(EU) 2016/792Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (Text s významem pro EHP)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/792

ze dne 11. května 2016

o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC) se vytváří za účelem harmonizovaného měření inflace ve všech členských státech. Komise a Evropská centrální banka (ECB) používají HISC při svém hodnocení cenové stability v členských státech podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)	Harmonizované indexy se používají v rámci postupu Komise při makroekonomické nerovnováze, stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (3).

(3)	Cenová statistika vysoké kvality a její srovnatelnost má zásadní význam pro subjekty odpovědné za veřejnou politiku v Unii, výzkumné pracovníky a všechny občany Unie.

(4)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) používá HISC jako index pro měření, jak je plněn cíl ESCB udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, což je zvláště důležité pro vymezení a provádění měnové politiky Unie podle čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování EU má být ECB konzultována ke všem návrhům aktů Unie v oblasti její působnosti.

(5)

Cílem tohoto nařízení je vytvořit společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN) na unijní a vnitrostátní úrovni. Tím se však nevylučuje možnost rozšířit použití tohoto rámce v budoucnu na nižší než celostátní úroveň, bude-li toho zapotřebí.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (4) zavedlo společný rámec pro sestavování harmonizovaných indexů spotřebitelských cen. Tento právní rámec je nutné přizpůsobit současným požadavkům a technickému pokroku, a tím dále zvyšovat průkaznost a zlepšovat srovnatelnost harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a ICBN. Na základě nového rámce vytvořeného tímto nařízením by měla být zahájena práce na souboru doplňkových ukazatelů o vývoji cen.

(7)

Toto nařízení zohledňuje agendu Komise pro zlepšování právní úpravy, a zejména sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“. Pokud jde o statistiku, Komise ve svém sdělení ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí stanovila jako prioritu zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí v oblasti statistiky.

(8)

HISC a harmonizované indexy spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD) by měly být rozčleněny do kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP). Tato klasifikace by měla zajistit, aby všechny evropské statistiky týkající se soukromé spotřeby byly konzistentní a srovnatelné. ECOICOP by měla být rovněž v souladu s klasifikací individuální spotřeby Organizace spojených národů (COICOP OSN), což je mezinárodní standardní klasifikace individuální spotřeby podle účelu, a proto by ECOICOP měla být upravena s ohledem na změny COICOP OSN.

(9)

HISC vychází ze zjištěných cen, které zahrnují rovněž daně z produktů. Změny sazeb daní z produktů tudíž mají vliv na inflaci. Pro účely analýzy inflace a posouzení konvergence v členských státech je třeba shromažďovat též informace o dopadu daňových změn na inflaci. Za tímto účelem by HISC měly být počítány také na základě cen při stálých daňových sazbách.

(10)

Významným krokem k dalšímu zvýšení průkaznosti a zlepšení srovnatelnosti HISC je vytvoření cenových indexů pro bydlení, zejména pro nemovitosti obývané vlastníky (NOV). Nezbytným základem pro sestavování indexu cen NOV je ICBN. ICBN je kromě toho důležitým ukazatelem sám o sobě. Komise by měla do 31. prosince 2018 vypracovat zprávu, zda je vhodné začlenit index cen NOV do HISC. V závislosti na výsledcích této zprávy by Komise měla v přiměřeném časovém rámci případně předložit návrh na změnu tohoto nařízení s ohledem na začlenění indexu cen NOV do rámce HISC.

(11)	Předběžná prozatímní informace o měsíčním HISC v podobě předběžných odhadů je zásadní pro měnovou politiku v eurozóně. Členské státy, jejichž měnou je euro, by proto měly poskytovat tyto předběžné odhady.

(12)	HISC je určen k posouzení cenové stability. Nemá být pojat jako index životních nákladů. Kromě HISC by měl být zahájen výzkum týkající se harmonizovaného indexu životních nákladů.

(13)	Referenční období pro harmonizované indexy by mělo být pravidelně aktualizováno. Měla by být stanovena pravidla pro společná indexní referenční období harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů dosazovaných v různých okamžicích, aby byla zajištěna srovnatelnost a průkaznost výsledných indexů.

