrol. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a) 

zvláštní požadavky pro provádění těchto úředních kontrol v případě dovozu konkrétních rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), do Unie a jejich přemísťování v Unii, v reakci na zjištěná nebezpečí a rizika pro zdraví rostlin ve vztahu k určitým rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům pocházejícím nebo dováženým z určité země nebo místa a

b) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2;

3.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g), jež se na toto zboží vztahují, a pro kroky přijímané příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly, pokud jde o:

a) 

jednotnou minimální četnost takových úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální úroveň úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika pro zdraví rostlin ve vztahu k určitým rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům pocházejícím nebo dováženým z určité země nebo místa;

b) 

jednotnou četnost úředních kontrol prováděných příslušnými orgány u provozovatelů, kteří jsou oprávněni vydávat rostlinolékařské pasy v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, přičemž se zohlední i to, zda provozovatelé mají zaveden plán řízení fytosanitárních rizik, jak je uvedeno v článku 91 uvedeného nařízení, pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které produkují;

c) 

jednotnou četnost úředních kontrol prováděných příslušnými orgány u provozovatelů, kteří jsou oprávněni provádět označování uvedené v čl. 96 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 nebo vydávat úřední potvrzení podle čl. 99 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 23

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s GMO pro účely produkce potravin a krmiv a s geneticky modifikovanými potravinami a krmivem

1.  
Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) a c) zahrnují úřední kontroly GMO pro účely produkce potravin a krmiv a geneticky modifikovaných potravin a krmiv prováděné ve všech příslušných fázích produkce, zpracování a distribuce v celém zemědělsko-potravinovém řetězci.
2.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol uvedená v odstavci 1 tohoto článku a pro opatření, která mají příslušné orgány v návaznosti na tyto kontroly přijmout. Tyto akty v přenesené pravomoci zohlední potřebu zajistit určitou minimální úroveň úředních kontrol, aby se zamezilo postupům, které porušují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. b), a stanoví:

a) 

zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol v reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika týkající se:

i) 

přítomnosti GMO pro účely produkce potravin a krmiv a geneticky modifikovaných potravin a krmiv, které nebyly povoleny v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003, v zemědělsko-potravinovém řetězci;

ii) 

pěstování GMO pro účely produkce potravin a krmiv a správného uplatňování plánu monitorování uvedeného v čl. 13 odst. 2 písm. e) směrnice 2001/18/ES a v čl. 5 odst. 5 písm. b) a čl. 17 odst. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 1829/2003;

b) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2.

3.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol uvedených v odstavci 1, přičemž zohlední potřebu zajistit určitou minimální úroveň úředních kontrol, aby se zamezilo postupům, které porušují tato pravidla, pokud jde o jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika týkající se:

a) 

přítomnosti GMO pro účely produkce potravin a krmiv a geneticky modifikovaných potravin a krmiv, které nebyly povoleny v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003, v zemědělsko-potravinovém řetězci;

b) 

pěstování GMO pro účely produkce potravin a krmiv a správného uplatňování plánu monitorování uvedeného v čl. 13 odst. 2 písm. e) směrnice 2001/18/ES a v čl. 5 odst. 5 písm. b) a čl. 17 odst. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 1829/2003;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 24

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin

1.  
Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. h) tohoto nařízení zahrnují úřední kontroly aktivních látek a safenerů, synergentů, formulačních přísad a adjuvantů podle čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1107/2009.
2.  

Při určování četnosti úředních kontrol založených na riziku uvedených v odstavci 1 zohlední příslušné orgány mimo jiné:

a) 

výsledky příslušných monitorovacích činností včetně těch, které se týkají reziduí pesticidů, provedených pro účely čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 10 );

b) 

informace o nepovolených přípravcích na ochranu rostlin, včetně ilegálního obchodu s přípravky na ochranu rostlin, a výsledky souvisejících kontrol prováděných orgány podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ( 11 ) a

c) 

informace o případech otrav souvisejících s přípravky na ochranu rostlin, včetně informací dostupných podle článku 56 nařízení (ES) č. 1107/2009, a informace o reakci na ohrožení zdraví zpřístupňovaných středisky podle čl. 45 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ( 12 ).

3.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a) 

zvláštní požadavky na provádění těchto úředních kontrol v reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika, která mohou představovat přípravky na ochranu rostlin, pokud jde o výrobu, dodávání na trh, vstup do Unie, označování, balení, přepravu, skladování a používání přípravků na ochranu rostlin, s cílem zajistit jejich bezpečné a udržitelné používání a bojovat proti ilegálnímu obchodu s nimi, a

b) 

případy, kdy mají příslušné orgány přijmout v souvislosti se zvláštními případy nesouladu jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2.

4.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol u produktů uvedených v odstavci 1, pokud jde o:

a) 

jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika, která mohou představovat přípravky na ochranu rostlin, pokud jde o výrobu, dodávání na trh, vstup do Unie, označování, balení, přepravu, skladování a používání přípravků na ochranu rostlin, s cílem zajistit jejich bezpečné a udržitelné používání a bojovat proti nezákonnému obchodu s nimi;

b) 

sběr informací o podezření na otravy v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin, jejich monitorování a podávání příslušných zpráv;

c) 

sběr informací o nepovolených přípravcích na ochranu rostlin včetně ilegálního obchodu s přípravky na ochranu rostlin, jejich monitorování a podávání příslušných zpráv.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

5.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 25

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. i), pokud jde o:

a) 

zvláštní požadavky a dodatečné informace k informacím uvedeným v článku 110 pro přípravu příslušných částí víceletého vnitrostátního plánu kontrol stanoveného v čl. 109 odst. 1 a zvláštní dodatečný obsah zpráv stanovených v článku 113;

b) 

zvláštní povinnosti a úkoly referenčních středisek Evropské unie vedle povinností a úkolů stanovených v článku 98;

c) 

praktická opatření pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v článcích 102 až 108, včetně výměny informací mezi příslušnými orgány a pověřenými subjekty o případech nesouladu nebo pravděpodobnosti nesouladu;

d) 

metody používané pro odběr vzorků a pro laboratorní analýzy a testy, s výjimkou jakýchkoliv pravidel, jejichž součástí je stanovení prahových hodnot.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 26

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány v souvislosti s chráněnými označeními původu, chráněnými zeměpisnými označeními a zaručenými tradičními specialitami

1.  

Odchylně od čl. 31 odst. 3 v souvislosti s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) mohou příslušné orgány v případech, kdy přenesly rozhodování ve věci povolení užívání zapsaného názvu určitého produktu, přenést rovněž uplatňování těchto opatření:

a) 

opatření nařizující, aby určité činnosti daného provozovatele byly předmětem systematických nebo intenzivnějších úředních kontrol;

b) 

opatření nařizující, aby provozovatel zvýšil četnost svých vlastních kontrol;

c) 

opatření nařizující úpravu označení produktu, aby byly splněny jeho specifikace a dodržena pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. j).

2.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j). Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a) 

požadavky, metody a techniky uvedené v článcích 12 a 14 pro úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu se specifikacemi produktů a požadavky na označování;

b) 

zvláštní metody a techniky uvedené v článku 14 pro provádění úředních kontrol s cílem zajistit vysledovatelnost zboží a zvířat, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. j), ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce a potvrdit soulad s uvedenými pravidly;

c) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 138 odst. 1 a 2.

3.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j), pokud jde o:

a) 

zvláštní praktická opatření pro aktivaci mechanismu správní pomoci stanoveného v článcích 102 až 108, včetně výměny informací mezi příslušnými orgány a pověřenými subjekty o případech nesouladu nebo pravděpodobnosti nesouladu, a

b) 

zvláštní povinnosti pověřených subjektů týkající se podávání zpráv.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.  
Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.

Článek 27

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány, pokud jde o nově zjištěná rizika týkající se potravin a krmiv

1.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol u určitých kategorií potravin nebo krmiv za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a) až e) a pro opatření, která mají příslušné orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly přijmout. Tyto akty v přenesené pravomoci reagují na nově zjištěná rizika, která mohou potraviny nebo krmiva představovat pro zdraví lidí nebo zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, nebo na rizika, která vyplývají z nových modelů produkce a spotřeby potravin nebo krmiv, nelze-li je v případě neexistence takových společných pravidel účinně řešit. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a) 

jednotné zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol v reakci na specifická nebezpečí a rizika, která se vyskytují v souvislosti s každou kategorií potravin a krmiv a různými procesy, jimiž prochází, a

b) 

případy, kdy mají příslušné orgány v souvislosti se zvláštními případy nesouladu přijmout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2.

2.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotná praktická opatření pro úřední kontroly prováděné u určitých kategorií potravin nebo krmiv za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. a) až e) s cílem reagovat na nově zjištěná rizika, která mohou potraviny nebo krmiva představovat pro zdraví lidí nebo zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, nebo na rizika, která vyplývají z nových modelů produkce a spotřeby potravin nebo krmiv, nelze-li je v případě neexistence takových společných pravidel účinně řešit, pokud jde o jednotnou minimální četnost těchto úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální míra úředních kontrol nezbytná k reakci na specifická nebezpečí a rizika, která se vyskytují v souvislosti s každou kategorií potravin a krmiv a různými procesy, jimiž prochází. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
3.  
V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s vážným rizikem pro zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 145 odst. 3.



KAPITOLA III

Přenesení některých úkolů příslušných orgánů

Článek 28

Přenesení některých úkolů úřední kontroly příslušnými orgány

1.  
Příslušné orgány mohou přenést některé úkoly úřední kontroly na jeden nebo více pověřených subjektů v souladu s podmínkami uvedenými v článku 29 nebo na fyzické osoby v souladu s podmínkami uvedenými v článku 30. Příslušný orgán zajistí, aby pověřený subjekt nebo fyzická osoba, na něž byly takové úkoly přeneseny, měly nezbytné pravomoci k jejich účinnému výkonu.

▼C2

2.  
Pokud se příslušný orgán nebo členský stát rozhodne přenést některé úkoly úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. i) na jeden nebo více pověřených subjektů, přidělí každému pověřenému subjektu číselný kód a určí náležité orgány odpovědné za jejich schvalování a dozor nad nimi.

▼B

Článek 29

Podmínky pro přenesení některých úkolů úřední kontroly na pověřené subjekty

Přenesení některých úkolů úřední kontroly na pověřené subjekty, jak je uvedeno v čl. 28 odst. 1, musí být provedeno písemně a splňovat tyto podmínky:

a) 

pověření obsahuje přesný popis těch úkolů úřední kontroly, které pověřený subjekt může provádět, a podmínek, za kterých je může provádět;

b) 

pověřený subjekt:

i) 

má odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu nezbytné pro provádění těch úkolů úřední kontroly, které na něj byly přeneseny;

ii) 

má dostatečný počet náležitě kvalifikovaných a zkušených pracovníků;

iii) 

je nestranný a nenachází se v žádném střetu zájmů, a zejména ne v situaci, jež by přímo či nepřímo mohla ovlivnit nestrannost jeho profesního jednání, pokud jde o provádění těch úkolů úřední kontroly, které na něj byly přeneseny;

iv) 

pracuje a je akreditován v souladu s normami souvisejícími s dotyčnými přenesenými úkoly, včetně normy EN ISO/IEC 17020 „Požadavky pro činnost různých typů subjektů provádějících inspekci“;

v) 

má dostatečné pravomoci k provádění úkolů úřední kontroly, které na něj byly přeneseny; a

c) 

jsou zavedena opatření k zajištění účelné a efektivní koordinace mezi pověřujícími příslušnými orgány a pověřeným subjektem.

Článek 30

Podmínky pro přenesení některých úkolů úřední kontroly na fyzické osoby

►C2  Příslušné orgány mohou přenést některé úkoly úřední kontroly na jednu nebo více fyzických osob, jestliže to umožňují pravidla stanovená v článcích 18 až 27. ◄ Toto přenesení úkolů musí být učiněno písemně a splňovat tyto podmínky:

a) 

pověření obsahuje přesný popis těch úkolů úřední kontroly, které dotyčné fyzické osoby mohou provádět, a podmínek, za kterých je dotyčné fyzické osoby mohou provádět;

b) 

dotyčné fyzické osoby:

i) 

mají odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu nezbytné pro provádění těch úkolů úřední kontroly, které na ně byly přeneseny;

ii) 

mají odpovídající kvalifikaci a zkušenosti;

iii) 

jednají nestranně a nenacházejí se v žádném střetu zájmů v souvislosti s prováděním těch úkolů úřední kontroly, které na ně byly přeneseny; a

c) 

jsou zavedena opatření k zajištění účelné a efektivní koordinace mezi pověřujícími příslušnými orgány a dotyčnými fyzickými osobami.

Článek 31

Podmínky pro přenesení některých úkolů souvisejících s jinými úředními činnostmi

1.  

Příslušné orgány mohou přenést některé úkoly týkající se jiných úředních činností na jeden nebo více pověřených subjektů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 takovému přenesení úkolů nebrání a

b) 

jsou splněny podmínky stanovené v článku 29, s výjimkou podmínky stanovené v písm. b) bodě iv).

2.  

Příslušné orgány mohou přenést některé úkoly související s jinými úředními činnostmi na jednu nebo více fyzických osob, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 takové přenesení umožňují a

b) 

jsou splněny podmínky stanovené v článku 30, které se uplatní obdobně.

3.  
Příslušné orgány nesmějí na pověřený subjekt či na fyzickou osobu přenést rozhodování ve věci úkolů stanovených v čl. 138 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3.

Článek 32

Povinnosti pověřených subjektů a fyzických osob

Pověřené subjekty nebo fyzické osoby, na něž byly přeneseny v souladu s čl. 28 odst. 1 některé úkoly úřední kontroly nebo v souladu s článkem 31 některé úkoly související s jinými úředními činnostmi:

a) 

sdělují výsledky úředních kontrol a jiných úředních činností, které provádějí, pověřujícím příslušným orgánům pravidelně a kdykoliv o to tyto příslušné orgány požádají;

b) 

okamžitě informují pověřující příslušné orgány, kdykoliv výsledky úředních kontrol odhalí nesoulad nebo poukáží na pravděpodobnost nesouladu, ledaže je ve zvláštních ujednáních mezi příslušným orgánem a dotčeným pověřeným subjektem nebo fyzickou osobou stanoven jiný postup; a

c) 

umožní příslušným orgánům přístup do svých prostor a zařízení a spolupracují a poskytují pomoc.

Článek 33

Povinnosti příslušných pověřujících orgánů

Příslušné orgány, které na pověřené subjekty nebo fyzické osoby přenesly v souladu s čl. 28 odst. 1 některé úkoly úřední kontroly nebo v souladu s článkem 31 některé úkoly související s jinými úředními činnostmi:

a) 

organizují v případě potřeby audity nebo inspekce takových subjektů nebo osob, přičemž se zamezí zdvojování úsilí a zohlední případné akreditace uvedené v čl. 29 písm. b) bodě iv);

b) 

přenesení úkolů bez prodlení plně nebo částečně zruší, pokud:

i) 

existují důkazy o tom, že daný pověřený subjekt nebo fyzická osoba neplní řádně úkoly, které na ně byly přeneseny;

ii) 

pověřený subjekt nebo fyzická osoba nepřijme vhodná a včasná opatření k nápravě zjištěných nedostatků; nebo

iii) 

se ukázalo, že byla porušena nezávislost nebo nestrannost pověřeného subjektu nebo fyzické osoby.

Tímto písmenem není dotčena pravomoc příslušných orgánů zrušit přenesení úkolů z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v tomto nařízení.



KAPITOLA IV

Odběr vzorků, analýzy, testy a diagnostika

Článek 34

Metody používané pro odběr vzorků, analýzy, testy a diagnostiku

1.  
Metody používané pro odběr vzorků, laboratorní analýzy, testy a diagnostiku při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech musí být v souladu s pravidly Unie, která stanoví tyto metody nebo kritéria jejich účinnosti.
2.  

V případě, že pravidla Unie uvedená v odstavci 1 neexistují, využijí úřední laboratoře v souvislosti s úředními kontrolami a jinými úředními činnostmi pro své zvláštní analytické, testovací a diagnostické potřeby jednu z těchto metod, podle jejich vhodnosti k danému účelu:

a) 

dostupné metody, které jsou v souladu s příslušnými mezinárodně uznávanými pravidly nebo protokoly, včetně těch, které přijal Evropský výbor pro normalizaci (CEN), nebo

příslušné metody vyvinuté nebo doporučené referenčními laboratořemi Evropské unie a validované v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými protokoly;

b) 

v případě, že neexistují vhodná pravidla nebo protokoly uvedené v písmeni a), metody splňující příslušná pravidla stanovená na vnitrostátní úrovni, nebo pokud taková pravidla neexistují, příslušné metody vyvinuté nebo doporučené národními referenčními laboratořemi v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými protokoly, nebo

příslušné metody vyvinuté a validované podle mezinárodně uznávaných vědeckých protokolů v rámci mezilaboratorních nebo vnitrolaboratorních studií pro validaci metod.

3.  
V případě, že jsou naléhavě zapotřebí laboratorní analýzy, testy nebo diagnostika a žádná z metod uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku není k dispozici, může příslušná národní referenční laboratoř nebo, pokud taková národní referenční laboratoř neexistuje, jakákoliv jiná laboratoř určená v souladu s čl. 37 odst. 1 použít jiné metody než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, až do validace vhodné metody v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými protokoly.
4.  
Pokud je to možné, musí být metody používané pro laboratorní analýzy charakterizovány příslušnými kritérii stanovenými v příloze III.
5.  
Vzorky se odebírají, manipuluje se s nimi a jsou označovány takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich právní, vědecká a technická platnost.
6.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

a) 

metod používaných pro odběr vzorků a pro laboratorní analýzy, testy a diagnostiku;

b) 

kritérií účinnosti, analytických, zkušebních nebo diagnostických parametrů, nejistoty měření a postupů validace uvedených metod;

c) 

výkladu výsledků analýz, testů a diagnostiky.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 35

Druhé odborné stanovisko

1.  
Příslušné orgány zajistí, aby provozovatelé, jejichž zvířata nebo zboží jsou předmětem odběru vzorků, analýz, testů nebo diagnostiky v rámci úředních kontrol, měli právo na druhé odborné stanovisko, získané na jejich vlastní náklady.

▼C3

Právo na druhé odborné stanovisko opravňuje provozovatele požádat o dokumentární přezkum odběru vzorků, analýzy, testů nebo diagnostiky jiným uznaným a řádně kvalifikovaným znalcem.

2.  

Pokud je to vhodné a technicky proveditelné, zejména s ohledem na prevalenci a rozložení nebezpečí u zvířat nebo zboží, náchylnost vzorků nebo zboží k rychlé zkáze a množství dostupného substrátu, příslušné orgány:

▼B

a) 

zajistí při odebírání vzorku, pokud to daný provozovatel požaduje, odběr dostatečného množství, aby bylo k dispozici i pro druhé odborné stanovisko a přezkum uvedený v odstavci 3, ukáže-li se to jako nezbytné; nebo

b) 

pokud není možné odebrat dostatečné množství, jak je uvedeno v písmeni a), informují o této skutečnosti provozovatele.

Tento odstavec se nepoužije při posuzování výskytu karanténních škodlivých organismů na rostlinách, v rostlinných produktech nebo jiných předmětech za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. g).

3.  
Členské státy mohou rozhodnout, že v případě sporu mezi příslušnými orgány a provozovateli založeného na druhém odborném stanovisku uvedeném v odstavci 1 mohou provozovatelé na své vlastní náklady požadovat provedení dokumentárního přezkumu prvotní analýzy, testu nebo diagnostiky a případně jiné analýzy, testu či diagnostiky jinou úřední laboratoří.
4.  
Žádostí provozovatele o druhé odborné stanovisko podle odstavce 1 tohoto článku není dotčena povinnost příslušných orgánů přijmout okamžitá opatření k odstranění nebo omezení rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, v souladu s tímto nařízením a s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 36

Odběr vzorků u zvířat a zboží nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku

1.  
V případě zvířat a zboží nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku lze pro účely úřední kontroly použít vzorky, které od provozovatelů objednaly příslušné orgány bez toho, aby se identifikovaly.
2.  

Jakmile příslušné orgány obdrží vzorky, přijmou veškerá opatření k zajištění toho, aby provozovatelé, od nichž byly tyto vzorky v souladu s odstavcem 1 objednány:

a) 

byli informováni o tom, že tyto vzorky byly odebrány v rámci úřední kontroly a případně jsou pro účely takové úřední kontroly analyzovány nebo testovány, a

b) 

pokud jsou vzorky uvedené v uvedeném odstavci analyzovány nebo testovány, mohli využít práva na druhé odborné stanovisko podle čl. 35 odst. 1.

3.  
Odstavce 1 a 2 se použijí na pověřené subjekty a fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly.

Článek 37

Určení úředních laboratoří

1.  
Příslušné orgány určí úřední laboratoře k provádění laboratorních analýz, testů a diagnostiky vzorků odebraných při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech v členském státě, na jehož území tyto příslušné orgány působí, nebo v jiném členském státě či ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
2.  

Příslušné orgány mohou jako úřední laboratoř určit laboratoř nacházející se v jiném členském státě či ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

jsou zavedena vhodná ujednání, podle kterých mohou příslušné orgány provádět audity a inspekce uvedené v čl. 39 odst. 1 nebo pověřit provedením těchto auditů a inspekcí příslušné orgány daného členského státu či třetí země, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kde se laboratoř nachází, a

b) 

uvedená laboratoř je již určena jako úřední laboratoř příslušnými orgány členského státu, na jehož území je umístěna.

3.  

Určení úřední laboratoře musí být provedeno písemně a musí obsahovat podrobný popis:

a) 

úkolů, které laboratoř provádí jakožto úřední laboratoř;

b) 

podmínek, za nichž úkoly uvedené v písmeni a) provádí, a

c) 

nezbytných ujednání k zajištění efektivní a účinné koordinace a spolupráce mezi laboratoří a příslušnými orgány.

4.  

Příslušné orgány mohou jako úřední laboratoř určit pouze laboratoř, která:

a) 

má odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu potřebné k provádění analýz, testů nebo diagnostiky vzorků;

b) 

má dostatečný počet náležitě kvalifikovaných, vyškolených a zkušených pracovníků;

c) 

zajišťuje, že úkoly jí svěřené podle odstavce 1 plní nestranně, a nenachází se v této souvislosti ve střetu zájmů;

d) 

dokáže zajistit včasné výsledky analýz, testů nebo diagnostiky provedených na vzorcích odebraných při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech a

e) 

působí v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 a je v souladu s touto normou akreditována vnitrostátním akreditačním orgánem působícím v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.

5.  

Rozsah akreditace úřední laboratoře uvedené v odst. 4 písm. e):

a) 

zahrnuje ty laboratorní analytické, testovací nebo diagnostické metody, které musí laboratoř působící jako úřední laboratoř používat pro analýzu, testování a diagnostiku;

b) 

může zahrnovat jednu nebo více laboratorních analytických, testovacích nebo diagnostických metod nebo skupiny metod;

c) 

může být definován flexibilním způsobem, který umožní zahrnout do rozsahu akreditace i pozměněné verze metod používaných úřední laboratoří v době, kdy byla akreditace udělena, nebo nové metody vedle uvedených metod na základě vlastní validace dané laboratoře bez zvláštního posouzení vnitrostátním akreditačním orgánem před použitím těchto pozměněných nebo nových metod.

6.  
Pokud žádná úřední laboratoř určená v Unii či ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, podle odstavce 1 nemá odbornou způsobilost, vybavení, infrastrukturu a pracovníky nezbytné k provádění nových nebo obzvlášť neobvyklých laboratorních analýz, testů nebo diagnostiky, mohou příslušné orgány o provedení těchto analýz, testů a diagnostiky požádat laboratoř nebo diagnostické centrum, které nesplňují jeden nebo více požadavků stanovených v odstavcích 3 a 4.

Článek 38

Povinnosti úředních laboratoří

1.  
Pokud výsledky analýz, testů nebo diagnostiky provedených na vzorcích odebraných při úředních kontrolách nebo jiných úředních činnostech ukazují na riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, anebo na pravděpodobnost nesouladu, úřední laboratoře o tom okamžitě informují příslušné orgány, které je určily za účelem provedení daných analýz, testů nebo diagnostiky, a případně pověřené subjekty nebo fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly. Ve zvláštních ujednáních mezi příslušnými orgány, pověřenými subjekty nebo fyzickými osobami, na něž byly úkoly přeneseny, a úředními laboratořemi je však možné upřesnit, že se uvedené informace se nemusí poskytnout okamžitě.
2.  
Na žádost referenční laboratoře Evropské unie nebo národní referenční laboratoře se úřední laboratoře účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek nebo odbornostních zkoušek organizovaných pro analýzy, testy nebo diagnostiku, které provádějí jako úřední laboratoře.
3.  
Úřední laboratoře zpřístupní veřejnosti na žádost příslušných orgánů názvy metod, které používají pro analýzy, testy nebo diagnostiku prováděné v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností.
4.  
Úřední laboratoře na žádost příslušných orgánů uvedou společně s výsledky i příslušnou metodu použitou pro danou analýzu, testování nebo diagnostiku prováděné v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností.

Článek 39

Audity úředních laboratoří

1.  
Příslušné orgány organizují audity úředních laboratoří, které určily v souladu s čl. 37 odst. 1 pravidelně a kdykoliv se domnívají, že je audit nezbytný, ledaže shledají takové audity zbytečnými s ohledem na posouzení potřeby akreditace podle čl. 37 odst. 4 písm. e).
2.  

Příslušný orgán určení úřední laboratoře okamžitě zruší, a to zcela nebo pro určité úkoly, pokud laboratoř nepřijme vhodná a včasná nápravná opatření na základě výsledků auditu uvedeného v odstavci 1, ze kterých vyplývá, že:

a) 

již nesplňuje podmínky stanovené v čl. 37 odst. 4 a 5;

b) 

neplní povinnosti stanovené v článku 38;

c) 

dosahuje podprůměrných výsledků v mezilaboratorních porovnávacích zkouškách uvedených v čl. 38 odst. 2.

Článek 40

Odchylky od podmínky povinné akreditace pro některé úřední laboratoře

1.  

Odchylně od čl. 37 odst. 4 písm. e) mohou příslušné orgány jako úřední laboratoře určit bez ohledu na to, zda splňují podmínky stanovené v uvedeném písmeni:

a) 

laboratoře:

i) 

jejichž jedinou činností je zjišťování přítomnosti trichinel v mase;

ii) 

které k zjišťování přítomnosti trichinel v mase používají pouze metody uvedené v článku 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1375 ( 13 );

iii) 

které provádějí zjišťování přítomnosti trichinel pod dohledem příslušných orgánů nebo úřední laboratoře určené v souladu s čl. 37 odst. 1 a jsou akreditovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro používání metod uvedených v bodě ii) tohoto písmene a

iv) 

které se pravidelně účastní porovnávacích nebo odbornostních mezilaboratorních zkoušek organizovaných národními referenčními laboratořemi pro metody, které používají ke zjišťování přítomnosti trichinel, a dosahují v těchto zkouškách uspokojivých výsledků;

b) 

laboratoře, které provádějí pouze analýzy, testy nebo diagnostiku v rámci jiných úředních činností, za předpokladu, že:

i) 

používají pouze laboratorní analytické, testovací a diagnostické metody uvedené v čl. 34 odst. 1 a odst. 2 písm. a) nebo b);

ii) 

provádějí analýzy, testy nebo diagnostiku pod dohledem příslušných orgánů nebo národních referenčních laboratoří ve vztahu k metodám, které používají;

iii) 

se pravidelně účastní porovnávacích nebo odbornostních mezilaboratorních zkoušek organizovaných národními referenčními laboratořemi ve vztahu k metodám, které používají, a dosahují v těchto zkouškách uspokojivých výsledků, a

iv) 

mají zavedený systém záruky kvality k zajištění spolehlivých a důvěryhodných výsledků používaných laboratorních analytických, testovacích a diagnostických metod.

2.  
Pokud metody používané laboratořemi uvedenými v odst. 1 písm. b) tohoto článku vyžadují potvrzení výsledku laboratorní analýzy, testu nebo diagnostiky, musí potvrzující laboratorní analýzu, test nebo diagnostiku provést úřední laboratoř, která splňuje požadavky stanovené v čl. 37 odst. 4 písm. e).
3.  
Úřední laboratoře určené v souladu s odstavcem 1 se musí nacházet v členských státech, na jejichž území se nacházejí příslušné orgány, které je určily.

Článek 41

Pravomoci přijmout odchylky od podmínky povinné akreditace všech laboratorních analytických, testovacích a diagnostických metod používaných úředními laboratořemi

Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o případy a podmínky, kdy příslušné orgány mohou jako úřední laboratoře v souladu s čl. 37 odst. 1 určit laboratoře, které nesplňují požadavky uvedené v čl. 37 odst. 4 písm. e), pro všechny metody, které používají pro účely úředních kontrol nebo jiných úředních činností, za předpokladu, že tyto laboratoře splňují tyto podmínky:

a) 

působí a jsou akreditovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro používání jedné nebo více metod, které jsou podobné metodám, které používají, nebo je nahrazují, a

b) 

pravidelně a ve významné míře používají metody, k nimž jim byla udělena akreditace podle písmene a) tohoto článku; s výjimkou oblasti, na niž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), pokud pro zjištění určitého škodlivého organismu rostlin uvedeného v čl. 34 odst. 1 a 2 neexistuje validovaná metoda.

Článek 42

Dočasné odchylky od podmínek povinné akreditace pro úřední laboratoře

1.  

Odchylně od čl. 37 odst. 5 písm. a) mohou příslušné orgány dočasně určit jako úřední laboratoř v souladu s čl. 37 odst. 1 stávající úřední laboratoř pro použití laboratorní analytické, testovací nebo diagnostické metody, pro kterou laboratoř nemá akreditaci podle čl. 37 odst. 4 písm. e), pokud:

a) 

použití takové metody nově vyžadují pravidla Unie;

b) 

změny používané metody vyžadují novou akreditaci nebo rozšíření rozsahu působnosti akreditace získané úřední laboratoří; nebo

c) 

potřeba použití metody vyplývá z mimořádné situace nebo nově vznikajícího rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí.

2.  

Dočasné určení uvedené v odstavci 1 podléhá těmto podmínkám:

a) 

úřední laboratoř je již akreditována v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro používání metody, která je podobná metodě, která není zahrnuta do oblasti působnosti její akreditace;

b) 

úřední laboratoř má zavedený systém záruky kvality, aby byly zajištěny spolehlivé a důvěryhodné výsledky použitím metody, která není zahrnuta do oblasti působnosti stávající akreditace;

c) 

analýzy, testy a diagnostika se provádějí pod dohledem příslušných orgánů nebo národní referenční laboratoře pro uvedenou metodu.

3.  
Dočasné určení stanovené v odstavci 1 nesmí překročit dobu jednoho roku. Může být jednou prodlouženo o další období jednoho roku.
4.  
Úřední laboratoře určené v souladu s odstavcem 1 se musí nacházet v členských státech, na jejichž území se nacházejí příslušné orgány, které je určily.



KAPITOLA V

Úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie

Článek 43

Úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie

Úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie se organizují na základě rizika. V případě zvířat a zboží uvedených v článcích 47 a 48 se tyto úřední kontroly provádějí v souladu s články 47 až 64.



Oddíl I

Zvířata a zboží jiné než ty, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle oddílu II

Článek 44

Úřední kontroly zvířat a zboží jiných než těch, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle oddílu II

1.  
K ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 provádějí příslušné orgány pravidelně, na základě rizika a s přiměřenou četností úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do Unie, na které se nevztahují články 47 a 48.
2.  

U zvířat a zboží uvedených v odstavci 1 se přiměřená četnost úředních kontrol stanoví se zohledněním:

a) 

rizik pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, souvisejících s různými kategoriemi zvířat a zboží;

b) 

jakýchkoli informací naznačujících pravděpodobnost, že spotřebitelé mohou být uvedeni v omyl, zejména pokud jde o povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo původu, metodu výroby či produkce zboží;

c) 

záznamů o tom, jak byly požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2, které se vztahují na dotčená zvířata nebo zboží, dosud dodržovány:

i) 

třetí zemí a zařízením původu nebo případně místem produkce;

ii) 

vývozcem;

iii) 

provozovatelem odpovědným za zásilku;

d) 

kontrol, které již byly u dotčených zvířat a zboží provedeny, a

e) 

záruk, které příslušné orgány třetí země původu poskytly, pokud jde o to, že dotyčná zvířata a zboží splňují požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo požadavky, jež jsou uznány za alespoň jim rovnocenné.

3.  

Úřední kontroly stanovené v odstavci 1 se provádějí na vhodných místech celního území Unie, včetně:

a) 

místa vstupu do Unie;

b) 

stanoviště hraniční kontroly;

c) 

místa propuštění zboží do volného oběhu v Unii;

d) 

skladů a prostor provozovatele odpovědného za zásilku;

e) 

místa určení.

4.  

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 3, provádějí příslušné orgány na stanovištích hraniční kontroly a jiných místech vstupu do Unie úřední kontroly následujících předmětů, kdykoliv mají důvod se domnívat, že jejich vstup do Unie může představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí:

a) 

dopravních prostředků, a to i prázdných, a

b) 

balení, včetně palet.

5.  
Příslušné orgány mohou také provádět úřední kontroly zboží propuštěného do některého z celních režimů uvedených v čl. 5 bodě 16 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 952/2013 nebo dočasně uskladněného ve smyslu čl. 5 bodu 17 uvedeného nařízení.

Článek 45

Druhy úředních kontrol zvířat a zboží jiných než těch, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle oddílu II

1.  

Jsou-li úřední kontroly prováděny v souladu s čl. 44 odst. 1, zahrnují:

a) 

vždy kontrolu dokladů a

b) 

v závislosti na riziku pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

2.  
Příslušné orgány provádějí fyzické kontroly uvedené v odst. 1 písm. b) za vhodných podmínek, které umožňují řádné provedení šetření.
3.  
Pokud kontroly dokladů, kontroly totožnosti nebo fyzické kontroly uvedené v odstavci 1 tohoto článku prokáží, že zvířata a zboží nejsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, použijí se čl. 66 odst. 1, 3 a 5, články 67, 68 a 69, čl. 71 odst. 1 a 2, čl. 72 odst. 1 a 2 a články 137 a 138.
4.  
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení stanovením toho, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou příslušné orgány požadovat po provozovateli, aby oznámil vstup určitého zboží do Unie.

Článek 46

Odebrané vzorky ze zvířat a zboží jiných než těch, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle oddílu II

1.  

Pokud jsou odebrány vzorky ze zvířat a zboží, příslušné orgány, aniž jsou dotčeny články 34 až 42:

a) 

informují dotčené provozovatele a případně celní orgány a

b) 

rozhodnou, zda je třeba daná zvířata nebo zboží zadržovat do doby, než budou k dispozici výsledky provedených analýz, testů nebo diagnostiky, nebo zda mohou být propuštěny, za předpokladu, že je zajištěna vysledovatelnost těchto zvířat nebo zboží.

2.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

a) 

zavede postupy nezbytné k zajištění vysledovatelnosti zvířat nebo zboží uvedených v odst. 1 písm. b) a

b) 

určí doklady, které musí provázet zvířata nebo zboží uvedené v odstavci 1, pokud byly příslušnými orgány odebrány vzorky.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.



Oddíl II

úřední kontroly zvířat a zboží na stanovištích hraniční kontroly

Článek 47

Zvířata a zboží, u kterých jsou prováděny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

1.  

K zajištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 provádějí příslušné orgány úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly v místě prvního vstupu do Unie u každé zásilky pro tyto kategorie zvířat a zboží dovážených do Unie:

a) 

zvířata;

▼M1

b) 

produkty živočišného původu, zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu, seno a sláma a potraviny obsahující produkty rostlinného původu i zpracované produkty živočišného původu („směsné produkty“);

▼B

c) 

rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v seznamech vypracovaných podle čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

d) 

zboží z některých třetích zemí, u kterých se Komise rozhodla prostřednictvím prováděcích aktů stanovených v odst. 2 písm. b) tohoto článku, že je nezbytné opatření vyžadující dočasné zintenzivnění úředních kontrol při jeho vstupu do Unie z důvodu známého nebo nově se objevujícího rizika, nebo protože existují doklady o tom, že by mohlo docházet k rozsáhlému závažnému nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2;

▼M3

e) 

zvířata a zboží, na které se vztahuje mimořádné opatření stanovené v aktech přijatých v souladu s článkem 53 nařízení (ES) č. 178/2002, článkem 261 nařízení (EU) 2016/429 nebo čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 49 odst. 1, čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 požadující, aby zásilky těchto zvířat nebo zboží označené prostřednictvím svých kódů podle kombinované nomenklatury podléhaly při vstupu do Unie úředním kontrolám;

▼B

f) 

zvířata a zboží, pro jejichž vstup do Unie byly stanoveny podmínky nebo opatření prostřednictvím aktů přijatých v souladu s článkem 126 nebo 128 nebo s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, které vyžadují, aby byl při vstupu zvířat nebo zboží do Unie ověřen soulad s těmito podmínkami nebo opatřeními.

2.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

a) 

vypracuje seznamy uvádějící všechna zvířata a zboží uvedené v odst. 1 písm. a) a b) s jejich kódy podle kombinované nomenklatury a

b) 

vypracuje seznam zboží, které patří do kategorie uvedené v odst. 1 písm. d), s jeho kódy podle kombinované nomenklatury a podle potřeby jej aktualizuje v souvislosti s riziky uvedenými ve zmíněném písmeni.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

3.  
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení změnou kategorií zásilek uvedených v odstavci 1 tohoto článku tak, aby zahrnovaly směsné produkty, seno a slámu i další produkty výlučně omezené na produkty představující nově zjištěné nebo výrazně zvýšené riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí.
4.  
Nestanoví-li akty, kterými se stanoví opatření nebo podmínky uvedené v odst. 1 písm. d), e) a f), jinak, vztahuje se tento článek rovněž na zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c), pokud jsou neobchodní povahy.
5.  
Provozovatelé nesoucí odpovědnost za zásilky zajistí, aby zvířata a zboží náležející do kategorií uvedených v odstavci 1 byly na stanovištích hraniční kontroly uvedených ve zmíněném odstavci předloženy k úředním kontrolám.

Článek 48

Zvířata a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla, která stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek jsou pro následující skupiny zvířat a zboží umožněny odchylky od článku 47, a jsou-li odůvodněné:

a) 

zboží zasílané jako obchodní vzorky nebo jako výstavní předměty, které nejsou určeny k uvedení na trh;

b) 

zvířata a zboží určené pro vědecké účely;

c) 

zboží na palubě dopravních prostředků zajišťujících mezinárodní dopravu, které není vykládáno a které je určeno ke spotřebě posádkou a cestujícími;

d) 

zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a je určeno pro osobní spotřebu nebo použití;

e) 

malé zásilky zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílané fyzickým osobám;

f) 

zvířata v zájmovém chovu ve smyslu čl. 4 bodu 11 nařízení (EU) 2016/429;

g) 

zboží, které bylo podrobeno zvláštní úpravě a nepřesahuje množství stanovená v těchto aktech v přenesené pravomoci;

h) 

skupiny zvířat nebo zboží, které představují nízké riziko nebo nepředstavují žádné konkrétní riziko, a jejich kontroly na stanovištích hraniční kontroly proto nejsou nezbytné.

Článek 49

Úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

1.  
K ověření souladu s příslušnými požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 provádějí příslušné orgány úřední kontroly zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 47 odst. 1 při příchodu zásilky na stanoviště hraniční kontroly. Tyto úřední kontroly zahrnují kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.
2.  

Fyzické kontroly provádí:

a) 

v případě zvířat, s výjimkou vodních živočichů, nebo v případě masa a jedlých drobů úřední veterinární lékař, kterému mohou být nápomocni pracovníci vyškolení v souladu s požadavky stanovenými podle odstavce 5 ve veterinární oblasti a určení za tímto účelem příslušnými orgány;

b) 

v případě vodních živočichů, produktů živočišného původu jiných než uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, zárodečných produktů nebo vedlejších produktů živočišného původu úřední veterinární lékař nebo pracovníci vyškolení v souladu s požadavky stanovenými podle odstavce 5 a určení za tímto účelem příslušnými orgány;

c) 

v případě rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů úřední pracovník rostlinolékařské služby.

3.  
Příslušné orgány na stanovištích hraničních kontrol systematicky provádějí úřední kontroly zásilek přepravovaných zvířat a dopravních prostředků, aby ověřily soulad s požadavky na dobré životní podmínky zvířat stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2. Příslušné orgány zavedou opatření k tomu, aby se úřední kontroly u přepravovaných zvířat upřednostnily a aby se u těchto kontrol snížily prodlevy.
4.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro praktická opatření pro předkládání zásilek kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 47 odst. 1, přepravních jednotek nebo položek, z nichž mohou jednotlivé zásilky sestávat, a maximální počet těchto přepravních jednotek nebo položek v dané zásilce s přihlédnutím k potřebě zajistit rychlou a účinnou manipulaci se zásilkami a provádění úředních kontrol příslušnými orgány a případně s přihlédnutím k mezinárodním normám. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
5.  
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla, která stanoví zvláštní požadavky na školení pracovníků podle odstavce 2 tohoto článku za účelem provádění fyzických kontrol na stanovištích hraniční kontroly.

Článek 50

Osvědčení nebo doklady doprovázející zásilky a rozdělené zásilky

1.  
Původní úřední osvědčení nebo doklady či jejich elektronické ekvivalenty, které mají podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 doprovázet zásilky kategorií zvířat a zboží uvedených v čl. 47 odst. 1, se předkládají příslušným orgánům stanovišť hraniční kontroly a tyto orgány je uchovávají, není-li v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanoveno jinak.
2.  
Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly vystaví provozovateli odpovědnému za zásilku ověřenou tištěnou nebo elektronickou kopii úředních osvědčení nebo dokladů uvedených v odstavci 1, nebo pokud je zásilka rozdělena, jednotlivé ověřené tištěné nebo elektronické kopie těchto osvědčení nebo dokladů.
3.  
Zásilky se nerozdělí, dokud nejsou provedeny úřední kontroly a dokud není v souladu s čl. 56 odst. 5 a článkem 57 finalizován společný zdravotní vstupní doklad uvedený v článku 56.
4.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla, která stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek musí zásilky zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 na místo určení provázet společný zdravotní vstupní doklad.

Článek 51

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

1.  

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla, která stanoví:

a) 

ve kterých případech a za jakých podmínek mohou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly povolit další přepravu zásilky zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 na místo konečného určení dříve, než jsou k dispozici výsledky fyzických kontrol, jsou-li tyto kontroly požadovány;

b) 

lhůty a postupy pro provádění kontrol dokladů a v nezbytných případech kontrol totožnosti a fyzických kontrol zvířat a zboží podléhajících úředním kontrolám kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1, které jsou do Unie dopravovány námořní nebo leteckou cestou ze třetí země, jsou-li tato zvířata nebo toto zboží před svou další cestou přemísťovány z plavidla nebo letadla a přepravovány pod celním dohledem na jiné plavidlo v témže přístavu nebo do jiného letadla na témže letišti (dále jen „překládané“ zásilky);

c) 

ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek a zvířat, které jsou přepravovány letecky nebo po moři a při následující cestě zůstávají ve stejném dopravním prostředku, provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly, než je stanoviště prvního vstupu do Unie;

d) 

ve kterých případech a za jakých podmínek lze povolit tranzit zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 a jaké úřední kontroly se mají u těchto zásilek provést na stanovištích úřední kontroly, včetně toho, ve kterých případech a za jakých podmínek lze zboží skladovat ve speciálně schválených celních skladech nebo ve svobodných pásmech;

e) 

ve kterých případech a za jakých podmínek se uplatňují odchylky od pravidel pro kontroly totožnosti a fyzické kontroly, pokud jde o překládané zásilky a tranzit zásilek zboží uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. c).

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla, která stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek se uplatňují odchylky od pravidel pro kontroly dokladů, pokud jde o překládané zásilky a tranzit zásilek zboží uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. c).

Článek 52

Podrobnosti kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol

Pro účely zajištění jednotného uplatňování článků 49, 50 a 51 Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol uvedených v těchto článcích v zájmu zajištění účinného provedení těchto úředních kontrol. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 53

Úřední kontroly neprováděné na stanovištích hraniční kontroly

1.  

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla, která stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek:

a) 

mohou příslušné orgány provádět kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 na jiných kontrolních místech, než jsou stanoviště hraniční kontroly, za předpokladu, že tato kontrolní místa splňují požadavky stanovené v čl. 64 odst. 3 a v prováděcích aktech, které byly přijaty v souladu s čl. 64 odst. 4;

b) 

lze fyzické kontroly zásilek, u kterých byly provedeny kontroly dokladů a kontroly totožnosti na stanovišti hraniční kontroly prvního vstupu do Unie, provést na jiném stanovišti hraniční kontroly v jiném členském státě;

c) 

lze kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek, u kterých byly provedeny kontroly dokladů na stanovišti hraniční kontroly prvního vstupu do Unie, provést na jiném stanovišti hraniční kontroly v jiném členském státě;

d) 

mohou vymezené kontrolní úkoly provádět celní orgány nebo jiné orgány, pokud uvedené orgány nejsou za tyto úkoly již odpovědné, pokud jde o:

i) 

zásilky uvedené v čl. 65 odst. 2;

ii) 

osobní zavazadla cestujících;

iii) 

zboží zakoupené prostřednictvím smluv uzavřených na dálku, včetně zboží objednaného telefonicky nebo přes internet;

iv) 

zvířata v zájmovém chovu, která splňují podmínky stanovené v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ( 14 );

e) 

mohou být kontroly dokladů u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) prováděny dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly.

2.  
Na kontrolní místa uvedená v odst. 1 písm. a) tohoto článku se použijí také čl. 56 odst. 3 písm. b), čl. 57 odst. 2 písm. a), čl. 59 odst. 1, čl. 60 odst. 1 písm. a) a d) a články 62 a 63.

Článek 54

Četnost kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol

1.  
Kontroly dokladů se provádějí u všech zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1.
2.  
Kontroly totožnosti a fyzické kontroly se provádějí u zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 s četností závisející na riziku, jaké jednotlivá zvířata, zboží nebo kategorie zvířat a zboží představují pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí.
3.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotné uplatňování vhodné míry četnosti uvedené v odstavci 2. Tato pravidla zajistí, aby tato četnost byla vyšší než nulová, a stanoví:

a) 

kritéria a postupy pro určení a úpravu četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol, které mají být provedeny u zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a), b) a c), a pro jejich přizpůsobení míře rizika spojeného s těmito kategoriemi s ohledem na:

i) 

informace shromážděné Komisí v souladu s čl. 125 odst. 1;

ii) 

výsledek kontrol prováděných odborníky Komise v souladu s čl. 120 odst. 1;

iii) 

historii provozovatelů z hlediska dodržování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2;

iv) 

údaje a informace shromážděné prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedeného v článku 131;

v) 

dostupné vědecké poznatky a

vi) 

veškeré další informace týkající se rizik spojených s kategoriemi zvířat a zboží;

b) 

podmínky, za kterých mohou členské státy zvýšit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol stanovenou v souladu s písmenem a) v zájmu zohlednění místních rizikových faktorů;

c) 

postupy pro zajištění, aby se četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol stanovená v souladu s písmenem a) uplatňovala včas a jednotně.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se:

a) 

četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol pro zboží kategorie uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. d) a

b) 

četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol pro zvířata a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. e) a f), pokud tak již akty v nich uvedenými není stanoveno.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 55

Rozhodnutí o zásilkách

1.  
Příslušné orgány přijmou po provedení úředních kontrol, včetně kontrol dokladů a v nezbytných případech kontrol totožnosti a fyzických kontrol, rozhodnutí o každé zásilce zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1, v němž uvedou, zda je zásilka v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a případně uvedou i použitelný celní režim.
2.  

Rozhodnutí o zásilkách činí:

a) 

v případě zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů nebo vedlejších produktů živočišného původu úřední veterinární lékař a

b) 

v případě rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů úřední pracovník rostlinolékařské služby.

3.  
Odchylně od odst. 2 písm. a) mohou příslušné orgány rozhodnout, že rozhodnutí o zásilkách produktů rybolovu, živých mlžů, živých ostnokožců, živých pláštěnců a živých mořských plžů určených k lidské spotřebě učiní odpovídajícím způsobem vyškolení pracovníci, které za tímto účelem konkrétně určí příslušné orgány.

Článek 56

Používání společného zdravotního vstupního dokladu provozovatelem a příslušnými orgány

1.  
Provozovatel odpovědný za zásilku vyplní pro každou zásilku zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 příslušnou část společného zdravotního vstupního dokladu, v níž uvede informace nezbytné pro okamžitou a úplnou identifikaci zásilky a místa jejího určení.
2.  
Odkazuje-li se v tomto nařízení na společný zdravotní vstupní doklad, rozumí se tím i jeho elektronická obdoba.
3.  

Společný zdravotní vstupní doklad používají:

a) 

provozovatelé odpovědní za zásilky zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 k tomu, aby příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly s předstihem uvědomili o příchodu uvedených zásilek, a

b) 

příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly:

i) 

k zaznamenání výsledku provedených úředních kontrol a rozhodnutí přijatých na jeho základě, včetně případného rozhodnutí o odmítnutí zásilky;

ii) 

ke sdělení informací uvedených v bodě i) prostřednictvím IMSOC.

4.  
Provozovatelé odpovědní za zásilku předem oznámí fyzický příchod zásilky do Unie v souladu s odst. 3 písm. a) tak, že vyplní a zadají příslušnou část společného zdravotního vstupního dokladu do IMSOC za účelem předání těchto informací příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly.
5.  

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly společný zdravotní vstupní doklad finalizují, jakmile:

a) 

jsou provedeny všechny úřední kontroly požadované podle čl. 49 odst. 1;

b) 

jsou k dispozici výsledky fyzických kontrol, jsou-li tyto kontroly požadovány, a

c) 

je v souladu s článkem 55 přijato rozhodnutí o zásilce a zaznamenáno ve společném zdravotním vstupním dokladu.

Článek 57

Používání společného zdravotního vstupního dokladu celními orgány

1.  
Před propuštěním zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 do některého celnímu režimu nebo před manipulací s nimi v tomto režimu, včetně umístění do celního skladu nebo svobodného pásma nebo manipulace v nich, musí provozovatel odpovědný za danou zásilku celním orgánům předložit společný zdravotní vstupní doklad, aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v článku 48 a pravidla uvedená v článcích 53 a 54. V tomto okamžiku musí být společný zdravotní vstupní doklad řádně finalizován v IMSOC příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly.
2.  

Celní orgány:

a) 

nepovolí propuštění zásilky do jiného celního režimu, než který určily příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, a

b) 

aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v článku 48 a pravidla uvedená v článcích 53 a 54, umožní propuštění zásilky do volného oběhu pouze po předložení řádně finalizovaného společného zdravotního vstupního dokladu, který potvrzuje, že zásilka je v souladu s příslušnými pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3.  
Není-li při podání celního prohlášení u zásilky zvířat nebo zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 předložen společný zdravotní vstupní doklad, celní orgány zásilku zadrží a okamžitě uvědomí příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření v souladu s čl. 66 odst. 6.

Článek 58

Formát, časové požadavky a zvláštní pravidla pro používání společného zdravotního vstupního dokladu

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla o:

a) 

formátu společného zdravotního vstupního dokladu a pokynech k jeho předkládání a používání, se zohledněním příslušných mezinárodních norem, a

b) 

minimálních časových požadavcích na oznamování zásilek provozovateli za ně odpovědnými s předstihem podle čl. 56 odst. 3 písm. a), aby příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly mohly provádět úřední kontroly včas a účinným způsobem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 59

Určení stanovišť hraniční kontroly

1.  
Členské státy určí stanoviště hraniční kontroly za účelem provádění úředních kontrol u jedné nebo více zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1.
2.  
Členské státy před určením stanoviště hraniční kontroly oznámí tuto skutečnost Komisi. Oznámení musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla ověřit, zda navrhované stanoviště hraniční kontroly splňuje minimální požadavky stanovené v článku 64.
3.  

Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 2 Komise vyrozumí daný členský stát:

a) 

o tom, zda je určení navrhovaného stanoviště hraniční kontroly podmíněno příznivým výsledkem kontroly provedené odborníky Komise v souladu s článkem 116 za účelem ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými v článku 64, a

b) 

o datu této kontroly, které nesmí být pozdější než šest měsíců od oznámení.

4.  
Pokud Komise v souladu s odstavcem 3 vyrozuměla členský stát, že provedení kontroly není nutné, může členský stát provést určení.
5.  
Členský stát pozdrží určení stanoviště hraniční kontroly do okamžiku, než mu Komise sdělí příznivý výsledek kontroly. Komise sdělí výsledky své kontroly podle odst. 3 písm. a) do tří měsíců od jejího provedení.

Článek 60

Zařazení stanovišť hraniční kontroly na seznam

1.  

Každý členský stát zpřístupní na internetu aktualizované seznamy stanovišť hraniční kontroly na svém území, ve kterých u každého stanoviště hraniční kontroly uvede tyto informace:

a) 

kontaktní údaje;

b) 

provozní dobu;

c) 

přesné místo, a zda se jedná o přístav, letiště anebo železniční nebo silniční místo vstupu, a

d) 

zvířata a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1, které spadají do působnosti jeho určení.

2.  
Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla o formátu, kategoriích, zkratkách pro určení a dalších informacích, které mají členské státy používat v seznamech stanovišť hraniční kontroly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 61

Zrušení schválení stanovišť hraniční kontroly a opětovné určení subjektů hraničních kontrol

1.  
Schválení stanovišť hraniční kontroly v souladu s článkem 6 směrnice 97/78/ES a článkem 6 směrnice 91/496/EHS, určení míst vstupu v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 669/2009 a s čl. 13c odst. 4 směrnice 2000/29/ES a určení místa prvního uvedení v souladu s článkem 5 nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ( 15 ) se zrušují.
2.  
Členské státy mohou stanoviště hraniční kontroly, určená místa vstupu, místa vstupu a místa prvního uvedení podle odstavce 1 tohoto článku opětovně určit stanovištěm hraniční kontroly v souladu s čl. 59 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny minimální požadavky uvedené v článku 64.
3.  
Na opětovné určení uvedené v odstavci 2 tohoto článku se nevztahuje čl. 59 odst. 2, 3 a 5.

Článek 62

Zrušení určení stanovišť hraniční kontroly

1.  

Přestane-li stanoviště hraniční kontroly splňovat požadavky uvedené v článku 64, členské státy:

a) 

zruší určení uvedené v čl. 59 odst. 1 pro všechny nebo pro některé kategorie zvířat a zboží, pro které bylo určení učiněno, a

b) 

vyškrtnou tato stanoviště hraniční kontroly ze seznamů uvedených v čl. 60 odst. 1 pro kategorie zvířat a zboží, pro které je určení zrušeno.

2.  
Členské státy uvědomí Komisi a ostatní členské státy o tom, že určení stanoviště hraniční kontroly bylo podle odstavce 1 zrušeno, a o důvodech tohoto zrušení.
3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení tím, že stanoví, ve kterých případech a jakými postupy mohou být stanoviště hraniční kontroly, jejichž určení bylo v souladu s odst. 1 písm. a) tohoto článku zrušeno pouze částečně, odchylně od článku 59 opětovně určena.
4.  
Tímto článkem nejsou dotčeny pravomoci členských států rozhodnout o zrušení určení stanovišť hraniční kontroly z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v tomto nařízení.

Článek 63

Pozastavení určení stanovišť hraniční kontroly

1.  
Členský stát pozastaví určení stanoviště hraniční kontroly a nařídí, aby byla jeho činnost zastavena pro všechny nebo některé kategorie zvířat a zboží, pro které bylo určení učiněno, pokud tyto činnosti mohou způsobovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí. Je-li dané riziko vážné, pozastaví se určení s okamžitou platností.
2.  
Členské státy uvědomí Komisi a ostatní členské státy okamžitě o tom, že určení stanoviště hraniční kontroly bylo pozastaveno, a o důvodech tohoto pozastavení.
3.  
Členské státy vyznačí pozastavení určení stanoviště hraniční kontroly v seznamech uvedených v čl. 60 odst. 1.
4.  

Pozastavení uvedené v odstavci 1 členské státy zruší, jakmile:

a) 

se příslušné orgány přesvědčí, že riziko uvedené v odstavci 1 již neexistuje, a

b) 

sdělily Komisi a ostatním členským státům, na základě jakých informací bylo pozastavení zrušeno.

5.  
Tímto článkem nejsou dotčeny pravomoci členských států rozhodnout o pozastavení určení stanovišť hraniční kontroly z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v tomto nařízení.

Článek 64

Minimální požadavky na stanoviště hraniční kontroly

1.  
Stanoviště hraniční kontroly se musí nacházet v bezprostřední blízkosti místa vstupu do Unie a buď na místě, které v souladu s čl. 135 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 952/2013 určily celní orgány, nebo ve svobodném pásmu.
2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení tím, že stanoví, ve kterých situacích a za jakých podmínek se stanoviště hraniční kontroly může v případě specifických zeměpisných omezení nacházet v jiné vzdálenosti od místa vstupu do Unie než v jeho bezprostřední blízkosti.
3.  

Stanoviště hraniční kontroly musí mít k dispozici:

a) 

dostatečný počet pracovníků s vhodnou kvalifikací;

b) 

prostory či jiná zařízení přiměřené povaze a objemu kategorií zvířat a zboží, se kterými je manipulováno;

c) 

vybavení a prostory či jiná zařízení umožňující provádění úředních kontrol u každé z kategorií zvířat a zboží, pro které bylo stanoviště hraniční kontroly určeno;

d) 

zavedená opatření, která v případě potřeby zajišťují přístup do prostor a k jakémukoliv jinému vybavení a službám nezbytným pro účely uplatnění opatření přijatých v souladu s články 65, 66 a 67 v případech podezření na nesoulad, nesouladných zásilek nebo zásilek představujících riziko;

e) 

pohotovostní opatření zajišťující hladký průběh úředních kontrol a účinné uplatňování opatření přijatých v souladu s články 65, 66 a 67 v případech nepředvídatelných a neočekávaných podmínek nebo událostí;

f) 

technologie a vybavení nezbytné pro účinné fungování IMSOC a v případě potřeby dalších počítačových systémů pro správu informací, které jsou nezbytné pro nakládání s údaji a informacemi a pro jejich výměnu;

g) 

přístup ke službám úředních laboratoří, které jsou schopny dodávat výsledky analýz, testů a diagnostiky v přiměřených lhůtách a které jsou vybaveny nástroji informačních technologií, jež jsou nezbytné pro případné zadávání výsledků provedených analýz, testů nebo diagnostik do IMSOC;

h) 

vhodná opatření zajišťující řádnou manipulaci s různými kategoriemi zvířat a zbožím a předcházení rizikům, jež mohou vyplynout z křížové kontaminace; a

i) 

opatření ke splnění příslušných norem biologické bezpečnosti, jejichž účelem je předcházet šíření nákaz do Unie.

4.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla pro požadavky podle odstavce 3 tohoto článku, která zohlední zvláštní rysy a logistické potřeby související s prováděním úředních kontrol a s uplatňováním opatření přijatých v souladu s čl. 66 odst. 3 a 6 a článkem 67 u různých zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
5.  
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení tím, že stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být stanoviště hraniční kontroly určená pro účely dovozu neopracované dřevěné kulatiny, řeziva a dřevních štěpků osvobozena od jedné nebo více povinností podle odstavce 3 tohoto článku s cílem zohlednit potřeby příslušných orgánů zodpovědných za úřední kontroly a působících za specifických zeměpisných omezení a současně zajistit řádný výkon daných kontrol.



Oddíl III

Opatření při podezření na nesoulad a opatření při nesouladu u zvířat a zboží vstupujících do unie

Článek 65

Podezření na nesoulad a zesílené úřední kontroly

1.  
Vznikne-li u zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 44 odst. 1 a čl. 47 odst. 1 podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, provedou příslušné orgány úřední kontroly, jejichž cílem je toto podezření potvrdit nebo vyloučit.
2.  
Úřední kontroly zásilek zvířat a zboží, u kterých provozovatelé neprohlásili, že obsahují zvířata a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1, provádějí příslušné orgány tehdy, existuje-li důvod domnívat se, že dané kategorie zvířat nebo zboží jsou v zásilce přítomny.
3.  
Příslušné orgány zásilky uvedené v odstavcích 1 a 2 úředně zadrží, dokud nejsou k dispozici výsledky úředních kontrol stanovených v uvedených odstavcích.

V případě potřeby se tyto zásilky izolují nebo umístí do karantény a zvířata jsou do doby, než jsou k dispozici výsledky úředních kontrol, ustájena, krmena, napájena a podle potřeby ošetřována.

4.  
Mají-li příslušné orgány důvod domnívat se, že provozovatel odpovědný za zásilku používá podvodné nebo klamavé praktiky, nebo vyplynulo-li z úředních kontrol, že došlo k závažnému nebo opakovanému porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, vedle přijetí opatření uvedených v čl. 66 odst. 3 podle potřeby zesílí úřední kontroly u zásilek se stejným původem nebo případně se stejným užitím.
5.  
Příslušné orgány oznámí svá rozhodnutí provádět zesílené úřední kontroly podle odstavce 4 tohoto článku Komisi a členským státům prostřednictvím IMSOC, přičemž uvedou důvody pro své rozhodnutí.
6.  
Pravidla pro postupy koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol uvedených v odstavcích 4 a 5 tohoto článku příslušnými orgány stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 66

Opatření přijímaná v případě nesouladných zásilek vstupujících na území Unie

1.  
Příslušné orgány úředně zadrží každou zásilku zvířat nebo zboží vstupující do Unie, která není v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a její vstup do Unie odmítnou.