(14)

Za účelem posílení procesu postupné harmonizace indexů spotřebitelských cen a ICBN by měly být zahájeny pilotní studie s cílem posoudit, zda je možné využívat lepší základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy. Komise by měla přijmout nezbytná opatření a nalézt správné pobídky, včetně finanční podpory, na podporu těchto pilotních studií.

(15)	Komise (Eurostat) by měla ověřit zdroje a metody používané členskými státy pro výpočet harmonizovaných indexů a měla by sledovat, jak členské státy zavádějí společný právní rámec. Za tímto účelem by Komise (Eurostat) měla pravidelně komunikovat se statistickými orgány členských států.

(16)

Podkladové informace jsou klíčové pro posouzení, zda jsou podrobné harmonizované indexy předkládané členskými státy dostatečně srovnatelné. Transparentní metody a postupy sestavování používané v členských státech kromě toho pomáhají všem zainteresovaným stranám porozumět harmonizovaným indexům a dále zlepšovat jejich kvalitu. Měl by být proto vytvořen soubor pravidel pro vykazování harmonizovaných metadat.

(17)	Za účelem zajištění kvality statistických údajů poskytovaných členskými státy by Komise měla využít příslušných výsad a pravomocí stanovených v článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (5).

(18)

Za účelem zajištění úprav s ohledem na změny COICOP OSN, změn seznamu položek, upraveného prováděcími akty, doplněním položek s cílem zohlednit technický vývoj statistických metod a na základě hodnocení pilotních studií a za účelem úpravy seznamu dílčích indexů ECOICOP, které členské státy nemusí vytvářet, aby byly herny a loterie začleněny do indexů HISC a HISC-SD, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(19)

Za účelem zajištění plné srovnatelnosti harmonizovaných indexů je zapotřebí jednotných podmínek pro použití ECOICOP pro účely HISC a HISC-SD; pro členění předběžného odhadu HISC poskytovaného členskými státy, jejichž měnou je euro; pro členění indexu cen NOV a ICBN; pro kvalitu vážení harmonizovaných indexů; pro zdokonalené metody založené na dobrovolných pilotních studiích; pro vhodnou metodiku; pro podrobná pravidla pro změnu základu harmonizovaných indexů; pro standardy pro výměnu údajů a metadat; pro revizi harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů; a pro požadavky na zajištění technické kvality, pokud jde o obsah standardních výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zpráv Komisi (Eurostatu) a strukturu inventářů a lhůtu pro poskytování inventářů Komisi (Eurostatu). Za účelem zajištění uvedených jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(20)	Při přijímání prováděcích opatření a aktů v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením by Komise měla ve vhodných případech zvážit efektivnost nákladů a zajistit, aby tato opatření a tyto akty nevytvářely významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických standardů pro harmonizované indexy spotřebitelských cen a ICBN, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)	Na základě článku 7 nařízení (ES) č. 223/2009 byl Výbor pro Evropský statistický systém požádán o odborné vedení.

(23)	Nařízení (ES) č. 2494/95 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC, HISC-SD, indexu cen NOV) a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN) na unijní a vnitrostátní úrovni.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„produkty“ výrobky a služby podle definice v příloze A bodu 3.01 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (7) (dále jen „ESA 2010“);

2)	„spotřebitelskými cenami“ kupní ceny placené domácnostmi za nákup jednotlivých produktů prostřednictvím peněžních transakcí;

3)	„cenami bytových nemovitostí“ transakční ceny obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi;

4)

„kupními cenami“ ceny, které kupující skutečně zaplatili za produkty, včetně veškerých daní z produktů, snížené o dotace na produkty, po odečtení slev z obvyklých cen či sazeb, bez úroku či poplatků za služby připočtených v rámci úvěrových ujednání a jakýchkoli přirážek v důsledku nezaplacení ve lhůtě stanovené v okamžiku nákupu;

5)	„regulovanými cenami“ ceny, které jsou buď přímo stanovovány, nebo do značné míry ovlivňovány vládními institucemi;

6)	„harmonizovaným indexem spotřebitelských cen“ nebo „HISC“ srovnatelný index spotřebitelských cen vytvářený každým členským státem;

7)	„harmonizovaným indexem spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách“ nebo „HISC-SD“ index, který měří změny spotřebitelských cen bez dopadu změn daňových sazeb na produkty za stejné období;