Příslušné orgány každou takovou zásilku v případě potřeby izolují nebo umístí do karantény a zvířata, která jsou její součástí, jsou do dalšího rozhodnutí držena, je o ně pečováno nebo jsou ošetřována v náležitých podmínkách. Příslušné orgány pokud možno také zohlední zájem na zajištění zvláštní péče pro některé druhy zboží.

2.  
Pravidla pro praktická opatření pro izolaci a karanténu uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
3.  

Provozovateli odpovědnému za zásilku uvedenou v odstavci 1 příslušný orgán neprodleně nařídí, aby zásilku:

a) 

zničil;

b) 

v souladu s čl. 72 odst. 1 a 2 odeslal zpět mimo Unii; nebo

c) 

v souladu s čl. 71 odst. 1 a 2 podrobil zvláštnímu zacházení nebo přijal jakákoliv jiná opatření nezbytná k zajištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a případně přidělil zásilku na jiné účely, než pro které byla původně zamýšlena.

Jakékoliv opatření podle prvního pododstavce písm. a), b) a c) se provede v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a pokud se jedná o zásilky živých zvířat, zejména s pravidly, jejichž cílem je ušetřit zvířata zbytečné bolesti, strachu a utrpení.

Sestává-li zásilka z rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, použije se první pododstavec písm. a), b) a c) buď na zásilku, nebo na její partie.

Před tím, než příslušný orgán dotyčnému provozovateli nařídí, aby učinil kroky podle prvního pododstavce písm. a), b) a c), poskytne mu možnost vyjádřit se, ledaže je nezbytné daná opatření přijmout okamžitě s cílem reagovat na riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí.

4.  

Pokud příslušný orgán provozovateli nařídí přijmout jedno nebo více z opatření stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a), b) nebo c), může výjimečně povolit přijetí těchto opatření pouze ve vztahu k části zásilky, pokud částečné zničení, odeslání zpět, zvláštní zacházení nebo jiné opatření:

a) 

dostačuje k zajištění souladu;

b) 

nepředstavuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí a

c) 

nenaruší průběh úředních kontrol.

5.  

Rozhodnutí o odmítnutí vstupu zásilky podle odstavce 1 tohoto článku a jakékoliv nařízení vydané podle odstavců 3 a 6 tohoto článku a článku 67 příslušné orgány okamžitě oznámí:

a) 

Komisi;

b) 

příslušným orgánům ostatních členských států;

c) 

celním orgánům;

d) 

příslušným orgánům třetí země původu a

e) 

provozovateli odpovědnému za zásilku.

Tato oznámení se uskutečňují prostřednictvím IMSOC.

6.  
Pokud zásilka zvířat nebo zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 není předložena k úředním kontrolám podle uvedeného odstavce nebo není předložena v souladu s požadavky stanovenými v čl. 50 odst. 1 a 3 a čl. 56 odst. 1, 3 a 4 nebo s pravidly přijatými podle článku 48, čl. 49 odst. 4, článku 51, čl. 53 odst. 1 a článku 58, nařídí příslušné orgány, aby byla tato zásilka zadržena nebo stažena z oběhu a neprodleně zadržena pod úředním dohledem.

Na tyto zásilky se vztahují odstavce 1, 3 a 5 tohoto článku.

7.  
Opatření uvedená v tomto článku se použijí na náklady provozovatele odpovědného za danou zásilku.

Článek 67

Opatření přijímaná v případě zvířat nebo zboží, které vstupují do Unie ze třetích zemí a představují riziko

Zásilka zvířat nebo zboží, o níž se při úředních kontrolách zjistí, že představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, se izoluje nebo umístí do karantény a zvířata, která jsou její součástí, jsou do dalšího rozhodnutí držena, je o ně pečováno nebo jsou ošetřována v náležitých podmínkách.

Příslušné orgány dotčenou zásilku úředně zadrží a neprodleně provozovateli odpovědnému za tuto zásilku nařídí, aby ji:

a) 

zničil v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a přijal veškerá opatření, jež jsou nezbytná za účelem ochrany zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat nebo životního prostředí, a pokud se jedná o živá zvířata, zejména s pravidly, jejichž cílem je ušetřit zvířata zbytečné bolesti, strachu a utrpení; nebo

b) 

v souladu s čl. 71 odst. 1 a 2 podrobil zvláštnímu zacházení.

Opatření uvedená v tomto článku se použijí na náklady provozovatele odpovědného za danou zásilku.

Článek 68

Kroky navazující na rozhodnutí přijatá v případě nesouladných zásilek, které do Unie vstupují ze třetích zemí

1.  

Příslušné orgány:

a) 

zneplatní úřední osvědčení a případně jiné příslušné doklady doprovázející zásilky, které jsou předmětem opatření podle čl. 66 odst. 3 a 6 a článku 67, a

b) 

spolupracují v souladu s články 102 až 108 při přijímání dalších nezbytných opatření k zajištění toho, aby zásilky, kterým byl vstup odmítnut v souladu s čl. 66 odst. 1, nebylo možné znovu uvést do Unie.

2.  
Příslušné orgány v členských státech, kde byly provedeny úřední kontroly, dohlížejí na uplatňování opatření, jež byla nařízena v souladu s čl. 66 odst. 3 a 6 a článkem 67, aby zásilka neměla do doby, než budou tato opatření uplatněna, nebo po dobu jejich uplatňování nepříznivé účinky na zdraví lidí, zvířat a rostlin, na dobré životní podmínky zvířat nebo na životní prostředí.

V případě potřeby se uplatňování těchto opatření dokončí pod dozorem příslušných orgánů jiného členského státu.

Článek 69

Případy, kdy provozovatel neučiní opatření nařízená příslušnými orgány

1.  
Provozovatel odpovědný za danou zásilku učiní všechna opatření nařízená příslušnými orgány v souladu s čl. 66 odst. 3 a 6 a článkem 67 neprodleně, nejpozději však 60 dnů ode dne, kdy mu příslušné orgány oznámily své rozhodnutí v souladu s čl. 66 odst. 5. Příslušné orgány mohou vymezit kratší dobu než uvedených 60 dní.
2.  

Neučiní-li dotčený provozovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 1 žádné opatření, příslušné orgány nařídí:

a) 

aby daná zásilka byla zničena nebo aby vůči ní bylo uplatněno jakékoliv jiné vhodné opatření;

b) 

v případech uvedených v článku 67, aby byla zásilka zničena ve vhodných zařízeních umístěných co nejblíže stanovišti hraniční kontroly a aby byla přijata veškerá opatření, jež jsou nezbytná za účelem ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat nebo životního prostředí.

3.  
Příslušné orgány mohou lhůtu uvedenou v odstavcích 1 a 2 tohoto článku prodloužit o dobu nezbytnou pro získání výsledků druhého odborného stanoviska uvedeného v článku 35 za předpokladu, že to nebude mít nepříznivé účinky na zdraví lidí, zvířat a rostlin, na dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také na životní prostředí.
4.  
Opatření uvedená v tomto článku se použijí na náklady provozovatele odpovědného za danou zásilku.

Článek 70

Souladné uplatňování článků 66, 67 a 68

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla, která mají u všech stanovišť hraniční kontroly uvedených v čl. 59 odst. 1 a kontrolních míst uvedených v čl. 53 odst. 1 písm. a) zajistit vzájemný soulad rozhodnutí a opatření přijatých a nařízení vydaných na základě článků 66, 67 a 68 příslušnými orgány, podle kterých mají příslušné orgány postupovat v běžných nebo opakujících se situacích nesouladu nebo rizika. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 71

Zvláštní zacházení se zásilkami

1.  

Zvláštní zacházení se zásilkami uvedené v čl. 66 odst. 3 písm. c) a čl. 67 písm. b) může v případě potřeby zahrnovat:

a) 

ošetření nebo zpracování, včetně případné dekontaminace, nikoliv však zředění, s cílem uvést zásilky do souladu s požadavky pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo s požadavky třetí země, do níž jsou odesílány zpět; nebo

b) 

zpracování jiným způsobem, který je vhodný pro bezpečnou výživu zvířat nebo lidskou spotřebu nebo pro jiné účely než pro výživu zvířat nebo lidskou spotřebu.

2.  

Zvláštní zacházení uvedené v odstavci 1 musí být:

a) 

prováděno účinně a odstraňovat jakékoliv riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí;

b) 

zdokumentováno a prováděno pod dohledem příslušných orgánů nebo případně pod dohledem příslušných orgánů jiného členského státu na základě vzájemné dohody a

c) 

v souladu s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o požadavky a podmínky, za nichž má být zvláštní zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku prováděno.

Nejsou-li taková pravidla stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, provádí se zvláštní zacházení v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 72

Zpětné odeslání zásilek

1.  

Příslušné orgány povolí zpětné odeslání zásilek při splnění těchto podmínek:

a) 

místo určení bylo dohodnuto s provozovatelem odpovědným za zásilku;

b) 

provozovatel odpovědný za zásilku příslušné orgány členského státu písemně uvědomil, že příslušné orgány třetí země původu nebo třetí země určení, pokud se nejedná o stejnou zemi, byly informovány o důvodech a okolnostech, na základě kterých byl vstup dotčené zásilky zvířat nebo zboží odmítnut;

c) 

v případě, že třetí země určení není třetí zemí původu, provozovatel získal od příslušných orgánů této třetí země určení souhlas a tyto příslušné orgány uvědomily příslušné orgány členského státu, že jsou připraveny zásilku přijmout, a

d) 

v případě zásilek obsahujících zvířata je zpětné odeslání v souladu s požadavky na dobré životní podmínky zvířat.

2.  
Podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku se nevztahují na zásilky zboží kategorie uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. c).



Oddíl IV

Souhlas s předvývozními kontrolami

Článek 73

Souhlas s předvývozními kontrolami prováděnými třetími zeměmi

1.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů udělit na žádost třetí země souhlas se zvláštními předvývozními kontrolami, které uvedená třetí země provádí u zásilek zvířat a zboží před vývozem do Unie s cílem ověřit, že vyvážené zásilky splňují požadavky pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2. Takový souhlas se může vztahovat pouze na zásilky pocházející z dotčené třetí země a může být udělen pro jednu nebo více kategorií zvířat nebo zboží. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
2.  

V souhlasu podle odstavce 1 musí být uvedeno následující:

a) 

maximální četnost úředních kontrol, které mají příslušné orgány členských států provádět při vstupu zásilek do Unie, u nichž není důvod k podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo na podvodné nebo klamavé praktiky;

b) 

úřední osvědčení, která musí zásilky vstupující do Unie doprovázet;

c) 

vzor osvědčení uvedených v písmeni b);

d) 

příslušné orgány třetí země odpovědné za provedení předvývozních kontrol a

e) 

podle potřeby pověřený subjekt, na který mohou uvedené příslušné orgány přenést některé úkoly. Souhlas s tímto přenesením úkolů může být udělen pouze tehdy, jsou-li splněna kritéria stanovená v článcích 28 až 33 nebo rovnocenné podmínky.

3.  

Souhlas uvedený v odstavci 1 tohoto článku může být třetí zemi udělen pouze tehdy, jestliže lze na základě dostupných důkazů a případně kontroly Komise provedené v souladu s článkem 120 prokázat, že je systém úředních kontrol v dané třetí zemi schopen zajistit, že:

a) 

zásilky zvířat nebo zboží vyvážené do Unie splňují požadavky pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo rovnocenné požadavky a

b) 

jsou kontroly prováděné ve třetí zemi před odesláním do Unie dostatečně účinné, aby jimi mohly být nahrazeny kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aby mohla být omezena jejich četnost.

4.  

Příslušné orgány nebo pověřený subjekt uvedený v souhlasu:

a) 

jsou odpovědné za kontakty s Unií a

b) 

zajistí, aby každou zásilku, která je podrobena kontrole, doprovázela úřední osvědčení uvedená v odst. 2 písm. b).

5.  
Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla a kritéria pro udělování souhlasu s předvývozními kontrolami prováděnými třetími zeměmi v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a pro úřední kontroly prováděné příslušnými orgány členských států u zvířat a zboží, které vyžadují souhlas podle uvedeného odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 74

Nesoulad v případě souhlasu s předvývozními kontrolami, které provádějí třetí země, a zrušení tohoto souhlasu

1.  

Pokud úřední kontroly u zásilek kategorií zvířat a zboží, u kterých byl podle čl. 73 odst. 1 udělen souhlas s předvývozními kontrolami, odhalí závažný nebo opakovaný nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, členské státy neprodleně:

a) 

vedle požádání o správní pomoc postupem podle článků 102 až 108 o správní pomoc oznámí tuto skutečnost prostřednictvím IMSOC Komisi, ostatním členským státům a dotčeným provozovatelům a

b) 

zvýší počet úředních kontrol zásilek z dané třetí země a v případě, že je to nezbytné pro řádné analytické prozkoumání situace, uchovají za vhodných skladovacích podmínek náležitý počet vzorků.

2.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů souhlas uvedený v čl. 73 odst. 1 zrušit, pokud úřední kontroly uvedené v odstavci 1 tohoto článku nasvědčují tomu, že požadavky uvedené v čl. 73 odst. 3 a 4 již nejsou splněny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.



Oddíl V

Spolupráce mezi orgány týkající se zásilek ze třetích zemí

Článek 75

Spolupráce mezi orgány týkající se zásilek vstupujících do Unie ze třetích zemí

1.  
Příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány členských států zabývající se zvířaty a zbožím vstupujícími do Unie úzce spolupracují s cílem zajistit, aby byly úřední kontroly u zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie prováděny v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Za tímto účelem si příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány zajišťují:

a) 

vzájemný přístup k informacím, které jsou nezbytné pro organizaci a realizaci činností těchto orgánů v souvislosti se zvířaty a zbožím vstupujícími do Unie, a

b) 

včasnou výměnu těchto informací, a to i elektronickou cestou.

2.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotné mechanismy spolupráce, které jsou příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány uvedené v odstavci 1 povinny zavést, aby zajistily:

a) 

příslušným orgánům přístup k informacím nezbytným pro okamžitou a úplnou identifikaci zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie, u kterých jsou v souladu s čl. 47 odst. 1 prováděny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly;

b) 

vzájemnou aktualizaci informací o zásilkách zvířat a zboží vstupujících do Unie, které shromáždily příslušné orgány, celní orgány a jiné orgány, prostřednictvím výměny těchto informací nebo synchronizací příslušných datových souborů a

c) 

rychlé sdělování rozhodnutí, které tyto orgány přijaly na základě informací uvedených v písmenech a) a b).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 76

Spolupráce mezi orgány týkající se zásilek, u kterých nejsou prováděny zvláštní kontroly na hranicích

1.  
V případě zásilek zvířat a zboží, u kterých nejsou v souladu s čl. 47 odst. 1 tohoto nařízení prováděny kontroly při vstupu do Unie a které jsou předmětem celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu v souladu s čl. 5 bodem 12 a články 158 až 202 nařízení (EU) č. 952/2013, se použijí odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku.
2.  
Celní orgány propuštění do volného oběhu pozastaví, mají-li důvod se domnívat, že zásilka může představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, a toto pozastavení neprodleně oznámí příslušným orgánům.
3.  
Zásilka, jejíž propuštění do volného oběhu bylo pozastaveno podle odstavce 2, se do něj propustí, jestliže příslušné orgány do tří pracovních dnů od pozastavení nepožádaly celní orgány o jeho prodloužení nebo je informovaly, že zásilka nepředstavuje žádné riziko.
4.  

Pokud se příslušné orgány domnívají, že zásilka představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí:

a) 

požádají celní orgány, aby zásilku do volného oběhu nepropouštěly a aby na obchodní fakturu, která zásilku doprovází, a na všechny ostatní důležité průvodní doklady nebo na příslušné rovnocenné elektronické dokumenty připojily tuto poznámku:

„Produkt představuje riziko — propuštění do volného oběhu není povoleno — nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“;

b) 

bez souhlasu příslušných orgánů není umístění do jiného celního režimu povoleno a

c) 

použijí se čl. 66 odst. 1, 3, 5 a 6, články 67, 68, 69, čl. 71 odst. 1 a 2 a čl. 72 odst. 1 a 2.

5.  
Mají-li celní orgány v případě zásilek zvířat a zboží, u kterých nejsou v souladu s čl. 47 odst. 1 prováděny kontroly při vstupu do Unie a které nejsou předmětem celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného obědu, důvod se domnívat, že zásilka může představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, předají všechny příslušné informace celním orgánům členského státu konečného určení.



Oddíl VI

Zvláštní opatření

Článek 77

Pravidla pro zvláštní úřední kontroly a opatření, jež mají být přijata v návaznosti na ně

1.  

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění zvláštních úředních kontrol a pro opatření v případech nesouladu, jejichž účelem je zohlednit zvláštní rysy těchto kategorií zvířat a zboží nebo podmínky a prostředky jejich přepravy:

a) 

zásilky obsahující čerstvé produkty rybolovu, které byly z rybářského plavidla plujícího pod vlajkou třetí země vyloženy přímo v přístavech, které v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ( 16 ) určily členské státy;

b) 

zásilky obsahující nestaženou srstnatou volně žijící zvěř;

c) 

zásilky zboží kategorie uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. b), které jsou dodávány na plavidla opouštějící Unii a jsou určeny pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující a které byly či nebyly skladovány ve speciálně schválených celních skladech nebo ve svobodných pásmech;

d) 

dřevěný obalový materiál;

e) 

krmivo doprovázející zvířata a určené k jejich krmení;

f) 

zvířata a zboží zakoupené prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a dodávané ze třetí země na adresu v Unii a nezbytné požadavky na oznamování, které umožňují řádné provádění úředních kontrol;

g) 

rostlinné produkty, které s ohledem na následné místo určení mohou představovat riziko šíření infekčních nebo přenosných nákaz zvířat;

h) 

zásilky zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a), b) a c), které pocházejí z Unie a do Unie se vracejí poté, co jim třetí země zakázala vstup;

i) 

volně ložené zboží vstupující do Unie ze třetí země, přičemž není rozhodující, zda z dané země pochází veškeré zboží;

j) 

zásilky zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1, které pocházejí z území Chorvatska a jsou přepravovány přes území Bosny a Hercegoviny u města Neum („neumský koridor“) před opětovným vstupem na území Chorvatska přes vstupní místa Klek nebo Zaton Doli;

k) 

zvířata a zboží, na které se v souladu s článkem 48 nevztahuje článek 47.

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určitá zvířata a zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu zásilky do zařízení v místě určení v Unii, na stanoviště hraniční kontroly v místě určení nebo na stanoviště hraniční kontroly v místě výstupu.
3.  

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se:

a) 

vzorových úředních osvědčení a pravidel pro vydávání těchto osvědčení a

b) 

formátu dokladů, které musí doprovázet zvířata nebo zboží kategorií uvedených v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.



KAPITOLA VI

▼C2

Financování úředních kontrol a jiných úředních činností

▼B

Článek 78

Obecná pravidla

1.  
Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány k dispozici přiměřené finanční zdroje pro zajištění pracovníků a jiných zdrojů, které jsou pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností nezbytné.
2.  
Tato kapitola se použije rovněž v případě přenesení některých úkolů úřední kontroly a jiných úředních činností v souladu s články 28 a 31.

Článek 79

Povinné poplatky nebo platby

▼C2

1.  

Příslušné orgány vybírají poplatky nebo platby za úřední kontroly prováděné v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze IV kapitole II a za úřední kontroly zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a), b) a c) na stanovištích hraniční kontroly nebo na kontrolních místech podle čl. 53 odst. 1 písm. a), a to buď:

▼B

a) 

na úrovni nákladů vypočítaných v souladu s čl. 82 odst. 1; nebo

b) 

ve výši stanovené v příloze IV.

2.  

Příslušné orgány vybírají poplatky nebo platby s cílem pokrýt náklady, které jim vzniknou v souvislosti s:

a) 

úředními kontrolami prováděnými u zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f);

b) 

úředními kontrolami prováděnými na žádost provozovatele s cílem získat schválení stanovené v článku 10 nařízení (ES) č. 183/2005;

c) 

úředními kontrolami, které nebyly původně plánovány a které

i) 

musely být provedeny, neboť během úřední kontroly provedené v souladu s tímto nařízením byl na straně téhož provozovatele zjištěn nesoulad, a

ii) 

jsou prováděny za účelem posouzení rozsahu a dopadu nesouladu nebo za účelem ověření, zda byla zjednána náprava.

3.  

Bez ohledu na odstavce 1 a 2 mohou členské státy v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze IV kapitole II na objektivním a nediskriminačním základě snížit výši poplatků nebo plateb s přihlédnutím k:

a) 

zájmům provozovatelů s nízkým objemem produkce;

b) 

tradičním metodám produkce, zpracování a distribuce;

c) 

potřebám provozovatelů nacházejících se v regionech se zvláštními zeměpisnými omezeními a

d) 

historii provozovatelů z hlediska souladu s příslušnými pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, zjištěného při úředních kontrolách.

4.  
Členské státy mohou rozhodnout, že poplatky a platby vypočítané v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. b) se nevyberou, pokud při zohlednění nákladů na výběr a celkových příjmů očekávaných z jejich výběru nedosáhnou částky, jejíž výběr by byl hospodárný.
5.  
Tento článek se nepoužije na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. i) a j).

Článek 80

Jiné poplatky nebo platby

Členské státy mohou za účelem pokrytí nákladů úředních kontrol a jiných úředních činností vybírat poplatky nebo platby jiné než ty, které jsou uvedeny v článku 79, pokud to nezakazují právní předpisy použitelné v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2.

Článek 81

Náklady

Poplatky nebo platby, které mají být vybírány v souladu s čl. 79 odst. 1 písm. a) a odst. 2, se určí na základě níže uvedených nákladů, pokud tyto náklady vyplývají z dotčených úředních kontrol:

a) 

platy pracovníků, včetně pomocných a administrativních pracovníků, kteří se podílejí na provádění úředních kontrol, náklady na jejich sociální zabezpečení, důchody a pojištění;

b) 

náklady na zařízení a vybavení, včetně nákladů na údržbu a na pojištění a dalších souvisejících nákladů;

c) 

náklady na spotřební zboží a nástroje;

d) 

náklady na služby účtované příslušným orgánům pověřenými subjekty za úřední kontroly, jimiž byly pověřeny;

e) 

náklady na školení pracovníků uvedených v písmeni a), s výjimkou odborné přípravy, která je nezbytná k získání kvalifikace, jež je pro zaměstnání v příslušných orgánech požadována;

f) 

cestovní výdaje pracovníků uvedených v písmeni a) a související denní náklady;

g) 

náklady spojené s odběrem vzorků a laboratorní analýzou, testováním a diagnostikou, které si za tyto úkony účtují úřední laboratoře.

Článek 82

Výpočet poplatků nebo plateb

1.  

Poplatky nebo platby vybírané v souladu s čl. 79 odst. 1 písm. a) a odst. 2 se stanoví jednou z těchto metod výpočtu nebo jejich kombinací:

a) 

paušálně na základě celkových nákladů úředních kontrol vynaložených příslušnými orgány za určitou dobu a uplatňují se vůči všem provozovatelům bez ohledu na to, zda je určitá úřední kontrola v referenčním období u každého provozovatele podléhajícího poplatkům provedena; při určování výše poplatků, které mají být účtovány jednotlivým odvětvím, činnostem a kategoriím provozovatelů, příslušné orgány zohlední, jaký vliv má na rozdělení celkových nákladů těchto úředních kontrol typ a rozsah dotčené činnosti a relevantní rizikové faktory; nebo

b) 

na základě výpočtu skutečných nákladů každé jednotlivé úřední kontroly a uplatňují se vůči provozovatelům, kterých se daná úřední kontrola týkala.

2.  
Cestovní výdaje uvedené v čl. 81 písm. f) se při výpočtu poplatků nebo plateb podle čl. 79 odst. 1 písm. a) a odst. 2 berou v úvahu způsobem, který provozovatele nediskriminuje na základě vzdálenosti jejich prostor od umístění příslušných orgánů.
3.  
Při výpočtu podle odst. 1 písm. a) nesmějí poplatky nebo platby vybírané příslušnými orgány překročit celkové náklady vzniklé při úředních kontrolách provedených v období uvedeném ve zmíněném písmenu.
4.  
Při výpočtu podle odst. 1 písm. b) nesmějí poplatky nebo platby překročit skutečné náklady provedených úředních kontrol.

Článek 83

Výběr a uplatňování poplatků nebo plateb

1.  
Za úřední kontrolu nebo za jinou úřední činnost provedenou na základě stížnosti jsou poplatek nebo platba provozovateli účtovány pouze tehdy, pokud se v důsledku dané kontroly potvrdí nesoulad.
2.  
Poplatky nebo platby vybrané v souladu s články 79 a 80 se nevracejí přímo ani nepřímo, pokud nebyly vybrány neoprávněně.
3.  
Členské státy mohou rozhodnout, že poplatky nebo platby vybírají jiné orgány než příslušné orgány nebo že je vybírají pověřené subjekty.

Článek 84

Placení poplatků a plateb

1.  
Příslušné orgány zajistí, aby provozovatel na požádání obdržel doklad o zaplacení poplatku nebo platby, pokud k němu nemá přístup jiným způsobem.
2.  
Poplatky nebo platby vybírané v souladu s čl. 79 odst. 1 hradí provozovatel odpovědný za zásilku nebo jeho zástupce.

Článek 85

Transparentnost

1.  

►C2  Členské státy zajistí vysokou úroveň transparentnosti, pokud jde o: ◄

a) 

poplatky nebo platby stanovené v čl. 79 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v článku 80, a zejména o:

i) 

metodu a údaje použité pro stanovení těchto poplatků nebo plateb;

ii) 

výši poplatků nebo plateb uplatňovaných u jednotlivých kategorií provozovatelů a u jednotlivých kategorií úředních kontrol či jiných úředních činností;

iii) 

rozpis nákladů uvedených v článku 81;

b) 

totožnost orgánů či subjektů odpovědných za výběr poplatků nebo plateb.

2.  
Každý příslušný orgán zpřístupní veřejnosti informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivá referenční období a náklady vzniklé příslušnému orgánu, k jejichž pokrytí má být uhrazen poplatek nebo platba v souladu s čl. 79 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a s článkem 80.
3.  
Členské státy vedou s příslušnými zúčastněnými stranami konzultace o obecných metodách používaných k výpočtu poplatků nebo plateb stanovených v čl. 79 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v článku 80.



KAPITOLA VII

Úřední osvědčování

Článek 86

Obecné požadavky týkající se úředního osvědčování

1.  

Výsledkem úředního osvědčování je vydání:

a) 

úředních osvědčení; nebo

b) 

úředních potvrzení v případech stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2.

2.  
Pokud příslušné orgány přenesou některé úkoly v souvislosti s vydáváním úředních osvědčení nebo úředních potvrzení nebo s úředním dohledem podle čl. 91 odst. 1 na jiný subjekt, vztahují se na toto přenesení články 28 až 33.

Článek 87

Úřední osvědčení

Články 88, 89 a 90 se použijí:

a) 

vyžadují-li pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, aby bylo vydáno úřední osvědčení, a

b) 

v případě úředních osvědčení, která jsou nezbytná pro účely vývozu zásilek zvířat a zboží do třetích zemí nebo o něž je příslušný orgán členského státu odeslání požádán příslušným orgánem členského státu určení v souvislosti se zásilkami zvířat a zboží, které mají být vyvezeny do třetích zemí.

Článek 88

Podpis a vydávání úředních osvědčení

1.  
Úřední osvědčení vydávají příslušné orgány.
2.  

Příslušné orgány určí osvědčující úředníky, kteří jsou oprávněni podepisovat úřední osvědčení, a zajistí, aby tito úředníci:

a) 

byli nestranní a nenacházeli se v žádném střetu zájmů, a zejména ne v situaci, která by přímo nebo nepřímo mohla ovlivnit nestrannost jejich profesního jednání v souvislosti s předmětem úředních osvědčení, a

b) 

absolvovali náležité školení o pravidlech, podle kterých se úředním osvědčením osvědčuje soulad, a o technickém posuzování souladu s těmito pravidly, jakož i s příslušnými pravidly stanovenými v tomto nařízení.

3.  

Osvědčující úředník úřední osvědčení podepíše a vydá na základě jednoho z těchto důvodů:

a) 

své přímé znalosti aktuálních skutečností nebo údajů, které jsou pro osvědčování relevantní a které získal prostřednictvím:

i) 

úřední kontroly; nebo

ii) 

jiného úředního osvědčení, které vydaly příslušné orgány;

b) 

skutečností a údajů, které jsou pro osvědčování relevantní a jejichž znalost potvrdila jiná osoba, která má za tímto účelem oprávnění od příslušných orgánů a která jedná pod jejich dohledem, pod podmínkou, že osvědčující úředník může správnost těchto skutečností a údajů ověřit;

c) 

skutečností a údajů, které jsou pro osvědčování relevantní a které byly získány z vlastních kontrolních systémů provozovatelů, doplněných a potvrzených výsledky pravidelných úředních kontrol, je-li takto osvědčující úředník přesvědčen, že podmínky pro vydání úředního osvědčení jsou splněny.

▼C2

4.  
V případě, že tak požadují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, osvědčující úředník úřední osvědčení podepisuje a vydává pouze na základě odst. 3 písm. a) tohoto článku.

▼B

Článek 89

Záruky spolehlivosti úředních osvědčení

1.  

Úřední osvědčení:

a) 

musí být opatřena jedinečným kódem;

b) 

nesmějí být osvědčujícím úředníkem podepsána, jsou-li prázdná nebo neúplná;

c) 

musí být vyhotovena v jednom nebo více úředních jazycích orgánů Unie, jimž osvědčující úředník rozumí, a v jednom z úředních jazyků členského státu určení, je-li to relevantní;

d) 

musí být pravá a správná;

e) 

musí umožňovat identifikaci osoby, která je podepsala, a uvádět datum vydání a

f) 

musí umožňovat snadné ověření vazby mezi osvědčením, vydávajícím orgánem a zásilkou, partií nebo jednotlivým zvířetem či zbožím uvedeným v osvědčení.

2.  
Příslušné orgány přijmou veškerá vhodná opatření s cílem zabránit vydávání falešných nebo zavádějících úředních osvědčení nebo jejich zneužívání.

Článek 90

Prováděcí pravomoci týkající se úředních osvědčení

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro jednotné uplatňování článků 88 a 89, pokud jde o:

a) 

vzorová úřední osvědčení a pravidla pro vydávání těchto osvědčení, pokud nejsou příslušné požadavky stanoveny v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

b) 

mechanismy a technická opatření, které zajistí, aby byla vydávána správná a spolehlivá úřední osvědčení, a které předejdou riziku podvodu;

c) 

postupy, které se použijí při odnímání úředních osvědčení a vydávání náhradních osvědčení;

d) 

pravidla pro vydávání ověřených kopií úředních osvědčení;

e) 

formát dokladů, které musí doprovázet zvířata a zboží po provedení úředních kontrol;

f) 

pravidla pro vydávání elektronických osvědčení a používání elektronických podpisů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 91

Úřední potvrzení

1.  
Vyžaduje-li toto nařízení nebo pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, aby provozovatelé pod úředním dohledem příslušných orgánů nebo příslušné orgány samotné vydali úřední potvrzení, použijí se odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku.
2.  

Úřední potvrzení musí:

a) 

být pravá a správná;

b) 

být vyhotovena v jednom nebo více úředních jazycích orgánů Unie, jimž osvědčující úředník rozumí, a v jednom z úředních jazyků členského státu určení, je-li to relevantní, a

c) 

v případě, že se týkají zásilky nebo partie, umožňovat ověření vazby mezi úředním potvrzením a danou zásilkou nebo partií.

3.  

Příslušné orgány zajistí, aby pracovníci provádějící úřední kontroly za účelem dohledu nad vydáváním úředních potvrzení, nebo vydávají-li úřední potvrzení příslušné orgány, pracovníci pověření vydáváním těchto úředních potvrzení:

a) 

byli nestranní a nenacházeli se v žádném střetu zájmů, a zejména ne v situaci, která by přímo nebo nepřímo mohla ovlivnit nestrannost jejich profesního jednání v souvislosti s předmětem úředních potvrzení, a

b) 

absolvovali náležité školení o:

i) 

pravidlech, podle kterých se úředními potvrzeními osvědčuje soulad, a o technickém posuzování souladu s uvedenými pravidly;

ii) 

příslušných pravidlech stanovených tímto nařízením.

4.  

Příslušné orgány provádějí pravidelné úřední kontroly, jejichž účelem je ověřit, zda:

a) 

provozovatelé vydávající potvrzení splňují podmínky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 a

b) 

potvrzení jsou vydávána na základě relevantních, správných a ověřitelných skutečností a údajů.



HLAVA III

REFERENČNÍ LABORATOŘE A REFERENČNÍ STŘEDISKA

Článek 92

Rozhodnutí o ustavení referenční laboratoře Evropské unie

1.  

V oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, se ustaví referenční laboratoř Evropské unie, pokud účinnost úředních kontrol a jiných úředních činností závisí rovněž na kvalitě, jednotnosti a spolehlivosti:

a) 

analytických, testovacích nebo diagnostických metod používaných úředními laboratořemi, které byly určeny v souladu s čl. 37 odst. 1, a

b) 

výsledků analýz, testů a diagnostiky provedených těmito úředními laboratořemi.

2.  
Referenční laboratoř Evropské unie se ustaví v případě, že je shledána potřeba prosazovat jednotné postupy vypracovávání či používání metod uvedených v odst. 1 písm. a).
3.  
Komise podrobuje mandát a činnost referenčních laboratoří Evropské unie pravidelnému přezkumu.
4.  
Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplní toto nařízení přijetím rozhodnutí o ustavení referenční laboratoře Evropské unie.

Článek 93

Určení referenčních laboratoří Evropské unie

1.  
Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí referenční laboratoře Evropské unie v případě, že bylo v souladu s článkem 92 přijato rozhodnutí o ustavení takové laboratoře.
2.  

Určení uvedená v odstavci 1:

a) 

se řídí postupem pro veřejná výběrová řízení a

b) 

jsou časově omezena na nejméně pět let, nebo jsou pravidelně přezkoumávána.

3.  

Referenční laboratoře Evropské unie:

a) 

provádějí svou činnost v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 a musí být v souladu s ní akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem působícím v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008. Rozsah této akreditace:

i) 

musí zahrnovat veškeré laboratorní analytické, testovací nebo diagnostické metody, které má laboratoř při svém působení jako referenční laboratoř Evropské unie používat;

ii) 

může zahrnovat jednu nebo více laboratorních analytických, testovacích nebo diagnostických metod nebo skupiny metod;

iii) 

může být definován flexibilním způsobem, který umožní zahrnout do rozsahu akreditace i pozměněné verze metod používaných referenční laboratoří Evropské unie v době, kdy byla akreditace udělena, nebo nové metody vedle uvedených metod na základě vlastní validace dané laboratoře bez zvláštního posouzení vnitrostátním akreditačním orgánem členského státu, v němž se referenční laboratoř Evropské unie nachází, před použitím těchto pozměněných nebo nových metod;

b) 

musí být nestranné a nesmějí se nacházet v žádném střetu zájmů, a zejména ne v situaci, která by přímo nebo nepřímo mohla ovlivnit nestrannost jejich profesního chování při plnění jejich povinností jakožto referenčních laboratoří Evropské unie;

c) 

musí mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídající odbornou přípravou v oboru analytických, testovacích a diagnostických technik používaných v oblasti jejich působnosti a případně pomocné pracovníky, nebo musí mít k těmto pracovníkům smluvně zajištěný přístup;

d) 

musí mít infrastrukturu, vybavení a produkty nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěný přístup;

e) 

zajišťují, aby jejich pracovníci a všichni smluvní pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů a aby byl při jejich práci zohledňován nejnovější vývoj ve výzkumu na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

f) 

musí být vybaveny pro provádění úkolů v mimořádných situacích nebo mít k vybavení nezbytnému pro tyto účely přístup a

g) 

musí být tam, kde je to relevantní, vybaveny tak, aby splňovaly příslušné normy biologické bezpečnosti.

4.  
Odchylně od odst. 3 písm. a) tohoto článku může Komise pro oblast, na niž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), jako referenční laboratoře Evropské unie určit úřední laboratoře, jež byly jako takové určeny příslušnými orgány na základě odchylky přijaté podle článku 41, bez ohledu na to, zda tyto laboratoře splňují podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) tohoto článku.
5.  

Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku jsou laboratoře uvedené v čl. 32 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 21 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1831/2003 referenčními laboratořemi Evropské unie, které nesou odpovědnost a plní úkoly uvedené v článku 94 tohoto nařízení v oblasti:

a) 

GMO a geneticky modifikovaných potravin a krmiv a

b) 

doplňkových látek v krmivech.

6.  
Povinnosti pracovníků v oblasti zachovávání důvěrnosti, které jsou uvedeny v článku 8, se použijí obdobně na pracovníky referenčních laboratoří Evropské unie.

Článek 94

Povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Evropské unie

1.  
Referenční laboratoře Evropské unie přispívají ke zlepšování a harmonizaci analytických, testovacích nebo diagnostických metod používaných úředními laboratořemi určenými v souladu s čl. 37 odst. 1 a údajů, které se z analýz, testů a diagnostiky získávají.
2.  

Referenční laboratoře Evropské unie určené v souladu s čl. 93 odst. 1 odpovídají za níže uvedené úkoly, pokud jsou zahrnuty do jejich ročních či víceletých pracovních programů, které byly sestaveny v souladu s cíli a prioritami příslušných pracovních programů přijatých Komisí v souladu s článkem 36 nařízení (EU) č. 652/2014:

a) 

poskytují národním referenčním laboratořím podrobné údaje a pokyny týkající se laboratorních analytických, testovacích a diagnostických metod, včetně referenčních metod;

b) 

poskytují národním referenčním laboratořím referenční materiály;

c) 

koordinují používání metod uvedených v písmeni a) národními referenčními laboratořemi a v případě potřeby jinými úředními laboratořemi, zejména tím, že organizují pravidelné mezilaboratorní porovnávací či odbornostní zkoušky a zajišťují vhodné kroky na ně navazující, v souladu s případnými mezinárodně uznávanými protokoly, a o výsledcích těchto mezilaboratorních porovnávacích či odbornostních zkoušek a o krocích na ně navazujících informují Komisi a členské státy;

d) 

koordinují praktická opatření nezbytná k používání nových laboratorních analytických, testovacích nebo diagnostických metod a informují národní referenční laboratoře o pokroku v této oblasti;

e) 

organizují školení pro pracovníky národních referenčních laboratoří a v případě potřeby i pro pracovníky jiných úředních laboratoří a pro odborníky ze třetích zemí;

f) 

v oblasti své působnosti poskytují vědeckou a technickou podporu Komisi;

g) 

poskytují národním referenčním laboratořím informace o relevantních výzkumných činnostech na vnitrostátní, unijní, a mezinárodní úrovni;

h) 

v oblasti své působnosti spolupracují s laboratořemi ve třetích zemích a s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC);

i) 

aktivně se podílejí na diagnostice ohnisek nemocí přenášených potravou, zoonóz nebo nákaz zvířat nebo výskytu škodlivých organismů rostlin v členských státech prostřednictvím potvrzování diagnóz, charakterizace a taxonomických nebo epizootických studií prováděných na izolátech patogenů nebo vzorcích škodlivých organismů;

j) 

koordinují nebo provádějí testy k ověření jakosti činidel a šarží činidel používaných při diagnostice nemocí přenášených potravou, zoonóz nebo nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin;

k) 

spadá-li to do jejich působnosti, založí a uchovávají:

i) 

referenční sbírky škodlivých organismů rostlin nebo referenčních kmenů patogenních původců;

ii) 

referenční sbírky materiálů určených pro styk s potravinami, které se používají ke kalibraci analytických zařízení a k poskytování jejich vzorků národním referenčním laboratořím;

iii) 

aktualizované seznamy dostupných referenčních látek a činidel a aktualizované seznamy jejich výrobců a dodavatelů a

l) 

je-li to vhodné pro jejich oblast působnosti, spolupracují případně mezi sebou navzájem a s Komisí s cílem vyvinout analytické, testovací nebo diagnostické metody na vysoké úrovni.

Pokud jde o písm. k) bod i), může referenční laboratoř Evropské unie uvedené referenční sbírky a referenční kmeny založit a uchovávat prostřednictvím externího smluvního zajišťování jinými úředními laboratořemi a vědeckými organizacemi.

3.  
Referenční laboratoře Evropské unie zveřejní seznam národních referenčních laboratoří, které členské státy určily v souladu s čl. 100 odst. 1.

Článek 95

Určení referenčních středisek Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat

1.  
Komise určí prostřednictvím prováděcích aktů referenční střediska Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat, která podporují činnosti Komise a členských států v souvislosti s uplatňováním pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. f).
2.  

Určení uvedená v odstavci 1:

a) 

se řídí postupem pro veřejná výběrová řízení a

b) 

jsou časově omezená nebo jsou pravidelně přezkoumávána.

3.  

Referenční střediska Evropské unie pro dobré zdravotní podmínky zvířat:

a) 

musí jednat nestranně, pokud jde o plnění jejich úkolů jakožto referenčních středisek Evropské unie;

b) 

musí mít vysokou úroveň vědeckých a technických odborných znalostí o vztahu člověka a zvířat, o chování, fyziologii a genetice zvířat, o zdraví a výživě zvířat v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvířat a o aspektech dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s obchodním a vědeckým využitím zvířat;

c) 

musí mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídající odbornou přípravou v oblastech uvedených v písmeni b) a v etických otázkách souvisejících se zvířaty a případně pomocné pracovníky;

d) 

musí mít infrastrukturu, vybavení a produkty nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěn přístup a

e) 

zajišťují, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů v oblastech uvedených v písmeni b) a aby byl při jejich práci zohledňován nejnovější vývoj dosažený v těchto oblastech ve výzkumu na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni, včetně studií a činností uskutečňovaných jinými referenčními středisky Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat.

Článek 96

Povinnosti a úkoly referenčních středisek Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat

Referenční střediska Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat odpovídají za níže uvedené pomocné úkoly, pokud jsou zahrnuty do jejich ročních či víceletých pracovních programů, které byly sestaveny v souladu s cíli a prioritami příslušných pracovních programů přijatých Komisí v souladu s článkem 36 nařízení (EU) č. 652/2014:

a) 

poskytují vědecké a technické odborné znalosti v oblasti své působnosti, případně i formou koordinované pomoci, příslušným vnitrostátním podpůrným sítím a subjektům v oblasti, na niž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. f);

b) 

poskytují vědecké a technické odborné znalosti za účelem vypracovávání a používání ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat uvedených v čl. 21 odst. 8 písm. e);

c) 

vypracovávají nebo koordinují vypracovávání metod pro posuzování úrovně životních podmínek zvířat a metod zlepšování těchto životních podmínek;

d) 

provádějí vědecké a technické studie o dobrých životních podmínkách zvířat využívaných k obchodním nebo vědeckým účelům;

e) 

organizují školení pro pracovníky vnitrostátních vědeckých podpůrných sítí nebo subjektů uvedených v písmeni a), pracovníky příslušných orgánů a odborníky ze třetích zemí a

f) 

šíří výsledky výzkumu a technické inovace a spolupracují s výzkumnými subjekty Unie v oblasti své působnosti.

Článek 97

Určení referenčních středisek Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce

1.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit referenční střediska Evropské unie, která podporují činnosti Komise a členských států, jejichž cílem je předcházet jakémukoliv porušování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 páchanému pomocí klamavých nebo podvodných praktik, odhalovat je a bojovat proti němu.
2.  

Určení uvedená v odstavci 1:

a) 

se řídí postupem pro veřejná výběrová řízení a

b) 

jsou časově omezená nebo jsou pravidelně přezkoumávána.

3.  

Referenční střediska Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce:

a) 

musí jednat nestranně, pokud jde o plnění jejich úkolů jakožto referenčních středisek Evropské unie;

b) 

musí mít vysokou úroveň vědeckých a technických odborných znalostí v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, a ve forenzní vědě používané v těchto oblastech, aby byla schopna provádět nebo koordinovat výzkum na nejvyšší úrovni v oblasti ověřování pravosti a důvěryhodnosti zboží a vypracovávat, uplatňovat a validovat metody určené k odhalování případů porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 spáchaných pomocí klamavých nebo podvodných praktik;

c) 

musí mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídající odbornou přípravou v oblastech uvedených v písmeni b) i nezbytné pomocné pracovníky;

d) 

musí mít infrastrukturu, vybavení a produkty nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěn přístup a

e) 

zajišťují, aby jejich pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů v oblastech uvedených v písmeni b) a aby byl při jejich práci zohledňován nejnovější vývoj dosažený v těchto oblastech ve výzkumu na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni.

Článek 98

Povinnosti a úkoly referenčních středisek Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce

Referenční střediska Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce odpovídají za níže uvedené pomocné úkoly, pokud jsou zahrnuty do jejich ročních či víceletých pracovních programů, které byly sestaveny v souladu s cíli a prioritami příslušných pracovních programů přijatých Komisí v souladu s článkem 36 nařízení (EU) č. 652/2014:

a) 

poskytují specializované znalosti týkající se ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce a metod pro odhalování případů porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení spáchaných pomocí klamavých podvodných praktik, v souvislosti s forenzní vědou používanou v oblastech, na něž se uvedená pravidla vztahují;

b) 

poskytují konkrétní analýzy určené k identifikaci těch částí zemědělsko-potravinového řetězce, u nichž by mohlo docházet k porušování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení páchanému pomocí klamavých podvodných praktik, a poskytují pomoc při vypracovávání specifických technik a protokolů úředních kontrol;

c) 

případně plní úkoly uvedené v čl. 94 odst. 2 písm. a) až h) tohoto nařízení přičemž je třeba zabránit překrývání s úkoly referenčních laboratoří Evropské unie určených v souladu s článkem 93 tohoto nařízení;

d) 

případně zakládají a uchovávají sbírky nebo databáze ověřených referenčních materiálů určených k odhalování případů porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení spáchaných pomocí klamavých nebo podvodných praktik a

e) 

šíří výsledky výzkumu a technické inovace v oblasti své působnosti.

Článek 99

Povinnosti Komise

1.  

Komise zveřejní a v případě potřeby aktualizuje seznam:

a) 

referenčních laboratoří Evropské unie podle článku 93;

b) 

referenčních středisek Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat podle článku 95;

c) 

referenčních středisek Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce podle článku 97.

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení stanovením požadavků, povinností a úkolů pro referenční laboratoře Evropské unie, referenční střediska Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat a referenční střediska Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce nad rámec požadavků, povinností a úkolů stanovených v čl. 93 odst. 3, článku 94, čl. 95 odst. 3, článku 96, čl. 97 odst. 3 a článku 98. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny na případy nových nebo nově se objevujících rizik, nových nebo nově se objevujících nákaz zvířat či škodlivých organismů rostlin nebo na situace, kdy to vyžadují nové právní požadavky.
3.  
Referenční laboratoře Evropské unie a referenční střediska Evropské unie podléhají kontrolám Komise, jejichž účelem je ověřit soulad s požadavky čl. 93 odst. 3, článku 94, čl. 95 odst. 3 a čl. 97 odst. 3.
4.  

Pokud kontroly Komise uvedené v odstavci 3 tohoto článku prokáží nesoulad s požadavky stanovenými v čl. 93 odst. 3, článku 94, čl. 95 odst. 3 a čl. 97 odst. 3, Komise poté, co obdrží připomínky referenční laboratoře Evropské unie nebo referenčního střediska Evropské unie:

a) 

prostřednictvím prováděcího aktu zruší určení dané laboratoře nebo střediska; nebo

b) 

přijme jakékoliv jiné vhodné opatření.

Článek 100

Určení národních referenčních laboratoří

1.  
Členské státy určí pro každou referenční laboratoř Evropské unie určenou v souladu s čl. 93 odst. 1 jednu nebo více národních referenčních laboratoří.

Členské státy mohou určit národní referenční laboratoř rovněž v případě, že neexistuje žádná odpovídající referenční laboratoř Evropské unie.

Členský stát může určit laboratoř umístěnou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

Jedna laboratoř může být určena jako národní referenční laboratoř pro více členských států.

2.  
Na národní referenční laboratoře se vztahují požadavky uvedené v čl. 37 odst. 4 písm. e) a odst. 5, článku 39 a čl. 42 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3.

Odchylně od čl. 37 odst. 4 písm. e) mohou příslušné orgány pro oblast, na niž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), jako národní referenční laboratoře určit úřední laboratoře, jež byly jako takové určeny příslušnými orgány na základě odchylky přijaté podle článku 41, a to bez ohledu na to, zda tyto laboratoře splňují podmínku stanovenou v čl. 37 odst. 4 písm. e).

3.  

Národní referenční laboratoře:

a) 

musí jednat nestranně a nesmějí se nacházet v žádném střetu zájmů, a zejména ne v situaci, která by přímo nebo nepřímo mohla ovlivnit nestrannost jejich profesního jednání při plnění jejich povinností jakožto národních referenčních laboratoří;

b) 

musí mít pracovníky s vhodnou kvalifikací a s odpovídající odbornou přípravou v oboru analytických, testovacích a diagnostických technik používaných v oblasti jejich působnosti a případně pomocné pracovníky, nebo mít k těmto pracovníkům smluvně zajištěný přístup;

c) 

musí mít infrastrukturu, vybavení a produkty nezbytné k provádění úkolů, které jim byly přiděleny, nebo k nim mít zajištěn přístup;

d) 

zajišťují, aby jejich pracovníci a všichni smluvní pracovníci měli dobrou znalost mezinárodních norem a postupů a aby byl při jejich práci zohledňován nejnovější vývoj ve výzkumu na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

e) 

musí být vybaveny pro provádění úkolů v mimořádných situacích nebo mít k vybavení nezbytnému pro tyto účely přístup a

f) 

musí být tam, kde je to relevantní, vybaveny tak, aby splňovaly příslušné normy biologické bezpečnosti.

4.  

Členské státy:

a) 

sdělí názvy a adresy jednotlivých národních referenčních laboratoří Komisi, příslušné referenční laboratoři Evropské unie a ostatním členským státům;

b) 

informace uvedené v písmeni a) zveřejní a

c) 

v případě potřeby informace uvedené v písmeni a) aktualizují.

5.  
Členské státy, které mají pro referenční laboratoř Evropské unie více než jednu národní referenční laboratoř, zajistí, aby tyto laboratoře úzce spolupracovaly, a byla tak zajištěna účinná koordinace mezi nimi, s jinými národními laboratořemi a s referenční laboratoří Evropské unie.
6.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení tím, že stanoví požadavky na národní referenční laboratoře nad rámec požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny na zajištění soudržnosti s jakýmikoliv dalšími požadavky přijatými v souladu s čl. 99 odst. 2.

Článek 101

Povinnosti a úkoly národních referenčních laboratoří

1.  

Národní referenční laboratoře v oblasti své působnosti:

a) 

spolupracují s referenčními laboratořemi Evropské unie a podílejí se na školeních a mezilaboratorních porovnávacích zkouškách, které tyto laboratoře organizují;

b) 

koordinují činnosti úředních laboratoří určených v souladu s čl. 37 odst. 1 s cílem harmonizovat a zlepšovat laboratorní analytické, testovací nebo diagnostické metody a jejich použití;

c) 

organizují podle potřeby mezilaboratorní porovnávací zkoušky nebo odbornostní zkoušky mezi úředními laboratořemi, zajišťují vhodné kroky na ně navazující a o výsledcích těchto zkoušek a o krocích na ně navazujících informují příslušné orgány;

d) 

zajišťují, aby byly příslušným orgánům a úředním laboratořím předávány informace, které poskytuje referenční laboratoř Evropské unie;

e) 

v oblasti své působnosti poskytují příslušným orgánům vědeckou a technickou pomoc při provádění víceletých vnitrostátních plánů kontrol uvedených v článku 109 a koordinovaných programů kontrol přijatých v souladu s článkem 112;

f) 

v případě potřeby validují činidla a šarže činidel a sestavují a průběžně aktualizují seznamy dostupných referenčních látek a činidel a seznamy jejich výrobců a dodavatelů;

g) 

v případě potřeby pořádají školení pro pracovníky úředních laboratoří určených podle čl. 37 odst. 1 a

h) 

aktivně pomáhají členským státům, které je určily, při diagnostice ohnisek nemocí přenášených potravou, zoonóz nebo nákaz zvířat nebo výskytu škodlivých organismů rostlin a v případě nesouladu zásilek prováděním potvrzující diagnostiky anebo charakterizace a epizootických či taxonomických studií o izolátech patogenů nebo vzorcích škodlivých organismů.

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení tím, že stanoví povinnosti a úkoly národních referenčních laboratoří nad rámec povinností a úkolů stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny na zajištění soudržnosti s jakýmikoliv dalšími povinnostmi a úkoly přijatými v souladu s čl. 99 odst. 2.



HLAVA IV

SPRÁVNÍ POMOC A SPOLUPRÁCE

Článek 102

Obecná pravidla

1.  
Příslušné orgány v dotčených členských státech si vzájemně poskytují správní pomoc v souladu s články 104 až 107, jejímž účelem je zajistit správné uplatňování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 v případech týkajících se více než jednoho členského státu.
2.  
Správní pomoc v případě potřeby a na základě dohody mezi dotčenými příslušnými orgány zahrnuje zapojení příslušných orgánů členského státu do úředních kontrol na místě, které provádějí příslušné orgány jiného členského státu.
3.  

Touto hlavou není dotčeno vnitrostátní právo:

a) 

týkající se zveřejňování dokumentů a informací, které jsou předmětem soudního vyšetřování a soudního řízení, včetně trestního vyšetřování, nebo se jich týkají, a

b) 

zaměřené na ochranu obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob.

4.  

Členské státy přijmou opatření, kterými umožní příslušným orgánům snadněji předávat informace od jiných donucovacích orgánů, státních zastupitelství a soudních orgánů týkající se možného nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 relevantními pro uplatňování této hlavy, který může představovat:

a) 

riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí; nebo

b) 

možné porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 spáchané pomocí klamavých nebo podvodných praktik.

5.  
Veškeré informace vyměňované mezi příslušnými orgány v souladu s články 104 až 107 musí být v písemné podobě v tištěné nebo elektronické formě.
6.  

Ve snaze zefektivnit a zjednodušit výměnu informací stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů vzor formuláře:

a) 

žádostí o pomoc podle čl. 104 odst. 1 a

b) 

pro zasílání obecných a opakujících se oznámení a odpovědí.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 103

Styčná místa

1.  
Každý členský stát určí jedno nebo více styčných míst fungujících jako kontaktní místa a odpovědných za usnadňování výměny informací mezi příslušnými orgány v souladu s články 104 až 107.
2.  
Určení styčných míst nebrání přímým stykům, výměně informací nebo spolupráci mezi pracovníky příslušných orgánů v různých členských státech.
3.  
Členské státy sdělí Komisi a dalším členským státům kontaktní údaje svých styčných míst, která byla určena v souladu s odstavcem 1, a veškeré jejich následné změny.
4.  
Komise na svých internetových stránkách zveřejní a průběžně aktualizuje seznam styčných míst, která jí sdělily členské státy v souladu s odstavcem 3.
5.  
Veškeré žádosti o pomoc podle čl. 104 odst. 1 a oznámení a sdělení podle článků 105, 106 a 107 předává styčné místo svému protějšku v členském státě, kterému je žádost nebo oznámení určeno.
6.  
Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví specifikace technických nástrojů a postupů komunikace mezi styčnými místy, která byla určena v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 104

Pomoc na vyžádání

1.  

Pokud se příslušné orgány v jednom členském státě domnívají, že k provedení úředních kontrol nebo k zajištění účinných kroků navazujících na tyto kontroly na svém území potřebují údaje nebo informace od příslušných orgánů jiného členského státu, obrátí se na příslušné orgány tohoto členského státu s odůvodněnou žádostí o správní pomoc. Dožádané příslušné orgány:

a) 

neprodleně potvrdí přijetí žádosti;

b) 

pokud o to dožadující příslušný orgán výslovně požádá, do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti uvedou odhadovanou dobu nezbytnou k poskytnutí informované odpovědi na žádost a

c) 

provedou úřední kontroly nebo šetření nezbytné k tomu, aby byly dožadujícím příslušným orgánům neprodleně poskytnuty všechny potřebné informace a doklady, které jim umožní přijmout informovaná rozhodnutí a ověřit soulad s pravidly Unie v oblasti jejich pravomoci.

2.  
Doklady mohou být předány jako originály nebo mohou být poskytnuty jejich kopie.
3.  
Po dohodě mezi dožadujícími a dožádanými příslušnými orgány mohou být pracovníci určení dožadujícím orgánem přítomni při úředních kontrolách a šetřeních uvedených v odst. 1 písm. c), které provádějí dožádané příslušné orgány.

Pracovníci dožadujících příslušných orgánů v takovém případě:

a) 

musí být kdykoliv schopni předložit písemné zmocnění prokazující jejich totožnost a úřední postavení;

b) 

musí mít provozovatelem umožněn přístup do týchž prostor a k týmž dokladům jako pracovníci dožádaných příslušných orgánů, a to jejich prostřednictvím a pouze za účelem probíhajícího správního šetření, a

c) 

nesmějí z vlastního podnětu vykonávat pravomoci k šetření svěřené úředníkům dožádaných příslušných orgánů.

Článek 105

Pomoc bez vyžádání v případě nesouladu

1.  
Mají-li příslušné orgány v jednom členském státě informace o nesouladu a může-li mít takový nesoulad důsledky pro jiný členský stát, bez vyžádání a bez zbytečného odkladu oznámí tyto informace příslušným orgánům tohoto jiného členského státu.
2.  

Příslušné orgány, které informace v souladu s odstavcem 1 obdržely:

a) 

bez zbytečného odkladu potvrdí jejich přijetí;

b) 

pokud o to příslušný orgán, který informace poskytl, výslovně požádá, do deseti pracovních dnů od jejich obdržení uvedou:

i) 

jaká šetření mají v úmyslu provést nebo

ii) 

na základě jakých důvodů se domnívají, že šetření není nezbytné, a

c) 

je-li šetření uvedené v písmeni b) považováno za nezbytné, záležitost prošetří a neprodleně vyrozumí příslušné orgány, které informace poskytly, o výsledcích šetření a popřípadě o veškerých přijatých opatřeních.

Článek 106

Pomoc v případě nesouladu vyvolávajícího riziko nebo představujícího opakované či potenciální vážné porušení pravidel

1.  
Pokud příslušné orgány při úředních kontrolách provedených u zvířat nebo zboží pocházejících z jiného členského státu zjistí, že daná zvířata nebo zboží nejsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, v důsledku čehož vyvolávají riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, nebo představují potenciální vážné porušení těchto pravidel, neprodleně vyrozumí příslušné orgány členského státu odeslání nebo jakéhokoliv jiného dotčeného členského státu, aby jim umožnily provést příslušné šetření.
2.  

Příslušné orgány, které vyrozumění obdržely, neprodleně:

a) 

potvrdí jeho přijetí;

b) 

pokud o to příslušný orgán, který vyrozumění zaslal, výslovně požádá, uvedou, jaká šetření mají v úmyslu provést, a

c) 

záležitost prošetří, přijmou všechna nezbytná opatření a sdělí příslušným orgánům, které vyrozumění zaslaly, povahu provedeného šetření a provedených úředních kontrol, přijatá rozhodnutí a jejich důvody.

3.  

Pokud se příslušné orgány, které vyrozumění zaslaly, mají důvod domnívat, že šetření provedená příslušnými orgány, které vyrozumění obdržely, nebo opatření jimi přijatá zjištěný nesoulad odpovídajícím způsobem neřeší, požádají je, aby provedené úřední kontroly nebo přijatá opatření doplnily. V těchto případech příslušné orgány obou členských států:

a) 

usilují o nalezení společně dohodnutého postupu, jak daný nesoulad řešit, a to i prostřednictvím společných úředních kontrol a šetření v souladu s čl. 104 odst. 3, a

b) 

neprodleně informují Komisi, pokud se na vhodných opatřeních nejsou schopny dohodnout.

4.  
Pokud se při úředních kontrolách provedených u zvířat nebo zboží pocházejících z jiného členského státu zjistí opakované případy nesouladu, jak je uvedeno v odstavci 1, uvědomí příslušné orgány členského státu určení neprodleně Komisi a příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 107

Pomoc na základě informací poskytnutých třetími zeměmi

1.  

Pokud příslušné orgány obdrží od třetí země informace o nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo riziku pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, neprodleně:

a) 

oznámí tyto informace příslušným orgánům v dalších dotčených členských státech a

b) 

sdělí tyto informace Komisi, jsou-li nebo mohou-li být významné z hlediska Unie.

2.  

Informace získané prostřednictvím úředních kontrol a šetření provedených v souladu s tímto nařízením lze třetí zemi uvedené v odstavci 1 sdělit, pokud:

a) 

příslušné orgány, které informace poskytly, souhlasí s jejich sdělením;

b) 

se třetí země zavázala poskytovat pomoc nezbytnou pro shromažďování důkazů o praktikách, které jsou nebo se jeví být v nesouladu s pravidly Unie nebo které představují riziko pro lidi, zvířata, rostliny nebo životní prostředí, a

c) 

jsou dodržena příslušná pravidla Unie a vnitrostátní pravidla týkající se sdělování osobních údajů třetím zemím.

Článek 108

Koordinovaná pomoc a následné kroky Komise

1.  