8)	„daňovou sazbou“ daňový parametr, který může být vyjádřen určitým procentem z ceny nebo absolutní výší daně vybírané z fyzické jednotky;

9)	„indexem cen nemovitostí obývaných vlastníky“ nebo „indexem cen NOV“ index, který měří změny transakčních cen obytných nemovitostí, jež jsou v sektoru domácností nové, a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti;

10)	„indexem cen bytových nemovitostí“ nebo „ICBN“ index, který měří změny transakčních cen obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi;

11)	„dílčím indexem HISC či HISC-SD“ cenový index pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP) uvedených v příloze I;

12)	„harmonizovanými indexy“ HISC, HISC-SD, index cen NOV a ICBN;

13)	„předběžným odhadem HISC“ prvotní odhad HISC poskytovaný členskými státy, jejichž měnou je euro, který může vycházet z předběžných informací a v případě potřeby z vhodných modelů;

14)

„indexem Laspeyresova typu“ cenový index, který měří průměrnou změnu cen od cenového referenčního období do srovnávaného období za použití podílů výdajů z některého období před cenovým referenčním obdobím a kde jsou podíly výdajů upraveny tak, aby odrážely ceny v cenovém referenčním období. Index Laspeyresova typu je definován jako: kde p je cena produktu; 0 je cenové referenční období; a t je srovnávané období. Váhy (w) jsou podíly výdajů v období (b) před cenovým referenčním obdobím upravené tak, aby odrážely ceny v cenovém referenčním období 0;

15)	„indexním referenčním obdobím“ období, pro které je index stanoven na 100 indexových bodů;

16)	„cenovým referenčním obdobím“ období, vůči kterému se cena srovnávaného období srovnává; v případě měsíčních indexů je cenovým referenčním obdobím prosinec předchozího roku a v případě čtvrtletních indexů je cenovým referenčním obdobím čtvrté čtvrtletí předchozího roku;

17)

„základními informacemi“ údaje zahrnující: a) v případě HISC a HISC-SD: i) kupní ceny produktů, které musí být zohledněny při výpočtu dílčích indexů v souladu s tímto nařízením, ii) charakteristiky, které určují cenu produktu, iii) informace o vybíraných daních, iv) informace o tom, zda je určitá cena plně nebo částečně regulovaná, a v) váhy, které odrážejí úroveň a strukturu spotřeby dotčených produktů; b) v případě indexu cen NOV: i) transakční ceny obytných nemovitostí, jež jsou v sektoru domácností nové, a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti, které musí být zohledněny při výpočtu indexu cen NOV v souladu s tímto nařízením, ii) charakteristiky, které určují cenu obytné nemovitosti a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti, a iii) váhy, které odrážejí úroveň a strukturu příslušných kategorií výdajů na bydlení; c) v případě ICBN: i) transakční ceny obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi, které musí být zohledněny při výpočtu ICBN v souladu s tímto nařízením, ii) charakteristiky, které určují cenu obytné nemovitosti, a iii) váhy, které odrážejí úroveň a strukturu příslušných kategorií výdajů na bydlení;

18)	„domácností“ domácnost ve smyslu přílohy A bodu 2.119 písm. a) a b) ESA 2010, bez ohledu na státní příslušnost či pobytový status;

19)	„ekonomickým územím členského státu“ ekonomické území ve smyslu přílohy A bodu 2.05 ESA 2010, přičemž extrateritoriální enklávy ležící v rámci hranic daného členského státu zahrnuty jsou a teritoriální enklávy ležící ve zbytku světa zahrnuty nejsou;

20)

„peněžními výdaji na konečnou spotřebu domácností“ část výdajů na konečnou spotřebu vynaložených: — domácnostmi, — v peněžních transakcích, — na ekonomickém území členského státu, — na produkty, které jsou použity pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání, podle definice v příloze A bodě 3.101 ESA 2010, — v jednom nebo obou obdobích, která jsou mezi sebou srovnávána;

21)

„podstatnou změnou v metodě tvorby“ změna, která dle odhadu ovlivňuje roční míru změny daného harmonizovaného indexu nebo jeho části v každém období: a) v případě celkového HISC, HISC-SD, indexu cen NOV či ICBN o více než 0,1 procentního bodu, b) v případě HISC či HISC-SD o více než 0,3 procentního bodu u každého oddílu ECOICOP, 0,4 procentního bodu u každé skupiny ECOICOP, 0,5 procentního bodu u každé třídy ECOICOP nebo 0,6 procentního bodu u každé podtřídy (pět číslic) ECOICOP.