Pokud se příslušné orgány v dotčených členských státech nejsou schopny dohodnout na vhodných opatřeních, jak nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 řešit, koordinuje Komise neprodleně opatření přijatá příslušnými orgány v souladu s touto hlavou, jestliže z informací, které získala, vyplývá buď:

a) 

že dochází k činnostem, které jsou nebo se jeví být v nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, a tyto činnosti mají nebo by mohly mít důsledky ve více než jednom členském státě; nebo

b) 

že stejné nebo podobné činnosti, které jsou nebo se jeví být v nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, mohou probíhat ve více než jednom členském státě.

2.  

V případech uvedených v odstavci 1 Komise může:

a) 

ve spolupráci s dotčeným členským státem vyslat inspekční tým, aby provedl úřední kontrolu na místě;

b) 

prostřednictvím prováděcích aktů požadovat, aby příslušné orgány členského státu odeslání a případně dalších dotčených členských států náležitě zesílily úřední kontroly a podaly zprávu o přijatých opatřeních;

c) 

učinit jakákoliv jiná vhodná opatření v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla rychlé výměny informací v případech uvedených v odstavci 1.



HLAVA V

PLÁNOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 109

Víceleté vnitrostátní plány kontrol a jediný subjekt pro víceleté vnitrostátní plány kontrol

1.  
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly úřední kontroly, na které se vztahuje toto nařízení, na základě víceletého vnitrostátního plánu kontrol, jehož příprava a provádění probíhá na jejich území koordinovaným způsobem.
2.  

Členské státy určí jediný subjekt pověřený:

a) 

koordinací přípravy víceletého vnitrostátního plánu kontrol mezi všemi příslušnými orgány odpovědnými za úřední kontroly;

b) 

zajištěním ucelenosti víceletého vnitrostátního plánu kontrol;

c) 

shromažďováním informací o provádění víceletého vnitrostátního plánu kontrol za účelem předkládání výročních zpráv podle článku 113 a za účelem případné revize a aktualizace uvedeného plánu v souladu s čl. 111 odst. 2.

Článek 110

Obsah víceletých vnitrostátních plánů kontrol

1.  
Víceleté vnitrostátní plány kontrol musí být vypracovány tak, aby se zajistilo naplánování úředních kontrol ve všech oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, v souladu s kritérii stanovenými v článku 9 a v pravidlech stanovených v článcích 18 až 27.
2.  

Víceleté vnitrostátní plány kontrol obsahují obecné informace o struktuře a organizaci systémů úředních kontrol prováděných v daném členském státě v jednotlivých dotčených oblastech a přinejmenším informace o:

a) 

strategických cílech víceletého vnitrostátního plánu kontrol a o tom, jak jsou tyto cíle zohledněny při stanovování priorit úředních kontrol a přidělování zdrojů;

b) 

kategorizaci rizik úředních kontrol;

c) 

určení příslušných orgánů a jejich úkolů na centrální, regionální a místní úrovni a zdrojích, které mají tyto orgány k dispozici;

d) 

případném přenesení úkolů na pověřené subjekty;

e) 

celkové organizaci a řízení úředních kontrol na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně úředních kontrol v jednotlivých zařízeních;

f) 

kontrolních systémech použitých pro různá odvětví a o koordinaci mezi různými útvary příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly v těchto odvětvích;

g) 

zavedených postupech a opatřeních zajišťujících soulad s povinnostmi příslušných orgánů uvedenými v čl. 5 odst. 1;

h) 

školení pracovníků příslušných orgánů;

i) 

dokumentovaných postupech uvedených v čl. 12 odst. 1;

j) 

celkové organizaci a provádění pohotovostních plánů v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 a

k) 

celkové organizaci spolupráce a vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány v členských státech.

Článek 111

Příprava, aktualizace a revize víceletých vnitrostátních plánů kontrol

1.  
Členské státy zajistí zpřístupnění víceletých vnitrostátních plánů kontrol uvedených v čl. 109 odst. 1 veřejnosti, s výjimkou těch částí, jejichž zveřejnění by mohlo narušit účinnost úředních kontrol.
2.  

Víceletý vnitrostátní plán kontrol je pravidelně aktualizován za účelem svého přizpůsobení změnám pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 a revidován s přihlédnutím alespoň k těmto faktorům:

a) 

výskyt nových nákaz, škodlivých organismů rostlin nebo jiných rizik pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí;

b) 

významné změny struktury, řízení nebo činnosti příslušných orgánů členských států;

c) 

výsledky úředních kontrol členských států;

d) 

výsledky kontrol prováděných Komisí v členském státě v souladu s čl. 116 odst. 1;

e) 

vědecké poznatky a

f) 

výsledky úředních kontrol provedených příslušnými orgány třetích zemí v členském státě.

3.  
Členské státy Komisi na požádání poskytnou nejaktuálnější verzi svého víceletého vnitrostátního plánu kontrol.

Článek 112

Koordinované programy kontrol a shromažďování údajů a informací

▼C3

S cílem provést v celé Unii posouzení stavu uplatňování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo prevalence určitých nebezpečí v Unii může Komise přijímat prováděcí akty týkající se:

▼B

a) 

provádění časově omezených koordinovaných programů kontrol v jedné z oblastí, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, a

▼C3

b) 

ad hoc organizace shromažďování údajů a informací v souvislosti s uplatňováním specifického souboru pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo týkajících se prevalence určitých nebezpečí.

▼B

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 113

Výroční zprávy členských států

1.  

Každý rok do 31. srpna předloží jednotlivé členské státy Komisi zprávu, ve které uvedou:

a) 

veškeré změny, které provedly ve svých víceletých vnitrostátních plánech kontrol za účelem zohlednění faktorů uvedených v čl. 111 odst. 2;

b) 

výsledky úředních kontrol provedených v předchozím roce na základě svého víceletého vnitrostátního plánu kontrol;

c) 

typ a počet případů nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, které příslušné orgány zjistily v předchozím roce v jednotlivých oblastech;

d) 

opatření k zajištění účinného provádění svého víceletého vnitrostátního plánu kontrol, včetně donucovacích opatření a jejich výsledků, a

e) 

odkaz na internetové stránky příslušného orgánu obsahující veřejné informace o poplatcích nebo platbách uvedené v čl. 85 odst. 2.

2.  
Za účelem zajištění jednotného uspořádání výročních zpráv uvedených v odstavci 1 Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme a podle potřeby aktualizuje jednotné vzorové formuláře pro předkládání informací a údajů uvedených v zmíněném odstavci.

Tyto prováděcí akty pokud možno umožní použít jednotné vzorové formuláře přijaté Komisí pro účely předkládání jiných zpráv o úředních kontrolách, které mají příslušné orgány Komisi předkládat v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 114

Výroční zprávy Komise

1.  

Do 31. ledna každého roku zpřístupní Komise veřejnosti výroční zprávu o fungování úředních kontrol v členských státech, ve které zohlední:

a) 

výroční zprávy předložené členskými státy v souladu s článkem 113 a

b) 

výsledky kontrol Komise provedených v souladu s čl. 116 odst. 1.

2.  
Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 může podle potřeby zahrnovat doporučení o možných zlepšeních systémů úředních kontrol v členských státech a některých úředních kontrol v určitých oblastech.

Článek 115

Pohotovostní plány pro potraviny a krmiva

1.  
K uplatňování obecného plánu řízení krizí uvedeného v čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 vypracují členské státy pohotovostní plány pro potraviny a krmiva obsahující opatření, která se neprodleně učiní v případě, že je zjištěno, že potravina nebo krmivo představuje – přímo nebo prostřednictvím životního prostředí – vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat.
2.  

V pohotovostních plánech pro potraviny a krmiva podle odstavce 1 se uvedou:

a) 

příslušné orgány, které se na nich mají podílet;

b) 

pravomoci a povinnosti orgánů uvedených v písmeni a) a

c) 

kanály a postupy pro sdílení informací mezi příslušnými orgány a případně dalšími stranami.

3.  
Členské státy své pohotovostní plány pro potraviny a krmiva pravidelně přezkoumávají s cílem zohlednit změny v organizaci příslušných orgánů a zkušenosti získané při provádění plánu a při simulačních cvičeních.
4.  

Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o:

a) 

pravidla pro vypracovávání pohotovostních plánů podle odstavce 1 tohoto článku v rozsahu nezbytném pro zajištění důsledného a účinného využívání obecného plánu řízení krizí uvedeného v čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 a

b) 

úlohu zúčastněných stran při vypracovávání a provádění těchto pohotovostních plánů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.



HLAVA VI

ČINNOSTI UNIE



KAPITOLA I

Kontroly prováděné Komisí

Článek 116

Kontroly Komise prováděné v členských státech

1.  

Odborníci Komise provádějí v každém členském státě kontroly, včetně auditů, jejichž účelem je:

a) 

ověřit uplatňování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 a pravidel stanovených tímto nařízením;

b) 

ověřit fungování vnitrostátních kontrolních systémů v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 a pravidla stanovená v tomto nařízení, a příslušných orgánů, které je provozují;

c) 

prošetřovat a shromažďovat informace:

i) 

o úředních kontrolách a postupech prosazování v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 a pravidla stanovená v tomto nařízení;

ii) 

o závažných nebo opakujících se problémech s uplatňováním nebo prosazováním pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2;

iii) 

o mimořádných situacích, nově vznikajících problémech nebo novém vývoji v členských státech v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 a pravidla stanovená v tomto nařízení.

2.  
Kontroly uvedené v odstavci 1 jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a prováděny pravidelně.
3.  
Součástí kontrol uvedených v odstavci 1 mohou být kontroly na místě. Odborníci Komise mohou doprovázet pracovníky příslušných orgánů provádějící úřední kontroly.
4.  
Odborníkům Komise mohou být nápomocni odborníci z členských států. Doprovázejí-li odborníky Komise, požívají stejných práv na přístup jako oni.

Článek 117

Zprávy Komise o kontrolách provedených v členských státech

Komise:

a) 

vypracuje návrh zprávy o výsledcích a o doporučeních zabývajících se nedostatky zjištěnými jejími odborníky při kontrolách provedených v souladu s čl. 116 odst. 1;

b) 

zašle členskému státu, ve kterém byly dané kontroly provedeny, kopii návrhu zprávy podle písmene a) k připomínkám;

c) 

při přípravě závěrečné zprávy o výsledcích kontrol, které její odborníci provedli v členských státech v souladu s čl. 116 odst. 1, zohlední připomínky členského státu podle písmene b) a

d) 

zveřejní závěrečnou zprávu podle písmene c) a připomínky členského státu podle písmene b).

Článek 118

Program kontrol Komise prováděných v členských státech

1.  

Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

a) 

stanoví roční nebo víceletý program kontrol, které mají její odborníci provést v členských státech v souladu s čl. 116 odst. 1, a

b) 

do konce každého roku sdělí členským státům roční program kontrol nebo veškeré aktualizace víceletého programu kontrol pro následující rok.

2.  
Komise může program kontrol prostřednictvím prováděcích aktů změnit s cílem zohlednit vývoj v oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2. Každá taková změna musí být neprodleně oznámena členským státům.

Článek 119

Povinnosti členských států v souvislosti s kontrolami Komise

Členské státy:

a) 

přijmou následné kroky k nápravě veškerých konkrétních nebo systémových nedostatků, které odborníci Komise zjistili při kontrolách provedených v souladu s čl. 116 odst. 1;

b) 

poskytnou nezbytnou technickou pomoc a dostupnou dokumentaci včetně výsledků auditů uvedených v článku 6 na základě důvodné žádosti a jinou technickou podporu, o kterou odborníci Komise požádají, aby jim umožnily provádět kontroly účinně a efektivně, a

c) 

poskytnou nezbytnou pomoc s cílem zajistit, aby odborníci Komise měli přístup do všech prostor nebo jejich částí, ke zvířatům a zboží a ke všem informacím relevantním pro plnění jejich povinností, včetně počítačových systémů.

Článek 120

Kontroly Komise ve třetích zemích

1.  

Odborníci Komise mohou provádět kontroly ve třetích zemích s cílem:

a) 

ověřit soulad nebo rovnocennost právních předpisů a systémů třetí země, včetně úředního osvědčování a vydávání úředních osvědčení, úředních označení, úředních značek a jiných úředních potvrzení, s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

b) 

ověřit, zda je kontrolní systém třetí země schopen zajistit, aby zásilky zvířat a zboží vyvážené do Unie splňovaly příslušné požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším rovnocenné;

c) 

shromáždit informace a údaje umožňující objasnit příčiny opakujících se nebo nově vznikajících problémů v souvislosti s vývozem zvířat a zboží z určité třetí země.

2.  

Kontroly uvedené v odstavci 1 se zaměří zejména na:

a) 

právní předpisy třetí země;

b) 

organizaci příslušných orgánů třetí země, jejich pravomoci a nezávislost, dohled, kterému podléhají, a oprávnění, která mají pro účinné prosazování použitelných právních předpisů;

c) 

školení pracovníků příslušného orgánu třetí země v oblasti provádění úředních kontrol;

d) 

zdroje, včetně analytických, testovacích a diagnostických zařízení, které mají příslušné orgány k dispozici;

e) 

existenci a fungování dokumentovaných kontrolních postupů a kontrolních systémů založených na prioritách;

f) 

případně situaci týkající se zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat, zoonóz a zdraví rostlin a na postupy oznamování ohnisek nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin Komisi a příslušným mezinárodním orgánům;

g) 

rozsah a fungování kontrol prováděných příslušným orgánem třetí země u zvířat, rostlin a produktů živočišného a rostlinného původu přicházejících z jiných třetích zemí a

h) 

záruky dodržení požadavků stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo rovnocennosti, které může třetí země poskytnout, pokud jde o soulad nebo rovnocennost s požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3.  

V zájmu usnadnění efektivnosti a účinnosti kontrol uvedených v odstavci 1 může Komise před jejich provedením požádat dotčenou třetí zemi:

a) 

o poskytnutí nezbytných informací uvedených v čl. 125 odst. 1 a

b) 

ve vhodných a nezbytných případech o poskytnutí písemných záznamů o kontrolách, které její příslušné orgány provádějí.

4.  
Komise může jmenovat odborníky z členských států, kteří budou nápomocni jejím odborníkům při kontrolách podle odstavce 1.

Článek 121

Četnost kontrol Komise ve třetích zemích

Četnost kontrol Komise ve třetích zemích podle článku 120 se stanoví na základě těchto kritérií:

a) 

posouzení rizika u zvířat a zboží, které jsou z dotyčné třetí země vyváženy do Unie;

b) 

pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2;

c) 

množství a povaha zvířat a zboží, které z dotčené třetí země vstupují do Unie;

d) 

výsledky kontrol, které již odborníci Komise nebo jiné inspekční orgány provedli;

e) 

výsledky úředních kontrol prováděných u zvířat a zboží, které z dotyčné třetí země vstupují do Unie, a jakýchkoliv jiných úředních kontrol provedených příslušnými orgány členských států;

f) 

informace obdržené od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nebo od podobných orgánů;

g) 

informace obdržené od mezinárodně uznaných orgánů, například od:

i) 

Světové zdravotnické organizace;

ii) 

Komise pro Codex Alimentarius;

iii) 

Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

iv) 

Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin a jakýchkoliv dalších regionálních organizací ochrany rostlin zřízených na základě Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC);

v) 

sekretariátu IPPC;

vi) 

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;

vii) 

Evropské hospodářské komise OSN;

viii) 

sekretariátu Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti;

h) 

důkazy o nově vznikajících nákazových situacích nebo o jiných okolnostech, které mohou mít za následek, že zvířata a zboží, které vstupují do Unie ze třetí země, představují riziko pro zdraví a životní prostředí nebo riziko podvodných nebo klamavých praktik;

i) 

potřeba prošetřit mimořádné situace v jednotlivých třetích zemích nebo na ně reagovat.

Článek 122

Zprávy Komise o kontrolách provedených ve třetích zemích

Komise předloží zprávu o zjištěních každé kontroly provedené v souladu s články 120 a 121. V této zprávě se podle potřeby uvedou doporučení.

Komise zpřístupní své zprávy veřejnosti.

Článek 123

Program kontrol Komise prováděných ve třetích zemích

Komise předem sdělí svůj program kontrol ve třetích zemích členským státům a předloží jim zprávu o výsledcích. Komise může program kontrol změnit s cílem zohlednit vývoj v oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2. Každou takovou změnu s předstihem oznámí členským státům.

Článek 124

Kontroly třetích zemí prováděné v členských státech

1.  
Členské státy uvědomí Komisi o kontrolách, které v oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, plánují na jejich území provést příslušné orgány třetích zemí.
2.  
Odborníci Komise se mohou účastnit kontrol uvedených v odstavci 1, pokud o to požádají příslušné orgány členských států, v nichž jsou tyto kontroly prováděny.
3.  

Účelem účasti odborníků Komise na kontrolách uvedených v odstavci 1 je zejména:

a) 

poskytovat poradenství ohledně pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2;

b) 

poskytovat informace a údaje dostupné na úrovni Unie, které mohou být užitečné při kontrole prováděné příslušnými orgány třetí země;

c) 

zajišťovat důslednost a jednotnost kontrol prováděných příslušnými orgány třetích zemí v různých členských státech.



KAPITOLA II

Podmínky pro vstup zvířat a zboží do Unie

Článek 125

Informace o kontrolních systémech třetích zemí

1.  

Komise požaduje od třetích zemí, které zamýšlejí vyvézt do Unie zvířata a zboží, aby poskytly tyto přesné a aktuální informace o celkové organizaci a řízení systémů hygienických a fytosanitárních kontrol na svém území:

a) 

veškerá hygienická nebo fytosanitární pravidla přijatá nebo navržená na jejich území;

b) 

postupy posuzování rizika a faktory, k nimž se přihlíží při posuzování rizika a při stanovování přiměřené úrovně hygienické nebo fytosanitární ochrany;

c) 

veškeré kontrolní a inspekční postupy a mechanismy, případně včetně postupů a mechanismů týkajících se zvířat nebo zboží přicházejících z jiných třetích zemí;

d) 

mechanismy úředního osvědčování;

e) 

případně veškerá opatření přijatá na základě doporučení podle čl. 122 prvního pododstavce;

f) 

případně výsledky kontrol prováděných u zvířat a zboží určených k vývozu do Unie a

g) 

případně informace o změnách, které byly učiněny ve struktuře a fungování kontrolních systémů přijatých za účelem splnění hygienických nebo fytosanitárních požadavků Unie nebo doporučení podle čl. 122 prvního pododstavce.

2.  
Žádost o informace uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená s ohledem na povahu zvířat a zboží, které mají být do Unie vyvezeny, a na konkrétní situaci a strukturu dané třetí země.

Článek 126

Stanovení dalších podmínek pro vstup zvířat a zboží do Unie

1.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o podmínky, které mají být dodržovány v případě zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí a které jsou nezbytné pro zajištění souladu těchto zvířat a zboží s příslušnými požadavky stanovenými v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2, s výjimkou čl. 1 odst. 2 písm. d), e), g) a h), nebo s požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším jim rovnocenné.
2.  

V podmínkách stanovených v aktech v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 musí být zvířata a zboží identifikovány prostřednictvím odkazu na příslušné kódy kombinované nomenklatury a lze v nich stanovit:

a) 

požadavek, aby určitá zvířata a zboží vstupovaly na území Unie pouze ze třetí země nebo regionu třetí země, které jsou uvedeny na seznamu vypracovaném za tímto účelem Komisí;

b) 

požadavek, aby zásilky určitých zvířat a zboží ze třetích zemí byly odesílány ze zařízení, jež splňují příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 nebo požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším jim rovnocenné, a aby tyto zásilky taková zařízení obdržela či připravila;

c) 

požadavek, aby zásilky určitých zvířat a zboží doprovázelo úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakékoliv jiné důkazy, že zásilky splňují příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 nebo požadavky, které jsou uznány jako jim přinejmenším rovnocenné, včetně výsledků analýzy provedené akreditovanou laboratoří;

d) 

povinnost poskytnout důkazy uvedené v písmeni c) v konkrétním formátu;

e) 

jakýkoliv jiný požadavek nezbytný k zajištění toho, aby určitá zvířata a zboží poskytovaly takovou úroveň ochrany zdraví a v případě GMO také takovou úroveň ochrany životního prostředí, která je rovnocenná ochraně zajištěné požadavky uvedenými v odstavci 1.

3.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro formát a druh úředních osvědčení, úředních potvrzení nebo důkazů požadovaných v souladu s pravidly podle odst. 2 písm. c) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 127

Zařazení třetích zemí na seznam uvedený v čl. 126 odst. 2 písm. a)

1.  
Zařazení třetí země nebo regionu třetí země na seznam uvedený v čl. 126 odst. 2 písm. a) probíhá v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.
2.  
Žádost o zařazení na seznam doplněnou náležitými důkazy a zárukami, že daná zvířata a zboží z určité třetí země splňují příslušné požadavky uvedené v čl. 126 odst. 1 nebo požadavky jim rovnocenné, kterou Komisi dotčená třetí země zašle za účelem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, Komise schválí prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají a aktualizují přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
3.  

Při rozhodování o žádosti uvedené v odstavci 2 Komise přihlíží případně k těmto kritériím:

a) 

právní předpisy dané třetí země v dotčeném odvětví;

b) 

struktura a organizace příslušných orgánů dané třetí země a jejich kontrolních útvarů, jejich pravomoci, záruky, které mohou být poskytnuty, pokud jde o uplatňování a prosazování právních předpisů třetích zemí vztahujících se na dané odvětví, a spolehlivost postupů úředního osvědčování;

c) 

provádění dostatečných úředních kontrol a jiných činností příslušnými orgány dané třetí země za účelem posouzení přítomnosti nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí;

d) 

pravidelnost a rychlost, s jakou daná třetí země podává informace o přítomnosti nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí;

e) 

záruky poskytnuté danou třetí zemí, že:

i) 

podmínky, které se vztahují na zařízení, ze kterých jsou zvířata nebo zboží vyváženy do Unie, jsou v souladu s požadavky rovnocennými požadavkům uvedeným v čl. 126 odst. 1;

ii) 

je vypracován a aktualizován seznam zařízení uvedených v bodě i);

iii) 

seznam zařízení uvedených v bodě i) a jeho aktualizace jsou neprodleně sdělovány Komisi;

iv) 

zařízení uvedená v bodě i) jsou pravidelně a účinně kontrolována příslušnými orgány dané třetí země;

f) 

výsledky kontrol prováděných Komisí v dané třetí zemi jsou v souladu s čl. 120 odst. 1;

g) 

jakékoliv jiné informace nebo údaje o schopnosti dané třetí země zajistit, aby do Unie vstupovaly pouze zvířata nebo zboží, které poskytují stejnou nebo rovnocennou úroveň ochrany, jaká je dána příslušnými požadavky uvedenými v čl. 126 odst. 1.

4.  
Přestanou-li být podmínky pro zahrnutí do seznamu uvedeného v čl. 126 odst. 2 písm. a) plněny, vyškrtne Komise odkaz na třetí zemi nebo region třetí země z tohoto seznamu. Použije se postup uvedený v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 128

Zvláštní opatření týkající se vstupu některých zvířat a zboží do Unie

1.  
Pokud v případech jiných, než které jsou uvedeny v článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002 a článku 249 nařízení (EU) 2016/429, existují důkazy, že vstup některých zvířat nebo zboží pocházejících ze třetí země, regionu třetí země nebo skupiny třetích zemí do Unie představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin nebo, v případě GMO, také pro životní prostředí, nebo existují-li důkazy o tom, že dochází k rozsáhlému závažnému nesouladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů nezbytná opatření, aby toto riziko omezila nebo zjištěný nesoulad napravila. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2 tohoto nařízení.
2.  

V rámci opatření uvedených v odstavci 1 musí být zvířata a zboží identifikovány prostřednictvím odkazu na příslušné kódy kombinované nomenklatury a lze v nich stanovit:

a) 

zákaz vstupu zvířat a zboží uvedených v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z dotčených třetích zemí nebo regionů třetích zemí, do Unie;

b) 

požadavek, aby zvířata a zboží uvedené v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z určitých třetích zemí nebo regionů třetích zemí, byly před odesláním podrobeny zvláštnímu zacházení nebo zkontrolovány;

c) 

požadavek, aby zvířata a zboží uvedené v odstavci 1, které pocházejí nebo jsou odesílány z určitých třetích zemí nebo regionů třetích zemí, byly při vstupu do Unie podrobeny zvláštnímu zacházení nebo zkontrolovány;

d) 

požadavek, aby zásilky zvířat a zboží uvedených v odstavci 1 tohoto článku, které pocházejí nebo jsou odesílány z určitých třetích zemí nebo regionů třetích zemí, doprovázelo úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakékoliv jiné důkazy, že zásilka splňuje požadavky stanovené pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo požadavky, které jsou uznány jako jim přinejmenším rovnocenné;

e) 

požadavek, aby důkazy uvedené v písmeni d) byly poskytovány v konkrétním formátu;

f) 

jiná nezbytná opatření k omezení rizika.

3.  

Při přijímání opatření uvedených v odstavci 2 se přihlíží:

a) 

k informacím, které byly shromážděny v souladu s článkem 125;

b) 

k jakýmkoliv jiným informacím, které dotčené třetí země poskytly, a

c) 

v případě potřeby k výsledkům kontrol Komise podle čl. 120 odst. 1.

4.  
Existují-li řádně odůvodněné závažné naléhavé důvody týkající se zdraví lidí, zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také ochrany životního prostředí, přijme Komise postupem podle čl. 145 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 129

Rovnocennost

1.  

V oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, s výjimkou čl. 1 odst. 2 písm. d), e), g) a h), může Komise prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že opatření uplatňovaná ve třetí zemi nebo regionech dané země jsou rovnocenná požadavkům stanoveným uvedenými pravidly, na základě:

a) 

důkladného přezkoumání informací a údajů, které dotčená třetí země poskytla podle čl. 125 odst. 1, a

b) 

případně uspokojivého výsledku kontroly provedené v souladu s čl. 120 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

2.  

Prováděcími akty uvedenými v odstavci 1 se stanoví praktická opatření pro vstup zvířat a zboží z dotčené třetí země nebo regionů třetí země do Unie; k těmto opatřením může náležet:

a) 

povaha a obsah úředních osvědčení nebo potvrzení, která musí doprovázet zvířata nebo zboží;

b) 

zvláštní podmínky použitelné na vstup zvířat nebo zboží do Unie a na úřední kontroly, které mají být prováděny při vstupu do Unie;

c) 

v případě potřeby postupy pro vypracování a změnu seznamů regionů nebo zařízení v dotčené třetí zemi, z nichž je vstup zvířat a zboží do Unie povolen.

3.  
Přestane-li být některá z podmínek pro uznání rovnocennosti plněna, Komise prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku prostřednictvím prováděcích aktů neprodleně zruší. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.



KAPITOLA III

Školení pracovníků příslušných orgánů a jiných orgánů

Článek 130

Školení a výměny pracovníků

1.  
Komise může organizovat školení pro pracovníky příslušných orgánů a případně pro pracovníky jiných orgánů členských států podílejících se na šetření případných porušení tohoto nařízení a pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2.

Na organizaci těchto školení Komise spolupracuje s dotčenými členskými státy.

2.  

Cílem školení uvedených v odstavci 1 je usnadnit rozvoj harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám a jiným úředním činnostem v členských státech. V případě potřeby mohou zahrnovat školení o:

a) 

tomto nařízení a pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2;

b) 

kontrolních metodách a technikách, které jsou pro účely úředních kontrol a jiných úředních činností příslušných orgánů relevantní;

c) 

metodách a technikách výroby, zpracování a uvádění na trh.

3.  
Školení uvedená v odstavci 1 mohou být otevřena pro pracovníky příslušných orgánů třetích zemí a lze je organizovat mimo Unii.
4.  
Příslušné orgány zajistí, aby byly znalosti získané prostřednictvím školení podle odstavce 1 tohoto článku podle potřeby šířeny a náležitě využívány při školení pracovníků uvedených v čl. 5 odst. 4.

Školení zaměřená na šíření těchto znalostí se zahrnou do školicích programů uvedených v čl. 5 odst. 4.

5.  
Komise může ve spolupráci s členskými státy organizovat programy výměny pracovníků příslušných orgánů, kteří provádějí úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti, mezi dvěma či více členskými státy.

Tyto výměny mohou probíhat prostřednictvím dočasného vyslání pracovníků příslušných orgánů z jednoho členského státu do jiného členského státu nebo prostřednictvím výměny těchto pracovníků mezi odpovídajícími příslušnými orgány.

6.  
Pravidla pro organizaci školení podle odstavce 1 a programů podle odstavce 5 tohoto článku může Komise stanovit prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.



KAPITOLA IV

Systémy pro správu informací

Článek 131

Systém pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC)

1.  
Komise ve spolupráci s členskými státy zavede a spravuje počítačový systém pro správu informací o úředních kontrolách (dále jen „IMSOC“) umožňující integrované fungování mechanismů a nástrojů pro správu, zpracování a automatickou výměnu údajů, informací a dokumentů týkajících se úředních kontrol a jiných úředních činností.
2.  
Osobní údaje zpracovávají členské státy a Komise prostřednictvím IMSOC a jakékoliv z jeho složek pouze za účelem provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v souladu s tímto nařízením a s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 132

Obecné funkce IMSOC

IMSOC:

a) 

umožňuje počítačové zpracování a výměnu informací, údajů a dokumentů nezbytných pro provádění úředních kontrol, které jsou výsledkem provedení úředních kontrol, nebo pořizování záznamů o provedení nebo o výsledku úředních kontrol ve všech případech, kdy toto nařízení, pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 nebo akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty uvedené v článcích 16 až 27 stanoví požadavek na výměnu těchto informací, údajů a dokumentů mezi příslušnými orgány, mezi příslušnými orgány a Komisí a v případě potřeby s jinými orgány a provozovateli;

b) 

zajišťuje mechanismus výměny údajů, informací a dokumentů v souladu s články 102 až 108;

c) 

poskytuje nástroj umožňující shromažďovat a spravovat zprávy o úředních kontrolách, které členské státy předaly Komisi;

d) 

umožňuje vytvářet zpracovávat a předávat, a to i v elektronické podobě, knihu jízd podle čl. 5 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2005, záznamy získané pomocí navigačního systému podle čl. 6 odst. 9 uvedeného nařízení, úřední osvědčení a společný zdravotní vstupní doklad podle článku 56 tohoto nařízení a

e) 

integruje stávající počítačové systémy spravované Komisí a využívané k rychlé výměně údajů, informací a dokumentů týkající se rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin a pro dobré životní podmínky zvířat, jak je stanovena v článku 50 nařízení (ES) č. 178/2002, článku 20 nařízení (EU) 2016/429 a článku 103 nařízení (EU) 2016/2031, a zajišťuje náležité propojení mezi těmito systémy a svými dalšími složkami.

Článek 133

Používání IMSOC v případě zvířat a zboží podléhajících některým úředním kontrolám

1.  
V případě zvířat nebo zboží, na jejichž pohyb v Unii nebo uvádění na trh se vztahují zvláštní požadavky nebo postupy stanovené pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, umožňuje IMSOC příslušným orgánům v místě odeslání a jiným příslušným orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol u těchto zvířat nebo zboží vyměňovat si v reálném čase údaje, informace a dokumenty týkající se zvířat nebo zboží, které jsou přemísťovány z jednoho členského státu do jiného, a o provedených úředních kontrolách.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije u zboží, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g) a h).

2.  
V případě vyvážených zvířat a zboží, na které se vztahují pravidla Unie o vydávání vývozního osvědčení, umožňuje IMSOC příslušným orgánům v místě odeslání a jiným příslušným orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol vyměňovat si v reálném čase údaje, informace a dokumenty týkající se těchto zvířat a zboží a výsledky kontrol provedených u těchto zvířat a zboží.
3.  

V případě zvířat nebo zboží podléhajících úředním kontrolám uvedeným v článcích 44 až 64 IMSOC:

a) 

umožňuje příslušným orgánům na stanovištích hraniční kontroly a jiným příslušným orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol u těchto zvířat nebo zboží vyměňovat si v reálném čase údaje, informace a dokumenty týkající se těchto zvířat nebo zboží a kontrol provedených u těchto zvířat nebo zboží;

b) 

umožňuje příslušným orgánům na stanovištích hraniční kontroly sdílet a vyměňovat si příslušné údaje, informace a dokumenty s celními orgány a jinými orgány odpovědnými za provádění kontrol u zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí a s provozovateli, kterých se vstupní formality týkají, v souladu s pravidly přijatými podle čl. 15 odst. 4 a čl. 75 odst. 2 a s jinými příslušnými pravidly Unie, a

c) 

podporuje a zajišťuje postupy uvedené v čl. 54 odst. 3 písm. a) a v čl. 65 odst. 6.

4.  
Do IMSOC se pro účely tohoto článku začlení stávající systém Traces.

Článek 134

Fungování IMSOC

Komise přijme prováděcí akty pro fungování IMSOC, které stanoví:

a) 

technické specifikace IMSOC a jeho systémových složek, včetně mechanismu elektronické výměny údajů pro výměnu údajů se stávajícími vnitrostátními systémy, určení použitelných norem, definice struktury zpráv, datových slovníků, výměny protokolů a postupů;

b) 

zvláštní pravidla pro fungování IMSOC a jeho systémových složek v zájmu zajištění ochrany osobních údajů a bezpečnosti výměny informací;

c) 

zvláštní pravidla pro fungování a používání IMSOC a jeho složek, včetně pravidel pro aktualizaci a vytváření nezbytných propojení mezi systémy uvedenými v čl. 132 písm. e) a čl. 133 odst. 4;

d) 

pohotovostní opatření, která se mají použít v případě, že je některá z funkcí IMSOC nedostupná;

e) 

případy, kdy může být dotčeným třetím zemím a mezinárodním organizacím udělen částečný přístup k funkcím IMSOC, a praktická opatření pro tento přístup;

f) 

případy, kdy se údaje, informace a dokumenty mají předávat pomocí IMSOC, a podmínky tohoto předávání;

g) 

pravidla pro elektronický systém, v jehož rámci mají příslušné orgány akceptovat elektronická osvědčení vydaná příslušnými orgány třetích zemí, a

h) 

případy, kdy mohou být příležitostným uživatelům uděleny výjimky z používání systému IMSOC, a podmínky jejich udělení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

Článek 135

Ochrana údajů

▼C1

1.  
V rozsahu, v jakém informace zpracovávané prostřednictvím IMSOC obsahují osobní údaje, jak jsou definovány v čl. 2 písm. a) směrnice 95/46/ES a v čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 17 ), se použije uvedená směrnice a uvedené nařízení.

▼B

2.  
Příslušné orgány členských států se považují za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES, pokud jde o jejich povinnosti předávat příslušné informace do IMSOC a o zpracování veškerých osobních údajů, které z toho může plynout.
3.  
Komise se považuje za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001, pokud jde o její odpovědnost za správu IMSOC a o zpracovávání veškerých osobních údajů, které z toho může plynout.
4.  
Členské státy mohou omezit práva a povinnosti podle čl. 6 odst. 1, článku 10, čl. 11 odst. 1 a článku 12 směrnice 95/46/ES, pokud je to nezbytné k ochraně zájmů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. d) a f) uvedené směrnice.
5.  
Komise může omezit práva a povinnosti podle čl. 4 odst. 1, článku 11, čl. 12 odst. 1 a článků 13 až 17 nařízení (ES) č. 45/2001, pokud představuje opatření nezbytné k ochraně zájmů uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. a) a e) uvedeného nařízení během období, kdy jsou plánovány nebo prováděny činnosti za účelem ověření souladu s potravinovým nebo krmivovým právem nebo za účelem prosazování potravinového nebo krmivového práva v konkrétním případě, ke kterému se informace vztahují.

Článek 136

Bezpečnost údajů

Členské státy a Komise zajistí, aby byl IMSOC v souladu s pravidly pro bezpečnost údajů přijatými Komisí podle článku 17 směrnice 95/46/ES a článku 22 nařízení (ES) č. 45/2001.



HLAVA VII

DONUCOVACÍ OPATŘENÍ



KAPITOLA I

Opatření přijímaná příslušnými orgány a sankce

Článek 137

Obecné povinnosti příslušných orgánů ve věci donucovacích opatření

1.  
Jednají-li příslušné orgány v souladu s touto kapitolou, přijímají přednostně opatření k odstranění nebo omezení rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí.
2.  
V případě podezření na nesoulad provedou příslušné orgány šetření s cílem toto podezření potvrdit, nebo vyloučit.
3.  

Opatření přijímaná podle odstavce 2 v případě potřeby zahrnují:

a) 

provádění zesílených úředních kontrol u zvířat, zboží a provozovatelů po přiměřenou dobu;

b) 

úřední zadržení zvířat a zboží a jakýchkoliv nepovolených látek nebo produktů.

Článek 138

Opatření v případě zjištěného nesouladu

1.  

Je-li zjištěn nesoulad, přijmou příslušné orgány:

a) 

veškerá opatření nezbytná k určení původu a rozsahu nesouladu a ke stanovení povinností provozovatele a

b) 

vhodná opatření zajištující, aby dotčený provozovatel nesoulad napravil a zabránil dalšímu výskytu takového nesouladu.

Při rozhodování o tom, jaká opatření mají být přijata, přihlížejí příslušné orgány k povaze nesouladu a k dosavadním záznamům o dodržování pravidel provozovatelem.

2.  

Jednají-li podle odstavce 1 tohoto článku, přijmou příslušné orgány veškerá opatření, která považují za vhodná k zajištění souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2, včetně mimo jiné těchto opatření:

a) 

nařídí ošetření zvířat nebo toto ošetření provedou;

b) 

nařídí, aby byla zvířata vyložena nebo přeložena na jiný dopravní prostředek, aby jim bylo poskytnuto ustájení a péče, aby byla umístěna do karantény nebo aby jejich porážka byla odložena, a v nezbytných případech nařídí zajištění veterinární péče;

c) 

nařídí, aby bylo zboží podrobeno určitému zacházení, aby bylo změněno označení nebo aby byly spotřebitelům poskytnuty opravné informace;

d) 

omezí nebo zakáží uvádění zvířat a zboží na trh, jejich přemísťování, vstup do Unie nebo vývoz a zakáží jejich návrat do členského státu odeslání nebo nařídí jejich návrat do členského státu odeslání;

e) 

nařídí provozovateli, aby zvýšil četnost svých kontrol;

f) 

nařídí, aby byly určité činnosti dotčeného provozovatele předmětem zesílených nebo systematických úředních kontrol;

g) 

nařídí, aby bylo zboží staženo z oběhu nebo z trhu, odstraněno a zničeno, přičemž ve vhodných případech povolí použití zboží pro jiné účely, než pro které bylo původně zamýšleno;

h) 

nařídí po přiměřenou dobu celkovou nebo částečnou izolaci nebo uzavření celého podniku dotčeného provozovatele nebo jeho části či jeho zařízení, hospodářství nebo jiných prostor;

i) 

nařídí, aby byla na přiměřenou dobu zcela nebo částečně pozastavena veškerá činnost dotčeného provozovatele nebo její část a případně fungování internetových stránek, které provozuje nebo využívá;

j) 

nařídí, aby byly registrace nebo schválení dotčeného zařízení, závodu, hospodářství nebo dopravního prostředku nebo schválení přepravce nebo osvědčení o způsobilosti řidiče pozastaveny nebo odňaty;

k) 

nařídí porážku nebo usmrcení zvířat, je-li v daném případě nejvhodnějším prostředkem ochrany zdraví lidí a zvířat a dobrých životních podmínek zvířat.

3.  

Příslušné orgány poskytnou dotčenému provozovateli nebo jeho zástupci:

a) 

písemné oznámení o svém rozhodnutí týkajícím se opatření, která mají být v souladu s odstavcem 1 a 2 přijata, spolu s důvody tohoto rozhodnutí a

b) 

informace o případném právu podat opravný prostředek proti takovému rozhodnutí a o použitelném postupu a lhůtách pro podání tohoto opravného prostředku.

4.  
Veškeré náklady vzniklé na základě tohoto článku nesou odpovědní provozovatelé.
5.  

Příslušné orgány v případě vydání falešných nebo zavádějících úředních osvědčení nebo jejich zneužívání přijmou vhodná opatření, včetně:

a) 

dočasného pozastavení výkonu funkce osvědčujícího úředníka;

b) 

odnětí oprávnění podepisovat úřední osvědčení;

c) 

jakéhokoliv dalšího opatření k zabránění tomu, aby se porušení pravidel uvedená v čl. 89 odst. 2 opakovala.

Článek 139

Sankce

1.  
Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do 14. prosince 2019 a neprodleně jí oznámí jejich veškeré následné změny.
2.  
Členské státy zajistí, aby finanční sankce za porušení tohoto nařízení a pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 spáchané pomocí klamavých nebo podvodných praktik odpovídaly v souladu s vnitrostátním právem přinejmenším buď majetkovému prospěchu, který provozovatel získal, nebo případně procentu obratu provozovatele.

Článek 140

Oznamování porušení pravidel

1.  
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány disponovaly účinnými mechanismy, které umožní oznamování skutečných nebo potenciálních případů porušení tohoto nařízení.
2.  

Mezi mechanismy uvedené v odstavci 1 patří alespoň:

a) 

postupy pro přijímání hlášení o případech porušení a pro následné kroky;

b) 

přiměřená ochrana osob, které porušení oznamují, před odvetou, diskriminací nebo jinými typy nespravedlivého zacházení a

c) 

ochrana osobních údajů osoby, která porušení oznamuje, v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.



KAPITOLA II

Donucovací opatření Unie

Článek 141

Závažné narušení kontrolního systému členského státu

1.  

Má-li Komise důkazy o závažném narušení kontrolního systému členského státu a takové narušení může představovat rozsáhlé riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také pro životní prostředí, nebo vést k rozsáhlému porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, přijme prostřednictvím prováděcích aktů jedno či více z následujících opatření, která jsou uplatňována do doby, než bude toto narušení odstraněno:

a) 

zákaz uvádět určitá zvířata nebo zboží, kterých se narušení kontrolního systému týká, na trh nebo je přepravovat, přemísťovat nebo s nimi jinak manipulovat;

b) 

zvláštní podmínky pro činnosti, zvířata nebo zboží uvedené v písmeni a);

c) 

pozastavení provádění úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly nebo jiných kontrolních stanovištích, kterých se narušení systému úředních kontrol týká, nebo zrušení těchto stanovišť hraniční kontroly nebo jiných kontrolních míst;

d) 

jiná vhodná dočasná opatření, která jsou nezbytná za účelem omezení daného rizika, dokud není narušení kontrolního systému odstraněno.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

2.  
Opatření uvedená v odstavci 1 se přijmou pouze v případě, že dotčený členský stát nezjednal na žádost v odpovídající lhůtě stanovené Komisí nápravu.
3.  
Existují-li řádně odůvodněné závažné naléhavé důvody týkající se zdraví lidí a zvířat nebo, v případě GMO a přípravků na ochranu rostlin, také ochrany životního prostředí, přijme Komise postupem podle čl. 145 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.



HLAVA VIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA I

Procesní ustanovení

Článek 142

Změny příloh a odkazy na evropské normy

1.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144, kterými se mění přílohy II a III s cílem zohlednit změny pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2, technický pokrok a vědecký vývoj.
2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení, pokud jde o odkazy na evropské normy uvedené v čl. 29 písm. b) bodě iv), čl. 37 odst. 4 písm. e) a čl. 93 odst. 3 písm. a), pokud CEN tyto normy změní.

Článek 143

Ochrana údajů

1.  
Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení v členských státech použijí členské státy směrnici 95/46/ES.
2.  
Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení Komisí se použije nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 144

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 7 a čl. 21 odst. 8, článku 41, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst. 3, článku 48, čl. 50 odst. 4, článku 51 a čl. 53 odst. 1, čl. 62 odst. 3, čl. 64 odst. 2 a 5, čl. 77 odst. 1 a 2, čl. 92 odst. 4, čl. 99 odst. 2, čl. 100 odst. 6, čl. 101 odst. 2, čl. 126 odst. 1, čl. 142 odst. 1 a 2, čl. 149 odst. 2, čl. 150 odst. 3, čl. 154 odst. 3, čl. 155 odst. 3 a čl. 165 odst. 3 se svěřuje Komisi na období pěti let od 28. dubna 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 7 a čl. 21 odst. 8, článku 41, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst. 3, článku 48, čl. 50 odst. 4, článku 51 a čl. 53 odst. 1, čl. 62 odst. 3, čl. 64 odst. 2 a 5, čl. 77 odst. 1 a 2, čl. 92 odst. 4, čl. 99 odst. 2, čl. 100 odst. 6, čl. 101 odst. 2, čl. 126 odst. 1, čl. 142 odst. 1 a 2, čl. 149 odst. 2, čl. 150 odst. 3, čl. 154 odst. 3, čl. 155 odst. 3 a čl. 165 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 7 a čl. 21 odst. 8, článku 41, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst. 3, článku 48, čl. 50 odst. 4, článku 51 a čl. 53 odst. 1, čl. 62 odst. 3, čl. 64 odst. 2 a 5, čl. 77 odst. 1 a 2, čl. 92 odst. 4, čl. 99 odst. 2, čl. 100 odst. 6, čl. 101 odst. 2, čl. 126 odst. 1, čl. 142 odst. 1 a 2, čl. 149 odst. 2, čl. 150 odst. 3, čl. 154 odst. 3, čl. 155 odst. 3 a čl. 165 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 145

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002, s výjimkou v souvislosti s článkem 25 tohoto nařízení, kdy je Komisi nápomocen výbor zřízený podle nařízení (ES) č. 834/2007, a v souvislosti s článkem 26 tohoto nařízení, kdy je Komisi nápomocen výbor zřízený podle nařízení (ES) č. 1151/2012. Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.



KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 146

Zrušení

1.  
Nařízení (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí 92/438/EHS se zrušují s účinkem ode dne 14. prosince 2019.
2.  
Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženými v příloze V.

Článek 147

Vztah k nařízení (ES) č. 882/2004

Určení každé z referenčních laboratoří Evropské unie podle přílohy VII nařízení (ES) č. 882/2004 zůstává v platnosti, dokud nebude v téže oblasti určena referenční laboratoř Evropské unie v souladu s článkem 93 tohoto nařízení.

Článek 148

Vztah k nařízením (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, pokud jde o schvalování potravinářských podniků

1.  
Příslušné orgány zavedou postupy, kterými se musí řídit provozovatelé potravinářských podniků při podávání žádosti o schválení svého podniku v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004.
2.  
Po přijetí žádosti o schválení od provozovatele potravinářského podniku provede příslušný orgán kontrolu na místě.
3.  
Příslušný orgán schválí daný potravinářský podnik pro účely dotčených činností, pouze pokud provozovatel podniku prokázal, že splňuje příslušné požadavky potravinového práva.
4.  
Příslušný orgán může udělit dočasné schválení, pokud se zdá, že daný podnik splňuje veškeré požadavky na infrastrukturu a vybavení. Úplné schválení udělí pouze tehdy, pokud nová úřední kontrola na místě uskutečněná do tří měsíců od udělení dočasného schválení naznačuje, že podnik splňuje ostatní příslušné požadavky potravinového práva. Jestliže bylo dosaženo zjevného pokroku, avšak podnik ještě nesplňuje všechny příslušné požadavky, může příslušný orgán dočasné schválení prodloužit. Celková platnost dočasného schválení však nesmí překročit šest měsíců, s výjimkou zpracovatelských a mrazírenských plavidel plujících pod vlajkou členských států, u nichž celková doba platnosti dočasného podmínečného schválení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.
5.  
Příslušný orgán při provádění úředních kontrol průběžně přezkoumává schválení podniků.

Článek 149

Přechodná opatření v souvislosti se zrušením směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES

▼M2

1.  
Příslušná ustanovení směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES, která upravují záležitosti uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. b), článku 48, čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d), čl. 53 odst. 1 písm. a), čl. 54 odst. 1 a 3 a čl. 58 písm. a) tohoto nařízení, se použijí místo výše uvedených ustanovení tohoto nařízení do dne 13. prosince 2019.
Příslušná ustanovení směrnice 97/78/ES, která upravují záležitosti uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení týkající se směsných produktů, se nadále použijí místo výše uvedeného ustanovení do dne 20. dubna 2021.

▼B

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení, pokud jde o datum uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tímto datem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla, která mají být stanovena akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty uvedenými v čl. 47 odst. 2, článku 48, čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d), čl. 53 odst. 1 písm. a), čl. 54 odst. 1 a 3 a čl. 58 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 150

Přechodná opatření v souvislosti se zrušením směrnice 96/23/ES

1.  
Příslušné orgány nadále provádějí úřední kontroly nezbytné ke zjištění přítomnosti látek a skupin reziduí uvedených v příloze I směrnice 96/23/ES v souladu s přílohami II, III a IV uvedené směrnice namísto odpovídajících ustanovení tohoto nařízení do 14. prosince 2022 nebo do dřívějšího data, jež stanoví akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
2.  
Ustanovení čl. 29 odst. 1 a 2 směrnice 96/23/ES se nadále použijí namísto odpovídajících ustanovení tohoto nařízení do 14. prosince 2022 nebo do dřívějšího data, jež stanoví akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení, pokud jde o dřívější datum uvedené v odstavci 1 a 2 tohoto článku. Tímto datem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty uvedenými v článcích 19 a 112.

Článek 151

Změny směrnice 98/58/ES

Směrnice 98/58/ES se mění takto:

1) 

v článku 2 se bod 3 se nahrazuje tímto:

„3. 

‚příslušné orgány‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *1 ).

2) 

článek 6 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se zrušuje;

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  
Členské státy předloží Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem ověřit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;
c) 

v odstavci 3 se zrušuje písmeno a);

3) 

článek 7 se zrušuje.

Článek 152

Změny směrnice 1999/74/ES

Směrnice 1999/74/ES se mění takto:

1) 

článek 8 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se zrušuje;

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  
Členské státy předloží Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem ověřit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;
c) 

v odstavci 3 se zrušuje písmeno a);

2) 

článek 9 se zrušuje.

Článek 153

Změny nařízení Rady (ES) č. 999/2001

Nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:

1) 

články 19 a 21 se zrušují;

2) 

v příloze X se zrušují kapitoly A a B.

Článek 154

Změny nařízení (ES) č. 1/2005 a související přechodná opatření

1.  

Nařízení (ES) č. 1/2005 se mění takto:

1) 

článek 2 se mění takto:

a) 

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) 

‚stanovištěm hraniční kontroly‘ stanoviště hraniční kontroly ve smyslu čl. 3 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *2 )

b) 

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) 

‚příslušnými orgány‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;“

c) 

písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i) 

‚místem výstupu‘ místo výstupu ve smyslu čl. 3 bodu 39 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;“

d) 

písmeno p) se nahrazuje tímto:

„p) 

‚úředním veterinárním lékařem‘ úřední veterinární lékař ve smyslu čl. 3 bodu 32 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;“

2) 

články 14, 15, 16 a 21, čl. 22 odst. 2 a články 23, 24 a 26 se zrušují;

3) 

článek 27 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se zrušuje;

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  
Členské státy předloží Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem ověřit dodržování požadavků tohoto nařízení. Ke zprávě připojí analýzu hlavních zjištěných nedostatků a akční plán k jejich odstranění.“;
4) 

článek 28 se zrušuje.

2.  
Články 14, 15, 16 a 21, čl. 22 odst. 2 a články 23, 24 a 26 nařízení (ES) č. 1/2005 se nadále použijí namísto odpovídajících ustanovení tohoto nařízení do 14. prosince 2022 nebo do dřívějšího data, jež stanoví akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení, pokud jde o datum uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Tímto datem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty uvedenými v článku 21.

Článek 155

Změny nařízení (ES) č. 396/2005 a související přechodná opatření

1.  
Články 26, 27, čl. 28 odst. 1 a 2 a článek 30 nařízení (ES) č. 396/2005 se zrušují.
2.  
Článek 26, čl. 27 odst. 1 a článek 30 nařízení (ES) č. 396/2005 se nadále použijí namísto odpovídajících ustanovení tohoto nařízení do 14. prosince 2022 nebo do dřívějšího data, jež stanoví akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 měnící toto nařízení, pokud jde o datum uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Tímto datem je den, od kterého jsou použitelná odpovídající pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty uvedenými v článku 19.

Článek 156

Změny směrnice 2007/43/ES

Směrnice 2007/43/ES se mění takto:

1) 

v čl. 2 odst. 1 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

„c) 

‚příslušnými orgány‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *3 );

d) 

‚úředním veterinárním lékařem‘ úřední veterinární lékař ve smyslu čl. 3 bodu 32 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;

2) 

článek 7 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se zrušuje;

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  
Členské státy předloží Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem ověřit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“

Článek 157

Změny směrnice 2008/119/ES

Směrnice 2008/119/ES se mění takto:

1) 

v článku 2 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2) 

‚příslušnými orgány‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *4 ).

2) 

článek 7 se mění takto:

a) 

odstavce 1 a 2 se zrušují;

b) 

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  
Členské státy předloží Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem ověřit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;
3) 

článek 9 se zrušuje.

Článek 158

Změny směrnice 2008/120/ES

Směrnice 2008/120/ES se mění takto:

1) 

v článku 2 se bod 10 nahrazuje tímto:

„10) 

‚příslušnými orgány‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *5 )

2) 

článek 8 se mění takto:

a) 

odstavce 1 a 2 se zrušují;

b) 

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  
Členské státy předloží Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o inspekcích provedených příslušným orgánem s cílem ověřit soulad s požadavky této směrnice. Ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech. Komise předloží shrnutí těchto zpráv členským státům.“;
3) 

článek 10 se zrušuje.

Článek 159

Změny nařízení (ES) č. 1099/2009

Nařízení (ES) č. 1099/2009 se mění takto:

1) 

v článku 2 se písmeno q) nahrazuje tímto:

„q) 

‚příslušnými orgány‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *6 );

2) 

článek 22 se zrušuje.

Článek 160

Změny nařízení (ES) č. 1069/2009

Nařízení (ES) č. 1069/2009 se mění takto:

1) 

článek 3 se mění takto:

a) 

bod 10 se nahrazuje tímto:

„10) 

‚příslušným orgánem‘ příslušný orgán ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *7 );

b) 

bod 15 se nahrazuje tímto:

„15) 

‚tranzitem‘ tranzit ve smyslu čl. 3 bodu 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;“

2) 

články 45, 49 a 50 se zrušují.

Článek 161

Změny nařízení (ES) č. 1107/2009

Nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:

1) 

článek 68 se mění takto:

a) 

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Do 31. srpna každého roku členské státy předají Komisi zprávu za předchozí rok o rozsahu a výsledcích úředních kontrol provedených s cílem ověřit dodržování tohoto nařízení.“;

b) 

druhý a třetí pododstavec se zrušují;

2) 

v čl. 78 odst. 1 se zrušuje písmeno n).

Článek 162

Změny nařízení (EU) č. 1151/2012

Nařízení (EU) č. 1151/2012 se mění takto:

1) 

článek 36 se mění takto:

a) 

název se nahrazuje tímto: „Obsah úředních kontrol“;

b) 

odstavce 1 a 2 se zrušují;

c) 

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

„3.  
Úřední kontroly prováděné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *8 ) zahrnují:
2) 

článek 37 se mění takto:

a) 

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.  

V případě chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež označují produkty pocházející z Unie, ověřují soulad se specifikací produktu před uvedením produktu na trh:

a) 

příslušné orgány určené v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ; nebo

b) 

pověřené subjekty ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“;

b) 

v odstavci 3 se zrušuje první pododstavec;

c) 

v odstavci 4 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy: „v odstavci 2“;

3) 

článek 38 se zrušuje;

4) 

článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Pověřené subjekty provádějící kontroly ve třetích zemích

Pověřené subjekty provádějící kontroly ve třetích zemích uvedené v čl. 37 odst. 2 písm. b) musí být akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro ‚Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby‘. Mohou být akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem v Unii v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 nebo akreditačním orgánem mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání pod záštitou Mezinárodního akreditačního fóra.“

Článek 163

Změny nařízení (EU) č. 652/2014

Nařízení (EU) č. 652/2014 se mění takto:

1) 

v článku 30 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  

Za účelem pokrytí výdajů vznikajících v souvislosti s prováděním pracovních programů, které schválila Komise, lze udělit granty:

a) 

referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *9 ) a referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ( *10 );

b) 

referenčním střediskům Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat uvedeným v článku 95 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;

c) 

referenčním střediskům Evropské unie pro ověřování pravosti a důvěryhodnosti zemědělsko-potravinového řetězce uvedeným v článku 97 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .

2) 

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 30a

Akreditace národních referenčních laboratoří pro zdraví rostlin

1.  
Národním referenčním laboratořím uvedeným v článku 100 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ mohou být uděleny granty na pokrytí nákladů, které jim vzniknou v souvislosti se získáním akreditace podle normy EN ISO/IEC 17025 ‚Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří‘ k využívání laboratorních analytických, testovacích a diagnostických metod za účelem ověření souladu s pravidly o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin.
2.  
Grant může být udělen jedné národní referenční laboratoři v každém členském státě pro každou referenční laboratoř Evropské unie pro zdraví rostlin, a to do tří let po určení dané referenční laboratoře Evropské unie.“

Článek 164

Změny nařízení (EU) 2016/429 a související přechodná opatření

1.  

Nařízení (EU) 2016/429 se mění takto:

1) 

článek 4 se mění takto:

a) 

bod 33 se nahrazuje tímto:

„33) 

‚úřední kontrolou‘ kontrola v jakékoliv formě kontroly provedená v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *11 );

b) 

bod 51 se nahrazuje tímto:

„51) 

‚systémem Traces‘ systémový komponent začleněný do Systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedeného v článcích 131 až 136 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;“

c) 

bod 53 se nahrazuje tímto:

„53) 

‚úředním veterinárním lékařem‘ úřední veterinární lékař ve smyslu čl. 3 bodu 32 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ;“

d) 

bod 55 se nahrazuje tímto:

„55) 

‚příslušným orgánem‘ ústřední veterinární orgán členského státu odpovědný za organizování úředních kontrol a veškerých dalších úředních činností v souladu s tímto nařízením a s nařízením ►C1  (EU) 2017/625 ◄ , nebo jakýkoliv jiný orgán, jemuž byla uvedená odpovědnost svěřena;“

2) 

v článku 229 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  
Provozovatelé odpovídající za danou zásilku předloží zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetích zemí nebo území pro účely úřední kontroly stanovené v článku 47 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“;
3) 

článek 281 se zrušuje.

2.  

Následující ustanovení se použijí ve vztahu k záležitostem upraveným nařízením (EU) 2016/429 do dne použitelnosti uvedeného nařízení:

a) 

článek 9 směrnice 89/662/EHS;

b) 

článek 10 směrnice 90/425/EHS;

c) 

čl. 18 odst. 1, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 směrnice 91/496/EHS;

d) 

čl. 22 odst. 1, 3, 4, 5, 6 a 7 směrnice 97/78/ES.

3.  
S ohledem na článek 14 nařízení (EU) 2016/429 a bez ohledu na datum použitelnosti stanovené v uvedeném nařízení se podmínka pro jeho použitelnost pro účely čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení považuje za splněnou již ode dne 14. prosince 2019.

Článek 165

Změny nařízení (EU) 2016/2031 a související přechodná ustanovení

1.  

Nařízení (EU) 2016/2031 se mění takto:

1) 

v článku 2 se bod 6 nahrazuje tímto:

„6) 

‚příslušným orgánem‘ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄  ( *12 );

2) 

článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Úřední potvrzení příslušných orgánů o výskytu karanténního škodlivého organismu pro Unii

Jestliže má příslušný orgán podezření na výskyt karanténního škodlivého organismu pro Unii nebo škodlivého organismu, na nějž se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1, v části území daného členského státu, o níž nebylo dříve známo, že se v ní uvedený škodlivý organismus vyskytuje, nebo v zásilce rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, jež byly nebo mají být dovezeny na území Unie či přemístěny na tomto území, nebo jestliže získá o těchto skutečnostech důkazy, přijme okamžitě veškerá opatření nezbytná k tomu, aby na základě diagnostiky provedené úřední laboratoří uvedenou v článku 37 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ potvrdil (dále jen ‚úředně potvrdil‘), zda se v této části území daný škodlivý organismus vyskytuje, či nikoliv.

Dokud není výskyt daného škodlivého organismu úředně potvrzen, přijmou dotčené členské státy ve vhodných případech fytosanitární opatření s cílem eliminovat riziko šíření daného škodlivého organismu.

Podezření či důkazy uvedené v prvním pododstavci tohoto článku mohou vycházet z jakýchkoliv informací obdržených podle článků 14 a 15 nebo z jakéhokoliv jiného zdroje.“;

3) 

v článku 11 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Hlášení podle prvního pododstavce podává jediný orgán dotčeného členského státu podle čl. 4 odst. 2 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 103.“;

4) 

v čl. 25 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) úkoly a povinnosti subjektů zapojených do provádění plánu v případě potvrzení výskytu dotčeného prioritního škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt, strukturu řízení a postupy pro koordinaci kroků přijímaných příslušnými orgány, jinými veřejnými orgány uvedenými v čl. 4 odst. 2 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ , pověřenými subjekty nebo zúčastněnými fyzickými osobami uvedenými v čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení, laboratořemi a profesionálními provozovateli, včetně případné koordinace se sousedními členskými státy a sousedními třetími zeměmi;“

5) 

v článku 41 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  
Pokud byly na území Unie dovezeny nebo na tomto území přemísťovány rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v rozporu s odstavcem 1 tohoto článku, přijmou členské státy nezbytná opatření uvedená v čl. 66 odst. 3 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ , a prostřednictvím elektronického systému hlášení podle článku 103 o tom podají hlášení Komisi a ostatním členským státům.