Článek 3

Sestavování harmonizovaných indexů

1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) harmonizované indexy vymezené v čl. 2 bodě 12.

2.   Harmonizované indexy jsou ročně řetězené indexy Laspeyresova typu.

3.   HISC a HISC-SD vycházejí ze změn cen a z vah produktů zahrnutých do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností.

4.   Ani HISC, ani HISC-SD nezahrnuje transakce mezi domácnostmi, s výjimkou nájmů placených nájemci soukromým pronajímatelům bytů; soukromí pronajímatelé bytů v tomto případě představují tržní výrobce služeb nakupovaných domácnostmi (nájemci).

5.   Index cen NOV se sestaví, pokud je to možné a jsou k dispozici příslušné údaje, za 10 let předcházejících vstupu tohoto nařízení v platnost.

6.   Dílčí indexy HISC a HISC-SD se sestavují pro kategorie ECOICOP. Komise přijme prováděcí akty, jimž stanoví jednotné podmínky pro používání ECOICOP pro účely HISC a HISC-SD. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

7.   Komise do 31. prosince 2018 vypracuje zprávu o vhodnosti možného začlenění indexu cen NOV do HISC. V závislosti na výsledcích této zprávy Komise v přiměřené lhůtě případně předloží návrh na změnu tohoto nařízení s ohledem na začlenění indexu cen NOV do rámce HISC. Pokud uvedená zpráva ukáže, že k začlenění indexu cen NOV do rámce HISC je nezbytný další metodický vývoj, Komise případně provede potřebnou metodickou práci a podá o ní zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

8.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví členění předběžného odhadu HISC poskytovaného členskými státy, jejichž měnou je euro. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

9.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví členění indexu cen NOV a ICBN. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

10.   Členské státy každoročně aktualizují váhy dílčích indexů pro harmonizované indexy. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví jednotné podmínky pro kvalitu vah harmonizovaných indexů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 4

Srovnatelnost harmonizovaných indexů

1.   Aby bylo možné považovat harmonizované indexy za srovnatelné, musí veškeré rozdíly mezi členskými státy na libovolné úrovni podrobnosti odrážet pouze rozdíly ve změnách cen či struktuře výdajů.

2.   Všechny dílčí indexy harmonizovaných indexů, které se odchylují od konceptů nebo metod tohoto nařízení, se považují za srovnatelné, je-li výsledkem index, který se dle odhadu systematicky liší:

a)	v případě HISC a HISC-SD o 0,1 procentního bodu nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;

b)	v případě indexu cen NOV a ICBN o 1 procentní bod nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;

Není-li výpočet podle prvního pododstavce možný, členské státy podrobně rozvedou důsledky použití metodiky, která se odchyluje od konceptů či metod tohoto nařízení.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny přílohy I, s cílem zajistit srovnatelnost harmonizovaných indexů na mezinárodní úrovni v návaznosti na změny COICOP OSN.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek při tvorbě srovnatelných harmonizovaných indexů a za účelem dosažení cílů tohoto nařízení přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví zdokonalené metody založené na dobrovolných pilotních studiích uvedených v článku 8 a metodiku. Tyto prováděcí akty se týkají:

i)	výběru vzorků a reprezentativnosti;

ii)	shromažďování údajů o cenách a zacházení s nimi;

iii)	nahrazování a úprav z důvodu kvality;

iv)	sestavování indexů;

v)

revizí;

vi)	zvláštních indexů;

vii)	zacházení s produkty ve specifických oblastech.

Komise zajistí, aby tyto prováděcí akty nevytvářely dodatečnou podstatnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

5.   Za účelem tvorby harmonizovaných indexů a s cílem zohlednit technický vývoj statistických metod a na základě vyhodnocení pilotních studií podle čl. 8 odst. 4 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, jimiž změní čl. 4 odst. 4 první pododstavec doplněním dalších položek na seznam, pokud se takto doplněné položky nepřekrývají se stávajícími ani nemění rozsah či povahu harmonizovaných indexů stanovených v tomto nařízení.

Článek 5

Požadavky na údaje

1.   Základní informace shromažďované členskými státy pro potřeby harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů jsou reprezentativní na úrovni členského státu.

2.   Informace se získávají od statistických jednotek definovaných nařízením Rady (EHS) č. 696/93 (8) nebo z jiných zdrojů, jsou-li splněny požadavky na srovnatelnost harmonizovaných indexů podle článku 4 tohoto nařízení.

3.   Statistické jednotky, které poskytují informace o produktech zahrnutých do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, při shromažďování či poskytování základních informací podle potřeby spolupracují. Statistické jednotky poskytují přesné a úplné základní informace vnitrostátním subjektům odpovědným za sestavování harmonizovaných indexů.

4.   Na žádost vnitrostátních orgánů odpovědných za sestavování harmonizovaných indexů poskytnou statistické jednotky elektronické záznamy o transakcích, jsou-li k dispozici, například údaje ze čteček čárových kódů, s nezbytnou mírou podrobnosti umožňující vytvořit harmonizované indexy a posoudit soulad s podmínkami srovnatelnosti a kvalitu harmonizovaných indexů.

5.   V případě harmonizovaných indexů je společným indexním referenčním obdobím rok 2015. Toto indexní referenční období se použije pro úplné časové řady všech harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů.

6.   Základ harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů se změní na nové společné indexní referenční období v případě podstatné změny metodiky pro harmonizované indexy přijaté v souladu s tímto nařízením nebo každých deset let po poslední změně základu počínaje rokem 2015. Změna základu na nové indexní referenční období se uskuteční:

a)	v případě měsíčních indexů počínaje indexem za leden roku následujícího po indexním referenčním období;

b)	v případě čtvrtletních indexů počínaje indexem za první čtvrtletí roku následujícího po indexním referenčním období.

Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla pro změnu základu harmonizovaných indexů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

7.   Členské státy nemusí vytvářet a předávat:

a)	dílčí indexy HISC a HISC-SD představující méně než jedno promile celkových výdajů,

b)	dílčí indexy indexu cen NOV představující méně než jedno procento celkových nákladů na nemovitosti obývané vlastníky a dílčí indexy ICBN představující méně než jedno procento celkových zakoupených bytových nemovitostí.

8.   Členské státy nemusí vytvářet následující dílčí indexy ECOICOP, protože buď nejsou zahrnuty do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, nebo z důvodu prozatím nedostatečné míry harmonizace metodiky:

02.3	Narkotika;
09.4.3	Herny a loterie;
12.2	Prostituce;
12.5.1	Životní pojištění;
12.6.1	FISIM.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem úpravy seznamu stanoveného v tomto odstavci, aby byly herny a loterie začleněny do indexů HISC a HISC-SD.

Článek 6

Periodicita

1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) HISC, HISC-SD a jejich příslušné dílčí indexy v měsíčních intervalech, včetně těch dílčích indexů, které se vytvářejí v delších intervalech.

2.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) index cen NOV a ICBN ve čtvrtletních intervalech. Tyto indexy mohou být na dobrovolné bázi poskytovány i v měsíčních intervalech.

3.   Členské státy nemusí vytvářet dílčí indexy v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech, pokud jsou i při méně častém shromažďování údajů splněny požadavky na srovnatelnost podle článku 4. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o kategoriích ECOICOP, indexu cen NOV a ICBN, pro něž mají v úmyslu shromažďovat údaje v méně častých intervalech než měsíčně, pokud jde o kategorie ECOICOP, a čtvrtletně, pokud jde o kategorie cenového indexu NOV a ICBN.

4.   Členské státy každoročně poskytují Komisi (Eurostatu) aktualizované váhy dílčích indexů pro harmonizované indexy.

Článek 7

Lhůty, standardy pro výměnu a revize

1.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) harmonizované indexy a veškeré dílčí indexy nejpozději do:

a)	15 kalendářních dnů po skončení měsíce, za který byly indexy vypočítány, v případě indexů za měsíce únor až prosinec, a do 20 kalendářních dnů po skončení měsíce, za který byly indexy vypočítány, v případě indexů za měsíc leden, a

b)	85 kalendářních dnů po skončení čtvrtletí, za které byly indexy vypočítány.

2.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) aktualizované váhy nejpozději do:

a)	13. února každého roku v případě měsíčních indexů;

b)	do 15. června každého roku v případě čtvrtletních indexů.

3.   Členské státy, jejichž měnou je euro, poskytují Komisi (Eurostatu) předběžný odhad HISC nejpozději do předposledního kalendářního dne měsíce, jehož se daný předběžný odhad týká.

4.   Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) údaje a metadata vyžadovaná tímto nařízením v souladu se standardy pro výměnu údajů a metadat.

5.   Harmonizované indexy a jejich dílčí indexy, které již byly zveřejněny, mohou být revidovány.

6.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž podrobně stanoví standardy pro výměnu údajů a metadat uvedené v odstavci 4 a jednotné podmínky pro revizi harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů uvedené v odstavci 5. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8

Pilotní studie

1.   Zjistí-li se, že je nutné pro účely sestavování harmonizovaných indexů zlepšit základní informace, nebo je-li v metodách zmíněných v čl. 4 odst. 4 zjištěna potřeba zlepšit srovnatelnost harmonizovaných indexů, může Komise (Eurostat) zahájit pilotní studie, které členské státy provádějí na dobrovolném základě.

2.   Na financování těchto pilotních studií případně přispěje souhrnný rozpočet Unie.

3.   Cílem pilotních studií je posoudit, zda je možné získávat lepší základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy.

4.   Výsledky pilotních studií vyhodnotí Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy a hlavními uživateli harmonizovaných indexů s přihlédnutím k užitku z lepších základních informací nebo nových metodických přístupů v porovnání s dodatečnými náklady na tvorbu harmonizovaných indexů.

5.   Do 31. prosince 2020 a poté každých pět let předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž případně vyhodnotí hlavní závěry pilotních studií.

Článek 9

Zabezpečení kvality

1.   Členské státy zajistí, aby byly poskytované harmonizované indexy kvalitní. Pro účely tohoto nařízení se použijí standardní kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

2.   Členské státy Komisi (Eurostatu) poskytnou:

a)	standardní výroční zprávy o kvalitě, v níž budou zahrnuta kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009;

b)	každoročně aktualizované inventáře s uvedením podrobností ohledně zdrojů údajů, použitých definic a metod;

c)	na žádost Komise (Eurostatu) další související informace s nezbytnou mírou podrobnosti umožňující posoudit splnění požadavků na srovnatelnost, jakož i kvalitu harmonizovaných indexů.

3.   Pokud členský stát hodlá zavést podstatnou změnu v metodách tvorby harmonizovaných indexů nebo jejich části, uvědomí o tom Komisi (Eurostat) nejpozději tři měsíce před tím, než taková změna vstoupí v platnost. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) vyčíslení dopadu této změny.

4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické požadavky na zabezpečení kvality, pokud jde o obsah standardních výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zpráv Komisi (Eurostatu) a strukturu inventářů a lhůtu pro zaslání inventářů Komisi (Eurostatu). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 10

Výkon přenesené působnosti

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Při výkonu přenesených pravomocí podle čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5. odst. 8 Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nevytvářely významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.

Dále Komise řádně odůvodní opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci, přičemž tam, kde je to vhodné, přihlédne k nákladové efektivitě včetně zatížení respondentů a nákladů na tvorbu v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009.

Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupuje podle svých obvyklých postupů a provádí konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 13. června 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoliv již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a 5 a čl. 5 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12

Zrušení

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy nadále poskytují harmonizované indexy v souladu s nařízením (ES) č. 2494/95 až do předávání údajů vztahujících se k roku 2016.

2.   Nařízení (ES) č. 2494/95 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2017.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

3.   Při prvním přijímání prováděcích aktů uvedených v čl. 3 odst. 6, 9 a 10, čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 6 a čl. 7 odst. 6 Komise do těchto aktů v rozsahu, v jakém je to slučitelné s tímto nařízením, začlení příslušná ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1749/96 (9), nařízení Komise (ES) č. 2214/96 (10), nařízení Rady (ES) č. 1687/98 (11), nařízení Komise (ES) č. 2646/98 (12), nařízení Komise (ES) č. 1617/1999 (13), nařízení Rady (ES) č. 2166/1999 (14), nařízení Komise (ES) č. 2601/2000 (15), nařízení Komise (ES) č. 2602/2000 (16), nařízení Komise (ES) č. 1920/2001 (17), nařízení Komise (ES) č. 1921/2001 (18), nařízení Komise (ES) č. 1708/2005 (19), nařízení Rady (ES) č. 701/2006 (20), nařízení Komise (ES) č. 330/2009 (21), nařízení Komise (EU) č. 1114/2010 (22) a nařízení Komise (EU) č. 93/2013 (23) přijatých na základě nařízení (ES) č. 2494/95 a současně v přiměřené míře sníží celkový počet prováděcích aktů. Nařízení přijatá na základě nařízení (ES) č. 2494/95 se nadále použijí po přechodné období. Toto přechodné období skončí ke dni použitelnosti prováděcích aktů poprvé přijatých na základě čl. 3 odst. 6, 9 a 10, čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 6 a čl. 7 odst. 6 tohoto nařízení, který bude pro všechny tyto prováděcí akty společný.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se poprvé pro údaje za leden 2017.

---

(1)  Úř. věst. C 175, 29.5.2015, s. 2.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. dubna 2016.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1).

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 1749/96 ze dne 9. září 1996, kterým se stanoví počáteční prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 229, 10.9.1996, s. 3).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 2214/96 ze dne 20. listopadu 1996 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (HISC): předávání a zveřejňování dílčích indexů HISC (Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 8).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1687/98 ze dne 20. července 1998, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1749/96, pokud jde o uvádění zboží a služeb v harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 214, 31.7.1998, s. 12).

(12)  Nařízení Komise (ES) č. 2646/98 ze dne 9. prosince 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro používání tarifů v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 335, 10.12.1998, s. 30).

(13)  Nařízení Komise (ES) č. 1617/1999 ze dne 23. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro zacházení s pojištěním v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2214/96 (Úř. věst. L 192, 24.7.1999, s. 9).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 2166/1999 ze dne 8. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy zacházení s produkty v odvětvích zdravotnictví, školství a sociální péče v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 266, 14.10.1999, s. 1).

(15)  Nařízení Komise (ES) č. 2601/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o dobu zachycení kupních cen v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 14).

(16)  Nařízení Komise (ES) č. 2602/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro zacházení s cenovými slevami v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 16).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 1920/2001 ze dne 28. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro zacházení s poplatky za služby v poměru k hodnotám transakcí v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2214/96 (Úř. věst. L 261, 29.9.2001, s. 46).

(18)  Nařízení Komise (ES) č. 1921/2001 ze dne 28. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud se jedná o minimální standardy pro revize harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2602/2000 (Úř. věst. L 261, 29.9.2001, s. 49).

(19)  Nařízení Komise (ES) č. 1708/2005 ze dne 19. října 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud jde o společné referenční období pro harmonizovaný index spotřebitelských cen, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2214/96 (Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 9).

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 701/2006 ze dne 25. dubna 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2494/95, pokud jde o časový rozsah zjišťování cen harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (Úř. věst. L 122, 9.5.2006, s. 3).

(21)  Nařízení Komise (ES) č. 330/2009 ze dne 22. dubna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud jde o minimální standardy pro nakládání se sezónními produkty v rámci harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (Úř. věst. L 103, 23.4.2009, s. 6).

(22)  Nařízení Komise (EU) č. 1114/2010 ze dne 1. prosince 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95, pokud jde o minimální standardy pro kvalitu vážení harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC), a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2454/97 (Úř. věst. L 316, 2.12.2010, s. 4).

(23)  Nařízení Komise (EU) č. 93/2013 ze dne 1. února 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, pokud jde o stanovení indexů cen obydlí obývaných jejich majiteli (Úř. věst. L 33, 2.2.2013, s. 14).

---

---

---