Podle okolností se hlášení podá rovněž třetí zemi, z níž byly rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty na území Unie dovezeny.“;

6) 

v článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  
Komise v případě potřeby provede v dotčené třetí zemi a v souladu s článkem 120 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ šetření s cílem ověřit, zda jsou podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku splněny.“;
7) 

v čl. 49 odst. 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy podají prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 103 tohoto nařízení Komisi a ostatním členským státům hlášení o všech případech, kdy byl dovoz rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů na území Unie odmítnut nebo kdy bylo jejich přemísťování na tomto území zakázáno, jelikož se dotčený členský stát domnívá, že došlo k porušení zákazu uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) tohoto článku. Uvedená hlášení obsahují i případná opatření přijatá členskými státy pro dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné dotčené předměty podle čl. 66 odst. 3 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“;

8) 

v článku 76 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.  
V případě třetí země, která není smluvní stranou úmluvy IPPC, uzná příslušný orgán pouze rostlinolékařská osvědčení vydaná orgány, které jsou příslušné v souladu s vnitrostátními pravidly uvedené třetí země nahlášenými Komisi. Komise prostřednictvím elektronického systému hlášení uvedeného v článku 103 v souladu s čl. 132 písm. a) nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ informuje členské státy a provozovatele o obdržených hlášeních.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 doplňující toto nařízení o podmínky pro uznání uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce s cílem zajistit spolehlivost uvedených osvědčení.

5.  
Elektronická rostlinolékařská osvědčení jsou uznána, pouze pokud jsou poskytována prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedeného v čl. 131 odst. 1 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ nebo pomocí elektronické výměny s tímto systémem.“;
9) 

v čl. 77 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.  
Jestliže bylo rostlinolékařské osvědčení vydáno v souladu s čl. 71 odst. 1, 2 a 3, avšak dotčený příslušný orgán dospěje k závěru, že nejsou splněny podmínky uvedené v článku 76, zneplatní uvedené rostlinolékařské osvědčení a zajistí, aby dále nedoprovázelo dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty. V takovém případě přijme příslušný orgán, pokud jde o dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, jedno z opatření stanovených v čl. 66 odst. 3 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“;
10) 

v čl. 91 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Oprávnění provozovatelé, kteří uplatňují schválený plán řízení rizik škodlivých organismů, mohou být kontrolováni méně často, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 3 písm. b) nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“;

11) 

v čl. 94 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.  
Odchylně od článku 87 tohoto nařízení, jestliže byly na území Unie ze třetí země dovezeny rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, pro jejichž přemísťování na území Unie je vyžadován rostlinolékařský pas podle čl. 79 odst. 1 a čl. 80 odst. 1 tohoto nařízení, se pas vydá, pokud byly uspokojivě dokončeny kontroly podle čl. 49 odst. 1 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ týkající se jejich dovozu a tyto kontroly dospěly k závěru, že dotčené rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty splňují podstatné požadavky pro vydání rostlinolékařského pasu v souladu s článkem 85 tohoto nařízení a případně s článkem 86 tohoto nařízení.“;
12) 

v článku 100 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.  
Elektronická rostlinolékařská osvědčení pro vývoz jsou poskytována prostřednictvím IMSOC nebo pomocí elektronické výměny s ním.“;
13) 

v článku 101 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.  
Elektronická rostlinolékařská osvědčení pro reexport jsou poskytována prostřednictvím IMSOC nebo pomocí elektronické výměny s ním.“;
14) 

v článku 102 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  
Předvývozní osvědčení doprovází dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty během jejich přemísťování na území Unie, pokud si informace v něm obsažené dotčené členské státy nevyměňují prostřednictvím IMSOC nebo pomocí elektronické výměny s ním.“;
15) 

článek 103 se nahrazuje tímto:

„Článek 103

Zřízení elektronického systému hlášení

Komise zřídí elektronický systém hlášení, který slouží k podávání hlášení členskými státy.

Tento systém je napojený na IMSOC a je s ním kompatibilní.“;

16) 

v článku 109 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Směrnice 2000/29/ES se zrušuje, aniž je dotčen čl. 165 odst. 2, 3 a 4 nařízení ►C1  (EU) 2017/625 ◄ .“

▼M2

2.  
Ve vztahu k záležitostem, které upravuje směrnice 2000/29/ES, se ode dne 15. prosince 2019 místo příslušných ustanovení uvedené směrnice, která k uvedenému datu přestane být použitelná, použije čl. 47 odst. 2, článek 48, čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d) a čl. 58 písm. a) tohoto nařízení.
Příslušná ustanovení směrnice 2000/29/ES se nadále použijí ve vztahu k záležitostem, které upravuje čl. 53 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, místo výše uvedeného ustanovení do dne 13. prosince 2020.
Příslušná ustanovení směrnice 2000/29/ES se nadále použijí ve vztahu k záležitostem, které upravuje čl. 54 odst. 1 a 3 tohoto nařízení, místo výše uvedených ustanovení do dne 13. prosince 2022.

▼B

3.  
Komisi je v souladu s článkem 144 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci měnící toto nařízení, pokud jde o datum uvedené v odstavci 2 tohoto článku.
4.  
Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku a den použitelnosti stanovený v čl. 167 odst. 1, přijme Komise akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. a) a e), pokud jde o zboží uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. c), nejpozději dvanáct měsíců přede dnem jejich použitelnosti.

Článek 166

Přechodná ustanovení pro přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů

Aniž jsou dotčeny dny použitelnosti uvedené v článku 167 a jakákoliv přechodná ustanovení podle této kapitoly, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty stanovené v tomto nařízení ode dne 28. dubna 2017. Tyto akty jsou použitelné ode dne použitelnosti v souladu s článkem 167, aniž jsou dotčena jakákoliv přechodná pravidla podle této kapitoly.

Článek 167

Vstup v platnost a použitelnost

1.  
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, použije se ode dne 14. prosince 2019.

2.  
V oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. g), se čl. 34 odst. 1, 2 a 3 a čl. 37 odst. 4 písm. e) a odst. 5 použijí ode dne 29. dubna 2022.
3.  
Články 92 až 101 tohoto nařízení se použijí ode dne 29. dubna 2018 namísto článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 882/2004, které se tímto nařízením zrušuje.
4.  
Článek 163 se použije ode dne 28. dubna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

ÚZEMÍ UVEDENÁ V ČL. 3 BODĚ 40 PRO ÚČELY JINÉ NEŽ POUŽITÍ ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. G)

1. 

Území Belgického království

2. 

Území Bulharské republiky

3. 

Území České republiky

4. 

Území Dánského království s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska

5. 

Území Spolkové republiky Německo

6. 

Území Estonské republiky

7. 

Území Irska

8. 

Území Řecké republiky

9. 

Území Španělského království s výjimkou Ceuty a Melilly

10. 

Území Francouzské republiky

11. 

Území Chorvatské republiky

12. 

Území Italské republiky

13. 

Území Kyperské republiky

14. 

Území Lotyšské republiky

15. 

Území Litevské republiky

16. 

Území Lucemburského velkovévodství

17. 

Území Maďarska

18. 

Území Republiky Malta

19. 

Území Nizozemského království v Evropě

20. 

Území Rakouské republiky

21. 

Území Polské republiky

22. 

Území Portugalské republiky

23. 

Území Rumunska

24. 

Území Republiky Slovinsko

25. 

Území Slovenské republiky

26. 

Území Finské republiky

27. 

Území Švédského království

28. 

Území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska




PŘÍLOHA II

ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

KAPITOLA I

Obsah školení pracovníků provádějících úřední kontroly a jiné úřední činnosti

1. 

Různé kontrolní metody a techniky, například inspekce, ověřování, screening, cílený screening, odběr vzorků a laboratorní analýza, testování a diagnostika

2. 

Kontrolní postupy

3. 

Pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2

4. 

Posouzení nedodržení pravidel uvedených v čl.1 odst. 2

5. 

Nebezpečí spojená s produkcí, zpracováním a distribucí zvířat a zboží

6. 

Různé fáze produkce, zpracování a distribuce a možná rizika pro lidské zdraví a popřípadě pro zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat a pro životní prostředí

7. 

Vyhodnocení používání postupů HACCP a správné zemědělské praxe

8. 

Systémy řízení, například programy zajišťování jakosti, které spravují provozovatelé, a jejich vyhodnocování, pokud jsou relevantní pro plnění požadavků stanovených v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2

9. 

Systémy úředního osvědčování

10. 

Pohotovostní opatření pro mimořádné situace, včetně komunikace mezi členskými státy a Komisí

11. 

Soudní řízení a právní důsledky úředních kontrol

12. 

Přezkoumání písemných dokumentačních materiálů a jiných záznamů, včetně materiálů a záznamů o mezilaboratorních porovnávacích zkouškách, akreditaci a posouzení rizika, které mohou být důležité pro posouzení souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2; součástí mohou být finanční a obchodní aspekty

13. 

Kontrolní postupy a požadavky pro vstup zvířat a zboží přivážených ze třetích zemí do Unie

14. 

Jakékoliv jiné oblasti nezbytné k zajištění toho, aby úřední kontroly probíhaly v souladu s tímto nařízením

KAPITOLA II

Tematické oblasti kontrolních postupů

1. 

Organizace příslušných orgánů a vztah mezi ústředními příslušnými orgány a orgány, které byly pověřeny úkoly provádět úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti

2. 

Vztah mezi příslušnými orgány a pověřenými subjekty nebo fyzickými osobami, na které příslušné orgány přenesly úkoly související s úředními kontrolami nebo jinými úředními činnostmi

3. 

Popis cílů, kterých má být dosaženo

4. 

Úkoly, odpovědnost a povinnosti pracovníků

5. 

Postupy odběru vzorků, kontrolní metody a techniky, včetně laboratorních analýz, testování a diagnostiky, vyhodnocování výsledků a následná rozhodnutí

6. 

Programy screeningu a cíleného screeningu

7. 

Vzájemná pomoc v případě, že úřední kontroly vyžadují zapojení více než jednoho členského státu

8. 

Opatření, která mají být přijata v návaznosti na úřední kontroly

9. 

Spolupráce s jinými útvary a odbory, které mohou být příslušné, nebo s provozovateli

10. 

Ověřování vhodnosti metod odběru vzorků a laboratorních analytických, testovacích a diagnostických metod

11. 

Jakékoliv jiné činnosti nebo informace nezbytné pro účinné fungování úředních kontrol




PŘÍLOHA III

CHARAKTERIZACE ANALYTICKÝCH METOD

1. 

Analytické metody a výsledky měření by měly být charakterizovány pomocí těchto kritérií:

a) 

správnost (pravdivost a přesnost),

b) 

použitelnost (matrice a rozsah koncentrací),

c) 

mez detekce,

d) 

mez stanovitelnosti,

e) 

přesnost,

f) 

opakovatelnost,

g) 

reprodukovatelnost,

h) 

výtěžnost,

i) 

selektivnost,

j) 

citlivost,

k) 

linearita,

l) 

nejistota měření,

m) 

jiná kritéria, která mohou být zvolena podle potřeby.

2. 

Hodnoty přesnosti uvedené v bodě 1 písm. e) musí být získány při mezilaboratorním testu provedeném podle mezinárodně uznávaných protokolů o mezilaboratorních testech (například ISO 5725 „Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření“) nebo – pokud byla stanovena kritéria pro úspěšnost provádění analytických metod – na základě zkoušek dodržení kritérií. Hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti se vyjádří mezinárodně uznanou formou (například 95 % intervaly spolehlivosti definované v normě ISO 5725 „Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření“). Výsledky mezilaboratorního testu se zveřejní nebo volně zpřístupní.

3. 

Analytické metody, které lze použít jednotně pro různé skupiny komodit, by měly být upřednostněny před metodami, které se používají pouze pro jednotlivé komodity.

4. 

Pokud lze analytické metody validovat pouze v jediné laboratoři, měly by být validovány podle mezinárodně uznávaných vědeckých protokolů nebo pokynů nebo – pokud byla stanovena kritéria pro úspěšnost provádění analytických metod – na základě zkoušek dodržení kritérií.

5. 

Analytické metody přijaté podle tohoto nařízení by měly být uspořádány podle standardní struktury analytických metod doporučené ISO.




PŘÍLOHA IV

KAPITOLA I

Poplatky nebo platby za úřední kontroly u zásilek zvířat a zboží vstupujících do unie

I.   ZÁSILKY ŽIVÝCH ZVÍŘAT

a) 

Skot, koňovití, prasata, ovce, kozy, drůbež, králíci a drobná pernatá nebo srstnatá zvěř, černá zvěř a volně žijící přežvýkavci:

— 
55 EUR za zásilku do 6 tun a
— 
9 EUR za každou tunu nad 6 tun do 46 tun, nebo
— 
420 EUR za zásilku nad 46 tun.
b) 

Zvířata jiných druhů:

— 
55 EUR za zásilku do 46 tun, nebo
— 
420 EUR za zásilku nad 46 tun.

II.   ZÁSILKY MASA

— 
55 EUR za zásilku do 6 tun a
— 
9 EUR za každou tunu nad 6 tun do 46 tun, nebo
— 
420 EUR za zásilku nad 46 tun.

III.   ZÁSILKY PRODUKTŮ RYBOLOVU

a) 

Produkty rybolovu, které nejsou volně ložené (tj. balené):

i) 

55 EUR za zásilku do 6 tun a

ii) 

9 EUR za každou další tunu nad 6 tun do 46 tun, nebo

iii) 

420 EUR za zásilku nad 46 tun.

b) 

Produkty rybolovu přepravované jako kusový náklad (tj. volně ložené):

i) 

600 EUR za plavidlo s nákladem produktů rybolovu do 500 tun,

ii) 

1 200  EUR za plavidlo s nákladem produktů rybolovu nad 500 tun do 1 000  tun,

iii) 

2 400  EUR za plavidlo s nákladem produktů rybolovu nad 1 000  tun do 2 000  tun,

iv) 

3 600  EUR za plavidlo s nákladem produktů rybolovu nad 2 000  tun.

IV.   ZÁSILKY MASNÝCH VÝROBKŮ, DRŮBEŽÍHO MASA, MASA VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVĚŘE, KRÁLIČÍHO MASA NEBO MASA ZVĚŘE Z FARMOVÉHO CHOVU

a) 

55 EUR za zásilku do 6 tun a

b) 

9 EUR za každou tunu nad 6 tun do 46 tun, nebo

c) 

420 EUR za zásilku nad 46 tun.

V.   ZÁSILKY OSTATNÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU JINÝCH NEŽ MASNÝCH VÝROBKŮ URČENÝCH K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

a) 

Ostatní produkty živočišného původu určené k lidské spotřebě, které nejsou volně ložené (tj. balené):

i) 

55 EUR za zásilku do 6 tun a

ii) 

9 EUR za každou tunu nad 6 tun do 46 tun, nebo

iii) 

420 EUR za zásilku nad 46 tun.

b) 

Ostatní produkty živočišného původu určené k lidské spotřebě přepravované jako kusový náklad (tj. volně ložené):

i) 

600 EUR za plavidlo s nákladem produktů do 500 tun,

ii) 

1 200  EUR za plavidlo s nákladem produktů nad 500 tun do 1 000  tun,

iii) 

2 400  EUR za plavidlo s nákladem produktů nad 1 000  tun do 2 000  tun,

iv) 

3 600  EUR za plavidlo s nákladem produktů nad 2 000  tun.

VI.   ZÁSILKY VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ A KRMIV ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

a) 

Zásilky vedlejších produktů a krmiv živočišného původu, které nejsou přepravovány volně ložené (tj. balené):

i) 

55 EUR za zásilku do 6 tun a

ii) 

9 EUR za každou tunu nad 6 tun do 46 tun, nebo

iii) 

420 EUR za zásilku nad 46 tun.

b) 

Vedlejší produkty a krmiva živočišného původu přepravované jako kusový náklad (tj. volně ložené):

i) 

600 EUR za plavidlo s nákladem produktů do 500 tun,

ii) 

1 200  EUR za plavidlo s nákladem produktů nad 500 tun do 1 000  tun,

iii) 

2 400  EUR za plavidlo s nákladem produktů nad 1 000  tun do 2 000  tun,

iv) 

3 600  EUR za plavidlo s nákladem produktů nad 2 000  tun.

VII.   PŘEVÁŽENÉ NEBO PŘEKLÁDANÉ ZÁSILKY ZVÍŘAT A ZBOŽÍ ZE TŘETÍCH ZEMÍ

30 EUR za zásilku s přičtením 20 EUR za každou čtvrthodinu za každého pracovníka podílejícího se na kontrolách.

VIII.   ZÁSILKY ROSTLIN, ROSTLINNÝCH PRODUKTŮ A JINÝCH PŘEDMĚTŮ A MATERIÁLŮ, NA NICHŽ MOHOU ŠKODLIVÉ ORGANISMY ROSTLIN PŘEŽÍVAT NEBO POMOCÍ NICHŽ SE MOHOU ŠÍŘIT

a) 

Za kontroly dokladů: 7 EUR za zásilku.

b) 

Za kontroly totožnosti:

i) 

7 EUR za zásilku až do velikosti nákladu kamionu, železničního vagónu nebo kontejneru srovnatelné velikosti,

ii) 

14 EUR za zásilku větší než výše uvedené velikosti.

c) 

Za rostlinolékařské kontroly v souladu s těmito specifikacemi:

i) 

řízky, sadba (kromě lesnického rozmnožovacího materiálu), sazenice jahodníku nebo zeleniny:

— 
17,5  EUR za zásilku do 10 000 kusů,
— 
0,70  EUR za zásilku za každých dalších 1 000 kusů,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
ii) 

keře, stromy (jiné než řezané vánoční stromky), ostatní dřeviny z pěstitelských školek včetně lesnického rozmnožovacího materiálu (kromě semen):

— 
17,5  EUR za zásilku do 10 000 kusů,
— 
0,44  EUR za zásilku za každých dalších 1 000 kusů,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
iii) 

cibule, cibulové hlízy, oddenky, hlízy, určené k výsadbě (jiné než hlízy bramboru):

— 
17,5  EUR za zásilku do 200 kg hmotnosti,
— 
0,16  EUR za zásilku za každých dalších 10 kg,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
iv) 

semena, tkáňové kultury:

— 
7,5  EUR za zásilku do 100 kg hmotnosti,
— 
175  EUR za zásilku za každých dalších 10 kg,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
v) 

ostatní rostliny určené k výsadbě, jinde v tomto písmeni neuvedené:

— 
17,5  EUR za zásilku do 5 000 kusů,
— 
0,18  EUR za zásilku za každých dalších 100 kusů,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
vi) 

řezané květiny:

— 
17,5  EUR za zásilku do 20 000 kusů,
— 
0,14  EUR za zásilku za každých dalších 1 000 kusů,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
vii) 

větve s listy, části jehličnanů (jiné než řezané vánoční stromky):

— 
17,5  EUR za zásilku do 100 kg hmotnosti,
— 
1,75  EUR za zásilku za každých dalších 100 kg,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
viii) 

řezané vánoční stromky:

— 
17,5  EUR za zásilku do 1 000 kusů,
— 
1,75  EUR za zásilku za každých dalších 100 kusů,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
ix) 

listy rostlin, jako jsou byliny, koření a listová zelenina:

— 
17,5  EUR za zásilku do 100 kg hmotnosti,
— 
1,75  EUR za zásilku za každých dalších 10 kg,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
x) 

ovoce, zelenina (jiná než listová):

— 
17,5  EUR za zásilku do 25 000  kg hmotnosti,
— 
0,7  EUR za zásilku za každých dalších 1 000  kg;
xi) 

hlízy brambor:

— 
52,5  EUR za partii do 25 000  kg hmotnosti,
— 
52,5  EUR za partii za každých dalších 25 000  kg;
xii) 

dřevo (kromě kůry):

— 
17,5  EUR za zásilku do 1 000  m3 objemu,
— 
0,175  EUR za zásilku za každých dalších 10 m3;
xiii) 

zemina a pěstební substrát, kůra:

— 
17,5  EUR za zásilku do 25 000  kg hmotnosti,
— 
0,7  EUR za zásilku za každých dalších 1 000  kg,
— 
maximální poplatek 140 EUR za zásilku;
xiv) 

zrno:

— 
17,5  EUR za zásilku do 25 000  kg hmotnosti,
— 
0,7  EUR za zásilku za každých dalších 1 000  kg,
— 
maximální poplatek 700 EUR za zásilku;
xv) 

jiné rostliny nebo rostlinné produkty jinde v tomto písmeni neuvedené:

— 
17,5  EUR za zásilku.

Pokud zásilka nesestává výlučně z produktů spadajících pod popis příslušné odrážky, považují se její části, které sestávají z produktů spadajících pod popis příslušné odrážky (jedna nebo více partií), za samostatnou zásilku.

KAPITOLA II

Poplatky nebo platby za úřední kontroly na jatkách, v bourárnách a v zařízeních na zpracování masa volně žijící zvěře a kontroly produkce mléka a produkce produktů rybolovu a produktů akvakultury a jejich uvádění na trh

I.   POPLATKY NEBO PLATBY ZA ÚŘEDNÍ KONTROLY NA JATKÁCH

a) 

Hovězí maso

i) 

dospělý skot: 5 EUR/zvíře,

ii) 

mladý skot: 2 EUR/zvíře,

b) 

maso lichokopytníků/koňovitých: 3 EUR/zvíře,

c) 

vepřové maso: hmotnost jatečně upravených těl zvířat

i) 

nižší než 25 kg: 0,5  EUR/zvíře,

ii) 

rovná 25 kg nebo vyšší: 1 EUR/zvíře,

d) 

skopové a kozí maso: hmotnost jatečně upravených těl zvířat

i) 

nižší než 12 kg: 0,15  EUR/zvíře,

ii) 

rovná 12 kg nebo vyšší: 0,25  EUR/zvíře,

e) 

drůbeží maso:

i) 

kur domácí a perličky: 0,005  EUR/zvíře,

ii) 

kachny a husy: 0,01  EUR/zvíře,

iii) 

krůty: 0,025  EUR/zvíře,

iv) 

maso králíků z farmového chovu: 0,005  EUR/zvíře,

v) 

křepelky a koroptve: 0,002  EUR/zvíře.

II.   POPLATKY NEBO PLATBY ZA ÚŘEDNÍ KONTROLY V BOURÁRNÁCH

Za tunu masa:

a) 

hovězí, telecí a vepřové maso, maso lichokopytníků/koňovitých, skopové a kozí maso: 2 EUR,

b) 

drůbeží maso a maso králíků z farmového chovu: 1,5  EUR,

c) 

maso zvěře z farmového chovu a volně žijící zvěře:

— 
drobná pernatá a srstnatá zvěř: 1,5  EUR,
— 
ptáci nadřádu běžci (pštros, emu, nandu): 3 EUR,
— 
černá zvěř a přežvýkavci: 2 EUR.

III.   POPLATKY NEBO PLATBY ZA ÚŘEDNÍ KONTROLY V ZAŘÍZENÍCH NA ZPRACOVÁNÍ MASA VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVĚŘE

a) 

Drobná pernatá zvěř: 0,005  EUR/zvíře,

b) 

drobná srstnatá zvěř: 0,01  EUR/zvíře,

c) 

ptáci nadřádu běžci: 0,5  EUR/zvíře,

d) 

suchozemští savci:

i) 

černá zvěř: 1,5  EUR/zvíře,

ii) 

přežvýkavci: 0,5  EUR/zvíře.

IV.   POPLATKY NEBO PLATBY ZA ÚŘEDNÍ KONTROLY PRODUKCE MLÉKA

a) 

1 EUR za 30 tun

a

b) 

poté 0,5  EUR za tunu.

V.   POPLATKY NEBO PLATBY ZA ÚŘEDNÍ KONTROLY TÝKAJÍCÍ SE PRODUKCE PRODUKTŮ RYBOLOVU A PRODUKTŮ AKVAKULTURY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

a) 

První uvedení produktů rybolovu a produktů akvakultury na trh:

i) 

1 EUR/tuna u prvních 50 tun v měsíci,

ii) 

poté 0,5  EUR/tuna.

b) 

První prodej na trhu s rybami:

i) 

0,5  EUR/tuna u prvních 50 tun v měsíci,

ii) 

poté 0,25  EUR/tuna.

c) 

První prodej v případě, že není provedeno roztřídění podle stupně čerstvosti nebo velikosti, nebo je toto roztřídění nedostatečné:

i) 

1 EUR/tuna u prvních 50 tun v měsíci,

ii) 

poté 0,5  EUR/tuna.




PŘÍLOHA V

SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČL. 146 ODST. 2

1.   Nařízení (ES) č. 882/2004



Nařízení (ES) č. 882/2004

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 4

Článek 2

Článek 3

Čl. 3 odst. 1

Čl. 9 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 9 odst. 4

Čl. 3 odst. 3

Článek 10

Čl. 3 odst. 4

Čl. 9 odst. 6

Čl. 3 odst. 5

Čl. 9 odst. 6

Čl. 3 odst. 6

Čl. 9 odst. 7

Čl. 3 odst. 7

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d), e), f), g) a i)

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 4

Čl. 5 odst. 1 písm. b)

Čl. 4 odst. 5

Čl. 5 odst. 5

Čl. 4 odst. 6

Čl. 6 odst. 1

Čl. 4 odst. 7

Čl. 5 odst. 1 první pododstavec

Čl. 28 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 5 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 31 odst. 3

Čl. 5 odst. 2 písm. a), b), c) a f)

Článek 29

Čl. 5 odst. 2 písm. d)

Čl. 5 odst. 2 písm. e)

Článek 32

Čl. 5 odst. 3

Článek 33

Čl. 5 odst. 4

Článek 6

Čl. 5 odst. 4

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec písm. a)

Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec písm. b)

Čl. 7 odst. 2 první věta

Čl. 8 odst. 1

Čl. 7 odst. 2 druhá věta

Čl. 7 odst. 2 třetí věta

Čl. 7 odst. 3

Čl. 8 odst. 3

Čl. 8 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 5 odst. 1 písm. h)

Čl. 8 odst. 3 písm. a)

Čl. 12 odst. 2

Čl. 8 odst. 3 písm. b)

Čl. 12 odst. 3

Čl. 8 odst. 4

Čl. 9 odst. 1

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

Čl. 9 odst. 2

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 3

Čl. 13 odst. 2

Článek 10

Článek 14

Čl. 11 odst. 1

Čl. 34 odst. 1 a 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

Čl. 34 odst. 4

Čl. 11 odst. 4

Čl. 34 odst. 6

Čl. 11 odst. 5

Čl. 35 odst. 1

Čl. 11 odst. 6

Čl. 35 odst. 2

Čl. 11 odst. 7

Čl. 34 odst. 5

Čl. 12 odst. 1

Čl. 37 odst. 1

Čl. 12 odst. 2

Čl. 37 odst. 4 písm. e)

Čl. 12 odst. 3

Čl. 37 odst. 5 písm. c)

Čl. 12 odst. 4

Čl. 39 odst. 2

Článek 13

Článek 115

Čl. 14 odst. 1

Čl. 14 odst. 2

Čl. 45 odst. 3

Čl. 14 odst. 3

Čl. 15 odst. 1

Čl. 44 odst. 1 první věta

Čl. 15 odst. 2

Čl. 44 odst. 3 a 5

Čl. 15 odst. 3

Čl. 44 odst. 3 a 5

Čl. 15 odst. 4

Čl. 15 odst. 5

Čl. 47 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) a čl. 54 odst. 4 první věta

Čl. 16 odst. 1

Čl. 45 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

Čl. 44 odst. 2

Čl. 16 odst. 3 první věta

Čl. 45 odst. 2

Čl. 16 odst. 3 druhá věta

Čl. 34 odst. 5

Čl. 17 odst. 1 první odrážka

Čl. 59 odst. 1

Čl. 17 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 56 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 4 a článek 58

Čl. 17 odst. 2

Článek 18

Čl. 65 odst. 1, 2 a 3

Čl. 19 odst. 1

Čl. 66 odst. 1 a 3

Čl. 19 odst. 2 písm. a)

Článek 67

Čl. 19 odst. 2 písm. b)

Čl. 66 odst. 6

Čl. 19 odst. 3

Čl. 66 odst. 5

Čl. 19 odst. 4

Článek 7

Článek 20

Článek 71

Čl. 21 odst. 1

Čl. 72 odst. 1

Čl. 21 odst. 2

Článek 69

Čl. 21 odst. 3

Čl. 66 odst. 1

Čl. 21 odst. 4

Čl. 66 odst. 5

Článek 22

Čl. 66 odst. 7, čl. 67 poslední věta a čl. 69 odst. 4

Čl. 23 odst. 1

Čl. 73 odst. 1

Čl. 23 odst. 2

Čl. 73 odst. 2 a článek 74

Čl. 23 odst. 3

Čl. 73 odst. 3

Čl. 23 odst. 4

Čl. 73 odst. 2

Čl. 23 odst. 5

Čl. 73 odst. 4 písm. a)

Čl. 23 odst. 6

Čl. 73 odst. 2 písm. c) a odst. 4 písm. b)

Čl. 23 odst. 7

Článek 74

Čl. 23 odst. 8

Článek 74

Čl. 24 odst. 1

Čl. 75 odst. 1

Čl. 24 odst. 2

Článek 57

Čl. 24 odst. 3

Článek 46

Čl. 24 odst. 4

Článek 76

Čl. 25 odst. 1

Čl. 25 odst. 2 písm. a)

Čl. 25 odst. 2 písm. b)

Čl. 77 odst. 1 písm. c)

Čl. 25 odst. 2 písm. c)

Čl. 77 odst. 1 písm. f)

Čl. 25 odst. 2 písm. d)

Čl. 48 písm. c) a d) a čl. 77 odst. 1 písm. e) a k)

Čl. 25 odst. 2 písm. e)

Čl. 25 odst. 2 písm. f)

Článek 70

Čl. 25 odst. 2 písm. g)

Čl. 77 odst. 1 písm. h)

Čl. 25 odst. 2 písm. h)

Čl. 46 odst. 2 písm. b)

Článek 26

Čl. 78 odst. 1

Čl. 27 odst. 1

Článek 80

Čl. 27 odst. 2

Článek 79

Čl. 27 odst. 3

Čl. 27 odst. 4

Čl. 79 odst. 1

Čl. 27 odst. 5

Čl. 27 odst. 6

Čl. 27 odst. 7

Čl. 27 odst. 8

Čl. 84 odst. 2

Čl. 27 odst. 9

Čl. 83 odst. 2

Čl. 27 odst. 10

Čl. 27 odst. 11

Čl. 84 odst. 1

Čl. 27 odst. 12 první věta

Článek 85

Čl. 27 odst. 12 druhá věta

Článek 28

Článek 29

Čl. 30 odst. 1 písm. a)

Článek 87

Čl. 30 odst. 1 písm. b)

Čl. 90 písm. a)

Čl. 30 odst. 1 písm. c)

Čl. 88 odst. 2

Čl. 30 odst. 1 písm. d)

Čl. 90 písm. b) a f)

Čl. 30 odst. 1 písm. e)

Čl. 90 písm. c)

Čl. 30 odst. 1 písm. f)

Čl. 90 písm. d)

Čl. 30 odst. 1 písm. g)

Čl. 90 písm. e)

Čl. 30 odst. 2 písm. a)

Čl. 89 odst. 1 písm. f)

Čl. 30 odst. 2 písm. b)

Čl. 89 odst. 1 písm. d)

Čl. 30 odst. 3

Článek 31

Čl. 32 odst. 1 písm. a)

Čl. 94 odst. 2 písm. a)

Čl. 32 odst. 1 písm. b)

Čl. 94 odst. 2 písm. c)

Čl. 32 odst. 1 písm. c)

Čl. 94 odst. 2 písm. d)

Čl. 32 odst. 1 písm. d)

Čl. 94 odst. 2 písm. e)

Čl. 32 odst. 1 písm. e)

Čl. 94 odst. 2 písm. f)

Čl. 32 odst. 1 písm. f)

Čl. 94 odst. 2 písm. h)

Čl. 32 odst. 2 písm. a)

Čl. 94 odst. 2 písm. a), c) a d)

Čl. 32 odst. 2 písm. b)

Čl. 94 odst. 2 písm. i)

Čl. 32 odst. 2 písm. c)

Čl. 94 odst. 2 písm. e)

Čl. 32 odst. 2 písm. d)

Čl. 94 odst. 2 písm. h)

Čl. 32 odst. 2 písm. e)

Čl. 94 odst. 2 písm. e)

Čl. 32 odst. 3

Čl. 93 odst. 3 písm. a)

Čl. 32 odst. 4 písm. a)

Čl. 93 odst. 3 písm. c)

Čl. 32 odst. 4 písm. b)

Čl. 93 odst. 3 písm. d)

Čl. 32 odst. 4 písm. c)

Čl. 93 odst. 3 písm. d)

Čl. 32 odst. 4 písm. d)

Článek 8

Čl. 32 odst. 4 písm. e)

Čl. 93 odst. 3 písm. e)

Čl. 32 odst. 4 písm. f)

Čl. 94 odst. 2 písm. k) bod iii)

Čl. 32 odst. 4 písm. g)

Čl. 93 odst. 3 písm. e)

Čl. 32 odst. 4 písm. h)

Čl. 93 odst. 3 písm. f)

Čl. 32 odst. 5

Čl. 99 odst. 1

Čl. 32 odst. 6

Čl. 99 odst. 2

Čl. 32 odst. 7

Čl. 32 odst. 8 první věta

Čl. 99 odst. 3

Čl. 32 odst. 8 druhá věta

Čl. 99 odst. 4

Čl. 32 odst. 9

Čl. 33 odst. 1

Čl. 100 odst. 1

Čl. 33 odst. 2

Čl. 101 odst. 1

Čl. 33 odst. 3

Čl. 100 odst. 2

Čl. 33 odst. 4

Čl. 100 odst. 4

Čl. 33 odst. 5

Čl. 100 odst. 5

Čl. 33 odst. 6

Čl. 101 odst. 2

Čl. 33 odst. 7

Čl. 34 odst. 1

Čl. 102 odst. 1

Čl. 34 odst. 2

Čl. 102 odst. 1 a 2

Čl. 34 odst. 3

Čl. 102 odst. 3

Čl. 35 odst. 1

Čl. 103 odst. 1

Čl. 35 odst. 2

Čl. 103 odst. 3

Čl. 35 odst. 3

Čl. 103 odst. 2

Čl. 35 odst. 4

Čl. 36 odst. 1

Čl. 104 odst. 1 písm. c)

Čl. 36 odst. 2 první věta

Čl. 36 odst. 2 druhá věta

Čl. 104 odst. 2

Čl. 36 odst. 3 první pododstavec

Čl. 104 odst. 3 první věta

Čl. 36 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 36 odst. 3 třetí pododstavec první věta

Čl. 104 odst. 3 písm. c)

Čl. 36 odst. 3 třetí pododstavec druhá věta

Čl. 104 odst. 3 písm. b)

Čl. 36 odst. 4

Čl. 104 odst. 3 písm. a)

Čl. 37 odst. 1

Čl. 105 odst. 1

Čl. 37 odst. 2

Čl. 105 odst. 2

Čl. 38 odst. 1

Čl. 106 odst. 1

Čl. 38 odst. 2

Čl. 106 odst. 2 písm. c)

Čl. 38 odst. 3

Čl. 106 odst. 3

Čl. 39 odst. 1

Čl. 107 odst. 1

Čl. 39 odst. 2

Čl. 107 odst. 2

Čl. 40 odst. 1

Čl. 108 odst. 1

Čl. 40 odst. 2

Čl. 40 odst. 3

Čl. 108 odst. 2

Čl. 40 odst. 4

Článek 41

Čl. 109 odst. 1

Čl. 42 odst. 1 písm. a)

Čl. 42 odst. 1 písm. b)

Čl. 111 odst. 2

Čl. 42 odst. 1 písm. c)

Čl. 111 odst. 3

Čl. 42 odst. 2

Čl. 110 odst. 2

Čl. 42 odst. 3

Čl. 111 odst. 2

Čl. 43 odst. 1 první věta

Čl. 43 odst. 1 druhá věta

Čl. 43 odst. 1 písm. a)

Čl. 43 odst. 1 písm. b)

Čl. 43 odst. 1 písm. c)

Čl. 43 odst. 1 písm. d) až j)

Čl. 43 odst. 1 písm. k)

Čl. 43 odst. 2

Čl. 44 odst. 1

Čl. 113 odst. 1

Čl. 44 odst. 2

Čl. 44 odst. 3

Čl. 113 odst. 1

Čl. 44 odst. 4 první pododstavec první věta

Čl. 114 odst. 1

Čl. 44 odst. 4 první pododstavec druhá věta

Čl. 114 odst. 2

Čl. 44 odst. 5

Čl. 44 odst. 6

Čl. 114 odst. 1

Čl. 45 odst. 1

Čl. 116 odst. 1, 2 a 4

Čl. 45 odst. 2

Čl. 116 odst. 3

Čl. 45 odst. 3

Článek 117

Čl. 45 odst. 4

Článek 118

Čl. 45 odst. 5

Článek 119

Čl. 45 odst. 6

Čl. 46 odst. 1 první věta

Čl. 120 odst. 1

Čl. 46 odst. 1 druhá věta

Čl. 120 odst. 4

Čl. 46 odst. 1 třetí věta

Čl. 120 odst. 2

Čl. 46 odst. 2

Čl. 120 odst. 3

Čl. 46 odst. 3

Článek 121

Čl. 46 odst. 4

Čl. 46 odst. 5

Čl. 46 odst. 6

Článek 122

Čl. 46 odst. 7

Článek 123

Čl. 47 odst. 1

Čl. 125 odst. 1 písm. a) až e)

Čl. 47 odst. 2

Čl. 125 odst. 2

Čl. 47 odst. 3

Čl. 125 odst. 1 písm. f) a g)

Čl. 47 odst. 4

Čl. 47 odst. 5

Čl. 48 odst. 1

Čl. 126 odst. 1

Čl. 48 odst. 2

Čl. 126 odst. 2

Čl. 48 odst. 3

Čl. 127 odst. 1 a 2

Čl. 48 odst. 4

Čl. 127 odst. 3

Čl. 48 odst. 5 první věta

Čl. 127 odst. 3 písm. f)

Čl. 48 odst. 5 druhá a třetí věta

Článek 49

Článek 129

Článek 50

Čl. 51 odst. 1

Čl. 130 odst. 1 a 2

Čl. 51 odst. 2

Čl. 130 odst. 3

Čl. 51 odst. 3

Článek 52

Článek 124

Článek 53

Článek 112

Čl. 54 odst. 1

Čl. 138 odst. 1

Čl. 54 odst. 2

Čl. 138 odst. 2

Čl. 54 odst. 3

Čl. 138 odst. 3

Čl. 54 odst. 4

Čl. 105 odst. 1

Čl. 54 odst. 5

Čl. 138 odst. 4

Čl. 55 odst. 1

Čl. 139 odst. 1

Čl. 55 odst. 2

Čl. 139 odst. 1

Čl. 56 odst. 1

Čl. 141 odst. 1

Čl. 56 odst. 2 písm. a)

Čl. 56 odst. 2 písm. b)

Čl. 141 odst. 2

Články 57 až 61

Článek 62

Článek 145

Čl. 63 odst. 1

Čl. 63 odst. 2

Článek 25

Čl. 64 první pododstavec

Čl. 142 odst. 1

Čl. 64 odst. 1

Čl. 142 odst. 1

Čl. 64 odst. 2

Čl. 142 odst. 2

Článek 65

Článek 66

Článek 67

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha III

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI

Článek 81 a čl. 82 odst. 2

Příloha VII

Příloha VIII

2.   Směrnice 96/23/ES



Směrnice 96/23/ES

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 písm. a)

Článek 19

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. c)

Článek 19

Čl. 2 písm. d)

Čl. 3 bod. 3

Čl. 2 písm. e)

Článek 19

Čl. 2 písm. f)

Čl. 37 odst. 1

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. h)

Článek 19

Čl. 2 písm. i)

Článek 3

Čl. 9 odst. 1 a 2, článek 19, čl. 109 odst. 1 a článek 112

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2 písm. a), čl. 109 odst. 2 a článek 113

Čl. 4 odst. 3

Článek 5

Čl. 111 odst. 2 a 3, čl. 113 odst. 1 písm. a) a čl. 110 odst.2

Článek 6

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

Článek 7

Čl. 110 odst. 2

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 3, 4 a 5

Články 11, 113 a 114

Čl. 9 písm. A)

Čl. 9 písm. B)

Článek 10

Článek 15

Čl. 11 odst. 1 a 2

Články 9 a 10

Čl. 11 odst. 3

Čl. 19 odst. 2 písm. c), články 137 a 138

Čl. 12 první pododstavec

Čl. 9 odst. 4

Čl. 12 druhý pododstavec

Článek 15

Článek 13

Čl. 19 odst. 2 písm. c), články 137 a 138

Čl. 14 odst. 1

Články 100 a 101

Čl. 14 odst. 2

Článek 93

Čl. 15 odst. 1 první pododstavec

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 34 odst. 6

Čl. 15 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 15 odst. 2 první pododstavec

Čl. 34 odst. 6

Čl. 15 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 35 odst. 3

Čl. 15 odst. 3 první, druhý a třetí pododstavec

Čl. 19 odst. 2 písm. c) a článek 138

Čl. 15 odst. 3 čtvrtý pododstavec

Články 65 až 72

Čl. 16 odst. 1

Čl. 105 odst. 1, čl. 108 odst. 1 a článek 138

Čl. 16 odst. 2 a 3

Čl. 19 odst. 2 písm. c) a článek 138

Článek 17

Čl. 19 odst. 2 písm. c) a článek 138

Článek 18

Čl. 19 odst. 2 písm. c) a článek 138

Článek 19

Čl. 138 odst. 4

Čl. 20 odst. 1

Články 102 až 108

Čl. 20 odst. 2 první pododstavec

Čl. 106 odst. 1 a 2

Čl. 20 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 106 odst. 3

Čl. 20 odst. 2 třetí a čtvrtý pododstavec

Čl. 108 odst. 1

Čl. 20 odst. 2 pátý a šestý pododstavec

Čl. 108 odst. 2

Článek 21

Články 116, 117 a 119

Článek 22

Článek 137

Článek 23

Čl. 19 odst. 2 písm. c) a článek 138

Čl. 24 odst. 1 a 2

Čl. 18 odst. 2 písm. d), čl. 19 odst. 2 písm. c), a články 137 a 138

Čl. 24 odst. 3

Čl. 18 odst. 2 písm. d), čl. 19 odst. 2 písm. c) a článek 138

Článek 25

Čl. 19 odst. 2 písm. c) a čl. 138 odst. 2

Článek 26

Článek 7

Článek 27

Článek 139

Článek 28

Článek 139

Čl. 29 odst. 1 a 2

Články 125, 126, 127 a 129

Čl. 29 odst. 3

Články 47 až 64

Čl. 29 odst. 4

Čl. 113 odst. 1

Čl. 30 odst. 1 a 2

Články 65 až 72

Čl. 30 odst. 3

Čl. 129 odst. 3

Článek 31

Články 78 až 85

Článek 33

Článek 145

Článek 34

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

Článek 35

Článek 36

Článek 37

Článek 38

Článek 39

Příloha I

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

Příloha II

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

Příloha III

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

Příloha IV

Čl. 19 odst. 2 písm. a) a b)

3.   Směrnice 89/662/EHS a 90/425/EHS



Směrnice 89/662/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 1, 2 a 3

Čl. 2 odst. 4

Čl. 3 bod 3

Čl. 2 odst. 5

Čl. 3 bod 32

Čl. 3 odst. 1 první a druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 9 odst. 1

Čl. 3 odst. 1 čtvrtý pododstavec

Čl. 137 odst. 2 a 3 a článek 138

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 4 odst. 1 první věta

Čl. 9 odst. 1 a články 10, 137 a 138

Čl. 4 odst. 1 první odrážka

Čl. 9 odst. 6 písm. a)

Čl. 4 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 4 odst. 2

Článek 139

Čl. 5 odst. 1 písm. a) první pododstavec

Článek 9

Čl. 5 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec

Čl. 137 odst. 2 a 3

Čl. 5 odst. 1 písm. b)

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3 písm. a), b) a d)

Čl. 5 odst. 3 písm. c)

Čl. 9 odst. 7

Čl. 5 odst. 4 a 5

Čl. 6 odst. 1

Článek 49

Čl. 6 odst. 2

Čl. 7 odst. 1

Články 102 až 108 a článek 138

Čl. 7 odst. 2

Čl. 8 odst. 1

Články 102 až 108

Čl. 8 odst. 2

Článek 7 a čl. 138 odst. 3

Čl. 8 odst. 3

Čl. 138 odst. 4

Článek 9

Článek 10

Čl. 4 odst. 1

Článek 11

Články 10, 14 a 15

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Čl. 16 odst. 1

Čl. 113 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

Čl. 16 odst. 3

Čl. 113 odst. 2

Článek 17

Článek 145

Článek 18

Článek 145

Článek 19

Článek 20

Článek 22

Článek 23

Příloha A

Příloha B



Směrnice 90/425/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 1 až 5

Čl. 2 odst. 6

Čl. 3 bod 3

Čl. 2 odst. 7

Čl. 3 bod 32

Čl. 3 odst. 1 a 2

Čl. 3 odst. 3

Článek 9, čl. 137 odst. 2 a 3 a článek 138

Čl. 3 odst. 4

Čl. 4 odst. 1

Článek 9

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Článek 139

Čl. 5 odst. 1 písm. a) první pododstavec

Článek 9

Čl. 5 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec

Čl. 137 odst. 2 a 3

Čl. 5 odst. 1 písm. b) první pododstavec

Čl. 5 odst. 1 písm. b) bod i) druhý pododstavec

Článek 9

Čl. 5 odst. 1 písm. b) body ii), iii) a iv)

Čl. 5 odst. 2 písm. a) první pododstavec

Čl. 9 odst. 7

Čl. 5 odst. 2 písm. a) druhý a třetí pododstavec

Čl. 5 odst. 2 písm. b)

Čl. 5 odst. 3

Článek 6

Čl. 7 odst. 1

Článek 49

Čl. 7 odst. 2

Čl. 8 odst. 1

Články 102 až 108 a článek 138

Čl. 8 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Články 102 až 108

Čl. 9 odst. 2

Článek 7 a čl. 138 odst. 3

Čl. 9 odst. 3

Čl. 138 odst. 4

Čl. 9 odst. 4

Článek 10

Článek 11

Čl. 4 odst. 1

Článek 12

Článek 13

Články 10, 14 a 15

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 145

Článek 18

Článek 145

Článek 19

Článek 145

Článek 20

Články 131, 132, 133 a 134

Článek 21

Čl. 22 odst. 1

Čl. 113 odst. 1

Čl. 22 odst. 2

Čl. 22 odst. 3

Čl. 113 odst. 2

Článek 23

Článek 24

Článek 26

Článek 27

Příloha A

Příloha B

Příloha C

4.   Směrnice 97/78/ES a směrnice 91/496/EHS



Směrnice 97/78/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Čl. 2 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 bod 19

Čl. 2 odst. 2 písm. b)

Čl. 3 bod 41

Čl. 2 odst. 2 písm. c)

Čl. 3 bod 42

Čl. 2 odst. 2 písm. d)

Čl. 3 bod 43

Čl. 2 odst. 2 písm. e)

Čl. 2 odst. 2 písm. f)

Čl. 3 bod 37

Čl. 2 odst. 2 písm. g)

Čl. 3 bod 38

Čl. 2 odst. 2 písm. h)

Čl. 2 odst. 2 písm. i)

Čl. 2 odst. 2 písm. j)

Čl. 2 odst. 2 písm. k)

Čl. 3 bod 3

Čl. 3 odst. 1 a 2

Čl. 47 odst. 1

Čl. 3 odst. 3

Článek 15 a čl. 56 odst. 1 a odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Článek 57

Čl. 3 odst. 5

Čl. 47 odst. 2 a 3 a článek 58

Čl. 4 odst. 1

Čl. 49 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3 a 4

Čl. 49 odst. 1, 2 a 3 a článek 52

Čl. 4 odst. 5

Článek 52

Čl. 5 odst. 1

Čl. 56 odst. 3 písm. b) a odst. 4

Čl. 5 odst. 2

Čl. 50 odst. 4

Čl. 5 odst. 3

Čl. 50 odst. 2 a 3

Čl. 5 odst. 4

Článek 58

Čl. 6 odst. 1 písm. a) první pododstavec

Čl. 64 odst. 1

Čl. 6 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec

Čl. 64 odst. 2

Čl. 6 odst. 1 písm. b)

Čl. 6 odst. 2

Články 59 a 62

Čl. 6 odst. 3

Článek 63

Čl. 6 odst. 4

Čl. 60 odst. 1 a čl. 63 odst. 3

Čl. 6 odst. 5

Čl. 6 odst. 6

Čl. 60 odst. 2, čl. 62 odst. 3, čl. 63 odst. 5 a čl. 64 odst. 2 a 4

Čl. 7 odst. 1

Čl. 50 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 49 odst. 1, 2 a 3 a článek 52

Čl. 7 odst. 3

Článek 57

Čl. 7 odst. 4

Čl. 50 odst. 2, článek 55 a čl. 56 odst. 4

Čl. 7 odst. 5

Čl. 7 odst. 6

Články 52 a 58

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 77 odst. 1 písm. b)

Čl. 8 odst. 3, 4, 5, 6 a 7

Čl. 77 odst. 2

Článek 9

Čl. 51 odst. 1 písm. b) a c)

Čl. 10 odst. 1, 2 a 4

Čl. 54 odst. 2

Čl. 10 odst. 3

Článek 11

Čl. 51 odst. 1 písm. d)

Článek 12

Čl. 48 písm. h) a čl. 77 odst. 1 písm. k)

Článek 13

Čl. 77 odst. 1 písm. c)

Článek 14

Článek 15

Čl. 77 odst. 1 písm. h)

Čl. 16 odst. 1 písm. a)

Čl. 48 písm. d)

Čl. 16 odst. 1 písm. b)

Čl. 48 písm. e)

Čl. 16 odst. 1 písm. c)

Čl. 48 písm. c)

Čl. 16 odst. 1 písm. d)

Čl. 48 písm. g)

Čl. 16 odst. 1 písm. e)

Čl. 48 písm. a)

Čl. 16 odst. 1 písm. f)

Čl. 48 písm. b)

Čl. 16 odst. 2

Čl. 16 odst. 3

Čl. 16 odst. 4

Čl. 77 odst. 1 písm. c) a f)

Čl. 17 odst. 1

Čl. 66 odst. 3

Čl. 17 odst. 2

Čl. 66 odst. 1, 2 a 3

Čl. 17 odst. 2 písm. a)

Čl. 66 odst. 3 písm. b) a články 69 a 72

Čl. 17 odst. 2 písm. a) první odrážka

Čl. 17 odst. 2 písm. a) druhá odrážka

Čl. 68 odst. 1 písm. a)

Čl. 17 odst. 2 písm. b)

Článek 69

Čl. 17 odst. 3

Čl. 65 odst. 4, 5 a 6

Čl. 17 odst. 4

Čl. 17 odst. 5

Čl. 66 odst. 7 a čl. 69 odst. 4

Čl. 17 odst. 6

Čl. 17 odst. 7

Čl. 65 odst. 6, článek 70 a čl. 71 odst. 3

Článek 18

Čl. 64 odst. 2

Čl. 19 odst. 1

Čl. 77 odst. 1 písm. g)

Čl. 19 odst. 2

Čl. 77 odst. 1 písm. a)

Čl. 19 odst. 3

Čl. 64 odst. 3 písm. a) a odst. 4

Čl. 20 odst. 1

Článek 65

Čl. 20 odst. 2

Čl. 22 odst. 1

Čl. 22 odst. 2

Článek 67

Čl. 22 odst. 3

Čl. 22 odst. 4

Čl. 22 odst. 5

Čl. 22 odst. 6

Čl. 22 odst. 7

Článek 24

Čl. 65 odst. 4, 5 a 6

Čl. 24 odst. 3

Články 73 a 129

Čl. 25 odst. 1

Články 102 až 108

Čl. 25 odst. 2

Článek 7

Čl. 25 odst. 3

Článek 26

Čl. 130 odst. 5 a 6

Článek 27

Čl. 5 odst. 4 a čl. 130 odst. 1 a 6

Článek 28

Článek 29

Článek 30

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 35

Článek 36

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Článek 64

Příloha III

Článek 52



Směrnice 91/496/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 bod 41

Čl. 2 odst. 2 písm. b)

Čl. 3 bod 42

Čl. 2 odst. 2 písm. c)

Čl. 3 odst. 43

Čl. 2 odst. 2 písm. d)

Čl. 2 odst. 2 písm. e)

Čl. 3 bod 37

Čl. 2 odst. 2 písm. f)

Čl. 3 bod 38

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 56 odst. 1 a odst. 3 písm. a), čl. 58 písm. b)

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 47 odst. 1 a čl. 66 odst. 2

Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i)

Čl. 56 odst. 3 písm. b) a odstavec 5 a článek 57

Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod ii)

Čl. 79 odst. 1

Čl. 3 odst. 1 písm. d)

Článek 57

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 49 odst. 1 a článek 52

Čl. 4 odst. 2

Čl. 49 odst. 1, 2 a 3 a článek 52

Čl. 4 odst. 3

Článek 51 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 4

Čl. 79 odst. 1

Čl. 4 odst. 5

Čl. 5 odst. 4, čl. 51 odst. 1 písm. c) a článek 52

Článek 5

Článek 55, čl. 56 odst. 3 písm. b) a odst. 5, článek 57, čl. 58 písm. a) a čl. 66 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 písm. a)

Čl. 64 odst. 1 a 2

Čl. 6 odst. 2 písm. b)

Čl. 64 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 písm. c)

Článek 59

Čl. 6 odst. 2 písm. d)

Čl. 64 odst. 3 písm. a) a odst. 4

Čl. 6 odst. 3

Článek 60

Čl. 6 odst. 3 písm. a)

Čl. 60 odst. 1 písm. c)

Čl. 6 odst. 3 písm. b)

Čl. 60 odst. 1 písm. c)

Čl. 6 odst. 3 písm. c)

Čl. 59 odst. 2 a čl. 64 odst. 3

Čl. 6 odst. 3 písm. d)

Čl. 6 odst. 3 písm. e)

Čl. 59 odst. 2 a čl. 64 odst. 3

Čl. 6 odst. 3 písm. f)

Čl. 59 odst. 2 a čl. 64 odst. 3

Čl. 6 odst. 3 písm. g)

Čl. 6 odst. 4

Článek 59 a čl. 60 odst. 1

Čl. 6 odst. 5

Čl. 60 odst. 2

Čl. 7 odst. 1 první odrážka

Čl. 50 odst. 2

Čl. 7 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 56 odst. 3 písm. b) a odst. 5 a článek 58

Čl. 7 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 50 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Článek 58

Čl. 7 odst. 3

Článek 8

Čl. 53 odst. 1 písm. b)

Článek 9

Čl. 51 odst. 1 písm. d)

Článek 10

Čl. 66 odst. 2

Čl. 11 odst. 1

Článek 65

Čl. 11 odst. 2

Čl. 12 odst. 1

Články 66, 68 a 69

Čl. 12 odst. 2

Čl. 66 odst. 3 a článek 9

Čl. 12 odst. 3

Článek 70, čl. 71 odst. 3 a čl. 72 odst. 3

Čl. 12 odst. 4

Čl. 12 odst. 5

Článek 13

Čl. 64 odst. 2

Článek 14

Článek 15

Čl. 79 odst. 1

Článek 16

Článek 54

Článek 17

Článek 7

Článek 17a

Čl. 18 odst. 1

Čl. 18 odst. 2

Článek 67

Čl. 18 odst. 3

Čl. 18 odst. 4

Čl. 18 odst. 5

Čl. 18 odst. 6

Čl. 18 odst. 7

Čl. 18 odst. 8

Článek 19

Články 116 a 117

Článek 20

Články 102 až 108

Článek 21

Čl. 130 odst. 5 a 6

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Článek 25

Článek 26

Článek 27

Článek 28

Článek 29

Článek 30

Článek 31

Příloha A

Článek 64

Příloha B

Čl. 66 odst. 2

5.   Směrnice 96/93/ES



Směrnice 96/93/ES

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec

Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 3 bod 26

Čl. 2 odst. 2

Článek 3

Čl. 3 odst. 1

Čl. 88 odst. 2 písm. b)

Čl. 3 odst. 2

Čl. 88 odst. 3 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 3

Čl. 89 odst. 1 písm. b)

Čl. 3 odst. 4

Čl. 88 odst. 3 písm. b)

Čl. 3 odst. 5

Článek 90

Čl. 4 odst. 1

Čl. 88 odst. 2 písm. a) a čl. 89 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 89 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 3

Čl. 89 odst. 1 písm. e)

Článek 5

Čl. 89 odst. 2

Článek 6

Článek 129

Článek 7

Článek 145

Článek 8

Článek 9

Článek 10

6.   Směrnice 89/608/EHS



Směrnice 89/608/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Články 102 až 108

Článek 4

Články 102 až 108

Článek 5

Články 102 až 108

Článek 6

Články 102 až 108

Článek 7

Články 102 až 108

Článek 8

Články 102 až 108

Článek 9

Články 102 až 108

Článek 10

Článek 8 a hlava IV

Článek 11

Článek 12

Články 102 až 108

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 8 a články 102 až 108

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 19

Článek 20

7.   Rozhodnutí 92/438/EHS



Rozhodnutí 92/438/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Články 131 až 136

Článek 2

Článek 3

Články 131 až 136

Článek 4

Články 131 až 136

Článek 5

Články 131 až 136

Článek 6

Čl. 64 odst. 3 písm. f)

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Příloha I

Články 131 až 136

Příloha II

Články 131 až 136

Příloha III

Články 131 až 136

8.   Nařízení (ES) č. 854/2004



Nařízení (ES) č. 854/2004

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 písm. a)

Čl. 1 odst. 1a

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Čl. 3 bod 3

Čl. 2 odst. 1 písm. f)

Čl. 3 bod 32

Čl. 2 odst. 1 písm. g)

Čl. 2 odst. 1 písm. h)

Čl. 3 bod 49

Čl. 2 odst. 1 písm. i)

Čl. 2 odst. 2

Článek 3

Článek 148

Čl. 4 odst. 1

Čl. 15 odst. 1 a 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 18 odst. 1

Čl. 4 odst. 3

Článek 18

Čl. 4 odst. 4

Čl. 18 odst. 2 písm. d) a odst. 8 písm. a)

Čl. 4 odst. 5

Čl. 18 odst. 2 písm. d) a odst. 8 písm. a)

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 7

Čl. 17 písm. a) a b) a čl. 18 odst. 2 písm. d) a odst. 5

Čl. 4 odst. 8

Čl. 9 odst. 1 a čl. 18 odst. 8 písm. a)

Čl. 4 odst. 9

Čl. 9 odst. 1 a čl. 18 odst. 8 písm. a)

Čl. 5 odst. 1

Článek 17, čl. 18 odst. 1 a 2, odst. 7 písm. a) a b) a čl. 18 odst. 8 písm. a) a b)

Čl. 5 odst. 2

Čl. 17 písm. a) a b) a čl. 18 odst. 4, 5 a odst. 8 písm. e)

Čl. 5 odst. 3

Čl. 18 odst. 8 písm. c) a článek 138

Čl. 5 odst. 4

Čl. 17 písm. a) a b) a čl. 18 odst. 5, odst. 7 písm. a), b), e) a j) a odst. 8 písm. a) a d)

Čl. 5 odst. 5

Čl. 5 odst. 1 písm. e), g) a h)

Čl. 5 odst. 6

Čl. 18 odst. 3 a 4 a odst. 7 písm. k)

Čl. 5 odst. 7

Čl. 18 odst. 7 písm. j)

Článek 6

Čl. 18 odst. 6 písm. e), odst. 7 písm. g) a odst. 8 písm. b)

Článek 7

Čl. 18 odst. 8 písm. a)

Článek 8

Čl. 18 odst. 8 písm. a)

Článek 10

Článek 11

Články 126 a 127

Článek 12

Článek 126

Článek 13

Články 126 a 127

Článek 14

Článek 126

Čl. 15 odst. 1

Čl. 18 odst. 1 a odst. 8 písm. a)

Čl. 15 odst. 2

Článek 126

Čl. 15 odst. 3

Čl. 18 odst. 8 písm. a)

Čl. 15 odst. 4

Čl. 18 odst. 8 písm. a)

Čl. 16 první pododstavec

Čl. 18 odst. 7

Čl. 16 druhý pododstavec 2

Čl. 18 odst. 8

Čl. 17 odst. 1

Čl. 18 odst. 7 a 8

Čl. 17 odst. 2

Čl. 18 odst. 7

Čl. 17 odst. 3 až 7, s výjimkou případů uvedených v odst. 4 písm. a) bodu iii)

Čl. 17 odst. 3 až 8 použitelný pro případy uvedené v čl. 4 písm. a) bodu iii)

Čl. 18 odst. 9

Článek 18

Čl. 18 odst. 7 a 8

Článek 19

Článek 145

Článek 20

Čl. 21 odst. 1

Článek 114

Článek 22

Článek 167

Příloha I

Článek 17 a čl. 18 odst. 1, 2, 3 a 4, odst. 7 písm. a), b), c), d), f), k) a j) a odst. 8 písm. a), c), d), a e)

Příloha II

Čl. 18 odst. 1 a 6, odst. 7 písm. g) a odst. 8 písm. a) a b)

Příloha III

Čl. 18 odst. 1 a odst. 8 písm. a)

Příloha IV

Čl. 18 odst. 1 a odst. 8 písm. a) a f)

Příloha V

Článek 126

Příloha VI

Článek 126



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L. 139, 30.4.2004, s. 55).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

( 6 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).

( 9 ) Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

( 13 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase (Úř. věst. L 212, 11.8.2015, s. 7).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

( 15 ) Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 25).

( 16 ) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady S ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).

( *10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat (‚nařízení o plemenných zvířatech‘) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).“;

( *11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

( *12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ►C1  (EU) 2017/625 ◄ ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) ( ►C1  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ◄ ).“;

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU